Zákon, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o integrované prevenci

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o integrované prevenci

Čl. I

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 85/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství¹)“ nahrazují slovy „Evropské unie¹)“.

Poznámka pod čarou č. 1 zní:

„¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).“.

2. V § 1 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a další řízení a postupy týkající se integrovaného povolení“.

3. V § 1 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) upravuje náležitosti systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, zřízení a činnost technických pracovních skupin a zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách,“.

4. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) upravuje vedení informačního systému integrované prevence a stanoví jeho obsah.“.

5. V § 2 písm. a) slova „neuvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže provozovatel pro ni požádá“ se nahrazují slovy „ , ve které neprobíhá žádná z činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže pro ni bylo požádáno“.

6. V § 2 písm. d) se slova „znečišťujících látek“ zrušují.

7. V § 2 písm. e) úvodní část ustanovení zní:

„nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik jako základu pro stanovení emisních limitů a dalších závazných podmínek provozu zařízení, jejichž smyslem je předejít vzniku emisí, nebo pokud to není možné, omezit emise a jejich nepříznivé dopady na životní prostředí jako celek, přičemž“.

8. V § 2 písm. e) bodě 2 se za slovo „provozovateli“ vkládá slovo „zařízení“.

9. V § 2 písm. e) bodě 3 se slovo „technika“ nahrazuje slovem „techniky“ a na konci textu bodu se doplňují slova „jako celku“.

10. V § 2 písm. g) se slova „ , včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě“ zrušují.

11. V § 2 se písmeno h) zrušuje.

Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i).

12. V § 2 písm. h) se za slovo „která“ vkládá slovo „skutečně“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ ; není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele zařízení vlastník zařízení“.

13. V § 2 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 28 zní:

„i) podstatnou změnou změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí; za podstatnou změnu se vždy považuje

1. změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, pokud sama o sobě dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

2. změna provozu v zařízení k tepelnému zpracování odpadu²⁸) zpracovávajícího v zařízení uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu pouze ostatní odpad, která se dotkne tepelného zpracování nebezpečného odpadu,

3. změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5) nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného na základě § 18 odst. 2 písm. d),

²⁸) § 2 písm. o) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.“.

14. Poznámka pod čarou č. 7a se zrušuje.

15. V § 2 se doplňují písmena j) až p), která znějí:

„j) referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách dokument, jenž je výsledkem výměny informací uspořádané na úrovni Evropské unie podle čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, je vypracován pro určené činnosti a popisuje zejména použité techniky, současné úrovně emisí a spotřeby, zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik, jakož i závěry o nejlepších dostupných technikách a jakékoli nově vznikající techniky, se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu,

k) závěry o nejlepších dostupných technikách dokument obsahující části referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření,

l) úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami rozsah úrovní emisí získaný za běžných provozních podmínek použitím nejlepší dostupné techniky nebo kombinací nejlepších dostupných technik, jak jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, vyjádřeny jako průměr za určitý časový usek za specifikovaných referenčních podmínek,

m) nově vznikající technikou nová technika průmyslové činnosti, která by mohla v případě, že bude vyvinuta ke komerčním účelům, poskytovat buď vyšší obecnou úroveň ochrany životního prostředí, nebo alespoň stejnou úroveň ochrany životního prostředí a vyšší úspory nákladů než stávající nejlepší dostupné techniky,

n) půdou svrchní vrstva zemské kůry, která se nachází mezi pevným skalním podložím a zemským povrchem; půda je složena z minerálních částic, organické hmoty, vody, vzduchu a živých organismů,

o) nebezpečnými látkami látky nebo směsi vymezené v čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí,

p) základní zprávou informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami.“.

16. V § 3 odst. 1 se slovo „úřadu“ nahrazuje slovy „správnímu úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení (dále jen „úřad“)“.

17. V § 3 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) V případě podání žádosti podle odstavce 1 písm. b) nebo doplnění podkladů v listinné podobě podle odstavce 2 je rozhodující znění listinné podoby žádosti.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

18. V § 3 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „a zda je zařízení v žádosti vymezeno v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem“ a ve větě druhé se slova „platí, že žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti“ nahrazují slovy „považuje se žádost za úplnou“.

19. V § 3 odstavec 6 zní:

„(6) Pokud úřad po uplynutí lhůty podle odstavce 5 v průběhu řízení dojde k závěru, že bez dalšího doplnění žádosti není možné pokračovat v řízení, vyzve provozovatele zařízení k jejímu doplnění. S doplněním žádosti musí být seznámeni všichni účastníci řízení.“.

20. V § 3 se odstavec 7 zrušuje.

21. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 29 zní:

㤠3a

Předběžná informace o žádosti

Před podáním žádosti úřad poskytne provozovateli zařízení na jeho žádost předběžnou informaci podle správního řádu²⁹) o předepsaných náležitostech žádosti (§ 4) a o vymezení zařízení v žádosti v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

²⁹) § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“.

22. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „a u provozovatele zařízení zapsaného v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,“ zrušují.

23. V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „a s ním přímo spojených činností“ zrušují, slovo „zařízení“ se nahrazuje slovem „činnosti“, slovo „uvedeno“ se nahrazuje slovem „uvedena“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a určení hlavní činnosti“.

24. V § 4 odst. 1 písm. f) se za slova „zdrojů emisí“ vkládají slova „a zdrojů hluku, vibrací a neionizujícího záření“ a za slova „životní prostředí“ se vkládají slova „a zdraví lidí“.

25. V § 4 odst. 1 písm. g) se za slova „imisní situace“ vkládají slova „a stávajícího stavu znečištění půdy a podzemních vod“.

26. V § 4 odst. 1 písmeno i) zní:

„i) popis opatření k předcházení vzniku, k přípravě opětovného použití, recyklaci a využití odpadů, které v zařízení vznikají,“.

27. V § 4 odst. 1 písm. l) se slova „popřípadě i návrhy plánů odpadového hospodářství, návrhy bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy nebo tyto dokumenty již schválené, jedná-li se o zařízení uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo vyžadují-li to pro zařízení zvláštní právní předpisy⁹),“ včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušují.

28. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „ , včetně vyhodnocení souladu návrhu se závěry o nejlepších dostupných technikách, případně i včetně odborného posouzení (§ 14 odst. 5)“.

29. V § 4 odst. 1 písmeno p) zní:

„p) přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikám a opatřením prověřených provozovatelem zařízení,“.

30. V § 4 odst. 1 se doplňuje písmeno q), které zní:

„q) základní zprávu (§ 4a), pokud je provozovatel zařízení povinen zajistit její vypracování.“.

31. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 30 až 32 zní:

㤠4a

Základní zpráva

(1) Pokud jsou v zařízení používány, vyráběny nebo ze zařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod³⁰) v místě zařízení, je provozovatel zařízení povinen zajistit vypracování základní zprávy a předložit základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti.

(2) Základní zpráva musí obsahovat informace, které jsou zapotřebí k určení stavu znečištění půdy a podzemních vod, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení provozu zařízení podle § 15a. Náležitosti základní zprávy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Základní zprávu mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích³¹). Při zpracovávání základní zprávy postupují tyto odborně způsobilé osoby podle zákona o geologických pracích³¹).

(4) Pro zpracování základní zprávy lze využít dokumenty týkající se znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení, zpracované podle jiných právních předpisů³²).

³⁰) Například příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.

³¹) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

³²) Například zákon č. 59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě, vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb., a vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb.“.

32. V § 5 se ve větě první za slova „Ministerstvo životního prostředí“ vkládají slova „(dále jen „ministerstvo“)“ a ve větě druhé se slova „Ministerstvo životního prostředí“ nahrazují slovem „Ministerstvo“.

33. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 33 zní:

㤠5a

Informační systém integrované prevence

(1) Informační systém integrované prevence je celostátní informační systém veřejné správy³³), který spravuje ministerstvo, a je součástí jednotného informačního systému životního prostředí.

(2) Informační systém integrované prevence slouží k zajištění veškerých povinností vztahujících se ke zveřejňování informací a přístupu veřejnosti k informacím podle tohoto zákona.

(3) Ministerstvo metodicky řídí a koordinuje postup příslušných orgánů veřejné správy při zveřejňování údajů v informačním systému integrované prevence podle tohoto zákona.

