Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějšíc - ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o azylu

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o azylu

Čl. III

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odstavec 8 zní:

„(8) Za pronásledování se pro účely tohoto zákona považuje závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledování.“.

2. V § 2 se za odstavec 8 vkládají nové odstavce 9 a 10, které znějí:

„(9) Původcem pronásledování nebo vážné újmy (§ 14a) se rozumí státní orgán, strana nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště. Původcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí i soukromá osoba, pokud lze prokázat, že stát, strana nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny nebo ochotny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou.

(10) Za pronásledování nebo vážnou újmu se nepovažuje, může-li cizinec s přihlédnutím k osobní situaci nalézt účinnou ochranu v jiné části státu, jehož státní občanství má, nebo je-li osobou bez státního občanství, v jiné části státu svého posledního trvalého bydliště, pokud se obava z pronásledování nebo vážné újmy vztahuje pouze na část území státu.“.

Dosavadní odstavce 9 až 13 se označují jako odstavce 11 až 15.

3. V názvu hlavy II se slovo „VÍZUM“ nahrazuje slovem „OSVĚDČENÍ“.

4. V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za prohlášení o mezinárodní ochraně se dále nepovažuje projev vůle cizince podle odstavce 1, učinil-li cizinec toto prohlášení po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany a po rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zvláštního právního předpisu¹⁴).“.

Poznámka pod čarou č. 14 zní:

„¹⁴) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.“.

5. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Cizinci, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně a prokázal svou totožnost cestovním dokladem nebo ji osvědčil čestným prohlášením, se vydá osvědčení o prohlášení o mezinárodní ochraně (dále jen „osvědčení“).“.

6. V § 3a písm. a) bodě 4 se za slovo „smlouvy“ vkládají slova „sjednané s jinými členskými státy Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009“.

7. § 3c až 3f včetně poznámky pod čarou č. 4 znějí:

㤠3c

(1) Osvědčení je platné po dobu v něm stanovenou.

(2) Osvědčení se nevydá, jestliže cizinec učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště nebo v přijímacím středisku.

§ 3d

(1) Cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, je oprávněn pobývat na území do doby podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany; to neplatí, je-li zajištěn podle zvláštního právního předpisu⁴) nebo jde-li o cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště a nebyl mu povolen vstup na území (§ 73). Ministerstvo je oprávněno pobyt cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, omezit jen na část území (§ 46 a 46a).

(2) Cizinec je povinen se do 24 hodin od prohlášení o mezinárodní ochraně dostavit do přijímacího střediska určeného ministerstvem.

§ 3e

(1) Oprávnění k pobytu cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, a platnost osvědčení zaniká, nedostaví-li se cizinec do přijímacího střediska ve lhůtě stanovené v § 3d; to neplatí, nastala-li překážka na vůli cizince nezávislá, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska.

(2) Platnost osvědčení je prodloužena po dobu trvání překážky na vůli cizince nezávislé, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska.

(3) Cizinec je povinen

a) překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu,

b) dostavit se do přijímacího střediska do 24 hodin po odpadnutí překážky.

§ 3f

(1) Na cizince, jenž učinil prohlášení o mezinárodní ochraně, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88) a poskytování ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb [§ 42 odst. 1 písm. a) a § 42 odst. 2] hledí do doby podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany

a) po dobu, kdy je oprávněn pobývat na území (§ 3d), nebo

b) od doby prohlášení o mezinárodní ochraně učiněného v průběhu hospitalizace nebo výkonu zabezpečovací detence, vazby anebo trestu odnětí svobody.

(2) Po dobu uvedenou v odstavci 1 nelze ukončit pobyt cizince na území na základě úředního rozhodnutí.

⁴) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

8. § 3g se zrušuje.

9. V § 8 písmeno a) zní:

„a) k řízení o udělení mezinárodní ochrany, k řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany, k řízení o povolení vstupu na území osobám, které učinily prohlášení o mezinárodní ochraně, k řízení o povinnosti setrvat v přijímacím středisku a k řízení o prodloužení doplňkové ochrany,“.

10. V § 8 písm. b) se slova „ , není-li příslušná Česká republika“ zrušují.

11. V § 9 se slova „o udělení mezinárodní ochrany a na řízení o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany“ nahrazují slovy „vedená podle tohoto zákona“.

12. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Podáním žádosti se rozumí vyplnění tiskopisu cizincem s pověřeným pracovníkem ministerstva.“.

13. V § 10 odst. 3 větě první se slova „ve výzvě určí místo a lhůtu k podání této žádosti“ nahrazují slovy „výzvu cizinci doručí nejméně 2 pracovní dny předem“ a za větu první se vkládá věta „Cizinec je povinen dostavit se k podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v místě a čase určeném ministerstvem.“.

