Zákon o doplňkovém penzijním spoření - znění od 01. 01. 2025 (úplné znění)

427

ZÁKON

ze dne 6. listopadu 2011

o doplňkovém penzijním spoření

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Základní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje doplňkové penzijní spoření u penzijní společnosti, práva a povinnosti z doplňkového penzijního spoření, nároky z doplňkového penzijního spoření, poskytování státního příspěvku, činnost penzijní společnosti, výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti, transformaci penzijního fondu, výkon dohledu a státního dozoru v oblasti doplňkového penzijního spoření a zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie⁹).

(2) Doplňkové penzijní spoření je shromažďování a umísťování příspěvků účastníka doplňkového penzijního spoření (dále jen „účastník“), příspěvků placených za účastníka jeho zaměstnavatelem a státních příspěvků do účastnických fondů obhospodařovaných penzijní společností a vyplácení dávek z doplňkového penzijního spoření, jehož účelem je zabezpečit doplňkový příjem účastníka ve stáří nebo invaliditě.

(3) Práva a povinnosti vznikající z doplňkového penzijního spoření nesmějí být v rozporu se zásadami rovného zacházení¹).

§ 2

Účastník

Účastníkem může být pouze fyzická osoba, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření.

§ 3

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) strategií spoření způsob rozložení prostředků účastníka v účastnických fondech,

b) spořící dobou doba placení příspěvku účastníka nebo příspěvku placeného za účastníka zaměstnavatelem,

c) prostředky účastníka příspěvky účastníka, příspěvky za účastníka placené jeho zaměstnavatelem, státní příspěvky a jejich zhodnocení a znehodnocení,

d) příjemcem dávky účastník nebo fyzická osoba určená ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření pro případ smrti účastníka, které vznikl nárok na dávku z doplňkového penzijního spoření,

e) číslem pojištěnce číslo, pod kterým je pojištěnec veřejného zdravotního pojištění veden v registru pojištěnců vedeném Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovny,

f) identifikačními údaji osoby

1. u právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

2. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, nebo číslo pojištěnce, nebylo-li přiděleno rodné číslo, adresa místa pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České republiky,

3. u podnikající fyzické osoby jméno, adresa sídla, datum narození a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno,

g) vedoucí osobou člen statutárního orgánu, statutární orgán, výkonný ředitel nebo osoba, která jiným způsobem skutečně řídí činnost penzijní společnosti, samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupce,

h) nepřímým podílem podíl držený prostřednictvím jiné osoby nebo skupiny osob jednajících ve shodě,

i) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení,

j) úzkým propojením vztah mezi osobami

1. z nichž jedna osoba má přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech jiné osoby, který představuje alespoň 20 %,

2. z nichž jedna osoba ovládá jinou osobu, nebo

3. ovládanými stejnou osobou,

k) členským státem členský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

l) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,

m) pojišťovnou pojišťovna provozující činnost podle zákona o pojišťovnictví²),

n) regulovanou bankou

1. banka se sídlem v České republice,

2. zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě,

3. zahraniční banka se sídlem ve státě, který není členským státem a který vyžaduje dodržování pravidel obezřetnosti, která Česká národní banka považuje za rovnocenná s pravidly obezřetnosti podle práva Evropské unie,

o) finančním derivátem

1. opce, futures, swapy, forvardy a jiné nástroje, jejichž hodnota se vztahuje ke kurzu nebo hodnotě cenných papírů, měnovým kurzům, úrokové míře nebo úrokovému výnosu, jakož i jiným derivátům, finančním indexům či finančním kvantitativně vyjádřeným ukazatelům, a ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo na dodání majetkové hodnoty, k níž se jejich hodnota vztahuje,

2. nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,

3. finanční rozdílové smlouvy,

p) investičním cenným papírem investiční cenný papír obchodovatelný na kapitálovém trhu, a to

1. akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě,

2. dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky,

3. cenné papíry opravňující k nabytí nebo zcizení investičních cenných papírů uvedených v bodech 1 a 2,

q) fondovým vlastním kapitálem rozdíl mezi hodnotou aktiv a hodnotou závazků, přičemž hodnota aktiv se stanoví jako součet reálné hodnoty aktiv, které souvisejí s investiční činností, a hodnoty ostatních aktiv zjištěné podle zákona upravujícího účetnictví; hodnota závazků se stanoví jako součet reálné hodnoty závazků, které souvisejí s investiční činností, a hodnoty ostatních závazků zjištěné podle zákona upravujícího účetnictví,

r) zastoupeným penzijní společnost nebo samostatný zprostředkovatel, s nimiž má vázaný zástupce uzavřenou smlouvu, na jejímž základě zprostředkovává doplňkové penzijní spoření,

s) komoditou zastupitelná věc, která může být předmětem fyzické dodávky, jejíž hodnota je zjistitelná a se kterou lze obchodovat,

t) komoditním derivátem derivát, jehož podkladovým aktivem je komodita.

t) komoditním derivátem derivát, jehož podkladovým aktivem je komodita,

u) nemovitostní společností akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku,

v) nemovitostí nemovitá věc včetně jejího příslušenství.

ČÁST DRUHÁ

VZNIK A ZÁNIK DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ A PŘÍSPĚVKY

HLAVA I

VZNIK A ZÁNIK DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ

§ 4

(1) Doplňkové penzijní spoření vzniká na základě smlouvy o doplňkovém penzijním spoření mezi účastníkem a penzijní společností dnem stanoveným v této smlouvě. Datum vzniku doplňkového penzijního spoření nesmí předcházet datu uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.

(2) Smlouvu o doplňkovém penzijním spoření před zánikem doplňkového penzijního spoření z jiné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření lze uzavřít, pokud

a) účastníkovi byla zahájena výplata dávky, a to nejdříve k prvnímu dni kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky ze všech prostředků účastníka, nebo

b) účastník přerušil placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření (§ 11 odst. 3 a 4) za podmínky, že před přerušením platil příspěvek na doplňkové penzijní spoření nejméně 36 kalendářních měsíců nebo nejméně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích od posledního přerušení placení příspěvku u téže penzijní společnosti.

(3) S jednou penzijní společností může účastník uzavřít pouze jednu smlouvu o doplňkovém penzijním spoření; to neplatí v případě smlouvy uzavřené podle odstavce 2 písm. a).

§ 5

Smlouva o doplňkovém penzijním spoření

(1) Smlouvou o doplňkovém penzijním spoření se penzijní společnost zavazuje shromažďovat a obhospodařovat prostředky účastníka v účastnickém fondu nebo více účastnických fondech podle tohoto zákona a sjednané strategie spoření a vyplácet mu dávky za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit příspěvek účastníka za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným zákonem a touto smlouvou.

(2) Smlouva o doplňkovém penzijním spoření musí být uzavřena písemně.

(3) Smlouva o doplňkovém penzijním spoření nesmí odporovat tomuto zákonu, nesmí být nesrozumitelná, zavádějící, neúplná nebo v rozporu se zájmem účastníka.

(4) Ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření může účastník pro případ své smrti určit jednu nebo více fyzických osob (dále jen „určená osoba“), kterým vznikne při splnění podmínek stanovených tímto zákonem nárok na jednorázové vyrovnání (§ 24), nebo odbytné (§ 25). Účastník je ve smlouvě povinen uvést u určené osoby její jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození, adresu místa jejího pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České republiky, je-li mu známa, popřípadě též příbuzenský nebo jiný vztah k němu.

(5) Je-li ve smlouvě uvedeno více určených osob, a nebyly-li určeny jejich podíly na jednorázovém vyrovnání nebo odbytném, má každá z nich právo na stejný podíl.

(6) Změna určené osoby nebo jejího podílu na jednorázovém vyrovnání nebo odbytném je účinná vůči penzijní společnosti dnem, kdy jí bylo písemné oznámení této změny účastníkem doručeno.

(7) Účastník určí ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření strategii spoření. Strategii spoření může účastník měnit.

(8) K uzavření nebo změně smlouvy pro nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte.

§ 6

Výpověď smlouvy o doplňkovém penzijním spoření daná účastníkem

(1) Účastník může smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypovědět, není-li mu vyplácena dávka uvedená v § 19 písm. a) nebo b) nebo o dávku uvedenou v § 19 písm. a), b), e) nebo f) nepožádal. Smlouva o doplňkovém penzijním spoření nesmí stanovit výpovědní dobu delší než 1 kalendářní měsíc. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícím po dni doručení výpovědi.

(2) Penzijní společnost je povinna účastníkovi nejpozději do 15 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku doplňkového penzijního spoření.

§ 7

Výpověď smlouvy o doplňkovém penzijním spoření daná penzijní společností

(1) Penzijní společnost může smlouvu o doplňkovém penzijním spoření vypovědět účastníkovi, který

a) po dobu nejméně 6 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rozporu se smlouvou o doplňkovém penzijním spoření nebo tímto zákonem nezaplatil příspěvek účastníka, pokud byl účastník nejméně 30 dnů přede dnem odeslání výpovědi na právo penzijní společnosti vypovědět smlouvu písemně upozorněn,

b) porušil povinnost sdělit penzijní společnosti stanovené údaje (§ 13 odst. 2 a 3),

c) při uzavírání smlouvy uvedl nepravdivé údaje mající podstatný vliv na vznik nároku na poskytování státního příspěvku nebo na dávky z doplňkového penzijního spoření nebo který zamlčel skutečnosti, které jsou rozhodné pro uzavření smlouvy.

(2) Smlouvu o doplňkovém penzijním spoření nemůže penzijní společnost vypovědět podle odstavce 1, jestliže účastník dosáhl věku a délky spořící doby stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávky z doplňkového penzijního spoření (§ 20 odst. 1), nebo by tyto podmínky splnil do konce výpovědní doby.

§ 8

Zánik doplňkového penzijního spoření

Doplňkové penzijní spoření účastníka zaniká dnem

a) ukončení výplaty starobní penze na určenou dobu nebo invalidní penze na určenou dobu ze všech prostředků účastníka,

b) výplaty jednorázového vyrovnání ze všech prostředků účastníka,

c) úhrady jednorázového pojistného pro doživotní penzi nebo jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu ze všech prostředků účastníka,

d) na kterém se účastník a penzijní společnost písemně dohodli,

e) uplynutí výpovědní doby,

f) úmrtí účastníka.

HLAVA II

PŘÍSPĚVKY

§ 9

Příspěvek účastníka

(1) Účastník nemůže platit příspěvek účastníka současně na doplňkové penzijní spoření u více penzijních společností. Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc a nesmí být nižší než 100 Kč.

(2) Příspěvek účastníka je splatný do konce kalendářního měsíce, za který se platí; bylo-li sjednáno placení příspěvku na období delší než jeden měsíc, je takto stanovená výše příspěvku splatná do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období.

(3) Účastník je oprávněn změnit výši příspěvku účastníka. Změna výše příspěvku účastníka není možná zpětně. Pokud smlouva o doplňkovém penzijním spoření stanoví lhůtu pro nabytí účinnosti změny výše příspěvku účastníka, nesmí tato lhůta přesáhnout 3 kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku účastníka.

§ 10

Příspěvek účastníka placený zaměstnavatelem za účastníka

(1) Za účastníka může platit příspěvek účastníka nebo jeho část zaměstnavatel, pokud s tím účastník souhlasí (dále jen „příspěvek zaměstnavatele“). Účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijní společnosti. V rozporu se zásadou rovného zacházení není poskytování rozdílné výše příspěvku zaměstnavatele v závislosti na rizikovosti, obtížnosti nebo namáhavosti vykonávané práce, pokud je to ujednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise zaměstnavatele.

(2) K příspěvku zaměstnavatele se neposkytuje státní příspěvek.

(3) Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru penzijní společnosti, nesmí přijmout úplatu, odměnu nebo nepeněžitou výhodu v souvislosti s poskytováním příspěvku zaměstnavatele.

§ 11

Odklad a přerušení placení příspěvku účastníka

(1) Účastník je oprávněn odložit placení příspěvku účastníka za podmínek stanovených v odstavci 2 a ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření, která musí stanovit maximální možnou dobu odkladu placení příspěvku účastníka.

(2) Odklad placení příspěvku účastníka musí účastník penzijní společnosti oznámit a uvést délku doby odkladu, která započne běžet dnem uvedeným účastníkem v oznámení, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni doručení tohoto oznámení penzijní společnosti. Doba odkladu placení příspěvku účastníka, za kterou účastník doplatil příspěvky účastníka, se započítává do spořící doby.

(3) Účastník je oprávněn placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření přerušit.

(4) Placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření se přerušuje dnem, který uvedl účastník v písemném oznámení o přerušení placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření, nejdříve však prvním dnem kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni doručení tohoto oznámení penzijní společnosti. Doba přerušení placení příspěvku účastníka na doplňkové penzijní spoření se nezapočítává do spořící doby.

§ 12

Státní příspěvek

(1) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) poskytuje ze státního rozpočtu ve prospěch účastníka, k jím zaplaceným příspěvkům účastníka státní příspěvek.

(2) Penzijní společnost je povinna evidovat státní příspěvky poskytnuté ve prospěch jednotlivých účastníků.

§ 13

Nárok na státní příspěvek

(1) Nárok na státní příspěvek má účastník,

a) kterému nebyl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění a

b) který má

1. trvalý pobyt na území České republiky, nebo

2. bydliště na území členského státu a je účasten důchodového pojištění podle právních předpisů České republiky³) nebo je účasten veřejného zdravotního pojištění v České republice⁴).

(2) K prokázání splnění podmínek podle odstavce 1 je účastník povinen sdělit penzijní společnosti rodné číslo přidělené příslušným orgánem České republiky⁵), nebylo-li mu rodné číslo přiděleno, pak číslo pojištěnce vedeného v registru pojištěnců podle zákona upravujícího pojistné na všeobecné zdravotní pojištění⁶).

(3) Účastník je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit penzijní společnosti všechny změny ve skutečnostech uvedených v odstavcích 1 a 2.

§ 14

Nárok na státní příspěvek

(1) Na každý kalendářní měsíc náleží účastníkovi, který splňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 1 a který ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 zaplatil příspěvek ve výši alespoň 500 Kč, státní příspěvek. Pokud účastník v kalendářním měsíci, v jehož průběhu doplňkové penzijní spoření vzniká nebo zaniká, splňoval alespoň jednu z podmínek stanovených v § 13 odst. 1 po dobu trvání doplňkového penzijního spoření a zaplatil ve lhůtě uvedené v § 9 odst. 2 příspěvek ve výši alespoň 500 Kč, náleží mu státní příspěvek.

(2) Je-li výše měsíčního příspěvku účastníka

a) 500 až 1699 Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku 20 % z částky měsíčního příspěvku účastníka,

b) 1700 a více Kč, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 340 Kč.

(3) Pokud účastník platí příspěvek za delší období než za kalendářní měsíc, stanoví se výše měsíčního státního příspěvku podle průměrné výše příspěvku připadající na kalendářní měsíc, za který se poskytuje státní příspěvek.

(4) Pro účely stanovení výše státního příspěvku se výše příspěvku účastníka zaokrouhluje na celé koruny dolů.

§ 15

Informační systém doplňkového penzijního spoření

(1) Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém doplňkového penzijního spoření jako informační systém veřejné správy, a to pro účely

a) výkonu státního dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku,

b) zpracování žádosti o poskytnutí státního příspěvku a případné opravy této žádosti,

c) zpracování zprávy o vracení státního příspěvku penzijní společností ministerstvu,

d) vedení údajů o účastnících,

e) statistické.

(2) V informačním systému doplňkového penzijního spoření se vedou tyto údaje o účastníkovi:

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) rodné číslo nebo číslo pojištěnce a datum narození účastníka,

c) poštovní směrovací číslo místa trvalého pobytu účastníka na území České republiky,

d) název členského státu, na jehož území má účastník bydliště,

e) obchodní firma penzijní společnosti, se kterou účastník uzavřel smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, identifikační číslo penzijní společnosti,

f) číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, datum jejího uzavření a účinnosti,

g) datum a způsob zániku doplňkového penzijního spoření,

h) datum úmrtí účastníka,

i) datum ukončení trvalého pobytu účastníka,

j) druh pobytu účastníka, je-li cizinec,

k) datum zániku účasti na veřejném zdravotním pojištění v České republice,

l) datum přiznání starobního důchodu,

m) sjednaná spořící doba a doba jejího trvání,

n) doba odkladu nebo přerušení placení příspěvku účastníka,

o) informaci o tom, zda byl poskytnut příspěvek zaměstnavatele,

p) výše příspěvku účastníka za kalendářní měsíc,

q) výše státního příspěvku za kalendářní měsíc.

(3) Ministerstvo zapisuje do informačního systému doplňkového penzijního spoření údaje stanovené v odstavci 2, které obdrží od penzijních společností, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti, Policie České republiky, Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a České správy sociálního zabezpečení.

(4) Ministerstvo poskytuje penzijní společnosti na žádost údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření o účastníkovi, který s penzijní společností uzavřel smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, v listinné nebo v elektronické podobě. Bez žádosti poskytuje ministerstvo penzijní společnosti tyto údaje pouze v souvislosti se zpracováním žádosti o poskytnutí státního příspěvku nebo zpracováním zprávy o vracení státního příspěvku. Penzijní společnost, která takto získala údaje z informačního systému doplňkového penzijního spoření, je nesmí shromažďovat, předávat jiným osobám nebo je využívat nad rámec stanovený jiným právním předpisem upravujícím ochranu osobních údajů.

(5) Účastníkovi na žádost poskytuje ministerstvo údaje uvedené v odstavci 2 vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření k jeho osobě.

(6) Ministerstvo poskytuje soudům a soudním exekutorům způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému doplňkového penzijního spoření v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.

(7) V žádosti podle odstavce 5 účastník uvede nad rámec náležitostí podle správního řádu

a) rodné číslo nebo číslo pojištěnce,

b) číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, datum jejího uzavření, obchodní firmu penzijní společnosti.

(8) Údaje vedené v informačním systému doplňkového penzijního spoření se uchovávají po dobu trvání doplňkového penzijního spoření účastníka a 10 let po jeho zániku k zajištění úkolů podle tohoto zákona, pro které jsou údaje shromažďovány a dále zpracovávány.

§ 16

(1) Penzijní společnost podává ministerstvu žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým vznikl nárok na poskytnutí státního příspěvku, a to elektronicky dálkovým přístupem.

(2) Žádost podle odstavce 1 podává penzijní společnost v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po skončení každého kalendářního čtvrtletí a zpracovává ji za použití údajů z informačního systému doplňkového penzijního spoření.

(3) Žádost podle odstavce 1 obsahuje

a) obchodní firmu penzijní společnosti, její identifikační číslo,

b) kalendářní rok a čtvrtletí, za které se žádost podává,

c) seznam účastníků, kterým vznikl nárok na poskytnutí státního příspěvku, který obsahuje tyto údaje o účastníkovi:

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. rodné číslo nebo číslo pojištěnce a datum narození účastníka,

3. poštovní směrovací číslo místa trvalého pobytu účastníka,

4. název členského státu, na jehož území má účastník bydliště podle § 13,

5. číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, které se nesmí shodovat s číslem jiné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo smlouvy o penzijním připojištění podle jiného právního předpisu, datum jejího uzavření a účinnosti,

6. datum a způsob zániku doplňkového penzijního spoření,

7. sjednanou spořící dobu,

8. informaci o tom, zda byl poskytnut příspěvek zaměstnavatele,

9. výši příspěvku účastníka za kalendářní měsíc,

10. výši požadovaného státního příspěvku za kalendářní měsíc,

11. dobu odkladu nebo přerušení placení příspěvku účastníka,

12. údaje o převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti (§ 27).

(4) Je-li podaná žádost neúplná nebo obsahuje-li nesprávné údaje, provede penzijní společnost její opravu. Opravu žádosti provede penzijní společnost také na základě výzvy ministerstva. Opravenou žádost podává penzijní společnost ministerstvu zároveň se žádostí podle odstavce 1 za kterékoliv kalendářní čtvrtletí následující po zjištění, že podaná žádost je neúplná nebo že obsahuje nesprávné údaje.

§ 18

(1) Ministerstvo poukáže státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijní společnosti vedený u depozitáře účastnických fondů pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku do konce 2. měsíce bezprostředně následujícího po skončení čtvrtletí, za které o poskytnutí státního příspěvku žádá. Do doby doplnění nebo opravy žádosti tato lhůta neběží ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká.

(2) Částky státního příspěvku poukázané penzijní společnosti neoprávněně je penzijní společnost povinna vrátit ministerstvu, a to do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne 1 měsíc ode dne, kdy penzijní společnost zjistila, že částky státního příspěvku byly poukázány neoprávněně, nejpozději do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za 10 let ode dne jejich poukázání.

(3) Státní příspěvek poukázaný penzijní společnosti nepoužitý ve prospěch účastníků je penzijní společnost povinna ministerstvu vrátit, a to

a) do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne 6 měsíců ode dne zániku doplňkového penzijního spoření v případě vzniku nároku na odbytné (§ 25),

b) do konce kalendářního měsíce, ve kterém uplyne 6 měsíců ode dne zániku doplňkového penzijního spoření v případě, kdy účastníkovi nevznikl nárok na odbytné (§ 25) a nepožádal o převedení prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti (§ 27),

nejpozději do 8 dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky; právo vymáhat nevrácené státní příspěvky podle písmene a) nebo b) se promlčuje za 10 let ode dne vzniku povinnosti je vrátit.

(4) Penzijní společnost podává ministerstvu do desátého dne každého kalendářního měsíce v elektronické podobě zprávu o vracení státního příspěvku. Zpráva se zpracovává za použití informačního systému doplňkového penzijního spoření.

(5) Zpráva o vracení státního příspěvku obsahuje

a) obchodní firmu penzijní společnosti, její identifikační číslo a pořadové číslo přidělené penzijní společnosti ministerstvem,

b) kalendářní rok a měsíc, za který se zpráva podává,

c) seznam účastníků, který obsahuje

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. rodné číslo nebo číslo pojištěnce a datum narození účastníka,

3. poštovní směrovací číslo místa trvalého pobytu účastníka,

4. název členského státu, na jehož území má účastník bydliště podle § 13 odst. 1 písm. b),

5. číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, které se nesmí shodovat s číslem jiné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo smlouvy o penzijním připojištění podle jiného právního předpisu, datum jejího uzavření a účinnosti,

6. datum a způsob zániku doplňkového penzijního spoření účastníka,

7. sjednanou spořící dobu,

8. informaci o tom, zda byl poskytnut příspěvek zaměstnavatele,

9. výši příspěvku účastníka za kalendářní měsíc,

10. výši vraceného státního příspěvku za kalendářní měsíc,

11. údaje o převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti (§ 27).

(6) Ministerstvo je povinno zpracovat zprávu o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory a předat výsledek zpracování penzijní společnosti v elektronické podobě do dvacátého dne kalendářního měsíce, ve kterém penzijní společnost tuto zprávu podala.

(7) Penzijní společnost je povinna vrátit ministerstvu státní příspěvek a převedenou státní podporu ve výši podle výsledku zpracování zprávy o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory do konce kalendářního měsíce, ve kterém jí ministerstvo předalo výsledek zpracovaní zprávy. Penzijní společnost je povinna podat zprávu o vracení státního příspěvku a vracení převedené státní podpory tak, aby vrátila státní příspěvek a převedenou státní podporu ministerstvu ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3.

§ 18a

(1) Penzijní společnost využívá k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje

a) ze základního registru obyvatel,

b) z informačního systému evidence obyvatel a

c) z informačního systému cizinců.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) adresa místa pobytu,

c) datum, místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,

e) státní občanství a

f) čísla a druhy identifikačních dokladů,

g) typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození a rodné číslo, je-li přiděleno,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,

e) státní občanství,

f) adresa místa trvalého pobytu,

g) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,

i) datum úmrtí a

j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození a rodné číslo, je-li přiděleno,

c) pohlaví,

d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území, místo a okres narození,

e) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,

f) druh a adresa místa pobytu na území, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

g) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území,

h) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,

i) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí a

j) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

§ 18b

(1) Penzijní společnosti jsou oprávněny zřídit a spravovat informační systém, který jim umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). Nezřídila-li penzijní společnost systém pro využívání údajů, může využívat uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného v rámci své finanční skupiny jiným subjektem nebo systému České kanceláře pojistitelů podle jiného právního předpisu²¹).

(2) Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle jiných právních předpisů.

(3) Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy se pro penzijní společnost nebo jiný subjekt použijí obdobně.

ČÁST TŘETÍ

NÁROKY Z DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ

HLAVA I

DÁVKY

§ 19

Prostředky účastníka se použijí na výplatu těchto dávek:

a) starobní penze na určenou dobu,

b) invalidní penze na určenou dobu,

c) jednorázové vyrovnání,

d) odbytné,

e) úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi, nebo

f) úhrada jednorázového pojistného pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu.

§ 20

Podmínky pro vznik nároku na některé dávky

(1) Podmínkou vzniku nároku na dávky uvedené v § 19 písm. a), e) a f) je

a) dosažení věku 60 let nebo splnění podmínek uvedených v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 a

b) trvání spořící doby v délce nejméně 120 kalendářních měsíců.

(2) Podmínkou vzniku nároku na dávku uvedenou v § 19 písm. b) je pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z důchodového pojištění³) a trvání spořící doby v délce nejméně 36 kalendářních měsíců; smlouva o doplňkovém penzijním spoření může stanovit delší spořící dobu, která však nesmí přesáhnout 60 kalendářních měsíců.

(3) Podmínkou vzniku nároku účastníka na dávku uvedenou v § 19 písm. c) je

a) dosažení věku 60 let a

b) trvání spořící doby v délce nejméně 120 kalendářních měsíců.

(4) Dávky uvedené v § 19 písm. a), b), e) a f) náleží pouze účastníkovi.

(5) Při stanovení věku podle § 22 odst. 4 písm. c), § 23 odst. 6 písm. c) a § 114 odst. 1 se u žen postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.

§ 21

(1) Dávky doplňkového penzijního spoření se vyplácejí na základě písemné žádosti účastníka nebo určené osoby nebo dědice. Účastník je oprávněn požádat o výplatu dávky kdykoliv po vzniku nároku na dávku.

(2) Dávky uvedené v § 19 písm. a) až d) je penzijní společnost povinna vyplácet ve lhůtách a způsobem dohodnutých s příjemcem dávky, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Pokud o to účastník nebo určená osoba písemně požádá, vyplácí penzijní společnost účastníkovi nebo určené osobě dávky do ciziny.

§ 22

Výplata starobní penze na určenou dobu a invalidní penze na určenou dobu

(1) Starobní penze na určenou dobu nebo invalidní penze na určenou dobu se vyplácí buď ve splátkách v určené výši, nebo v určeném počtu splátek, do vyčerpání prostředků účastníka, a to pravidelně alespoň čtyřikrát za kalendářní rok, pokud výše splátky činí minimálně 500 Kč. Jinak může penzijní společnost snížit počet splátek na jednu ročně.

(2) V žádosti o výplatu těchto dávek účastník určí dobu nebo výši splátek a to tak, aby předpokládaná doba výplaty těchto dávek trvala nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4. V žádosti o dávku splňující podmínky podle odstavce 4 účastník uvede zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu penzijní společnosti změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 4. Penzijní společnost zahájí výplatu splátek nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla žádost o výplatu předložena, pokud se účastník a penzijní společnost nedohodnou jinak. Lhůta pro zahájení výplaty splátek se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty těchto dávek. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě.

(3) Účastník je oprávněn požádat o pozastavení výplaty dávky, a to i opakovaně; to neplatí, jde-li o starobní penzi na určenou dobu podle odstavce 4. V písemné žádosti o pozastavení výplaty dávky musí být stanovena doba, na kterou se výplata dávky pozastavuje, která nesmí být kratší než 3 měsíce. Penzijní společnost může podání žádosti o pozastavení výplaty dávky podmínit zaplacením poplatku stanoveného tímto zákonem (§ 61).

(4) Penzijní společnost je povinna oznámit účastníkovi, zdravotní pojišťovně podle odstavce 2 a České správě sociálního zabezpečení nejpozději v den vyplacení první splátky den zahájení vyplácení starobní penze na určenou dobu a nejpozději v den vyplacení poslední splátky den ukončení vyplácení starobní penze na určenou dobu, jestliže v době započetí vyplácení starobní penze na určenou dobu

a) splátka činí alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení starobní penze na určenou dobu,

b) je sjednána výplata splátek v neklesající výši, měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit a

c) výplata splátek je rozvržena tak, aby započala nejdříve dosažením věku příjemce, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, a skončila nejdříve dosažením důchodového věku příjemce potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění sníženého o 3 roky.

(5) Penzijní společnost oznámí skutečnost uvedenou v odstavci 4 zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení elektronicky.

(6) V případě, že prostředky účastníka v průběhu vyplácení již nedostačují k výplatě splátky podle odstavce 4, penzijní společnost vyplatí zbývající prostředky účastníka v termínu pro výplatu nejbližší splátky.

§ 23

Úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi a pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu

(1) Penzijní společnost je povinna nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o úhradu jednorázového pojistného pro doživotní penzi a pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu písemně sdělit účastníkovi hodnotu prostředků účastníka ke dni doručení žádosti.

(2) Při sjednání doživotní penze musí být výplata důchodu stanovena v pravidelných peněžitých splátkách v neklesající výši, které musí být vypláceny doživotně alespoň čtyřikrát za kalendářní rok.

(3) Při sjednání penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu musí doba výplaty důchodu v dohodnuté přesně stanovené výši trvat nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě této penze splňující podmínky podle odstavce 6.

(4) Penzijní společnost uhradí jednorázové pojistné na základě předložení uzavřené pojistné smlouvy, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, na účet pojišťovny uvedený v pojistné smlouvě, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla pojistná smlouva předložena. Lhůta pro úhradu jednorázového pojistného podle odstavce 4 se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty této dávky. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě. V případě, že předložená pojistná smlouva nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, je penzijní společnost povinna tuto skutečnost oznámit účastníkovi do 5 pracovních dnů ode dne jejího předložení. Případný doplatek státního příspěvku pošle penzijní společnost neprodleně po jeho obdržení účastníkovi způsobem uvedeným v žádosti o dávku podle odstavce 1.

(5) Před uzavřením pojistné smlouvy pojišťovna zájemci o uzavření pojistné smlouvy písemně sdělí výši důchodu, který mu v případě uzavření pojistné smlouvy garantuje z hodnoty prostředků podle odstavce 1. Toto sdělení je pro pojišťovnu závazné po dobu 6 měsíců ode dne tohoto sdělení.

