Zákon, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění)

261

ZÁKON

ze dne 22. července 2011,

kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje“.

2. Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„¹) Směrnice Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/45/ES ze dne 7. září 2005 o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy a o změně směrnice 2001/25/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/25/ES ze dne 4. dubna 2001 o minimální úrovni výcviku námořníků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/103/ES ze dne 17. listopadu 2003, kterou se mění směrnice 2001/25/ES o minimální úrovni výcviku námořníků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/17/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/20/ES ze dne 23. dubna 2009 o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky.“.

3. V § 2 odst. 1 se slova „a rekreačních jachet“ zrušují a za slovo „po“ se vkládá slovo „poslední“.

4. V § 2 odst. 5 se slova „určené k námořní plavbě pro cizí potřeby za účelem zisku“ zrušují.

5. V § 2 se odstavec 6 zrušuje

Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9.

6. V § 2 odstavec 9 včetně poznámky pod čarou č. 28 zní:

„(9) Uznaná klasifikační společnost je klasifikační společnost uznaná Evropskou komisí (dále jen „Komise“) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁸).

²⁸) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí.“.

7. V § 2 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Mezinárodní osvědčení je osvědčení o konstrukci a vybavení námořního plavidla, které dokládá, že námořní plavidlo splňuje požadavky stanovené mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu a upravuje oblast námořní plavby (dále jen „námořní úmluva“)³).“.

8. V § 8 odst. 1 písm. b) a v § 11 odst. 3 písm. g) se za slova „výrobcem nebo“ vkládá slovo „uznanou“.

9. V § 8 odst. 1 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 29 zní:

„d) volací značka, případně další rádiové identifikační označení lodě přidělené a používané podle jiného právního předpisu²⁹),

²⁹) § 16 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
Vyhláška č. 155/2005 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, identifikačních čísel a kódů, jejich používání a o druzích radiokomunikačních služeb, pro které jsou vyžadovány.“.

10. V § 9 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které včetně poznámky pod čarou č. 30 zní:

„b) provozovatel lodi splňuje požadavky stanovené Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři³⁰) (dále jen „Mezinárodní úmluva SOLAS“) na zavedení systému bezpečného řízení provozu na lodi,

³⁰) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.“.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).

11. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 31 zní:

„(2) Pokud Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku, umožní bezprostředně po vydání tohoto rozhodnutí provozovateli námořního plavidla přístup v nezbytném rozsahu do systému pro výměnu informací na moři podle předpisu Evropské unie³¹).

³¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/17/ES.“.

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

12. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:

㤠11a

Poskytování údajů o námořních plavidlech

(1) Úřad neprodleně poskytne na žádost příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo smluvního státu námořní úmluvy údaje týkající se námořního plavidla, které je nebo bylo zapsáno v námořním rejstříku, za účelem ověření jeho technické způsobilosti, a to údaje

a) o prohlídkách námořních plavidel zapsaných v námořním rejstříku provedených v rámci státního dozoru,

b) o uznaných klasifikačních společnostech, které vydávají osvědčení o klasifikační třídě a mezinárodní osvědčení podle tohoto zákona,

c) o námořních nehodách týkajících se námořních plavidel zapsaných v námořním rejstříku a

d) o námořních plavidlech, u kterých došlo v posledních 12 měsících k výmazu z námořního rejstříku.

(2) Za účelem poskytování údajů Úřad uchovává údaje stanovené v odstavci 1.“.

13. Nadpis nad § 12 se zrušuje.

14. § 12 včetně nadpisu zní:

㤠12

Technická způsobilost lodě

Loď je technicky způsobilá k plavbě, pokud byla projektována, postavena a je udržována v souladu s požadavky námořní úmluvy a předpisů uznané klasifikační společnosti.“.

15. Za § 12 se vkládají nové § 12a až 12m, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 32 až 35 znějí:

㤠12a

Soulad s požadavky předpisů uznané klasifikační společnosti ověřuje tato společnost podle svých předpisů udělením klasifikační třídy lodi.

§ 12b

(1) Soulad s požadavky námořních úmluv schvaluje Úřad na žádost.

(2) Účastníkem řízení je pouze žadatel.

(3) Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, pokud

a) loď, její konstrukce, vybavení a systém bezpečného řízení provozu na lodi odpovídá požadavkům námořních úmluv,

b) námořní zařízení umístěné na lodi je označeno značkou shody a odpovídá požadavkům stanoveným v nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení³²), nebo pokud Úřad vydal povolení k umístění námořního zařízení na palubu lodi,

c) je loď o hrubé prostornosti přesahující 300 tun vybavena systémem automatické identifikace a sledování lodí na velké vzdálenosti,

d) je loď o hrubé prostornosti přesahující 3000 tun vybavena záznamovým zařízením, které slouží k získání údajů usnadňujících odborné zjišťování příčin námořních nehod nebo mimořádných událostí (dále jen „zařízení pro záznam údajů o plavbě“).

