Zákon o bezpečnostní informační službě (úplné znění)

154

ZÁKON

ze dne 7. července 1994

o Bezpečnostní informační službě

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Zřizuje se Bezpečnostní informační služba jako ozbrojená zpravodajská služba České republiky.

(2) Postavení a působnost Bezpečnostní informační služby a její spolupráci s ostatními zpravodajskými službami České republiky upravuje zvláštní zákon.¹)

ČÁST DRUHÁ

POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ, SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ, EVIDENCE VEDENÉ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBOU A NÁHRADA ŠKODY

HLAVA PRVNÍ

POSTAVENÍ PŘÍSLUŠNÍKŮ

§ 2

(1) Úkoly Bezpečnostní informační služby plní příslušníci Bezpečnostní informační služby (dále jen "příslušníci").

(2) Příslušníci jsou povinni při plnění úkolů dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní, jakož i toho, aby osobám v souvislosti s jejich činností nevznikla škoda nebo jiná nepřiměřená újma.

§ 4

Příslušníci prokazují svoji příslušnost k Bezpečnostní informační službě služebním průkazem s evidenčním číslem a ústním prohlášením: "Bezpečnostní informační služba".

§ 5

Příslušníci jsou oprávněni držet a nosit služební střelnou zbraň a použít ji v případech nutné obrany nebo krajní nouze.²)

HLAVA DRUHÁ

SPECIFICKÉ PROSTŘEDKY ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ

§ 6

Specifickými prostředky získávání informací se pro účely tohoto zákona rozumějí zpravodajské prostředky a využívání služeb osob jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační služby.

Oddíl první

Zpravodajské prostředky

§ 7

(1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna v oboru své působnosti používat zpravodajské prostředky, kterými jsou

a) zpravodajská technika,

b) krycí prostředky a krycí doklady,

c) sledování.

(2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu zpravodajských prostředků před vyzrazením, zneužitím, poškozením, zničením, ztrátou a odcizením.

§ 8

Zpravodajská technika

(1) Zpravodajskou technikou se pro účely tohoto zákona rozumějí technické prostředky a zařízení, zejména elektronické, fototechnické, chemické, fyzikálně-chemické, radiotechnické, optické, mechanické anebo jejich soubory, používané utajovaným způsobem, pokud je při něm zasahováno do základních práv a svobod občanů při

a) vyhledávání, otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek,

b) odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu,

c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů,

d) vyhledávání použití technických prostředků, které by mohly znemožnit nebo znesnadnit plnění úkolů v rámci Bezpečnostní informační služby,

e) identifikaci osob nebo předmětů, popřípadě při zjišťování jejich pohybu za použití zabezpečovací a nástrahové techniky.

(2) Použitím zpravodajské techniky, pokud jím není zasahováno do základních práv a svobod občanů, není

a) zachycování, poslech, monitorování a vyhodnocování informací, které jsou šířeny způsobem, jenž k nim umožňuje přístup předem neurčeného okruhu osob,

b) pořizování obrazových nebo zvukových záznamů,

c) používání zabezpečovací a nástrahové techniky,

d) monitorování telekomunikačního, radiokomunikačního nebo jiného obdobného provozu bez odposlechu jeho obsahu, popřípadě zjišťování údajů o tomto provozu.

§ 8a

Bezpečnostní informační služba je oprávněna v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu požadovat od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť anebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací

a) zřízení, popřípadě zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv v určených bodech jejich sítě, a

b) poskytnutí provozních nebo lokalizačních údajů způsobem, ve formě a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem⁸).

§ 9

Použití zpravodajské techniky

(1) Bezpečnostní informační služba může zpravodajskou techniku použít jen po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla Bezpečnostní informační služby (dále jen "soudce") a za předpokladu, že by odhalování nebo dokumentování činností, pro něž má být použita, bylo jiným způsobem neúčinné nebo podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné.

(2) Použití zpravodajské techniky nesmí překročit rozsah povolení soudce podle odstavce 1 a nesmí zasahovat do práv a svobod občanů nad nezbytně nutnou míru.

(3) Bezpečnostní informační služba může technicky zabezpečit použití zpravodajské techniky i pro potřeby jiných oprávněných orgánů, pokud o to požádají a předloží příslušné povolení k použití zpravodajské techniky vydané podle zvláštního zákona.³)

(4) Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické zabezpečení použití zpravodajské techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinna doložit, že použití zpravodajské techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.⁴)

§ 10

Povolení k použití zpravodajské techniky

(1) Povolení k použití zpravodajské techniky vydává soudce na základě písemné žádosti, která obsahuje

a) druh zpravodajské techniky, která má být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské techniky; má-li být zpravodajská technika použita vůči ústavnímu činiteli nebo jejím použitím má být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí, musí být tato informace součástí žádosti,

b) důvody pro použití zpravodajské techniky včetně odůvodnění podmínek pro její použití stanovených v § 9 odst. 1,

c) informaci o jakékoliv předchozí žádosti o použití zpravodajské techniky vůči osobě uvedené v písmenu a) včetně informace, jak bylo o této žádosti rozhodnuto.