14. Nadpis § 10b zní: „Doprava žadatele o udělení mezinárodní ochrany na hraniční přechod členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany“.

15. V § 10b se slova „do členského státu Evropské unie příslušného“ nahrazují slovy „na hraniční přechod členského státu Evropské unie příslušného“.

16. V § 13 odst. 2 písm. d) a v § 14b odst. 2 písm. d) se slova „§ 2 odst. 11“ nahrazují slovy „§ 2 odst. 13“.

17. V § 13 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene d) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) svobodný sourozenec azylanta mladší 18 let.“.

18. V § 14b odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene d) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) svobodný sourozenec osoby požívající doplňkové ochrany, který je mladší 18 let.“.

19. V § 18 písm. d) se slova „oprávnění k pobytu na území uděleného osobě požívající doplňkové ochrany (§ 53a)“ nahrazují slovy „ , na kterou byla doplňková ochrana udělena“.

20. V § 20 odst. 1 písm. c) se za slova „řízení o“ vkládají slova „prodloužení nebo“.

21. V § 20 se odstavec 2 zrušuje. Zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

22. V § 22 odst. 1 se slova „na celou dobu řízení“ nahrazují slovy „na úkony v řízení a s řízením související“.

23. V § 23 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , není-li pohovor nezbytný ke zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí“.

24. V § 23 odst. 2 se za slovo „ministerstvem“ vkládají slova „ , a to na písemné předvolání doručené žadateli o udělení mezinárodní ochrany nejméně 2 pracovní dny před konáním pohovoru“.

25. V § 24 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení.“.

26. V § 24 se odstavce 4 a 5 zrušují.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4.

27. V § 24a se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Je-li účastník řízení zastoupen, doručuje se rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zástupci i zastoupenému. Právní účinky doručení nastávají doručením zastoupenému.“.

28. V § 27 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Jestliže soud rozhoduje nebo již rozhodl o přípustnosti vydání žadatele o udělení mezinárodní ochrany anebo o předání žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zvláštního právního předpisu¹⁴), vyřídí ministerstvo věc přednostně. Rozhodnutí ve věci vydá ministerstvo bezodkladně, nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Soud, státní zástupce, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí jsou povinni poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost.“.

29. V § 31a se na konci textu doplňují slova „účastníku řízení“.

30. V § 32 odst. 4 se slova „učinil prohlášení o mezinárodní ochraně v tranzitním prostoru mezinárodního letiště“ nahrazují slovy „je k pobytu hlášen v přijímacím středisku na mezinárodním letišti“.

31. V § 41 odstavec 3 zní:

„(3) Pokud bylo rozhodnuto o udělení azylu, ministerstvo cestovní doklad uschová. Ministerstvo předá cestovní doklad policii, dojde-li k odnětí nebo zániku azylu a platnost cestovního dokladu skončila. Policie neplatný cestovní doklad vrátí státu, který jej vydal, jako doklad nalezený na území.“.

32. V § 42 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Finanční příspěvek se poskytuje pouze za dobu přítomnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylovém zařízení.“.

33. V § 42 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Ministerstvo poskytne žadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je hlášen k pobytu v přijímacím nebo pobytovém středisku, jednorázový finanční příspěvek ve výši 5000 Kč, dojde-li k úmrtí rodinného příslušníka žadatele o udělení mezinárodní ochrany (§ 13 odst. 2 a § 14b odst. 2), který byl v době úmrtí hlášen k pobytu v přijímacím nebo pobytovém středisku.“.

34. V § 46 odst. 1 písm. c) se slova „udělení víza k pobytu do 90 dnů za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany (dále jen „vízum za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany“) a“ zrušují.

35. V § 46a odst. 3 se číslo „7“ nahrazuje číslem „30“.

36. V § 46a odstavec 5 zní:

„(5) K řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu. Žaloba proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 1 se podává jeho prostřednictvím nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů. Zároveň ministerstvo své vyjádření k žalobě doručí žadateli o udělení mezinárodní ochrany. O žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, doručí rozsudek účastníkům řízení bezprostředně po vyhlášení rozsudku při jednání, nebo bylo-li rozhodováno bez nařízení jednání, doručí soud rozsudek účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí a ministerstvo nevydá nové rozhodnutí do 3 dnů od právní moci rozsudku, žadateli o udělení mezinárodní ochrany se bez zbytečného odkladu umožní opustit přijímací středisko.“.