(4) Úřad provede před schválením souladu lodi s požadavky námořních úmluv prohlídky a zkoušky podle těchto námořních úmluv za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 3. Zkoušky uvedené ve větě první se provedou pouze v rozsahu, ve kterém není splnění podmínek podle odstavce 3 doloženo doklady přiloženými k žádosti. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek a zkoušek zajistit potřebnou součinnost, zejména

a) sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky lodi,

b) umožnit vstup na loď,

c) zajistit bezpečný přístup k lodi,

d) řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídek.

(5) Je-li to nezbytné pro schválení souladu s požadavky námořních úmluv, obrátí se Úřad na příslušný orgán členského státu Evropské unie, do jehož registru byla loď zapsána, se žádostí o poskytnutí údajů o prohlídkách a námořních nehodách.

(6) Náklady na provedení prohlídek a zkoušek podle odstavce 4 hradí žadatel.

(7) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí mezinárodní osvědčení.

§ 12c

Mezinárodní osvědčení

(1) Mezinárodní osvědčení jsou:

a) osvědčení o bezpečné konstrukci lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

b) osvědčení o záchranném vybavení lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

c) osvědčení o rádiovém vybavení lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

d) osvědčení o výjimce z technických požadavků podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

e) osvědčení o řízení bezpečnosti podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

f) osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před ropným znečištěním podle Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí³³) (dále jen „Mezinárodní úmluva MARPOL“),

g) osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před znečištěním tekutými škodlivými látkami podle Mezinárodní úmluvy MARPOL,

h) osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před znečištěním odpadními vodami podle Mezinárodní úmluvy MARPOL,

i) osvědčení podle Mezinárodní úmluvy o nákladové značce³⁴) (dále jen „Mezinárodní úmluva Load Line“),

j) osvědčení o výjimce podle Mezinárodní úmluvy Load Line,

k) další mezinárodní osvědčení, která stanoví námořní úmluvy.

(2) Pokud jsou pro to splněny podmínky stanovené Mezinárodní úmluvou SOLAS, Úřad vystaví namísto osvědčení uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) osvědčení o bezpečnosti lodi.

(3) Námořní úmluvy stanoví, která mezinárodní osvědčení jsou vyžadovaná pro jednotlivé druhy lodí.

(4) Mezinárodní osvědčení jsou platná po dobu 5 let od jejich vydání.

§ 12d

(1) Úřad na žádost provozovatele lodi udělí v souladu s námořními úmluvami výjimku z požadavků stanovených v § 12b odst. 3, pokud udělením takové výjimky nedojde ke zhoršení technické způsobilosti lodi, ohrožení lidského života nebo mořského prostředí.

(2) Účastníkem řízení o udělení výjimky je pouze žadatel.

(3) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o udělení výjimky, v souladu s námořními úmluvami

a) vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení výjimky mezinárodní osvědčení o výjimce, nebo

b) učiní o udělené výjimce záznam na příslušném mezinárodním osvědčení.

(4) Výjimka se uděluje na dobu, po kterou je platné mezinárodní osvědčení, které osvědčuje splnění požadavků, ze kterých je výjimka udělena.

§ 12e

Pravidelné prohlídky

(1) Úřad provádí podle námořních úmluv pravidelné prohlídky lodí, které jsou zapsány v námořním rejstříku a které plují pod vlajkou České republiky. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek poskytnout potřebnou součinnost, zejména

a) sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky lodi,

b) umožnit vstup na loď,

c) zajistit bezpečný přístup k lodi,

d) řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídek.

(2) Úřad při pravidelných prohlídkách ověřuje, zda konstrukce lodi a její vybavení jsou v souladu s požadavky námořních úmluv.

(3) Úřad o provedení pravidelné prohlídky učiní záznam na mezinárodním osvědčení.

(4) Náklady na provedení pravidelných prohlídek hradí provozovatel lodi.

(5) Pokud provozovatel lodi neumožní provedení pravidelné prohlídky ve lhůtě uvedené v námořní úmluvě, pozbývá mezinárodní osvědčení platnosti.

§ 12f

Prodloužení platnosti mezinárodního osvědčení

(1) Pokud Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, prodlouží na žádost platnost stávajícího mezinárodního osvědčení, pokud žadatel doloží, že nové mezinárodní osvědčení nelze doručit veliteli lodě dříve, než uplyne doba platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení, nejdéle však o 5 měsíců.

(2) Úřad na žádost prodlouží platnost stávajícího mezinárodního osvědčení na dobu nezbytně nutnou k tomu, aby loď dokončila cestu do přístavu, ve kterém může být provedena prohlídka podle § 12b odst. 4, pokud prodloužením platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení nedojde k ohrožení bezpečnosti lidského života nebo mořského prostředí.

§ 12g

Odnětí mezinárodního osvědčení

Úřad odejme lodi mezinárodní osvědčení, pokud loď přestane splňovat požadavky námořních úmluv.

