Zákon o dočasné ochraně cizinců (úplné znění)

221

ZÁKON

ze dne 26. června 2003

o dočasné ochraně cizinců

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje

a) podmínky vstupu a pobytu cizince¹) na území České republiky (dále jen "území") za účelem poskytnutí dočasné ochrany a jeho vycestování z území,

b) řízení o udělení a odnětí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území (dále jen "oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany"),

c) právní status cizince, který žádá o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen "žadatel o poskytnutí dočasné ochrany"), a cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen "cizinec požívající dočasné ochrany"),

d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo") a Policie České republiky (dále jen "policie") v této oblasti státní správy.

(3) Česká republika poskytne dočasnou ochranu

a) cizincům, kteří hromadně opustili stát, jehož jsou občany, nebo který jim přiznal azyl,

b) cizincům, kteří hromadně opustili stát svého posledního trvalého bydliště, jsou-li osobami bez státního občanství,

c) cizincům, kteří se do státu podle písmene a) nebo b) nemohou vrátit,

a to v případě, že nastane důvod pro poskytnutí dočasné ochrany podle tohoto zákona.

(4) Podle tohoto zákona se postupuje v případě, že dočasná ochrana cizinců byla vyhlášena rozhodnutím Rady Evropské unie.²)

Vstup na území za účelem poskytnutí dočasné ochrany

§ 2

(1) Cizinci, který v rámci hraniční kontroly podá žádost o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen „žádost o poskytnutí dočasné ochrany“), policie

a) povolí vstup na území z důvodu podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany a vyznačí tuto skutečnost do cestovního dokladu,⁴)

b) stanoví místo pobytu na území (humanitární středisko, § 40) a druh přepravy do místa pobytu na území; policie dopraví cizince do stanoveného místa pobytu na území, jestliže to vyžaduje zdravotní stav cizince nebo je důvodná obava, že bude ohrožen veřejný pořádek, anebo nepředloží-li cizinec cestovní doklad. Náklady spojené s přepravou cizince do stanoveného místa pobytu na území hradí ministerstvo.

(2) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen se nejpozději do 24 hodin od povolení vstupu dostavit do stanoveného místa pobytu na území. Nastala-li překážka na vůli žadatele o poskytnutí dočasné ochrany nezávislá, která brání jeho dostavení se do stanoveného místa pobytu na území, lhůta podle věty první neběží a žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu a dostavit se do stanoveného místa pobytu na území ve lhůtě 24 hodin po odpadnutí překážky.

(3) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je oprávněn setrvat na území nejméně po dobu stanovenou k dostavení se do stanoveného místa pobytu na území.

(4) Policie informuje neprodleně ministerstvo o počtu osob, jimž byl povolen vstup na území.

§ 3

(1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen prokázat svoji totožnost předložením

a) platného cestovního dokladu,⁴) nebo

b) platné veřejné listiny vydané cizím státem, pokud z ní lze zjistit údaje o státním občanství cizince a údaje o jeho totožnosti a obsahuje fotografii držitele.

(2) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou být nahrazeny čestným prohlášením, ve kterém cizinec uvede údaje prokazující jeho totožnost.

(3) Prokázáním totožnosti se rozumí uvedení těchto údajů: jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození, státního občanství, nejde-li o osobu bez státního občanství, a posledního trvalého bydliště mimo území.

Řízení o oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany

§ 4

(1) Žádostí o poskytnutí dočasné ochrany se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice dočasnou ochranu.

(2) K řízení o udělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany je příslušné ministerstvo.

(3) Žadatelem o poskytnutí dočasné ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který podal v České republice žádost o poskytnutí dočasné ochrany, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Postavení žadatele o poskytnutí dočasné ochrany má dále cizinec po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 17 a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany, byl-li této žalobě přiznán odkladný účinek, nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal.

§ 5

Účastníkem řízení podle tohoto zákona je

a) žadatel o poskytnutí dočasné ochrany,

b) cizinec požívající dočasné ochrany.

Podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany

§ 6

(1) Cizinec je na území oprávněn podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany

a) policii

1. v humanitárním středisku, nebo

2. na odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie (dále jen „útvar policie“) za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo

b) ministerstvu, je-li hospitalizován u poskytovatele lůžkové péče, vykonává-li zabezpečovací detenci, ochranné léčení, vazbu nebo trest odnětí svobody nebo je-li umístěn ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy anebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

(2) Policie dopraví žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, který podal žádost o poskytnutí dočasné ochrany podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, do humanitárního střediska, vyžaduje-li to zdravotní stav žadatele o poskytnutí dočasné ochrany nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do humanitárního střediska nedostaví. Náklady spojené s dopravou žadatele o poskytnutí dočasné ochrany podle věty první hradí ministerstvo.

(3) Cizinec je rovněž oprávněn podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany v zařízení pro zajištění cizinců, v případě cizince tam zajištěného, s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy sjednané s jinými členskými státy Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰).

(4) Oprávnění cizince podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany v zařízení pro zajištění cizinců zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o poskytnutí dočasné ochrany a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty.

(5) Policie informuje cizince o oprávnění podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany ve lhůtě podle odstavce 4 v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu.

(6) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je za podmínek stanovených zákonem o pobytu cizinců na území České republiky povinen strpět zajištění v zařízení pro zajištění cizinců. Podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany není důvodem pro ukončení zajištění.

§ 8

(1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen se na písemnou výzvu ministerstva doručenou nejméně 2 pracovní dny předem dostavit k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Ministerstvo žadatele o poskytnutí dočasné ochrany vyzve k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany bez zbytečného odkladu po podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Ve výzvě ministerstvo žadatele o poskytnutí dočasné ochrany písemně poučí v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o poskytnutí dočasné ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na fyzickou nebo právnickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci nebo ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“).

(2) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany poskytnout ministerstvu údaje o

a) svém jménu a příjmení, ostatních jménech, všech dřívějších příjmeních a jiných užívaných jménech a příjmeních,

b) dni, měsíci a roku narození,

c) místu a státu narození,

d) své národnosti, náboženském přesvědčení a politickém přesvědčení,

e) státním občanství,

f) rodinném stavu a dětech,

g) posledním bydlišti mimo území,

h) pobytu ve státech, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰),

i) dni a způsobu vstupu na území,

j) čísle a platnosti cestovního dokladu,

k) zdravotním stavu, zdravotních omezeních a jiných zvláštních potřebách,

l) důvodu žádosti o poskytnutí dočasné ochrany,

m) jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět,

n) způsobu jeho cesty na území a

o) vízech nebo povoleních k pobytu vydaných jinými státy, popřípadě předchozí žádosti o poskytnutí dočasné ochrany nebo udělení mezinárodní ochrany v jiných státech.

(3) Ministerstvo je oprávněno provést za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, s účastníkem řízení pohovor. Účastník řízení je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na písemné předvolání doručené účastníku řízení nejméně 2 pracovní dny před konáním pohovoru. Nedostaví-li se účastník řízení k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam.

Důvody pro neudělení, odnětí a zánik oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany

§ 9

(1) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nelze udělit, jestliže existuje důvodné podezření, že žadatel o poskytnutí dočasné ochrany

a) se dopustil zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,

b) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo

c) představuje ohrožení bezpečnosti státu.

(2) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany může být odepřeno, jestliže žadatel o poskytnutí dočasné ochrany

a) byl pravomocně odsouzen za spáchání zvlášť závažného zločinu a za předpokladu, že tato skutečnost nadále představuje nebezpečí pro společnost, nebo

b) uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel skutečnosti podstatné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci.

(3) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany může být dále odepřeno, jestliže existuje důvodné podezření, že se žadatel o poskytnutí dočasné ochrany dopustil na území jiného státu před podáním žádosti o poskytnutí dočasné ochrany závažného trestného činu.

(4) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nelze udělit, pokud Česká republika dosáhla počtu vydaných oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany stanoveného rozhodnutím Rady Evropské unie. Toto ustanovení se nevztahuje na sloučení rodiny podle tohoto zákona.

§ 10

(1) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany se odejme, jestliže

a) cizinci požívajícímu dočasné ochrany poskytne dočasnou ochranu jiný stát nebo mu bylo na území jiného státu uděleno povolení k trvalému anebo obdobnému pobytu,

b) cizinci požívajícímu dočasné ochrany bylo na území uděleno povolení k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu,⁵) nebo

c) byl zjištěn důvod, pro který nelze udělit oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 9 odst. 1.