37. V § 50a odst. 1 se za slovo „kapesné“ vkládají slova „nebo finanční příspěvek podle § 42 odst. 4“.

38. V § 50a odst. 1 se na konci odstavce doplňuje věta „Jednorázový finanční příspěvek se za podmínek stanovených ve větě první dále poskytne azylantovi, který byl uznán uprchlíkem podle mezinárodní smlouvy rozhodnutím Úřadu Vysokého komisaře, a azylantovi, který byl jako žadatel o udělení mezinárodní ochrany v době nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany hlášen k pobytu v zařízení pro zajištění cizinců podle zvláštního právního předpisu⁴).“.

39. § 52 zní:

㤠52

Azylant je povinen

a) chránit průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím; v případě, že některá z těchto okolností nastala, je povinen neprodleně je hlásit ministerstvu,

b) průkazem o povolení k pobytu prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona,

c) požádat ministerstvo neprodleně o vydání nového průkazu o povolení k pobytu, pozbyl-li dosavadní průkaz svou platnost,

d) požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím doby platnosti. V případě, že podání žádosti ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli azylanta nezávislé, je azylant povinen tuto žádost podat do 15 pracovních dnů po zániku těchto důvodů,

e) odevzdat průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad ministerstvu v případě odnětí nebo zániku azylu; v případě zániku azylu z důvodu podle § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu azylant průkaz předal, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl,

f) odevzdat neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona ministerstvu,

g) oznámit ministerstvu pobyt mimo území delší než 365 dnů,

h) strpět po převzetí rozhodnutí o udělení azylu, za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud azylantovi v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Azylant je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu,

i) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověřování totožnosti azylanta,

j) ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo obsahuje-li nefunkční nosič dat, převzít nový průkaz o povolení k pobytu.“.

40. § 53a a 53b znějí:

㤠53a

(1) Doplňková ochrana se uděluje na dobu, po kterou osobě požívající doplňkové ochrany hrozí vážná újma (§ 14a), nejméně však na 1 rok. Osobě požívající doplňkové ochrany je povolen pobyt na území po dobu stanovenou v rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany.

(2) Ministerstvo poskytne osobě požívající doplňkové ochrany, které bylo jako žadateli o udělení mezinárodní ochrany poskytováno kapesné nebo finanční příspěvek podle § 42 odst. 4, na její písemnou žádost podanou nejpozději do 3 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima⁹) osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 42 odst. 3). Jednorázový finanční příspěvek se za podmínek stanovených ve větě první dále poskytne osobě požívající doplňkové ochrany, která byla jako žadatel o udělení mezinárodní ochrany v době nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany hlášena k pobytu v zařízení pro zajištění cizinců podle zvláštního právního předpisu⁴).

(3) Ministerstvo osobu požívající doplňkové ochrany písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, o jejích právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany.

(4) Osoba požívající doplňkové ochrany je oprávněna požádat o prodloužení doby, na kterou je doplňková ochrana udělena. Tuto žádost musí osoba požívající doplňkové ochrany podat nejpozději 30 dnů před uplynutím doby, na níž je jí doplňková ochrana udělena. Ministerstvo prodlouží dobu, po kterou je udělena doplňková ochrana, v případě, že osobě požívající doplňkové ochrany i nadále hrozí vážná újma (§ 14a) a nenastanou-li důvody pro její odejmutí (§ 17a). Doplňková ochrana se prodlužuje nejméně o 1 rok.

(5) Nerozhodne-li ministerstvo o žádosti o prodloužení doplňkové ochrany v době platnosti povolení k pobytu na území, prodlužuje se platnost povolení k pobytu na území do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o žádosti. Pokud podání žádosti o prodloužení doplňkové ochrany ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli osoby požívající doplňkové ochrany nezávislé, je oprávněna tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po odpadnutí těchto důvodů.

(6) Osoba požívající doplňkové ochrany je povinna po převzetí rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany nebo po převzetí rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.

(7) Osoba požívající doplňkové ochrany je povinna ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

§ 53b

Osoba požívající doplňkové ochrany je povinna

a) oznamovat ministerstvu skutečnosti významné pro zachování doplňkové ochrany,

b) chránit průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím; v případě, že některá z těchto okolností nastala, je povinna neprodleně je hlásit ministerstvu,

c) průkazem o povolení k pobytu prokazovat příslušným orgánům svou totožnost či jiné skutečnosti zapsané v průkazu na základě zákona,

d) odevzdat průkaz o povolení k pobytu a cestovní doklad ministerstvu v případě odnětí nebo zániku doplňkové ochrany. V případě zániku doplňkové ochrany z důvodu uvedeného v § 18 písm. a) má tuto povinnost ten, komu osoba požívající doplňkové ochrany průkaz předala, nebo ten, kdo tento průkaz nalezl,