§ 12h

Povolení k umístění námořního zařízení na palubu lodi

(1) Pokud námořní zařízení nesplňuje požadavky stanovené v nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení a není opatřeno značkou shody, může být umístěno na palubu lodě pouze na základě povolení Úřadu.

(2) Úřad vydá povolení podle odstavce 1 na žádost provozovatele lodě, jedná-li se o

a) nově vyvinuté námořní zařízení a toto zařízení zajišťuje stejnou úroveň bezpečnosti a účinnosti jako zařízení schválené podle nařízení o technických požadavcích na námořní zařízení, nebo

b) námořní zařízení, které je předmětem testování, přičemž toto námořní zařízení je určeno výlučně pro účely testování a nenahrazuje námořní zařízení, které je na palubě lodě umístěno v souladu s nařízením vlády o technických požadavcích na námořní zařízení.

(3) Pokud je námořním zařízením uvedeným v odstavci 2 radiokomunikační zařízení, vydá Úřad povolení podle odstavce 1 pouze za podmínky, pokud toto zařízení nepůsobí nežádoucím způsobem na radiofrekvenční spektrum.

(4) Účastníkem řízení o povolení k umístění námořního zařízení na palubu lodi je pouze žadatel.

(5) Splnění podmínky pro udělení povolení uvedené v odstavci 2 písm. a) se prokazuje posudkem vydaným uznanou klasifikační společností, který musí být přiložen k žádosti o vydání povolení.

(6) V povolení Úřad určí podmínky použití námořního zařízení. Platnost povolení k umístění námořního zařízení uvedeného v odstavci 2 písm. b) Úřad omezí na dobu nezbytně nutnou pro provedení testování, nejdéle však na 12 měsíců. Povolení musí být uloženo na palubě lodi po celou dobu umístění námořního zařízení na palubě lodi.

(7) Úřad zašle údaje uvedené v povolení Komisi a příslušným orgánům členských států Evropské unie do 1 měsíce od jeho vydání.

§ 12i

(1) Úřad může veřejnoprávní smlouvou pověřit uznanou klasifikační společnost

a) schvalováním souladu lodě s požadavky námořních úmluv, s výjimkou rozhodování o výjimce podle § 12d, a vydáváním mezinárodních osvědčení,

b) prováděním prohlídek lodí a zkoušek v souvislosti se schvalováním souladu lodi s požadavky námořních úmluv,

c) prováděním pravidelných prohlídek,

d) prodlužováním platnosti mezinárodních osvědčení,

e) odnímáním mezinárodních osvědčení.

(2) Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, pokud zjistí v činnosti uznané klasifikační společnosti, kterou pověřil podle odstavce 1 (dále jen „pověřená společnost“), závažné nedostatky nebo pokud Komise zrušila pověřené společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁸). Výpovědní lhůta je 6 měsíců.

(3) Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi, než které jsou uvedené v odstavci 2.

(4) Veřejnoprávní smlouva musí vymezit:

a) rozsah pověření k výkonu státní správy,

b) rozsah spolupráce při přípravě pravidel vztahujících se ke schvalování technické způsobilosti lodí,

c) seznam předpisů vztahujících se na činnost pověřené společnosti,

d) údaje, které jsou si smluvní strany povinny sdělovat včetně postupů a lhůt,

e) povinnost mlčenlivosti,

f) odpovědnost za škodu vzniklou při výkonu činností v rozsahu pověření,

g) postupy při pravidelné kontrole pověřené společnosti ze strany Úřadu,

h) postupy namátkové a podrobné inspekce lodí,

i) postup při změně smlouvy,

j) postup při řešení sporů mezi smluvními stranami,

k) přístup k vnitřním předpisům pověřené společnosti,

l) přístup k dokumentaci vztahující se k lodím plujícím pod vlajkou České republiky,

m) výpovědní lhůta a výpovědní důvody.

§ 12j

(1) Úřad kontroluje činnost pověřené společnosti alespoň jednou za 2 roky.

(2) Pověřená společnost je povinna informovat Úřad o

a) klasifikovaných lodích a změnách, pozastaveních a odejmutích klasifikační třídy lodí plujících pod vlajkou České republiky,

b) vydaných a odňatých mezinárodních osvědčeních, výsledcích provedených prohlídek a prodloužení platnosti mezinárodních osvědčení týkajících se lodí plujících pod vlajkou České republiky,

c) vnitřních předpisech týkajících se projektování, konstrukce, vybavení, údržby a prohlídek lodí.

(3) Úřad informuje pověřenou společnost o vydaných povoleních o umístění námořního zařízení na palubu lodi a o povolených výjimkách z požadavků námořních úmluv.

(4) Informace získané podle odstavce 3 nesmí pověřená společnost sdělovat třetím osobám.

§ 12k

(1) Úřad může s pověřenou společností sjednat, že v případě škody způsobené pověřenou společností z nedbalosti bude výše regresní úhrady uplatňované ze strany Úřadu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem³⁵) omezena. Výše takto smluvně omezené regresní úhrady však nesmí být nižší než

a) 4 miliony EUR, pokud jde o náhradu škody za způsobenou újmu na zdraví nebo smrt,

b) 2 miliony EUR, pokud jde o náhradu škody způsobené na majetku.

(2) Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky v EUR uvedené v odstavci 1 na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni uplatnění nároku na náhradu škody před příslušným orgánem.

§ 12l

Řízení před pověřenou společností

(1) V řízení před pověřenou společností lze jednat a předkládat písemnosti i v anglickém jazyce.

(2) O odvolání proti rozhodnutí pověřené společnosti rozhoduje Úřad.

§ 12m

(1) Úřad informuje Komisi o veřejnoprávních smlouvách uzavřených podle tohoto zákona, jakož i o veřejnoprávních smlouvách, které vypověděl.

(2) Pokud Úřad zjistí, že loď představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost a mořské prostředí v důsledku závažného pochybení pověřené společnosti, informuje o tom Komisi a ostatní členské státy Evropské unie.

(3) Úřad oznámí postup uvedený v odstavci 2 pověřené společnosti bez zbytečného odkladu.

(4) Úřad informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie o výsledcích pravidelných kontrol pověřených společností vykonávaných podle § 12j odst. 1, a to nejpozději do 31. března roku následujícího po roce, v němž byla kontrola provedena.

³²) Nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

³³) Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), 1973, oznámený pod č. 71/1995 Sb.

³⁴) Mezinárodní úmluva o nákladové značce, 1966, oznámená pod č. 129/1969 Sb.

³⁵) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.“.

16. § 13 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 36 zní:

㤠13

Technická způsobilost námořní jachty k námořní plavbě

(1) Námořní jachta je technicky způsobilá k námořní plavbě, pokud její konstrukce, technický stav a vybavení zaručuje její schopnost bezpečně plout a neohrožuje bezpečnost a zdraví osob, majetek a mořské prostředí.

(2) Technická způsobilost námořní jachty k námořní plavbě se prokazuje doložením splnění požadavků na vybavení námořní jachty, které zaručuje její bezpečnou plavbu bez ohrožení bezpečnosti a zdraví osob, majetku a mořského prostředí, a

a) označením námořní jachty značkou shody podle zvláštního právního předpisu³⁶),

b) jiným dokladem, ze kterého vyplývá, že námořní jachta z hlediska konstrukce, provedení a z hlediska emisí výfukových plynů a hluku přiměřeně splňuje požadavky stanovené ve zvláštním právním předpisu³⁶), pokud námořní jachta nemusí být označena značkou shody, nebo

c) posudkem uznané klasifikační společnosti podle jejích vnitřních předpisů.

(3) Vybavení námořní jachty, které zaručuje bezpečnou plavbu námořní jachty bez ohrožení zdraví osob, majetku a mořského prostředí a které musí být umístěno na palubě námořní jachty, stanoví prováděcí právní předpis.

³⁶) Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.“.

17. Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13e, které znějí:

㤠13a

(1) Pokud námořní jachta musí splňovat kromě podmínek uvedených v § 13 také požadavky námořních úmluv, jejichž splnění se prokazuje mezinárodním osvědčením uvedeným v § 12c odst. 1 písm. h) nebo k), použijí se pro schválení souladu námořní jachty s požadavky stanovenými těmito úmluvami § 12b až 12g obdobně.

(2) Pokud námořní jachta musí být vybavena podle námořních úmluv námořním zařízením, musí být toto námořní zařízení označeno značkou shody, která dokládá, že toto námořní zařízení splňuje požadavky stanovené v nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení; § 12h se použije obdobně.

§ 13b

(1) Technickou způsobilost námořní jachty k námořní plavbě schválí Úřad na žádost, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 13.

(2) K žádosti musí být přiloženy dokumenty prokazující splnění požadavků uvedených v § 13.

(3) Účastníkem řízení o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě je pouze žadatel.

(4) Úřad provede před schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě prohlídku námořní jachty za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 13. Provozovatel námořní jachty je povinen za účelem provedení prohlídky námořní jachty zajistit potřebnou součinnost, zejména

a) sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky námořní jachty,

b) umožnit vstup na námořní jachtu,

c) zajistit bezpečný přístup k námořní jachtě,

d) řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídky.

(5) Náklady na provedení prohlídky podle odstavce 4 hradí žadatel.

(6) Pokud vybavení námořní jachty neodpovídá oblasti povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanovené výrobcem nebo posudkem uznané klasifikační společnosti, nebo pokud povolená oblast námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží nebyla vymezena, Úřad současně se schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě omezí vzdálenost povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží tak, aby odpovídala jejímu vybavení. Vymezení oblastí povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13c

(1) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě; toto osvědčení je platné po dobu 5 let od jeho vydání.

