Zákon, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění)

66

ZÁKON

ze dne 19. února 2013,

kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., se mění takto:

Čl. I

Změna zákona o zdravotních službách

1. V § 10 odst. 1 písm. b) se slova „poskytované v domácím prostředí pacienta“ zrušují.

2. V § 31 odstavec 5 zní:

„(5) Jde-li o nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům, právo na informace o zdravotním stavu a právo klást otázky náleží zákonnému zástupci pacienta a pacientovi, je-li k takovému úkonu přiměřeně rozumově a volně vyspělý.“.

3. V § 33 odst. 1 se slova „§ 34 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 34 odst. 7“.

4. V § 34 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 3 až 7.

5. V § 35 odstavce 1 až 4 včetně poznámky pod čarou č. 49 znějí:

„(1) Při poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi je třeba zjistit jeho názor na poskytnutí zamýšlených zdravotních služeb, jestliže je to přiměřené rozumové a volní vyspělosti jeho věku. Tento názor musí být zohledněn jako faktor, jehož závažnost narůstá úměrně s věkem a stupněm rozumové a volní vyspělosti nezletilého pacienta. Pro vyslovení souhlasu s poskytnutím zdravotních služeb nezletilému pacientovi se použijí právní předpisy upravující způsobilost fyzických osob k právním úkonům⁴⁹) s tím, že nezletilému pacientovi lze zamýšlené zdravotní služby poskytnout na základě jeho souhlasu, jestliže je provedení takového úkonu přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti odpovídající jeho věku. Tím není dotčena možnost poskytování zdravotních služeb bez souhlasu.

(2) Poskytnutí zdravotních služeb na základě souhlasu nezletilého pacienta nebrání tomu, aby ošetřující zdravotnický pracovník podal zákonnému zástupci informaci o poskytnutých zdravotních službách nebo zdravotním stavu nezletilého pacienta.

(3) Jde-li o zdravotní služby, které spočívají v poskytnutí

a) neodkladné péče, která není péčí podle § 38 odst. 4, nebo

b) akutní péče, a

souhlas zákonného zástupce nelze získat bez zbytečného odkladu, rozhodne o jejich poskytnutí ošetřující zdravotnický pracovník. To neplatí, lze-li zdravotní služby poskytnout podle odstavce 1 na základě souhlasu nezletilého pacienta.

(4) Jde-li o pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům, odstavce 1 až 3 se použijí obdobně s tím, že věk pacienta se nezohledňuje.

⁴⁹) Občanský zákoník.
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.“.

6. V § 38 odst. 1 úvodní část ustanovení zní:

„Pacienta lze bez souhlasu hospitalizovat, jestliže“.

7. V § 38 odstavce 4 a 5 znějí:

„(4) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům lze bez souhlasu poskytnout neodkladnou péči, jde-li o

a) případy podle odstavce 3 písm. b), nebo

b) zdravotní služby nezbytné k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví.

(5) Nezletilému pacientovi nebo pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům lze poskytnout neodkladnou péči bez souhlasu zákonného zástupce, pokud je u něj podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání.“.

8. V § 38 odst. 7 se slova „pacienta nebo zákonného zástupce nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům (dále jen „zákonný zástupce pacienta“)“ zrušují.

9. V § 40 odst. 1 písm. b) se za slova „volném pohybu“ vkládají slova „podle § 39 odst. 1 písm. b) až g)“.

10. V § 40 odstavec 2 zní:

„(2) Hospitalizace a dodatečné omezení pacienta se soudu neoznamuje, jestliže byl souhlas ve lhůtě do 24 hodin prokazatelným způsobem dodatečně vysloven.“.

11. V § 42 písm. b) se slova „§ 35 odst. 1“ nahrazují slovy „jde-li o poskytnutí zdravotních služeb se souhlasem zákonného zástupce“.

12. V § 46 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní:

„(2) Poskytovatel je dále povinen zajistit, aby osoby připravující se na výkon zdravotnického povolání prováděly při klinické a praktické výuce, praktickém vyučování a odborné praxi, která se uskutečňuje na jeho pracovištích, jen činnosti, včetně zdravotních výkonů, které jsou součástí výuky nebo praxe, a to pod přímým vedením zdravotnického pracovníka, který má způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání a je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k tomuto poskytovateli. Uskutečňují-li se klinická a praktická výuka nebo praktické vyučování a odborná praxe za přítomnosti zdravotnického pracovníka, který není v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k poskytovateli uvedenému ve větě první a který je

a) učitelem praktického vyučování a odborné praxe zdravotnických oborů vzdělávání²⁷), nebo

b) akademickým pracovníkem, který je učitelem zdravotnického oboru²⁸),

je poskytovatel povinen zajistit, aby tento zdravotnický pracovník neposkytoval na jeho pracovišti zdravotní služby a postupoval v součinnosti se zdravotnickým pracovníkem uvedeným ve větě první.

²⁷) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

²⁸) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.

13. V § 53 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).

14. V § 81 odstavec 4 zní:

„(4) Souhlas se nevyžaduje, jde-li o

a) použití biologického materiálu pro potřeby výuky, vědy nebo výzkumu odebraného pacientovi při poskytování zdravotní péče nebo v souvislosti s pitvou z těla zemřelého, pokud u biologického materiálu nebo v souvislosti s jeho používáním ve výuce, vědě nebo výzkumu nebudou uvedeny takové údaje, z nichž by bylo možné identifikovat pacienta nebo zemřelou osobu; jde-li o použití biologického materiálu pro výuku, vědu nebo výzkum v oblasti genetiky, postupuje se podle jiného právního předpisu upravujícího specifické zdravotní služby,

b) nácvik život zachraňujícího zdravotního výkonu koniotomie nebo punkce tenzního pneumotoraxu, přičemž nácvik lze provádět pouze v rámci patologicko-anatomické pitvy nebo zdravotní pitvy a za podmínky, že nebude zmařen účel této pitvy, a to zejména v případech, kdy vzniklo podezření, že příčinou úmrtí je trestný čin nebo sebevražda.“.

15. V § 124 odst. 1 se slova „do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“ nahrazují slovy „do 31. prosince 2013“.

16. V § 129 se slova „ , s výjimkou § 53 odst. 2 písm. f), který nabývá účinnosti prvním dnem šestnáctého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení“ zrušují.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Řízení o ustavení opatrovníka na základě oznámení podle § 35 odst. 3 zákona o zdravotních službách ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona soud zastaví.

2. Jestliže byl soudem na základě oznámení podle § 35 odst. 3 zákona o zdravotních službách ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ustaven opatrovník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nesplnil účel vymezený v § 35 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona o zdravotních službách ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se podle § 35 zákona o zdravotních službách ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Provádění klinické a praktické výuky a praktického vyučování a odborné praxe podle § 46 odst. 2 zákona o zdravotních službách ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajistí poskytovatel nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.