e) odevzdat neplatný doklad vydaný podle tohoto zákona ministerstvu,

f) oznámit ministerstvu pobyt mimo území delší než 365 dnů,

g) strpět identifikační úkony podle § 47, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí doplňkové ochrany,

h) strpět pořízení biometrických údajů za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu a následné ověřování pravosti tohoto průkazu a ověřování totožnosti osoby požívající doplňkové ochrany porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat a biometrických údajů vedených v informačních systémech podle tohoto zákona, popřípadě biometrických údajů aktuálně pořízených prostřednictvím zvláštního technického zařízení,

i) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověřování totožnosti osoby požívající doplňkové ochrany,

j) ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo obsahuje-li nefunkční nosič dat, převzít nový průkaz o povolení k pobytu.“.

41. V § 56 se slova „průkaz povolení k pobytu azylanta, průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany“ nahrazují slovy „průkaz o povolení k pobytu“.

42. Název hlavy VIII zní: „PRŮKAZ ŽADATELE O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY, PRŮKAZ O POVOLENÍ K POBYTU A CESTOVNÍ DOKLADY“.

43. V § 57 odst. 1 se slova „prohlášení o mezinárodní ochraně“ nahrazují slovy „podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany“.

44. V § 57 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany je veřejná listina, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho pobytu na území.“.

45. V § 57 odst. 4 se slova „uděleném vízu (§ 72 a 85b)“ nahrazují slovy „době jeho platnosti“.

46. V § 57 odst. 5 větě první se slova „shodně s dobou platnosti víza za účelem řízení o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „nejméně na 60 dnů“.

47. V § 58 odstavec 3 zní:

„(3) Je-li držitel průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o jeho neplatnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.“.

48. V hlavě VIII nadpis dílu 2 zní: „Průkaz o povolení k pobytu“.

49. § 59 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15 zní:

㤠59

Průkaz o povolení k pobytu

(1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou vydávanou azylantovi a osobě požívající doplňkové ochrany.

(2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Jde-li o azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany mladší 6 let, pokud přímo použitelný právní předpis Evropských společenství¹⁵) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany, u nichž není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, vydá se průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.

(3) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství¹⁵) a dále

a) údaj o formě udělené mezinárodní ochrany,

b) rodné číslo,

c) místo hlášeného pobytu na území,

d) záznam o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

e) digitální zpracování podpisu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.

(4) Ministerstvo pořídí biometrické údaje azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpis určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany vedené v informačních systémech podle tohoto zákona, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu.

(5) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo na žádost azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu.

(6) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany prokazatelně věděli, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.

(7) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačních systémech podle tohoto zákona o uvedených subjektech údajů nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení.

(8) Pokud azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti pořízením otisků prstů azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačních systémech podle tohoto zákona tak, aby bylo potvrzeno, že jde o držitele předloženého průkazu o povolení k pobytu.

(9) Ministerstvo právním předpisem stanoví

a) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany a způsob provedení podpisu pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu,

b) vzor tiskopisu protokolu podle odstavce 4 a podmínky jeho zpracování.

¹⁵) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, ve znění nařízení Rady (ES) č. 380/2008.“.

50. Za § 59 se vkládají nové § 59a až 59c, které včetně nadpisu znějí:

㤠59a

(1) Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného azylantovi je 10 let, u azylanta mladšího 15 let je doba platnosti průkazu 5 let. Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně.

(2) Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného osobě požívající doplňkové ochrany je shodná s dobou, po kterou je osobě požívající doplňkové ochrany povolen pobyt na území (§ 53a).

(3) Průkaz o povolení k pobytu vydá a jeho platnost prodlužuje ministerstvo.

§ 59b

(1) Prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu. K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu jsou azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, a dosavadní průkaz o povolení k pobytu.

(2) Azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany, kteří žádají o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený, jsou povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, poškozený průkaz o povolení k pobytu, ohlášení ztráty, zničení, poškození anebo odcizení průkazu o povolení k pobytu nebo potvrzení o zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu.

(3) Azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany, kteří žádají o vydání průkazu o povolení k pobytu po zrušení jeho platnosti z důvodů podle § 60 odst. 2, jsou povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, a průkaz povolení k pobytu, jehož platnost skončila.

(4) Azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany, kteří žádají o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, jsou povinni předložit cestovní doklad, jsou-li jeho držitelem, dosavadní průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu. Provedení změny v průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu o povolení k pobytu.

