12
ZÁKON
ze dne 24. ledna 1997
o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1) Státní správu ve věcech bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (dále jen "silniční provoz") vykonává Ministerstvo vnitra (dále jen "ministerstvo") a Policie České republiky (dále jen "policie"). V rámci policie vykonávají tuto správu okresní a krajské dopravní inspektoráty a Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia České republiky (dále jen "Ředitelství služby dopravní policie").
(2) V hlavním městě Praze vykonává působnost okresního dopravního inspektorátu obvodní dopravní inspektorát a působnost krajského dopravního inspektorátu Dopravní inspektorát hlavního města Prahy; Dopravní inspektorát hlavního města Prahy může se souhlasem Ředitelství služby dopravní policie převzít část působnosti obvodních dopravních inspektorátů.
(3) Jmenování ředitele služby dopravní policie a vedoucích dopravních inspektorátů upravují zvláštní zákony.1)
§ 2
(1) Ministerstvo
a) stanoví užití dopravních značek a dopravních zařízení na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla (rychlostních silnicích),
b) stanoví vyhláškou pravidla silničního provozu,
c) stanoví vyhláškou podrobnosti evidence silničních vozidel,
d) stanoví vyhláškou podrobnosti o oprávněních k řízení motorových vozidel (dále jen "řidičská oprávnění") a o řidičských průkazech,
e) stanoví vyhláškou podrobnosti o provádění zkoušek z odborné způsobilosti žadatelů o řidičská oprávnění a žadatelů o oprávnění k výuce a výcviku v řízení motorových vozidel (dále jen "učitelské oprávnění"),
f) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí Ředitelství služby dopravní policie a plní úkoly nadřízeného správního orgánu ve správním řízení prováděném Ředitelstvím služby dopravní policie.
(2) Vyhlášku podle ustanovení odstavce 1 písm. e) vydá ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
§ 3
Ředitelství služby dopravní policie
a) řídí a kontroluje činnost dopravních inspektorátů při výkonu působnosti podle tohoto zákona,
b) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí krajských dopravních inspektorátů a plní úkoly nadřízeného správního orgánu ve správním řízení prováděném krajskými dopravními inspektoráty,
c) vede celostátní evidence a statistiky ve věcech bezpečnosti a plynulosti silničního provozu podle zvláštního zákona,2)
d) vykonává působnost okresního dopravního inspektorátu ve vztahu k zastupitelským úřadům cizích států ve věcech zkoušení žadatelů o řidičská oprávnění, vydávání řidičských průkazů, evidencí silničních vozidel a řidičů a schvalování technické způsobilosti silničních vozidel.
§ 4
Krajský dopravní inspektorát
a) řídí a kontroluje okresní dopravní inspektoráty při výkonu působnosti podle tohoto zákona,
b) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí okresních dopravních inspektorátů a plní úkoly nadřízeného správního orgánu ve správním řízení prováděném okresními dopravními inspektoráty,
c) rozhoduje ve věcech učitelských oprávnění, vydává osvědčení pro učitele a vede v těchto věcech příslušné evidence.
§ 5
(1) Okresní dopravní inspektorát
a) dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a spolupůsobí při jeho řízení,
b) stanoví užití dopravních značek a dopravních zařízení, pokud tento zákon nestanoví jinak,
c) odhaluje trestné činy a přestupky spáchané v souvislosti se silničním provozem; přestupky projednává podle zvláštního zákona,3)
d) objasňuje dopravní nehody,
e) rozhoduje ve věcech řidičských oprávnění a ve věcech řidičských průkazů,
f) provádí zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, popřípadě pověřuje prováděním těchto zkoušek jiné osoby stanovené prováděcím předpisem,
g) rozhoduje ve věcech registrace autoškol,
h) dohlíží na provádění výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění a zdokonalování odborné způsobilosti držitelů řidičských oprávnění, popřípadě na provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel jinými osobami,
i) rozhoduje ve věcech technické způsobilosti silničních vozidel k silničnímu provozu, s výjimkou schvalování technické způsobilosti typu silničního vozidla,
j) dohlíží na technický stav silničních vozidel v silničním provozu, včetně dodržování povinností stanovených držitelům silničních vozidel zvláštním zákonem,4)
k) provádí zápisy do technického průkazu motorového nebo přípojného vozidla (dále jen "technický průkaz"), popřípadě vydává technický průkaz a vydává osvědčení o technickém průkazu motorového vozidla nebo přípojného vozidla (dále jen "osvědčení o technickém průkazu"),
l) vydává státní poznávací značky k silničním vozidlům, která podle prováděcího předpisu podléhají evidenci,
m) vede evidence řidičů, silničních vozidel stanovených prováděcím předpisem, dopravních nehod a autoškol,
n) spolupůsobí při výchově k dopravní kázni.