(2) Osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě musí obsahovat

a) identifikační údaje námořní jachty,

b) technické údaje o námořní jachtě, včetně prohlášení o shodě podle zvláštního právního předpisu³⁶),

c) vymezení oblasti povolené námořní plavby,

d) dobu platnosti osvědčení,

e) seznam námořního zařízení, jímž je námořní jachta vybavena, včetně prohlášení o shodě podle nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení.

§ 13d

(1) Úřad může na žádost rozhodnutím pověřit schvalováním technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě právnickou nebo fyzickou osobu, která je technicky vybavená a odborně způsobilá k posuzování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě nebo zajistí tuto činnost prostřednictvím odborně způsobilých osob. Schvalováním souladu námořní jachty s požadavky námořních úmluv podle § 13a odst. 1 může Úřad pověřit pouze uznanou klasifikační společnost.

(2) V rozhodnutí Úřad vymezí bližší podmínky výkonu pověření.

(3) Úřad pověření odejme, jestliže pověřená osoba

a) o odejmutí pověření požádá, nebo

b) pověřená osoba neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření.

(4) Rozhodnutí o pověření, jakož i odejmutí tohoto pověření, zveřejní Úřad na své úřední desce.

(5) O odvolání proti rozhodnutí pověřené osoby rozhoduje Úřad.

§ 13e

Pověřená osoba je povinna

a) informovat Úřad o vnitřních předpisech, které upravují postup při provádění úkonů v rámci schvalování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě,

b) vést seznam námořních jachet, jejichž technickou způsobilost k námořní plavbě schválila,

c) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výši nákladů na úkony prováděné v rámci schvalování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě.“.

18. V § 20 odst. 3 písmeno b) zní:

„b) mezinárodními osvědčeními.“.

19. V § 20 odst. 3 se závěrečná část ustanovení zrušuje.

20. V § 20 odst. 4 se slova „vystaveným klasifikační společností“ a věta druhá zrušují.

21. V § 20 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Úřad v prozatímním povolení k plavbě námořní jachty vymezí oblast povolené námořní plavby s omezením vzdálenosti námořní plavby do 20 námořních mil od pevniny nebo od pobřeží.“.

22. V § 21 odst. 1 se slova „nebo rekreační jachty“, slova „nebo rekreační jachta“ a slova „nebo rekreační jachtě“ zrušují.

23. V § 21 odst. 2 se slova „nebo rekreační jachtě“ zrušují.

24. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní:

㤠23a

Oznamovací povinnost

(1) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie, je povinen oznámit orgánu tohoto členského státu příslušnému podle jeho předpisů

a) identifikační údaje lodi,

b) přístav určení,

c) předpokládanou dobu příjezdu a odjezdu z přístavu určení,

d) celkový počet osob na lodi.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit alespoň 24 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu. Nelze-li tyto údaje oznámit v této lhůtě, oznámí je provozovatel nebo velitel lodi

a) nejpozději v době, kdy loď opouští předchozí přístav, pokud doba plavby trvá méně než 24 hodin, nebo

b) neprodleně po zjištění přístavu určení, není-li znám v okamžiku opuštění předchozího přístavu nebo byl-li přístav určení změněn v průběhu plavby.

(3) Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci uvedené v Mezinárodní úmluvě SOLAS nebo znečišťující látky uvedené v Mezinárodní úmluvě MARPOL, která používá přístav členského státu Evropské unie, je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto státu nejpozději v okamžiku odplutí.

(4) Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci nebo znečišťující látky uvedené v odstavci 3 připlouvající z přístavu mimo Evropskou unii a směřující do přístavu členského státu Evropské unie je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto členského státu

a) nejpozději v okamžiku odplutí z přístavu nakládky, nebo

b) jakmile je přístav určení v členském státu Evropské unie znám, jestliže tyto informace nejsou k dispozici v okamžiku odplutí.

(5) Velitel lodi je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, který má pravomoc v dané oblasti, námořní nehodu nebo mimořádnou událost postihující bezpečnost lodi nebo ohrožující bezpečnost plavby nebo jakoukoli situaci, která může vést nebo vedla k znečištění vod nebo pobřeží členského státu Evropské unie. V oznámení se uvedou i údaje o lodi, její poloze, průběhu plavby, osobách na lodi a o přepravovaných věcech nebo látkách.

(6) Údaje uvedené v odstavcích 1 a 3 až 5 se oznamují prostřednictvím systému pro výměnu informací na moři.

(7) Rozsah údajů předávaných podle odstavců 3 až 5 stanoví prováděcí právní předpis.“.

25. V § 24 odst. 1 písm. j) se slova „námořního plavidla na námořní nehodě“ nahrazují slovy „lodi na námořní nehodě nebo mimořádné události a účast námořní jachty na námořní nehodě“.