(5) Azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany uvedená v odstavcích 1 až 4 jsou povinni pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

§ 59c

Vydávání průkazů o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji

(1) Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování podpisu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, jestliže

a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo

b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji.

(2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců.

(3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpisy určené k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním informačním systému podle § 71 odst. 11 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu.

(4) Pokud byl azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, jsou tito povinni se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany a jejich podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1.

(5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku.

(6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve azylanta nebo osobu požívající doplňkové ochrany ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji.“.

51. § 60 včetně nadpisu zní:

㤠60

Skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu

(1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí, jestliže

a) nastane důvod uvedený v § 58 odst. 1,

b) je vykonatelné rozhodnutí o odnětí azylu nebo doplňkové ochrany,

c) zanikne azyl z důvodu uvedeného v § 18 písm. b) nebo c),

d) zanikla doplňková ochrana z důvodu uvedeného v § 18 písm. c) nebo d), nebo

e) byl vydán azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany nový průkaz o povolení k pobytu.

(2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže

a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu,

b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost,

c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo

d) obsahuje nefunkční nosič dat s biometrickými údaji.

(3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.“.

52. V hlavě VIII se díl 3 včetně nadpisu zrušuje.

53. § 65 včetně nadpisu zní:

㤠65

Cestovní průkaz totožnosti

(1) Cestovní průkaz totožnosti vydá na žádost azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, kteří pozbyli v zahraničí cestovní doklad, zastupitelský úřad za účelem návratu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany do České republiky.

(2) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany, která není držitelem cestovního dokladu, za účelem prokazování totožnosti jeho držitele do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu.

(3) Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 1 je 30 dnů. Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 2 je 60 dnů. V odůvodněných případech může být platnost prodloužena o 30 dnů.

(4) Cestovní průkaz totožnosti je neplatný z důvodu uvedeného v § 58 odst. 1. Cestovní průkaz totožnosti podle odstavce 2 dále pozbývá platnosti převzetím průkazu o povolení k pobytu (§ 59).

(5) V žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany uvede jméno a příjmení, den, měsíc a rok narození, místo pobytu na území a k žádosti připojí 2 fotografie.

(6) Cestovní průkaz totožnosti podle odstavce 1 se odebere při hraniční kontrole.

(7) Vydání cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 1 a změnu doby platnosti oznámí zastupitelský úřad neprodleně ministerstvu.“.

54. V § 65a odst. 2 se za slovo „totožnosti“ vkládají slova „podle § 65 odst. 1“.

55. § 70 zní:

㤠70

Státní integrační program v oblasti získání znalostí českého jazyka realizuje ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy formou bezplatného jazykového kurzu.“.

56. § 71 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 16 zní:

㤠71

Evidence

(1) Ministerstvo vede

a) evidenci cizinců, kteří učinili prohlášení o mezinárodní ochraně, a to včetně obrazových záznamů pořízených podle § 4c odst. 1 a § 47 odst. 1,

b) evidenci místa pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, místa pobytu osob požívajících doplňkové ochrany a místa pobytu azylantů,

c) evidenci žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, cizinců, kteří podali kasační stížnost^8a), osob požívajících doplňkové ochrany a azylantů,

d) evidenci cizinců narozených na území žadatelům o udělení mezinárodní ochrany, osobám požívajícím doplňkové ochrany nebo azylantům,

e) evidenci žadatelů o poskytnutí finančního příspěvku,

f) evidenci cizinců, o jejichž žádosti o udělení mezinárodní ochrany bylo řízení zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany,

g) evidenci cizinců, v jejichž případě se postupuje podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství^4a),

h) evidenci správních deliktů projednaných podle tohoto zákona.

(2) V evidenci uvedené v odstavci 1

a) písm. a), c), f) a g) jsou vedeny údaje v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti o udělení mezinárodní ochrany a pořízených v souvislosti s jejím podáním, popřípadě v rozsahu osvědčení,

b) písm. d) jsou vedeny údaje v rozsahu oznámení žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle § 88a,

c) písm. e) jsou vedeny údaje v rozsahu žádosti o poskytnutí finančního příspěvku,

d) písm. h) jsou vedeny údaje v rozsahu rozhodnutí o správním deliktu.