(2) Soudce o žádosti o povolení zpravodajské techniky rozhodne bezodkladně.

(3) Rozhodnutí o povolení k použití zpravodajské techniky obsahuje druh zpravodajské techniky, která může být použita, dobu trvání jejího použití, základní identifikační údaje o osobě, vůči které má být zpravodajská technika použita, pokud jsou tyto údaje známy, číslo telefonní nebo jiné obdobné stanice, pokud z ní má být prováděn odposlech, popřípadě záznam, a je-li známo, i místo použití zpravodajské techniky, a odůvodnění.

(4) Použití zpravodajské techniky lze povolit jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu tří měsíců.

(4) Použití zpravodajské techniky lze povolit jen na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu 4 měsíců.

(5) Rozhodne-li soudce o povolení zpravodajské techniky kladně, vydá současně výpis z tohoto rozhodnutí, který obsahuje nejnutnější identifikační údaje a zda při jejím použití může být zasahováno do práva nedotknutelnosti obydlí; výpis neobsahuje odůvodnění.

(6) Zamítne-li soudce žádost o povolení k použití zpravodajské techniky, obsahuje rozhodnutí odůvodnění.

(7) Proti rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí žádosti o povolení k použití zpravodajské techniky není přípustný opravný prostředek.

§ 11

Kontrola průběhu používání zpravodajské techniky

(1) Soudce je oprávněn požadovat od Bezpečnostní informační služby informace k posouzení, zda důvody pro používání zpravodajské techniky trvají.

(2) Zjistí-li soudce, že důvody používání zpravodajské techniky pominuly, povolení k jejímu použití odejme.

§ 12

Bezpečnostní informační služba bezodkladně písemně informuje soudce o ukončení používání zpravodajské techniky.

§ 13

Krycí prostředky a krycí doklady

(1) Krycí prostředky a krycí doklady slouží k utajení skutečné totožnosti příslušníka nebo jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační službě nebo k utajení skutečných zájmů nebo objektů Bezpečnostní informační služby, je-li toto utajení nutné pro plnění úkolů Bezpečnostní informační služby.

(1) Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka nebo k utajení jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační službě, k zastírání činnosti Bezpečnostní informační služby nebo k utajení objektů Bezpečnostní informační služby.

(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas nebo doklady žijících osob.

(2) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby.

(3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Bezpečnostní informační služba oprávněna v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem, popřípadě blokováním^4a) těchto údajů. Orgán veřejné správy příslušný k vedení informačního systému je povinen poskytnout k provedení těchto úkonů potřebnou součinnost.

(3) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Bezpečnostní informační služba oprávněna v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem, popřípadě blokováním^4a) těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Bezpečnostní informační služby také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Bezpečnostní informační služby.

(4) Krycí doklady vydává a krycí prostředky vydává, zřizuje nebo k jejich zřízení dává podnět Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí ředitele.

(4) Krycí doklady opatřuje a vydává Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí jejího ředitele.

(5) Bezpečnostní informační služba vede evidenci vydaných a zřízených krycích dokladů a krycích prostředků.

(5) Bezpečnostní informační služba vede evidenci opatřených krycích dokladů.

§ 13a

Krycí prostředky

(1) Krycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Bezpečnostní informační služby.

(2) Krycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí jejího ředitele.

(3) Bezpečnostní informační služba vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředků.

§ 14

Sledování

O použití sledování a o jeho dokumentaci rozhoduje ředitel nebo jím určený vedoucí organizačního útvaru.

§ 14a

Bezpečnostní informační služba je oprávněna žádat technické zabezpečení použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky pro vlastní potřebu i od jiných, k této činnosti oprávněných orgánů. V tomto případě je povinna doložit, že použití sledování osob a věcí a nástrahové a zabezpečovací techniky bylo podle tohoto zákona povoleno.

Oddíl druhý

Využívání služeb osob jednajících ve prospěch Bezpečnostní informační služby

§ 15

(1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna při plnění svých úkolů využívat služeb poskytovaných osobami jednajícími v její prospěch.

(2) Osobou jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba starší 18 let, která dobrovolně a utajeným způsobem poskytuje služby Bezpečnostní informační službě při plnění jejích úkolů.