(6) Penzijní společnost je povinna společně s uhrazením jednorázového pojistného podle odstavce 4 předat pojišťovně informaci o souhrnné výši příspěvků účastníka a státního příspěvku.

(6) Pojišťovna je povinna oznámit účastníkovi, zdravotní pojišťovně podle odstavce 8 a České správě sociálního zabezpečení nejpozději v den vyplacení první splátky den zahájení vyplácení doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu a nejpozději v den vyplacení poslední splátky den ukončení vyplácení penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, jestliže je doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu vyplácena

a) tak, že první splátka činí alespoň 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž započalo vyplácení doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu,

b) v neklesající výši, měsíčně, bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit a

c) tak, aby výplata splátek, pokud jde o penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, započala nejdříve dosažením věku příjemce, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, a skončila nejdříve dosažením důchodového věku příjemce potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění sníženého o 3 roky.

(7) Pojišťovna oznámí skutečnost uvedenou v odstavci 6 zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení elektronicky.

(8) Jde-li o penzi splňující podmínky podle odstavce 6, sdělí účastník pojišťovně při uzavření pojistné smlouvy zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu pojišťovně změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 6.

(9) Penzijní společnost je povinna společně s uhrazením jednorázového pojistného podle odstavce 4 předat pojišťovně informaci o souhrnné výši příspěvků účastníka a státního příspěvku.

§ 24

Jednorázové vyrovnání

(1) Jednorázové vyrovnání

a) náleží účastníkovi za podmínek podle § 20 odst. 3, a pokud mu z určené části prostředků nebyla zahájena výplata dávky uvedené v § 19 písm. a), b), e) nebo f); účastník může zvolit kombinaci výplaty jednorázového vyrovnání a jedné z dávek uvedených v § 19 písm. a), b), e) nebo f),

b) náleží určené osobě, pokud účastník zemřel po dni, ke kterému mu vznikl nárok na dávku uvedenou v § 19 písm. a) až c), e) nebo f) a před jejím vyplacením, nebo pokud účastník zemřel a starobní nebo invalidní penze na určenou dobu mu již byla vyplácena; v takovém případě má určená osoba nárok na jednorázové vyrovnání ve výši odpovídající dosud nevyplacené části prostředků účastníka,

c) stává se předmětem dědictví, neurčí-li účastník pro případy uvedené v písmeni b) určenou osobu.

(2) Prostředky účastníka lze v rámci kombinace dávek podle odstavce 1 dělit pouze jednou, a to při současném vypořádání všech prostředků účastníka splňujícího nárok na jednorázové vyrovnání.

(3) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na jednorázové vyrovnání za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a jednorázové vyrovnání se stává předmětem dědictví.

(4) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti účastníka o jeho výplatu, penzijní společnost vyplatí jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí bezprostředně následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen.

(5) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání určené osobě nebo dědici vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání do jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti, pokud je prokázána smrt účastníka.

(6) Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který před podáním žádosti o jeho výplatu přerušil placení příspěvků účastníka podle § 11, vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání do jednoho měsíce ode dne doručení písemné žádosti o jeho výplatu.

§ 25

Odbytné

(1) Odbytné náleží

a) účastníkovi v případě zániku doplňkového penzijního spoření podle § 8 písm. d) nebo e), pokud spořící doba trvala alespoň 24 kalendářních měsíců a nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti,

b) účastníkovi v případě zrušení účastnického fondu (§ 110), nedošlo-li k převodu prostředků účastníka do jiného účastnického fondu,

c) určené osobě, pokud účastník zemřel a nevznikl mu nárok na dávku podle § 19 písm. a) až c), e) nebo f); neurčil-li účastník určenou osobu, stává se odbytné předmětem dědictví.

(2) Zemřou-li účastník i určená osoba ve stejnou dobu nebo za okolností, které brání zjištění, kdo z nich zemřel jako první, považuje se pro účely posouzení vzniku nároku na odbytné za zjištěné, že účastník přežil určenou osobu a odbytné se stává předmětem dědictví.

(3) Výše odbytného představuje hodnotu prostředků účastníka ke dni zániku závazků ze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření určenému v dohodě účastníka a penzijní společnosti, nebo ke dni doručení výpovědi, po odečtení poskytnutých státních příspěvků.

(4) Odbytné podle odstavce 1 penzijní společnost vyplatí do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti oprávněné osoby o jeho výplatu.

(5) Částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků účastníka bez příspěvků zaměstnavatele zaplacených za účastníka a bez státních příspěvků náleží účastníkovi, který dosáhl věku 18 let, pokud spořící doba trvala nejméně 120 kalendářních měsíců a během posledních 24 kalendářních měsíců nedošlo k převodu prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti. Žádost o částečné odbytné lze podat během 24 kalendářních měsíců bezprostředně následujících po dni, kdy účastník dosáhl věku 18 let. Podáním žádosti ani výplatou částečného odbytného doplňkové penzijní spoření účastníka nezaniká. Není-li stanoveno jinak, platí pro částečné odbytné ustanovení tohoto zákona o odbytném.

§ 26

Dozví-li se penzijní společnost, že účastník zemřel, informuje nejpozději do 2 měsíců určenou osobu uvedenou ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření o jejím nároku z doplňkového penzijního spoření, pokud účastník uvedl adresu jejího místa pobytu v České republice nebo bydliště mimo území České republiky. V této informaci uvede, zda má určená osoba nárok na jednorázové vyrovnání podle § 24, nebo na odbytné podle § 25.

HLAVA II

PŘEVOD PROSTŘEDKŮ ÚČASTNÍKA K JINÉ PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI

§ 27

(1) Účastník má nárok na převedení prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že doplňkové penzijní spoření zaniklo podle § 8 písm. d) nebo e); to neplatí v případě podle odstavce 2.

(2) Nárok podle odstavce 1 nemá účastník, kterému před zánikem doplňkového penzijního spoření vznikl nárok na dávku podle § 19 písm. c).

(3) Penzijní společnost převede prostředky účastníka na základě jeho žádosti nejpozději do 1 měsíce ode dne zániku doplňkového penzijního spoření podle odstavce 1. Penzijní společnost může podání žádosti o převod prostředků podmínit zaplacením poplatku stanoveného tímto zákonem (§ 61). K žádosti o převod prostředků účastníka je účastník povinen doložit souhlas penzijní společnosti, ke které mají být prostředky účastníka převedeny.

(4) Při převodu prostředků účastníka podle odstavce 1 se účastníkovi spořící doba započítává.

(5) Státní příspěvek, který nebyl penzijní společnosti poukázán za dobu přede dnem převedení prostředků účastníka, se poukazuje na žádost, podanou penzijní společností ministerstvu, na účet této penzijní společnosti pro přijímání a vracení příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu vedený u depozitáře účastnického fondu, ke které byly prostředky účastníka převedeny.

HLAVA III

PROMLČENÍ

§ 28

(1) Nárok účastníka na převod prostředků k jiné penzijní společnosti, v případě kdy mu nevznikl nárok na odbytné a o převod prostředků podle § 27 odst. 3 nepožádal, se promlčí uplynutím 3 let ode dne zániku doplňkového penzijního spoření.

(2) Nárok na výplatu splatné splátky dávky podle § 22 se promlčí uplynutím 5 let ode dne její splatnosti.

(3) V případě, že se nárok účastníka promlčí podle odstavce 1 nebo 2, připadají tyto prostředky účastníka ve prospěch majetku v účastnickém fondu.

ČÁST ČTVRTÁ

PENZIJNÍ SPOLEČNOST

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 29

(1) Penzijní společnost je akciová společnost se sídlem na území České republiky, jejímž předmětem podnikání je shromažďování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků podle tohoto zákona za účelem jejich umísťování do účastnických fondů, obhospodařování majetku v účastnických fondech a vyplácení dávek doplňkového penzijního spoření.

(2) Činnost podle odstavce 1 může vykonávat jen právnická osoba, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti podle tohoto zákona.

(3) Kromě předmětu podnikání podle odstavce 1 může penzijní společnost vykonávat i další činnosti podle § 35, pokud je má zaregistrované, a činnosti podle § 74.

§ 30

(1) Obchodní firma penzijní společnosti obsahuje označení „penzijní společnost“.

(2) Osoba, která nemá povolení k činnosti penzijní společnosti, nesmí v souvislosti se svou činností používat označení „penzijní společnost“ ani jiné s tímto označením zaměnitelné označení.

HLAVA II

POVOLENÍ K ČINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI

§ 31

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti penzijní společnosti na žádost zakladatele akciové společnosti, a to přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, pokud

a) doloží, že vydává listinné akcie na jméno nebo zaknihované akcie,

b) sídlo a skutečné sídlo akciové společnosti bude na území České republiky,

c) doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu,

d) předloží

1. plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty,

2. návrh svého organizačního uspořádání a řídícího a kontrolního systému,

3. návrh pravidel obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti, která splňují požadavky stanovené tímto zákonem,

4. návrh pravidel jednání penzijní společnosti se zájemci o uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření (dále jen „zájemci o doplňkové penzijní spoření“) a s účastníky, která splňují požadavky stanovené tímto zákonem,

5. stanovy,

6. zakladatelskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu,

e) doloží věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti penzijní společnosti a výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti,

f) je splacen základní kapitál,

g) doloží, že má nejméně 2 vedoucí osoby a tyto vedoucí osoby splňují podmínky podle § 39 odst. 2,

h) kvalifikovanou účast budou mít pouze osoby vhodné z hlediska řádného a obezřetného vedení penzijní společnosti,

i) úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad penzijní společností, a pokud při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem, nebrání právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva účinnému výkonu dohledu nad penzijní společností a

j) doloží návrhy nebo základní zásady smluv o výkonu činnosti prostřednictvím jiné osoby, mají-li být takové smlouvy po udělení povolení uzavřeny.

(2) Česká národní banka písemně informuje ministerstvo o podání žádosti podle odstavce 1.

§ 32

Plán obchodní činnosti podle § 31 odst. 1 písm. d) bodu 1 pro první 3 účetní období obsahuje vždy

a) předpokládaný počet účastníků v jednotlivých účastnických fondech,

b) předpokládané náklady na splnění věcných, personálních a organizačních předpokladů a způsob krytí těchto nákladů,

c) odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny osobám uvedeným v § 74, zejména

1. podrobný odhad příjmů a výdajů z vykonávané činnosti,

2. odhadované údaje v rozsahu rozvahy a odhadované údaje v rozsahu výkazu zisku a ztráty,

3. odhadovaný výpočet potřebného kapitálu ve vztahu k obhospodařovaným účastnickým fondům a

4. odhadovanou výši provozních nákladů.

§ 33

(1) Penzijní společnost nelze založit na základě veřejné nabídky akcií.

(2) Povolení k činnosti penzijní společnosti se vydává na dobu neurčitou.

(3) Žádost o povolení podle § 31 lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek podle § 31 odst. 1 a § 32. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 34

O žádosti o povolení k činnosti penzijní společnosti rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.

§ 35

Další činnosti penzijní společnosti

(1) Česká národní banka zaregistruje na žádost penzijní společnosti vykonávání další činnosti, která spočívá pouze v poskytování služeb na finančním trhu, a to

a) ve zprostředkování uzavírání pojistných smluv pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pro případ úrazu, nemoci nebo jiné skutečnosti související se zdravím, splňuje-li penzijní společnost požadavky potřebné pro získání povolení podle jiného právního předpisu⁷),

b) ve vzdělávací činnosti v oblasti doplňkového penzijního spoření,

c) v pořádání zkoušek zaměřených na prokázání odborné způsobilosti v oblasti doplňkového penzijního spoření, nebo

d) v činnosti související se zajištěním provozu penzijní společnosti nebo jiných penzijních společností nebo jiných finančních institucí.

(2) K žádosti o registraci další činnosti penzijní společnost přiloží doklady osvědčující, že další činnost nebude bránit řádnému výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti.

(3) V případě, že výkon další činnosti brání řádnému výkonu činnosti penzijní společnosti nebo řádnému výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti nebo účinnému výkonu dohledu nad těmito činnostmi penzijní společnosti, Česká národní banka může

a) žádost o vykonávání další činnosti zamítnout, nebo

b) omezit rozsah další podnikatelské činnosti, popřípadě může stanovit podmínky, které musí penzijní společnost splnit před zahájením každé z těchto činností, nebo které musí dodržovat při jejím výkonu.

(4) Česká národní banka zúží rozsah registrace k výkonu činnosti penzijní společnosti o výkon další činnosti podle odstavce 1, jestliže o to penzijní společnost Českou národní banku písemně požádá.

(5) Žádost o registraci další podnikatelské činnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady prokazující skutečnosti uvedené v odstavci 2. Vzory tiskopisů a obsah jejich příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(6) K žádosti o registraci další činnosti podle odstavce 1 písm. a) nebo c) penzijní společnost

a) přiloží žádost o registraci podle jiného právního předpisu⁷) nebo žádost o akreditaci podle § 86 odst. 1, nebo

b) doloží, že byla provedena registrace podle jiného právního předpisu⁷) nebo udělena akreditace podle § 86 odst. 2.

(7) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 podané před vydáním rozhodnutí o povolení k činnosti penzijní společnosti nejdříve společně s rozhodnutím o povolení k činnosti penzijní společnosti. Při posuzování předpokladů pro registraci další činnosti vychází z podkladů pro rozhodnutí o povolení k činnosti penzijní společnosti.

HLAVA III

NĚKTERÉ PODMÍNKY VÝKONU ČINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI

Díl 1

Některé podmínky k výkonu činnosti

§ 36

(1) Penzijní společnost nesmí ovládat jinou právnickou osobu nebo držet účast na jiné osobě přesahující podíl 3 % na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu této osoby, ledaže se jedná o účast drženou na účet účastnického fondu, který tato penzijní společnost obhospodařuje.

(2) Penzijní společnost vytvoří nejpozději do 1 roku ode dne udělení povolení k činnosti penzijní společnosti povinný konzervativní fond (§ 94 odst. 1). To neplatí pro penzijní společnost, jejímž předmětem činnosti je pouze činnost podle § 29 odst. 1 písm. b).

(3) Počet účastníků u penzijní společnosti musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření povinného konzervativního fondu dosahovat alespoň 10000.

(4) Hodnota majetku v účastnickém fondu obhospodařovaném penzijní společností musí po uplynutí 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu dosahovat nejméně 50000000 Kč; to neplatí pro povinný konzervativní fond.

Díl 2

Požadavky na kapitál

§ 37

(1) Počáteční kapitál penzijní společnosti činí nejméně 50000000 Kč. Počátečním kapitálem se rozumí součet splaceného základního kapitálu a splaceného emisního ážia.

(2) Základní kapitál a emisní ážio lze splatit jen v penězích.

§ 38

(1) Penzijní společnost průběžně udržuje vlastní kapitál ve výši přiměřené prostředkům účastníků, které obhospodařuje.

(2) Vlastní kapitál penzijní společnosti je roven alespoň součtu

a) hodnoty 50000000 Kč zvýšené o 0,05 % z hodnoty majetku v obhospodařovaných účastnických fondech a v transformovaném fondu převyšujícím 5000000000 Kč; tento součet se nezvyšuje, dosáhne-li 500000000 Kč,

b) 25 % ze součtu nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních nákladů penzijní společnosti za bezprostředně předcházející účetní období; pokud penzijní společnost vykonává činnost penzijní společnosti po dobu kratší než jeden rok, použije pro výpočet 25 % z hodnoty nákladů na odpisy hmotného a nehmotného majetku a správních nákladů uvedených v obchodním plánu.

(3) Do výpočtu podle odstavce 2 písm. a) se zahrne celá hodnota majetku ve všech účastnických fondech a v transformovaném fondu obhospodařovaných penzijní společností.

Díl 3

Vedoucí osoby penzijní společnosti

§ 39

(1) K výkonu funkce vedoucí osoby penzijní společnosti je třeba předchozího souhlasu České národní banky.

(2) Česká národní banka udělí souhlas podle odstavce 1 osobě,

a) která má tyto předpoklady k výkonu své funkce:

1. dosáhla věku 18 let,

2. je svéprávná,

3. nenastala u ní skutečnost, která je překážkou provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

4. je důvěryhodná a

5. je odborně způsobilá a

b) která je osobou vhodnou z hlediska řádného a obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti, u níž má vykonávat funkci vedoucí osoby; Česká národní banka především posoudí, zda řádnému výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, zejména činnost u osoby s podobným předmětem podnikání,

c) která má dostatečné zkušenosti s investováním do majetku, na který je zaměřena investiční politika účastnických fondů, důchodových fondů a transformovaného fondu nebo s výkonem příslušné funkce ve vztahu k činnostem penzijní společnosti.

(3) Při posuzování skutečností uvedených v odstavci 2 vezme Česká národní banka v úvahu zejména rozsah pravomocí spojených s výkonem funkce, organizační uspořádání penzijní společnosti a její celkové personální vybavení.

(4) Žádost o souhlas podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 40

(1) Vedoucí osoba, která získala předchozí souhlas k výkonu své funkce, je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance každou změnu podmínek uvedených v § 39 odst. 2 a skončení výkonu své funkce.

(2) Nezačne-li vedoucí osoba penzijní společnosti vykonávat svou funkci do 6 měsíců ode dne, kdy jí byl předchozí souhlas udělen, nebo nevykonává-li vedoucí osoba penzijní společnosti z jakýchkoli důvodů svou funkci po dobu delší než 6 měsíců, předchozí souhlas zaniká.

Díl 4

Nabývání, zvyšování a pozbývání kvalifikované účasti na penzijní společnosti a ovládnutí penzijní společnosti

§ 41

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní banky

a) k nabytí kvalifikované účasti na penzijní společnosti,

b) ke zvýšení kvalifikované účasti na penzijní společnosti tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %, nebo

c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími penzijní společnost,

a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí na penzijní společnosti nevykonávají nebo významný vliv na jejich řízení neuplatňují; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech těchto ani jiných osob, neuplatňováním vlivu nedochází ke změně na možnosti těchto ani jiných osob jej na řízení penzijní společnosti uplatnit.

(2) Pro účely výpočtu účasti podle odstavce 1 se považují za hlasovací práva plynoucí z účasti na penzijní společnosti hlasovací práva uvedená v § 122 odst. 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu; § 122 odst. 7 až 14 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu platí obdobně.

§ 42

Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo ovládnutím a jejich oznámení

(1) Souhlas podle § 41 odst. 1 musejí osoba nebo osoby jednající ve shodě získat před nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo jejím ovládnutím.

(2) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo zvýší kvalifikovanou účast na penzijní společnosti nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu požádat o souhlas podle § 41 odst. 1.

(3) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo její ovládnutí bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního úkonu, na základě kterého k těmto změnám v účastech na penzijní společnosti došlo, avšak hlasovací práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení tohoto souhlasu Českou národní bankou.

§ 43

Posuzování kvalifikované účasti

(1) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti o souhlas podle § 41 odst. 1 vydá žadateli písemné potvrzení o jejím přijetí a uvědomí jej o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 2. Žádost obsahuje identifikační údaje osoby nebo osob hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na penzijní společnosti nebo penzijní společnost ovládnout, identifikační údaje penzijní společnosti, na které má být tato účast nabyta, zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel této penzijní společnosti nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá, a identifikační údaje osoby, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v § 44 odst. 3.

(2) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 1. Pokud Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen. To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle § 42 odst. 2.

(3) Je-li podaná žádost i přesto neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nejpozději však padesátý den běhu lhůty stanovené v odstavci 2, písemně vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných pro posouzení žádosti, s tím, že přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty stanovené v odstavci 2 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty stanovené v odstavci 2 se přerušuje nejdéle na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel

a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským státem, nebo

b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu vykonávajícího dohled nad bankami, institucemi elektronických peněz, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.

§ 44

(1) Žádost o udělení souhlasu podle § 43 odst. 1 lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 3. Vzory tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek uvedených v odstavci 3 a nepřihlíží přitom k ekonomickým potřebám trhu.

(3) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu na výkon činnosti penzijní společnosti jsou splněny tyto podmínky:

a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,

b) osoby, které jsou navrhovány za vedoucí osoby penzijní společnosti, splňují podmínky stanovené v § 39 odst. 2,

c) žadatel disponuje dostatečným objemem finančních zdrojů průhledného a nezávadného původu ve vztahu k vykonávaným nebo plánovaným činnostem u penzijní společnosti,

d) penzijní společnost bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti (§ 49 až 52),

e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být penzijní společnost zahrnuta,

1. nebrání účinnému dohledu nad penzijní společností a

2. neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku,

f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo jejím ovládnutím nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo,

g) jedná se o případ zvláštního zřetele hodný, pokud jde o žádost podle § 42 odst. 2.

(4) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka může určit lhůtu pro nabytí účasti penzijní společnosti podle § 41 odst. 1.

§ 45

Česká národní banka se může domáhat, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady penzijní společnosti, na které byla nabyta nebo zvýšena kvalifikovaná účast nebo byla ovládnuta osobou nebo osobami jednajícími ve shodě bez předchozího souhlasu České národní banky. Neuplatní-li Česká národní banka toto právo u soudu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne konání valné hromady nebo, nebyla-li valná hromada řádně svolána, ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se Česká národní banka mohla dozvědět, že měla být svolána, nejdéle však ve lhůtě do 1 roku ode dne konání valné hromady nebo ode dne, kdy se Česká národní banka mohla dozvědět, že valná hromada měla být svolána, toto právo zaniká. Ustanovení zákona o obchodních korporacích o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady se použijí obdobně.

§ 46

Pozbytí nebo snížení kvalifikované účasti

Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance, že

a) snižují svoji kvalifikovanou účast na penzijní společnosti tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %, nebo ji zcela pozbývají, nebo

b) snižují svoji kvalifikovanou účast na penzijní společnosti tak, že ji přestávají ovládat.

§ 47

Oznámení obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na penzijní společnosti nebo o osobě nebo osobách přestávajících ji ovládat, údaje o penzijní společnosti, na které je tato účast snížena nebo pozbyta nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této penzijní společnosti po jejím snížení nebo údaj o rozsahu vlivu na řízení na této penzijní společnosti po jeho snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na penzijní společnosti nabývají nebo zvyšují, nebo osobách, které získávají vliv na řízení penzijní společnosti.

Díl 5

Ochrana peněžních prostředků neumístěných do účastnických fondů

§ 47a

(1) Peněžní prostředky svěřené penzijní společnosti pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku musí být drženy na samostatném účtu u depozitáře odděleně od prostředků určených k jinému účelu. Tyto prostředky nelze použít k účelu jinému, než který je stanoven ve větě první.

(2) Prostředky podle odstavce 1 nejsou součástí majetkové podstaty penzijní společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí.

(3) V případě převodu obhospodařování všech účastnických fondů podle § 109 je penzijní společnost povinna převést prostředky podle odstavce 1 na účet zřízený u depozitáře schváleného v rozhodnutí České národní banky podle § 109 odst. 5.

HLAVA IV

PRAVIDLA ČINNOSTI A HOSPODAŘENÍ PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI

Díl 1

Odborná péče

§ 48

Penzijní společnost vykonává svoji činnost s odbornou péčí.

Díl 2

Obezřetný výkon činnosti penzijní společnosti

§ 49

K zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti a výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti penzijní společnost zavede a udržuje

a) řídicí a kontrolní systém,

b) postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi

1. penzijní společností, jejími vedoucími osobami a jejími zaměstnanci a účastnickým fondem a mezi těmito fondy navzájem, účastníky nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření,

2. osobou, která ovládá penzijní společnost, nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako penzijní společnost a jejich vedoucími osobami a účastnickým fondem, účastníky nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření,

3. zájemci o doplňkové penzijní spoření a účastníky navzájem,

c) zásady odměňování zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých vykonává své činnosti,

d) opatření k ochraně vnitřních informací a

e) opatření k předcházení manipulace s trhem.

§ 50

(1) Řídicí a kontrolní systém zahrnuje

a) organizační předpoklady a předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy

1. zásady a postupy řízení,

2. organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovací pravomoci, v rámci nichž se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný,

3. řádné administrativní a účetní postupy,

4. pravidla pro účinné vyřizování stížností a reklamací zájemců o doplňkové penzijní spoření a účastníků a

5. systém vnitřní komunikace,

b) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. pravidla přístupu penzijní společnosti k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity, a k rizikům, kterým jsou nebo mohou být vystaveny účastnické fondy obhospodařované touto penzijní společností,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik,

c) pravidla vnitřní kontroly, jejichž součástí je vždy

1. vnitřní audit,

2. průběžná kontrola dodržování povinností penzijní společnosti plynoucích z tohoto zákona, jiných právních předpisů a z vnitřních předpisů penzijní společnosti,

3. kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru a

4. pravidla kontroly činnosti osob uvedených v § 51, pomocí nichž penzijní společnost vykonává některé činnosti.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti činností penzijní společnosti a musí zajišťovat řádný a plynulý výkon činnosti penzijní společnosti.

(3) Penzijní společnost průběžně ověřuje a pravidelně hodnotí přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému.

§ 51

Činnosti vykonávané prostřednictvím jiné osoby

(1) Pokud penzijní společnost pověří jinou osobu výkonem významné provozní činnosti, přijme opatření k vyloučení vzniku nepřiměřeného provozního rizika.

(2) Významná provozní činnost, jejímž výkonem byla pověřena jiná osoba, nemůže být vykonávána způsobem, který by podstatně snižoval kvalitu řídicího a kontrolního systému nebo možnost České národní banky vykonávat dohled nad dodržováním povinností penzijní společnosti. Penzijní společnost rovněž zajistí, že osoba pověřená výkonem významné provozní činnosti splňuje požadavky na personální vybavení podle § 53 a 54 a má dostatečné organizační a věcné předpoklady pro řádný výkon této činnosti. Penzijní společnost nesmí pověřit výkonem významné provozní činnosti osobu, jejíž zájmy mohou být ve střetu se zájmy penzijní společnosti nebo účastníků. Výkonem významné provozní činnosti lze pověřit pouze osobu, která má sídlo v členském státu.

(3) Provozní činnost penzijní společnosti se považuje za významnou, pokud by nedostatek v jejím výkonu vážně narušil řádný a plynulý výkon činností penzijní činnosti nebo plnění povinností penzijní společnosti, ohrozil její finanční stabilitu nebo finanční stabilitu účastnických fondů nebo důchodových fondů, anebo představoval změnu předpokladů, na základě kterých bylo penzijní společnosti uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti.

(4) Za významnou provozní činnost penzijní společnosti se nepovažuje

a) právní nebo jiné poradenství, vzdělávání jejích pracovníků, činnosti spojené s vyúčtováním jí poskytovaných služeb, ochrana jejích prostor a zaměstnanců,

b) odebírání standardizovaných služeb, včetně informací o trhu a cenách.

(5) Pověřením jiné osoby výkonem činnosti zůstává nedotčena odpovědnost penzijní společnosti vyplývající z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

(6) Penzijní společnost nesmí pověřit jinou osobu rozhodováním o obchodním vedení penzijní společnosti a kontrolou dodržování způsobu investování účastnických a důchodových fondů.

§ 52

Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob dodržování jednotlivých pravidel obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti podle § 49 a 50 a

b) požadavky na pověření k výkonu činností penzijní společnosti jinou osobou a požadavky na výkon činností penzijní společnosti jinou osobou podle § 51.

Díl 3

Personální vybavení

§ 53

(1) Penzijní společnost má personální vybavení pro výkon činnosti penzijní společnosti a výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti, a to přiměřené povaze, složitosti a rozsahu jí vykonávaných činností.

(2) U zaměstnanců, vedoucích osob a jiných osob, pomocí kterých vykonává penzijní společnost své činnosti, penzijní společnost zabezpečí, aby se jednalo o osoby důvěryhodné, které mají znalosti a zkušenosti nezbytné pro plnění jim přidělených činností. Důvěryhodnost, znalosti a zkušenosti jsou tyto osoby povinny penzijní společnosti prokázat příslušnými doklady.

(3) Penzijní společnost zabezpečí, aby osoby uvedené v odstavci 2 měly znalost postupů a předpisů nezbytných pro plnění jejích povinností souvisejících s činností penzijní společnosti.

(4) Penzijní společnost zabezpečí, aby rozsah a povaha činností vykonávaných osobami uvedenými v odstavci 2 nebránily řádnému výkonu jednotlivých činností těchto osob.

Díl 4

Pravidla jednání při výkonu činnosti penzijní společnosti

§ 54

(1) Penzijní společnost při výkonu své činnosti jedná kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků, zejména plní tyto povinnosti:

a) řádně a bez zbytečného odkladu umisťuje příspěvky účastníků, jejich zaměstnavatelů a státní příspěvky do účastnických fondů,

b) provádí platby bezhotovostně, pokud to nevylučuje povaha věci,

c) nemanipuluje s trhem,

d) nezneužívá vnitřní informace a zamezuje přístup k vnitřním informacím,

e) nešíří nesprávné nebo zavádějící informace,

f) nenarušuje celistvost trhu,

g) nenabízí výhody, jejichž spolehlivost nelze zaručit,

h) provádí obchody za nejlepších podmínek,

i) zpracovává obchody spravedlivě a bez zbytečných průtahů,

j) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku finančních ztrát,

k) provádí analýzy ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných informací,

l) neprovádí nadbytečné obchody bez ohledu na nejlepší zájmy účastníků,

m) porovnává kurzy nebo ceny jednotlivých nákupů a prodejů vzájemně mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných na regulovaných trzích.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění pravidel jednání penzijní společnosti podle odstavce 1.

Díl 5

Uchovávání dokumentů a záznamů

§ 55

(1) Penzijní společnost uchovává

a) dokumenty týkající se doplňkového penzijního spoření, včetně smluv o doplňkovém penzijním spoření a záznamů evidence podle § 120,

b) záznamy komunikace se zájemcem o doplňkové penzijní spoření nebo účastníkem týkající se doplňkového penzijního spoření,

c) dokumenty a záznamy uvedené v písmenech a) a b), pokud jejím jménem jednal vázaný zástupce penzijní společnosti.

(2) Penzijní společnost uchovává dokumenty podle odstavce 1 po celou dobu trvání závazkového vztahu a nejméně po dobu 10 let v případě dokumentů podle odstavce 1 písm. a) a 3 let v případě záznamů komunikace podle odstavce 1 písm. b) od okamžiku zániku závazků založených smlouvou o doplňkovém penzijním spoření nebo od okamžiku poslední komunikace se zájemcem o doplňkové penzijní spoření; to platí i pro osobu, jejíž povolení k činnosti penzijní společnosti bylo odňato, jakož i pro jejího právního nástupce.