(2) Úkoly uvedené v odstavci 1 písm. a), c), d), j) a n) může plnit i jiný útvar policie než okresní dopravní inspektorát, popřípadě i příslušník policie (dále jen "policista"), který není zařazen na okresním dopravním inspektorátu.
(3) Řidiči a držitelé motorových vozidel jsou povinni se na výzvu dopravního inspektorátu nebo jiného útvaru policie příslušného podle předchozího odstavce dostavit ve stanovené lhůtě osobně, popřípadě i s vozidlem k projednání záležitosti ve věcech spadajících do jejich působnosti podle tohoto zákona.
§ 6
(1) Při dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu a při jeho řízení je policista ve služebním stejnokroji oprávněn:
a) dávat pokyny k řízení silničního provozu,
b) zastavovat vozidla,
c) kontrolovat řidičské průkazy, osvědčení pro učitele, osvědčení o technickém průkazu, označení vozidel stanovené zvláštním zákonem5) a vybavení vozidel doklady stanovenými zvláštním zákonem5), které se týkají vozidla nebo jeho nákladu,
d) kontrolovat technický stav silničních vozidel, jejich doplňkovou výstroj a vybavení,6)
e) kontrolovat umístění a upevnění nákladu z hlediska bezpečnosti silničního provozu,
f) vyzvat řidiče, aby se na místě podrobil dechové zkoušce, popřípadě lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou,7)
g) zabránit v jízdě řidiči, pokud by pokračování v jízdě znamenalo ohrožení bezpečnosti silničního provozu nebo pokud lze mít důvodně za to, že vozidlo bylo odcizeno nebo není zaevidováno předepsaným způsobem nebo je v silničním provozu užíváno pod jinou než přidělenou státní poznávací značkou,
h) zadržet řidičský průkaz řidiči, lze-li důvodně očekávat
1. uložení trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel podle zvláštního zákona8) nebo
2. odnětí řidičského oprávnění okresním dopravním inspektorátem pro ztrátu zdravotní nebo odborné způsobilosti nebo spolehlivosti k řízení motorových vozidel, nebo jde-li o případ uvedený pod písmenem g),
i) zadržet osvědčení o technickém průkazu, lze-li mít důvodně za to, že vozidlo nesplňuje požadavky stanovené právními předpisy, nebo jde-li o případ uvedený pod písmenem g).
(2) Při účasti na silničním provozu je každý povinen uposlechnout výzev a pokynů policisty při výkonu dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Ustanovení zvláštního zákona7) nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 7
(1) Při účasti na silničním provozu je každý povinen
a) chovat se tak, aby žádným způsobem neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní; své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace,9) situaci v silničním provozu a svým schopnostem,
b) dbát plynulosti silničního provozu,
c) řídit se pravidly silničního provozu stanovenými podle § 2 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, dopravními značkami a dopravními zařízeními a pokyny policistů ve služebním stejnokroji, popřípadě pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní zákon nebo prováděcí předpis.10)
(2) Osoba, která by vzhledem k věku nebo ke sníženým tělesným nebo duševním schopnostem mohla ohrozit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, se může účastnit silničního provozu pouze tehdy, je-li vhodným způsobem postaráno o to, aby k tomuto ohrožení nedošlo. Prováděcí předpis může u některých skupin účastníků silničního provozu stanovit podmínku dosažení určitého věku nebo konkretizovat požadavky na zajištění této bezpečnosti.
§ 8
(1) V silničním provozu se smí užívat jen vozidlo, které splňuje podmínky stanovené zvláštním zákonem.4) Nesplňuje-li vozidlo tyto podmínky, nesmí jeho držitel dovolit, aby ho bylo použito v silničním provozu.
(2) Vozidlo vstupující do tuzemska nebo vystupující z tuzemska musí být označeno rozeznávací značkou státu, ve kterém je evidováno.
(3) Řidič nákladního vozidla vstupujícího do tuzemska nebo vystupujícího z tuzemska je povinen podrobit vozidlo kontrole dodržování stanovených nápravových tlaků u pohraničního celního úřadu.
(4) Pohraniční celní úřad je oprávněn nepropustit vozidlo uvedené v odstavci 3, jestliže řidič vozidlo kontrole dodržování stanovených nápravových tlaků nepodrobí.
§ 9
(1) Vozidlo je oprávněna řídit jen osoba, která je k řízení dostatečně tělesně a duševně způsobilá a v potřebném rozsahu ovládá řízení vozidla a předpisy o silničním provozu.
(2) Motorové vozidlo je oprávněna řídit pouze osoba, která je držitelem příslušného řidičského oprávnění. Bez řidičského oprávnění smí řídit motorové vozidlo pouze osoba, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení motorového vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku.