(3) Bezpečnostní informační služba je povinna ochraňovat osobu jednající ve prospěch Bezpečnostní informační služby před vyzrazením a způsobením újmy na cti, životě, zdraví nebo majetku, která by jí mohla vzniknout pro poskytování těchto služeb nebo v souvislosti s ním.

HLAVA TŘETÍ

EVIDENCE VEDENÉ BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBOU

§ 16

(1) Bezpečnostní informační služba je oprávněna ukládat, uchovávat a využívat údaje o fyzických a právnických osobách, jestliže je to nutné k plnění úkolů v její působnosti.

(2) Bezpečnostní informační služba je povinna zabezpečit ochranu údajů obsažených v evidencích před vyzrazením, zneužitím, poškozením, ztrátou a odcizením.

(3) Bezpečnostní informační služba skutečnost o vedení evidence o fyzických a právnických osobách ani její obsah těmto osobám nesděluje.

(4) Bezpečnostní informační služba může informace a informační systémy sdružovat a získávat informace pod krytím jiným účelem nebo jinou činností.

(5) Bezpečnostní informační služba zřizuje bezpečnostní archiv⁵) k trvalému zachování informací.

HLAVA ČTVRTÁ

NÁHRADA ŠKODY

§ 17

(1) Stát je povinen nahradit újmu osobě, která poskytla pomoc Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi s jejich vědomím (dále jen „pomáhající osoba“). Stát se této povinnosti může zprostit jen tehdy, způsobila-li si tuto újmu pomáhající osoba úmyslně.

(2) Stát je povinen nahradit škodu, která pomáhající osobě vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi.

(3) Stát je povinen nahradit újmu, kterou jinému způsobila pomáhající osoba v souvislosti s poskytnutím pomoci Bezpečnostní informační službě nebo příslušníkovi.

(4) Náhradu škody poskytuje v zastoupení státu Bezpečnostní informační služba.

ČÁST TŘETÍ

KONTROLA ČINNOSTI BEZPEČNOSTNÍ INFORMAČNÍ SLUŽBY A POVINNOST ZACHOVÁVAT MLČENLIVOST

§ 18

(1) Kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen "kontrolní orgán").

(2) Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

(3) Pokud zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně zvláštní předpis.⁶) Kontrolní řád se na kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby podle této části nepoužije.

§ 19

(1) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele nebo jím pověřeného příslušníka do objektů Bezpečnostní informační služby.

(2) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu

a) statut Bezpečnostní informační služby,

b) návrh rozpočtu Bezpečnostní informační služby,

c) písemná zadání úkolů uložených vládou nebo prezidentem republiky,⁷)

d) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Bezpečnostní informační služby,

e) vnitřní předpisy, vydávané podle § 148 odst. 2.

(3) Ředitel předkládá kontrolnímu orgánu na jeho požádání

a) zprávu o činnosti Bezpečnostní informační služby,⁷)

b) zprávu o použití zpravodajských prostředků, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila,

c) počet případů použití zpravodajské techniky, ve kterých je Bezpečnostní informační služba činná, s uvedením jednotlivých oblastí působnosti Bezpečnostní informační služby^7a) a druhu zpravodajské techniky,

d) souhrnnou informaci obsahující zaměření a počet případů a věcí, v nichž je Bezpečnostní informační služba činná; v informaci odliší případy a věci podle zvláštního zákona,⁷)

e) počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství⁸), ve kterých je Bezpečnostní informační služba činná⁹) s uvedením jednotlivých oblastí působnosti bezpečnostní informační služby,

e) počet případů, ve kterých byla podána žádost o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství⁸), o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, ve kterých je Bezpečnostní informační služba činná⁹) s uvedením jednotlivých oblastí působnosti bezpečnostní informační služby,

f) zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství¹⁰), a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila.

f) zprávu o využívání žádostí o poskytnutí zprávy bankou nebo pobočkou zahraniční banky o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství¹⁰), o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích, a to pouze ve věcech a případech, ve kterých Bezpečnostní informační služba svou činnost již ukončila.

(4) Kontrolní orgán není oprávněn zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků Bezpečnostní informační služby a nahrazovat jejich řídicí činnost.

§ 20

(1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Bezpečnostní informační služby nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů, je oprávněn požadovat od ředitele potřebné vysvětlení.

(2) Každé porušení zákona příslušníky, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli a nejvyššímu státnímu zástupci.

§ 21

Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 20 odst. 2. Skutečnosti, o nichž se členové kontrolního orgánu dovědí při výkonu své funkce, oznamují v míře nezbytné pro dosažení účelu kontroly podle tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 141/1961 SB., O TRESTNÍM ŘÍZENÍ SOUDNÍM (TRESTNÍ ŘÁD), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

§ 147

Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona ČNR č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb., se doplňuje takto:

V § 12 odst. 2 se ve druhé větě spojka "a" nahrazuje čárkou a na konci se připojují slova "a v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby pověřené orgány Bezpečnostní informační služby".

