Zákon o dočasné ochraně cizinců (úplné znění)

221

ZÁKON

ze dne 26. června 2003

o dočasné ochraně cizinců

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje

a) podmínky vstupu a pobytu cizince¹) na území České republiky (dále jen "území") za účelem poskytnutí dočasné ochrany a jeho vycestování z území,

b) řízení o udělení a odnětí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území (dále jen "oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany"),

c) právní status cizince, který žádá o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen "žadatel o poskytnutí dočasné ochrany"), a cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen "cizinec požívající dočasné ochrany"),

d) působnost Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo") a Policie České republiky (dále jen "policie") v této oblasti státní správy.

(2) Česká republika poskytne dočasnou ochranu cizincům z důvodu

a) ozbrojeného konfliktu, občanské války nebo stálého násilí,

b) živelní pohromy, nebo

c) soustavného nebo hromadného porušování základních lidských práv a svobod, anebo soustavného nebo hromadného pronásledování z národnostních nebo náboženských důvodů.

(3) Česká republika poskytne dočasnou ochranu

a) cizincům, kteří hromadně opustili stát, jehož jsou občany, nebo který jim přiznal azyl,

b) cizincům, kteří hromadně opustili stát svého posledního trvalého bydliště, jsou-li osobami bez státního občanství,

c) cizincům, kteří se do státu podle písmene a) nebo b) nemohou vrátit,

a to v případě, že nastane důvod pro poskytnutí dočasné ochrany podle tohoto zákona.

nařízením vlády nebo

Vstup na území za účelem poskytnutí dočasné ochrany

§ 2

(1) Cizinci, který v rámci hraniční kontroly³) projeví úmysl žádat Českou republiku o dočasnou ochranu, policie

a) povolí vstup na území z důvodu podání žádosti o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen "žádost o poskytnutí dočasné ochrany") a vyznačí tuto skutečnost do cestovního dokladu,⁴)

b) sdělí jeho práva a povinnosti v souvislosti s poskytováním dočasné ochrany v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět,

c) vydá hraniční průvodku podle zvláštního právního předpisu,⁵) nemůže-li cizinec předložit cestovní doklad, a vyznačí do ní povolení ke vstupu,

d) sejme otisky prstů,

e) stanoví místo pobytu na území (humanitární středisko, § 40) a druh přepravy do místa pobytu na území; policie dopraví cizince do stanoveného místa pobytu na území, jestliže to vyžaduje zdravotní stav cizince nebo je důvodná obava, že bude ohrožen veřejný pořádek, anebo nepředloží-li cizinec cestovní doklad. Náklady spojené s přepravou cizince do stanoveného místa pobytu na území nese stát a hradí je ministerstvo.

(2) Projevením úmyslu žádat Českou republiku o dočasnou ochranu se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že cizinec hledá v České republice dočasnou ochranu. Projevit úmysl žádat v České republice o dočasnou ochranu lze písemně nebo ústně do protokolu.

(3) Cizinec je oprávněn pobývat na území nejméně po dobu stanovenou pro podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany (§ 46). V případě, že cizinec žádost o poskytnutí dočasné ochrany nepodá ve stanovené lhůtě, je povinen opustit území.

(4) Policie informuje neprodleně ministerstvo o počtu osob, jimž byl povolen vstup na území.

§ 3

(1) Cizinec, který projevil úmysl žádat Českou republiku o dočasnou ochranu podle tohoto zákona, je povinen prokázat svoji totožnost předložením

a) cestovního dokladu,⁴) nebo

b) jiného úředně vydaného dokladu státu, jehož je občanem, nebo státu, ve kterém měl naposledy trvalé bydliště.

(2) Doklady uvedené v odstavci 1 mohou být nahrazeny čestným prohlášením, ve kterém cizinec uvede údaje prokazující jeho totožnost.

(3) Prokázáním totožnosti se rozumí uvedení těchto údajů: jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození, státního občanství, nejde-li o osobu bez státního občanství, a posledního trvalého bydliště mimo území.