(2) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany lze odejmout, pokud byl zjištěn důvod, pro který může být odepřeno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 9 odst. 2 a 3.

(3) Zanikne-li důvod, pro který bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany z důvodu sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zřetele pro jeho ponechání, toto oprávnění se odejme.

§ 11

Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká

a) smrtí osoby či jejím prohlášením za mrtvou,

b) uplynutím lhůty, která byla pro poskytování dočasné ochrany stanovena,

c) udělením azylu nebo doplňkové ochrany na území⁶) či přiznáním postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy,⁷)

d) dnem, kdy ministerstvo obdrželo písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem cizince požívajícího dočasné ochrany o vzdání se oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

f) rozhodnutím Rady Evropské unie o ukončení dočasné ochrany.²)

Společná ustanovení o řízení

§ 12

Zastavení řízení

Ministerstvo zastaví řízení, jestliže

a) účastník řízení v jeho průběhu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,

b) účastník neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu žádosti o poskytnutí dočasné ochrany a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat,

d) uplynula lhůta, která byla pro poskytování dočasné ochrany stanovena rozhodnutím Rady Evropské unie,²)

f) poskytování dočasné ochrany bylo ukončeno rozhodnutím Rady Evropské unie,²)

g) účastník řízení se bez vážného důvodu nedostavil k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany, pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

§ 13

Přerušení řízení

Ministerstvo řízení usnesením též přeruší na dobu nezbytně nutnou, jestliže účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele majících trvalejší povahu.

§ 14

Účastník řízení má právo jednat v řízení podle tohoto zákona v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Ministerstvo poskytne účastníkovi bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván.

§ 15

Doručování písemností

(1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou účastníka řízení, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky.

(2) Písemnost, kterou se nepodařilo doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se uloží v humanitárním středisku, kde je účastník hlášen k pobytu, nebo je-li hlášen k pobytu mimo humanitární středisko, uloží se písemnost v humanitárním středisku, které je nejbližší místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí na úřední desce v humanitárním středisku bez zbytečného odkladu. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(3) V řízení o udělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nelze doručovat veřejnou vyhláškou.⁸)

§ 15a

Doručení rozhodnutí

(1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí.

(2) Nedostaví-li se účastník řízení k převzetí rozhodnutí v místě a čase stanoveném ve výzvě, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí stanovený ve výzvě považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno.

(3) Je-li účastník řízení zastoupen, doručuje se rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany zástupci i zastoupenému. Právní účinky doručení nastávají doručením zastoupenému.

§ 16

Na řízení o udělení a odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině²¹), o úřední desce²²), o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat²³), a o ustanovení zástupce pro doručování²⁴), a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům²⁵), o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka²⁶), ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu²⁷), ustanovení o přezkumném řízení²⁸) a ustanovení o obnově řízení a novém rozhodnutí²⁹).

§ 17

Přezkum rozhodnutí ve věci dočasné ochrany

(1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.¹⁰)

(2) K řízení je místně příslušný soud, v jehož obvodu má žalobce hlášené místo pobytu.

§ 18

Náklady řízení

Ministerstvo nese náklady řízení ve věci dočasné ochrany do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva.

§ 19

Odměna a úhrada nákladů tlumočníka

Odměna za výkon tlumočnické činnosti a úhrada nákladů spojených s výkonem této činnosti se stanoví dohodou mezi ministerstvem a tlumočníkem. Výše odměny a úhrada nákladů nesmí překročit výši stanovenou podle zvláštních právních předpisů.¹¹)

Úřad Vysokého komisaře

§ 20

Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře o počtu zahájených řízení podle tohoto zákona.

§ 21

(1) Ministerstvo umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů a za předpokladu, že s tím účastník řízení souhlasí,

a) kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt,

b) být přítomen při pohovoru a ústním jednání.

(2) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil při pohovoru a ústním jednání, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů.

Právní status žadatele o poskytnutí dočasné ochrany

§ 22

Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je oprávněn setrvat na území po dobu řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany. Právo setrvat na území nezakládá nárok na povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

§ 23

(1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí

a) před podáním žádosti o poskytnutí dočasné ochrany,

b) je-li důvodné podezření, že skrývá něco, co je podmínkou pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci, například cestovní či jiný doklad, nebo ukrývá věc ohrožující život či zdraví osob nebo ovlivňující jejich psychiku.