Díl 6

Oddělené účtování o majetku penzijní společnosti a účastnického fondu

§ 56

(1) Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v účastnickém fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních účastnických fondů.

(2) Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zákona upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro jednotlivé účastnické fondy, jejichž majetek obhospodařuje, tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky za každý účastnický fond.

Díl 7

Výroční a pololetní zpráva

§ 57

Výroční zprávy

(1) Penzijní společnost nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období zašle České národní bance svou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví a výroční zprávu za každý obhospodařovaný účastnický fond a uveřejní je na svých internetových stránkách. Zaslaná výroční zpráva penzijní společnosti a výroční zprávy za každý obhospodařovaný účastnický fond musí být ověřeny auditorem.

(2) Pokud valná hromada penzijní společnosti neschválí ve lhůtě podle odstavce 1 řádnou účetní závěrku, penzijní společnost ji zašle České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady; tyto údaje současně uveřejní na svých internetových stránkách.

(3) Pokud soud rozhodne o neplatnosti usnesení valné hromady, kterým valná hromada penzijní společnosti schválila účetní závěrku, zašle penzijní společnost bez zbytečného odkladu České národní bance pravomocný rozsudek v této věci a současně jej uveřejní na svých internetových stránkách.

(4) Výroční zprávy podle odstavce 1 za poslední 3 účetní období musí být veřejně přístupné v sídle penzijní společnosti. Penzijní společnost poskytne účastníkovi na jeho žádost bez zbytečného odkladu výroční zprávy za poslední 3 účetní období bezplatně elektronicky nebo v listinné podobě za náhradu účelně vynaložených nákladů.

§ 58

Pololetní zprávy

(1) Penzijní společnost do 2 měsíců po uplynutí prvních 6 měsíců účetního období vypracuje, uveřejní na svých internetových stránkách a zašle České národní bance v elektronické podobě svou pololetní zprávu a pololetní zprávu za každý obhospodařovaný účastnický fond.

(2) Pololetní zprávy podle odstavce 1 za poslední 3 účetní období musí být veřejně přístupné v sídle penzijní společnosti. Penzijní společnost poskytne účastníkovi na jeho žádost bez zbytečného odkladu pololetní zprávy za poslední 3 účetní období bezplatně elektronicky nebo v listinné podobě za náhradu účelně vynaložených nákladů.

§ 59

Prováděcí právní předpis stanoví

a) informace, které obsahuje výroční zpráva penzijní společnosti a účastnického fondu nad rámec zákona upravujícího účetnictví,

b) informace, které obsahuje pololetní zpráva penzijní společnosti a účastnického fondu,

c) způsob poskytování výroční zprávy a pololetní zprávy účastnického fondu a důchodového fondu účastníkům.

HLAVA V

ÚPLATA PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI, POPLATKY A ÚPLATA ZA ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

§ 60

Úplata penzijní společnosti

(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu hrazenou z majetku v účastnickém fondu, jejíž výše musí být stanovena ve statutu účastnického fondu; tato úplata je tvořena

a) úplatou za obhospodařování majetku v účastnických fondech a

b) úplatou za zhodnocení majetku v účastnických fondech.

(2) Z úplaty se hradí veškeré náklady, které hradí penzijní společnost v souvislosti se svým podnikáním v doplňkovém penzijním spoření třetím osobám, zejména

a) úplata za výkon činnosti depozitáře účastnického fondu a auditora,

b) poplatky hrazené bance,

c) odměna jiným osobám než penzijní společnosti nabízejícím a zprostředkovávajícím doplňkové penzijní spoření (§ 74) a provádějícím správu smluv o doplňkovém penzijním spoření a související činnosti,

d) poplatky hrazené osobě provádějící vypořádání obchodů s investičními nástroji, převodním místům, obchodníkům s cennými papíry a

e) náklady na propagaci a reklamu.

(3) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. a) nesmí v případě povinného konzervativního fondu překročit 0,4 % a v případě ostatních účastnických fondů 1 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v účastnickém fondu. Takto stanovená úplata se sníží o náklady na nákup, prodej a držení cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu účastnického fondu za každý den příslušného období.

(4) Výše úplaty podle odstavce 1 písm. b) je v případě povinného konzervativního fondu nejvýše 10 % a v případě ostatních účastnických fondů nejvýše 15 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.

(5) Penzijní společnost nemá nárok na úplatu podle odstavce 1 písm. b) v případě, že průměrná roční hodnota penzijní jednotky účastnického fondu v příslušném období byla rovna nebo nižší než nejvyšší průměrná roční hodnota penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku účastnického fondu.

(6) Průměrná hodnota penzijní jednotky účastnického fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot penzijních jednotek účastnického fondu za každý den příslušného období.

(7) Pro účely stanovení úplaty podle odstavce 3 se náklady na držení cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování rozumí zejména podíl na celkové výši nákladů hrazených z majetku fondu kolektivního investování, který odpovídá investici v tomto fondu kolektivního investování.

§ 61

Poplatky

(1) Penzijní společnost má kromě úplaty podle § 60 nárok pouze na jednorázové poplatky od účastníka za

a) změnu strategie spoření podle § 5 odst. 7,

b) převod prostředků k jiné penzijní společnosti podle § 27,

c) pozastavení výplaty dávky podle § 22 odst. 3,

d) odeslání výpisu doplňkového penzijního spoření častěji než jednou ročně,

e) jiný způsob výplaty dávky než vnitrostátním bankovním převodem,

f) poskytování informací jiným způsobem než stanoví tento zákon.

(2) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. a) musí odrážet účelně vynaložené náklady na provedení změny a činí nejvýše 500 Kč.

(3) Výše poplatku podle odstavce 1 písm. b) činí nejvýše 800 Kč.

(4) Poplatek za převod prostředků podle odstavce 1 písm. b) uhradí účastník při podání žádosti o převod. Tento poplatek není hrazen z prostředků účastníka evidovaných na osobním penzijním účtu. Započtení tohoto poplatku proti převáděným prostředkům účastníka není přípustné.

(5) Výše poplatku za úkony uvedené v odstavci 1 písm. c) až f) musí odrážet účelně vynaložené náklady na jejich provedení. Za účelně vynaložený náklad pro úkon podle odstavce 1 písm. e) se považuje rozdíl v nákladech mezi jiným způsobem stanovení vyplácení dávky než vnitrostátním bankovním převodem.

§ 62

Výjimky z placení poplatků za převod prostředků účastníka

(1) Převod prostředků účastníka do jiného účastnického fondu obhospodařovaného jednou penzijní společností nebo převod všech jeho prostředků k jiné penzijní společnosti je bezplatný v případě, že účastník měl část nebo všechny své prostředky umístěny

a) v účastnickém fondu, v jehož statutu došlo ke změnám ohledně způsobu investování, investičních cílů nebo zvýšení úplaty,

b) ve zrušovaném účastnickém fondu (§ 110),

c) ve slučovaných účastnických fondech (§ 113),

d) v účastnickém fondu, jehož obhospodařování bylo převedeno na jinou penzijní společnost (§ 109),

e) v účastnickém fondu, o jehož nařízeném převodu rozhodla Česká národní banka (§ 150), nebo

f) v účastnickém fondu penzijní společnosti, která se slučuje s jinou penzijní společností (§ 64).

(2) Penzijní společnost může zpoplatnit změnu strategie spoření nebo převod prostředků účastníka k jiné penzijní společnosti v případě, že účastník požádá o tyto změny po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o

a) schválení změny statutu účastnického fondu,

b) zrušení účastnického fondu,

c) povolení sloučení účastnických fondů,

d) povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů,

e) nařízení převodu obhospodařování účastnického fondu, nebo

f) schválení sloučení penzijních společností.

(3) Pokud účastník požádá o převod po více než 60 měsících trvání spořící doby u téže penzijní společnosti, penzijní společnost poplatek podle § 61 odst. 1 písm. b) neúčtuje.

(4) Je-li změna strategie spoření provedena pouze jednou za kalendářní rok, je bezplatná.

§ 63

Úplata za nabízení a zprostředkování doplňkového penzijního spoření

(1) Výše odměny podle § 60 odst. 2 písm. c) nesmí překročit 7 % průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti za uzavření jedné smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Rozhodným okamžikem pro výpočet odměny je den uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro změnu smlouvy.

HLAVA VI

PŘEMĚNA A ZRUŠENÍ PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI

Díl 1

Fúze penzijních společností

§ 64

Přeměnu penzijní společnosti lze uskutečnit pouze vnitrostátní fúzí sloučením penzijních společností (dále jen „fúze penzijních společností“) a je k ní třeba předchozího povolení České národní banky.

§ 65

(1) Žádost o povolení fúze lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důvodu fúze penzijních společností a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 4. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) K žádosti o povolení fúze penzijních společností žadatel přiloží projekt fúze penzijních společností, který, kromě náležitostí podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev⁸), obsahuje

a) předpokládané změny v organizačním uspořádání a řídicím a kontrolním systému nástupnické penzijní společnosti,

b) souhlas penzijních společností zúčastněných na fúzi se záměrem sloučit povinné konzervativní fondy a základní zásady realizace tohoto záměru,

c) pro první 3 účetní období po uskutečnění fúze

1. odhad výnosů a nákladů v členění na náklady spojené se zavedením činnosti a na běžné náklady, zejména režijní náklady a náklady na odměny samostatným zprostředkovatelům,

2. podrobný odhad příjmů a výdajů z vykonávané činnosti,

3. odhadovanou rozvahu a výkaz zisků a ztrát a

4. odhadovaný výpočet potřebného kapitálu ve vztahu k obhospodařovaným účastnickým fondům i důchodovým fondům, v případě že existují.

(3) Znalecká zpráva pro fúzi penzijních společností obsahuje rovněž stanovisko znalce k náležitostem projektu fúze penzijních společností podle odstavce 2.

(4) Česká národní banka fúzi penzijních společností nepovolí, pokud

a) by ohrozila nároky účastníka nebo jeho prostředky nebo by vystavila jeho nároky nebo prostředky nepřiměřenému riziku,

b) by nástupnická penzijní společnost nesplňovala požadavky obezřetného výkonu činnosti penzijní společnosti nebo výkonu činností souvisejících s činností penzijní společnosti, nebo

c) je osoba zúčastněná na fúzi osobou, které nebylo uděleno povolení k činnosti penzijní společnosti.

(5) Penzijní společnost zašle České národní bance na vědomí pozvánku na valnou hromadu, na jejíž program je zařazeno jednání o její fúzi.

§ 66

Účastník se pro účely fúze penzijních společností nepovažuje za věřitele.

§ 67

Nástupnická penzijní společnost informuje bez zbytečného odkladu po zápisu fúze penzijní společnosti do obchodního rejstříku účastníky o uskutečnění fúze.

§ 68

Nástupnická penzijní společnost sloučí povinné konzervativní fondy (§ 113) v souladu se záměrem uvedeným v projektu fúze penzijních společností nejpozději do 1 roku od zápisu fúze penzijních společností do obchodního rejstříku tak, aby obhospodařovala jeden povinný konzervativní fond.

Díl 2

Zrušení penzijní společnosti

§ 69

Rozhodnutí o zrušení penzijní společnosti

(1) Pokud valná hromada rozhodne o zrušení penzijní společnosti s likvidací, rozhodne současně o návrhu na jmenování likvidátora penzijní společnosti. Rozhodnutí o zrušení penzijní společnosti s likvidací, návrh na jmenování likvidátora a žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti musejí být bez zbytečného odkladu doručeny České národní bance. Rozhodnutí valné hromady o zrušení penzijní společnosti s likvidací nabývá účinnosti dnem jmenování likvidátora penzijní společnosti Českou národní bankou.

(2) Pokud rozhodne o zrušení penzijní společnosti s likvidací soud, je penzijní společnost povinna bez zbytečného odkladu doručit České národní bance žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti.

(3) Česká národní banka odejme povolení k činnosti penzijní společnosti, jestliže penzijní společnost neobhospodařuje žádný účastnický fond, transformovaný fond nebo důchodové fondy a má vypořádané závazky vůči účastníkům.

(4) Žádost o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti lze podat pouze na předepsaném tiskopisu. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Návrh na jmenování likvidátora obsahuje identifikační údaje likvidátora a jeho přílohu tvoří stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se penzijní společnost zrušuje s likvidací a navrhuje se likvidátor.

§ 70

Likvidátor penzijní společnosti

(1) Likvidátora penzijní společnosti jmenuje a odvolává Česká národní banka; to neplatí, pokud o zrušení penzijní společnosti s likvidací rozhodne soud. Soud jmenuje likvidátora na návrh České národní banky.

(2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu po obdržení návrhu na jmenování likvidátora podle § 69 odst. 1 a 5

a) jmenuje likvidátora, nebo

b) návrh zamítne, jestliže shledá u navrženého likvidátora skutečnosti uvedené v odstavcích 4 a 5 nebo jestliže má k navrženému likvidátorovi důvodné výhrady, a současně jmenuje jiného likvidátora; proti zamítnutí návrhu na jmenování likvidátora není přípustný opravný prostředek.

(3) Likvidátor se může vzdát funkce písemným oznámením o odstoupení z funkce, které musí být doručeno České národní bance. Účinky odstoupení z funkce likvidátora nastávají dnem uvedeným v oznámení o odstoupení z funkce, nejdříve však 30 dnů ode dne doručení oznámení České národní bance.

(4) Česká národní banka odvolá likvidátora penzijní společnosti, který opakovaně nebo závažným způsobem porušil právní předpis v souvislosti s výkonem funkce likvidátora penzijní společnosti nebo přestal splňovat předpoklady stanovené tímto zákonem pro výkon funkce likvidátora.

(5) Jestliže se likvidátor penzijní společnosti vzdá funkce, je odvolán, vyškrtnut ze seznamu likvidátorů nebo z jiných důvodů tuto funkci nevykonává nebo nemůže vykonávat, Česká národní banka jmenuje bez zbytečného odkladu nového likvidátora.

(6) Opravný prostředek podaný proti rozhodnutí České národní banky o jmenování nebo odvolání likvidátora nemá odkladný účinek.

(7) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a návrh na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor jmenovaný Českou národní bankou.

(8) Náhrada hotových výdajů likvidátora penzijní společnosti a odměna likvidátora jsou placeny z majetku penzijní společnosti; v případě, že majetek této společnosti nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Likvidátorovi jmenovanému Českou národní bankou jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost v rozsahu, v jakém jsou povinny ji poskytnout insolvenčnímu správci podle jiného právního předpisu.

§ 71

Společná ustanovení

(1) Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost, která vstoupila do likvidace, se i nadále řídí tímto zákonem.

(2) Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost, která vstoupila do likvidace, nesmí uzavírat nové smlouvy o doplňkovém penzijním spoření podle § 5.

Díl 3

Zvláštní ustanovení o předmětu podnikání a podniku penzijní společnosti

§ 72

Změna předmětu podnikání penzijní společnosti není přípustná.

§ 73

Podnik penzijní společnosti nelze převést, použít k zajištění závazku nebo přenechat do nájmu, a to ani jeho část.

ČÁST PÁTÁ

DISTRIBUCE DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 74

Osoby oprávněné zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření

(1) Vyvíjet jako podnikatel činnosti směřující k tomu, aby účastník nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření měl příležitost s penzijní společností sjednat, změnit nebo ukončit doplňkové penzijní spoření, a sjednávat, měnit nebo ukončovat doplňkové penzijní spoření jménem penzijní společnosti nebo jménem účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření (dále jen „zprostředkování doplňkového penzijního spoření“) je oprávněn pouze

a) samostatný zprostředkovatel, nebo

b) vázaný zástupce.

(2) Samostatný zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Samostatný zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce.

(3) Vázaný zástupce, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců. Vázaný zástupce, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců.

(4) Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce zprostředkovávají doplňkové penzijní spoření pouze tak, že oni sami, jsou-li fyzickou osobou, a osoby, jimiž doplňkové penzijní spoření zprostředkovávají, nebo které jsou za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odpovědné, jsou důvěryhodné a odborně způsobilé.

§ 75

Odborná péče

(1) Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce jsou povinni zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření s odbornou péčí.

(2) Na samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce se při zprostředkování doplňkového penzijního spoření použijí obdobně § 126 až 140.

§ 75a

Uchovávání dokumentů a záznamů

(1) Samostatný zprostředkovatel při zprostředkování doplňkového penzijního spoření pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k zprostředkování doplňkového penzijního spoření.

(2) Samostatný zprostředkovatel uchovává při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména

a) vyhotovení smluv o zprostředkování doplňkového penzijního spoření, kopie vyhotovení smluv o doplňkovém penzijním spoření nebo jejich návrhů a kopie dohod o změně nebo zániku doplňkového penzijního spoření nebo jejich návrhů, na jejichž uzavření se samostatný zprostředkovatel nebo jeho vázaný zástupce přímo podílel,

b) dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování doplňkového penzijního spoření, byly-li pořízeny, včetně záznamu z jednání s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření, popřípadě jiné smluvní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu,

c) záznamy z jiné komunikace mezi samostatným zprostředkovatelem a účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření dokládající zprostředkování doplňkového penzijního spoření, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření, a

d) dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce.

(3) Samostatný zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu

a) jednoho kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, v němž došlo k poslední komunikaci s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření, nedošlo-li ke sjednání doplňkového penzijního spoření, nebo

b) trvání doplňkového penzijního spoření a do konce desátého kalendářního roku od jeho zániku.

(4) Povinnost uvedenou v odstavcích 1 až 3 má i právní nástupce samostatného zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo.

(5) Záznam komunikace s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření se pořizuje písemně nebo jiným průkazným způsobem a obsahuje datum komunikace, dostatečnou identifikaci stran komunikace a obsah komunikace.

§ 76

Vstupní platba a odměna

(1) Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce nesmí vyžadovat od osoby, která se podílí nebo má podílet na zprostředkování doplňkového penzijního spoření, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost.

(2) Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce nesmí odměny za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odvozovat od získání dalších osob pro tuto činnost odměňovanou osobou.

HLAVA II

SAMOSTATNÝ ZPROSTŘEDKOVATEL, VÁZANÝ ZÁSTUPCE A JEJICH OPRÁVNĚNÍ

Díl 1

Samostatný zprostředkovatel a jeho oprávnění

§ 77

Samostatný zprostředkovatel

(1) Samostatným zprostředkovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření na základě oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele uděleného Českou národní bankou.

(2) Samostatný zprostředkovatel uzavírá pro zprostředkování doplňkového penzijního spoření s penzijní společností nebo účastníkem anebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření smlouvu, která, vyplývá-li z ní pro účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření určitá povinnost, musí mít písemnou formu.

§ 77a

Podmínky pro udělení oprávnění k činnosti

Česká národní banka udělí oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele žadateli, jestliže

a) má sídlo nebo pobočku na území České republiky,

b) je důvěryhodný; je-li žadatelem právnická osoba, důvěryhodnost prokazuje člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, který je právnickou osobou,

c) je odborně způsobilý; je-li žadatelem právnická osoba, odbornou způsobilost prokazuje člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností, pokud tyto osoby skutečně řídí distribuci doplňkového penzijního spoření nebo mají být za tuto činnost odpovědny,

d) splňuje podmínky uvedené v § 77f,

e) údaje o osobě žadatele uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru a

f) není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem nebo vázaným zástupcem.

§ 77b

Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti

(1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti v plném rozsahu, zapíše samostatného zprostředkovatele do registru osob oprávněných zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření (dále jen „registr“). Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu samostatného zprostředkovatele do registru. O zápisu samostatného zprostředkovatele do registru Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.

§ 77c

Trvání a prodloužení oprávnění k činnosti

(1) Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl samostatný zprostředkovatel zapsán do registru.

(2) Česká národní banka samostatnému zprostředkovateli prodlouží oprávnění k činnosti vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku. Česká národní banka samostatnému zprostředkovateli zaplacení správního poplatku neprodleně potvrdí.

§ 77d

Oznamování změn

(1) Samostatný zprostředkovatel oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance, že došlo ke změně ve skutečnostech, které jsou podle § 77a podmínkou pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele.

(2) Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, údaje a doklady související se změnou údajů.

(3) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje.

§ 77e

Zánik oprávnění k činnosti

(1) Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele zaniká

a) smrtí fyzické osoby,

b) zánikem právnické osoby,

c) oznámením o ukončení činnosti nebo pozdějším dnem, který je v tomto oznámení uveden jako den ukončení činnosti,

d) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 77c odst. 2, nebo

e) odnětím (§ 154).

(2) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

§ 77f

Povinné pojištění

(1) Samostatný zprostředkovatel musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit účastníkovi nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření škodu způsobenou porušením některé z jeho povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují ke zprostředkování doplňkového penzijního spoření, s limitem pojistného plnění nejméně 13500000 Kč na jednu pojistnou událost a nejméně 20250000 Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce.

(2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojišťovny se sídlem v členském státě nebo u pojišťovny se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, a musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila vyšší z limitů 5000 Kč nebo 1 % z výše pojistného plnění.

§ 77g

Náhrada škody způsobené samostatným zprostředkovatelem

Použije-li penzijní společnost při své činnosti samostatného zprostředkovatele, nehradí škodu jím způsobenou; pokud ho však nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

§ 77h

Pravidla kontroly činnosti a střet zájmů

Samostatný zprostředkovatel přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti své činnosti zavede, udržuje a uplatňuje

a) pravidla kontroly činnosti osob, jimiž zprostředkovává doplňkové penzijní spoření, zejména se zaměřením na kontrolu řádného dodržování pravidel jednání stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci doplňkového penzijního spoření, a kontrolu řádného provozování činnosti,

b) pravidla odměňování osob, jimiž zprostředkovává doplňkové penzijní spoření; tato pravidla nesmí motivovat k neplnění povinností podle tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k zprostředkování doplňkového penzijního spoření, přičemž nesmí motivovat k tomu, aby byly účastníkům nebo zájemcům o doplňkové penzijní spoření doporučovány konkrétní penzijní produkty na úkor jiných produktů, které by lépe odpovídaly potřebám zákazníka,

c) postupy pro předcházení, zjišťování a řízení střetu zájmů,

d) systém vyřizování stížností, který zahrnuje i obecná pravidla pro evidenci a vyřizování stížností a

e) evidenci zprostředkovaných smluv o doplňkovém penzijním spoření, přičemž obsah evidence stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 2

Vázaný zástupce a jeho oprávnění

§ 78

Vázaný zástupce

(1) Vázaným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření na základě zápisu vázaného zástupce do registru.

(2) Vázaný zástupce uzavírá pro výkon činnosti spočívající ve zprostředkování doplňkového penzijního spoření na základě oprávnění podle odstavce 1 se zastoupeným smlouvu, která musí mít písemnou formu. Smlouvu lze uzavřít pouze s jedním zastoupeným.

§ 78a

Zápis do registru

(1) Česká národní banka na základě oznámení podle § 78b podaného zastoupeným zapíše do registru vázaného zástupce, pokud

a) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osoby uvedené v oznámení v příslušném základním registru a

b) ten, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem ani vázaným zástupcem.

(2) Česká národní banka zapíše vázaného zástupce do registru neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jí oznámení došlo.

(3) O zápisu vázaného zástupce do registru nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje zastoupeného. Nesouhlasí-li zastoupený s neprovedením zápisu, vydá Česká národní banka na jeho požádání o neprovedení zápisu rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení.

§ 78b

Oznámení vázaného zástupce

(1) Zastoupený může oznámit pouze takového vázaného zástupce, který

a) má sídlo nebo pobočku na území České republiky a

b) splňuje podmínky pro provozování činnosti vázaného zástupce stanovené tímto zákonem.

(2) Oznámení vázaného zástupce podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též

a) identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, a

b) prohlášení, že vázaný zástupce splňuje podmínky pro výkon činnosti podle tohoto zákona.

§ 78c

Vznik, trvání a prodloužení oprávnění k činnosti

(1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce vzniká zápisem vázaného zástupce do registru.

(2) V případě, že bude osoba jako vázaný zástupce oznámena více zastoupenými, bude Českou národní bankou zapsána do registru pro zastoupeného, který tuto osobu oznámil jako první.

(3) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis do registru.

(4) Česká národní banka oprávnění k činnosti vázanému zástupci prodlouží vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku. Česká národní banka zastoupenému zaplacení správního poplatku neprodleně potvrdí.

(5) Zastoupený současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bance prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů, kterým vázaným zástupcům se má oprávnění na základě zaplaceného správního poplatku prodloužit.

§ 78d

Ukončení zastoupení

(1) Zastoupený je povinen bez zbytečného odkladu ukončit závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2, zjistí-li, že vázaný zástupce nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro oznámení nebo výkon činnosti vázaného zástupce; závazek zaniká nejpozději dnem, kdy vázanému zástupci dojde projev vůle ukončující závazek, bez ohledu na délku výpovědní doby či ujednání obdobné povahy.

(2) Vázaný zástupce je povinen bez zbytečného odkladu ukončit závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2, přestane-li splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro oznámení nebo výkon činnosti vázaného zástupce; závazek zaniká nejpozději dnem, kdy zastoupenému dojde projev vůle ukončující závazek, bez ohledu na délku výpovědní doby či ujednání obdobné povahy.

(3) Zastoupený je povinen oznámit bez zbytečného odkladu České národní bance, že závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2 zanikl. Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

§ 78e

Zánik oprávnění k činnosti

(1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce zaniká

a) smrtí fyzické osoby,

b) zánikem právnické osoby,

c) oznámením o ukončení činnosti,

d) zánikem závazku podle § 78 odst. 2 mezi vázaným zástupcem a zastoupeným,

e) zánikem oprávnění k činnosti zastoupeného podle tohoto zákona,

f) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 78c odst. 4, nebo

g) odnětím (§ 154).

(2) Vázaný zástupce podává oznámení podle odstavce 1 písm. c) prostřednictvím zastoupeného. Neposkytne-li mu zastoupený potřebnou součinnost, může vázaný zástupce podat oznámení samostatně.

(3) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) podává

a) zastoupený prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů,

b) vázaný zástupce elektronicky.

§ 78f

Uchovávání dokumentů

Dokumenty prokazující splnění podmínek důvěryhodnosti a odborné způsobilosti vázaným zástupcem uchovává zastoupený po dobu trvání oprávnění k činnosti vázaného zástupce pro tohoto zastoupeného a do konce desátého kalendářního roku od zániku tohoto oprávnění.

§ 78g

Odpovědnost zastoupeného za přestupek

Za osobu, jejíž jednání je přičitatelné zastoupenému, se za účelem posuzování odpovědnosti zastoupeného za přestupek považuje také vázaný zástupce.

§ 78h

Náhrada škody způsobené vázaným zástupcem

Použije-li samostatný zprostředkovatel při své činnosti vázaného zástupce, nahradí škodu jím způsobenou, jako by ji způsobil sám. Penzijní společnost takovou škodu nehradí; pokud však samostatného zprostředkovatele nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

HLAVA III

REGISTR

§ 79

Vedení registru

(1) Registr je veden v elektronické podobě.

(2) Registr spravuje a provozuje Česká národní banka.

§ 80

Osoby a údaje zapisované do registru

(1) Česká národní banka za podmínek stanovených tímto zákonem zapisuje osobu do registru jako

a) samostatného zprostředkovatele nebo

b) vázaného zástupce.

(2) Do registru se u samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce zapisují tyto údaje včetně jejich změn:

a) identifikační údaje,

b) osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření, pro kterou je samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření,

c) datum vzniku oprávnění k činnosti a doba jeho trvání,

d) člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností nebo prokurista, kteří jsou odpovědni za zprostředkování doplňkového penzijního spoření nebo toto zprostředkování skutečně řídí,

e) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod,

f) přehled o pravomocně uložených správních trestech a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankou,

g) datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku a

h) datum vstupu právnické osoby do likvidace.

(3) Česká národní banka u údajů podle odstavce 2 písm. g) a h) uvede, že tyto údaje mají pouze informativní charakter.

§ 81

Veřejnost registru a zásada materiální publicity údajů v něm uvedených

(1) Česká národní banka zpřístupňuje údaje uvedené v § 80 odst. 2 na svých internetových stránkách. Údaje, v případě změn včetně předchozích údajů, zůstávají uveřejněny do konce desátého kalendářního roku od konce roku, v němž osobě zapsané v registru zaniklo oprávnění k činnosti.

(2) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, s výjimkou údajů uvedených v § 80 odst. 2 písm. g) a h).

§ 82

Výpis z registru

Česká národní banka umožní získat elektronický výpis z registru týkající se údajů o registrované osobě, který obsahuje

a) označení registru,

b) identifikační údaje,

c) předmět činnosti,

d) internetovou adresu, na které lze ověřit zápis osoby do registru, a

e) datum vystavení výpisu.

§ 83

Změna údajů zapsaných v registru

(1) Samostatný zprostředkovatel a zastoupený ohledně údajů týkajících se jeho vázaného zástupce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů, které jsou o nich zapsány v registru.

(2) Oznámení podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. K oznámení se připojí doklady prokazující skutečnosti v něm obsažené.

(3) Změny údajů vedených v registru je Česká národní banka povinna provést do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno oznámení, pokud změna není důvodem k odnětí oprávnění k činnosti.

(4) Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje.

HLAVA IV

ODBORNÁ ZPŮSOBILOST

§ 84

Prokázání odborné způsobilosti

(1) Osoba uvedená v § 74 odst. 1, osoby, jimiž vykonává činnost a zaměstnanec penzijní společnosti, který se přímo podílí na činnostech uvedených v § 74, jsou povinni prokázat odbornou způsobilost, kterou se rozumí získání všeobecných a odborných znalostí a dovedností nezbytných pro výkon jejich činnosti, a to zejména znalosti v rozsahu odborného minima, znalosti penzijních produktů, schopnost řádně tyto produkty účastníkovi vysvětlit, provést analýzu penzijních produktů a nabídnout účastníkovi nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření produkt, který nejlépe vyhovuje jeho potřebám.

(2) Všeobecné znalosti se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání.

(3) Odborné znalosti a dovednosti se prokazují osvědčením o absolvování odborné zkoušky (§ 87).

(4) Osoba uvedená v § 74 odst. 1, která je právnickou osobou, prokáže odbornou způsobilost, pokud požadavky podle odstavce 1 plní osoba odpovědná v rámci této právnické osoby za činnost podle § 74 odst. 1.

(5) Rozsah odborných znalostí a dovedností stanoví prováděcí právní předpis.

§ 85

Akreditovaná osoba

(1) Akreditovanou osobou je osoba, která je na základě povolení od České národní banky (dále jen „akreditace“) oprávněna pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona.

(2) Pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborné způsobilosti podle tohoto zákona může v České republice pouze akreditovaná osoba.