(4) V informačním systému integrované prevence jsou pro účely zveřejnění vedeny tyto údaje:

a) stručné shrnutí údajů ze žádosti [§ 4 odst. 1 písm. d)],

b) Seznam odborně způsobilých osob včetně vydaných osvědčení o zápisu (§ 6 odst. 2),

c) jednotný zkušební řád a požadavky na rozsah odborných znalostí, jejichž prokázání je podmínkou zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob (§ 6 odst. 5),

d) vyjádření odborně způsobilé osoby (§ 11),

e) rozhodnutí o žádosti (§ 13 odst. 2 a 3), o změně integrovaného povolení (§ 19a odst. 4), o sloučení integrovaných povolení (§ 20a), o zrušení integrovaného povolení (§ 20 odst. 2) a o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona (§ 20 odst. 3),

f) rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o žádosti (§ 13 odst. 11),

g) informace o udělených výjimkách z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5),

h) ohlášené údaje o plnění podmínek integrovaného povolení (§ 16a odst. 1),

i) změny provozovatelů zařízení (§ 17),

j) úplná znění integrovaných povolení (§ 19a odst. 7),

k) zprávy o kontrolách (§ 20b odst. 9),

l) seznam zařízení, pro která bylo vydáno integrované povolení podle tohoto zákona, a jejich provozovatelů,

m) informace o závěrech o nejlepších dostupných technikách a referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách,

n) informace o povinnostech České republiky vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění¹),

o) další informace z oblasti integrované prevence v rámci České republiky a Evropské unie.

(5) Údaje z informačního systému integrované prevence uvedené v odstavci 4 jsou zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva.

(6) Údaje z informačního systému integrované prevence jsou využívány k plnění povinností České republiky vyplývajících z příslušných právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění¹).

³³) § 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

34. § 6 včetně poznámek pod čarou č. 34 a 35 zní:

„Odborně způsobilá osoba

§ 6

(1) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby nebo fyzické osoby ministerstvem k poskytování odborných vyjádření podle § 11, a to zapsáním do Seznamu odborně způsobilých osob podle odstavce 2.

(2) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti zapíše s uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti do Seznamu odborně způsobilých osob právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která prokáže způsobilost podle odstavců 3 a 4 (dále jen „odborně způsobilá osoba“). O provedení tohoto zápisu vydá ministerstvo odborně způsobilé osobě osvědčení. Seznam odborně způsobilých osob ministerstvo zveřejňuje ve Věstníku ministerstva a prostřednictvím informačního systému integrované prevence. Pokud fyzická nebo právnická osoba nebyla na základě žádosti podle odstavce 3 zapsána do Seznamu odborně způsobilých osob, ministerstvo ji o tom sdělením uvědomí do 15 dnů ode dne zjištění skutečnosti, na jejímž základě zápis nebyl proveden.

(3) K žádosti fyzické nebo právnické osoby o zapsání do Seznamu odborně způsobilých osob musí být doloženy podklady, ze kterých vyplývá

a) dostatečná odborná úroveň pro danou kategorii činnosti, zejména v oblasti integrované prevence a omezování znečištění a nejlepších dostupných technik,

b) dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí,

c) nezbytný počet zaměstnanců s odbornou praxí, s odpovídajícím vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi, jde-li o právnickou osobu, nebo odborná praxe v oboru, odpovídající vysokoškolské vzdělání, znalosti a schopnosti, jde-li o fyzickou osobu,

d) kategorie činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pro něž je žádáno o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob,

e) bezúhonnost fyzické osoby nebo zaměstnanců právnické osoby podle písmene c).

(4) Fyzickou nebo právnickou osobu lze zapsat do Seznamu odborně způsobilých osob pouze ze předpokladu, že fyzická osoba nebo zaměstnanci právnické osoby uvedení v odstavci 3 písm. c) prokázali odborné znalosti z oblastí v působnosti tohoto zákona, zejména použití nejlepších dostupných technik, použití emisních limitů, používaných technik a jejich dopadů na životní prostředí, a rovněž znalostí právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí v rozsahu příslušných kategorií činností a souvisejících aspektů technické ochrany životního prostředí. Odborné znalosti jsou prokazovány zkouškou před příslušnou komisí složenou ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství.

(5) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti vypracuje podrobnější požadavky na rozsah odborných znalostí, jejichž prokázání je podmínkou zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob, pro jednotlivé kategorie činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Tyto požadavky a jednotný zkušební řád ministerstvo zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence.

(6) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností odborně způsobilé osoby podle tohoto zákona. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle jiného právního předpisu³⁴) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. U cizinců je dokladem o bezúhonnosti obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový doklad nevydává. Při uznání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu³⁵).

(7) Odborně způsobilá osoba má povinnost vykonávat činnost, k níž je pověřena, tak, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména poskytovat vyjádření podle § 11 u zařízení, které sama provozuje nebo které provozuje osoba jí ovládaná nebo ji ovládající, nebo u zařízení, pro které se podílela na vypracování žádosti.

(8) Odborně způsobilá osoba je povinna oznámit ministerstvu změnu údajů uvedených v osvědčení o provedení zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

³⁴) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

³⁵) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“.

35. Za § 6 se vkládají nové § 6a a 6b, které znějí:

㤠6a

(1) Zápis do Seznamu odborně způsobilých osob je platný na dobu určitou, nejdéle na dobu 5 let. Žádost o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob lze podat opakovaně.

(2) Platnost zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob se prodlužuje nejdéle o dalších 5 let, pokud odborně způsobilá osoba nadále splňuje podmínky pro výkon činnosti odborně způsobilé osoby podle tohoto zákona a požádá o prodloužení platnosti zápisu alespoň 6 měsíců před uplynutím stanovené doby jeho platnosti. Ministerstvo o prodloužení zápisu vydá odborně způsobilé osobě osvědčení. Odborně způsobilá osoba, které nebyl zápis prodloužen, může znovu požádat o prodloužení zápisu nejdříve po uplynutí 1 roku.

(3) V případě zveřejnění nového referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách, nových závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo jejich změn může ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu provést ověření odborné způsobilosti u všech odborně způsobilých osob zapsaných v Seznamu odborně způsobilých osob s rozsahem odborné způsobilosti, který zahrnuje danou kategorii činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Odborná způsobilost je ověřována zkouškou před příslušnou komisí složenou ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství. Odborně způsobilé osoby jsou povinny prokázat odborné znalosti z oblastí v působnosti tohoto zákona ve vazbě na zveřejněné dokumenty uvedené ve větě první. Ministerstvo písemně sdělí dotčeným odborně způsobilým osobám termín zkoušky alespoň 30 dnů předem.

(4) Odborně způsobilá osoba je povinna podrobit se kontrole výkonu činnosti. Kontrolu odborně způsobilých osob provádí ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti.

(5) Ministerstvo vymaže odborně způsobilou osobu ze Seznamu odborně způsobilých osob, pokud tato osoba

a) zanikne, jde-li o právnickou osobu, nebo zemře či je prohlášena za mrtvou, jde-li o fyzickou osobu,

b) pozbude odbornou způsobilost podle § 6 odst. 3,

c) poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnost uvedenou v § 6 odst. 7,

d) při ověření odborné způsobilosti podle odstavce 3 neprokáže požadované odborné znalosti, nebo

e) při kontrole výkonu činnosti podle odstavce 4 jsou zjištěny závažné nedostatky.

(6) O výmazu ze Seznamu odborně způsobilých osob z důvodů podle odstavce 5 písm. b) až e) ministerstvo současně sdělením uvědomí odborně způsobilou osobu, které se provedený výmaz týká.

(7) Odborně způsobilá osoba, která byla vymazána ze Seznamu odborně způsobilých osob na základě odstavce 5 písm. c) až e), může opětovně podat žádost o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob pro tutéž kategorii činnosti podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu nejdříve po uplynutí 3 let ode dne jejího výmazu ze Seznamu odborně způsobilých osob.

§ 6b

(1) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také právnická osoba, pokud prokáže, že

a) byla založena podle práva jiného členského státu Evropské unie a má své sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území jiného členského státu Evropské unie a

b) je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(2) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také fyzická osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, pokud prokáže, že

a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a

b) je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(3) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo odstavce 2 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit ministerstvu před zahájením činnosti uvedené v § 11. Pro činnosti těchto osob platí obdobně § 6 odst. 7.“.

36. V § 7 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b) vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení,“.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).

37. V § 8 odst. 2 se ve větě první slova „na portálu veřejné správy¹¹)“ nahrazují slovy „prostřednictvím informačního systému integrované prevence“, ve větě druhé se slova „na portálu veřejné správy¹¹)“ zrušují a ve větě čtvrté se slova „žádost na portálu veřejné správy“ nahrazují slovy „stručné shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) prostřednictvím informačního systému integrované prevence“.

38. V § 11 odst. 1 se za slovo „nebo“ vkládají slova „ve zvláště složitých případech“.

39. V § 11 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Vyjádření odborně způsobilé osoby k použití nejlepších dostupných technik musí minimálně obsahovat

a) porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,

b) posouzení návrhu závazných podmínek provozu zařízení včetně vyhodnocení jejich souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách a jejich technické splnitelnosti a

c) vyhodnocení odborného posouzení podle § 14 odst. 5, pokud bylo předloženo, v případech podle § 14 odst. 6 a 7 stanovisko k určení nejlepších dostupných technik.