(3) Ministerstvo pro účely zajištění evidence ubytování a dalších služeb poskytovaných podle tohoto zákona žadatelům o udělení mezinárodní ochrany, kteří jsou hlášeni k pobytu v azylovém zařízení, a ubytovaným osobám, pro účely vedení soustavy souvisejících účetních záznamů a pro účely zajištění práv a právem chráněných zájmů těchto osob vede provozní informační systém, jehož je správcem; provozní informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy ani na jiné informační systémy podle tohoto zákona. V provozním informačním systému jsou vedeny osobní údaje identifikující žadatele o udělení mezinárodní ochrany, kteří jsou hlášeni k pobytu v azylovém zařízení, a v něm ubytované osoby, včetně údajů citlivých, pokud je jejich zpracování nezbytné pro plnění povinností ministerstva k ochraně zdraví těchto osob a jejich základních práv, a dále údaje, jejichž zpracování je nezbytné pro plnění úkolů ministerstva souvisejících s plněním povinností a oprávnění, které má vůči uvedeným osobám podle tohoto zákona, a se zajištěním vnitřního provozu azylového zařízení, jeho organizací a financováním.

(4) Údaje evidované podle odstavce 3 se zlikvidují neprodleně po ukončení hlášení pobytu cizince v azylovém zařízení nebo ukončení ubytování cizince v azylovém zařízení, s výjimkou údajů, které jsou účetními záznamy podle zákona o účetnictví, údajů o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a evidenčním čísle cizince nezbytných pro identifikaci účetních záznamů, údajů o zahájení a ukončení doby hlášení pobytu cizince v azylovém zařízení nebo ubytování cizince v azylovém zařízení, údajů o finančních prostředcích složených cizincem do úschovy v azylovém zařízení a účelu a rozsahu jejich užívání. Údaje, které se nezlikvidují neprodleně po ukončení hlášení pobytu nebo ubytování cizince v azylovém zařízení, se uchovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, popřípadě plynoucích od data ukončení hlášení pobytu cizince v azylovém zařízení nebo ukončení ubytování cizince v azylovém zařízení; po uplynutí této doby se zlikvidují.

(5) Ministerstvo může údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 využívat pouze k plnění úkolů podle zákona.

(6) Údaje z evidencí podle odstavce 1 se poskytují státním orgánům na základě jejich žádosti, pokud jsou oprávněny k jejich zpracování pro plnění svých úkolů podle zvláštních právních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(7) Policie vede evidenci

a) víz udělených podle tohoto zákona, ve které jsou vedeny údaje v rozsahu žádosti o udělení víza, číslo a série vydaného víza, datum jeho vydání a doba, na kterou bylo vízum vydáno,

b) místa pobytu žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, místa pobytu cizinců, kteří podali kasační stížnost, místa pobytu osob požívajících doplňkové ochrany a místa pobytu azylantů,

c) daktyloskopických otisků pořízených žadateli o udělení mezinárodní ochrany podle § 4c odst. 1 a § 47 odst. 1, ve které jsou dále vedeny údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, dřívějších příjmeních, datu, místě a státu narození, pohlaví a státním občanství cizince,

d) azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany, kteří jsou držiteli průkazu o povolení k pobytu, a to v rozsahu údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, a to včetně údajů biometrických, digitálního zpracování podpisu, čísla vydaného průkazu o povolení k pobytu, datum jeho vydání a údaje o době platnosti vydaného průkazu o povolení k pobytu.

(8) Ministerstvo vede evidenci azylantů a osob požívajících doplňkové ochrany, kterým byl vydán průkaz o povolení k pobytu. V této evidenci se vedou údaje v rozsahu údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, a to včetně údajů biometrických, digitálního zpracování podpisu, čísla vydaného průkazu o povolení k pobytu, datum jeho vydaní a údaje o době platnosti vydaného průkazu o povolení k pobytu. Údaje vedené v této evidenci ministerstvo předá do evidence vedené policií podle odstavce 7 písm. d) neprodleně poté, kdy mu byl výrobcem dodán průkaz o povolení k pobytu.

(9) Zpravodajské služby České republiky mohou při plnění svých úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů¹⁶) využívat údaje vedené v evidencích podle odstavců 1 a 7 a policie za stejných podmínek údaje vedené v evidencích podle odstavce 1, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup; údaje z evidence vedené podle odstavce 8 poskytuje ministerstvo zpravodajským službám České republiky na základě žádosti v rozsahu nezbytném ke splnění daného úkolu.

(10) Ministerstvo je správcem

a) informačního systému o azylantech žádajících o vydání cestovního dokladu azylanta obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji (§ 61 odst. 2 a 3), a to v rozsahu žádosti o vydání cestovního dokladu azylanta obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji, včetně biometrických údajů,

b) informačního systému o azylantech, kterým byl vydán cestovní doklad podle § 61 odst. 4, a to v rozsahu údajů žádosti o vydání dokladu,

c) informačního systému o azylantech nebo o osobách požívajících doplňkové ochrany, kterým byl vydán cestovní průkaz totožnosti podle § 65, a to v rozsahu údajů žádosti o vydání tohoto průkazu.