§ 86

Akreditace

(1) O udělení akreditace rozhoduje Česká národní banka na základě žádosti. Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bance. Žádost o akreditaci lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek pro udělení akreditace stanovené tímto zákonem. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Akreditace se uděluje na dobu 5 let; platnost akreditace je možné i opakovaně prodloužit vždy o dalších 5 let, a to na základě žádosti podané nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby platnosti akreditace. Udělená akreditace je nepřevoditelná na jiné fyzické nebo právnické osoby a nepřechází na právní nástupce.

(3) Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace fyzická osoba, Česká národní banka žádosti vyhoví za předpokladu, že tato osoba

a) je plně způsobilá k právnímu jednání,

b) je důvěryhodná,

c) má věcné, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osoby, zejména splňuje organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek, a

d) předloží zkouškový řád, který poskytuje záruku řádného ověření odborné způsobilosti.

(4) Je-li žadatelem o udělení nebo prodloužení akreditace právnická osoba, Česká národní banka žádosti vyhoví za předpokladu, že tato osoba

a) je důvěryhodná,

b) má věcné, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osoby, zejména splňuje organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek, a

c) předloží zkouškový řád, který poskytuje záruku řádného ověření odborné způsobilosti.

(5) Změnu, která se týká údajů o plnění podmínek uvedených v odstavcích 4 a 5, je akreditovaná osoba povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance.

(6) Akreditace zaniká

a) smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby,

b) nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí akreditace na vlastní žádost akreditované osoby, nebo

c) uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena.

(7) Minimální rozsah věcných, organizačních a personálních předpokladů a požadavky na zkouškový řád stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Česká národní banka uveřejní seznam akreditovaných osob na svých internetových stránkách.

(9) Žádost o udělení nebo prodloužení akreditace podléhá správnímu poplatku.

§ 87

Odborná zkouška

(1) Odborná zkouška se skládá před zkušební komisí, která má lichý počet členů a je nejméně tříčlenná. Při provádění odborné zkoušky postupuje akreditovaná osoba podle zkouškového řádu předloženého České národní bance.

(2) Konání odborné zkoušky je veřejné. Akreditovaná osoba uveřejní na svých internetových stránkách termíny konání zkoušek, počet míst, výši poplatku za vykonání zkoušky a zkouškový řád s dostatečným předstihem.

(3) O výsledku odborné zkoušky informuje akreditovaná osoba zkoušeného.

(4) Akreditovaná osoba vydá bez zbytečného odkladu osobě, která úspěšně vykonala odbornou zkoušku, osvědčení o absolvování odborné zkoušky. Osvědčení obsahuje

a) identifikační údaje osoby, která zkoušku vykonala,

b) identifikační údaje akreditované osoby,

c) údaje o rozsahu odborné zkoušky podle druhů činností,

d) údaje o datu konání zkoušky,

e) podpis oprávněné osoby.

(5) Osvědčení se vydává na dobu 5 let od data vykonání odborné zkoušky.

(6) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek, záznamy o provedených odborných zkouškách včetně dokumentů o jejich průběhu a výsledcích a záznamy o vydaných osvědčeních o absolvování odborné zkoušky.

(7) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 6 nejméně po dobu 10 let od data konání odborné zkoušky, jíž se záznamy týkají; to platí i pro osobu, jejíž akreditace zanikla nebo jí byla odňata.

ČÁST ŠESTÁ

DEPOZITÁŘ ÚČASTNICKÉHO FONDU

§ 88

Základní ustanovení

(1) Depozitář účastnického fondu (dále jen „depozitář“) eviduje majetek v účastnickém fondu a kontroluje, zda penzijní společnost nakládá s majetkem v účastnickém fondu v souladu s tímto zákonem, depozitářskou smlouvou, smlouvami s účastníky a statutem. Depozitář vykonává tyto funkce také ve vztahu k peněžním prostředkům na účtech pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku.

(2) Depozitářem mohou být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka, která má pobočku umístěnou na území České republiky, které mají v bankovní licenci povolenou činnost depozitáře. Depozitář nemůže být součástí stejného koncernu jako penzijní společnost. Všechny důchodové fondy, účastnické fondy a transformované fondy obhospodařované jednou penzijní společností musejí mít stejného depozitáře.

(3) Depozitář vykonává svou činnost na základě písemné smlouvy o výkonu činnosti depozitáře, kterou uzavírá s penzijní společností (dále jen „depozitářská smlouva“).

(4) V depozitářské smlouvě si depozitář a penzijní společnost sjednají podmínky pro plnění povinností depozitáře.

(5) Depozitářská smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Výpovědní lhůta je 6 měsíců.

(6) Závazek z depozitářské smlouvy zaniká též nabytím právní moci rozhodnutí, jímž se

a) odnímá depozitáři bankovní licence, nebo

b) mění depozitáři bankovní licence tak, že je vyloučena nebo omezena činnost depozitáře nebo činnost nezbytná pro výkon činnosti depozitáře.

(7) Depozitář neprodleně písemně informuje Českou národní banku a penzijní společnost o právní skutečnosti, jejímž důsledkem je zánik závazku z depozitářské smlouvy.

(8) Zanikne-li závazek z depozitářské smlouvy, penzijní společnost neprodleně

a) pozastaví nakládání s majetkem v účastnickém fondu a připisování a odepisování penzijních jednotek účastnického fondu, s výjimkou úhrady závazků vzniklých před zánikem závazku z depozitářské smlouvy, a to až do doby nabytí účinnosti nové depozitářské smlouvy, a

b) informaci o pozastavení nakládání s majetkem v účastnickém fondu a připisování a odepisování penzijních jednotek účastnického fondu zašle České národní bance a uveřejní na svých internetových stránkách.

(9) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro účastnický fond vykonávat činnost depozitáře, nesmí umožnit nakládání s peněžními prostředky na účtu tohoto fondu; to neplatí pro úhradu závazků vzniklých před zánikem depozitářské smlouvy, pro úhradu nezbytných provozních a mzdových výdajů, pro výplatu dávek vzniklých ze smluv o doplňkovém penzijním spoření a pro převod prostředků účastníků na základě tohoto zákona.

(10) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro účastnický fond vykonávat činnost depozitáře, vydá peněžní prostředky a majetek tohoto fondu, které má v úschově nebo v evidenci, pouze novému depozitáři, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci penzijní společnosti.

§ 89

Činnost depozitáře

(1) Depozitář

a) zajišťuje úschovu majetku v účastnickém fondu nebo, pokud to povaha věci vylučuje, kontroluje stav tohoto majetku,

b) eviduje pohyb veškerého majetku v účastnickém fondu, peněžních prostředků účastnického fondu a peněžních prostředků na účtech pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku,

c) kontroluje, zda penzijní jednotky účastnického fondu jsou připisovány a odepisovány (§ 124) v souladu s tímto zákonem, statutem účastnického fondu a smlouvami s účastníky, a kontroluje také přidělování příspěvků účastníka, příspěvků zaměstnavatele, státních příspěvků a prostředků účastníka převedených z jiného účastnického fondu nebo z transformovaného fondu účastnickým fondům,

d) kontroluje, zda aktuální hodnota penzijní jednotky účastnického fondu je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fondu,

e) provádí pokyny penzijní společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek v účastnickém fondu, které nejsou v rozporu s tímto zákonem, statutem účastnického fondu nebo depozitářskou smlouvou,

f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem v účastnickém fondu v obvyklé lhůtě,

g) kontroluje, zda výnos z majetku v účastnickém fondu je používán v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fondu,

h) kontroluje, zda majetek v účastnickém fondu je nabýván a zcizován v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fondu,

i) kontroluje postup při oceňování majetku v účastnickém fondu a závazků účastnického fondu v souladu s tímto zákonem a statutem účastnického fondu,

j) kontroluje, zda výplata dávek probíhá v souladu s tímto zákonem a s žádostí podle § 21 odst. 1 a s dohodou podle § 21 odst. 2 nebo s pojistnou smlouvou podle § 23 odst. 4 a zda převod prostředků probíhá v souladu s tímto zákonem a žádostí podle § 27 odst. 3,

k) kontroluje, zda byla úplata za obhospodařování majetku v účastnickém fondu vypočtena v souladu s tímto zákonem a se statutem účastnického fondu.

(2) Za peněžní prostředky a investiční nástroje v účastnickém fondu svěřené depozitáři do úschovy podle odstavce 1 písm. a) se neplatí příspěvek do Garančního fondu obchodníků s cennými papíry.

(3) Rozsah činností depozitáře podle odstavce 1 a případy, kdy může depozitář vykonávat činnost podle odstavce 1 prostřednictvím jiné osoby, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Činnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) vykonává depozitář také ve vztahu k vracení státního příspěvku.

§ 90

Povinnosti penzijní společnosti vůči depozitáři

Penzijní společnost

a) zřídí u depozitáře účty, které potřebuje k uložení veškerých peněžních prostředků v účastnickém fondu a pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku,

b) předá depozitáři statut účastnického fondu, který obhospodařuje, a další dokumenty, které depozitář potřebuje k výkonu své činnosti,

c) ukládá získané peněžní prostředky neprodleně na účet u depozitáře nebo na účet zřízený podle písmene e),

d) provádí veškeré platby a výběry nebo převody peněžních prostředků prostřednictvím depozitáře nebo prostřednictvím účtu podle písmene e),

e) může se souhlasem depozitáře zřídit účet u regulované banky nebo pobočky regulované banky, pokud je zajištěn souhlas depozitáře s nakládáním s peněžními prostředky vedenými na tomto účtu a přehled depozitáře o pohybech těchto peněžních prostředků,

f) svěřuje veškerý majetek v účastnických fondech, které obhospodařuje, depozitáři do úschovy a v případě, kdy to povaha věci vylučuje, umožňuje depozitáři kontrolovat stav majetku podle § 89 odst. 1 písm. a),

g) předkládá depozitáři podklady potřebné k evidenci majetku v účastnických fondech a na účtu pro přijímání a převod prostředků účastníka, vyplácení dávek v případě, že neprobíhá z účtu účastnického fondu, a vracení státního příspěvku způsobem stanoveným v depozitářské smlouvě nebo na žádost depozitáře,

h) umožňuje depozitáři řádné plnění jeho kontrolních povinností,

i) prokáže depozitáři na jeho žádost splnění zákonem a statutem účastnického fondu stanovených podmínek pro doplňkové penzijní spoření.

§ 91

Pravidla jednání depozitáře

(1) Jestliže depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, neprodleně projedná toto zjištění s penzijní společností, pokud tím nehrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Pokud depozitář na základě projednání podle odstavce 1 nebo bez tohoto projednání v případě nebezpečí z prodlení dospěje k názoru, že penzijní společnost porušila tento zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance.

(3) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost, která může významně ovlivnit hodnotu penzijní jednotky nebo která může vést k podstatnému zhoršení hospodářské situace účastnického fondu, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a penzijní společnosti.

(4) Pokud penzijní společnost na žádost depozitáře neprokáže splnění zákonem, statutem účastnického fondu, smlouvami s účastníky nebo depozitářskou smlouvou stanovených podmínek pro provedení investice, depozitář pokyn neprovede.

(5) Pokud depozitář při své činnosti zjistí skutečnost nasvědčující tomu, že pokyn penzijní společnosti odporuje tomuto zákonu, statutu účastnického fondu, smlouvě s účastníkem nebo depozitářské smlouvě, depozitář jeho provedení pozastaví na dobu nejdéle 3 pracovních dnů a důvody pozastavení projedná neprodleně s penzijní společností.

(6) Pokud na základě projednání podle odstavce 5 depozitář dospěje k názoru, že penzijní společnost svým pokynem porušila významně tento zákon, statut účastnického fondu, smlouvu s účastníkem nebo depozitářskou smlouvu, pokyn neprovede a tuto skutečnost oznámí neprodleně České národní bance. Jednání, která jsou důvodem neprovedení pokynu, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 92

(1) Pokud má depozitář důvodné podezření na možné poškození zájmů účastníků, požádá nejdéle na dobu 3 pracovních dnů

a) centrálního depozitáře nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů vedenou centrálním depozitářem, osobu oprávněnou vést samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo osobu oprávněnou vést evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů o pozastavení výkonu práva osoby zúčastněné na transakci, která může poškodit zájmy účastníků, nakládat s cennými papíry nebo investičními nástroji vedenými na účtu této osoby,

b) osobu provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry o pozastavení vypořádání obchodu, který může poškodit zájmy účastníků.

(2) Kopii žádosti podle odstavce 1 depozitář zašle České národní bance.

(3) Žádosti podle odstavce 1 jsou uvedené osoby povinny vyhovět.

(4) Česká národní banka do 3 pracovních dnů ode dne, kdy obdržela kopii žádosti podle odstavce 2, pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření.

(5) Depozitář při své činnosti jedná s odbornou péčí a výhradně v zájmu účastníků účastnického fondu a v zájmu řádného nakládání se státním příspěvkem.

(6) Depozitář odpovídá penzijní společnosti a účastníkům účastnického fondu za škodu způsobenou porušením jeho povinnosti vyplývající z právního předpisu, statutu účastnického fondu nebo depozitářské smlouvy. Tato odpovědnost depozitáře není dotčena ani tehdy, provádí-li činnost prostřednictvím jiné osoby, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Odpovědnost penzijní společnosti za škodu vzniklou při obhospodařování majetku v účastnickém fondu tím není dotčena.

(7) Poruší-li depozitář svou povinnost, je povinen nahradit škodu tím způsobenou, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

(8) Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli depozitáře a brání mu ve splnění jeho povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by depozitář tuto překážku nebo její následky odvrátil nebo překonal, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídal.

ČÁST SEDMÁ

ÚČASTNICKÝ FOND

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 93

(1) Penzijní společnost shromažďuje peněžní prostředky do účastnického fondu z

a) příspěvků účastníků,

b) příspěvků zaměstnavatelů,

c) státních příspěvků,

d) prostředků účastníků převedených z jiných účastnických fondů a

e) prostředků účastníků převedených z transformovaných fondů podle § 176.

(2) Účastnický fond je souborem majetku, který náleží všem účastníkům a jiným osobám, na které přešlo právo na vyplacení prostředků účastníka, a to v poměru podle počtu penzijních jednotek. Na účastnický fond, majetek v účastnickém fondu, hospodaření s majetkem v účastnickém fondu a na jiná práva a povinnosti týkající se účastnického fondu se nepoužijí ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví. Účastník ani jiná osoba nemá právo požadovat rozdělení majetku v účastnickém fondu ani zrušení účastnického fondu.

(3) Majetek v účastnickém fondu obhospodařuje penzijní společnost svým jménem a na účet účastníků. Majetek v účastnickém fondu není součástí majetku penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(4) Účastnický fond nemá právní subjektivitu. Povinnost uložená tímto zákonem účastnickému fondu je povinností penzijní společnosti, která jej obhospodařuje. Právo přiznané tímto zákonem účastnickému fondu je právem penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(5) Z právních úkonů vykonaných v souvislosti s obhospodařováním majetku v účastnickém fondu je oprávněna a zavázána penzijní společnost. Závazek vzniklý z obhospodařování majetku v účastnickém fondu hradí penzijní společnost z majetku v účastnickém fondu; tím není dotčeno ustanovení § 60 odst. 2.

(6) Pro účely úpravy investování účastnického fondu se rozumí

a) renomovanou ratingovou agenturou všeobecně známá ratingová agentura, jíž vydávané ratingy se obvykle používají jako reference na mezinárodních finančních trzích a která je vedena na seznamu renomovaných ratingových agentur, který Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách,

b) uznanou ratingovou agenturou ratingová agentura, která je zapsána do seznamu ratingových agentur uznaných Českou národní bankou¹²) nebo která má povolení nebo je certifikována podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách¹³),

c) majetkem pro účely výpočtu limitu stanoveného pro investování účastnického fondu aktiva.

§ 94

(1) Penzijní společnost vždy vytvoří a obhospodařuje 1 povinný účastnický fond, a to povinný konzervativní fond (§ 98).

(2) Vedle povinného konzervativního fondu může penzijní společnost vytvářet a obhospodařovat další účastnické fondy.

(3) Vytvoří-li a obhospodařuje-li penzijní společnost alternativní účastnický fond podle § 108a až 108c, musí mít současně vytvořen a obhospodařovat účastnický fond, který není alternativním účastnickým fondem ani povinným konzervativním fondem; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1.

(3) Vytvoří-li a obhospodařuje-li penzijní společnost alternativní účastnický fond, musí mít současně vytvořen a obhospodařovat účastnický fond, který není alternativním účastnickým fondem ani povinným konzervativním fondem; tím není dotčena povinnost podle odstavce 1.

§ 95

(1) Název účastnického fondu obsahuje označení „účastnický fond“. Název povinného konzervativního fondu obsahuje označení „povinný konzervativní fond“.

(2) Osoba, která nemá povolení k vytvoření účastnického fondu, nesmí při svém podnikání používat označení „účastnický fond“, „povinný konzervativní fond“ nebo jiné zaměnitelné označení.

(3) Název účastnického fondu nesmí být zavádějící a nesmí vyvolávat klamavou představu o míře rizika spojeného s investováním majetku v tomto účastnickém fondu.

HLAVA II

POVOLENÍ K VYTVOŘENÍ ÚČASTNICKÉHO FONDU

§ 96

(1) Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu může podat pouze penzijní společnost.

(2) Česká národní banka udělí povolení k vytvoření účastnického fondu, jestliže

a) penzijní společnost doloží průhledný a nezávadný původ svého kapitálu ve výši podle tohoto zákona a tento kapitál vytváří podmínky pro řádné obhospodařování účastnického fondu a řádný výkon dalších činností penzijní společnosti,

b) penzijní společnost předloží plán obchodní činnosti podložený reálnými ekonomickými propočty,

c) penzijní společnost má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování účastnického fondu,

d) vedoucí osoby penzijní společnosti splňují podmínky podle § 39 a 40,

e) osoba, která bude depozitářem, má vytvořeny věcné, organizační a personální předpoklady k plnění svých povinností,

f) navržený statut účastnického fondu má všechny předepsané náležitosti a

g) lze předpokládat, že vytvoření účastnického fondu, který není konzervativním účastnickým fondem, je v souladu se zájmy účastníků.

(3) Povolení k vytvoření účastnického fondu se uděluje na dobu neurčitou.

(4) Součástí výrokové části rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření účastnického fondu je schválení depozitáře a statutu účastnického fondu. Změna depozitáře podléhá předchozímu souhlasu České národní banky.

(5) Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 2. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

(6) O žádosti o povolení k vytvoření účastnického fondu rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne jejího doručení.

HLAVA III

STATUT ÚČASTNICKÉHO FONDU

§ 97

(1) Statut účastnického fondu je dokument, který obsahuje ve srozumitelné formě

a) informace o způsobu investování účastnického fondu,

b) další informace nezbytné pro účastníka k přesnému a správnému posouzení jeho rozhodnutí o umístění prostředků účastníka do tohoto účastnického fondu,

c) vysvětlení rizik spojených s doplňkovým penzijním spořením,

d) lhůty pro oceňování majetku a závazků podle § 115 a

e) další informace stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Schválený statut účastnického fondu je pro penzijní společnost závazný.

(3) Údaje uvedené ve statutu účastnického fondu musí být průběžně aktualizovány.

(4) Penzijní společnost bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách schválený statut účastnického fondu, který obhospodařuje, a každou jeho změnu.

(5) Pravidla pro přijímání statutu účastnického fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. S výjimkou změn uvedených v odstavci 6 je třeba ke každé změně statutu účastnického fondu předchozí schválení Českou národní bankou, jinak je tato změna neplatná. Schválení změny statutu se provádí schválením jeho nového úplného znění. Česká národní banka neschválí změnu statutu, pokud by jí mohly být ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fondu.

(6) Ke změně statutu účastnického fondu není třeba její předchozí schválení Českou národní bankou, je-li předmětem této změny

a) údaj přímo vyplývající ze změn týkajících se penzijní společnosti, účastnického fondu nebo depozitáře,

b) informace o výkonnosti či o skutečných nebo předpokládaných výsledcích hospodaření účastnického fondu, která vyžaduje pravidelnou aktualizaci, nebo

c) jednoduchá změna, která se netýká postavení nebo zájmů účastníků.

(7) Žádost o schválení statutu účastnického fondu a jeho změn lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady potřebné pro posouzení, zda statut účastnického fondu obsahuje všechny předepsané náležitosti a zda by mohly být změnou statutu ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fondu.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

a) minimální náležitosti statutu účastnického fondu podle odstavce 1,

b) podrobnosti k charakteru změn statutu účastnického fondu, které nepodléhají předcházejícímu schválení Českou národní bankou podle odstavce 6,

c) vzor tiskopisu podle odstavce 7 a obsah jeho příloh.

HLAVA IV

POVINNÝ KONZERVATIVNÍ FOND

§ 98

(1) Povinný konzervativní fond investuje pouze do

a) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou, nebo centrální banka takového státu,

b) nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je členský stát nebo členský stát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) a jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou, nebo centrální banka takového státu,

c) dluhopisů, obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je Evropský fond finanční stability, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Světová banka, Mezinárodní měnový fond nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejíž závazky jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a kterou Česká národní banka zapíše do seznamu, který vede,

d) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky jiných než podle písmene a) nebo c), jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta patří mezi 5 nejlepších ratingových kategorií dlouhodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,

e) nástrojů peněžního trhu jiných než podle písmene b) nebo c), jejichž rating, popřípadě rating jejich emitenta, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou,

f) cenných papírů vydávaných podílovým fondem, který splňuje podmínky podle odstavce 2,

g) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2 roky u regulované banky.

(2) Podílový fond podle odstavce 1 písm. f) musí splňovat následující podmínky:

a) podléhá dohledu nebo má povolení k činnosti členského státu,

b) jeho hlavním cílem je uchování čisté hodnoty aktiv bez výnosů nebo ve výši investice zvýšené o výnosy; hlavního cíle lze dosáhnout rovněž doplňkovým investováním do vkladů u regulovaných bank,

c) zajišťuje likviditu vypořádáním téhož nebo následujícího dne,

d) v souladu s hlavním cílem investuje výlučně do nástrojů peněžního trhu se splatností nebo zbytkovou splatností nejvýše 397 dnů a s váženou průměrnou splatností nejvýše půl roku a

e) investuje pouze do nástrojů peněžního trhu, kterým uznaná ratingová agentura přidělila rating, který patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni s výjimkou dvou nejhorších ratingových kategorií krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury; podmínka ratingových kategorií musí být splněna u každé uznané ratingové agentury, která tomuto nástroji peněžního trhu rating přidělila.

(3) Povinný konzervativní fond investuje nejvýše 30 % hodnoty svého majetku do investičních nástrojů uvedených v odstavci 1 písm. d) až f).

(4) Penzijní společnost řídí váženou průměrnou splatnost portfolia v povinném konzervativním fondu prostřednictvím výběru takových investičních nástrojů, jejichž mezním příspěvkem dosáhne vážené průměrné splatnosti portfolia ve fondu v délce nejvýše 5 let.

(5) Povinný konzervativní fond využívá techniky a nástroje sloužící k efektivnímu obhospodařování majetku v účastnickém fondu v souladu s § 102 pouze k řízení měnového a úrokového rizika. Majetek, který není zajištěn proti měnovému riziku, může tvořit nejvýše 1 % hodnoty majetku v povinném konzervativním fondu.

(6) V případě dluhopisů a nástrojů peněžního trhu uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka, se požadavek na rating neuplatní.

HLAVA V

ZPŮSOB INVESTOVÁNÍ ÚČASTNICKÉHO FONDU

§ 99

Zásady rozložení rizika upravené v této hlavě se vztahují i na povinný konzervativní fond, nestanoví-li § 98 jinak.

§ 100

Skladba majetku v účastnickém fondu

(1) Účastnický fond investuje prostředky účastníka do aktiv uvedených v odstavci 2 při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním.

(2) Účastnický fond investuje pouze do

a) investičních cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, vedeném Českou národní bankou,

b) investičních cenných papírů z nové emise, jestliže emisní podmínky obsahují závazek, že bude podána žádost o jejich přijetí k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a) a tato žádost bude podána tak, aby byly tyto investiční cenné papíry přijaty k obchodování nejpozději do 1 roku ode dne emise,

c) cenných papírů vydávaných standardním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, pokud podle statutu tohoto fondu může být investováno nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, který splňuje podmínky uvedené v písmeni d),

d) cenných papírů vydávaných speciálním fondem nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, pokud tento fond splňuje tyto podmínky:

1. investuje do stejných druhů aktiv jako standardní fond a rozkládá riziko spojené s investováním,

2. odkupuje cenné papíry, které vydal, nebo zajišťuje, že se kurz nebo cena těchto cenných papírů na evropském regulovaném trhu nebo na trhu obdobném regulovanému trhu uvedenému v § 100 odst. 2 písm. a) významně neliší od jejich aktuální hodnoty,

3. má povolení orgánu dohledu státu, ve kterém má sídlo, podléhá dohledu, který Česká národní banka považuje za rovnocenný dohledu členského státu, a je zajištěna spolupráce mezi Českou národní bankou a tímto orgánem dohledu,

4. ochrana vlastníků cenných papírů vydávaných tímto fondem je rovnocenná ochraně poskytované vlastníkům cenných papírů vydávaných standardním standardním fondem; tento speciální fond nebo srovnatelný zahraniční investiční fond musí zejména dodržovat ustanovení o omezení s nakládáním majetkem a jeho majetek musí být účetně oddělen ve smyslu zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

5. vypracovává a uveřejňuje pololetní zprávu a výroční zprávu obdobně jako standardní fond a

6. jeho statut umožňuje investovat nejvýše 10 % hodnoty jeho majetku do cenných papírů vydávaných fondem kolektivního investování nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem, který splňuje podmínky uvedené v tomto písmeni,

e) vkladů, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínovaných vkladů se lhůtou splatnosti nejdéle 2 roky u regulované banky,

f) finančních derivátů, které jsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a),

g) finančních derivátů, které nejsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a), za předpokladu, že

1. podkladovou hodnotou těchto derivátů jsou investiční nástroje uvedené v písmeni a) až f) nebo h), finanční indexy, úrokové sazby, měnové kurzy nebo měny,

2. je tento derivát sjednán s přípustnou protistranou podle nařízení vlády upravujícího investování investičních fondů a techniky k jejich obhospodařování a tato protistrana podléhá dohledu České národní banky nebo orgánu dohledu jiného státu, a

3. tyto finanční deriváty jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a účastnický fond má možnost je kdykoliv zpeněžit nebo uzavřít za částku, které lze dosáhnout mezi informovanými stranami za obvyklých tržních podmínek,

h) nástrojů peněžního trhu, které nejsou přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v písmeni a), za předpokladu, že regulace jejich emise nebo emitenta zabezpečuje ochranu investorů nebo úspor, a že jejich emitentem je osoba uvedená v § 98 odst. 1 písm. a) nebo b), a jejich rating, popřípadě rating jejich emitenta, byl-li vydán, patří mezi ratingové kategorie krátkodobých závazků v investičním stupni renomované ratingové agentury nebo mezi srovnatelné ratingové kategorie jiné uznané ratingové agentury a je vydán uznanou ratingovou agenturou.

(3) Účastnický fond může nabýt investiční cenný papír, cenný papír kolektivního investování, finanční derivát nebo nástroj peněžního trhu uvedený v odstavci 2, i když nebyl plně splacen.

(4) Hodnota všech cenných papírů uvedených v odstavci 2 písm. b) může tvořit nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Pokud tyto cenné papíry nebyly do jednoho roku ode dne jejich emise přijaty k obchodování na některém z převodních míst uvedených v odstavci 1 písm. a), musí je účastnický fond do 3 měsíců prodat.

(5) Účastnický fond nesmí investovat do investičních cenných papírů vydaných penzijní společností, která jej obhospodařuje, nebo osobou patřící do stejného koncernu jako tato penzijní společnost.

(6) Požadavky na kvalitativní kritéria investičních nástrojů, do kterých může účastnický fond investovat podle odstavců 2 a 4, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 101

Vnitřní postupy pro kontrolu rizik

Účastnický fond je povinen

a) používat postupy, které mu umožňují kdykoliv sledovat míru rizika pozic a jejich vliv na celkové riziko spojené s investováním,

b) používat postupy pro přesné a objektivní hodnocení rizika spojeného s investováním do finančních derivátů podle § 102,

c) zohledňovat při sledování míry rizika pozic rozložení rizika zejména z hlediska regionálního, sektorového a měnového.

§ 102

Podmínky týkající se sjednávání finančních derivátů

(1) Účastnický fond může používat techniky a nástroje vztahující se k investičním cenným papírům a nástrojům peněžního trhu za předpokladu, že slouží k efektivnímu obhospodařování majetku. Používáním těchto technik a nástrojů se účastnický fond nesmí odchýlit od způsobu investování uvedeného ve svém statutu.

(2) Otevřené pozice vztahující se k finančním derivátům nesmí přesáhnout 80 % hodnoty fondového vlastního kapitálu.

(3) Pro účely výpočtu limitů podle § 103 vezme účastnický fond v úvahu podkladová aktiva finančních derivátů.

(4) Rizika spojená s finančními deriváty podle odstavců 2 a 3 se počítají s ohledem na současnou hodnotu podkladových aktiv na riziko spojené s druhou smluvní stranou, na předpokládané budoucí pohyby trhu a na dobu, ve které musejí být pozice uzavřeny.

(5) Pokud investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu obsahuje finanční derivát, účastnický fond tento finanční derivát zohlední při sledování míry rizika spojeného s finančními deriváty. Při nabývání takových investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu účastnický fond dodržuje požadavky pro nabývání finančních derivátů stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle odstavce 6.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) druhy, limity, způsob používání a požadavky na kvalitativní kritéria technik a nástrojů, které může účastnický fond používat k efektivnímu obhospodařování majetku,

b) postup pro vyhodnocování míry rizika spojeného s finančními deriváty.

§ 103

Investiční limity vůči jedné osobě

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka.

(2) Vklady účastnického fondu u jedné regulované banky mohou dosáhnout nejvýše 10 % hodnoty majetku v tomto fondu.

(3) Riziko spojené s druhou smluvní stranou při operacích s finančními deriváty uvedenými v § 100 odst. 1 písm. g) nesmí překročit

a) 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou regulovaná banka, nebo

b) 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu, pokud je druhou smluvní stranou jiná osoba.

(4) Součet hodnot investic účastnického fondu vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 3 nesmí překročit 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.