(3) Odborně způsobilá osoba zašle odborné vyjádření úřadu do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržela. Pokud úřad neshledá důvody k vrácení vyjádření k dopracování, do 5 pracovních dnů od jeho obdržení jej zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 15 dnů.“.

40. V § 11 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Úřad může odborné vyjádření vrátit odborně způsobilé osobě k dopracování do 5 pracovních dnů od jeho obdržení. Odborně způsobilá osoba vyjádření dopracuje podle pokynů úřadu do 10 dnů ode dne, kdy jí bylo vráceno. Dopracované odborné vyjádření úřad zveřejní neprodleně po jeho obdržení způsobem podle odstavce 3.“.

41. V § 12 odst. 1 se slova „do 5 dnů od“ nahrazují slovem „po“, slova „do 5 dnů ode dne“ se nahrazují slovem „po“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vyžádal-li si úřad k posouzení žádostí zpracování odborného vyjádření, může se ústní jednání konat až po uplynutí doby, po kterou bylo odborné vyjádření zveřejněno na úřední desce úřadu podle § 11 odst. 3.“.

42. V § 12 odst. 2 se slova „§ 11 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 3“.

43. V § 13 odst. 1 se věta poslední zrušuje.

44. V § 13 odst. 3 písm. c) se slova „a s ním spojených činností“ zrušují.

45. V § 13 odst. 3 písm. d) se slova „a s ním přímo spojených činností“ zrušují.

46. V § 13 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů⁶), které se nahrazují integrovaným povolením.“.

47. V § 13 odst. 4 písmeno b) zní:

„b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a podmínky zajišťující při úplném ukončení provozu zařízení navrácení místa provozu zařízení do stavu v souladu s požadavky § 15a,“.

48. V § 13 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a opatření ke sledování odpadů, které v zařízení vznikají“.

49. V § 13 odst. 4 písm. d) se slova „ , zvířat“, „lesa,“ a „ , přírody a krajiny“ zrušují.

50. V § 13 odst. 4 písm. h) se za slova „do provozu,“ vkládají slova „zkušební provoz podle zvláštního právního předpisu²⁴),“ a slova „ , při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka“ se zrušují.

Poznámka pod čarou č. 24 zní:

„²⁴) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

51. V § 13 odst. 4 písm. i) se slova „a přenosů, případně technických opatření“ nahrazují slovy „technická opatření k monitorování emisí“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ ; v případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) též požadavek, aby výsledky monitorování emisí byly k dispozici pro shodná časová období a referenční podmínky jako v případě úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami“.

52. V § 13 odst. 4 písmeno k) zní:

„k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu pravidelně alespoň jednou za rok výsledky monitorování emisí a další požadované údaje, které úřadu umožní kontrolu plnění podmínek integrovaného povolení; v případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) též shrnutí výsledků monitorování emisí umožňující srovnání s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami,“.

53. V § 13 odst. 4 se doplňují písmena l) a m), která včetně poznámky pod čarou č. 36 znějí:

„l) postupy a požadavky na pravidelnou údržbu zařízení a postupy k zabránění emisím do půdy a podzemních vod a způsoby monitorování půdy a podzemních vod v souvislosti s příslušnými nebezpečnými látkami, které se mohou na daném místě vyskytovat, a s ohledem na možnost znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení,

m) podmínky pro posouzení dodržování emisních limitů; tyto podmínky mohou být nahrazeny odkazem na jiné právní předpisy³⁶).

³⁶) Například vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, ve znění pozdějších předpisů.“.

54. V § 13 odst. 5 se věta druhá zrušuje, za slova „životní prostředí“ se vkládají slova „nebo v závěru zjišťovacího řízení“ a slova „pokud jsou v něm uvedené“ se zrušují a na konci odstavce se doplňují věty „Úřad v odůvodnění integrovaného povolení rovněž uvede, na základě jakých závěrů o nejlepších dostupných technikách a referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách byly uloženy závazné podmínky provozu. V případě udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5 musí odůvodnění integrovaného povolení obsahovat konkrétní důvody pro udělení této výjimky, včetně závěrů odborného posouzení, a odůvodnění závazných podmínek provozu stanovených na základě udělené výjimky.“.

55. V § 13 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Tato rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy nelze po vydání integrovaného povolení vydat podle zvláštních právních předpisů⁶).“.

56. V § 13 odstavec 7 zní:

„(7) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají použití nejlepších dostupných technik v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství, případně dalších technických aspektů provozu zařízení souvisejících s těmito nejlepšími dostupnými technikami, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti k posouzení, zda došlo k pochybení při použití příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách a referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách při stanovení závazných podmínek provozu. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Tato vyjádření jsou podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu.“.

57. V § 13 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:

„(8) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají podmínek souvisejících s ochranou veřejného zdraví, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu zdravotnictví, které se k odvolání nebo rozkladu vyjádří z hlediska ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví zašle své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Toto vyjádření je podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu.“.

Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10.

58. V § 13 odst. 9 se slova „po dobu 60 dnů“ zrušují, slova „na portálu veřejné správy¹¹)“ se nahrazují slovy „prostřednictvím informačního systému integrované prevence“ a za slova „úřední desce“ se vkládají slova „po dobu 30 dnů“.

59. V § 13 odst. 10 se slova „Ministerstvu životního prostředí“ nahrazují slovem „ministerstvu“.

60. V § 13 se doplňuje odstavec 11, který zní:

„(11) Bylo-li rozhodnutím o odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti podle odstavce 2 nebo 3 řízení skončeno, zveřejní ministerstvo rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu do 5 dnů ode dne jeho nabytí právní moci prostřednictvím informačního systému integrované prevence.“.

61. V § 14 odst. 1 se ve větě druhé slova „ , vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření“ nahrazují slovy „a příslušné limity pro hluk, vibrace a neionizující záření³⁷)“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Emisní limity mohou být doplněny nebo nahrazeny ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními, která zajistí rovnocennou úroveň ochrany životního prostředí.“.

Poznámka pod čarou č. 37 zní:

„³⁷) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

62. V § 14 odst. 2 se ve větě první slovo „látky,“ nahrazuje slovy „znečišťující látky a příslušné limity pro“ a za větu první se vkládá věta „K ředění před místem, kde emise opouští zařízení, se při stanovení emisních limitů nepřihlíží.“.

63. V § 14 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z nejlepších dostupných technik a použije závěry o nejlepších dostupných technikách, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie.“ a slova „emisní limity nesmí být mírnější než emisní limity“ se nahrazují slovy „závazné podmínky provozu nesmí být mírnější než podmínky provozu“.

64. V § 14 odstavec 4 zní:

„(4) Úřad stanoví emisní limity, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách, a to jedním z těchto způsobů

a) stanovením emisních limitů, které nepřekračují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami; tyto emisní limity jsou vyjádřeny za stejné období jako úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami nebo za období kratší a za totožných referenčních podmínek, nebo

b) stanovením jiných emisních limitů, než jsou hodnoty uvedené v písmeni a), pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky.

Použije-li se postup podle písmene b), úřad nejméně jednou ročně posoudí výsledky monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za běžných provozních podmínek nepřekračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.“.

65. V § 14 se doplňují odstavce 5 až 10, které znějí:

„(5) Úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější emisní limity, než je stanoveno v odstavci 4. Postup lze použít, pouze pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o nejlepších dostupných technikách vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů

a) zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí, nebo

b) technické charakteristiky daného zařízení.

Náležitosti obsahu odborného posouzení stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Stanoví-li úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které nejsou popsány v žádných příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách, postupuje tak, aby

a) byly parametry dotyčné techniky určeny se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 3 a

b) byly splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5.

Neobsahují-li příslušné závěry o nejlepších dostupných technikách hodnoty emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, musí použitá technika zajišťovat míru ochrany životního prostředí rovnocennou nejlepším dostupným technikám popsaným v závěrech o nejlepších dostupných technikách.

(7) Nevztahují-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách na činnosti nebo typ výrobního procesu prováděné v zařízení nebo nezabývají-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách všemi možnými dopady činnosti nebo procesu na životní prostředí, stanoví úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které po projednání s provozovatelem zařízení určí pro dotyčné činnosti nebo procesy, přičemž zvláštní pozornost věnuje kritériím uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(8) Při stanovení požadavků na monitorování emisí úřad vychází z požadavků na monitorování, které jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, pokud existují. Úřad stanoví minimální frekvenci monitorování tak, aby bylo zajištěno pravidelné monitorování půdy alespoň jedenkrát za 10 let a pravidelné monitorování podzemních vod jedenkrát za 5 let, není-li toto monitorování založeno na systematickém hodnocení rizika znečištění.