26. V § 24 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) U lodí o hrubé prostornosti přesahující 300 tun musí být pojištění odpovědnosti z provozu lodi sjednáno ve výši, která musí pokrývat nároky

a) na náhradu škody způsobenou smrtí, újmou na zdraví nebo poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud k ní došlo na palubě lodi,

b) na náhradu škody vzniklou porušením jiných než smluvních povinností, pokud k nim došlo v přímé souvislosti s provozem lodi nebo záchrannou akcí,

c) na náhradu škody vzniklou zpožděním v přepravě nákladu, cestujících a jejich zavazadel po moři,

d) související s vyzvednutím lodi nebo vyzvednutím, zničením nebo zneškodněním nákladu z lodě.

(3) Minimální výši sjednaného pojištění podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

27. V § 25 odst. 1 písmeno f) zní:

„f) mezinárodní osvědčení,“.

28. V § 25 odst. 1 se za písmeno r) vkládá nové písmeno s), které zní:

„s) doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě,“.

Dosavadní písmeno s) se označuje jako písmeno t).

29. V § 25 odst. 1 písmeno t) zní:

„t) jiné dokumenty podle námořních úmluv.“.

30. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.

31. V § 27 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Není-li doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě sepsán v anglickém, francouzském nebo španělském jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do jednoho z těchto jazyků.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

32. V § 33 odst. 1 písm. e) se slova „mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána,⁹)“ nahrazují slovy „námořními úmluvami“.

33. V § 33 odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „nebo mimořádné události“.

34. V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až s), která znějí:

„p) zajistit, aby systém automatické identifikace lodí byl neustále v provozu,

q) nepřevzít na loď k přepravě nebezpečnou věc nebo znečišťující látku, ke které nebyly veliteli lodě předány údaje o této věci nebo látce a o kontaktní osobě stanovené v prováděcím právním předpise a mít tyto údaje na lodi po celou dobu přepravy,

r) informovat provozovatele lodi o opatřeních přijatých příslušnými orgány pobřežního členského státu Evropské unie v případě mimořádně špatného počasí,

s) informovat příslušný orgán pobřežního členského státu Evropské unie o svém rozhodnutí nerespektovat doporučení přijatá tímto orgánem v případě mimořádně špatného počasí.“.

35. § 37 se včetně nadpisu zrušuje.

36. V § 47 odst. 3 se slova „Evropskou komisí“ nahrazují slovy „Komisí“.

37. V § 48 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:

„(6) Uplyne-li doba platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti v průběhu plavby, zůstává toto osvědčení v platnosti po dobu plavby do nejbližšího přístavu, ve kterém lze vydat nové osvědčení o zdravotní způsobilosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců.

(7) Osvědčení o zdravotní způsobilosti musí být na lodi v českém a anglickém jazyce.“.

Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.

38. Za § 55 se vkládají nové § 55a až 55h, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 37 znějí:

„Zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí

§ 55a

(1) Námořní nehodou se pro účely tohoto zákona rozumí událost, k níž došlo při námořní plavbě a jejímž následkem je

a) smrt, vážné zranění nebo nezvěstnost osoby související s provozem lodi,

b) ztráta nebo opuštění lodi,

c) poškození konstrukce lodi nebo jejího vybavení,

d) srážka lodi s jiným námořním plavidlem nebo jiným pevným předmětem,

e) znečištění mořského prostředí,

f) požár na lodi, nebo

g) najetí na mělčinu nebo břeh.

(2) Vážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehoda, jejímž následkem je

a) poškození konstrukce lodi nebo jejího vybavení, které má za následek technickou nezpůsobilost lodi k plavbě,

b) znečištění mořského prostředí, nebo

c) poškození lodi vyžadující pomoc pobřežní nebo námořní záchranné služby.

(3) Velmi vážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehoda, jejímž následkem je úplné zničení lodi, smrt osob nebo vážné znečištění mořského prostředí.

(4) Mimořádnou událostí se rozumí ohrožení lodi nebo osob v souvislosti s provozem lodi.

§ 55b

(1) Úřad provádí odborné zjišťování příčin námořních nehod nebo mimořádných událostí, které se týkají lodí plujících pod vlajkou České republiky nebo které mají za následek smrt nebo vážnou újmu na zdraví občanů České republiky.

(2) Úřad provede vždy zjištění příčin velmi vážné námořní nehody. V ostatních případech námořních nehod nebo mimořádných událostí provede Úřad zjištění jejich příčin pouze tehdy, dojde-li k závěru, že výsledky tohoto zjištění mohou být využity k jejich předcházení. V případě vážné námořní nehody Úřad provede pro tyto účely předběžné šetření.

(3) Úřad zahájí zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců poté, co k námořní nehodě nebo mimořádné události došlo.

(4) Zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí, jeho závěry a bezpečnostní doporučení se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.

(5) Úřad neprovede zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události, pokud jej v souladu s právem Evropské unie nebo v souladu s námořní úmluvou již provádí příslušný orgán jiného státu.