Řízení o oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany

§ 4

K řízení o udělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany je příslušné ministerstvo.

§ 5

Účastníkem řízení podle tohoto zákona je

a) žadatel o poskytnutí dočasné ochrany,

b) cizinec požívající dočasné ochrany, s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany.

Podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany

§ 6

(1) Cizinec, jemuž byl povolen vstup na území, může podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany nejpozději do 24 hodin od povolení vstupu; brání-li podání této žádosti důvody hodné zvláštního zřetele na vůli cizince nezávislé, může tak učinit bez zbytečného odkladu po zániku těchto důvodů.

(2) Žádost o poskytnutí dočasné ochrany může podat cizinec, který pobývá na území

a) na základě víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu podle zvláštního právního předpisu, nebo cizinec, na něhož se nevztahuje vízová povinnost,

b) bez platného oprávnění k pobytu, za předpokladu, že dobrovolně a bezodkladně projevil úmysl žádat Českou republiku o poskytnutí dočasné ochrany u nejbližšího orgánu služby cizinecké a pohraniční policie.

(3) Policie cizince uvedeného v odstavci 2 písm. b) dopraví vždy do humanitárního střediska, náklady spojené s jeho přepravou hradí ministerstvo.

§ 7

Na cizince, který podá žádost o poskytnutí dočasné ochrany, se vztahuje povinnost stanovená v § 3.

§ 8

Žádost o poskytnutí dočasné ochrany adresovaná ministerstvu se podává v humanitárním středisku na tiskopise uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

Důvody pro neudělení, odnětí a zánik oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany

§ 9

(1) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nelze udělit, jestliže existuje důvodné podezření, že žadatel o poskytnutí dočasné ochrany

a) se dopustil zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,

b) je vinen činy, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo

c) představuje ohrožení bezpečnosti státu.

(2) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany může být odepřeno, jestliže žadatel o poskytnutí dočasné ochrany

a) byl pravomocně odsouzen za spáchání zvlášť závažného trestného činu a za předpokladu, že tato skutečnost nadále představuje nebezpečí pro společnost, nebo

b) uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel skutečnosti podstatné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci.

(3) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany může být dále odepřeno, jestliže existuje důvodné podezření, že se žadatel o poskytnutí dočasné ochrany dopustil na území jiného státu před podáním žádosti o poskytnutí dočasné ochrany závažného trestného činu.

nařízením vlády nebo

§ 10

(1) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany se odejme, jestliže

a) cizinci požívajícímu dočasné ochrany poskytne dočasnou ochranu jiný stát nebo mu bylo na území jiného státu uděleno povolení k trvalému anebo obdobnému pobytu,

b) cizinci požívajícímu dočasné ochrany bylo na území uděleno povolení k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu,⁵) nebo

c) byl zjištěn důvod, pro který nelze udělit oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 9 odst. 1.

(2) Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany lze odejmout, pokud byl zjištěn důvod, pro který může být odepřeno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 9 odst. 2 a 3.

(3) Zanikne-li důvod, pro který bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany z důvodu sloučení rodiny, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zřetele pro jeho ponechání, toto oprávnění se odejme.

§ 11

Oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany zaniká

a) smrtí osoby či jejím prohlášením za mrtvou,

b) uplynutím lhůty, která byla pro poskytování dočasné ochrany stanovena,

c) udělením azylu na území⁶) či přiznáním postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy,⁷)

d) dnem, kdy ministerstvo obdrželo písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem cizince požívajícího dočasné ochrany o vzdání se oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

e) rozhodnutím vlády o zrušení dočasné ochrany (§ 59), nebo

f) rozhodnutím Rady Evropské unie o ukončení dočasné ochrany.²)