(9) Úřad může ke zkoušení a použití nově vznikajících technik udělit dočasnou výjimku z emisních limitů stanovených podle odstavců 3 až 7 v celkové délce nepřesahující 9 měsíců, je-li po uplynutí uvedené lhůty používání techniky buď zastaveno, nebo se při činnosti dosáhne alespoň úrovně emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami.

(10) Do přijetí rozhodnutí podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o závěrech o nejlepších dostupných technikách na úrovni Evropské unie se pro účely stanovení závazných podmínek provozu použijí závěry o nejlepších dostupných technikách z referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách přijatých Evropskou komisí před 6. lednem 2011, s výjimkou emisních limitů podle odstavců 4 a 5.“.

66. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:

㤠15a

Ukončení provozu zařízení

(1) Závazné podmínky provozu týkající se úplného ukončení provozu zařízení stanoví úřad v integrovaném povolení tak, aby bylo zajištěno dodržení odstavců 2 až 5.

(2) Ukončení provozu zařízení nesmí být spojeno s ohrožením životního prostředí a s rizikem vyšší úrovně znečištění. Provozovatel zařízení je vždy povinen uvést místo provozu zařízení do stavu, který nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí.

(3) Při úplném ukončení provozu zařízení posoudí provozovatel zařízení zejména stav znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením. Pokud zařízení oproti stavu uvedenému v základní zprávě způsobilo významné znečištění půdy nebo podzemních vod těmito nebezpečnými látkami, učiní provozovatel zařízení kroky nezbytné k odstranění znečištění tak, aby bylo dané místo uvedeno do stavu popsaného v základní zprávě. Za tímto účelem lze zohlednit technickou proveditelnost takových opatření.

(4) Provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení v případě, že znečištění půdy a podzemních vod v daném místě představuje významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v důsledku povolených činností prováděných provozovatelem zařízení před schválením základní zprávy, přijme nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství příslušných nebezpečných látek tak, aby dané místo přestalo uvedené riziko představovat. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno.

(5) Pokud se na provozovatele zařízení nevztahuje povinnost vypracovat základní zprávu, učiní provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství nebezpečných látek tak, aby dané místo již v důsledku znečištění půdy a podzemních vod způsobeného povolenými činnostmi nepředstavovalo žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno.“.

67. V § 16 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , včetně podmínek provozu zařízení stanovených v provozních řádech a dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení“.

68. V § 16 odst. 1 písmena b) až d) včetně poznámky pod čarou č. 8 znějí:

„b) ohlásit úřadu každou plánovanou změnu v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která by mohla mít důsledky pro životní prostředí,

c) umožnit příslušným správním orgánům výkon kontrolní a přezkumné činnosti podle tohoto zákona bez zbytečného odkladu, spolupracovat s nimi a poskytovat jim veškeré požadované informace v pravdivé a úplné podobě,

d) předcházet výskytu havárií, neprodleně hlásit úřadu a inspekci všechny mimořádné události, havárie zařízení a havarijní úniky⁸) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí, a porušení závazných podmínek provozu stanovených v integrovaném povolení,

⁸) Například § 2 písm. e) zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 150/2010 Sb.“.

69. V § 16 odst. 1 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí:

„e) v případech mimořádných událostí, havárií zařízení a havarijních úniků⁸) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí, neprodleně přijmout opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších možných mimořádných událostí nebo havárií,

f) v případě porušení závazných podmínek provozu neprodleně přijmout opatření, která zajistí v nejkratší možné době nápravu stavu způsobeného porušením těchto podmínek,“.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno g).

70. V § 16 odst. 1 písm. g) se slova „závazných“ a „provozu“ zrušují a slova „ , a to způsobem a formou stanovenou prováděcím právním předpisem“ se nahrazují slovy „v souladu s § 16a odst. 2“.

71. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 38 a 39 zní:

㤠16a

Plnění podmínek integrovaného povolení

(1) Provozovatel zařízení je povinen každoročně předávat úřadu v elektronické podobě zprávu s údaji o plnění podmínek integrovaného povolení v rozsahu stanoveném úřadem v integrovaném povolení podle § 13 odst. 4 písm. k) (dále jen „zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení“). Pokud provozovatel zařízení ohlásil některé shodné údaje požadované k doložení plnění podmínek integrovaného povolení v rámci plnění ohlašovacích povinností podle jiných právních předpisů³⁸) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí³⁹) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, postačí uvést odkaz na tyto údaje.

(2) Pro účely ohlašování podle odstavce 1 je provozovatel zařízení povinen vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povolení a uchovávat tuto evidenci po dobu 5 let. Při vedení evidence o plnění podmínek integrovaného povolení lze využít i údaje shromažďované na základě jiných právních předpisů³⁸).

(3) Ke kontrole plnění podmínek integrovaného povolení mohou příslušné správní orgány využít i údaje ohlášené provozovatelem zařízení na základě jiných právních předpisů³⁸) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí³⁹) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(4) Vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení stanoví prováděcí právní předpis.

³⁸) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

³⁹) § 4 zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 77/2011 Sb.“.

72. V § 17 se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“.

73. V nadpisu § 18 se slovo „plnění“ zrušuje.

74. V § 18 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).

75. V § 18 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , nebo jiná změna zvláštních právních předpisů⁶), která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení“.

76. V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) použije-li úřad při stanovování emisních limitů postup podle § 14 odst. 4 písm. b) a výsledky monitorování prokáží, že emise za běžných provozních podmínek překračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.“.

77. V § 18 odstavec 3 zní:

„(3) Úřad provede přezkum všech závazných podmínek integrovaného povolení, je-li zveřejněno rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách pro hlavní činnost zařízení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Při přezkumu se zohlední všechny nové nebo aktualizované závěry o nejlepších dostupných technikách použitelné pro dané zařízení, které byly přijaty na úrovni Evropské unie podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU od udělení povolení nebo jeho posledního přezkumu. Úřad na základě provedeného přezkumu zajistí, aby do 4 let od zveřejnění příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách byly závazné podmínky integrovaného povolení v souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách a aby provozovatel zařízení byl povinen tyto podmínky dodržovat.“.

78. V § 18 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:

„(4) Pokud se na zařízení nevztahují žádné závěry o nejlepších dostupných technikách, úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení, umožňuje-li vývoj v oblasti nejlepších dostupných technik významné snížení emisí.

(5) Byla-li pro zařízení udělena výjimka z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5, je úřad povinen posoudit důvodnost udělení této výjimky v rámci každého přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, s výjimkou přezkumu prováděného na základě odstavce 2 písm. c), není-li jeho důvodem změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená z důvodu jiné změny zvláštních právních předpisů⁶), která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení, a přezkumu prováděného na základě odstavce 6.

(6) Úřad může provést přezkum podmínek integrovaného povolení

a) na základě ohlášení změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b),

b) na základě podnětu inspekce nebo krajské hygienické stanice, nebo

c) je-li v místě provozu zařízení dlouhodobě překračován standard kvality životního prostředí.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 7 až 9.

79. V § 18 odstavec 7 zní:

„(7) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem zařízení, případně jiných podkladů souvisejících se závaznými podmínkami integrovaného povolení. Zaměstnanci úřadu se při přezkumné činnosti prokazují služebním průkazem, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení přezkumu.“.

80. V § 18 odst. 8 se slova „provedených přezkumech“ nahrazují slovy „plánovaných přezkumech, o výsledcích provedených přezkumů, uložených pokutách a opatřeních k nápravě“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Úřad též může inspekci a krajskou hygienickou stanici přizvat k přezkumu.“.

81. V § 18 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:

„(10) Úřad při přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení použije relevantní informace získané z monitorování nebo kontrol provedených podle tohoto zákona.

(11) Provozovatel zařízení je povinen na žádost úřadu předložit veškeré informace, které jsou nezbytné k přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, včetně výsledků monitorovaní emisí a jiných údajů umožňujících srovnání provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách a s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami.“.

82. § 19 zní:

㤠19

Na základě přezkumu podle § 18 je úřad oprávněn

a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě podle § 19b odst. 1,

b) v případě zjištění, že zařízení je provozováno v rozporu s podmínkami integrovaného povolení, rozhodovat o správních deliktech podle § 37,

c) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle § 19a odst. 1,

d) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 až 5,

e) zahájit z moci úřední řízení o změně integrovaného povolení podle § 19a odst. 3.“.

83. V § 19a odst. 1 větě první se slova „v provozu“ zrušují a ve druhé větě se slovo „přiměřeně“ nahrazuje slovem „obdobně“.