§ 55c

(1) Velitel a provozovatel lodi plující pod vlajkou České republiky je povinen

a) zajistit zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehodě či mimořádné události, a zajistit veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,

b) zabránit přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených pod písmenem a),

c) spolupracovat s Úřadem a příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehody nebo mimořádné události, zejména poskytnutím informací týkajících se nebezpečných věcí nebo znečišťujících látek.

(2) Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se vztahuje i na vlastníka nebezpečné věci nebo znečišťující látky, která je v době námořní nehody nebo mimořádné události na palubě lodi.

§ 55d

(1) Zaměstnanec Úřadu pověřený zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události je oprávněn

a) vstupovat na loď a přistupovat k jejímu vybavení, vraku nebo troskám,

b) provádět nebo si vyžádat analýzy nebo zkoumání jednotlivých důkazů,

c) využít informace získané z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení a veškeré další dostupné důkazy důležité pro zjištění příčin námořní nehody či mimořádné události,

d) využít údaje z výsledků ohledání těl obětí nebo zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětí,

e) využít údaje z výsledků vyšetření osob na lodi včetně výsledků zkoušek provedených na vzorcích těmto osobám odebraným,

f) využít záznamy výslechu svědků námořní nehody nebo mimořádné události,

g) požadovat podání vysvětlení od svědků námořní nehody nebo mimořádné události.

(2) Technické postupy při zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí stanoví Společná metodika vyšetřování námořních nehod přijatá podle přímo použitelného předpisu Evropské unie³⁷).

§ 55e

Informace získané v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události lze použít jen pro účely zpracování zpráv podle § 55g.

§ 55f

Úřad spolupracuje při odborném zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí s příslušnými orgány členských států Evropské unie a s příslušnými orgány jiných států podle mezinárodní smlouvy.

§ 55g

(1) Úřad vyhotoví a zveřejní zprávu o výsledcích zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události do 1 roku ode dne námořní nehody nebo mimořádné události. Zpráva obsahuje bezpečností doporučení, pokud lze výsledky zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události využít pro jejich předcházení.

(2) Nelze-li ve lhůtě stanovené v odstavci 1 vydat zprávu o zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události, vydá Úřad v této lhůtě prozatímní zprávu.

(3) Úřad zašle kopii zprávy nebo prozatímní zprávy o zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události Komisi.

(4) Zpráva a prozatímní zpráva obsahuje

a) údaje o lodi a plavbě,

b) údaje o skutkových okolnostech námořní nehody nebo mimořádné události,

c) údaje o přijatých opatřeních,

d) údaje o událostech souvisejících s námořní nehodou nebo mimořádnou událostí,

e) závěry a pořízené důkazy.

(5) Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55h

(1) Úřad oznámí Komisi údaje o námořních nehodách a mimořádných událostech, které mu byly oznámeny.

(2) Pokud Úřad neprovede zjištění příčin vážné námořní nehody, námořní nehody nebo mimořádné události, zdůvodní svůj postup v oznámení učiněném podle odstavce 1.

(3) Zjistí-li Úřad v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události, že je nutné v zájmu odvrácení nebezpečí dalších nehod učinit opatření na úrovni Evropské unie, bezodkladně o tom informuje Komisi.

(4) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) označení státu odpovědného za provedení vyšetřování, státu vedoucího zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události, dotčeného pobřežního státu a státu s významným zájmem,

b) údaje o oznámení námořní nehody nebo mimořádné události,

c) údaje o lodi a plavbě,

d) údaje o námořní nehodě nebo mimořádné události a jejich následcích,

e) popis důvodu pro neprovedení zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události.

(5) Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.

³⁷) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost.“.

39. Část čtvrtá se včetně nadpisu zrušuje.

40. Za § 63 se vkládá nový § 63a, který včetně nadpisu zní:

㤠63a

Dovolená za kalendářní rok

(1) Každý člen posádky má nárok na dovolenou za kalendářní rok ve výši nejméně 2,5 kalendářních dnů na měsíc zaměstnání a její poměrnou část za nedokončený měsíc.

(2) Za nevyčerpanou dovolenou v rozsahu podle odstavce 1 nelze vyplatit členu posádky náhradu mzdy; to neplatí v případě skončení pracovního poměru.“.

41. V § 78 odst. 2 písm. h) se slova „námořního plavidla na námořní nehodě a“ nahrazují slovy „lodi na námořní nehodě nebo mimořádné události, nebo účast námořní jachty na námořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200000 Kč, nebo,“.

42. V § 78 odst. 2 se na konci textu písmene n) doplňuje slovo „nebo“.

43. V § 78 odst. 2 se písmeno o) zrušuje.

Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno o).

44. V § 78 odst. 2 písm. o) se slova „§ 24 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 6“.

45. V § 78 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:

„a) nemá po celou dobu provozování lodě sjednané pojištění odpovědnosti za škodu z provozu lodě nebo zaplacené pojistné podle § 24 odst. 1 písm. l), nebo toto pojištění nemá sjednáno ve výši podle § 24 odst. 2 a 3,“.

