Zákon o bezpečnostní informační službě - Jmenování a povyšování do hodnosti

Jmenování a povyšování do hodnosti

§ 28

Při přijetí do služebního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného. Ukončil-li studium na střední škole maturitní zkouškou,⁸) je jmenován do hodnosti strážmistra. Ukončí-li vysokoškolské studium nebo alespoň ucelenou část vysokoškolského studia,⁹) je jmenován nejméně do hodnosti poručíka.

§ 29

(1) Příslušník má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li současně tyto podmínky:

a) je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,

b) od jeho posledního povýšení nebo jmenování do hodnosti uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti,

c) splňuje kvalifikační předpoklad vzdělání stanovený pro vykonávanou funkci.

(2) Příslušník v praporčické hodnosti má nárok na

a) povýšení do vyšší praporčické hodnosti, dosáhl-li úplného středního vzdělání,

b) jmenování do hodnosti poručíka, ukončil-li vysokoškolské studium nebo alespoň jeho ucelenou část.⁹)

§ 30

(1) Příslušníky jmenuje a povyšuje do praporčických a důstojnických hodností ředitel a jím určené služební orgány.

(2) Ředitele jmenuje nebo povyšuje do důstojnických hodností vláda.

§ 31

Propůjčení hodnosti

(1) Příslušníkovi lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl pověřen.

(2) Příslušníkovi, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost, náleží práva a povinnosti spojené s touto hodností.

(3) Hodnost propůjčuje ředitel.

§ 32

Služební hodnocení

(1) Služební hodnocení je jedním z podkladů pro rozhodování ve věcech služebního poměru příslušníka.

(2) Služební hodnocení spočívá v posouzení způsobilosti příslušníka pro výkon funkce, zejména odborné, a způsobu plnění služebních povinností.

§ 33

Ustanovování do funkcí

(1) Služební orgány ustanovují příslušníky do volných funkcí podle dosaženého vzdělání, závěru služebního hodnocení, zdravotního stavu a potřeb Bezpečnostní informační služby.

(2) Ustanovení příslušníka do volné funkce může být spojeno s podmínkou výběrového řízení.

(3) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být příslušník dočasně pověřen výkonem funkce, nejdéle však na dobu tří měsíců v kalendářním roce.

§ 34

Převedení na jinou funkci a přeložení

(1) Jestliže příslušník nemůže nadále vykonávat dosavadní funkci, protože

a) v důsledku organizačních změn došlo k jejímu zrušení,

b) podle posudku lékařské komise dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost pro její výkon,

c) podle závěru služebního hodnocení není způsobilý ji vykonávat, nebo

d) vykonává trest zákazu činnosti,

převede se na jinou funkci v místě téhož služebního působiště, a není-li to možné, přeloží se na jinou funkci v jiném místě služebního působiště.

(2) Příslušník může být převeden na stejnou nebo jinou funkci v témže místě služebního působiště nebo přeložen na stejnou nebo jinou funkci v jiném místě služebního působiště, je-li to v důležitém zájmu služby. Příslušníku, který byl převeden nebo přeložen na nižší funkci podle tohoto odstavce, náleží dosavadní plat po dobu jednoho roku, jestliže je to pro něj výhodnější.

(3) Příslušník může být převeden na jinou funkci v témže místě služebního působiště nebo přeložen do jiného místa služebního působiště na vlastní žádost po předchozí dohodě s nadřízeným služebním orgánem.

(4) Ustanovení o převedení na jinou funkci a přeložení se nevztahují na příslušníky zařazené do záloh ředitele (§ 36).

§ 35

Služební cesta a zastupování

(1) Příslušník může být vyslán na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu pěti měsíců během kalendářního roku, na služební cestu.

(2) Příslušník může být pověřen na dobu nezbytně nutnou zastupováním jiného příslušníka ve funkci vyšší úrovně. O pověření zastupováním rozhodne příslušný služební orgán písemnou formou.¹⁰)

§ 36

Záloha ředitele

K zajištění úkolů v oboru působnosti Bezpečnostní informační služby mohou být příslušníci zařazeni do zálohy ředitele.

§ 37

Zproštění výkonu služby

(1) Stane-li se příslušník podezřelým, že se dopustil hrubého porušení služební kázně nebo trestného činu, a další ponechání ve výkonu služby by v obou případech ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh objasňování jeho činu, může být rozhodnutím služebního orgánu dočasně zproštěn výkonu služby.

(2) Příslušníka lze zprostit výkonu služby jen na dobu nezbytně nutnou k objasňování jeho činu, nejdéle však na dobu šesti měsíců, jde-li o podezření z trestného činu, a při hrubém porušení služební kázně maximálně na dobu 30 dnů ode dne, kdy se služební orgán o tomto porušení dozví. V případě, že je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení, zprostí se výkonu služby do pravomocného skončení trestního řízení nebo do podmíněného zastavení trestního stíhání.¹¹)

(3) Příslušníkovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 50 % platu, nejméně však ve výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy.¹²) Tato část platu se zvyšuje o 10 % platu za každou vyživovanou osobu, nejvíce však do výše 80 % platu.

(4) Pominou-li důvody pro zproštění výkonu služby, služební orgán rozhodnutí o zproštění výkonu služby zruší; příslušníkovi se doplatí rozdíl, o který byl jeho plat zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru. V případě důvodu pro zproštění výkonu služby, spočívajícím v podmíněném zastavení trestního stíhání, se tento rozdíl doplatí pouze, bylo-li vydáno pravomocné rozhodnutí o tom, že se příslušník osvědčil.