Společná ustanovení o řízení

§ 12

Zastavení řízení

Ministerstvo zastaví řízení, jestliže

a) účastník řízení v jeho průběhu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,

b) účastník neodstranil ve lhůtě stanovené ministerstvem vadu žádosti o poskytnutí dočasné ochrany a v řízení nelze z tohoto důvodu pokračovat,

c) uplynula lhůta, která byla pro poskytování dočasné ochrany stanovena nařízením vlády,

d) uplynula lhůta, která byla pro poskytování dočasné ochrany stanovena rozhodnutím Rady Evropské unie,²)

e) vláda České republiky rozhodla nařízením o zrušení dočasné ochrany,

f) poskytování dočasné ochrany bylo ukončeno rozhodnutím Rady Evropské unie,²)

g) účastník řízení se bez vážného důvodu opakovaně nedostavuje k ústnímu jednání nebo neposkytuje informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout.

§ 13

Přerušení řízení

Ministerstvo řízení usnesením též přeruší na dobu nezbytně nutnou, jestliže účastník řízení se nemůže řízení zúčastnit ze zdravotních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele majících trvalejší povahu.

§ 14

Účastník řízení má právo jednat v řízení podle tohoto zákona v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Za tím účelem ministerstvo poskytne účastníkovi bezplatně tlumočníka na celou dobu řízení.

§ 15

Doručování písemností

(1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou účastníka řízení.

(2) Písemnost, kterou se nepodařilo doručit do vlastních rukou účastníka řízení, se uloží v humanitárním středisku, kde je účastník hlášen k pobytu, nebo je-li hlášen k pobytu mimo humanitární středisko, uloží se písemnost v humanitárním středisku, které je nejbližší místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí na úřední desce v humanitárním středisku bez zbytečného odkladu. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

(3) V řízení o udělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nelze doručovat veřejnou vyhláškou.⁸)

§ 16

Proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nelze podat odvolání ani rozklad, nelze jej přezkoumat mimo odvolací řízení a nelze provést obnovu řízení.⁹)

§ 17

Přezkum rozhodnutí ve věci dočasné ochrany

(1) Žalobu proti rozhodnutí ministerstva lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.¹⁰)

(2) K řízení je místně příslušný soud, v jehož obvodu má žalobce hlášené místo pobytu.

§ 18

Náklady řízení

Ministerstvo nese náklady řízení ve věci dočasné ochrany do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva.

§ 19

Odměna a úhrada nákladů tlumočníka

Odměna za výkon tlumočnické činnosti a úhrada nákladů spojených s výkonem této činnosti se stanoví dohodou mezi ministerstvem a tlumočníkem. Výše odměny a úhrada nákladů nesmí překročit výši stanovenou podle zvláštních právních předpisů.¹¹)

Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky

§ 20

Ministerstvo informuje na požádání Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen "Úřad Vysokého komisaře") o počtu zahájených řízení podle tohoto zákona.

§ 21

(1) Ministerstvo umožní pověřenému zástupci Úřadu Vysokého komisaře na jeho žádost bez průtahů a za předpokladu, že s tím účastník řízení souhlasí,

a) kdykoliv navázat s účastníkem řízení kontakt,

b) být přítomen při pohovoru a ústním jednání.

(2) Údaje, se kterými se Úřad Vysokého komisaře seznámil při pohovoru a ústním jednání, smí užívat pouze pro potřeby plnění svých úkolů.

Právní status žadatele o poskytnutí dočasné ochrany

§ 22

Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je oprávněn pobývat na území po dobu řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany.

§ 23

(1) Osoba, která projevila úmysl požádat o poskytnutí dočasné ochrany, je povinna strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí

a) před podáním žádosti o poskytnutí dočasné ochrany,

b) je-li důvodné podezření, že skrývá něco, co je podmínkou pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci, například cestovní či jiný doklad, nebo ukrývá věc ohrožující život či zdraví osob nebo ovlivňující jejich psychiku.

(2) Prohlídku provede policie. O provedení prohlídky sepíše policie záznam.

(3) Osobní prohlídku vykonává osoba stejného pohlaví.

§ 24

(1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen pobývat v humanitárním středisku do

a) provedení identifikačních úkonů podle § 26,

b) provedení lékařského vyšetření zaměřeného na zjištění, zda netrpí nemocí ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob,

c) ukončení karantény nebo jiného opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, lze-li je uskutečnit v humanitárním středisku.