(2) Prohlídku provede policie. O provedení prohlídky sepíše policie záznam.

(3) Osobní prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví.

§ 24

(1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen pobývat v humanitárním středisku do

a) provedení identifikačních úkonů podle § 26,

b) provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda netrpí nemocí ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob,

c) ukončení karantény nebo jiného opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, lze-li je uskutečnit v humanitárním středisku.

(2) Ministerstvo provede úkony podle odstavce 1 písm. a) a b) bez zbytečného odkladu.

§ 25

Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen při poskytnutí údajů k žádosti o poskytnutí dočasné ochrany odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky anebo je účastníkem řízení podle zákona o azylu⁶). Cestovní doklad se odevzdává na dobu řízení podle tohoto zákona. Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany, na kterého se nevztahuje povinnost odevzdat cestovní doklad, je povinen nejpozději při poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany předložit svůj cestovní doklad.

§ 26

(1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu při podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany.

(2) Sejmutí otisků prstů provádí policie.

(3) Pořízení obrazového záznamu provádí ministerstvo.

§ 27

Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci.

§ 28

Zdravotní služby

(1) Žadateli o poskytnutí dočasné ochrany a jeho dítěti narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození se poskytují na území bezplatné zdravotní služby v rozsahu služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění¹²) a dále zdravotní služby v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví; to neplatí, pokud jsou zdravotní služby zajištěny podle zákona o azylu nebo zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(2) Náklady spojené s poskytováním zdravotních služeb podle odstavce 1 nese stát a poskytovateli zdravotních služeb je hradí ministerstvo.

(3) Dítěti, které se narodilo cizinci požívajícímu dočasné ochrany a pobývá na území, se poskytují na území bezplatné zdravotní služby podle odstavce 1, a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození.

Právní status cizince požívajícího dočasné ochrany

§ 29

(1) Ministerstvo cizince požívajícího dočasné ochrany písemně poučí v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dočasné ochrany.

(2) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o ubytování v humanitárním středisku, je povinen strpět osobní prohlídku, je-li důvodné podezření, že ukrývá věc ohrožující život nebo zdraví osob nebo ovlivňující jejich psychiku. Osobní prohlídka se provádí za podmínek stanovených v § 23 odst. 2 a 3.

§ 30

Cizinec požívající dočasné ochrany, který je hlášen k pobytu mimo humanitární středisko, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků.

§ 31

(1) Na žádost cizince požívajícího dočasné ochrany ministerstvo posoudí, zda jeho osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní a majetkové poměry jeho rodinných příslušníků jsou takové, že mu lze poskytnout finanční příspěvek až do výše

a) 1,6násobku částky životního minima¹³) žadatele stanovené zvláštním právním předpisem, je-li posuzován bez společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu,

b) 1,5násobku částky životního minima¹³) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby,

c) 1,4násobku částky životního minima¹³) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby,

d) 1,3násobku částky životního minima¹³) žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob.

Žádost o finanční příspěvek se podává ministerstvu v humanitárním středisku. Finanční příspěvek nelze poskytnout, pobývá-li cizinec požívající dočasné ochrany na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo mu je vyplácen finanční příspěvek podle zákona o azylu.

(2) Žadatel o finanční příspěvek v žádosti uvede své osobní a majetkové poměry na území, popřípadě tyto poměry svých rodinných příslušníků a doloží je všemi dostupnými doklady nebo formou čestného prohlášení. K řízení o poskytnutí finančního příspěvku je příslušné ministerstvo.

(3) Proti rozhodnutí ministerstva o žádosti o finanční příspěvek nelze podat žalobu.

§ 32

(1) Cizinec požívající dočasné ochrany se pro účely zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

Cizinec požívající dočasné ochrany se pro účely zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(2) Cizinec požívající dočasné ochrany se pro účely poskytování zdravotních služeb považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

§ 33

Cizinec požívající dočasné ochrany má přístup ke vzdělávání za podmínek stanovených školským zákonem^13a). Pro účely studia na vysokých školách má cizinec požívající dočasné ochrany stejné postavení jako občan České republiky.

Průkazy a cizinecký pas

§ 34

Průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany

(1) Ministerstvo vydá žadateli o poskytnutí dočasné ochrany průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany (dále jen „průkaz žadatele“).

