ČÁST DRUHÁ
Čl. III
Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb. a zákona č. 421/2003 Sb., se mění takto:
1. § 13 zní:
"§ 13
(1) Peněžitá pomoc se poskytuje zaměstnanci nebo zaměstnankyni, kteří převzali do své trvalé péče dítě, jež jim bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu, nebo dítě, jehož matka zemřela.
(2) Peněžitá pomoc se v případě uvedeném v odstavci 1 poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, došlo-li k převzetí do 7 let věku dítěte. Po dobu, po kterou náleží zaměstnankyni peněžitá pomoc v mateřství podle § 11, se peněžitá pomoc neposkytuje.
(3) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.
(4) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte.".
2. V § 33 odst. 2 se za slova "§ 12a" vkládají slova "a 13".