(2) Ministerstvo provede úkony podle odstavce 1 písm. a) a b) bez zbytečného odkladu.

§ 25

Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen při podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu uděleného podle zvláštního právního předpisu⁵) nebo se na něj vízová povinnost nevztahuje anebo je účastníkem řízení o udělení azylu.⁶) Cestovní doklad se odevzdává na dobu řízení podle tohoto zákona.

§ 26

(1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu při podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany.

(2) Sejmutí otisků prstů provádí policie.

(3) Pořízení obrazového záznamu provádí ministerstvo.

§ 27

Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen v průběhu řízení poskytovat ministerstvu nezbytnou součinnost a uvádět pravdivé a úplné informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci.

§ 28

Zdravotní péče

(1) Žadateli o poskytnutí dočasné ochrany a jeho dítěti se po dobu řízení podle tohoto zákona, po dobu, která je stanovena k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva (§ 17 odst. 1), a po dobu řízení o této žalobě za předpokladu, že žalobě je přiznán odkladný účinek, poskytuje na území bezplatná zdravotní péče v rozsahu péče hrazené ze zdravotního pojištění stanoveném zvláštním právním předpisem¹²) a dále zdravotní péče v souvislosti s nařízenou karanténou anebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(2) Náklady spojené s poskytováním zdravotní péče podle odstavce 1 nese stát a zdravotnickému zařízení je hradí ministerstvo.

(3) Dítěti, které se narodilo cizinci požívajícímu dočasné ochrany a pobývá na území, se poskytuje na území bezplatná zdravotní péče podle odstavce 1 do doby, než bude rozhodnuto o udělení dočasné ochrany.

Právní status cizince požívajícího dočasné ochrany

§ 29

Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o ubytování v humanitárním středisku, je povinen strpět osobní prohlídku, je-li důvodné podezření, že ukrývá věc ohrožující život či zdraví osob nebo ovlivňující jejich psychiku. Osobní prohlídka se provádí za podmínek stanovených v § 23 odst. 2 a 3.

§ 30

Cizinec požívající dočasné ochrany, který je hlášen k pobytu mimo humanitární středisko, si hradí náklady spojené s pobytem na území z vlastních prostředků.

§ 31

(1) Na žádost cizince požívajícího dočasné ochrany ministerstvo posoudí, zda jeho osobní a majetkové poměry, popřípadě osobní a majetkové poměry jeho rodinných příslušníků jsou takové, že mu lze poskytnout finanční příspěvek až do výše životního minima.¹³) Žádost o finanční příspěvek se podává ministerstvu v humanitárním středisku.

(2) Žadatel o finanční příspěvek v žádosti uvede své osobní a majetkové poměry na území, popřípadě tyto poměry svých rodinných příslušníků a doloží je všemi dostupnými doklady nebo formou čestného prohlášení.

(3) Proti rozhodnutí ministerstva o žádosti o finanční příspěvek nelze podat žalobu.

§ 32

(1) Cizinec požívající dočasné ochrany se pro účely zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.

(2) Cizinec požívající dočasné ochrany se pro účely poskytování zdravotní péče považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.

§ 33

Pro účely studia v základních, středních, vyšších odborných a vysokých školách má cizinec požívající dočasné ochrany stejné postavení jako občan České republiky.

Průkazy a cizinecký pas

§ 34

Průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany

(1) Policie vydá žadateli o poskytnutí dočasné ochrany průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany (dále jen "průkaz žadatele"). Vzor průkazu žadatele je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Průkaz žadatele se vydá s dobou platnosti na 90 dnů. V případě, že řízení o žádosti o poskytnutí dočasné ochrany nebylo v době platnosti průkazu žadatele pravomocně ukončeno, prodlužuje se doba platnosti průkazu žadatele o 30 dní. Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen neprodleně se dostavit k prodloužení platnosti průkazu žadatele.