84. V § 19a odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 40 zní:

„(2) Provozovatel zařízení může v rámci ohlášení plánované změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) přímo podat žádost o změnu integrovaného povolení. Dojde-li úřad k závěru, že se jedná o podstatnou změnu zařízení, v řízení se dále postupuje obdobně podle § 3 až 15. Pokud úřad dojde k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v zařízení, pokračuje v řízení o žádosti podle odstavce 4 a správního řádu⁴⁰).

⁴⁰) Zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

85. V § 19a se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí:

„(3) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b), která nebyla spojena se žádostí o změnu integrovaného povolení podle odstavce 2, nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, rozhodne o změně integrovaného povolení v řízení z moci úřední.

(4) Nejedná-li se podle závěru úřadu o podstatnou změnu zařízení, jsou účastníky řízení o změně integrovaného povolení zahájeného podle odstavce 2 nebo 3 subjekty uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a b) a v § 7 odst. 2. Úřad si může vyžádat od provozovatele zařízení doplnění podkladů nezbytných pro vydání rozhodnutí. Úřad si vždy vyžádá vyjádření příslušných správních úřadů, jejichž působnosti se změna dotýká. Příslušné správní úřady zašlou úřadu své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o změnu integrovaného povolení nebo oznámení o zahájení řízení o změně integrovaného povolení z moci úřední. Změnu integrovaného povolení zveřejní úřad obdobně podle § 13 odst. 9. Úřad zašle změnu integrovaného povolení ministerstvu do 7 dnů od nabytí právní moci této změny.

(5) Pokud provozovatel zařízení v rámci ohlášení plánované změny v zařízení podal žádost o změnu integrovaného povolení a úřad shledá důvody pro přezkum závazných podmínek integrovaného povolení podle § 18 odst. 6, může úřad po dobu přezkumu přerušit řízení o změně integrovaného povolení.

(6) Změna zařízení se vždy považuje za podstatnou v případě, že zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5 nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného podle § 18 odst. 2 písm. d). Pokud provozovatel zařízení podá samostatnou žádost o udělení výjimky podle § 14 odst. 5, postupuje se v řízení o změně integrovaného povolení obdobně podle § 3 až 15.

(7) Na žádost provozovatele zařízení úřad vydá úplné znění výrokové části integrovaného povolení, jak vyplývá z rozhodnutí o jeho změně. Rozhodné je znění výrokových částí vydaného integrovaného povolení a jednotlivých rozhodnutí o jeho změně. Úřad může úplné znění výrokové části integrovaného povolení vydat i z moci úřední v souvislosti s vydáním rozhodnutí o změně integrovaného povolení. Úplné znění výrokové části integrovaného povolení se zveřejňuje prostřednictvím informačního systému integrované prevence.“.

86. Za § 19a se vkládá nový § 19b, který včetně nadpisu zní:

㤠19b

Opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení

(1) V případě, že provozovatel zařízení neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo integrovaným povolením, jsou úřad nebo inspekce oprávněny uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě. Po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se nepoužijí § 37 a 38.

(2) Správní orgány uvedené v odstavci 1 jsou oprávněny uložit provozovateli zařízení opatření k nápravě i v případě, že provozovatel zařízení neporušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo integrovaným povolením, jedná-li se o mimořádné události, havárie zařízení nebo havarijní úniky⁸) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí.

(3) Pokud provozovatel zařízení uložená opatření k nápravě ve stanovené lhůtě neprovedl, jsou úřad nebo inspekce oprávněny vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

(4) Úřad je oprávněn vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části též v případě, že provozovatel zařízení nepodá ve stanovené lhůtě podle § 19 písm. c) žádost o změnu integrovaného povolení.

(5) Úřad nebo inspekce vydají rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části, pokud porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením představuje nebezpečí, že dojde k bezprostřednímu závažnému nepříznivému dopadu na životní prostředí. Toto rozhodnutí lze vydat i bez předchozího uložení opatření k nápravě.

(6) Při postupu podle odstavců 1 až 5 mohou úřad nebo inspekce stanovit, že odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části nejsou dotčeny právní účinky podmínek integrovaného povolení podle § 13 odst. 4 písm. b).

(7) Úřad nebo inspekce uloží podle potřeby opatření k nápravě právnímu nástupci provozovatele zařízení, který není původcem závadného stavu. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě a rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení uložené provozovateli zařízení podle odstavců 1 až 5 přecházejí na jeho právního nástupce.“.

87. § 20 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zní:

㤠20

Zánik integrovaného povolení

(1) Integrované povolení zaniká při zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce.

(2) Úřad rozhodne o zrušení integrovaného povolení z moci úřední nebo na žádost provozovatele zařízení při

a) ukončení provozu poté, co byly splněny podmínky integrovaného povolení spojené s ukončením provozu zařízení, nebo

b) nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu delší než 4 roky.

(3) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona, pokud provozovatel zařízení dostatečným způsobem prokáže pokles kapacity zařízení pod příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Účastníky řízení o vydání tohoto rozhodnutí jsou provozovatel zařízení a vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení. V rozhodnutí úřad uvede výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů⁶) nutných k dalšímu provozu zařízení, které by jinak byly nahrazeny integrovaným povolením. Ke každému z těchto správních aktů úřad přiřadí závazné podmínky integrovaného povolení, které se k němu vztahují. Zároveň úřad pro jednotlivé skupiny závazných podmínek integrovaného povolení stanoví, že se zrušují ke dni nabytí právní moci příslušného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů⁶), případně dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu²⁴), pro které budou podkladem příslušná stanoviska, vyjádření nebo souhlasy podle zvláštních právních předpisů⁶). Dnem nabytí právní moci posledního z vydaných rozhodnutí integrované povolení zaniká.

(4) Žádost o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona může podat i provozovatel zařízení, ve kterém neprobíhá žádná z činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. V řízení se postupuje obdobně podle odstavce 3.

(5) Rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 se zveřejňuje obdobně podle § 13 odst. 9.

⁶) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (zákon o odpadech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

88. Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 41 a 42 znějí:

㤠20a

Sloučení integrovaných povolení

(1) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o sloučení dvou nebo více integrovaných povolení do jednoho integrovaného povolení, jedná-li se o integrovaná povolení vydaná pro zařízení provozovaná stejným provozovatelem na stejném místě. Sloučení integrovaných povolení spočívá ve změně jednoho z integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, a zrušení ostatních dotčených integrovaných povolení.

(2) Účastníky řízení o sloučení integrovaných povolení jsou subjekty, které byly účastníky řízení o vydání integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, popřípadě jejich právní nástupci. Rozhodnutí o žádosti o sloučení integrovaných povolení se zveřejňuje obdobně podle § 13 odst. 9.

Kontrola

§ 20b

(1) Kontrola, kterou podle tohoto zákona provádí inspekce, zahrnuje veškeré činnosti, včetně výkonu kontroly na místě provozu zařízení, monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, ověřování vlastního monitorování, kontrol používaných technik a vhodnosti řízení provozu zařízení z hlediska životního prostředí, prováděné s cílem kontrolovat zařízení z hlediska dodržovaní povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením, podporovat dodržovaní těchto povinností a tam, kde je to nezbytné, monitorovat jejich dopad na životní prostředí.

(2) Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení kontroly.

(3) Inspekce zpracovává plán kontrol na období kalendářního roku. Plány kontrol se vztahují na všechna zařízení, pro která bylo vydáno integrované povolení podle tohoto zákona.

(4) Plán kontrol musí minimálně obsahovat

a) obecné posouzení příslušných významných otázek v oblasti životního prostředí,

b) zeměpisnou oblast, na kterou se vztahuje,

c) seznam zařízení, na která se vztahuje,

d) postupy pro vypracování programů běžných kontrol podle odstavce 5,

e) postupy pro mimořádné kontroly podle odstavce 7.

(5) Inspekce na základě plánů kontrol pravidelně vypracovává programy běžných kontrol, včetně stanovení četnosti kontrol na místě u různých druhů zařízení. Doba mezi dvěma kontrolami na místě se stanoví na základě systematického posuzování rizik v oblasti životního prostředí u dotčených zařízení, přičemž v případě zařízení představujících nejvyšší riziko nesmí být delší než 1 rok a v případě zařízení představujících nejnižší riziko delší než 3 roky.

(6) Při systematickém posuzování rizik v oblasti životního prostředí se vždy posoudí

a) možné a skutečné dopady dotyčných zařízení na lidské zdraví a životní prostředí při zohlednění úrovní a druhů emisí, citlivosti místního prostředí a rizika havárií,

b) historie dodržování podmínek integrovaného povolení,

c) účast provozovatele zařízení v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)⁴¹) nebo jiném systému environmentálního řízení.