ČÁST ŠESTÁ

ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 148

(1) Vláda stanoví nařízením, ve kterých případech a v jakém rozsahu náleží pomáhající osobě vedle nároků na náhradu škody podle pracovněprávních předpisů i jednorázové mimořádné odškodnění, kdy se zvyšuje jednorázové odškodnění náležející podle pracovněprávních předpisů pozůstalým po pomáhající osobě, a kdy lze takové odškodnění přiznat osobám, které byly na pomáhající osobu odkázány výživou.

(2) Ředitel stanoví vnitřním předpisem podmínky a způsob používání specifických prostředků získávání informací, druhy a způsob vedení evidencí.

§ 149

Bezpečnostní informační služba provádí výcvik a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů služebních vozidel Bezpečnostní informační služby,²⁹) vede jejich evidence a schvaluje technickou způsobilost služebních vozidel.

§ 150

Do doby jmenování ředitele vykonává jeho povinnosti a uplatňuje jeho práva ředitel Bezpečnostní informační služby České republiky.

§ 151

(1) Příslušníci Bezpečnostní informační služby České republiky se dnem účinnosti tohoto zákona považují za příslušníky přijaté do služebního poměru podle tohoto zákona (dále jen "dosavadní příslušník"), nejdéle však do 15 dnů ode dne této účinnosti. Po tuto dobu je jim zachováno i poslední služební zařazení, hodnost a plat.

(2) Dosavadní příslušníci mohou nejpozději do pěti dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona doručit řediteli písemné sdělení, že o přijetí do služebního poměru příslušníka nežádají (dále jen "sdělení"). Uvedenou lhůtu nelze prominout. Jejich služební poměr skončí dnem, kdy bylo sdělení doručeno, nejpozději však posledním dnem lhůty uvedené ve větě první.

(3) U dosavadních příslušníků, kteří sdělení nedoručí nebo doručí opožděně, se má za to, že požádali o přijetí do služebního poměru příslušníka (dále jen "žadatel"). O této žádosti ředitel bezodkladně rozhodne, nejpozději však do konce lhůty stanovené v odstavci 1.

(4) Žadatelům, kteří nebudou do služebního poměru příslušníka přijati, náleží pouze finanční vyrovnání ve výši posledního hrubého měsíčního platu, splatné nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Na postup podle předchozích odstavců se nevztahují ustanovení tohoto zákona o řízení.

§ 152

(1) Pokud se v právních předpisech mluví o Federální bezpečnostní informační službě nebo Bezpečnostní informační službě České republiky, rozumí se tím Bezpečnostní informační služba.

(2) Na Bezpečnostní informační službu přecházejí veškerá práva a povinnosti Bezpečnostní informační služby České republiky.

§ 153

Zaměstnanci v pracovním poměru, kteří byli ke dni účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru k Bezpečnostní informační službě České republiky, se stávají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnanci Bezpečnostní informační služby ve funkcích odpovídajících jejich dosavadnímu zařazení.

§ 153a

Přechodné ustanovení k úpravě účinné od 1. ledna 1996

Výše příspěvku, na který vznikne nárok po 31. prosinci 1995, nesmí být nižší než výše příspěvku, která by náležela, kdyby příspěvek byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto příspěvku pouze k tomuto dni.

§ 154

Zrušuje se zákon České národní rady č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky, ve znění zákona č. 316/1993 Sb.

§ 155

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 1994.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 21/2006 Sb. § 29

(1) V řízení o propuštění příslušníka Bezpečnostní informační služby ze služebního poměru zahájeném před nabytím účinnosti tohoto zákona se důvody propuštění posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(2) Nároky související se skončením služebního poměru příslušníka Bezpečnostní informační služby vzniklé před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

Uhde v. r.

Havel v. r.

v z. Lux v. r.

¹) Zákon č.153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky.

²) § 13 a 14 zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č.65/1994 Sb.).

³) § 9 a 10 zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství.

⁴) § 53 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 265/2001 Sb.

^4a) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) § 80 odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

⁶) Zákon ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění pozdějších předpisů.

⁷) § 5 a násl. zákona č.153/1994 Sb.

^7a) § 5 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb.

⁸) § 97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb.

⁹) § 5 odst. 1 zákona č. 153/1994 Sb.

¹⁰) § 72 odst. 1 písm. a) a § 72 odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

²⁹) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č.55/1991 Sb., o výcviku a zdokonalování odborné způsobilosti řidičů silničních motorových vozidel.