(3) Průkaz žadatele je veřejná listina, kterou cizinec prokazuje své jméno a příjmení, datum a místo narození, stav, státní občanství, místo hlášeného pobytu na území a dobu oprávněného pobytu.

(4) Do průkazu žadatele policie na žádost cizince zapíše údaje o jeho dětech mladších 18 let v rozsahu jméno, příjmení, datum narození, místo hlášeného pobytu na území a dobu oprávněného pobytu.

(5) Průkaz žadatele vydá a dobu platnosti prodlužuje oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie příslušné podle místa hlášeného pobytu cizince.

(6) Průkaz žadatele pozbývá platnosti dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ve věci dočasné ochrany.

§ 35

Průkaz cizince požívajícího dočasné ochrany

(1) Cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá policie průkaz cizince požívajícího dočasné ochrany (dále jen "průkaz cizince") s platností na dobu uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany stanovenou podle tohoto zákona. Platnost průkazu cizince se prodlouží, jestliže je rozhodnuto o prodloužení doby poskytování dočasné ochrany. Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen neprodleně se dostavit k prodloužení platnosti průkazu žadatele.

(2) Průkaz cizince je veřejná listina, kterou cizinec požívající dočasné ochrany prokazuje své jméno a příjmení, datum a místo narození, rodinný stav, státní občanství a místo hlášeného pobytu na území.

(3) Pokud dítěti mladšímu 18 let nebyl vydán průkaz cizince, zapíše policie na žádost cizince požívajícího dočasné ochrany do průkazu cizince tyto údaje o jeho dětech mladších 18 let: jméno, příjmení, datum narození a místo hlášeného pobytu na území.

(4) Průkaz cizince vydá a dobu platnosti prodlužuje a další zápisy do tohoto průkazu provádí oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie příslušné podle místa hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany.

(5) Vzor průkazu cizince je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(6) Průkaz cizince pozbývá platnosti dnem, kdy bylo odňato nebo zaniklo oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany.

§ 36

Průkaz žadatele a průkaz cizince pozbývá platnosti, jestliže orgán příslušný k jeho vydání rozhodne, že

a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu a fotografie neodpovídá skutečné podobě držitele,

b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

§ 37

Cizinec požívající dočasné ochrany, který není držitelem cestovního dokladu, je oprávněn požádat policii o vydání cizineckého pasu podle zvláštního právního předpisu.⁵)

Hlášení místa pobytu

§ 38

(1) Místem hlášeného pobytu žadatele o poskytnutí dočasné ochrany je humanitární středisko, v němž je ubytován. Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen se přihlásit k pobytu u oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie příslušného podle místa nového pobytu do 3 pracovních dnů ode dne změny místa hlášeného pobytu; to neplatí, je-li cizinec hlášen k pobytu podle zvláštního právního předpisu.

(2) Místem hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany je humanitární středisko, v němž je ubytován. Cizinec požívající dočasné ochrany pobývající mimo humanitární středisko je povinen se přihlásit k pobytu u oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie příslušného podle místa nového pobytu do 3 pracovních dnů ode dne změny místa hlášeného pobytu; to neplatí, je-li cizinec hlášen k pobytu podle zvláštního právního předpisu.

§ 39

(1) Při ohlášení místa pobytu je žadatel o poskytnutí dočasné ochrany nebo cizinec požívající dočasné ochrany povinen

a) sdělit vyplněním přihlašovacího tiskopisu příjmení, jméno, den, měsíc, rok a místo narození, státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo průkazu žadatele o poskytnutí dočasné ochrany nebo cizince požívajícího dočasné ochrany a předpokládanou dobu pobytu; cizinec vlastnoručně přihlašovací tiskopis podepíše,

b) předložit potvrzení obsahující souhlas vlastníka objektu nebo jeho vymezené části, s ohlášením místa pobytu. Souhlas musí být označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem objektu a ten musí být určen k bydlení nebo ubytování; je-li vlastníkem právnická osoba, v potvrzení uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo, potvrzení dále opatří svým razítkem, jménem a příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Potvrzení musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem vlastníka; podmínka úředního ověření podpisu neplatí, pokud vlastník podepíše potvrzení před pracovníkem oblastního ředitelství cizinecké a pohraniční policie a současně předloží doklad totožnosti,

c) předložit průkaz žadatele nebo průkaz cizince.