(11) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 59 odst. 4 vede provozní informační systém o azylantech a osobách požívajících doplňkové ochrany žádajících o vydání průkazu o povolení k pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu žádosti podané azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany. Správcem provozního informačního systému podle věty první je ministerstvo. V provozním informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.

(12) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 11 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany předávají do evidence podle odstavce 7 písm. d).

(13) Pokud si azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto subjektu údajů v provozním informačním systému podle odstavce 11, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu.

(14) Údaje v evidencích a informačních systémech podle tohoto zákona mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i předávány, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě.

(15) Údaje vedené v evidencích a informačních systémech podle odstavců 7 a 10 písm. a) se zlikvidují 5 let po ukončení pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území. Pokud jsou údaje vedené na technických nosičích dat, zlikvidují se 20 let po ukončení pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území; dobou ukončení pobytu na území se pro tyto účely rozumí kalendářní rok, ve kterém byl pobyt azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území ukončen. Biometrické údaje se zlikvidují neprodleně po skončení platnosti cestovního dokladu nebo po skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu.

(16) Údaje vedené v informačních systémech podle odstavce 10 písm. b) a c) se zlikvidují 15 let po skončení platnosti cestovního dokladu azylanta nebo skončení platnosti cestovního průkazu totožnosti azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany.

¹⁶) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb.“.

57. § 72 včetně nadpisu zní:

㤠72

Pobyt žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území

Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn pobývat na území po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany; to neplatí, je-li zajištěn podle zvláštního právního předpisu⁴) nebo podal-li žádost o udělení mezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště a nebyl mu povolen vstup na území (§ 73). Ministerstvo je oprávněno pobyt žadatele o udělení mezinárodní ochrany omezit jen na část území (§ 46 a 46a).“.

58. V § 73 odstavec 5 zní:

„(5) Proti rozhodnutí ministerstva o nepovolení vstupu na území lze podat žalobu do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí; podání žaloby nemá odkladný účinek. Žaloba proti rozhodnutí ministerstva se podává jeho prostřednictvím nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů. Zároveň ministerstvo své vyjádření k žalobě doručí cizinci. O žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, doručí rozsudek účastníkům řízení bezprostředně po vyhlášení rozsudku při jednání, nebo bylo-li rozhodováno bez nařízení jednání, doručí soud rozsudek účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí a ministerstvo nevydá nové rozhodnutí do 3 dnů od právní moci rozsudku, cizinci se bez zbytečného odkladu umožní vstup na území a ministerstvo jej dopraví do azylového zařízení na území.“.

59. V § 73 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Ministerstvo zkoumá, zda trvají důvody, pro které nebyl cizinci vstup na území povolen.“.

60. V § 78 odst. 1 se slova „u útvaru policie“ nahrazují slovem „ministerstvu“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „7“.

61. V § 78 odst. 1 písm. a) se slova „o azylu“ nahrazují slovy „o udělení azylu“.

62. V § 78 odst. 2 se slova „u útvaru policie“ nahrazují slovem „ministerstvu“.

63. V § 78 odst. 3 se slova „Útvar policie oznámí ministerstvu“ nahrazují slovy „Ministerstvo oznámí útvaru policie do 3 pracovních dnů“.

64. § 78a se zrušuje.

65. V § 78b odst. 1, 2 a 6 a v § 92b odst. 2 se slovo „policie“ nahrazuje slovem „ministerstvo“.

66. V § 78b odst. 3 se slovo „Policie“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“ a slovo „policii“ slovem „ministerstvo“.

67. V § 78b se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.

68. V § 79 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Integrační azylové středisko dále slouží k přechodnému ubytování osob požívajících doplňkové ochrany, jde-li o rodiče nebo rodinu s nezletilými či zletilými zdravotně postiženými dětmi nebo o cizince s vážným zdravotním postižením, nejdéle však na dobu 3 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany.“.

69. V § 79 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Osoba ubytovaná v azylovém zařízení je povinna

a) dodržovat ubytovací řád pro azylová zařízení,

b) dodržovat hygienické předpisy v ubytovacích prostorách azylového zařízení a podílet se v prostorách azylového zařízení na udržování hygienického standardu stanoveného ubytovacím řádem,

c) plnit v azylovém zařízení příkazy a pokyny policie nebo ministerstva vydané při zajišťování úkolů podle tohoto zákona a

d) šetřit majetek azylového zařízení a ostatních ubytovaných.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.

70. V § 85a odst. 1 se za slovo „platnost“ vkládá slovo „dlouhodobého“.

71. § 85b se zrušuje.