(7) Mimořádné kontroly se provádějí zejména za účelem prošetření stížností týkajících se životního prostředí a vyšetření závažných havárií, mimořádných událostí a případů nedodržování požadavků v oblasti životního prostředí, a pokud je třeba, i před vydáním integrovaného povolení, přezkumem závazných podmínek integrovaného povolení nebo změnou integrovaného povolení. Mimořádné kontroly lze provádět též na základě poznatků kontrolního orgánu z vlastní kontrolní činnosti.

(8) Pokud inspekce zjistí v rámci výkonu kontroly na místě závažné porušení závazných podmínek integrovaného povolení, provede do 6 měsíců od této kontroly opakovanou kontrolu na místě.

(9) V návaznosti na každou kontrolu na místě vypracuje inspekce vedle protokolu o kontrolním zjištění⁴²) zprávu, která obsahuje popis kontrolního zjištění a závěry o případných dalších opatřeních (dále jen „zpráva“).

(10) Stejnopis zprávy zašle inspekce provozovateli zařízení do 2 měsíců od provedení výkonu kontroly na místě, pouze pokud v této lhůtě nebyl vyhotoven protokol o kontrolním zjištění⁴⁵).

(11) Inspekce zveřejní zprávu prostřednictvím informačního systému integrované prevence do 4 měsíců od uskutečnění výkonu kontroly na místě.

(12) Inspekce informuje úřad a krajskou hygienickou stanici o plánovaných kontrolách a uložených pokutách a opatřeních k nápravě.

§ 20c

(1) Kontrolu dodržování závazných podmínek stanovených v integrovaném povolení k ochraně veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření provádí krajské hygienické stanice.

(2) Ustanovení § 20b odst. 9 až 11 o zprávě z kontroly se na kontrolu prováděnou na základě tohoto zákona krajskými hygienickými stanicemi použijí obdobně.

(3) Krajská hygienická stanice informuje inspekci a úřad o plánovaných kontrolách a uložených pokutách.

⁴¹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES.

⁴²) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.

89. § 27 zní:

㤠27

(1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách (dále jen „systém výměny informací“) zabezpečují ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství. Na systému výměny informací se rovněž podílejí agentura, krajské úřady, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy a hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů.

(2) V rámci systému výměny informací ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství k jednotlivým kategoriím činností uvedeným v příloze č. 1 k tomuto zákonu a průřezovým oblastem podle své působnosti zajišťují

a) zřízení a činnost technických pracovních skupin,

b) překlady relevantních dokumentů Evropské unie k nejlepším dostupným technikám,

c) informování orgánů veřejné správy, provozovatelů zařízení a veřejnosti o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách.

(3) Technické pracovní skupiny se ve své činnosti zaměřují především na

a) sledování nejlepších dostupných technik v příslušné oblasti v České republice a na úrovni Evropské unie,

b) přípravu podkladů k závěrům o nejlepších dostupných technikách a referenčním dokumentům o nejlepších dostupných technikách,

c) poskytování podkladů pro přípravu pozice České republiky při vyjednávání na úrovni Evropské unie,

d) hodnocení odborné kvality překladů závěrů o nejlepších dostupných technikách před jejich zveřejněním,

e) sledování vývoje nově vznikajících technik.

(4) Vedoucí a ostatní členy technických pracovních skupin jmenuje ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo zemědělství podle oblasti své působnosti. Členy technických pracovních skupin mohou navrhovat všichni účastníci systému výměny informací podle odstavce 1.

(5) Informace o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách zveřejňuje na svých internetových stránkách Ministerstvo průmyslu a obchodu.“.

90. Za § 27 se vkládají nové § 27a a 27b, které znějí:

㤠27a

Ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství v oblastech své působnosti podle tohoto zákona podporují vývoj a uplatňování nově vznikajících technik, zejména nově vznikajících technik popsaných v referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách.

§ 27b

(1) Ministerstvo poskytuje příslušným orgánům Evropské komise v jimi požadovaném rozsahu a formátu a v jimi požadovaných intervalech informace k plnění požadavků právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění¹).

(2) Ministerstvo zajišťuje poskytování informací o integrované prevenci a omezování znečištění i v případě dalších mezinárodních závazků České republiky.

(3) Krajské úřady, inspekce, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, agentura, krajské hygienické stanice a příslušné správní úřady jsou povinny na vyžádání poskytnout ministerstvu potřebné informace.“.

91. V § 28 písm. a) se slova „Ministerstvo životního prostředí“ nahrazují slovem „ministerstvo“.

92. V § 29 v nadpisu a úvodní části ustanovení se slova „životního prostředí“ zrušují.

93. V § 29 písm. e) se slovo „plnění“ zrušuje.

94. V § 29 písm. f) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“, slovo „autorizované“ se zrušuje a za slova „zveřejňování a výklad“ se vkládají slova „ , zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin“.

95. V § 29 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách“.

96. V § 29 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:

„h) společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství v oblasti jejich působnosti zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,“.

Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena i) až k).

97. V § 29 písm. i) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie a zastupuje Českou republiku ve výboru podle čl. 75 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU“.

98. V § 29 písm. j) se slova „a na žádost provozovatele zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním“ zrušují.

99. V § 29 písm. k) se slova „Evropským společenstvím“ nahrazují slovy „Evropské unii“, slova „Evropských společenství“ se nahrazují slovy „Evropské unie“ a na konci textu písmene se doplňují slova „ , ve vztahu k Evropské unii zajišťuje výstupy ze systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, a jmenování členů pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU“.

100. V § 29 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až v), která znějí:

„l) v pochybnostech vydává stanoviska k zařazování činností do působnosti tohoto zákona,

m) spravuje informační systém integrované prevence,

n) je příslušným správním úřadem pro řízení vedená k zařízením na území jiných států Evropské unie spadajícím do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, jejichž provoz může významně negativně ovlivnit životní prostředí České republiky,

o) ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství koordinuje a zabezpečuje podporu, vývoj a rozvoj nově vznikajících technik,

p) ve zvláště složitých případech si může vyhradit pravomoc úřadu prvního stupně v řízení o vydání integrovaného povolení nebo jeho změně,

q) vydává předběžnou informaci o žádosti podle § 3a pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

r) vede Seznam odborně způsobilých osob podle § 6; ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu provádí ověřování výkonu funkce odborně způsobilé osoby,

s) jmenuje zástupce České republiky do výborů a komisí založených na základě ustanovení právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění¹) nebo na základě mezinárodních úmluv v této oblasti, jimiž je Česká republika vázána,

t) schvaluje základní zprávu podle § 4a u zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

u) rozhoduje o správních deliktech podle § 37 u zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a o správních deliktech podle § 37 odst. 3,

v) spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu na zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách.“.

101. V § 30 písmeno a) zní:

„a) zabezpečuje pro kategorie činností uvedených v bodech 1 až 4, 6.1 až 6.3 a 6.7 až 6.10 v příloze č. 1 k tomuto zákonu sledování nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin, navrhuje členy pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,“.

102. V § 30 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách“.

103. V § 30 písmeno d) zní:

„d) v oblasti své působnosti společně s ministerstvem zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,“.

104. V § 30 se doplňují písmena e) až h), která znějí:

„e) společně s ministerstvem zajišťuje podporu a hodnocení nově vznikajících technik,

f) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence,

g) spolupracuje s ministerstvem v rámci své působnosti při zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 a ověřování výkonu funkce odborně způsobilých osob,

h) ve spolupráci s ministerstvem a Ministerstvem zemědělství zajišťuje zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách.“.

105. V § 31 písm. a) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“, slovo „autorizované“ se zrušuje a za slova „výkladu k nim,“ se vkládají slova „zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin, navrhuje členy pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU“.

106. V § 31 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách“.

107. V § 31 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až h), která znějí:

„d) v oblasti své působnosti společně s ministerstvem zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,

e) společně s ministerstvem zajišťuje podporu a hodnocení nově vznikajících technik,

f) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence,

g) spolupracuje s ministerstvem v rámci své působnosti při zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 a ověřování výkonu funkce odborně způsobilých osob,

h) spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu na zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách.“.

108. V § 33 písm. a) se slova „a na žádost provozovatele mu poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním,“ zrušují.

109. V § 33 písm. b) se slovo „plnění“ zrušuje.

110. V § 33 písm. d) se slova „podle § 42“ nahrazují slovy „nebo žádosti o změnu integrovaného povolení“.

111. V § 33 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a podílí se na systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách“.

112. V § 33 písm. f) se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „o omezení nebo“ a slova „§ 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 19b odst. 3 až 5“.

113. V § 33 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až o), která znějí:

„h) schvaluje základní zprávu podle § 4a,

i) ukládá opatření k nápravě podle § 19b odst. 1 a 2,

j) provádí místní šetření za účelem zjištění, zda se na zařízení vztahuje povinnost mít integrované povolení,

k) na žádost provozovatele zařízení vydává předběžnou informaci o žádosti podle § 3a,

l) informuje ministerstvo o udělení výjimek z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5,

m) zveřejňuje prostřednictvím informačního systému integrované prevence údaje stanovené tímto zákonem,

n) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence,

o) je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení a při vydání kolaudačního souhlasu podle jiného právního předpisu²⁴), pokud se vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření nebo souhlasů podle zvláštních právních předpisů⁶), které jsou podkladem pro vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení nebo kolaudačního souhlasu podle jiného právního předpisu²⁴), nahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle tohoto zákona.“.

114. V § 34 písm. a) se slova „nebo integrovaným povolením“ nahrazují slovy „a povinností stanovených integrovaným povolením v oblasti životního prostředí“.

115. V § 34 písm. b) se slova „ , pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody“ nahrazují slovy „podle § 19b odst. 3 nebo 5“.

116. V § 34 písmeno d) zní:

„d) zveřejňuje zprávy z kontrol prostřednictvím informačního systému integrované prevence,“.

117. V § 34 se doplňují písmena e) až h), která znějí:

„e) ukládá opatření k nápravě podle § 19b odst. 1 a 2,

f) zpracovává plány kontrol na příslušný kalendářní rok podle § 20b odst. 3,

g) zpracovává programy běžných kontrol podle § 20b odst. 5,

h) informuje úřad a krajskou hygienickou stanici o plánovaných kontrolách, uložených pokutách a opatřeních k nápravě.“.

118. V § 35 se na konci textu písmene a) doplňují slova „v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření“.

119. V § 35 písm. b) se slova „ , které se dotýkají ochrany veřejného zdraví“ nahrazují slovy „k ochraně veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření“.

120. V § 35 se na konci textu písmene c) doplňují slova „z důvodu nepříznivých účinků hluku, vibrací a neionizujícího záření“.

121. V § 35 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

„e) zveřejňuje zprávy z kontrol v informačním systému integrované prevence,

f) informuje úřad a inspekci o plánovaných kontrolách a uložených pokutách.“.

122. V § 36 se slova „Ministerstva životního prostředí“ nahrazují slovem „ministerstva“ a za slova „součinnost při“ se vkládají slova „kontrole nebo“.

123. V § 37 odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje.

124. V § 37 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až g), která znějí:

„d) neohlásí úřadu údaje o plnění podmínek integrovaného povolení podle § 16a odst. 1 nebo poskytne údaje neúplné či nesprávné,

e) nevede evidenci údajů pro ohlašování podle § 16a odst. 2,

f) nepřijme opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších mimořádných událostí nebo havárií podle § 16 odst. 1 písm. e), nebo

g) nepřijme opatření k zajištění nápravy stavu způsobeného porušením závazných podmínek provozu podle § 16 odst. 1 písm. f).“.

125. V § 37 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako právní nástupce provozovatele zařízení dopustí správního deliktu tím, že neoznámí úřadu přechod integrovaného povolení podle § 17.

(3) Odborně způsobilá osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoznámí ministerstvu změnu údajů uvedených v osvědčení o provedení zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 odst. 8.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

126. V § 37 odst. 4 se slova „podmínkami integrovaného povolení“ nahrazují slovy „integrovaným povolením“.

127. V § 37 odstavec 5 zní:

„(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že neprovede podle § 19b odst. 1 nebo 2 opatření k nápravě anebo neomezí nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3, 4 nebo 5.“.

128. V § 37 odst. 6 písm. a) se částka „1000000 Kč“ nahrazuje částkou „2000000 Kč“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova „až 3“.

129. V § 37odst. 6 písm. b) se částka „7000000 Kč“ nahrazuje částkou „10000000 Kč“ a slova „2 a 3“ se nahrazují slovy „4 a 5“.

130. V § 38 odstavec 3 zní:

„(3) Je-li projednán správní delikt spáchaný provozovatelem zařízení, lze na jeho návrh zastavit správní řízení, jestliže provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti, přijal faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujících vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o správním deliktu přerušit.“.

131. V § 38 odstavec 5 zní:

„(5) Správní delikty podle tohoto zákona projednává v prvním stupni inspekce nebo krajský úřad. Příslušným orgánem k projednání správního deliktu je ten orgán, který zahájí řízení jako první. Ministerstvo projedná správní delikt v prvním stupni, jde-li o správní delikt podle § 37 odst. 3, nebo jde-li o zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. Krajská hygienická stanice projednává v prvním stupni správní delikty podle tohoto zákona, jde-li o ochranu veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření.“.

132. V § 38 odst. 7 se za větu první vkládá věta „Polovina příjmu z těchto pokut, který je příjmem rozpočtu kraje, je účelově určena k ochraně životního prostředí.“.

133. V § 45 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

134. V § 45 odst. 3 se ve větě první slova „Podstatná změna v provozu zařízení“ nahrazují slovy „Změna zařízení, která vyžaduje změnu integrovaného povolení,“ a ve větě druhé se slova „podstatnou“ a „v provozu“ zrušují.

135. V § 46 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

136. V § 47 se slova „Ministerstvo životního prostředí“ nahrazují slovem „Ministerstvo“ a na konci textu § 47 se doplňují slova „§ 4a odst. 2, § 14 odst. 5 a § 16a odst. 4.“.

137. Příloha č. 1 včetně poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní:

„Příloha č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb.

Kategorie činností

1. Energetika

1.1. Spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více.

1.2. Rafinace minerálních olejů a plynů.

1.3. Výroba koksu.

1.4. Zplyňování nebo zkapalňování

a) černého uhlí,

b) jiných paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 20 MW nebo více.

2. Výroba a zpracování kovů

2.1. Pražení nebo slinování kovové rudy včetně sirníkové rudy.

2.2. Výroba surového železa nebo oceli z prvotních nebo druhotných surovin, včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.

2.3. Zpracování železných kovů

a) provoz válcoven za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu,

b) provoz kováren s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW,

c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.

2.4. Provoz sléváren železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t denně.

2.5. Zpracování neželezných kovů

a) výroba surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy,

b) tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů a provoz sléváren neželezných kovů o kapacitě tavení větší než 4 t za den u olova a kadmia nebo 20 t denně u všech ostatních kovů.

2.6. Povrchová úprava kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázně větší než 30 m³.

3. Zpracování nerostů

3.1. Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého

a) výroba cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t za den nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den,

b) výroba vápna v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den,

c) výroba oxidu hořečnatého v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den.

3.2. Výroba azbestu nebo produktů na bázi azbestu.

3.3. Výroba skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.

3.4. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.

3.5. Výroba keramických výrobků vypalováním zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o výrobní kapacitě větší než 75 t za den, nebo o kapacitě pecí větší než 4 m³ a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m³ na pec.

4. Chemický průmysl

U kategorií činností uvedených v této části se výrobou rozumí výroba látek nebo skupin látek uvedených v bodech 4.1 až 4.6 na základě chemických a biologických procesů v průmyslovém měřítku.

4.1. Výroba organických chemických látek, jako jsou

a) jednoduché uhlovodíky lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické,

b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice,

c) organické sloučeniny síry,

d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,

e) organické sloučeniny fosforu,

f) halogenderiváty uhlovodíků,

g) organokovové sloučeniny,

h) polymery určené jako suroviny k dalšímu zpracování, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy,

i) syntetické kaučuky,

j) barviva a pigmenty,

k) povrchově aktivní látky.

4.2. Výroba anorganických látek, jako jsou

a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid,

b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá,

c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný,

d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný,

e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.

4.3. Výroba hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku, a to jednoduchých nebo směsných.

4.4. Výroba prostředků na ochranu rostlin nebo biocidů.

4.5. Výroba farmaceutických produktů, včetně meziproduktů.

4.6. Výroba výbušnin.

5. Nakládání s odpady

5.1. Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů při kapacitě větší než 10 t za den a zahrnující nejméně jednu z těchto činností

a) biologická úprava,

b) fyzikálně-chemická úprava,

c) míšení nebo směšování před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2,

d) opětovné balení před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2,

e) zpětné získávání či regenerace rozpouštědel,

f) recyklace či zpětné získávání anorganických látek jiných než kovy nebo sloučeniny kovů;

g) regenerace kyselin nebo zásad,

h) zpětné získávání složek používaných ke snižování znečištění,

i) zpětné získávání složek katalyzátorů,

j) rafinace olejů nebo jiné opětovné použití olejů,

k) ukládání do povrchových nádrží.