(5) Pokud to má účastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou, která nepatří do stejného koncernu jako penzijní společnost obhospodařující tento účastnický fond, až 10 % hodnoty majetku v tomto fondu, jestliže součet investic, u nichž účastnický fond využil tuto výjimku, nepřesáhne 40 % hodnoty majetku v tomto fondu; to neplatí pro dluhopisy a nástroje peněžního trhu, jejichž emitentem je Česká republika nebo Česká národní banka.

(6) Pokud to má účastnický fond uvedeno ve svém statutu, může investovat do dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky a nástrojů peněžního trhu vydaných jednou osobou až 20 % hodnoty svého majetku, jestliže tyto investiční nástroje vydal nebo za ně převzal záruku emitent uvedený v § 98 odst. 1 písm. a), b) nebo c), kterým není Česká republika nebo Česká národní banka.

(7) Součet hodnot investic vůči jedné osobě v obchodech podle odstavců 1 až 6 nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu.

(8) Pro účely odstavců 1 až 7 se za jednu osobu považují i osoby tvořící koncern.

§ 104

Účastnický fond investující převážně do investičních nástrojů vydaných nebo zaručených státem nebo jinými osobami

(1) Pokud to je uvedeno ve statutu účastnického fondu, může penzijní společnost investovat až 100 % hodnoty majetku v tomto fondu do investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které vydal nebo za které převzal záruku emitent uvedený v § 98 odst. 1 písm. a), b) nebo c). Penzijní společnost uvede srozumitelně a výrazně ve statutu tohoto účastnického fondu a v každém propagačním materiálu týkajícím se tohoto účastnického fondu, že jí Česká národní banka umožnila investovat podle tohoto ustanovení, a současně uvede osoby, které vydaly nebo převzaly záruku za investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, do kterých hodlá investovat více než 35 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu.

(2) V majetku v účastnickém fondu podle odstavce 1 musí být cenné papíry nejméně ze 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise mohou tvořit nejvýše 30 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu.

(2) V majetku v účastnickém fondu podle odstavce 1 musí být cenné papíry nejméně ze 6 různých emisí, přičemž cenné papíry z jedné emise mohou tvořit nejvýše 30 % hodnoty majetku v tomto účastnickém fondu; to neplatí, jestliže tyto cenné papíry vydala nebo za ně převzala záruku Česká republika nebo Česká národní banka.

(3) Česká národní banka schválí statut podle odstavce 1, jestliže penzijní společnost prokáže, že ochrana účastníků tohoto účastnického fondu bude rovnocenná ochraně účastníků účastnického fondu dodržujícího limity podle § 103.

§ 105

Investování do cenných papírů kolektivního investování

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem kolektivního investování.

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem kolektivního investování.

(2) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 60 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy kolektivního investování.

(2) Penzijní společnost může investovat celkově nejvýše 80 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy kolektivního investování.

(3) V rámci limitu podle odstavce 2 může penzijní společnost investovat celkově nejvýše 20 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem.

(3) V rámci limitu podle odstavce 2 může penzijní společnost investovat celkově nejvýše 30 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem.

(4) V rámci limitu podle odstavce 3 nesmí penzijní společnost investovat více než 10 % hodnoty majetku v účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných speciálními fondy nebo zahraničními investičními fondy srovnatelnými se speciálním fondem, které nekopírují složení finančního indexu, který může být podkladovou hodnotou finančního derivátu podle § 100 odst. 2 písm. g).

(5) Kopírováním složení finančního indexu se rozumí kopírování složení majetkových hodnot, ke kterým se tento index vztahuje, bez použití derivátů a technik a nástrojů podle § 102.

(6) Součet hodnot investic podle odstavce 2 vůči jedné osobě nesmí překročit 35 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Za jednu osobu se považují i osoby tvořící koncern.

§ 106

Podíly na jiných osobách a emisích investičních nástrojů

(1) Penzijní společnost může do svého majetku a do majetku v obhospodařovaných účastnických fondech nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě, které představují nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech jejich emitenta.

(2) Penzijní společnost může do majetku v účastnickém fondu nabýt nejvýše 10 % z celkové jmenovité hodnoty nebo z celkového počtu

a) akcií nebo obdobných cenných papírů představujících podíl na společnosti nebo jiné právnické osobě, které vydal jeden emitent a s nimiž nejsou spojena hlasovací práva,

b) dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky, které vydal jeden emitent,

c) cenných papírů vydaných jedním fondem kolektivního investování nebo jedním zahraničním investičním fondem srovnatelným s fondem kolektivního investování,

d) nástrojů peněžního trhu vydaných jedním emitentem.

§ 107

Dočasné výjimky z limitů investování

(1) Penzijní společnost nemusí dodržet skladbu majetku v účastnickém fondu podle § 98 až 106 při uplatňování přednostního práva na upisování investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které jsou v majetku tohoto účastnického fondu.

(2) Pokud to je uvedeno ve statutu účastnického fondu, může se penzijní společnost při dodržení principu rozložení rizika spojeného s investováním odchýlit od omezení stanovených v § 98 až 106 na dobu nejdéle 24 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k vytvoření tohoto účastnického fondu nebo do doby, než hodnota majetku v účastnickém fondu přesáhne 100000000 Kč, pokud tato skutečnost nastane dříve. Na počátku tohoto období investuje účastnický fond pouze do vkladů uvedených v § 100 odst. 2 písm. e) a nástrojů peněžního trhu uvedených § 100 odst. 2 písm. a) a ve svém statutu stanoví postupné přizpůsobování se požadavkům uvedeným v § 98 až 106; v případě povinného konzervativního fondu investuje tento fond na počátku tohoto období pouze do vkladů uvedených v § 98 odst. 1 písm. g), cenných papírů vydávaných podílovým fondem uvedeným § 98 odst. 2 a nástrojů peněžního trhu, jejichž emitentem je osoba uvedená v § 98 odst. 1 písm. b) nebo c).

(3) Pokud penzijní společnost nedodrží skladbu majetku v účastnickém fondu podle § 98 až 106 z důvodů, které nemůže ovlivnit, nebo v důsledku uplatnění přednostního práva podle odstavce 1, musí s přihlédnutím k zájmům účastníků v tomto účastnickém fondu zajistit bez zbytečného odkladu soulad skladby majetku tohoto účastnického fondu s § 98 až 106.

§ 108

Omezení nakládání s majetkem v účastnickém fondu

(1) Účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 6 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 5 % hodnoty majetku v účastnickém fondu. Účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102.

(2) Majetek v účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí půjčky nebo úvěru, k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102.

(3) Účastnický fond nesmí uzavřít smlouvu o prodeji investičního nástroje, který není v majetku tohoto účastnického fondu.

HLAVA VI

ALTERNATIVNÍ ÚČASTNICKÝ FOND

§ 108a

Skladba majetku v alternativním účastnickém fondu

(1) Alternativní účastnický fond investuje prostředky účastníka při dodržení zásad rozložení rizika spojeného s investováním do aktiv podle odstavce 2 a podle § 100 odst. 2.

(2) Alternativní účastnický fond investuje do

a) investičních cenných papírů, které nejsou uvedeny v § 100 odst. 2 písm. a) a b),

b) cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem, který lze v České republice veřejně nabízet podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,

c) komodit nebo do certifikátů, které je zastupují,

d) komoditních derivátů,

e) nemovitých věcí,

f) podílů na právnické osobě, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitých věcí, správa nemovitých věcí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitým věcem za účelem dosažení zisku,

g) veřejné infrastruktury podle stavebního zákona,

h) práv duševního vlastnictví,

i) plavidel, letadel, drážních vozidel nebo strojů,

j) práv na výplatu peněžních prostředků,

k) podílů na obchodní společnosti, které nejsou vtěleny do cenného papíru.

§ 108b

Výjimka pro úplatu penzijní společnosti ve vztahu k alternativnímu účastnickému fondu

(1) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. a) nesmí v případě alternativního účastnického fondu překročit 2,5 % z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v alternativním účastnickém fondu. Průměrná roční hodnota fondového vlastního kapitálu v každém alternativním účastnickém fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot fondového vlastního kapitálu alternativního účastnického fondu za každý den příslušného období.

(2) Výše úplaty podle § 60 odst. 1 písm. b) je v případě alternativního účastnického fondu nejvýše 25 % z rozdílu průměrné hodnoty penzijní jednotky v příslušném období a nejvyšší průměrné roční hodnoty penzijní jednotky v letech předcházejících příslušnému období od vzniku alternativního účastnického fondu vynásobeného průměrným počtem penzijních jednotek v příslušném období.

(3) Pro alternativní účastnický fond se § 60 odst. 3 a 4 nepoužijí.

§ 108c

Investování alternativního účastnického fondu do cenných papírů kolektivního investování

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 10 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem.

(1) Penzijní společnost může investovat nejvýše 20 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu do cenných papírů vydávaných jedním investičním fondem nebo jedním zahraničním investičním fondem.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 105 nepoužije.

§ 108d

Omezení nakládání s majetkem v alternativním účastnickém fondu

(1) Alternativní účastnický fond může přijmout úvěr nebo půjčku se splatností nejdéle 12 měsíců. Souhrn všech přijatých úvěrů a půjček nesmí překročit 25 % hodnoty majetku v alternativním účastnickém fondu. Alternativní účastnický fond nesmí přijmout úvěr nebo půjčku za účelem umožnění nákupu investičního nástroje; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.

(2) Majetek v alternativním účastnickém fondu nesmí být použit k poskytnutí daru, zajištění závazku třetí osoby nebo k úhradě závazku, který nesouvisí s jeho obhospodařováním; tím nejsou dotčeny § 100 až 102 a 108a.

(3) Z majetku alternativního účastnického fondu lze poskytnout zajištěný úvěr nebo zajištěnou půjčku pouze nemovitostní společnosti, ve které má tento fond účast. V případě pozbytí účasti fondu v nemovitostní společnosti musí být tento úvěr splatný nebo tato půjčka splatná do 6 měsíců ode dne pozbytí této účasti.

(4) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu jedné nemovitostní společnosti nesmí překročit 50 % hodnoty všech nemovitostí v majetku této nemovitostní společnosti včetně hodnoty nabývaných nemovitostí.

(5) Součet hodnoty všech úvěrů a půjček poskytnutých z majetku alternativního účastnického fondu nemovitostním společnostem nesmí překročit 55 % hodnoty jeho majetku.

(6) Pro alternativní účastnický fond se § 108 odst. 1 a 2 nepoužijí.

§ 108e

Oceňování majetku v alternativním účastnickém fondu a závazků alternativního účastnického fondu

(1) Investiční nástroje v majetku v alternativním účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto alternativního účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 měsíc.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 115 odst. 1 nepoužije.

§ 108f

Penzijní jednotka

(1) Alternativní účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou měsíčně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

(2) Pro alternativní účastnický fond se § 123 odst. 3 nepoužije.

HLAVA VII

PŘEVOD OBHOSPODAŘOVÁNÍ VŠECH ÚČASTNICKÝCH FONDŮ

§ 109

(1) Penzijní společnost nemůže převést obhospodařování účastnického fondu, který obhospodařuje, na jinou penzijní společnost. Penzijní společnost však může s předchozím povolením České národní banky převést obhospodařování všech účastnických fondů, které obhospodařuje, na jinou penzijní společnost.

(2) Převodem obhospodařování všech účastnických fondů není dotčena odpovědnost převádějící penzijní společnosti za porušení povinností při obhospodařování účastnických fondů, jejichž obhospodařovaní bylo převedeno (dále jen „převedené účastnické fondy“) .

(3) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů může podat pouze penzijní společnost, která v době podání žádosti obhospodařuje účastnické fondy, jejichž obhospodařování má být převedeno (dále jen „převáděné účastnické fondy“).

(4) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 3 jsou žadatel, penzijní společnost, na kterou má být obhospodařování účastnických fondů převedeno, a depozitáři účastnických fondů obou penzijních společností.

(5) Česká národní banka udělí povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů, neohrozí-li převod zájmy účastníků převáděných účastnických fondů. Součástí výroku rozhodnutí o udělení povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů je i schválení změny depozitáře. Statuty převedených účastnických fondů jsou od okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů závazné i pro přejímající penzijní společnost. Ke stejnému dni přecházejí i práva a povinnosti plynoucí ze smluv o doplňkovém penzijním spoření uzavřených převádějící penzijní společností. Přejímající penzijní společnost informuje neprodleně po dni nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k převodu obhospodařování všech důchodových fondů účastníky těchto důchodových fondů o tomto povolení a jejich právu podle § 62 odst. 2 písm. d).

(6) Žádost o povolení k převodu obhospodařování všech účastnických fondů lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA VIII

ZRUŠENÍ ÚČASTNICKÉHO FONDU A SLOUČENÍ ÚČASTNICKÝCH FONDŮ

§ 110

Zrušení účastnického fondu

(1) Účastnický fond se zrušuje

a) odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu na žádost podle § 111,

b) odnětím povolení k vytvoření účastnického fondu z moci úřední podle § 153,

c) odnětím povolení k činnosti penzijní společnosti podle § 69 a 152, ledaže Česká národní banka povolí převod obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost podle § 109, nebo

d) sloučením účastnických fondů podle § 113.

(2) Ke dni zrušení účastnického fondu je penzijní společnost, která jej obhospodařuje, povinna sestavit mimořádnou účetní závěrku tohoto účastnického fondu podle zákona upravujícího účetnictví.

§ 111

Odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu na žádost

(1) Česká národní banka odejme penzijní společnosti na její žádost povolení k vytvoření účastnického fondu, jestliže

a) tím nejsou ohroženy zájmy účastníků tohoto účastnického fondu,

b) účastnický fond není vhodné sloučit s jiným účastnickým fondem obhospodařovaným touto penzijní společností a

c) nejedná se o povinný konzervativní fond.

(2) Žádost o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení ochrany zájmů účastníků a dalších skutečností podle odstavce 1. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

§ 112

Zrušení účastnického fondu s likvidací

(1) Pokud byl účastnický fond zrušen podle § 110 odst. 1 písm. a) nebo b), penzijní společnost prodá majetek v účastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu. Penzijní společnost převede prostředky účastníka bez zbytečného odkladu z účastnického fondu, který se zrušuje, do povinného konzervativního fondu; to neplatí, dohodne-li se penzijní společnost s účastníkem na převodu jeho prostředků do jiného účastnického fondu.

(2) Pokud byl účastnický fond zrušen podle § 110 odst. 1 písm. c), likvidátor penzijní společnosti prodá majetek v účastnickém fondu a vypořádá jeho pohledávky a závazky do 6 měsíců ode dne, kdy penzijní společnost vstoupí do likvidace. Likvidátor penzijní společnosti převede prostředky účastníka na žádost účastníka k jiné penzijní společnosti. Prostředky účastníka vyplatí likvidátor penzijní společnosti účastníkovi formou dávky, pokud o to účastník, kterému vznikl nárok na odbytné nebo na jednorázové vyrovnání, požádá.

(3) Česká národní banka může v případech zvláštního zřetele hodných prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 nebo 2 na žádost penzijní společnosti nejvýše o 6 měsíců, a to i opakovaně.

(4) Pokud je penzijní společnost v úpadku, převede obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost nebo zruší všechny účastnické fondy s likvidací insolvenční správce penzijní společnosti. V případě zrušení všech účastnických fondů s likvidací insolvenční správce zajistí prodej majetku v účastnických fondech, vypořádání pohledávek a závazků souvisejících s obhospodařováním majetku v účastnickém fondu, převod prostředků účastníka a vyplacení dávek účastníkům, kterým na ně vznikl nárok; odstavce 2 a 3 se použijí obdobně. Insolvenčnímu správci přísluší za tuto činnost náhrada hotových výdajů a odměna; pohledávka na jejich vyplacení je pohledávkou za majetkovou podstatou penzijní společnosti. Nepostačuje-li majetková podstata penzijní společnosti k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, vyplatí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Státní příspěvek, který nebyl penzijní společnosti poukázán za dobu před převedením prostředků účastníka, se poukazuje na účet u depozitáře penzijní společnosti, ke které byly prostředky účastníka převedeny, a to na základě její žádosti podané ministerstvu.

§ 113

Sloučení účastnických fondů

(1) Penzijní společnost může s předchozím povolením České národní banky sloučit některé účastnické fondy, které obhospodařuje.

(2) Žádost o povolení sloučení účastnických fondů může podat pouze penzijní společnost, která tyto účastnické fondy obhospodařuje.

(3) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 2 jsou žadatel a depozitář slučovaných účastnických fondů.

(4) Česká národní banka nepovolí sloučení účastnických fondů, pokud

a) tím jsou ohroženy zájmy účastníků slučovaných účastnických fondů,

b) je to nevhodné z hlediska složení majetku v účastnických fondech navržených ke sloučení, nebo

c) je jedním z účastnických fondů navržených ke sloučení povinný konzervativní fond, ledaže se jedná o sloučení povinných konzervativních fondů.

(5) Účastnický fond, který sloučením zaniká, se dnem stanoveným v rozhodnutí České národní banky, kterým povoluje sloučení účastnických fondů, zrušuje bez likvidace a majetek v něm obsažený se stává součástí majetku přejímajícího účastnického fondu. Pokud v rozhodnutí České národní banky podle věty první není uveden den zániku účastnického fondu, zaniká tento účastnický fond uplynutím 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(6) Dnem zániku účastnického fondu se jeho účastníci stávají účastníky přejímajícího účastnického fondu.

(7) Žadatel uveřejní na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, kterým se povoluje sloučení účastnických fondů, toto rozhodnutí a statut přejímajícího účastnického fondu.

(8) Žádost o povolení sloučení účastnických fondů lze podat pouze na předepsaném tiskopisu, ke kterému žadatel přiloží doklady nezbytné pro posouzení důvodu sloučení a ochrany zájmů účastníků. Vzor tiskopisu a obsah jeho příloh stanoví prováděcí právní předpis.

HLAVA IX

DALŠÍ POVINNOSTI PENZIJNÍ SPOLEČNOSTI PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ MAJETKU V ÚČASTNICKÉM FONDU

§ 114

(1) Penzijní společnost převede prostředky účastníka nejpozději 5 let před dosažením věku účastníka, který je potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění do povinného konzervativního fondu. Po tomto převodu jsou příspěvky účastníka, příspěvky zaměstnavatele a státní příspěvky umísťovány pouze do povinného konzervativního fondu.

(1) Penzijní společnost převede prostředky účastníka nejpozději 5 let před dosažením věku účastníka, který je potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění do povinného konzervativního fondu nebo účastnického fondu se stejným nebo nižším rizikem, pokud úplata hrazená z majetku tohoto účastnického fondu penzijní společnosti není vyšší než u povinného konzervativního fondu. Po tomto převodu jsou příspěvky účastníka, příspěvky zaměstnavatele a státní příspěvky umísťovány pouze do tohoto fondu.

(2) Po dobu výplaty dávky podle § 19 písm. a) nebo b) musí být všechny prostředky účastníka umístěny v povinném konzervativním fondu.

(2) Po dobu výplaty dávky podle § 19 písm. a) nebo b) musí být všechny prostředky účastníka umístěny ve fondu podle odstavce 1.

(3) Penzijní společnost informuje písemně účastníka nejpozději 60 dnů přede dnem převodu prostředků tohoto účastníka o skutečnostech podle odstavců 1 a 2 a o možnosti převést jeho prostředky do jiného účastnického fondu podle odstavce 4 a o rizicích spojených s takovým rozhodnutím.

(4) Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly převedeny do povinného konzervativního fondu podle odstavce 1, nebo aby byly převedeny do jiného účastnického fondu. Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly umístěny v povinném konzervativním fondu podle odstavce 2, nebo aby byly umístěny v jiném účastnickém fondu. Penzijní společnost těmto žádostem vždy vyhoví. Penzijní společnost nemůže přijmout žádost účastníka podle věty první dříve než 60 dnů přede dnem převodu podle odstavce 1.

(4) Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly převedeny do fondu podle odstavce 1, nebo aby byly převedeny do jiného účastnického fondu. Účastník může penzijní společnost písemně požádat o to, aby jeho prostředky nebyly umístěny ve fondu podle odstavce 2, nebo aby byly umístěny v jiném účastnickém fondu. Penzijní společnost těmto žádostem vždy vyhoví. Penzijní společnost nemůže přijmout žádost účastníka podle věty první dříve než 1 rok přede dnem převodu podle odstavce 1.

§ 115

Oceňování majetku v účastnickém fondu a závazků účastnického fondu

(1) Investiční nástroje v majetku v účastnickém fondu musí být oceňovány pravidelně, a to ve lhůtě uvedené ve statutu tohoto účastnického fondu; tato lhůta nesmí být delší než 1 týden.

(2) Majetek neuvedený v odstavci 1 a závazky plynoucí ze smluv uzavřených na účet účastnického fondu musí být pravidelně oceňovány, a to ve lhůtách uvedených ve statutu, nejméně však jedenkrát ročně.

(3) Účastnický fond oceňuje v průběhu účetního období svůj majetek a závazky alespoň ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky, a to bez sestavení účetní závěrky.

(4) Majetek a závazky plynoucí z obhospodařování majetku v účastnickém fondu se oceňují podle zákona upravujícího účetnictví.

§ 116

Obhospodařování majetku v účastnickém fondu za nejlepších podmínek

(1) Penzijní společnost je povinna obhospodařovat majetek v účastnickém fondu za nejlepších podmínek, přičemž s přihlédnutím k povaze způsobu investování účastnického fondu, povaze a vlastnostem investičního nástroje, který má být předmětem transakce, jakož i k povaze převodních míst, na nichž lze transakci s investičním nástrojem provést, zohlední zejména

a) cenu, kterou lze dosáhnout na převodním místě,

b) celkový objem poplatků vyúčtovaných třetími osobami,

c) rychlost, s jakou lze transakci s investičním nástrojem provést,

d) objem transakce,

e) podmínky pro vypořádání,

f) jakýkoliv jiný faktor mající význam pro provedení transakce za nejlepších podmínek.

(2) K zajištění obhospodařování majetku v účastnickém fondu za nejlepších podmínek penzijní společnost zavede a udržuje organizační uspořádání a pravidla pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu, která zahrnují alespoň

a) určení relativní důležitosti penzijní společností vybraných faktorů uvedených v odstavci 1 nebo alespoň způsob určení jejich relativní důležitosti,

b) podstatné informace o převodních místech, na nichž jsou transakce týkající se různých investičních nástrojů prováděny, a popis skutečností, které ovlivnily penzijní společnost při výběru těchto převodních míst.

(3) Penzijní společnost je povinna sledovat průběžně účinnost organizačního uspořádání a pravidel pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu za účelem zjištění a nápravy případných nedostatků, zejména je povinna ověřovat, zda převodní místa uvedená v pravidlech pro obhospodařování majetku v účastnickém fondu umožňují i nadále v souladu s odstavcem 2 písm. a) obhospodařovat majetek v účastnickém fondu za nejlepších podmínek. Přezkoumání pravidel provádí penzijní společnost neprodleně po významné změně ovlivňující schopnost dosáhnout provedením transakce s investičním nástrojem nejlepší možný výsledek, nejméně však jednou ročně.

(4) V případě, že penzijní společnost při obhospodařování majetku v účastnickém fondu předává pokyn jiné osobě, která je povinna dodržovat srovnatelná pravidla pro obhospodařování majetku za nejlepších podmínek s pravidly podle odstavců 1 až 4, není penzijní společnost povinna hodnotit pravidla pro obhospodařování majetku této osoby.

(5) Penzijní společnost jedná při obhospodařování majetku v účastnickém fondu s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto účastnického fondu.

§ 117

Je-li v řízení o náhradu škody způsobené porušením povinností při obhospodařování majetku v účastnickém fondu sporné, zda penzijní společnost jednala s odbornou péčí a v nejlepším zájmu účastníků tohoto účastnického fondu, nese důkazní břemeno tato penzijní společnost.

HLAVA X

INFORMAČNÍ POVINNOSTI PŘI OBHOSPODAŘOVÁNÍ ÚČASTNICKÉHO FONDU

§ 118

Uveřejňování informací

(1) Penzijní společnost uveřejňuje ve lhůtách a periodicitě stanovených prováděcím právním předpisem na svých internetových stránkách informace o každém účastnickém fondu, který obhospodařuje, nejméně však

a) aktuální hodnotu penzijní jednotky účastnického fondu,

b) aktuální hodnotu fondového vlastního kapitálu účastnického fondu,

c) aktuální celkový počet penzijních jednotek evidovaných na osobních penzijních účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto účastnickému fondu,

d) informaci o skladbě majetku a struktuře investičních nástrojů v majetku v účastnickém fondu a

e) informaci o výsledku hospodaření účastnického fondu.

(2) Informace podle odstavce 1 penzijní společnost také zpřístupní veřejnosti ve svém sídle.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví periodicitu, lhůty a způsob uveřejňování informací podle odstavce 1 a pro informace uvedené v odstavci 1 písm. d) a e) stanoví také rozsah, strukturu a formu.

§ 119

Informování České národní banky

(1) Penzijní společnost informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku o

a) každé změně skutečností, na jejichž základě bylo vydáno povolení k činnosti penzijní společnosti nebo povolení k vytvoření účastnického fondu; jedná-li se o změnu statutu účastnického fondu, předloží penzijní společnost České národní bance jeho nové úplné znění a zvlášť text změny,

b) každé skutečnosti, která může významně ovlivnit hodnotu penzijní jednotky, nebo která může významně zhoršit hospodářskou situaci penzijní společnosti,

c) překročení investičního limitu stanoveného tímto zákonem nebo o jiném závažném porušení tohoto zákona nebo statutu účastnického fondu.

(2) Penzijní společnost je povinna předložit České národní bance nejpozději do 1 měsíce od konání řádné valné hromady seznam osob, které na ní měly v uplynulém roce kvalifikovanou účast nebo které s ní byly úzce propojeny.

(3) Penzijní společnost zasílá České národní bance údaje o své osobě, finanční situaci a výsledcích svého hospodaření, jakož i údaje o finanční situaci a výsledcích hospodaření každého obhospodařovaného účastnického nebo transformovaného fondu a o skladbě a struktuře majetku v tomto účastnickém nebo transformovaném fondu a o skladbě a struktuře jejich závazků.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu, formu, periodicitu, lhůty a způsob zasílání informací podle odstavce 3.

ČÁST OSMÁ

EVIDENCE

HLAVA I

OSOBNÍ PENZIJNÍ ÚČET A PENZIJNÍ JEDNOTKA

Díl 1

Osobní penzijní účet

§ 120

Penzijní společnost vede pro každého účastníka nebo jiného příjemce dávky osobní penzijní účet, na kterém eviduje prostředky účastníka a penzijní jednotky účastníka v jednotlivých účastnických fondech.

§ 121

(1) Osobní penzijní účet se skládá z peněžního podúčtu a z majetkového podúčtu.

(2) Na peněžním podúčtu eviduje penzijní společnost alespoň

a) příspěvek účastníka přijatý penzijní společností a datum jeho přijetí na účet u depozitáře,

b) příspěvek zaměstnavatele přijatý penzijní společností a datum jeho přijetí na účet u depozitáře,

c) státní příspěvek a datum jeho přijetí na účet u depozitáře,

d) hodnotu prostředků účastníka převedených z účastnických fondů jiné penzijní společnosti a datum jejich přijetí na účet u depozitáře,

e) hodnotu prostředků účastníka převedených z transformovaného fondu a datum jejich převodu,

f) hodnotu prostředků účastníka, za které ještě nebyly připsány penzijní jednotky,

g) hodnotu prostředků účastníka, které jsou určeny k převedení k jiné penzijní společnosti podle § 27,

h) hodnotu prostředků účastníka, které ještě nebyly vyplaceny v podobě dávky nebo splátky dávky podle § 19,

i) hodnotu prostředků účastníka, které byly vyplaceny v podobě dávky nebo splátky dávky podle § 19, a datum jejich vyplacení a

j) hodnotu prostředků účastníka, které byly převedeny k jiné penzijní společnosti podle § 27, a datum jejich převodu.

(3) Na majetkovém podúčtu eviduje penzijní společnost

a) počet a hodnotu připsaných penzijních jednotek podle jednotlivých účastnických fondů a datum jejich připsání,

b) počet a hodnotu odepsaných penzijních jednotek podle jednotlivých účastnických fondů a datum jejich odepsání a

c) jiné údaje potřebné k řádné evidenci prostředků účastníka.

(4) Osobní penzijní účet dále obsahuje

a) jeho číselné označení,

b) datum jeho zřízení a

c) identifikační údaje účastníka nebo jiného příjemce dávky.

Díl 2

Penzijní jednotka

§ 122

(1) Penzijní jednotka představuje podíl na majetku v účastnickém fondu.

(2) Hodnota penzijní jednotky se vyjadřuje v českých korunách a určuje se s přesností na čtyři desetinná místa. První den, kdy penzijní společnost začne vytvářet účastnický fond, je počáteční hodnota penzijní jednotky 1 Kč. Po tomto dni stanovuje aktuální hodnotu penzijní jednotky penzijní společnost (§ 123).

§ 123

(1) Aktuální hodnota penzijní jednotky se stanoví jako hodnota fondového vlastního kapitálu účastnického fondu, ve které se zohlední odpovídající část standardních nákladů ovlivňujících fondový vlastní kapitál účastnického fondu, ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky dělená počtem všech penzijních jednotek evidovaných na osobních penzijních účtech všech účastníků ve vztahu k tomuto účastnickému fondu ke dni stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky.

(2) Standardními náklady ovlivňujícími fondový vlastní kapitál účastnického fondu se pro účely stanovení aktuální hodnoty penzijní jednotky podle odstavce 1 rozumí úplata podle § 60 a očekávaná daňová povinnost ke dni výpočtu reálné hodnoty majetku a závazků.

(3) Účastnický fond je povinen stanovit hodnotu fondového vlastního kapitálu a aktuální hodnotu penzijní jednotky nejméně jednou týdně a uveřejnit je nejpozději do 2 pracovních dnů na internetových stránkách penzijní společnosti, která jej obhospodařuje.

§ 124

(1) Penzijní společnost ke dni připsání prostředků účastníka na účet účastnického fondu připíše na majetkový podúčet počet penzijních jednotek odpovídající podílu hodnoty připsaných prostředků a aktuální hodnoty penzijní jednotky účastnického fondu a z peněžního podúčtu odepíše peněžitou částku odpovídající počtu připsaných penzijních jednotek násobenou aktuální hodnotou penzijní jednotky účastnického fondu.