72. V § 87 odstavec 7 zní:

„(7) Policie zabezpečí na žádost ministerstva dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany anebo cizince na hraniční přechod členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany anebo cizince v případě, že Česká republika je příslušná k posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany, na území. Policie je oprávněna po dobu dopravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince.“.

73. V § 87a se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Na cizince, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochrany bylo řízení zastaveno z důvodu nepřípustnosti podle § 10a písm. b), se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany až do doby jeho vycestování z území pro účely poskytování zdravotní péče a služeb podle § 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek (§ 43) poskytnout nelze.“.

74. V § 89 odst. 2 se věta druhá zrušuje.

75. § 91 zní:

㤠91

Působnost stanovená podle tohoto zákona krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti.“.

76. V § 92b odstavec 1 zní:

„(1) Na řízení o udělení víza za účelem strpění pobytu a na řízení o zrušení platnosti víza za účelem strpění pobytu se nevztahuje část druhá a třetí správního řádu.“.

77. V § 92c se za slova „§ 42 odst. 1 až 5“ vkládají slova „a 7“, za slova „§ 50a,“ se vkládají slova „§ 53a odst. 2, §“, za slova „54a,“ se vkládají slova „§ 71 odst. 3,“ a slova „§ 79 odst. 5 a 6“ se nahrazují slovy „§ 79 odst. 5 a 7“.

78. § 93, 93a a 93b včetně nadpisů znějí:

㤠93

Přestupky

(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost podle § 3e odst. 3 písm. b), § 4a odst. 1 nebo § 4a odst. 3 písm. b),

b) odmítne strpět provedení úkonů podle § 4c,

c) v rozporu s § 41 odst. 1 neodevzdá či nepředloží svůj cestovní doklad,

d) poruší zákaz opuštění azylového zařízení podle § 46 odst. 3,

e) v rozporu s § 54 odst. 2 a 3 nevycestuje z území, nebo

f) poruší rozhodnutí ministerstva vydané podle § 73 odst. 4, kterým se nepovoluje vstup na území.

(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost podle § 41 odst. 1,

b) v rozporu s § 45 odst. 1 nepřizná finanční prostředky, které má k dispozici, nebo v době pobytu v azylovém zařízení neodevzdá věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku anebo, je-li ubytovaný v přijímacím středisku, neodevzdá elektronické komunikační zařízení,

c) odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 45 odst. 2,

d) v rozporu s § 46 odst. 1 opustí přijímací středisko nebo v rozporu s § 46 odst. 2 opustí přijímací středisko na mezinárodním letišti,

e) v rozporu s § 46a odst. 1 nesetrvá v přijímacím středisku,

f) odmítne strpět identifikační úkony podle § 47,

g) v rozporu s § 48 písm. c) nesplní v azylovém zařízení příkaz nebo pokyn policie nebo ministerstva,

h) nesplní některou z povinností podle § 49, nebo

i) opustí pobytové středisko v rozporu s § 82 odst. 1, 2 nebo 3.

(3) Azylant se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 52 písm. a) až g) nebo j),

b) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 52 písm. i) a j) nebo v rozporu s § 53 odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 47, nebo

c) nesplní povinnost podle § 78 odst. 1.

(4) Osoba požívající doplňkové ochrany se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 53b písm. b) až f) nebo j),

b) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 53b písm. i) a j) nebo v rozporu s § 53b písm. g) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 47,

c) nedodrží lhůtu 30 dnů pro podání žádosti o prodloužení doplňkové ochrany podle § 53a odst. 1, nebo

d) v rozporu s § 78 odst. 2 nesplní povinnost podle § 78 odst. 1.

(5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost podle § 56,

b) jako osoba ubytovaná v azylovém zařízení nesplní některou z povinností podle § 79 odst. 6, nebo

c) jako osoba ubytovaná v přijímacím středisku poruší zákaz podle § 81a odst. 1 nebo 3 nebo jako osoba ubytovaná v pobytovém středisku poruší zákaz podle § 81a odst. 1.

(6) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3 nebo 4 nebo odstavce 5 písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 2000 Kč a za přestupek podle odstavce 5 písm. a) lze uložit pokutu do 1000 Kč.

§ 93a

Správní delikt právnické a podnikající fyzické osoby

(1) Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 56b neumožní ministerstvu činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení mezinárodní ochrany.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10000 Kč.

§ 93b

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ministerstvo.“.

79. Příloha č. 2 zní:

„Příloha č. 2 k zákonu č. 325/1999 Sb.

Vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany

“.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

1. Řízení podle zákona o azylu, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Průkazy o povolení k pobytu azylanta a průkazy oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany vydané podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za průkazy o povolení k pobytu podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.