(2) Průkaz žadatele je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území.

(3) Do průkazu žadatele ministerstvo zapíše údaje o totožnosti žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, o jeho státním občanství a místě ubytování a době platnosti průkazu žadatele.

(4) Dobu platnosti průkazu žadatele stanoví ministerstvo. Dobu platnosti průkazu žadatele lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele je nutná osobní účast žadatele o poskytnutí dočasné ochrany; ministerstvo může z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku.

(5) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen při prodloužení doby platnosti průkazu žadatele po vydání rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany ministerstvu doložit, že podal žalobu proti tomuto rozhodnutí s návrhem na přiznání odkladného účinku.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele.

§ 34a

Neplatnost průkazu žadatele

(1) Průkaz žadatele je neplatný, jestliže

a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,

b) byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení,

c) jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, nebo

d) nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle soudního řádu správního.

(2) O neplatnosti průkazu žadatele rozhodne ministerstvo, jestliže

a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu,

b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo

c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

(3) Je-li držitel průkazu žadatele přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o jeho neplatnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.

§ 35

Průkaz o povolení k pobytu

(1) Ministerstvo vydá cizinci požívajícímu dočasné ochrany průkaz o povolení k pobytu. Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu je shodná s dobou, na kterou bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, stanovenou podle tohoto zákona.

(2) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území.

(3) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Jde-li o cizince požívajícího dočasné ochrany mladšího 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie³⁰) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizince požívajícího dočasné ochrany, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, vydá se průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince požívajícího dočasné ochrany.

(4) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁰) a dále

a) údaj o době uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

b) údaj o místě hlášeného pobytu na území,

c) záznam o omezení svéprávnosti,

d) digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany a

e) záznam podle odstavce 5.

(5) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince požívajícího dočasné ochrany se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném nebo oddacím listu.

(6) Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpis určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany brání v jeho provedení těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o cizinci požívajícím dočasné ochrany vedené v informačních systémech podle tohoto zákona, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu.

(7) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizince požívajícího dočasné ochrany prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo na žádost cizince požívajícího dočasné ochrany ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu.

(8) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu se cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec požívající dočasné ochrany prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.

(9) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti cizince požívajícího dočasné ochrany, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačních systémech podle tohoto zákona o uvedených subjektech údajů nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji cizince požívajícího dočasné ochrany pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení.

(10) Pokud cizinec požívající dočasné ochrany nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti pořízením otisků prstů cizince požívajícího dočasné ochrany a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačních systémech podle tohoto zákona.

(11) Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen

a) strpět po převzetí rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu,

b) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověřování totožnosti cizince požívajícího dočasné ochrany,

c) převzít nový průkaz o povolení k pobytu ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo obsahující nefunkční nosič dat.

(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany a způsob provedení podpisu pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu,

b) vzor tiskopisu protokolu podle odstavce 6 a podmínky jeho zpracování.

§ 35a

(1) Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu. K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec požívající dočasné ochrany povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a dosavadní průkaz o povolení k pobytu.

(2) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a poškozený průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji.

(3) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu z důvodů podle § 36 odst. 2, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a průkaz o povolení k pobytu, jehož platnost skončila.

(4) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, dosavadní průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu. Provedení změny v průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu o povolení k pobytu.

(5) Cizinec požívající dočasné ochrany uvedený v odstavcích 1 až 4 je povinen se pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

§ 35b

Vydání průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji

(1) Ministerstvo může vydat průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, který neobsahuje digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany, jestliže

a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany určeného k dalšímu digitálnímu zpracování nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo

b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji.

(2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců.

(3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v informačním systému podle § 49 odst. 6 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu.

(4) Pokud byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo cizinci požívajícímu dočasné ochrany doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1.

(5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku.

(6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizince požívajícího dočasné ochrany ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji.

§ 36

(1) Průkaz o povolení k pobytu pozbývá platnosti dnem, kdy

a) bylo odňato nebo zaniklo oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

b) byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán nový průkaz o povolení k pobytu,

c) nastal důvod uvedený v § 34a odst. 1,

d) nabylo právní moci rozhodnutí o omezení svéprávnosti, nebo

e) byl zrušen údaj o místu hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany.