(2) Policie oznámí neprodleně ministerstvu změnu místa pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany.

Humanitární středisko

§ 40

(1) Humanitární středisko je organizační součástí organizační složky státu zřízené ministerstvem.

(2) Humanitární středisko slouží k ubytování žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany po dobu řízení podle tohoto zákona, po dobu, která je stanovena k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva (§ 17 odst. 1), a po dobu řízení o této žalobě za předpokladu, že žalobě je přiznán odkladný účinek, a cizinců požívajících dočasné ochrany, kteří si nejsou schopni zajistit jiné ubytování. Pro tyto účely může ministerstvo využít azylová zařízení zřízená podle zvláštního právního předpisu.⁶)

§ 41

Humanitární střediska provozuje ministerstvo nebo právnická osoba v rozsahu smlouvy uzavřené s ministerstvem a za úplatu.

§ 42

(1) Cizinec ubytovaný v humanitárním středisku má právo na

a) bezplatné poskytování ubytování, stravy a jiných služeb poskytovaných humanitárním zařízením a

b) kapesné

za podmínky, že strpěl úkony nezbytné ke zjištění jeho finančních a majetkových poměrů a tyto poměry jsou takové, že od něho nelze spravedlivě žádat ani částečnou úhradu služeb podle písmene a).

(2) Cizinci požívajícímu dočasné ochrany, který nestrpěl osobní prohlídku při vstupu do humanitárního střediska podle § 29, může humanitární středisko z bezpečnostních důvodů odmítnout ubytování.

§ 43

S ohledem na možnosti humanitárního střediska lze ubytovanému cizinci namísto stravovacích služeb poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb podle zvláštního právního předpisu.¹⁴)

§ 44

Cizinec ubytovaný v humanitárním středisku má právo

a) na bezplatné zajištění základního hygienického standardu,

b) s ohledem na možnosti humanitárního střediska na bezplatné zajištění stravy odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 15 let pětkrát denně,

c) na lůžko a skříňku na uložení osobních věcí,

d) přijímat návštěvy,

e) přijímat balíčky a peníze,

f) přijímat a na svůj náklad odesílat písemná sdělení.

§ 45

Příspěvek obci

Ministerstvo poskytuje obci příspěvek

a) na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti se zřízením a provozem humanitárního střediska na jejím území,

b) na úhradu neinvestičních nákladů základních škol, které navštěvují žadatelé o poskytnutí dočasné ochrany a cizinci požívající dočasné ochrany.

Povinnost vycestovat a dobrovolný návrat

§ 46

Nepodá-li cizinec žádost o poskytnutí dočasné ochrany ve lhůtě (§ 6 odst. 1), je povinen do 24 hodin z území vycestovat. Oprávnění k pobytu uplynutím této lhůty zaniká.

§ 47

Při vycestování cizince se postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁵)

§ 48

Dobrovolný návrat

Je-li to ve veřejném zájmu, může nést náklady spojené s dobrovolným návratem do země původu nebo do jiného státu stát; v takovém případě tyto náklady hradí ministerstvo za

a) žadatele o poskytnutí dočasné ochrany na základě jeho písemné žádosti podané v průběhu řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo

b) cizince na základě jeho písemné žádosti podané do 24 hodin po nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, rozhodnutí o odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo rozhodnutí o zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, anebo

c) cizince na základě žádosti podané do 24 hodin ode dne zániku oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany podle § 11 písm. b), c), d) a e).

Evidence

§ 49

(1) Ministerstvo vede evidenci žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany.