(2) Penzijní společnost odepíše z majetkového podúčtu penzijní jednotky a na peněžní podúčet účastníka připíše peněžitou částku odpovídající počtu odepsaných penzijních jednotek násobenou aktuální hodnotou penzijní jednotky účastnického fondu, a to ke dni

a) výplaty splátky starobní penze na určenou dobu nebo invalidní penze na určenou dobu,

b) doručení žádosti o výplatu dávky,

c) doručení žádosti o převod prostředků účastníka k jinému účastnickému fondu téže penzijní společnosti,

d) zániku doplňkového penzijního spoření určeného v dohodě účastníka a penzijní společnosti,

e) doručení výpovědi,

f) kdy se penzijní společnost dozvěděla o povinnosti vrátit ministerstvu státní příspěvek,

g) rozhodnutí penzijní společnosti o výplatě neoprávněně zaslaných peněžních prostředků.

HLAVA II

VÝPIS DOPLŇKOVÉHO PENZIJNÍHO SPOŘENÍ

§ 125

(1) Výpis doplňkového penzijního spoření (dále jen „výpis“) účastníka nebo jiného příjemce dávky obsahuje

a) údaje podle § 121 odst. 4,

b) pohyby prostředků účastníka na peněžním podúčtu účastníka podle § 121 odst. 2 za období od posledního výpisu,

c) připsané a odepsané penzijní jednotky na majetkovém podúčtu účastníka podle § 121 odst. 3 za období od posledního výpisu,

d) hodnotu podílu účastníka v účastnickém fondu, která je součinem aktuální hodnoty penzijní jednotky účastnického fondu ke dni vyhotovení výpisu a počtu penzijních jednotek účastnického fondu připsaných do tohoto dne na majetkový podúčet,

e) hodnotu podílu účastníka v účastnickém fondu podle písmene d) ke dni vyhotovení posledního výpisu,

f) stavy položek peněžního podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. f) až h) a majetkového podúčtu a hodnoty penzijních jednotek jednotlivých účastnických fondů na začátku a na konci období, za které se výpis zasílá,

g) hodnotu osobního penzijního účtu ke dni vyhotovení výpisu, jako součet aktuálních hodnot podílů účastníka v účastnických fondech podle písmene d) za všechny účastnické fondy a hodnot prostředků na peněžním podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. f) až h),

h) hodnotu osobního penzijního účtu podle písmene g) ke dni vyhotovení posledního výpisu.

(2) Výpis dále obsahuje následující informace:

a) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. a) až e), i) a j) za období od posledního výpisu a souhrnný počet a hodnotu připsaných a odepsaných penzijních jednotek jednotlivých účastnických fondů na majetkovém podúčtu za období od posledního výpisu,

b) souhrnné hodnoty položek peněžního podúčtu podle § 121 odst. 2 písm. a) až c) a i) za spořící dobu na začátku a na konci období, za které se výpis zasílá,

c) spořící dobu účastníka,

d) součet podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu a transformovaného fondu a podílů na výnosech a ztrátách účastnických fondů v nominální výši za spořící dobu,

e) zhodnocení prostředků účastníka za období od posledního výpisu, vyjádřené jako součet zisků a ztrát připadající na prostředky účastníka umístěné v účastnických fondech v procentech,

f) roční čistou výkonnost účastnického fondu, ve kterém byly prostředky účastníka umístěny za období od posledního výpisu,

g) výši úplaty penzijní společnosti v procentech a její hodnotu v rozdělení na úplatu za obhospodařování majetku a úplatu za zhodnocení majetku (§ 60).

(3) Na základě dohody účastníka nebo jiného příjemce dávky s příslušnou penzijní společností může výpis obsahovat vedle údajů podle odstavců 1 a 2 také další údaje.

(4) Výpis musí být přehledný a srozumitelný, údaje v něm obsažené nesmějí být zavádějící a jejich označení musí být jednoznačné.

(5) Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi nebo jinému příjemci dávky bezplatně výpis za kalendářní rok do jednoho měsíce po skončení kalendářního roku a v případě převodu prostředků účastníka nebo účastnického fondu k jiné penzijní společnosti bez zbytečného odkladu.

(6) Penzijní společnost převádějící prostředky účastníka k jiné penzijní společnosti je povinna zaslat ke dni převodu prostředků účastníka způsobem umožňujícím dálkový přenos dat výpis z osobního penzijního účtu účastníka této penzijní společnosti.

(7) Penzijní společnost je povinna zaslat výpis účastníkovi nebo jinému příjemci dávky na požádání kdykoliv do 15 pracovních dnů od doručení písemné žádosti účastníka nebo jiného příjemce dávky.

(8) Penzijní společnost je povinna zaslat účastníkovi nebo jinému příjemci dávky výpis v elektronické podobě na elektronickou adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření, není-li dohodnuto jinak.

ČÁST DEVÁTÁ

PRAVIDLA JEDNÁNÍ S ÚČASTNÍKY

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

Díl 1

Obecné pravidlo jednání s účastníkem

§ 126

Penzijní společnost jedná s účastníkem kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v jeho nejlepším zájmu.

Díl 2

Přípustnost poplatku, odměny nebo nepeněžité výhody, která může vést k porušení obecného pravidla jednání s účastníkem

§ 127

Penzijní společnost nesmí v souvislosti se svojí činností nebo zprostředkováním doplňkového penzijního spoření přijmout, nabídnout nebo poskytnout poplatek, odměnu nebo nepeněžitou výhodu (dále jen „pobídka“), která může vést k porušení povinností vyplývajících z § 126.

§ 128

(1) Pobídka je v mezích § 126 a 127 přípustná, pokud je hrazena

a) účastníkem, za účastníka nebo je vyplácena účastníkovi a není v rozporu s § 127, nebo

b) třetí straně či pro třetí stranu nebo poskytována třetí stranou či za třetí stranu a

1. účastník byl před zprostředkováním doplňkového penzijního spoření jasně, srozumitelně a úplně písemně informován o existenci a povaze pobídky a výši nebo hodnotě pobídky nebo způsobu jejího výpočtu, pokud ji nelze zjistit předem,

2. pobídka přispívá ke zlepšení kvality doplňkového penzijního spoření nebo jeho zprostředkování a

3. pobídka není v rozporu s povinností podle § 127.

(2) Přípustná je pobídka, která umožní doplňkové penzijní spoření nebo jeho zprostředkování nebo je pro tyto účely nutná a jejíž povaha není v rozporu s povinností podle § 126.

(3) Penzijní společnost může uveřejnit informace podle odstavce 1 písm. b) i v podobě souhrnného popisu podmínek pobídky.

Díl 3

Jednání ve vztahu k zájemci o doplňkové penzijní spoření

§ 129

Povinnosti ve vztahu k účastníkovi stanovené v části deváté plní penzijní společnost v přiměřeném rozsahu také ve vztahu k zájemci o doplňkové penzijní spoření.

HLAVA II

KOMUNIKACE S ÚČASTNÍKEM

Díl 1

Obecné povinnosti při komunikaci s účastníkem

§ 130

(1) Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem, včetně osobního jednání nebo propagačního sdělení, nesmí používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. Tímto nejsou dotčeny povinnosti stanovené zákonem upravujícím ochranu spotřebitele.

(2) Při komunikaci s účastníkem je penzijní společnost dále povinna zajistit, aby

a) z obsahu komunikace byly zřejmé identifikační údaje penzijní společnosti, a to alespoň obchodní firma, adresa sídla a identifikační číslo osoby,

b) obsah komunikace byl dostačující, přesný a nezdůrazňoval potenciální výnosy či výhody, které jsou spojeny s doplňkovým penzijním spořením ve fondech obhospodařovaných touto penzijní společností, aniž by současně výrazně a objektivně neupozorňoval na všechna podstatná rizika, která jsou nebo mohou být s doplňkovým penzijním spořením ve fondech této penzijní společnosti spojena,

c) obsah komunikace nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval skutečnosti, informace nebo upozornění důležité pro účastníka.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví obsah a způsob podání informace účastníkovi, týká-li se

a) srovnání penzijních společností a jejich strategií spoření, způsobu investování účastnických fondů, jakož i návrhů smluv o doplňkovém penzijním spoření penzijních společností,

b) údaje o výnosu doplňkového penzijního spoření u penzijní společnosti dosaženém v minulosti a

c) údaje o očekávaném budoucím výnosu.

(4) Před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a před každou její změnou je penzijní společnost povinna na základě informací poskytnutých účastníkem zaznamenat požadavky a potřeby účastníka související se sjednávanou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a důvody, na kterých penzijní společnost zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, a to v písemné podobě, a jedno vyhotovení předat účastníkovi.

(5) Součástí dokumentu podle odstavce 4 je též kontrolní seznam obsahující přehled informací podle odstavce 3 a § 131 až 136, jež penzijní společnost poskytla účastníkovi.

§ 131

(1) U propagačního sdělení penzijní společnost dále zajistí, aby jeho obsah byl v souladu se všemi informacemi, které účastníkovi při výkonu činnosti poskytla, z jeho obsahu a formy bylo zřejmé, že jde o propagační sdělení, a aby propagační sdělení zachovávalo vyváženost ve zdůraznění nápadnosti a zřetelnosti informací týkajících se výhod a rizik investice v rámci doplňkového penzijního spoření ve fondech obhospodařovaných touto penzijní společností.

(2) Pokud propagační sdělení obsahuje návrh na uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, který penzijní společnost činí nebo rozšiřuje, musí toto propagační sdělení obsahovat informace o skutečnostech obsažených v § 133 odst. 1, ledaže je z propagačního sdělení nebo návrhu zřejmé, kde je možno se s informacemi o těchto skutečnostech seznámit.

§ 132

Penzijní společnost při komunikaci s účastníkem přihlíží k tomu, jak by vysvětlení nebo jinou informaci vnímala osoba s průměrnou rozumovou úrovní, obezřetností a rozpoznávací schopností v postavení účastníka.

Díl 2

Informování účastníků

§ 133

Obsah informací, způsob jejich podávání a lhůty pro jejich podávání

(1) Penzijní společnost informuje účastníka o

a) svých identifikačních údajích a základních informacích souvisejících s jí vykonávanými činnostmi,

b) možných rizicích, která mohou být spojena s požadovaným doplňkovým penzijním spořením,

c) celkové úplatě za obhospodařování a dalších poplatcích, včetně případů, kdy se poplatky neplatí, daních placených prostřednictvím penzijní společnosti a jiných souvisejících nákladech,

d) pobídkách podle § 128,

e) způsobu ochrany majetku účastníka,

f) obsahu smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a statutu účastnického fondu, týkajícího se požadovaného doplňkového penzijního spoření,

g) daňovém zvýhodnění souvisejícím s požadovaným doplňkovým penzijním spořením,

h) skutečnosti, že dohled v oblasti doplňkového penzijního spoření vykonává Česká národní banka,

i) nárocích z doplňkového penzijního spoření, včetně informací o nabídkách pojišťoven nabízejících výplatu dávek uvedených v § 19 písm. e) a f),

j) strategii spoření a struktuře majetku v účastnickém fondu,

k) každé podstatné změně skutečností uvedených v písmenech a) až j),

l) schválení převodu účastnických fondů podle § 109,

m) schválení sloučení účastnických fondů podle § 113,

n) nařízení převodu účastnických fondů podle § 150.

(2) Penzijní společnost informuje účastníka také o možnosti bezplatného převodu prostředků účastníka do jiného účastnického fondu nebo převodu prostředků účastníka za podmínek podle § 62.

(3) Lhůty, ve kterých je penzijní společnost povinna informovat účastníky o skutečnostech uvedených v odstavci 1, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Pokud tento zákon nestanoví jinak, penzijní společnost poskytuje účastníkovi informace na trvalém nosiči informací; poskytnutím na trvalém nosiči informací se rozumí poskytnutí informací v listinné podobě, nebo jakýmkoli způsobem, který umožňuje účastníkovi uchování těchto informací tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou jejich účelu, a který umožňuje jejich reprodukci v nezměněné podobě, a to pouze, pokud jejich poskytnutí tímto způsobem je přiměřené praxi, kterou mezi sebou penzijní společnosti a účastník zavedli; v případě, že jsou tyto informace poskytovány způsobem umožňujícím dálkový přístup, je podmínka přiměřené praxe splněna, zejména tehdy, pokud účastník může tyto informace tímto způsobem získat, a s jejich poskytnutím takovým způsobem udělil účastník souhlas.

Sdělení klíčových informací pro účastníky

§ 134

(1) Sdělení klíčových informací pro účastníky (dále jen „sdělení klíčových informací“) je dokument obsahující stručné základní charakteristiky systému doplňkového penzijního spoření a stručné základní charakteristiky účastnického fondu, nezbytné pro účastníky k odpovědnému posouzení povahy a rizik účastnického fondu, který je jim nabízen, zpracované formou srozumitelnou osobě uvedené v § 132.

(2) Sdělení klíčových informací účastnického fondu vždy obsahuje

a) zřetelné označení, z něhož je patrné, že obsahuje klíčové informace pro účastníky,

b) označení penzijní společnosti a účastnického fondu, ke kterému se vztahuje,

c) popis

1. investičních cílů účastnického fondu,

2. způsobu investování účastnického fondu,

3. historické výkonnosti účastnického fondu, popřípadě její kvalifikovaný odhad,

4. nákladů a poplatků souvisejících s investicí do účastnického fondu,

d) rizikový profil, včetně popisu jednotlivých rizik spojených s účastenstvím v účastnickém fondu,

e) upozornění, kde a jak lze na žádost bezplatně získat další informace týkající se daného účastnického fondu, včetně statutu, výroční zprávy a pololetní zprávy účastnického fondu a sdělení o právu vyžádat si statut důchodového fondu a sdělení klíčových informací v listinné podobě.

(3) Sdělení klíčových informací

a) nesmí obsahovat nejasné, nepravdivé, neúplné, zavádějící nebo klamavé informace,

b) musí být v souladu s informacemi uvedenými ve statutu účastnického fondu a

c) musí být srozumitelné bez nutnosti seznámit se s jinými dokumenty uveřejněnými účastnickým fondem.

(4) Pravidla pro přijímání sdělení klíčových informací účastnického fondu a jeho změn určí stanovy penzijní společnosti. Účastnický fond zasílá sdělení klíčových informací a každou jeho změnu bez zbytečného odkladu České národní bance.

(5) Náležitosti, strukturu, formu a požadavky na jazykové vyjádření sdělení klíčových informací účastnického fondu, jakož i podmínky a způsob jeho průběžné aktualizace a lhůty pro jeho uveřejňování stanoví vláda nařízením.

§ 135

(1) Sdělení klíčových informací musejí být každému účastníkovi poskytnuta na trvalém nosiči informací a uveřejněna ve lhůtách stanovených nařízením vlády na internetových stránkách penzijní společnosti, která účastnický fond obhospodařuje.

(2) Každý účastník má právo si vyžádat statut účastnického fondu a sdělení klíčových informací v listinné podobě.

Díl 3

Vyžadování informací od účastníka

§ 136

(1) Před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření je penzijní společnost povinna získat od účastníka nezbytné informace o jeho

a) znalostech a zkušenostech v oblasti financí,

b) znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých účastnické fondy investují,

c) toleranci a preferencích ve vztahu k investičnímu riziku a

d) cílech v rámci doplňkového penzijního spoření a preferencích ve vztahu ke strategii spoření.

(2) Informace podle odstavce 1 je penzijní společnost povinna získat v rozsahu, který jí umožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a dohodnutá strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci doplňkového penzijního spoření, jeho odborným znalostem a zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik.

(3) V případě, že penzijní společnost vyhodnotí získané informace tak, že uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo účastníkem požadovaná strategie spoření neodpovídá informacím poskytnutým podle odstavce 1, cílům účastníka v rámci doplňkového penzijního spoření, jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik, upozorní účastníka na takové zjištění a doporučí mu pro něj vhodnější strategii spoření. Pokud účastník trvá na volbě jiné strategie spoření, poučí jej penzijní společnost o rizicích spojených s touto jinou volbou a účastníkovi v jeho volbě vyhoví; penzijní společnost volbě účastníka nevyhoví, bude-li se jednat o strategii spoření zahrnující alternativní účastnický fond.

(4) V případě, že účastník odmítne informace uvedené v odstavci 1 poskytnout nebo podá informace zjevně neúplné, nepřesné nebo nepravdivé, penzijní společnost poučí účastníka o tom, že takový postoj jí neumožní vyhodnotit, zda uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření nebo jím vybraná strategie spoření odpovídá cílům účastníka v rámci doplňkového penzijního spoření, jeho odborným znalostem nebo zkušenostem potřebným pro pochopení souvisejících rizik, a doporučí mu stát se účastníkem pro něj vhodnějšího účastnického fondu, případně mu doporučí smlouvu o doplňkovém penzijním spoření neuzavřít. Pokud účastník trvá na uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a na své volbě strategie spoření, penzijní společnost mu vyhoví; penzijní společnost volbě účastníka nevyhoví, bude-li se jednat o strategii spoření zahrnující alternativní účastnický fond.

§ 137

Penzijní společnost je oprávněna vycházet ze spolehlivosti údajů poskytnutých účastníkem podle § 136 odst. 1, ledaže věděla nebo vědět měla, že taková informace je zjevně neúplná, nepřesná nebo nepravdivá.

HLAVA III

PENZIJNÍ DOPORUČENÍ

§ 138

Penzijním doporučením je uveřejněná informace, která přímo či nepřímo doporučuje konkrétní strategii spoření nebo rozhodnutí týkající se doplňkového penzijního spoření účastníkům nebo zájemcům o doplňkové penzijní spoření týkající se konkrétní penzijní společnosti nebo účastnického fondu, a kterou mohou adresáti tohoto sdělení vzhledem k okolnostem považovat za objektivní a nezávislé doporučení rozhodnutí týkajícího se doplňkového penzijního spoření nebo strategie spoření.

§ 139

(1) Každý, kdo vytváří nebo rozšiřuje penzijní doporučení podle § 138, zajistí, aby v penzijním doporučení

a) byla fakta jednoznačně odlišena od informací, které fakty nejsou, zejména výkladů, odhadů nebo názorů,

b) nebyly uváděny informace, existuje-li pochybnost o jejich úplnosti, přesnosti nebo pravdivosti,

c) byly jednoznačně označeny všechny předpovědi a uvedena podstatná východiska pro jeho vytvoření,

d) byla jednoznačně a zřetelně uvedena osoba, která penzijní doporučení vytvořila, a to zejména uvedením obchodní firmy nebo názvu právnické osoby nebo jména, popřípadě jmen, a příjmení fyzické osoby, a osoby, která jej připravila, uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a funkce.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna dále

a) na žádost České národní banky doložit odůvodněnost penzijního doporučení a

b) uveřejnit informace o okolnostech, o kterých lze důvodně předpokládat, že mohou narušit objektivitu penzijního doporučení, zejména v nich uvést informaci o každém svém významném finančním zájmu nebo střetu zájmů týkající se doplňkového penzijního spoření nebo penzijní společnosti, které jsou předmětem penzijního doporučení.

(3) Pokud je osobou uvedenou v odstavci 1 právnická osoba,

a) uvede informace podle odstavce 2 písm. b) i za všechny osoby podílející se na vytvoření penzijního doporučení,

b) obsahuje informace podle odstavce 2 písm. b) alespoň údaje o okolnostech podle informace podle odstavce 2 písm. b) o této právnické osobě a každé propojené osobě, které jsou

1. dostupné, nebo o nichž lze důvodně předpokládat, že jsou dostupné, osobám podílejícím se na vytvoření penzijního doporučení,

2. známé osobám, které se nepodílejí na vytvoření penzijního doporučení, ale mají přístup k penzijnímu doporučení dříve, než je penzijní doporučení rozšiřováno mezi účastníky, zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo veřejnost; to platí i v případě osob, u kterých lze důvodně předpokládat, že mají přístup k penzijnímu doporučení dříve, než je penzijní doporučení takto poskytnuto nebo rozšiřováno.

§ 140

Penzijní doporučení obsahuje informace podle § 139 odst. 2 písm. b) a odst. 3 ve svém textu. V případě, kdy by uveřejnění těchto informací bylo nepřiměřené vzhledem k délce penzijního doporučení, postačí uveřejnit tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup a v penzijním doporučení jasně označit místo, kde lze tyto informace nalézt.

ČÁST DESÁTÁ

DOHLED A STÁTNÍ DOZOR

HLAVA I

DOHLED ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY

Díl 1

Základní ustanovení

§ 141

Předmět dohledu

(1) Dohled nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, statutem účastnického fondu, statutem transformovaného fondu, depozitářskou smlouvou a rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona (dále jen „dohled“) vykonává Česká národní banka, s výjimkou státního dozoru ministerstva nad poskytováním a vracením státního příspěvku. Dohled je vykonáván v zájmu ochrany účastníků.

(2) Dohledu podle tohoto zákona podléhá

a) penzijní společnost,

b) pojišťovna, v rozsahu povinností, které jí ukládá tento zákon,

c) depozitář, v rozsahu povinností, které mu ukládá tento zákon,

d) banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro účastnický fond nebo transformovaný fond vykonávat funkci depozitáře a kterým tento zákon stanoví povinnost,

e) nucený správce,

f) likvidátor,

g) osoba oprávněná vykonávat zprostředkovatelskou a poradenskou činnost podle tohoto zákona,

h) osoba tvořící nebo šířící penzijní doporučení,

i) vedoucí osoba,

j) akreditovaná osoba.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, při výkonu dohledu podle odstavce 1 postupuje Česká národní banka obdobně podle zákona upravujícího dohled v oblasti kapitálového trhu, a v případě dohledu nad pojišťovnou také podle zákona o pojišťovnictví.

Díl 2

Opatření k nápravě, jiná opatření a odnětí povolení, souhlasu, oprávnění k činnosti a akreditace

§ 142

(1) Česká národní banka může osobě podléhající dohledu, která porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie, rozsah jí uděleného povolení k výkonu činnosti, statut účastnického fondu, smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, depozitářskou smlouvu nebo ohrozila zájmy účastníků, uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti a stanovit lhůtu k přijetí opatření k nápravě.

(2) Česká národní banka může, v závislosti na zjištěných nedostatcích, jako jiné opatření

a) nařídit penzijní společnosti provedení mimořádného auditu účetní závěrky penzijní společnosti, účastnického fondu nebo transformovaného fondu,

b) nařídit penzijní společnosti změnu depozitáře,

c) nařídit penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci změnu vedoucí osoby,

d) nařídit penzijní společnosti změnu auditora penzijní společnosti nebo účastnického fondu,

e) pozastavit připisování a odepisování penzijních jednotek,

f) zavést nucenou správu penzijní společnosti,

g) nařídit penzijní společnosti převod obhospodařování účastnických fondů na jinou penzijní společnost,

h) pozastavit penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci výkon činnosti nebo omezit penzijní společnosti rozsah povolené činnosti,

i) odejmout povolení nebo souhlas udělené podle tohoto zákona.

(3) Osoba, které bylo uloženo některé z opatření k nápravě zjištěných nedostatků, bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance způsob plnění uloženého opatření.

(4) Česká národní banka současně se zahájením správního řízení o uložení opatření k nápravě zjištěného nedostatku může uložit předběžné opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob.

§ 143

Nařízení mimořádného auditu

(1) Česká národní banka může nařídit penzijní společnosti provedení mimořádného auditu účetní závěrky penzijní společnosti, účastnického fondu nebo transformovaného fondu, zjistí-li závažné nedostatky ve zprávě auditora nebo pokud auditor nebo auditorská společnost nesplní svoji oznamovací povinnost podle zákona upravujícího činnost auditorů. S ohledem na zjištěné skutečnosti Česká národní banka určí podmínky provedení mimořádného auditu účetní závěrky, zejména rozsah a způsob provedení mimořádného auditu.

(2) Penzijní společnost zajistí provedení mimořádného auditu a sdělí České národní bance do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, kterým bylo nařízeno provedení mimořádného auditu, údaje o auditorovi, který mimořádný audit provede. Tento auditor musí být osobou odlišnou od auditora, který provedl ověření účetní závěrky.

(3) Česká národní banka může do 30 dnů ode dne sdělení údajů podle odstavce 2 odmítnout auditora, který jí byl penzijní společností oznámen, a určit jiného auditora, který mimořádný audit provede.

(4) Náklady mimořádného auditu nese penzijní společnost. Pokud nejsou na základě mimořádného auditu potvrzeny závažné nedostatky ve zprávě auditora nebo nesplnění oznamovací povinnosti podle odstavce 1, uhradí Česká národní banka penzijní společnosti jí účelně vynaložené náklady na provedení mimořádného auditu.

§ 144

Nařízení změny depozitáře

(1) Česká národní banka může nařídit penzijní společnosti změnu depozitáře, jestliže zjistí závažné nedostatky v jeho činnosti, pokud depozitář poruší depozitářskou smlouvu, nedošlo-li k nápravě v jeho činnosti po uložení opatření k nápravě podle § 142 odst. 1 nebo je-li u něj zavedena nucená správa. Rozhodnutí o nařízení změny depozitáře se doručí penzijní společnosti a depozitáři.

(2) Depozitářská smlouva a závazky z ní vyplývající zanikají ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení změny depozitáře.

(3) Penzijní společnost je povinna uzavřít ve lhůtě podle odstavce 2 depozitářskou smlouvu s jiným depozitářem.

§ 145

Nařízení změny vedoucí osoby

Česká národní banka může nařídit penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci změnu vedoucí osoby, jestliže zjistí závažné nedostatky v její činnosti nebo přestane-li tato osoba splňovat podmínky stanovené jí tímto zákonem a penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce tuto osobu nevyměnili bez zbytečného odkladu potom, co tuto skutečnost zjistili. Rozhodnutí o nařízení změny vedoucí osoby se doručí penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci a vedoucí osobě, které se toto rozhodnutí týká.

Nucená správa

§ 146

(1) Česká národní banka může zavést nucenou správu penzijní společnosti, jestliže

a) penzijní společnost opakovaně nebo závažně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo porušila podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo

b) jsou ohroženy zájmy účastníků a hrozí nebezpečí z prodlení.

(2) Česká národní banka jmenuje nuceného správce ze seznamu likvidátorů nebo nucených správců vedeného podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

(3) Rozhodnutí o zavedení nucené správy penzijní společnosti, kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem, obsahuje

a) důvod zavedení nucené správy,

b) jmenování nuceného správce, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum jeho narození,

c) povinnosti nuceného správce, včetně lhůt pro jejich splnění, a případná omezení nakládání s majetkem penzijní společnosti,

d) výši odměny nuceného správce nebo způsob jejího stanovení a termín její splatnosti.

(4) Řízení o zavedení nucené správy lze zahájit též vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nemá odkladný účinek.

(5) Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručí penzijní společnosti, u které se nucená správa zavádí, a nucenému správci. Nucená správa je zavedena doručením rozhodnutí nucenému správci.

(6) Rozhodnutí o zavedení nucené správy Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách.

§ 147

(1) Zavedením nucené správy penzijní společnosti přechází působnost představenstva penzijní společnosti na nuceného správce a pozastavuje se výkon funkcí orgánů penzijní společnosti, s výjimkou oprávnění podat rozklad nebo správní žalobu proti rozhodnutí o zavedení nucené správy.

(2) Je-li rozhodnutím o zavedení nucené správy omezeno nakládání s majetkem podle § 146 odst. 3 písm. c), nejsou tím dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění¹⁵) podle jiného právního předpisu¹⁶) nebo podle zahraniční právní úpravy, které penzijní společnost poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

(3) Do obchodního rejstříku se zapisuje

a) den zavedení a ukončení nucené správy,

b) identifikační údaje nuceného správce, popřípadě údaj o jejich změně,

c) omezení nakládání s majetkem penzijní společnosti.

(4) Návrh na zápis údajů podle odstavce 3 nebo zápis jejich změny podává nucený správce, a to bez zbytečného odkladu po zavedení nucené správy, nebo změně v zapisovaných údajích.

(5) Nucená správa končí

a) dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o ukončení nucené správy,

b) prohlášením konkursu na majetek penzijní společnosti, u níž je zavedena nucená správa, nebo

c) jmenováním likvidátora.

(6) Ke zrušení penzijní společnosti v nucené správě s likvidací, o kterém rozhoduje valná hromada této společnosti, se vyžaduje předchozí souhlas České národní banky.

(7) Penzijní společnost v nucené správě se zrušuje s likvidací dnem, ke kterému je jmenován likvidátor.

§ 148

(1) Nucený správce

a) přijme neprodleně opatření k nápravě nedostatků v činnosti penzijní společnosti,

b) zajistí ochranu práv účastníků a jiných oprávněných osob,

c) do 6 měsíců ode dne zavedení nucené správy svolá valnou hromadu penzijní společnosti, které

1. předloží návrh na odvolání dosavadních a volbu nových členů orgánů, které volí valná hromada, a návrh opatření k nápravě nedostatků v činnosti penzijní společnosti, nebo

2. navrhne zrušení penzijní společnosti s likvidací.

(2) Lhůtu podle odstavce 1 písm. c) je Česká národní banka oprávněna na návrh nuceného správce z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit, a to až o 6 měsíců.

(3) Nucený správce podá na základě předchozího souhlasu České národní banky insolvenční návrh na majetek penzijní společnosti, zjistí-li, že je předlužená.

(4) Odměna a výdaje nuceného správce spojené s výkonem jeho činnosti nuceného správce jsou placeny z majetku penzijní společnosti. Nepostačuje-li majetek penzijní společnosti k úhradě odměny a výdajů nuceného správce, uhradí je stát. Způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny nuceného správce, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty stanoví prováděcí právní předpis.

§ 149

(1) Výkon funkce nuceného správce zaniká

a) odstoupením nuceného správce,

b) odvoláním nuceného správce,

c) ukončením nucené správy,

d) vyškrtnutím nuceného správce ze seznamu likvidátorů a nucených správců, nebo

e) smrtí nuceného správce.

(2) Nucený správce oznámí České národní bance své odstoupení z funkce nuceného správce nejméně 30 dnů předem.

(3) Česká národní banka odvolá nuceného správce, zejména jestliže závažně nebo opakovaně porušil svoji povinnost nebo přestal splňovat tímto zákonem stanovené předpoklady pro výkon této funkce.

(4) Opravný prostředek proti rozhodnutí o odvolání nuceného správce nemá odkladný účinek.

(5) Jestliže výkon funkce nuceného správce zaniká podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e), jmenuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu jiného nuceného správce.

§ 150

Nařízení převodu obhospodařování účastnických fondů

(1) Česká národní banka může penzijní společnosti nařídit převod obhospodařování všech účastnických fondů na jinou penzijní společnost samostatným rozhodnutím, jestliže penzijní společnost není schopna plnit povinnosti vůči účastníkům a určeným osobám, nebo v rámci rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti.

(2) K převodu obhospodařování všech účastnických fondů podle odstavce 1 se vyžaduje souhlas penzijní společnosti, na kterou má být obhospodařování účastnických fondů převedeno.