(2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže

a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu,

b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo

d) obsahuje nefunkční nosič dat s biometrickými údaji.

(3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.

§ 37

Cizinec požívající dočasné ochrany, který není držitelem cestovního dokladu, je oprávněn požádat ministerstvo o vydání cizineckého pasu podle zvláštního právního předpisu.⁵)

Hlášení místa pobytu

§ 38

(1) Místem hlášeného pobytu žadatele o poskytnutí dočasné ochrany je humanitární středisko, v němž je ubytován. Při žádosti o změnu místa hlášeného pobytu se postupuje obdobně podle § 77 odst. 2 až 9 zákona o azylu.

(2) Místem hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany je humanitární středisko, v němž je ubytován. Cizinec požívající dočasné ochrany pobývající mimo humanitární středisko je povinen se přihlásit k pobytu ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne změny místa hlášeného pobytu; to neplatí, je-li cizinec hlášen k pobytu podle zvláštního právního předpisu. Při hlášení změny místa hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho rušení se postupuje obdobně podle § 77 odst. 2 až 9 zákona o azylu. Po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu se za místo hlášeného pobytu považuje sídlo ministerstva; v evidencích vedených podle § 49 je tento údaj označen jako adresa úřadu.

Humanitární středisko

§ 40

(1) Humanitární středisko je organizační součástí organizační složky státu zřízené ministerstvem.

(2) Humanitární středisko slouží k ubytování žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany, kteří si nejsou schopni zajistit jiné ubytování. Pro tyto účely může ministerstvo využít azylová zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu.⁶)

§ 41

Humanitární střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu smlouvy uzavřené s ministerstvem a za úplatu.

§ 42

(1) Cizinec ubytovaný v humanitárním středisku má právo na

a) bezplatné poskytování ubytování, stravy a jiných služeb poskytovaných humanitárním střediskem a

b) kapesné, není-li vyplácen finanční příspěvek podle § 43,

za podmínky, že strpěl úkony nezbytné ke zjištění jeho finančních a majetkových poměrů a tyto poměry jsou takové, že od něho nelze spravedlivě žádat ani částečnou úhradu služeb podle písmene a).

(2) Cizinci požívajícímu dočasné ochrany, který nestrpěl osobní prohlídku při vstupu do humanitárního střediska podle § 29, může humanitární středisko z bezpečnostních důvodů odmítnout ubytování.

§ 43

S ohledem na možnosti humanitárního střediska lze ubytovanému cizinci na místo stravovacích služeb poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima¹³) žadatele a společně s ním posuzovaných osob (§ 31 odst. 1).

§ 44

Cizinec ubytovaný v humanitárním středisku má právo

a) na bezplatné zajištění základního hygienického standardu,

b) s ohledem na možnosti humanitárního střediska na bezplatné zajištění stravy odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 15 let pětkrát denně,

c) na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí,

d) přijímat návštěvy,

e) přijímat balíčky a peníze,

f) přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení.

§ 45

Příspěvek obci

Ministerstvo poskytuje obci příspěvek

a) na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti se zřízením a provozem humanitárního střediska na jejím území,

b) na úhradu neinvestičních nákladů základních škol, které navštěvují žadatelé o poskytnutí dočasné ochrany a cizinci požívající dočasné ochrany.

Povinnost vycestovat a dobrovolný návrat

§ 47

Při vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁵)

§ 48

Dobrovolný návrat

Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem do země původu nebo v případě hodném zvláštního zřetele do jiného státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem vázaným přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰), za

a) cizince na základě jeho písemné žádosti podané do 7 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, rozhodnutí o odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo rozhodnutí o zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, rozhodnutí soudu o žalobě proti neudělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo rozhodnutí o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany, nebo

b) cizince na základě žádosti podané do 7 dnů ode dne zániku oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 11 písm. b), c), d) a f).

Evidence

§ 49

(1) Ministerstvo vede evidenci žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ministerstvo dále vede evidenci cizinců, kteří podali žalobu s návrhem na přiznání odkladného účinku proti neudělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo podali kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany s návrhem na přiznání odkladného účinku.