Dosavadní písmena a) až h) se označují jako písmena b) až i).

46. V § 78 odst. 3 písm. b) se slova „§ 24 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 5“.

47. V § 78 odst. 3 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) až i), která znějí:

„g) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehodě či mimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,

h) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a),

i) nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehody nebo mimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c),“.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena j) až l).

48. V § 78 odst. 7 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) a k), která znějí:

„j) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. p) nezajistí, aby systém automatické identifikace lodi byl neustále v provozu,

k) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. q) převezme na loď k přepravě nebezpečnou věc nebo znečišťující látku, ke které nebyly veliteli lodě předány příslušné údaje, nebo nemá tyto údaje na lodi po celou dobu přepravy takové věci nebo látky,“.

Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena l) až n).

49. V § 78 odst. 7 písm. m) se slova „protokol, nebo“ nahrazují slovem „protokol,“.

50. V § 78 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) až q), která znějí:

„o) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehodě či mimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,

p) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a), nebo

q) nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehody nebo mimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c).“.

51. V § 78 odstavec 9 zní:

„(9) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 2000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. c), d) nebo o),

b) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), h), i), j), k) nebo l), odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 7 písm. f), g), h), o), p) nebo q),

c) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) nebo m), odstavce 3 písm. d), odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. a), odstavce 7 písm. a), b), d), e), j), k), l) nebo m) nebo odstavce 8 písm. d) nebo e),

d) do 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. a), b) nebo g), odstavce 3 písm. j), k) nebo l), odstavce 5 písm. b), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. i) nebo n) nebo odstavce 8 písm. a),

e) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. n), odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 8 písm. b) nebo c).“.

52. V § 79 odstavec 1 zní:

„(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 50a vydává listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti, nebo

b) jako vlastník nebezpečné věci nebo znečišťující látky, která je v době námořní nehody nebo mimořádné události na palubě lodi, nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehody nebo mimořádné události podle § 55c odst. 2.“.

53. V § 79 odst. 2 písm. h) se slova „námořního plavidla na námořní nehodě a“ nahrazují slovy „lodi na námořní nehodě nebo mimořádné události, nebo účast námořní jachty na námořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200000 Kč, nebo,“.

54. V § 79 odst. 2 se na konci textu písmene n) doplňuje slovo „nebo“.

55. V § 79 odst. 2 se písmeno o) zrušuje.

Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno o).

56. V § 79 odst. 2 písm. o) se slova „§ 24 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 6“.

57. V § 79 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:

„a) nemá po celou dobu provozování lodě sjednané pojištění odpovědnosti za škodu z provozu lodě nebo zaplacené pojistné podle § 24 odst. 1 písm. l), nebo toto pojištění nemá sjednáno ve výši podle § 24 odst. 2 a 3,“.

Dosavadní písmena a) až h) se označují jako písmena b) až i).

58. V § 79 odst. 3 písm. b) se slova „§ 24 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 5“.

59. V § 79 odst. 3 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) až i), která znějí:

„g) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehodě či mimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,

h) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a),

i) nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehody nebo mimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c),“.

Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena j) až l).

60. V § 79 odstavec 7 zní:

„(7) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. c), d) nebo o),

b) do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. e), h), i), j), k) nebo l), odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavce 4 písm. a),

c) do 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. f) nebo m), odstavce 3 písm. d), odstavce 4 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a),

d) do 200000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), b) nebo g), odstavce 3 písm. j), k) nebo l), odstavce 5 písm. b) nebo odstavce 6 písm. a),

e) do 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. n) nebo odstavce 6 písm. b).“.

61. V § 85 odstavec 1 zní:

„(1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 3, § 11 odst. 5, § 13 odst. 3, § 13b odst. 6, § 20 odst. 7, § 21 odst. 2, § 23a odst. 7, § 24 odst. 1 písm. m), § 24 odst. 3 a 4, § 27 odst. 3, § 28 odst. 4, § 32 odst. 4, § 33 odst. 1 písm. c), h), m) a q), § 35 odst. 2, § 44 odst. 3, § 46 odst. 4, § 47 odst. 1, 2 a 8, § 48 odst. 8, § 49 odst. 5, § 50 odst. 4, § 54 odst. 6, § 55g odst. 5, § 55h odst. 5, § 67 odst. 1 písm. b), § 67 odst. 2 a 4 a § 84 odst. 3.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Námořní zařízení, které bylo na palubu námořního plavidla umístěno do 10. září 2009, nemusí být pro účely schvalování souladu s námořními úmluvami označeno značkou shody podle nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení.

2. Pověření klasifikačních společností, právnických a fyzických osob provedená podle zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti.

3. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadní právní úpravy.

4. Rekreační jachty evidované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provozují podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III

Zrušovací ustanovení

Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 149/2001 Sb., o rekreačních jachtách, se zrušuje.

Čl. IV

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.