(3) Přejímající penzijní společnost je povinna ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 sdělit písemně účastníkům, jejichž prostředky jsou předmětem převodu, svoji obchodní firmu a adresu svého sídla, den, kdy došlo k převodu, a další nezbytné informace související s plynulým pokračováním doplňkového penzijního spoření.

(4) Účastníky řízení o převodu obhospodařování účastnických fondů na jinou penzijní společnost jsou předávající a přejímající penzijní společnosti a jejich depozitáři. Dnem, kdy došlo k převodu podle odstavce 2, vstupuje přejímající penzijní společnost do všech práv a povinností převedených účastnických fondů.

§ 151

Pozastavení činnosti nebo změna rozsahu povolení

(1) Česká národní banka může penzijní společnosti, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci rozhodnutím pozastavit výkon činnosti nebo změnit rozsah povolené činnosti, jestliže zjistí závažné nedostatky v jejich činnosti, nebo nedošlo-li k nápravě v jejich činnosti po uložení opatření k nápravě podle § 142 odst. 1. V rozhodnutí o změně rozsahu povolení se uvede nový rozsah povolených činností.

(2) Pozastavit penzijní společnosti lze pouze výkon související činnosti, a to nejdéle na dobu 5 let.

(3) Změnu rozsahu povolené činnosti penzijní společnosti lze provést pouze zúžením povolení k činnosti penzijní společnosti.

(4) Česká národní banka může penzijní společnosti rozhodnutím zrušit registraci další činnosti, jestliže došlo ke změně skutečností, na jejichž základě byla registrace provedena.

§ 152

Odnětí povolení a souhlasu

(1) Česká národní banka odejme penzijní společnosti povolení k činnosti penzijní společnosti, jestliže

a) bylo vydáno rozhodnutí o úpadku penzijní společnosti nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek penzijní společnosti nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení,

b) dalším trváním nucené správy penzijní společnosti nelze dosáhnout jejího účelu,

c) zavedení nucené správy nevedlo k obnovení platební schopnosti penzijní společnosti,

d) došlo k závažným změnám ve skutečnostech rozhodných pro vydání povolení k činnosti penzijní společnosti,

e) již nesplňuje některou z podmínek pro výkon činnosti penzijní společnosti, nebo

f) přemístila své sídlo mimo území České republiky.

(2) Česká národní banka může penzijní společnosti odejmout povolení k činnosti penzijní společnosti také v případě, že

a) opatření k nápravě nebo sankce nevedly k nápravě,

b) je to nezbytné v zájmu ochrany účastníků,

c) povolení k činnosti penzijní společnosti bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných informací,

d) penzijní společnost nezahájí svoji činnost do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k činnosti, nebo

e) penzijní společnost nevykonává činnost déle než 6 měsíců.

(3) Česká národní banka v rozhodnutí odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti rozhodne pro všechny obhospodařované účastnické fondy též o odnětí povolení k jejich vytvoření nebo o převodu jejich obhospodařování na jinou penzijní společnost. Při rozhodování o převodu obhospodařování účastnického fondu Česká národní banka přihlédne k případné dohodě mezi penzijní společností, jíž odnímá povolení k činnosti penzijní společnosti, a penzijní společností, která souhlasí s převzetím obhospodařování účastnického fondu.

(4) Osoba, které bylo odňato povolení k činnosti penzijní společnosti, se považuje za penzijní společnost až do vyplacení nároků účastníkům zrušených účastnických fondů nebo převedení obhospodařování účastnických fondů na jinou penzijní společnost. Odejme-li Česká národní banka penzijní společnosti povolení k činnosti penzijní společnosti, je tato osoba povinna se řídit příslušnými ustanoveními tohoto zákona a rozhodnutím České národní banky, kterým jí bylo povolení odňato. Nemůže však uzavírat smlouvy o penzijním spoření ani měnit rozsah závazků z již uzavřených smluv o doplňkovém penzijním spoření.

(5) Penzijní společnost, které bylo odňato povolení k činnosti penzijní společnosti, se zrušuje s likvidací. Likvidátora jmenuje Česká národní banka ze seznamu likvidátorů a nucených správců vedeného podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

(6) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu ministerstvo o rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti penzijní společnosti.

(7) Česká národní banka je oprávněna odejmout souhlas udělený podle tohoto zákona, jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen.

§ 153

Odnětí povolení k vytvoření účastnického fondu

(1) Česká národní banka může penzijní společnosti odejmout povolení k vytvoření účastnického fondu, s výjimkou konzervativního účastnického fondu, jestliže do 24 měsíců ode dne udělení povolení k vytvoření účastnického fondu nebyly splněny podmínky podle § 36 odst. 4.

(2) Česká národní banka může penzijní společnosti odejmout povolení k vytvoření účastnického fondu, jestliže

a) výše majetku v účastnickém fondu, s výjimkou konzervativního účastnického fondu, za posledních 6 kalendářních měsíců je nižší než 50000000 Kč, nebo

b) došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě bylo povolení uděleno.

§ 154

Odnětí oprávnění k činnosti

(1) Česká národní banka může odejmout oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupce, jestliže

a) samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce nesplňuje podmínky pro udělení oprávnění k činnosti,

b) uložené opatření k nápravě nevedlo k nápravě,

c) samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce opakovaně nebo závažně poruší povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují ke zprostředkování doplňkového penzijního spoření, při zprostředkování doplňkového penzijního spoření,

d) samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce poruší podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo

e) oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupce bylo uděleno na základě nepravdivých nebo zavádějících údajů.

(2) Účastníkem řízení o odnětí oprávnění k činnosti vázaného zástupce je vázaný zástupce a zastoupený.

(3) Pravomocné rozhodnutí o odnětí oprávnění k činnosti uveřejní Česká národní banka na svých internetových stránkách.

(4) O odnětí oprávnění k činnosti může Česká národní banka vhodným způsobem informovat veřejnost, a to po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k činnosti odňato.

§ 155

Odnětí akreditace

(1) Česká národní banka odejme akreditované osobě akreditaci udělenou podle tohoto zákona, jestliže

a) údaje, na jejichž základě byla akreditace udělena, byly nepravdivé nebo zavádějící,

b) přestane akreditovaná osoba splňovat podmínky pro udělení akreditace,

c) akreditovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušila povinnosti stanovené tímto zákonem,

d) bylo vydáno rozhodnutí o úpadku akreditované osoby nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek akreditované osoby nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení.

(2) Česká národní banka může akreditované osobě odejmout akreditaci také v případě, že

a) akreditovaná osoba nezahájí svoji činnost do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí byla udělena akreditace, nebo

b) akreditovaná osoba nevykonává činnost déle než 6 měsíců.

HLAVA II

STÁTNÍ DOZOR

§ 156

(1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku (dále jen „státní dozor“) vykonává ministerstvo.

(2) Státnímu dozoru podléhá penzijní společnost.

(3) Pro účely výkonu státního dozoru je ministerstvo oprávněno

a) vyžadovat informace a objasnění skutečností souvisejících s tímto dozorem od osoby, která takové informace shromažďuje nebo k nim má nebo by k nim mohla mít přístup,

b) vyžadovat předložení záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací od penzijní společnosti,

c) vyžadovat poskytnutí provozních a lokalizačních údajů od osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(4) Ministerstvo může u penzijní společnosti provést kontrolu na místě podle zákona upravujícího státní kontrolu; ministerstvo je oprávněno k provedení kontroly přizvat auditora, auditorskou společnost nebo znalce. Pokud hrozí nebezpečí z prodlení, může ministerstvo ve vztahu k penzijní společnosti zahájit kontrolu na místě i tím, že při oznámení o zahájení kontroly současně provede první úkon kontroly.

(5) Penzijní společnost je povinna za účelem provedení kontroly činnosti penzijní společnosti ministerstvem umožnit na výzvu kontrolou pověřené osoby vstup do všech prostor, které pro výkon své činnosti užívá. Dále je povinna poskytnout potřebnou součinnost k výkonu oprávnění ministerstva podle odstavce 3 písm. a) nebo b).

(6) Fyzická nebo právnická osoba je povinna poskytnout ministerstvu za účelem výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 písm. a) a na jeho žádost informace, k nimž má podle zákona přístup nebo které na základě zákona shromažďuje.

(7) Fyzická nebo právnická osoba, zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, je povinna poskytnout ministerstvu za účelem výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 písm. c) a na jeho žádost provozní a lokalizační údaje.

§ 157

Opatření k nápravě, penále a pořádková pokuta

(1) Penzijní společnosti, která porušila tento zákon v souvislosti s poskytováním nebo vracením státního příspěvku, může ministerstvo uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.

(2) Ministerstvo je současně se zahájením správního řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků oprávněno uložit předběžné opatření, jestliže hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob.

(3) Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě nebo předběžné opatření, bez zbytečného odkladu oznámí ministerstvu způsob plnění uloženého opatření.

(4) Jestliže je penzijní společnost v prodlení s plněním povinnosti vrátit státní příspěvek podle § 18 odst. 2 nebo 3, je povinna platit penále ve výši 1 promile z částky státního příspěvku za každý den prodlení. Penále se stanoví nejvýše do částky rovné částce státního příspěvku, ze které je počítáno. Ministerstvo zcela nebo zčásti penále promine, pokud penzijní společnost prokáže, že prodlení nezavinila. Penále stanoví ministerstvo rozhodnutím. Pokud by vypočtená částka penále byla nižší než 500 Kč, ministerstvo penále nestanoví. Pokud by vypočtené penále přesahovalo částku státního příspěvku, ze které je počítáno, stanoví se nejvýše do této částky.

§ 158

Penzijní společnosti, která nesplní některou z povinností podle § 156 odst. 5, může ministerstvo uložit pořádkovou pokutu do 5000000 Kč. Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně, není-li povinnost splněna ani po předchozím uložení pořádkové pokuty. Úhrn pokut za porušení téže povinnosti nesmí převyšovat 20000000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

ČÁST JEDENÁCTÁ

PŘESTUPKY

§ 159

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) zatají nebo uvede nesprávný údaj v žádosti o udělení povolení nebo akreditace, registraci, zápis do seznamu nebo souhlas podle tohoto zákona,

b) poruší zákaz používat označení „penzijní společnost“ nebo „účastnický fond“ nebo jiné zaměnitelné označení podle § 30 nebo § 95,

c) vykonává funkci vedoucí osoby bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 39,

d) samostatně nebo s osobou, s níž jedná ve shodě, v rozporu s § 41 nabude kvalifikovanou účast, zvýší kvalifikovanou účast nebo se stane ovládající osobou bez souhlasu České národní banky,

e) samostatně nebo s osobou, s níž jedná ve shodě, v rozporu s § 46 neoznámí České národní bance snížení nebo pozbytí kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo skutečnost, že ji přestává ovládat,

f) samostatně nebo s osobu, s níž jedná ve shodě, nesplní oznamovací povinnost podle § 47, nebo

g) neposkytne informace podle § 156 odst. 6 nebo 7.

(2) Fyzická osoba, která vytváří nebo šíří penzijní doporučení, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností při tvorbě nebo šíření penzijního doporučení podle § 139 nebo § 140.

(3) Likvidátor účastnického fondu se dopustí přestupku tím, že poruší při zrušení účastnického fondu některou z povinností uvedených v § 112 odst. 2.

(4) Nucený správce penzijní společnosti se dopustí přestupku tím, že

a) nepřijme opatření podle § 148 odst. 1 písm. a),

b) v rozporu s § 148 odst. 1 písm. b) nezajistí ochranu práv osob, nebo

c) poruší povinnost podle § 148 odst. 1 písm. c).

(5) Fyzická osoba podléhající dohledu podle tohoto zákona se dopustí přestupku tím, že neprovede ve lhůtě stanovené Českou národní bankou opatření k nápravě podle § 142 odst. 1.

(6) Fyzická osoba jako osoba uvedená v § 167 se dopustí přestupku tím, že nezachová mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků doplňkového penzijního spoření.

(7) Za přestupek podle odstavců 1 až 6 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

§ 160

Přestupky penzijní společnosti

(1) Penzijní společnost se dopustí přestupku tím, že

a) uzavře smlouvu o doplňkovém penzijním spoření v rozporu s § 2, 4 nebo 5,

b) poruší povinnost podle § 6 odst. 2,

c) vypoví smlouvu o doplňkovém penzijním spoření v rozporu s § 7,

d) neeviduje státní příspěvky podle § 12 odst. 2,

e) v rozporu s § 16 nepodá žádost o poskytnutí státního příspěvku,

f) nevrátí státní příspěvek ve lhůtách stanovených podle § 18 odst. 2 nebo 3,

g) nepodá zprávu o vracení státního příspěvku podle § 18 odst. 4,

h) nevyplácí dávky nebo je vyplácí v rozporu s § 20 až 25,

i) neinformuje určenou osobu podle § 26,

j) nepřevede prostředky účastníka podle § 27 odst. 3,

k) jako penzijní společnost, ke které byly převedeny prostředky účastníka od jiné penzijní společnosti, nepodá žádost ministerstvu o poskytnutí státního příspěvku, který nebyl penzijní společnosti poukázán za dobu před převedením prostředků podle § 27 odst. 5,

l) vykonává činnost v rozporu s povolením podle § 29,

m) vykonává další činnosti penzijní společnosti v rozporu s povolením podle § 35,

n) poruší povinnost podle § 36 odst. 1,

o) nezamezí poklesu kapitálu pod hodnotu uvedenou v § 38,

p) nevykonává svoji činnost s odbornou péčí podle § 48,

q) nezavede nebo neudržuje systém, postupy nebo opatření podle § 49,

r) průběžně neověřuje a pravidelně nehodnotí přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému podle § 50,

s) pověří jinou osobu výkonem významné provozní činnosti v rozporu s § 51,

t) nezajistí pro výkon činnosti penzijní společnosti a výkon činností souvisejících s činností penzijní společnosti personální vybavení podle § 53,

u) nevykonává svoji činnost kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků podle § 54,

v) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 55,

w) v rozporu s § 57 nepředloží, neuveřejní nebo nezpřístupní svou výroční zprávu nebo výroční zprávu účastnického fondu, který obhospodařuje,

x) v rozporu s § 58 nepředloží, neuveřejní nebo nezpřístupní svou pololetní zprávu nebo pololetní zprávu účastnického fondu, který obhospodařuje,

y) stanoví úplatu v rozporu s § 60, nebo

y) stanoví úplatu v rozporu s § 60 nebo 108b, nebo

z) účtuje poplatek v rozporu s § 61.

(2) Penzijní společnost se dále dopustí přestupku tím, že

a) účtuje poplatek v rozporu s výjimkou podle § 62,

b) poskytne úplatu v rozporu s § 63,

c) uskuteční fúzi penzijních společností bez předchozího povolení České národní banky podle § 64,

d) změní předmět podnikání v rozporu s § 72,

e) poruší některou povinnost podle § 73,

f) poruší některou povinnost vůči depozitáři podle § 90,

g) v rozporu s § 97 odst. 2 se neřídí schváleným statutem účastnického fondu,

h) neuveřejní statut účastnického fondu nebo jeho změnu podle § 97 odst. 4,

i) nepředloží statut účastnického fondu nebo jeho změnu k předchozímu schválení České národní bance podle § 97 odst. 5,

j) nedodrží skladbu majetku v povinném konzervativním fondu podle § 98 nebo § 99,

k) nedodrží skladbu majetku v účastnickém fondu podle § 100 a § 102 až 106,

k) nedodrží skladbu majetku v účastnickém fondu podle § 100 a § 102 až 106 nebo 108a nebo 108c,

l) nepoužije vnitřní postupy pro kontrolu rizik podle § 101,

m) poruší dočasnou výjimku z limitů investování podle § 107,

n) nakládá s majetkem v účastnickém fondu v rozporu s § 108,

n) nakládá s majetkem v účastnickém fondu v rozporu s § 108 nebo 108d,

o) převede obhospodařování účastnického fondu v rozporu s § 109,

p) nesestaví mimořádnou účetní závěrku účastnického fondu podle § 110 odst. 2,

q) neuveřejní informace v rozsahu a způsobem podle § 113 odst. 7,

r) nesplní některou z povinností podle § 114,

s) nesplní některou z povinností při oceňování majetku a závazků účastnického fondu podle § 115,

s) nesplní některou z povinností při oceňování majetku a závazků účastnického fondu podle § 108e nebo 115,

t) nepostupuje při obhospodařování majetku v účastnickém fondu za nejlepších podmínek podle § 116,

u) neuveřejní některou z informací podle § 118,

v) nesplní některou z informačních povinností podle § 119, nebo

w) nevede osobní penzijní účet podle § 120.

(3) Penzijní společnost se dále dopustí přestupku tím, že

a) nevede osobní penzijní účet podle § 120,

b) poruší některou z povinností podle § 123 odst. 3,

b) poruší některou z povinností podle § 108f nebo § 123 odst. 3,

c) neeviduje prostředky účastníka podle § 124,

d) poruší některou z povinností podle § 125,

e) nepřijme ve stanovené lhůtě opatření podle § 142 odst. 1 nebo 2,

f) nepřijme ve stanovené lhůtě opatření podle § 157 odst. 1,

g) poruší povinnost podle § 22 odst. 4, nebo

h) poruší povinnost podle § 47a odst. 1 a 3.

(4) Penzijní společnost nebo samostatný zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že

a) jako zastoupený

1. nemá uzavřenou písemnou smlouvu s vázaným zástupcem podle § 78 odst. 2,

2. oznámí vázaného zástupce v rozporu s § 78b odst. 1,

3. neukončí bez zbytečného odkladu závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 78d odst. 1,

4. neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu zánik závazku ze smlouvy o zastoupení podle § 78d odst. 3, nebo

5. neuchovává dokumenty podle § 78f, nebo

b) neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu některého z údajů podle § 83 odst. 1 nebo v oznámení změny údajů uvede neúplný nebo nepravdivý údaj o skutečnosti zapisované do registru.

(5) Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 76 odst. 1 vyžaduje od osoby, která se podílí nebo má podílet na distribuci doplňkového penzijního spoření, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost,

b) v rozporu s § 76 odst. 2 odvozuje odměny osoby, která se podílí nebo má podílet na distribuci doplňkového penzijního spoření, od získání dalších osob pro tuto činnost touto osobou,

c) nejedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků nebo zájemců o doplňkové penzijní spoření podle § 126,

d) přijme, nabídne nebo poskytne pobídku v rozporu s § 127,

e) jedná při komunikaci se zájemcem o doplňkové penzijní spoření nebo účastníkem v rozporu s § 130 až 132,

f) neinformuje účastníka podle § 133 nebo poruší některou z povinností týkajících se sdělení klíčových informací pro účastníky podle § 134 nebo 135, nebo

g) nevyžaduje od zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastníka informace podle § 136.

(6) Akreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v žádosti o prodloužení akreditace uvede nepravdivý nebo neúplný údaj o skutečnosti, která je podmínkou prodloužení akreditace, nebo takový údaj zatají,

b) v rozporu s § 86 odst. 5 neoznámí bez zbytečného odkladu změnu, která se týká podmínek udělení nebo prodloužení akreditace,

c) postupuje při provádění odborných zkoušek v rozporu s § 87 odst. 1 a 2,

d) neinformuje zkoušeného o výsledku odborné zkoušky podle § 87 odst. 3,

e) poruší některou z povinností týkajících se vydání osvědčení o absolvování odborné zkoušky podle § 87 odst. 4, nebo

f) poruší některou z povinností týkajících se uchovávání dokumentů nebo záznamů podle § 87 odst. 6 nebo 7.

(7) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 4, odstavce 4 písm. b) nebo podle odstavce 6 písm. d) lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

(8) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 1, 2, 3 nebo 5 lze uložit pokutu do 5000000 Kč.

(9) Za přestupek podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a), b), c), e) nebo f) lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

(10) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 20000000 Kč.

§ 161

(1) Pojišťovna se dopustí přestupku tím, že

a) uzavře pojistnou smlouvu v rozporu s § 23 odst. 2 nebo 3,

b) poruší některou z povinností podle § 23 odst. 5, nebo

c) poruší povinnost podle § 23 odst. 6.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20000000 Kč.

§ 162

Přestupky depozitáře

(1) Depozitář se dopustí přestupku tím, že

a) neinformuje způsobem a ve lhůtě podle § 88 odst. 7,

b) nevykonává některou z činností nebo ji vykonává v rozporu s § 89 odst. 1, nebo

c) poruší některé z pravidel jednání depozitáře podle § 91.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

§ 163

Další přestupky

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v žádosti o povolení, souhlas, udělení oprávnění k činnosti nebo akreditaci uvede nepravdivý nebo neúplný údaj o skutečnosti, která je podmínkou pro povolení, souhlas, udělení oprávnění k činnosti nebo akreditaci nebo takový údaj zatají,

b) jako zaměstnavatel poruší zákaz podle § 10 odst. 3,

c) poruší zákaz používat označení „penzijní společnost“ nebo „účastnický fond“ nebo jiné zaměnitelné označení podle § 30 nebo § 95,

d) samostatně nebo s osobou, s níž jedná ve shodě, v rozporu s § 41 nabude kvalifikovanou účast, zvýší kvalifikovanou účast nebo se stane ovládající osobou bez souhlasu České národní banky,

e) samostatně nebo s osobou, s níž jedná ve shodě, v rozporu s § 46 neoznámí České národní bance snížení nebo pozbytí kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo skutečnost, že ji přestává ovládat,

f) samostatně nebo s osobu, s níž jedná ve shodě, nesplní oznamovací povinnost podle § 47,

g) zprostředkovává doplňkové penzijní spoření v rozporu s § 74 odst. 1 nebo pořádá odborné zkoušky v rozporu s § 85,

h) nepřijme ve stanovené lhůtě opatření k nápravě podle § 142 odst. 1, nebo

i) poruší zákaz podle § 200.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která vytváří nebo šíří penzijní doporučení, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností při tvorbě nebo šíření penzijního doporučení podle § 139 nebo § 140.

(3) Penzijní společnost nebo depozitář se dopustí přestupku tím, že poruší podmínky stanovené v depozitářské smlouvě podle § 88 odst. 4.

(4) Penzijní společnost v úpadku nebo penzijní společnost v likvidaci se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 71 odst. 2 uzavře novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření.

(5) Samostatný zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že při zprostředkování doplňkového penzijního spoření

a) vykonává činnost v rozporu s § 74 odst. 2 nebo 4,

b) poruší povinnost vykonávat činnost s odbornou péčí podle § 75 odst. 1,

c) poruší povinnost týkající se uchovávání dokumentů a záznamů podle § 75a,

d) neoznámí bez zbytečného odkladu změnu některého z údajů podle § 77d odst. 1 nebo v oznámení změny údajů uvede neúplný nebo nepravdivý údaj o skutečnosti, která je podmínkou pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele,

e) poruší některou z povinností týkajících se pojištění stanovených v § 77f, nebo

f) poruší některou z povinností týkajících se pravidel kontroly činnosti a střetu zájmů podle § 77h.

(6) Vázaný zástupce se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává činnost v rozporu s § 74 odst. 3 nebo 4,

b) poruší povinnost vykonávat činnost s odbornou péčí podle § 75 odst. 1, nebo

c) neukončí bez zbytečného odkladu závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 78d odst. 2.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že sama nebo jako osoba jednající ve shodě

a) v rozporu s § 41 nabude nebo zvýší svoji kvalifikovanou účast na penzijní společnosti anebo se stane osobou ovládající penzijní společnost bez souhlasu České národní banky, nebo

b) v rozporu s § 46 neoznámí České národní bance snížení nebo pozbytí kvalifikované účasti na penzijní společnosti nebo skutečnost, že ji přestává ovládat.

(8) Banka nebo zahraniční banka, které přestaly pro účastnický fond vykonávat činnost depozitáře, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 88 odst. 9 umožní nakládání s peněžními prostředky na účtu účastnického fondu nebo v rozporu v § 88 odst. 10 vydá peněžní prostředky nebo majetek účastnického fondu.

(9) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, se dopustí přestupku tím, že neposkytne provozní nebo lokalizační údaje podle § 156 odst. 7.

(10) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 5 písm. d) lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

(11) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až f), h) nebo i), odstavce 3, odstavce 6 písm. c) nebo podle odstavců 7 až 9 lze uložit pokutu do 5000000 Kč.

(12) Za přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavců 2, 4, odstavce 5 písm. a), b), c), e) nebo f) nebo podle odstavce 6 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

§ 164

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka s výjimkou přestupků podle § 160 odst. 1 písm. d) až g) a k), které projednává ministerstvo.

(2) Přestupek podle § 160 odst. 1 písm. h) a j) projedná Česká národní banka nebo ministerstvo podle toho, který správní orgán zahájí řízení jako první. Je-li řízení zahájeno u obou orgánů ve stejný den, přestupek projedná Česká národní banka.

ČÁST DVANÁCTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 165

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro smluvní vztah mezi účastníkem a penzijní společností ustanovení občanského zákoníku.

(2) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a penzijní společnost oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla a čísla pojištěnce podle zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění účastníků a určených osob, případně obdobných identifikačních čísel osoby, pokud nebylo rodné číslo přiděleno.

(3) Ministerstvo při zpracování osobních údajů

a) nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a

b) může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede ministerstvo v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.

(4) Z poskytovaných údajů uvedených v odstavci 2 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(5) Kde se v tomto zákoně posuzují zájmy účastníků, bere se v úvahu především jejich zájem na řádném průběhu doplňkového penzijního spoření, řádném uspokojení jejich nároků plynoucích z doplňkového penzijního spoření a omezení vzniku rizik.

(6) Účastníkem správního řízení podle tohoto zákona není účastník doplňkového penzijního spoření, účastník penzijního připojištění a účastník důchodového spoření.

§ 165a

(1) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje fyzická osoba, která je plně svéprávná a dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona.

(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje právnická osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona.

§ 165b

Ustanovení tohoto zákona o cenných papírech se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha nebo tento zákon.

Mlčenlivost

§ 166

Zaměstnanci ministerstva vykonávající státní dozor podle tohoto zákona jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti nebo svého zaměstnání. Tyto informace lze použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů osob pověřených výkonem státního dozoru nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím ministerstva. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat osobu, které se informace týká. Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení činnosti nebo zaměstnání, které tuto povinnost založily.

§ 167

(1) Členové statutárního a dozorčího orgánu a zaměstnanci penzijní společnosti nebo depozitáře, likvidátor, nucený správce a osoby činné pro penzijní společnost zachovávají mlčenlivost o skutečnostech týkajících se účastníků doplňkového penzijního spoření. Povinnost zachovávat mlčenlivost mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru.

(2) Osoby podle odstavce 1 zachovávají mlčenlivost o činnosti penzijní společnosti a ve věcech s ní souvisejících, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě, ze které není možno identifikovat jednotlivou penzijní společnost, a to i po skončení pracovního nebo jiného než pracovního poměru, na základě kterého tuto činnost vykonávají.

(3) Fyzické osoby, které se při likvidaci penzijní společnosti seznámily s údaji, které jsou předmětem povinnosti zachovávat mlčenlivost podle tohoto zákona, zachovávají o těchto skutečnostech mlčenlivost.

§ 168

(1) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 167 není poskytnutí informací se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, a dále poskytnutí informací na písemné vyžádání

a) České národní banky při výkonu dohledu podle tohoto zákona,

b) ministerstva při výkonu státního dozoru podle tohoto zákona,

c) soudu,

d) orgánu činného v trestním řízení,

e) správce daně pro výkon správy daní,

f) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,

g) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

h) Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle zákona upravujícího jeho působnost¹⁸),

i) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího bezpečnostní způsobilost¹⁹),

j) orgánu příslušného rozhodovat o porušení povinnosti veřejných funkcionářů podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a střet zájmů²⁰),

k) Úřadu pro ochranu osobních údajů,

l) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce. a to za předpokladu, že se tyto požadované informace budou vztahovat ke konkrétní osobě a lze je použít pouze ke splnění povinnosti vyplývající z působnosti orgánu nebo úřadu podle písmen a) až k).

(2) Písemné vyžádání podle odstavce 1 musí obsahovat údaje, ze kterých je zřejmý oprávněný důvod tohoto vyžádání.

(3) Informace podle odstavce 1 písm. c) a l) se poskytuje za úhradu nákladů s tím spojených.

§ 169

Výměna informací při výkonu dohledu a státního dozoru

Česká národní banka a ministerstvo se vzájemně na žádost bez zbytečného odkladu informují o významných skutečnostech rozhodných pro výkon dohledu a státního dozoru, zejména o

a) podaných žádostech o udělení povolení a jeho změny a udělení souhlasu podle tohoto zákona, včetně podstatných údajů z těchto žádostí a podstatných dokladů předložených s těmito žádostmi,

b) pravomocných rozhodnutích o udělení povolení a souhlasu, včetně textu těchto rozhodnutí,

c) pravomocných rozhodnutích vydaných v rámci výkonu dohledu a státního dozoru, včetně textu těchto rozhodnutí,

d) závěrech kontrol, které obsahují alespoň označení kontrolované osoby, popis zjištěných nedostatků a označení ustanovení právních předpisů, jež kontrolovaná osoba porušila.

§ 170

Zmocňovací ustanovení

(1) Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 33 odst. 3, § 35 odst. 5, § 39 odst. 4, § 44 odst. 1, § 52, § 54 odst. 2, § 59, § 65 odst. 1, § 69 odst. 4, § 70 odst. 8, § 77b odst. 1, § 77h písm. e), § 84 odst. 4, § 86 odst. 1 a 7, § 89 odst. 3, § 91 odst. 6, § 96 odst. 5, § 97 odst. 8, § 100 odst. 6, § 102 odst. 6, § 109 odst. 6, § 111 odst. 2, § 112 odst. 4, § 113 odst. 8, § 118 odst. 3, § 119 odst. 4, § 130 odst. 3, § 133 odst. 3, § 143 odst. 2, § 148 odst. 4 a § 189.

(2) Vláda vydá nařízení podle § 134 odst. 5.

ČÁST TŘINÁCTÁ

TRANSFORMACE PENZIJNÍHO FONDU

HLAVA I

TRANSFORMACE

Díl 1

Základní ustanovení

§ 171

Penzijní fond vzniklý podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením (dále jen „zákon o penzijním připojištění“), ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí získat povolení k činnosti penzijní společnosti nejpozději do 1. 1. 2013, jinak se k tomuto dni zrušuje.

§ 172

(1) Ke dni právních účinků povolení k činnosti penzijní společnosti penzijní společnost vyčlení aktiva a pasiva související s penzijním připojištěním do transformovaného fondu v souladu s § 182.

(2) Tento den je rozhodným dnem a tento proces se nazývá transformací penzijního fondu.

(3) Penzijní společnost prostřednictvím transformovaného fondu provozuje penzijní připojištění podle zákona o penzijním připojištění pro účastníky penzijního připojištění a příjemce dávek, vůči nimž byly závazky vyčleněny do transformovaného fondu.

(4) Slova „penzijní fond“ nebo „penzijní společnost“ v této části zákona označují akciovou společnost podstupující transformaci.

Díl 2

Příprava transformace

§ 173

(1) Penzijní fond do 3 měsíců ode dne účinnosti této části zákona písemně informuje účastníka

a) o transformaci penzijního fondu,

b) o očekávaných změnách vyplývajících z transformace pro účastníka,

c) o pravidlech poskytování a výši státního příspěvku podle tohoto zákona,

d) o omezeních práv účastníka v souvislosti s transformací,

e) o způsobu poskytnutí informace o transformaci penzijního fondu (§ 183),

f) o možnostech zachování penzijního připojištění v případě, že penzijní fond ve stanovené lhůtě nepožádal o povolení podle § 175 odst. 1.

(2) Pokud nastane následně skutečnost, v důsledku které je zřejmé, že se transformace penzijního fondu neuskuteční, penzijní fond o tom bez zbytečného odkladu písemně informuje účastníka,

a) že se jeho transformace neuskuteční a

b) o možnostech zachování penzijního připojištění.

(3) Penzijní fond dále informace podle odstavců 1 a 2 bez zbytečného odkladu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup a zašle České národní bance.

§ 174

(1) Penzijní fond zpracuje transformační projekt, který obsahuje popis přípravy, uskutečnění a ověření transformace, zejména

a) identifikační údaje penzijního fondu a penzijní společnosti,

b) označení transformovaného fondu,

c) předpokládaný rozhodný den,

d) podrobná pravidla vyčlenění majetku do transformovaného fondu, včetně pravidel určení jejich pořadí v návaznosti na obecné principy podle tohoto zákona (§ 182) a ocenění, a jejich odůvodnění,

e) strategie a pravidla informování účastníků v souvislosti s transformací penzijního fondu,

f) strategie činnosti transformovaného fondu, zejména pokud jde o dobrovolný přechod účastníků penzijního připojištění do účastnických fondů,

g) identifikační údaje depozitáře, popis opatření u depozitáře a o úschovách a evidencích majetku penzijního fondu v souvislosti s transformací,

h) harmonogram transformace,

i) identifikační údaje auditora podle § 181.

(2) Přílohou transformačního projektu jsou

a) návrh statutu transformovaného fondu,

b) návrh změny stanov penzijního fondu,

c) návrh změny penzijního plánu,

d) návrh změny depozitářské smlouvy ve vztahu k transformovanému fondu,

e) vyjádření depozitáře k transformačnímu projektu, změně statutu a penzijního plánu,

f) odhad zahajovací rozvahy transformovaného fondu a penzijní společnosti,

g) odhad výčtu majetku penzijního fondu, který bude vyčleněn do transformovaného fondu.

(3) Změny statutu a penzijního plánu prováděné v souvislosti s transformací smějí obsahovat jen změny přímo vyvolané transformací; u penzijního plánu také změny vyvolané změnou pravidel pro poskytování státního příspěvku.

(4) Změna penzijního plánu v mezích odstavce 3 je účinná i bez souhlasu účastníka.

(5) Penzijní fond uveřejní bez zbytečného odkladu po nabytí právní moci povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu přílohy podle odstavce 2 písm. a) až c), způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Díl 3

Řízení u České národní banky

§ 175

Žádosti

(1) Penzijní fond do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti této části zákona požádá Českou národní banku na předepsaném tiskopisu o povolení k

a) činnosti penzijní společnosti podle § 31 a

b) provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu.

(2) Žádost o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu musí být doložena transformačním projektem. Součástí výroku v povolení provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu je schválení transformačního projektu.

(3) Česká národní banka zveřejní formou úředního sdělení ve Věstníku České národní banky do 5 dnů od účinnosti této části zákona

a) označení dokladů k tiskopisu podle § 33 odst. 3, které s ohledem na zvláštní požadavky této části penzijní společnost nedokládá,

b) vzor tiskopisu žádosti o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu a podrobnější obsah jejich příloh.

(4) Účastníkem řízení o povolení podle odstavce 1 je pouze penzijní fond.

(5) Správní řízení vedené Českou národní bankou na základě odstavce 1 se nezpoplatňuje.

§ 176

Rozhodnutí

(1) Česká národní banka rozhodne o žádostech podle § 175 odst. 1 společně, a to do 6 měsíců ode dne jejich doručení.

(2) Udělení povolení podle § 175 odst. 1 jsou vzájemně podmíněná. Zamítnutí jedné ze žádostí vyžaduje zamítnutí druhé žádosti.

(3) Povolení k činnosti penzijní společnosti nabude účinnosti nejdříve k 1. lednu 2013.

§ 177

V řízení o povolení k činnosti penzijní společnosti podle § 31 se má za to, že

a) původ kapitálu penzijního fondu je průhledný a nezávadný,

b) vedoucí osoby penzijního fondu splňují předpoklady podle § 39 odst. 2,

c) kvalifikovanou účast na penzijním fondu má osoba vhodná z hlediska řádného a obezřetného vedení penzijní společnosti, pokud je držitelem souhlasu České národní banky s

1. převodem akcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondu nebo k nabídce k upsání akcií v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondu, nebo

2. srovnatelnou kvalifikovanou účastí na finanční instituci,

d) úzké propojení penzijního fondu s jinou osobou nebrání účinnému dohledu nad penzijní společností.

§ 178

Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu udělí Česká národní banka penzijnímu fondu, který splní předpoklady pro udělení povolení penzijní společnosti a pokud

a) nejsou v řízení zjištěny pochyby o tom, že transformační projekt, včetně příloh, poskytuje záruku zachování práv účastníků penzijního připojištění penzijního fondu v rozsahu zákona o penzijním připojištění a dosavadních smluvních ujednání,

b) penzijní společnost má věcné, personální a organizační předpoklady pro obhospodařování transformovaného fondu,

c) depozitář má vytvořeny předpoklady pro plnění svých povinností ve vztahu k transformaci a k transformovanému fondu.

§ 179

Po rozhodném dni nemůže být rozhodnutí o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu zrušeno. Tím není dotčena možnost odnětí povolení, převedení transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti nebo zánik povolení v důsledku zániku transformovaného fondu (§ 194).

Díl 4

Pravidla vytvoření transformovaného fondu

§ 180

Transformace penzijního fondu se provádí podle transformačního projektu a dalších pravidel stanovených tímto zákonem.

§ 181

(1) Penzijní společnost do 1 měsíce od rozhodného dne sestaví účetní závěrku penzijního fondu ke dni předcházejícímu rozhodnému dni. Účetní závěrku bez zbytečného odkladu ověří auditor.

(2) Penzijní společnost do 1 měsíce od rozhodného dne sestaví ke dni transformace penzijního fondu zahajovací rozvahu penzijní společnosti a zahajovací rozvahu transformovaného fondu. Zahajovací rozvahy bez zbytečného odkladu ověří auditor.

(3) Dokumenty podle odstavců 1 a 2 zašle penzijní společnost bez zbytečného odkladu České národní bance.

§ 182

Způsob a proces vytvoření transformovaného fondu

(1) Při vytváření transformovaného fondu v souladu s § 172 platí, že

a) do transformovaného fondu se vyčlení

1. závazky penzijního fondu odpovídající prostředkům evidovaným ve prospěch účastníků z penzijního připojištění a podílům na výsledcích hospodaření za účetní období penzijního fondu, které do rozhodného dne nebyly připsány ve prospěch účastníků penzijního připojištění,

2. ostatní závazky penzijního fondu související s penzijním připojištěním, zejména rezervy na závazky vyplývající ze smluv o penzijním připojištění,

3. část majetku penzijního fondu a souvisejících derivátů alespoň ve výši odpovídající závazkům podle bodů 1 a 2,

4. oceňovací rozdíly vztahující se k majetku podle bodu 3,

b) majetek a závazky penzijního fondu se vyčleňují v účetní hodnotě určené ke dni předcházejícímu rozhodnému dni.

(2) Do transformovaného fondu se vyčlení majetek, který skladbou odpovídá pravidlům finančního umístění podle § 193 odst. 2. Do transformovaného fondu se přitom vyčleňuje majetek v pořadí od jeho nejvyšší bezpečnosti, kvality, likvidity a rentability.

(3) Pokud oceňovací rozdíly podle odstavce 1 písm. a) bodu 4 nabývají ke dni předcházejícímu rozhodnému dni záporné hodnoty, majetek vyčleněný na jejich pokrytí tvoří kapitálový fond transformovaného fondu.

(4) Depozitář do 2 měsíců od rozhodného dne ověří, zda vytvoření transformovaného fondu proběhlo v souladu s transformačním projektem, a o výsledku ověření zpracuje zprávu, kterou předá penzijní společnosti, auditorovi a České národní bance. Penzijní společnost zprávu uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 183

Penzijní společnost je povinna do 3 měsíců ode dne transformace, způsobem umožňujícím dálkový přístup, oznámit účastníkům a příjemcům dávek

a) vznik transformovaného fondu,

b) skutečnost, že se na jejich dosavadních právech, povinnostech a nárocích nic nemění,

c) podmínky převodu do jiných účastnických fondů u téže penzijní společnosti,

d) podmínky výjimečného převodu do transformovaného fondu jiné penzijní společnosti (§ 191 a 195).

Díl 5

Penzijní fond v přechodném období

§ 184

(1) Do rozhodného dne se na penzijní fond a penzijní připojištění vztahuje zákon o penzijním připojištění.

(2) Penzijní fond a depozitář smí do doby uplynutí 2 měsíců ode dne účinnosti této části zákona vypovědět depozitářskou smlouvu pouze s předchozím souhlasem České národní banky. Česká národní banka souhlas neudělí, pokud by změnou depozitáře mohlo dojít k ohrožení zájmu účastníků penzijního připojištění v průběhu transformace.

(3) Žádost o převod prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle ustanovení § 24 zákona o penzijním připojištění lze podat nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti této části zákona. To neplatí pro žádosti o převod prostředků ze zrušeného penzijního fondu.

(4) Žádost o poskytnutí dávek z penzijního připojištění podaná v období 1 měsíce před rozhodným dnem se považuje za podanou v rozhodný den.

(5) Po uplynutí 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti této části zákona může penzijní fond poplatek spojený s dosud přijatou žádostí o poskytnutí odbytného nebo převod prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu podle § 24 odst. 4 zákona o penzijním připojištění započítat na vyplácené nebo převáděné prostředky.

(6) Smlouvu o penzijním připojištění podle § 12 zákona o penzijním připojištění nelze uzavřít v období 1 měsíce před rozhodným dnem.

(7) Do doby zápisu obchodní firmy obsahující označení „penzijní společnost“ do obchodního rejstříku penzijní společnost při své činnosti informuje, že je penzijní společností podle tohoto zákona.

§ 185

Zrušení a zánik penzijního fondu

(1) Rozhodným dnem zaniká povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu udělené podle zákona o penzijním připojištění.

(2) Penzijní fond se zrušuje

a) marným uplynutím lhůty pro podání žádosti k činnosti penzijní společnosti podle § 175 odst. 1,

b) pokud nezíská povolení k činnosti penzijní společnosti nejpozději do 1. ledna 2013,

c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým se zamítá žádost podle § 175 odst. 1 nebo kterým se řízení o takové žádosti zastavuje,

d) do 1. ledna 2013 způsoby uvedenými v § 39 zákona o penzijním připojištění.

(3) Zrušený penzijní fond postupuje podle § 39 odst. 4 až 6 a § 41 zákona o penzijním připojištění. Prostředky účastníka mohou být převedeny pouze

a) k jinému penzijnímu fondu, který podal žádosti podle § 175 odst. 1,

b) do transformovaného fondu jiné penzijní společnosti, nebo

c) účastnických fondů jiné penzijní společnosti.

(4) V případech podle odstavce 3 zůstává zachována spořící doba i nárok na státní příspěvky a poplatek podle § 24 zákona o penzijním připojištění nelze požadovat.

(5) Rozhodnutí valné hromady penzijního fondu o zrušení penzijního fondu a jeho vstupu do likvidace nelze zrušit.

(6) Přeměna penzijního fondu není ode dne účinnosti této části zákona přípustná.

HLAVA II

TRANSFORMOVANÝ FOND

§ 186

(1) Penzijní připojištění vykonává penzijní společnost pomocí majetku v transformovaném fondu.

(2) Závazky vyplývající z penzijního připojištění penzijní společnost plní z majetku v transformovaném fondu. Pokud majetek v transformovaném fondu nepostačuje ke splnění závazků, splní je penzijní společnost z ostatního svého majetku.

(3) Majetek v transformovaném fondu nelze použít jinak než k plnění závazků souvisejících s penzijním připojištěním, zejména z něj nelze hradit jiné závazky penzijní společnosti, a to ani formou výkonu rozhodnutí. Tím není dotčena možnost převodu majetku v transformovaném fondu do ostatního majetku penzijní společnosti podle § 187 odst. 4.

(4) Majetek v transformovaném fondu není součástí majetkové podstaty penzijní společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(5) Je-li vydáno rozhodnutí o úpadku penzijní společnosti, insolvenční správce je povinen majetek v transformovaném fondu bez zbytečného odkladu vydat jiné penzijní společnosti podle rozhodnutí České národní banky, kterým se řeší další provozování penzijního připojištění pro účastníky penzijního připojištění.

(6) Povinnost vyrovnat rozdíl podle § 187 odst. 2 má povahu pohledávky za penzijní společností a stojí naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

§ 187

(1) Penzijní společnost je povinna zajistit, že hodnota majetku v transformovaném fondu je vždy stejná nebo vyšší než hodnota závazků v transformovaném fondu.

(2) Jsou-li závazky transformovaného fondu vyšší než majetek v transformovaném fondu, penzijní společnost je povinna převést do transformovaného fondu majetek nezbytný k vyrovnání tohoto rozdílu nejpozději do 30 dnů po konci čtvrtletí, ve kterém byla zjištěna tato skutečnost; takto převedený majetek tvoří kapitálový fond transformovaného fondu. Penzijní společnost při těchto převodech dodržuje pravidla o skladbě majetku transformovaného fondu.

(3) Kapitálový fond se přednostně použije na úhradu ztráty za účetní období nebo na úhradu neuhrazené ztráty z předchozích účetních období.

(4) Penzijní společnost může převést do svého ostatního majetku

a) majetek do výše kapitálového fondu po úhradě ztrát podle odstavce 3, pokud oceňovací rozdíly nabývají kladných hodnot,

b) prostředky, o které kapitálový fond po úhradě ztrát podle odstavce 3 převyšuje absolutní hodnotu záporných oceňovacích rozdílů.

(5) Pro účely odstavce 2 vychází penzijní společnost z údajů z účetnictví transformovaného fondu zjištěných ke konci čtvrtletí. Pro účely odstavce 4 vychází penzijní společnost z účetní závěrky transformovaného fondu ověřené auditorem.

(6) Pro účely určení povinnosti penzijní společnosti vůči transformovanému fondu se nárok na splnění takové povinnosti nepovažuje za majetek transformovaného fondu.

§ 188

Účetnictví transformovaného fondu

(1) Penzijní společnost účtuje o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření s majetkem v transformovaném fondu odděleně od předmětu účetnictví svého a ostatních fondů.

(2) Penzijní společnost zajišťuje v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu upravujícího účetnictví účtování o předmětu účetnictví v účetních knihách vedených odděleně pro transformovaný fond tak, aby jí to umožnilo sestavení účetní závěrky pro transformovaný fond.

(3) Majetek a jiná aktiva a závazky a jiná pasiva v transformovaném fondu se oceňují podle zákona upravujícího účetnictví.

(4) Účetní závěrka transformovaného fondu musí být ověřena auditorem a zveřejněna ve lhůtě stanovené tímto zákonem účastnickému fondu.

(5) Pro účely konsolidace se nezohledňují aktiva ani pasiva evidovaná v účetnictví transformovaného fondu.

§ 189

Kapitál penzijní společnosti

Penzijní společnost nad rámec požadavků uvedených v § 38 udržuje kapitál ke krytí rizik spojených s majetkem a závazky transformovaného fondu. Pravidla pro výpočet tohoto kapitálového požadavku stanoví Česká národní banka vyhláškou.

Nároky účastníků v transformovaném fondu

§ 190

(1) Účastníkovi penzijního připojištění může vzniknout doplňkové penzijní spoření nejdříve od prvního dne

a) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky z poslední penze, nebo

b) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je penzijní připojištění přerušeno.

(2) Účastník doplňkového penzijního spoření může platit příspěvky na penzijní připojištění pouze tehdy, pokud má přerušeno placení příspěvku účastníka podle § 11 odst. 3 a 4 a před přerušením platil příspěvek na doplňkové penzijní spoření nejméně 36 kalendářních měsíců nebo nejméně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích od posledního přerušení placení příspěvku u téže penzijní společnosti, nebo pokud mu byla zahájena výplata dávky ze všech prostředků, nejdříve však od prvního dne

a) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je placení příspěvku účastníka přerušeno, nebo

b) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky ze všech prostředků.

(3) Účastník penzijního připojištění, který je současně účastníkem doplňkového penzijního spoření, může platit příspěvky na doplňkové penzijní spoření pouze tehdy, pokud má přerušeno penzijní připojištění, nebo mu byla zahájena výplata dávky z poslední penze, nejdříve však od prvního dne

a) prvního celého kalendářního měsíce, kdy je penzijní připojištění přerušeno, nebo

b) kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po dni zahájení výplaty dávky z poslední penze.

(4) Práva a povinnosti účastníka v transformovaném fondu a příjemce dávky penzijního připojištění z transformovaného fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, sjednaným penzijním plánem a smlouvou o penzijním připojištění. Jejich nároky zůstávají s výjimkou omezení nároku na převod prostředků k jinému fondu zachovány.

§ 191

(1) Do transformovaného fondu nemohou na základě uzavření smlouvy o penzijním připojištění podle zákona o penzijním připojištění vstupovat noví účastníci, s výjimkou převodu prostředků účastníka

a) ze zrušeného penzijního fondu,

b) ze zanikajícího transformovaného fondu jiné penzijní společnosti a

c) z transformovaného fondu, který se slučuje s jiným transformovaným fondem.

(2) Převody prostředků podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou bezplatné. Na převod prostředků podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje ustanovení § 24 odst. 4 zákona o penzijním připojištění, pokud je žádost o převod prostředků podána do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o povolení sloučení transformovaných fondů podle § 195 odst. 4.

(3) Převést prostředky účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze na základě uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, a to bezplatně. Do spořící doby se přitom započítá i dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění. Převést prostředky účastníka mezi transformovanými fondy lze pouze v případě, že účastník uzavřel smlouvu o penzijním připojištění u obou penzijních společností, které provozují penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, již před vznikem transformovaného fondu; tím není dotčen odstavec 1. Nelze převést prostředky z účastnického fondu do transformovaného fondu.

(4) Při převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnického fondu je penzijní společnost povinna zaevidovat převáděné prostředky v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem, státní příspěvky a podíly na výnosech hospodaření transformovaného fondu v souladu s povinností podle § 121; původně vedené příspěvky třetích osob se zaevidují pod příspěvky účastníka s výjimkou příspěvků zaměstnavatele, které se i nadále vedou odděleně. Při tomto převodu prostředků se do spořící doby započítá dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění.

(5) Do spořící doby se započítává pojištěná doba v penzijním fondu, transformovaném fondu i spořící doba v účastnickém fondu pro účely poplatků účastníka podle § 61.

(6) Poskytování státního příspěvku ve prospěch účastníka penzijního připojištění se řídí tímto zákonem. Účastník, jehož příspěvek na penzijní připojištění placený za kalendářní měsíc, ve kterém nabude účinnosti tento zákon, nedosáhne výše nejméně 300 Kč, nemá nárok na státní příspěvek. Tím nejsou dotčeny nároky na státní příspěvky vzniklé podle zákona o penzijním připojištění do nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 192

Úplata

(1) Penzijní společnost má nárok na úplatu za provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu; § 60 se použije obdobně.

(2) Úplata penzijní společnosti se hradí z majetku v transformovaném fondu.

(3) Výše úplaty činí nejvíce

a) 0,8 % z průměrné roční hodnoty bilanční sumy v transformovaném fondu a

b) 10 % ze zisku vykázaného v účetní závěrce transformovaného fondu; ziskem vykázaným v účetní závěrce transformovaného fondu se rozumí součet zisku za účetní období a nerozděleného zisku z předchozích období snížený o ztrátu za účetní období a o neuhrazenou ztrátu za předchozí období.

(4) Způsob úhrady úplaty podle odstavce 3 písm. a) stanoví statut transformovaného fondu.

(5) Průměrná roční hodnota bilanční sumy v transformovaném fondu se stanoví k poslednímu dni příslušného období jako prostý aritmetický průměr hodnot bilančních sum transformovaného fondu za každý den příslušného období.

§ 193

(1) Na transformovaný fond se vztahují ustanovení týkající se účastnického fondu a vztahu penzijní společnosti a depozitáře k účastnickému fondu přiměřeně.

(2) Pravidla skladby majetku a hospodaření s majetkem v transformovaném fondu se řídí zákonem o penzijním připojištění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Do nemovitých věcí lze investovat pouze za předpokladu, že výnos z nich dosahovaný při řádném hospodaření připadá do majetku v transformovaném fondu.

(4) Informování účastníků o výši jejich prostředků se řídí zákonem o penzijním připojištění.

(5) Na změny penzijního plánu se vztahuje zákon o penzijním připojištění.

(6) S výjimkou případů, kdy ustanovení v tomto zákoně odkazují na použití ustanovení zákona o penzijním připojištění, se podle zákona o penzijním připojištění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepostupuje. Při výkonu dohledu nad dodržováním povinností, stanovených v zákoně o penzijním připojištění, jejichž dodržování tento zákon ukládá penzijní společnosti nebo zprostředkovateli penzijního připojištění, postupuje Česká národní banka podle ustanovení zákona o penzijním připojištění upravujících výkon dohledu a přestupky.

(7) Na činnost zprostředkovatele penzijního připojištění se vztahují ustanovení zákona o penzijním připojištění.

§ 194

Zánik transformovaného fondu

(1) Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu lze na žádost odejmout pouze v případě podle § 195.

(2) Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu zaniká

a) uspokojením nároků posledního účastníka penzijního připojištění nebo příjemce dávky,

b) převodem transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti,

c) sloučením s nástupnickým transformovaným fondem.

(3) Česká národní banka může za přiměřeného použití § 113 povolit sloučení transformovaných fondů jedné nebo více penzijních společností. Přitom se přiměřeně použije § 40 zákona o penzijním připojištění.

(4) Česká národní banka může za přiměřeného použití § 109 rozhodnout o převodu transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu.

§ 195

(1) Pokud hodnota majetku v transformovaném fondu poklesne pod 50000000 Kč, může Česká národní banka povolit výjimku z investičních limitů, pokud to povede k efektivnější správě transformovaného fondu. Účastníci takového transformovaného fondu mohou do 2 měsíců od odeslání informace o udělení povolení výjimky podle předchozí věty požádat o převod prostředků do transformovaného fondu jiné penzijní společnosti, pokud s tím tato penzijní společnost souhlasí. Tuto informaci je penzijní společnost povinna poskytnout účastníkovi nejpozději v pravidelném ročním výpisu. Tento převod je bezplatný.

(2) Penzijní společnost, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, jehož hodnota majetku poklesne pod 5000000 Kč, může požádat o odejmutí povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Penzijní společnost k datu podání žádosti podle věty první informuje o této skutečnosti účastníky. V této informaci také sdělí, že v případě souhlasu České národní banky bude mít právo převést jejich prostředky a nároky vyplývající ze smlouvy o penzijním připojištění do jiného vhodného transformovaného fondu jiné penzijní společnosti bez jejich souhlasu, a to v případě, že účastník sám nepodá žádost o převod prostředků.

(3) V případě podání žádosti podle odstavce 2 může Česká národní banka povolit penzijní společnosti převést prostředky a nároky účastníků a příjemců dávek vyplývajících ze smluv o penzijním připojištění do jiného vhodného transformovaného fondu jiné penzijní společnosti bez jejich souhlasu, pokud s tím přebírající penzijní společnost souhlasí. Pokud je žádná z penzijních společností nepřevezme a účastník sám nepožádá o převod prostředků do jiného transformovaného fondu nebo účastnického fondu, vyplatí penzijní společnost jednorázové vyrovnání nebo odbytné.

(4) Penzijní společnost, která provozuje penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, se může účastnit přeměny, v jejímž důsledku zanikne, pouze pokud Česká národní banka současně rozhodne o převodu transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti nebo o sloučení transformovaného fondu s transformovaným fondem jiné penzijní společnosti.

§ 196

Opatření k nápravě a sankce

(1) Opatření k nápravě, jiná opatření a odnětí povolení a souhlasu ve vztahu k transformovanému fondu se obdobně řídí tímto zákonem.

(2) Česká národní banka může penzijní společnosti, za přiměřeného použití podmínek § 150, nařídit převod transformovaného fondu k jiné penzijní společnosti obhospodařující transformovaný fond.

(3) Povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu lze odejmout, pouze pokud jsou dány předpoklady k nařízení převodu transformovaného fondu podle odstavce 2 a žádná z penzijních společností obhospodařujících transformovaný fond do 3 měsíců od výzvy České národní banky nevyjádřila souhlas s převzetím transformovaného fondu.

(4) Penzijní společnost se dopustí přestupku, pokud

a) transformaci neprovede v souladu s transformačním projektem a tímto zákonem,

b) poruší svou povinnost uloženou tímto zákonem nebo podpůrně použitelným zákonem o penzijním připojištění ve vztahu k transformovanému fondu a jde o přestupek obdobný přestupkům podle § 160.

(5) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu ve výši uvedené v § 160 odst. 5.

ČÁST ČTRNÁCTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

§ 197

Správní řízení zahájená podle zákona o penzijním připojištění, která nebyla dokončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona o penzijním připojištění.

§ 198

Žádost o povolení k vytvoření účastnického fondu podle tohoto zákona a žádost o povolení k vytvoření důchodového fondu podle zákona o důchodovém spoření může podat pouze takový penzijní fond, který požádal o povolení k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Tato povolení mohou nabýt účinnosti nejdříve dnem 1. ledna 2013.

§ 199

Povolení k činnosti penzijní společnosti a povolení k vytvoření účastnického fondu podle tohoto zákona a povolení k vytvoření důchodového fondu podle zákona o důchodovém spoření nabude účinnosti nejdříve dnem 1. ledna 2013.

§ 200

Činnost směřující k uzavírání smluv o doplňkovém penzijním spoření do nabytí účinnosti tohoto zákona se zakazuje.

§ 200a

Odborné znalosti a dovednosti lze prokázat způsobem podle § 84 odst. 3 i před 1. červnem 2013.

§ 200b

Osvědčení o absolvování odborné zkoušky vydá akreditovaná osoba na základě úspěšně vykonané odborné zkoušky, která byla konaná v souladu s pravidly uvedenými v § 87, i před jeho účinností.

ČÁST PATNÁCTÁ

ÚČINNOST

§ 201

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013 s výjimkou

a) ustanovení § 29 až 73, § 94 až 97, § 170 až 200, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení,

b) ustanovení § 86, které nabývá účinnosti šest měsíců po dni vyhlášení tohoto zákona,

c) ustanovení § 84 odst. 3, které nabývá účinnosti dnem 1. června 2013,

d) ustanovení § 74 až 83, § 84 odst. 1, 2 a 4, § 85 a 87, která nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 2012.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 119/2020 Sb. Čl. VIII

1. Obchodník s cennými papíry, včetně obchodníka s cennými papíry, který je bankou, který má zaregistrovány nebo povoleny v udělené licenci činnosti uvedené v § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a investiční zprostředkovatel, který má zaregistrovány činnosti uvedené v § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za samostatného zprostředkovatele podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K tomuto dni je Česká národní banka zapíše do registru jako samostatné zprostředkovatele podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou a změní podle § 6a odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb., registraci činnosti uvedené v § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na registraci činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Vázaný zástupce penzijní společnosti, investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry, včetně obchodníka s cennými papíry, který je bankou, který má v seznamu vázaných zástupců zapsány činnosti uvedené v § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vázaného zástupce podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K tomuto dni jej Česká národní banka zapíše do registru jako vázaného zástupce pro penzijní společnost nebo samostatného zprostředkovatele, jejichž vázaným zástupcem byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Žádost o registraci činností podle § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo o jejich povolení v udělené licenci podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v řízení o ní se postupuje podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. K žádosti o zápis vázaného zástupce penzijní společnosti do seznamu podle § 79 odst. 3 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k žádosti o výmaz vázaného zástupce penzijní společnosti podle § 79 odst. 9 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k žádosti o zápis činnosti podle § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do seznamu vázaných zástupců vázanému zástupci investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry nebo k žádosti o výmaz takové činnosti ze seznamu vázaných zástupců podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nepřihlíží, nebyl-li na jejím základě zápis nebo výmaz proveden přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Zaplacený správní poplatek Česká národní banka vrátí bez zbytečného odkladu žadateli.

5. Žádost investičního zprostředkovatele, obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo žádost banky o zrušení registrace nebo povolení činnosti podle § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za oznámení samostatného zprostředkovatele o ukončení činnosti podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a řízení o ní se tímto dnem zastavuje.

6. Investičnímu zprostředkovateli podle bodu 1, který v roce 2019 zaplatí poplatek podle § 30b odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a podle § 82 odst. 3 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se obnovuje registrace činnosti uvedené v § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do konce druhého kalendářního roku následujícího po zaplacení poplatku.

7. Vázanému zástupci investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry podle bodu 2, za kterého je v roce 2019 zaplacen poplatek podle § 32g odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a podle § 80 odst. 2 a § 82 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se obnovuje zápis do seznamu vázaných zástupců do konce druhého kalendářního roku následujícího po zaplacení poplatku.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 462/2023 Sb. Čl. XIII

1. Na příspěvky na doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění placené do konce prvního kalendářního čtvrtletí následujícího po dni, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, se vztahují podmínky nároku na státní příspěvek podle § 13 a 14 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Podmínky délky spořící doby podle § 20 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahují na smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Němcová v. r.

Nečas v. r.

¹) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

²) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

³) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

⁶) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

⁷) Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

⁸) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.

¹¹) § 32 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

¹²) § 12b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 120/2007 Sb.

¹³) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách.

¹⁴) § 13 odst. 1 písm. s) zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.

¹⁵) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

¹⁶) Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění.

¹⁸) Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁹) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

²⁰) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.

²¹) § 49 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.