(2) Údaje z evidencí podle odstavce 1 se poskytují orgánům veřejné moci na základě jejich žádosti, pokud jsou oprávněny k jejich zpracování pro plnění svých úkolů podle zvláštních právních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o poskytnutí dočasné ochrany a údajích k jejímu doplnění podle § 8 odst. 2.

(4) Údaje v evidencích a informačních systémech podle tohoto zákona mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě a ve stejné podobě i předávány, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě.

(5) Údaje vedené v evidencích a informačních systémech podle odstavců 1 a 6 a § 50 odst. 2 se zlikvidují 20 let po ukončení pobytu osoby na území; dobou ukončení pobytu na území se pro tyto účely rozumí kalendářní rok, ve kterém byl pobyt osoby na území ukončen. Biometrické údaje se zlikvidují neprodleně po skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu.

(6) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 35 odst. 5 spravuje a provozuje informační systém o cizincích požívajících dočasné ochrany žádajících o vydání průkazu o povolení k pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu žádosti podané cizincem požívajícím dočasné ochrany. V informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany.

(7) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 6 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu předávají do evidence podle § 158 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(8) Pokud si cizinec požívající dočasné ochrany nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto subjektu údajů v informačním systému podle odstavce 6, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu.

§ 50

(1) Policie vede evidenci cizinců, kterým bylo uděleno povolení ke vstupu podle § 2 odst. 1 písm. a).

(2) Policie eviduje otisky prstů žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany.

(3) Policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů¹⁷) využívat údaje uchovávané v evidencích podle § 49 odst. 1 včetně údajů osobních.

Sloučení rodiny

§ 51

(1) Rodinnému příslušníku cizince požívajícího dočasné ochrany podle tohoto zákona se udělí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na základě jím podané žádosti.

(2) Rodinným příslušníkem cizince požívajícího dočasné ochrany se pro účely sloučení rodiny a poskytování finančního příspěvku rozumí

a) manžel nebo partner za předpokladu trvání manželství nebo partnerství v době, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující poskytnutí dočasné ochrany,

b) svobodné dítě mladší 18 let,

c) rodič cizince požívajícího dočasné ochrany mladšího 18 let,

d) druh či družka za předpokladu, že spolu trvale žili v době, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující poskytnutí dočasné ochrany, a jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

(3) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle věty první.

§ 52

Osobě blízké¹⁸) cizince požívajícího dočasné ochrany, která není uvedená v § 51 odst. 2, může být uděleno z důvodu hodného zvláštního zřetele oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, za předpokladu, že spolu trvale žili v době, kdy došlo k událostem vedoucím k hromadnému přílivu vysídlených osob na území.

§ 53

(1) Pokud rodinní příslušníci požívají dočasné ochrany odděleně v různých členských státech Evropské unie, učiní ministerstvo potřebné kroky ke sloučení rodiny za předpokladu splnění podmínek § 51 a 52.

(2) Ministerstvo

a) učiní úkon vůči příslušnému orgánu členského státu Evropské unie a společně rozhodnou, na území kterého státu bude rodina sloučena s ohledem na přání slučované rodiny,

b) vydá průkaz pro přesun cizince požívajícího dočasné ochrany v případě, že dojde ke sloučení rodinných příslušníků na území jiného členského státu EU; vzor průkazu pro přesun cizince požívajícího dočasné ochrany je uveden v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

(3) Za účelem sloučení rodiny poskytne ministerstvo členskému státu Evropské unie informace uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

§ 54

Předávání osobních údajů do jiných států

Povinnost žádat Úřad pro ochranu osobních údajů o oprávnění k předání nebo předávání osobních údajů týkajících se žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany nebo cizinců požívajících dočasné ochrany do států Evropské unie a států s právní ochranou osobních údajů požadovanou zvláštním právním předpisem¹⁵) se na ministerstvo nevztahuje.

§ 55

Přestupky

(1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) nesetrvá v humanitárním středisku do doby, než budou provedeny identifikační úkony,

b) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. b) opustí humanitární středisko dříve, než bude lékařsky vyšetřen, nebo

c) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) opustí humanitární středisko dříve, než skončí karanténa nebo jiné opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(2) Cizinec požívající dočasné ochrany pobývající mimo humanitární středisko se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost hlášení místa pobytu podle § 38 odst. 2.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 2000 Kč.

(4) Přestupek podle odstavců 1 a 2 projednává ministerstvo.