(2) Ministerstvo může údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 využívat pouze k plnění úkolů podle tohoto zákona. Údaje z evidencí lze poskytnout, pokud je o ně žádáno v souladu se zvláštním právním předpisem.¹⁵)

(3) Údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o poskytnutí dočasné ochrany.

(4) Údaje uchovávané v evidencích podle odstavce 1 ministerstvo po uplynutí 5 let ode dne posledního doplňování zařadí do skartačního řízení s návrhem na jejich skartaci.¹⁶)

§ 50

(1) Policie vede evidenci cizinců, kterým bylo uděleno povolení ke vstupu podle § 2 odst. 1 písm. a).

(2) Policie eviduje otisky prstů žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany; po uplynutí 5 let ode dne posledního doplňování záznamy zařadí do skartačního řízení s návrhem na jejich skartaci.¹⁶)

(3) Policie a zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů¹⁷) využívat údaje uchovávané v evidencích podle § 49 odst. 1 včetně údajů osobních.

Sloučení rodiny

§ 51

(1) Rodinnému příslušníku cizince požívajícího dočasné ochrany podle tohoto zákona se udělí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany na základě jím podané žádosti.

(2) Rodinným příslušníkem cizince požívajícího dočasné ochrany se pro účely sloučení rodiny a poskytování finančního příspěvku rozumí

a) manžel za předpokladu trvání manželství v době, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující poskytnutí dočasné ochrany,

b) svobodné dítě mladší 18 let,

c) rodič cizince požívajícího dočasné ochrany mladšího 18 let,

d) druh či družka za předpokladu, že spolu trvale žili v době, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující poskytnutí dočasné ochrany, a jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

§ 52

Osobě blízké¹⁸) cizince požívajícího dočasné ochrany, která není uvedená v § 51 odst. 2, může být uděleno z důvodu hodného zvláštního zřetele oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, za předpokladu, že spolu trvale žili v době, kdy došlo k událostem vedoucím k hromadnému přílivu vysídlených osob na území.

§ 53

(1) Pokud rodinní příslušníci požívají dočasné ochrany odděleně v různých členských státech Evropské unie, učiní ministerstvo potřebné kroky ke sloučení rodiny za předpokladu splnění podmínek § 51 a 52.

(2) Ministerstvo

a) učiní úkon vůči příslušnému orgánu členského státu Evropské unie a společně rozhodnou, na území kterého státu bude rodina sloučena s ohledem na přání slučované rodiny,

b) vydá průkaz pro přesun cizince požívajícího dočasné ochrany v případě, že dojde ke sloučení rodinných příslušníků na území jiného členského státu EU; vzor průkazu pro přesun cizince požívajícího dočasné ochrany je uveden v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

(3) Za účelem sloučení rodiny poskytne ministerstvo v souladu se zvláštním právním předpisem¹⁵) členskému státu Evropské unie informace uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

§ 54

Předávání osobních údajů do jiných států

Povinnost žádat Úřad pro ochranu osobních údajů o oprávnění k předání nebo předávání osobních údajů týkajících se žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany nebo cizinců požívajících dočasné ochrany do států Evropské unie a států s právní ochranou osobních údajů požadovanou zvláštním právním předpisem¹⁵) se na ministerstvo nevztahuje.

§ 55

Přestupky

(1) Cizinci, který

a) nesetrvá v humanitárním středisku do doby, než budou provedeny identifikační úkony podle § 26,

b) opustí humanitární středisko dříve, než bude lékařsky vyšetřen [§ 24 odst. 1 písm. b)], nebo dříve, než skončí karanténa či jiné opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví [§ 24 odst. 1 písm. c)], a ohrozí tím život a zdraví jiných osob, nebo

c) nesplnil povinnost hlášení místa pobytu podle § 38,

lze za přestupek uložit pokutu do výše 2 000 Kč.

(2) Obecné podmínky odpovědnosti za přestupek podle odstavce 1 se posoudí a přestupek se projedná podle zvláštního právního předpisu.¹⁹)

(3) Přestupek podle odstavce 1 projednává ministerstvo.

