Zákon o certifikaci veřejných dokladů s biometrickými údaji a o změně některých zákonů - ČÁST PRVNÍ - CERTIFIKACE VEŘEJNÝCH DOKLADŮ S BIOMETRICKÝMI ÚDAJI

ČÁST PRVNÍ

CERTIFIKACE VEŘEJNÝCH DOKLADŮ S BIOMETRICKÝMI ÚDAJI

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství¹) certifikaci veřejných dokladů s biometrickými údaji za účelem ověření pravosti a neporušenosti těchto údajů a jejich ochrany před neoprávněným přístupem.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) veřejným dokladem s biometrickými údaji (dále jen „veřejný doklad“) veřejná listina obsahující nosič dat s biometrickými údaji, v níž je uvedeno jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, popřípadě jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která veřejný doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele,

b) biometrickým údajem údaj o zobrazení obličeje a údaj o otiscích prstů rukou zpracovaný v nosiči dat,

c) certifikátem kryptograficky zabezpečená datová zpráva, která spojuje identifikaci osoby s kryptografickými daty používanými pro ověření pravosti a neporušenosti biometrických údajů nebo oprávněnosti přístupu k biometrickým údajům,

d) prvotním certifikátem certifikát vydaný na základě prokázání splnění certifikačních podmínek,

e) následným certifikátem certifikát vydaný zjednodušeným způsobem na základě platného prvotního certifikátu; následným certifikátem se rozumí i certifikát vydaný na základě předcházejícího platného certifikátu,

f) certifikačními podmínkami minimální bezpečnostní požadavky a důvěryhodné postupy pro vydání, poskytnutí nebo používání certifikátu,

g) certifikátem pravosti certifikát, jímž se ověřuje pravost a neporušenost biometrických údajů,

h) certifikátem přístupu certifikát umožňující přístup k biometrickým údajům o otiscích prstů rukou.

§ 3

Působnost

(1) Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“)

a) vydává a zneplatňuje certifikát pravosti,

b) vydává certifikát přístupu,

c) žádá příslušný orgán jiného státu o poskytnutí certifikátu pravosti a certifikátu přístupu k veřejnému dokladu vydanému tímto státem,

d) ověřuje žádost o vydání certifikátu přístupu podle odstavce 2 písm. a), jde-li o prvotní certifikát,

e) vede seznam vydaných a zneplatněných certifikátů pravosti a vydaných certifikátů přístupu,

f) vede seznam obdržených certifikátů pravosti a certifikátů přístupu k veřejným dokladům vydaným jinými státy a poskytuje údaje z tohoto seznamu správnímu orgánu uvedenému v § 4 písm. a) a v § 6 odst. 1 písm. a),

g) stanoví certifikační podmínky.

(2) Policie České republiky (dále jen „policie“) v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti²) a za podmínek stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropských společenství¹) nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,

a) žádá příslušný orgán jiného státu o vydání certifikátu přístupu k veřejnému dokladu vydanému tímto státem,

b) žádá ministerstvo na základě § 4 písm. a) a § 6 odst. 1 písm. a) o poskytnutí nebo vydání certifikátu pravosti a certifikátu přístupu,

c) vede seznam obdržených certifikátů pravosti a certifikátů přístupu,

d) používá certifikáty pravosti a certifikáty přístupu pro určení totožnosti držitele veřejného dokladu.

(3) Ministerstvo zahraničních věcí zajišťuje předání

a) žádosti policie o vydání prvotního certifikátu přístupu příslušnému orgánu jiného státu,

b) prvotního certifikátu přístupu vydaného příslušným orgánem jiného státu policii,

c) žádosti příslušného orgánu jiného státu o vydání prvotního certifikátu přístupu ministerstvu,

d) prvotního certifikátu přístupu vydaného ministerstvem příslušnému orgánu jiného státu,

e) prvotního certifikátu pravosti ministerstvu nebo příslušnému orgánu jiného státu.

§ 4

Certifikát pravosti

Ministerstvo poskytne certifikát pravosti

a) správnímu orgánu, který může za podmínek stanovených jiným právním předpisem³) ověřit pravost a neporušenost biometrických údajů ve veřejném dokladu,

b) příslušnému orgánu jiného státu.

§ 5

(1) Ministerstvo vydá prvotní certifikát pravosti výrobci veřejného dokladu, pokud splňuje certifikační podmínky podle § 3 odst. 1 písm. g).

(2) Na základě předložení platného prvotního certifikátu nebo předcházejícího platného certifikátu ministerstvo vydává výrobci veřejného dokladu následné certifikáty, pokud i nadále splňuje certifikační podmínky podle § 3 odst. 1 písm. g).

(3) Výrobce veřejného dokladu, kterému byl vydán prvotní certifikát pravosti, je povinen ministerstvu na požádání prokázat plnění certifikačních podmínek podle § 3 odst. 1 písm. g).

§ 6

Certifikát přístupu

(1) Ministerstvo vydá prvotní certifikát přístupu

a) správnímu orgánu, který může za podmínek stanovených jiným právním předpisem³) přistupovat k biometrickým údajům,

b) orgánu jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství¹),

c) orgánu třetího státu, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,

d) výrobci veřejného dokladu pro ověření jeho funkčnosti.

(2) Na základě předložení platného prvotního certifikátu nebo předcházejícího platného certifikátu ministerstvo vydává orgánům a osobám uvedeným v odstavci 1 následné certifikáty.

§ 7

Zneplatnění certifikátu

(1) Ministerstvo zneplatní certifikáty pravosti vydané výrobci veřejného dokladu, pokud dojde ke změně výrobce veřejného dokladu nebo výrobce veřejného dokladu závažným způsobem poruší certifikační podmínky podle § 3 odst. 1 písm. g). Vyžaduje-li si postup podle věty první zneplatnění certifikátu pravosti již vydaného veřejného dokladu, má jeho držitel právo na vydání nového veřejného dokladu.

(2) Ministerstvo předává subjektům uvedeným v § 4 seznam zneplatněných certifikátů pravosti.