Společná a zmocňovací ustanovení

§ 57

(1) Požádá-li žadatel o poskytnutí dočasné ochrany o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu⁶) nebo je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu,⁶) nevztahují se na něj ustanovení § 24, 28 a § 42 až 44.

(2) Požádá-li cizinec požívající dočasné ochrany o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu⁶) nebo je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu,⁶) nevztahují se na něj ustanovení § 31, § 32 odst. 2 a § 42 až 44.

§ 58

Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb, kapesného a finančního příspěvku cizinci.

§ 58a

Pobyt na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území

(1) Vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území (dále jen "vízum za účelem strpění pobytu") udělí ministerstvo na žádost cizinci, který předloží doklad o podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku nebo kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany a návrhu na přiznání odkladného účinku; to neplatí, pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu⁵).

(2) Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu stanoví ministerstvo na dobu nezbytně nutnou, nejdéle na dobu 1 roku. Na žádost cizince, není-li řízení o žalobě nebo kasační stížnosti ukončeno, může být doba platnosti víza za účelem strpění pobytu prodloužena, a to i opakovaně.

(3) Platnost víza za účelem strpění pobytu zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě nebo kasační stížnosti, nepřiznáním odkladného účinku této žalobě nebo kasační stížnosti nebo zrušením usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě nebo kasační stížnosti; ministerstvo vyznačí zánik platnosti víza za účelem strpění pobytu uděleného cizinci a udělí mu výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce.

(4) K žádosti o udělení víza za účelem strpění pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem,

b) doklad potvrzující existenci důvodu pro udělení tohoto víza.

(5) Právní postavení cizince pobývajícího na území na základě víza za účelem strpění pobytu se řídí zvláštním právním předpisem⁵), nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 60

Účinnost

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení § 1 odst. 4 v části obsahující slova "rozhodnutím Rady Evropské unie", § 9 odst. 4 věty první v části obsahující slova "rozhodnutím Rady Evropské unie", § 11 písm. f), § 12 písm. d) a f) a § 53, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

(2) Ustanovení § 1 odst. 2, § 1 odst. 4 v části obsahující slova "nařízením vlády nebo", § 9 odst. 4 věta první v části obsahující slova "nařízením vlády nebo", § 11 písm. e), § 12 písm. c) a e) a § 59 ztrácí platnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 456/2016 Sb. Čl. IX

Ministerstvo vnitra do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona označí v evidencích vedených podle § 49 zákona č. 221/2003 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, adresu místa hlášeného pobytu na adrese sídla Ministerstva vnitra jako adresu úřadu.

Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.

Příloha č. 4 k zákonu č. 221/2003 Sb.

vzor Průkazu pro přesun cizince požívajícího dočasné ochrany

Příloha č. 5 k zákonu č. 221/2003 Sb.

Informace poskytované dalšímu členskému státu Evropské unie za účelem sloučení rodiny

1. osobní údaje týkající se cizince (jméno, státní příslušnost, datum a místo narození, stav a příbuzenský vztah)

2. cestovní či jiné identifikační dokumenty

3. doklady dosvědčující příbuzenský vztah

4. další informace dosvědčující příbuzenský vztah

5. oprávnění k pobytu, víza, jejich vydání či zamítnutí vydané členským státem Evropské unie

6. žádosti o víza či oprávnění k pobytu podané cizincem v určitém členském státě.

¹) § 1 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 217/2002 Sb.

²) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.

⁴) § 108 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č. 217/2002 Sb.

⁵) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁶) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

⁷) Sděleni Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků.

⁸) § 25 správního řádu.

¹⁰) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

¹¹) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

¹²) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹³) § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

^13a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb.
§ 1 a 2 nařízení vlády č. 333/2001 Sb.

¹⁵) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸) § 116 občanského zákoníku.

¹⁹) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

²⁰) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).

²¹) § 22 správního řádu.

²²) § 26 správního řádu.

²³) § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu.

²⁴) § 33 odst. 4 správního řádu.

²⁵) § 38 odst. 2 správního řádu.

²⁶) § 69 odst. 4 věta druhá správního řádu.

²⁷) § 81 až 93 a § 152 správního řádu.

²⁸) § 94 až 99 správního řádu.

²⁹) § 100 až 102 správního řádu.

³⁰) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, v platném znění.