ČÁST PRVNÍ
Čl. I
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 34 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 9) a 10) zní:
"(3) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce,9) a soudci nenáleží, pokud se dále nestanoví jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonává funkci z důvodů, pro které se podle zákoníku práce zaměstnancům neposkytuje náhrada mzdy,10) pokud se dále nestanoví jinak.
9) Například zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 127 a 128 zákoníku práce.“.
2. V § 34 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce,9) a soudci, který byl uznán dočasně neschopným k výkonu funkce, přísluší plat nejdéle po dobu 20 pracovních dnů při téže dočasné neschopnosti k výkonu funkce nebo při více dočasných neschopnostech k výkonu funkce vzniklých v jednom kalendářním roce po tutéž dobu. Ostatním představitelům náleží z důvodů a za podmínek stanovených ve větě první plat nejdéle po dobu 30 kalendářních dnů. Při posuzování dočasné neschopnosti k výkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzování dočasné pracovní neschopnosti.".
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.