(3) Držitelem řidičského oprávnění může být pouze ten, kdo dosáhl stanoveného věku, je zdravotně způsobilý a spolehlivý k řízení motorových vozidel, podrobil se předepsané výuce a výcviku, prokázal zkouškou odbornou způsobilost k řízení motorových vozidel, popřípadě splnil další podmínky stanovené pro řízení některých skupin nebo druhů motorových vozidel.
(4) Podmínky věku, zdravotní způsobilosti a spolehlivosti k řízení motorových vozidel, způsob provádění výuky a výcviku, rozsah potřebných odborných znalostí, způsob provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, popřípadě další podmínky pro řízení některých skupin nebo druhů motorových vozidel stanoví prováděcí předpis.
(5) Oprávnění k řízení drážních vozidel, která jsou používána v silničním provozu, upravuje zvláštní zákon.11)
§ 10
(1) Užití dopravních značek a dopravních zařízení v hlavním městě Praze, Brně, Ostravě a Plzni stanoví silniční správní orgán se souhlasem příslušného dopravního inspektorátu.
(2) Užití dopravních značek a dopravních zařízení na účelových komunikacích stanoví jejich vlastník se souhlasem příslušného dopravního inspektorátu.
(3) Užití dopravních značek stanovených prováděcím předpisem stanoví drážní správní úřad11) po projednání s příslušným dopravním inspektorátem.
§ 11
(1) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze povolit výjimky z pravidel silničního provozu týkající se základních povinností některých řidičů a spolujezdců, rychlosti jízdy, omezení jízdy některých druhů vozidel, přepravy osob, zvláštních ustanovení o provozu na dálnici a silnici pro motorová vozidla a místní úpravy silničního provozu. Výjimky povoluje v rámci své působnosti příslušný dopravní inspektorát a výjimky přesahující působnost dopravních inspektorátů povoluje ministerstvo. Výjimky z místní úpravy silničního provozu povoluje orgán, který tuto úpravu stanovil (§ 5 a 10).
(2) Jiné výjimky z pravidel silničního provozu může povolit pouze ministerstvo, a to jen v mimořádných a zcela nezbytných případech a za předpokladu, že tím nebude ohrožena bezpečnost silničního provozu.
(3) Výjimku z pravidel silničního provozu, které je v silničním provozu okamžitě třeba, může povolit také policista na místě samém za předpokladu, že tím nebude ohrožena bezpečnost silničního provozu.
(4) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může ministerstvo povolit výjimky z věku a délky požadované praxe stanovených pro udělení řidičského oprávnění a z přihlašování a označování vozidel státní poznávací značkou.
(5) Povolených výjimek se smí užívat jen v míře nezbytně nutné, zejména s ohledem na bezpečnost a plynulost silničního provozu.
§ 12
Ministerstvo dopravy a spojů stanoví vyhláškou podrobnosti o výuce a výcviku a o zdokonalování odborné způsobilosti k řízení silničních motorových vozidel.
§ 13
(1) Dohled nad výcvikem a zdokonalováním odborné způsobilosti řidičů vojenských vozidel, vedení evidence vojenských vozidel a schvalování jejich technické způsobilosti upravuje zvláštní zákon.12) Úpravu výuky a výcviku vojáků v činné službě k řízení motorových vozidel, zdokonalování jejich odborné způsobilosti a evidence řidičů, kteří jsou vojáky v činné službě, stanoví Ministerstvo obrany v dohodě s ministerstvem a Ministerstvem dopravy a spojů.
(2) Výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby, vedení jejich evidencí a schvalování technické způsobilosti služebních vozidel Bezpečnostní informační služby upravuje zvláštní zákon.13)
(3) Úpravu týkající se evidence vozidel policie a ministerstva a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel policie a ministerstva stanoví ministerstvo.
§ 14
(1) Osoba odpovědná za škodu způsobenou provozem motorového vozidla je pro případ své odpovědnosti podle zvláštního zákona14) pojištěna v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.15)
(2) Ministerstvo financí řídí a kontroluje provádění zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla.
§ 15
1. vládní nařízení č. 54/1953 Sb., o provozu na silnicích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 13/1956 Sb. a zákona č. 60/1961 Sb.,
2. § 2 až 6 a § 113 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích, ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb.,
3. § 1 a 19 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech,
4. § 3, 4 a § 68 odst. 1 až 4 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).
§ 16
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
1) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
5) Např. zákon č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., a zákon č. 38/1995 Sb.
6) § 100 až 105 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.
7) § 6 zákona ČNR č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
8) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) § 13 vyhlášky Federálního ministerstva dopravy č. 35/1984 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (silniční zákon).
10) Např. § 17b zákona ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 153/1995 Sb., § 18 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb., a § 37 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.
11) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách.
12) Zákon č. 124/1992 Sb., ve znění zákona č. 39/1995 Sb.
13) Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
14) § 427 až 431 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.
15) § 26 odst. 1 zákona ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.
Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 492/1991 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, ve znění pozdějších předpisů.