5.2. Odstranění nebo využití odpadu v zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu²⁸)

a) při kapacitě větší než 3 t za hodinu v případě ostatního odpadu,

b) při kapacitě větší než 10 t za den v případě nebezpečného odpadu.

5.3.

a) Odstraňování ostatních odpadů o kapacitě nad 50 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod

1. biologická úprava,

2. fyzikálně-chemická úprava,

3. předúprava odpadu pro tepelné zpracování,

4. úprava strusky a popela,

5. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí,

b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod

1. biologická úprava,

2. předúprava odpadu pro tepelné zpracování,

3. úprava strusky a popela,

4. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí.

Je-li jedinou z použitých činností úpravy odpadu anaerobní digesce, činí prahová hodnota pro kapacitu u této činnosti 100 t za den.

5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25000 t odpadu, s výjimkou skládek inertního odpadu.

5.5. Skladování nebezpečného odpadu, na něž se nevztahuje bod 5.4, před provedením činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2 o celkovém objemu větším než 50 t, s výjimkou shromažďování před sběrem na místě, kde odpad vzniká.

5.6. Podzemní uložení nebezpečného odpadu o celkové kapacitě větší než 50 t.

6. Ostatní průmyslové činnosti

6.1. Průmyslová výroba

a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů,

b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně,

c) jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva: desky z orientovaných třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky, při výrobní kapacitě větší než 600 m³ za den.

6.2. Předúprava, operace jako praní, bělení, mercerace nebo barvení textilních vláken či textilií při kapacitě zpracování větší než 10 t za den.

6.3. Vydělávání kůže a kožešin při zpracovatelské kapacitě větší než 12 t hotových výrobků za den.

6.4.

a) Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně,

b) úprava a zpracování, jiné než výlučně balení, následujících surovin, a to bez ohledu na to, zda dříve byly nebo nebyly zpracovány, za účelem výroby potravin nebo krmiv

1. pouze ze surovin živočišného původu (jiných než výlučně mléka) při výrobní kapacitě větší než 75 t za den,

2. pouze ze surovin rostlinného původu při výrobní kapacitě větší než 300 t za den, nebo není-li zařízení žádný rok v nepřetržitém provozu po dobu delší než 90 po sobě jdoucích dnů, 600 t za den,

3. ze surovin živočišného a rostlinného původu, ve formě kombinovaných nebo samostatných výrobků, při výrobní kapacitě v tunách za den větší než

- 75, pokud A je 10 nebo více, nebo

- [300- (22,5 x A)] ve všech ostatních případech, kde „A“ je podíl materiálu živočišného původu v procentech hmotnostních na výrobní kapacitě.

Do konečné hmotnosti výrobku se nezahrnuje hmotnost obalů.

Tento pododdíl se nepoužije, pokud je surovinou pouze mléko.

c) Úprava a zpracování pouze mléka při kapacitě odebíraného mléka větší než 200 t za den v průměru za rok.

6.5. Odstraňování nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu a odpadů živočišného původu o kapacitě zpracování větší než 10 t za den.

6.6. Intenzivní chov drůbeže nebo prasat

a) s prostorem pro více než 40000 kusů drůbeže,

b) s prostorem pro více než 2000 kusů prasat na porážku nad 30 kg, nebo

c) s prostorem pro více než 750 kusů prasnic.

6.7. Povrchová úprava látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, při spotřebě organických rozpouštědel vyšší než 150 kg za hodinu nebo než 200 t za rok.

6.8. Výroba uhlíku vysokoteplotní karbonizací černého uhlí nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.

6.9. Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci, za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu²⁷).

6.10. Konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 m³ za den, jiná než pouhé ošetření proti zabarvení běli.

6.11. Samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami a které jsou vypouštěny zařízením, na které se vztahuje tento zákon.

Poznámka:

Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektované nebo výrobní kapacitě anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají. Pokud jde o činnosti v oblasti nakládání s odpady, použije se tento výpočet na úrovni činností 5.1, 5.3 písm. a) a 5.3 písm. b).

²⁷) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.

²⁸) § 2 písm. o) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.“.

138. V příloze č. 2 části „Ovzduší“ bod 6 zní:

„6. Tuhé znečišťující látky včetně jemných částic.“.

139. V příloze č. 2 části „Ovzduší“ bodě 12 se slovo „přípravky“ nahrazuje slovem „směsi“.

140. V příloze č. 2 části „Voda“ bodě 4 se slovo „přípravky“ nahrazuje slovem „směsi“.

141. Na konci přílohy č. 2 se doplňuje bod 13, který zní:

„13. Látky uvedené v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.“.

142. V příloze č. 3 se úvodní část ustanovení zrušuje.

143. V příloze č. 3 bodě 3 se slovo „zhodnocování“ nahrazuje slovem „využívání“ a slova „případně zhodnocování a recyklace“ se nahrazují slovy „a případně využívání a recyklace“.

144. V příloze č. 3 bodě 5 se slova „změny vědeckých poznatků a jejich interpretaci“ zrušují.

145. V příloze č. 3 bodě 9 se slovo „jejich“ zrušuje.

146. V příloze č. 3 bod 12 zní:

„12. Informace zveřejňované mezinárodními organizacemi.“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Na zařízení uvedená do provozu před 7. lednem 2013, zařízení, pro něž bylo vydáno pravomocné integrované povolení, nebo zařízení, jejichž provozovatelé podali úplnou žádost o vydání integrovaného povolení před 7. lednem 2013 a která byla uvedena do provozu nejpozději 7. ledna 2014, se do 7. ledna 2014, není-li v bodě 2 stanoveno jinak, použije zákon č. 76/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o zařízení, v nichž jsou provozovány činnosti uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bodech

a) 1.1 s výjimkou spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW,

b) 1.2 a 1.3,

c) 1.4 písm. a),

d) 2.1 až 2.6,

e) 3.1 až 3.5,

f) 4.1 až 4.6 s výjimkou výroby na základě biologických procesů,

g) 5.1 s výjimkou činností uvedených pod písmeny e), h) a k),

h) 5.2 písm. a) s výjimkou odstranění nebo využití ostatního odpadu v zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu při kapacitě větší než 3 t za hodinu, nejedná-li se výhradně o využití nebo odstranění komunálního odpadu,

i) 5.3 písm. a) podbodech 1 a 2,

j) 5.4,

k) 6.1 písm. a) a b),

l) 6.2 a 6.3,

m) 6.4 písm. a),

n) 6.4 písm. b) podbodu 1,

o) 6.4 písm. b) podbodu 2 s výjimkou činností provozovaných v zařízeních, která nejsou žádný rok v nepřetržitém provozu po dobu delší než 90 po sobě jdoucích dnů a jejichž výrobní kapacita je větší než 600 t za den a současně nepřekračuje 300 t za den v průměru za čtvrtletí,

p) 6.4 písm. c) a

q) 6.5 až 6.9.

2. Na zařízení uvedená v bodě 1 se do 7. ledna 2014 použijí ustanovení § 2 písm. a), d), g) a h), § 3 odst. 1 a 4 až 6, § 3a, § 4 odst. 1 písm. a), c), f), g), l) a p), § 7 odst. 1, § 8 odst. 2, § 11 a 12, § 13 odst. 1, § 13 odst. 2 písm. a) a c) až e), § 13 odst. 4 písm. d) a h), § 13 odst. 6 až 11, § 16 odst. 1 písm. a), § 17, § 18 odst. 6 až 8, § 19 písm. b) a e), § 19a odst. 1 až 5 a odst. 7, § 20, 20a, § 37 odst. 2, 4 a 6, § 38 odst. 3, 5 a 7 a § 45 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Provozovatelé zařízení, v nichž jsou provozovány činnosti uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla uvedena do provozu před 7. lednem 2013 a nevztahuje se na ně bod 1, jsou povinni mít pro toto zařízení nejpozději k 7. červenci 2015 integrované povolení podle § 13 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mají-li v úmyslu provozovat tato zařízení po 7. červenci 2015.

4. Provozovatelé zařízení uvedených v bodě 1, kteří jsou povinni zajistit zpracování základní zprávy podle § 4a odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží úřadu základní zprávu ke schválení v rámci prvního řízení o změně integrovaného povolení podle § 19a zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona, které bude zahájeno po 7. lednu 2014.

5. Provozovatelé zařízení uvedených v bodě 3, kteří jsou povinni zajistit zpracování základní zprávy podle § 4a odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti o vydání integrovaného povolení.

6. Zápisy do Seznamu odborně způsobilých osob provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede ministerstvo po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do souladu s přílohou č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a vydá odborně způsobilým osobám nová osvědčení o zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vydání nových osvědčení o zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob zůstávají v platnosti osvědčení vydaná na základě zápisů do Seznamu odborně způsobilých osob provedených před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Čl. III

Zrušovací ustanovení

Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, se zrušuje.