Společná a zmocňovací ustanovení

§ 56

Způsobilost k právním úkonům

Za způsobilého k právním úkonům v řízení ve věci dočasné ochrany se považuje cizinec starší 18 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.

§ 57

(1) Požádá-li žadatel o poskytnutí dočasné ochrany o udělení azylu podle zvláštního právního předpisu⁶) nebo je-li žadatelem o udělení azylu podle zvláštního právního předpisu,⁶) nevztahují se na něj ustanovení § 24, 28 a § 42 až 44.

(2) Požádá-li cizinec požívající dočasné ochrany o udělení azylu podle zvláštního právního předpisu⁶) nebo je-li žadatelem o udělení azylu podle zvláštního právního předpisu,⁶) nevztahují se na něj ustanovení § 31, § 32 odst. 2 a § 42 až 44.

§ 58

(1) Ministerstvo informuje žadatele o poskytnutí dočasné ochrany nebo cizince požívajícího dočasné ochrany o jeho právech a povinnostech v souvislosti s řízením ve věci dočasné ochrany, s poskytováním dočasné ochrany na území nebo s návratem do státu, který opustil (§ 1 odst. 3), v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět.

(2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb, kapesného a finančního příspěvku cizinci.

§ 59

(1) Vláda nařízením stanoví

a) státy, jejichž obyvatelům bude uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

b) dobu, po kterou bude dočasná ochrana poskytnuta,

c) počet cizinců, kterým lze udělit oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

jestliže nastanou důvody pro udělení dočasné ochrany.

(2) Vláda rozhodne nařízením o prodloužení doby poskytování dočasné ochrany na území.

(3) Vláda nařízením rozhodne o ukončení dočasné ochrany cizincům.

§ 60

Účinnost

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení § 1 odst. 4 v části obsahující slova "rozhodnutím Rady Evropské unie", § 9 odst. 4 věty první v části obsahující slova "rozhodnutím Rady Evropské unie", § 11 písm. f), § 12 písm. d) a f) a § 53, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

(2) Ustanovení § 1 odst. 2, § 1 odst. 4 v části obsahující slova "nařízením vlády nebo", § 9 odst. 4 věta první v části obsahující slova "nařízením vlády nebo", § 11 písm. e), § 12 písm. c) a e) a § 59 ztrácí platnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 221/2003 Sb.

Příloha č. 2 k zákonu č. 221/2003 Sb.

Příloha č. 3 k zákonu č. 221/2003 Sb.

Příloha č. 4 k zákonu č. 221/2003 Sb.

vzor Průkazu pro přesun cizince požívajícího dočasné ochrany

Příloha č. 5 k zákonu č. 221/2003 Sb.

Informace poskytované dalšímu členskému státu Evropské unie za účelem sloučení rodiny

1. osobní údaje týkající se cizince (jméno, státní příslušnost, datum a místo narození, stav a příbuzenský vztah)

2. cestovní či jiné identifikační dokumenty

3. doklady dosvědčující příbuzenský vztah

4. další informace dosvědčující příbuzenský vztah

5. oprávnění k pobytu, víza, jejich vydání či zamítnutí vydané členským státem Evropské unie

6. žádosti o víza či oprávnění k pobytu podané cizincem v určitém členském státě.

¹) § 1 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 217/2002 Sb.

²) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.

³) § 3 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb.

⁴) § 108 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č. 217/2002 Sb.

⁵) Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁶) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

⁷) Sděleni Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků.

⁸) § 26 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

⁹) Část čtvrtá zákona č. 71/1967 Sb.

¹⁰) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

¹¹) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

¹²) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹³) § 3 odst. 2 a 3 a § 4 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
§ 1 a 2 nařízení vlády č. 333/2001 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

¹⁴) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb.
§ 1 a 2 nařízení vlády č. 333/2001 Sb.

¹⁵) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁶) Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.

¹⁷) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění zákona č. 118/1995 Sb.
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 67/1992 Sb., o vojenském obranném zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸) § 116 občanského zákoníku.

¹⁹) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.