Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) - ČÁST ČTVRTÁ - VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A ZA VÁLEČNÉHO STAVU

ČÁST ČTVRTÁ

VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A ZA VÁLEČNÉHO STAVU

Mimořádná služba

§ 15

(1) Voják na vojenském cvičení, voják, který vykonává službu v operačním nasazení nebo který je ve služebním poměru vojáka z povolání vykonává ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mimořádnou službu.

(2) Voják v záloze vykonává mimořádnou službu ode dne nástupu k vojenskému útvaru na základě povolávacího rozkazu vydaného krajským vojenským velitelstvím nebo mobilizační vyhlášky podle § 23 odst. 3.

(3) Voják v záloze je povinen dostavit se na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze, který se doručuje jako poštovní zásilka do vlastních rukou; pokud mu povolávací rozkaz nebyl doručen, je povinen se dostavit na stanovené místo v době uvedené v mobilizační vyhlášce. Do mimořádné služby se může u příslušného krajského vojenského velitelství dobrovolně přihlásit i voják v záloze, který k jejímu výkonu povolán nebyl.

(4) O nastoupení výkonu mimořádné služby, není-li stanoveno jinak, platí obdobně ustanovení § 13 odst. 2.

§ 16

(1) Mimořádná služba končí nejpozději do 3 měsíců po zrušení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího výkonu propouštějí buď jednotlivě nebo hromadně. Před propuštěním z výkonu mimořádné služby je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.

(2) Z výkonu mimořádné služby se dále propustí voják dnem

a) nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení, kterým se stal neschopným vykonávat vojenskou činnou službu,

b) kterým byl vzat do vazby,

c) nástupu výkonu trestu domácího vězení, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence nebo ústavního ochranného léčení, nebo

d) následujícím měsíc po dni jeho svémocného vzdálení.

(3) Těhotná vojákyně se z výkonu mimořádné služby propustí do 5 pracovních dnů po dni, kdy oznámí a doloží své těhotenství služebnímu orgánu.

Zproštění výkonu mimořádné služby

§ 17

(1) Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.

(2) Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje

a) zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, subjektů hospodářské mobilizace, státních podniků, prvků kritické infrastruktury, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je ministerstvo nebo Ministerstvo vnitra anebo Ministerstvo spravedlnosti, právnických a fyzických osob, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, České pošty, diplomatických misí České republiky nebo konzulárních úřadů České republiky v zahraničí a dalších státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků,

b) zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství,

c) zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo

d) zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.

(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenského dokladu nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání žádosti a může vést evidenci těchto údajů. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.

(4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné služby a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, kdy krajské vojenské velitelství o zproštění rozhodlo.

(5) Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.

(6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve.