Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) - ČÁST PRVNÍ - ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE

ČÁST PRVNÍ

ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje na základě práva Evropské unie¹) podmínky podnikání, podmínky výkonu komunikační činnosti a výkon státní správy, včetně regulace trhu, v oblasti elektronických komunikací.

(2) Tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele.

(3) Tímto zákonem nejsou dotčeny předpisy na ochranu hospodářské soutěže.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) účastníkem každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu o poskytování těchto služeb,

b) uživatelem každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,

c) koncovým uživatelem uživatel, který nezajišťuje veřejnou komunikační síť nebo veřejně dostupnou službu elektronických komunikací,

d) operátorem podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky,

e) zajišťováním sítě elektronických komunikací zřízení této sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění,

f) vertikálně integrovaným podnikem podnikatel, který provozuje síť elektronických komunikací a který zároveň poskytuje služby elektronických komunikací na maloobchodním nebo velkoobchodním trhu, nebo skupina podnikatelů, podléhají-li jejich vzájemné vztahy působnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie⁷⁰), kteří zajišťují síť elektronických komunikací a zároveň poskytují služby elektronických komunikací na maloobchodním i velkoobchodním trhu,

g) neziskovou organizací veřejně prospěšná právnická osoba, která podle svého zakladatelského právního jednání nerozděluje zisk ani jiné vlastní zdroje mezi své členy.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) přiřazenými prostředky přiřazené služby, prostředky fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují budovy nebo vstupy do budov, kabelové rozvody v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně,

b) sítí elektronických komunikací přenosové systémy, bez ohledu na to, zda jsou založeny na trvalé infrastruktuře nebo jsou centralizovaně kapacitně řízené, nebo nikoli, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí okruhově nebo paketově komutovaných včetně internetu, mobilních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace,

c) elektronickým komunikačním zařízením technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln,

d) veřejnou komunikační sítí síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě, nebo síť elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání,

e) rozhraním

1. koncový bod veřejné komunikační sítě,

2. rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim, nebo

3. rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními,

a jejich technické specifikace,

f) koncovým bodem sítě fyzický bod, ve kterém je koncovému uživateli poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen konkrétní síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka,

g) sítí s velmi vysokou kapacitou síť elektronických komunikací, která se zcela sestává z optických prvků alespoň do distribučního bodu v obslužném místě, nebo síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou přenosovou rychlost pro stahování a vkládání dat, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání; výkonnost sítě lze považovat za podobnou bez ohledu na to, zda se vnímání ze strany koncového uživatele liší kvůli odlišným vlastnostem vyplývajícím z podstaty média, kterým je síť nakonec spojena s koncovým bodem sítě.

(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb:

1. službu přístupu k internetu⁷¹),

2. interpersonální komunikační službu,

3. služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro rozhlasové a televizní vysílání,

b) interpersonální komunikační službou služba obvykle poskytovaná za úplatu, která prostřednictvím sítí elektronických komunikací umožňuje přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací mezi konečným počtem osob, kdy osoby, které komunikaci zahajují nebo se jí účastní, určují příjemce informace, a která nezahrnuje služby, jež interpersonální a interaktivní komunikaci umožňují pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou,

c) interpersonální komunikační službou založenou na číslech interpersonální komunikační služba, která je spojena s přidělenými čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, nebo která umožňuje komunikaci s číslem nebo čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech,

d) interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech interpersonální komunikační služba, která není spojena s přidělenými čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech, nebo která neumožňuje komunikaci s číslem nebo čísly uvedenými v národních nebo mezinárodních číslovacích plánech,

e) veřejně dostupnou službou elektronických komunikací služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo předem vyloučen,

f) hlasovou komunikační službou veřejně dostupná služba elektronických komunikací pro uskutečňování a přijímání, a to přímo nebo nepřímo, národních nebo mezinárodních volání prostřednictvím jednoho nebo více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu,

g) univerzální službou soubor služeb podle § 38, které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem spotřebitelům na celém území státu za dostupnou cenu; dostupnou cenou se rozumí cena zohledňující úroveň spotřebitelských cen a příjmy obyvatel,

h) radiokomunikační službou komunikační činnost, která spočívá v přenosu, vysílání nebo příjmu signálů prostřednictvím rádiových vln,

i) voláním spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné interpersonální komunikační služby, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci,

j) službami úplné konverzace služby multimediální konverzace v reálném čase, které umožňují obousměrný symetrický přenos pohyblivého obrazu, textu a hlasu mezi uživateli na dvou nebo více místech,

k) sdíleným využíváním rádiového spektra přístup dvou nebo více subjektů k využívání týchž kmitočtových pásem

1. podle stanoveného mechanismu sdílení určeného na základě všeobecného oprávnění, přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů anebo jejich kombinace, včetně regulačních přístupů jako například sdílení přístupu k rádiovým kmitočtům, který má usnadnit sdílené využívání kmitočtového pásma, nebo

2. na základě dohody zúčastněných subjektů v souladu s pravidly pro sdílení uvedenými ve všeobecném oprávnění, individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo přídělu rádiových kmitočtů, aby byly pro všechny subjekty zajištěny předvídatelné a spolehlivé mechanismy sdílení, a aniž by bylo dotčeno právo hospodářské soutěže,

l) přiřazenou službou služba související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, která umožňuje nebo podporuje poskytování, samoobslužnou nebo automatickou aktivaci služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo je toho schopna a zahrnuje systémy převodu čísel, nebo systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti.

(4) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) škodlivou interferencí rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační služby provozované v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii nebo jiné mezinárodní organizaci,

b) integritou sítě funkčnost a provozuschopnost propojených sítí elektronických komunikací, ochrana těchto sítí vůči poruchám způsobeným elektromagnetickým rušením nebo provozním zatížením,

c) interoperabilitou služby takové nastavení přenosových parametrů služby a rozhraní, které umožňuje komunikaci mezi koncovými uživateli nebo mezi koncovým uživatelem a podnikatelem poskytujícím službu prostřednictvím technologicky různých sítí elektronických komunikací,

d) regulací usměrňování komunikačních činností a vztahů za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany trhu elektronických komunikací, včetně ochrany uživatelů služeb elektronických komunikací, vydáváním rozhodnutí, opatření obecné povahy a stanovisek podle tohoto zákona a v jeho mezích,

e) tísňovou komunikací komunikace pomocí interpersonálních komunikačních služeb mezi koncovým uživatelem a centrem tísňové komunikace, jejímž cílem je požadovat a získat od tísňových služeb pomoc při mimořádných událostech,

f) tísňovou službou složka integrovaného záchranného systému,

g) centrem tísňové komunikace místo, kde je jako první přijata tísňová komunikace,

h) nejvhodnějším centrem tísňové komunikace předem určené centrum tísňové komunikace, které má vyřizovat tísňovou komunikaci z určité oblasti nebo tísňovou komunikaci určitého typu,

i) rádiovým spektrem elektromagnetické vlny o kmitočtu nižším než 3000 GHz šířené prostorem bez umělého vedení,

j) harmonizovaným rádiovým spektrem rádiové spektrum, pro jehož dostupnost a efektivní využívání byly stanoveny harmonizované podmínky prostřednictvím technických prováděcích opatření v souladu s článkem 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru).

§ 3

(1) Zřizuje se Český telekomunikační úřad (dále jen "Úřad") jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb²).

(2) Sídlem Úřadu je Praha.

(3) Úřad je účetní jednotkou. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu České republiky.

HLAVA II

CÍLE A ZÁKLADNÍ ZÁSADY REGULACE

§ 4

Regulace je prováděna za účelem nahradit chybějící účinky hospodářské soutěže, vytvářet předpoklady pro řádné fungování hospodářské soutěže a pro ochranu uživatelů a dalších účastníků trhu do doby dosažení plně konkurenčního prostředí.

§ 5

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "Ministerstvo") a Úřad podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků podnikateli zejména tím, že při rozhodování ve své působnosti

a) zajišťují, aby uživatelé, včetně zdravotně postižených uživatelů a osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, získali maximální výhody z hlediska možnosti volby služby, ceny a kvality,

b) zajišťují, aby nedocházelo k narušování nebo omezování hospodářské soutěže v odvětví elektronických komunikací, včetně služeb přenosu obsahu, a

c) zajišťují účinnou správu a účelné využívání rádiových kmitočtů a čísel.

(2) Ministerstvo a Úřad přispívají k rozvoji vnitřního trhu Evropské unie zejména tím, že

a) při svém rozhodování odstraňují překážky pro zajišťování sítí elektronických komunikací, přiřazených prostředků a poskytování služeb elektronických komunikací mezi členskými státy Evropské unie (dále jen "členský stát"),

b) upřednostňují účinné, efektivní a mezi členskými státy koordinované využívání rádiového spektra a podporují sdílené využívání rádiového spektra v souladu s pravidly hospodářské soutěže,

c) přijímají opatření k usnadnění rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací v Evropské unii, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupu, je-li to namístě,

d) postupují předvídatelně a konzistentně při udílení, obnovení, změně, omezování nebo odnímání práv na užívání rádiového spektra s cílem podporovat dlouhodobé investice,

e) při svém rozhodování podporují zřizování a rozvoj transevropských sítí a interoperabilitu celoevropských služeb mezi členskými státy, a

f) spolupracují v souladu se zásadou transparentnosti s národními regulačními úřady jiných členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC (dále jen „Sdružení BEREC“), Skupinou pro politiku rádiového spektra RSPG (dále jen „Skupina RSPG“) a s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) na zajištění jednotné regulační praxe při aplikaci příslušných směrnic Evropské unie,

g) podporují kulturní a jazykovou rozmanitost, jakož i mediální pluralitu,

h) podporují přístup koncových uživatelů k sítím s velmi vysokou kapacitou.

(3) Úřad dále prosazuje zájmy koncových uživatelů zejména tím, že při své činnosti

a) zajišťuje, aby všichni koncoví uživatelé měli přístup k univerzální službě podle § 38,

b) zajišťuje v souladu s ustanoveními tohoto zákona vysokou úroveň ochrany spotřebitelů,

c) přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany osobních údajů a soukromí,

d) podporuje poskytování jasně formulovaných informací, zejména prosazováním transparentnosti cen a podmínek pro používání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací,

e) řeší v souladu s ustanoveními tohoto zákona potřeby zdravotně postižených koncových uživatelů nebo osob, u kterých lze mít s ohledem na jejich věk nebo sociální potřeby za to, že vyžadují zvláštní přístup, a

f) podporuje zachování integrity a bezpečnosti veřejných komunikačních sítí,

g) podporuje možnost přístupu koncových uživatelů k informacím a možnost koncových uživatelů šířit informace a využívat aplikace a služby podle svého výběru,

h) zajišťuje harmonizaci využívání rádiových kmitočtů v souladu s potřebou zajistit jejich účelné využívání a za účelem získání výhod pro spotřebitele, jako jsou úspory z rozsahu a interoperabilita služeb elektronických komunikací.

(4) V rámci naplňování cílů uvedených v odstavcích 1 až 3 se Ministerstvo a Úřad řídí zejména zásadami nediskriminace, objektivity, technologické neutrality, transparentnosti a proporcionality uvedenými v § 6. Přitom zejména

a) prosazují předvídatelnou regulaci zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu,

b) vytváří podmínky pro hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a v odůvodněných případech podporují hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury,

c) při zachování hospodářské soutěže na trhu a dodržování zásady nediskriminace podporují efektivní investice do inovace stávající infrastruktury nebo výstavby nové infrastruktury, včetně sítí s velmi vysokou kapacitou, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost spojená s přístupem k infrastruktuře nebo propojením řádně zohlednila rizika, která nese investující podnikatel, a vytváří podmínky pro uzavírání dohod o spolupráci mezi ním a stranou, která usiluje o přístup nebo propojení, aby se investiční rizika rozložila,

d) zohledňují různé podmínky týkající se infrastruktury, hospodářské soutěže, koncových uživatelů a spotřebitelů, které existují v různých geografických oblastech České republiky, včetně místní infrastruktury spravované fyzickými osobami bez nároku na zisk,

e) při svém rozhodování zajišťují, aby za srovnatelných podmínek nedocházelo k diskriminaci mezi podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikací.

(5) Ustanovení tohoto zákona týkající se regulačních činností Úřadu v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací je třeba v pochybnostech o jejich významu vykládat v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4.

§ 6

(1) Ministerstvo a Úřad nesmí svým jednáním a rozhodováním poskytnout výhodu jednomu podnikateli nebo uživateli, nebo skupině podnikatelů nebo uživatelů, na úkor ostatních podnikatelů nebo uživatelů, aniž by jednaly na základě tohoto zákona a toto jednání bylo odůvodněné rozdíly v postavení dotčených osob. Jakýkoliv rozdíl v zacházení musí být v souladu s tímto zákonem.

(2) Úřad je povinen průběžně sledovat a vyhodnocovat účinky uložených nápravných opatření na jednotlivé relevantní trhy i v období mezi jejich analýzami prováděnými podle tohoto zákona. Zjistí-li, že uložené nápravné opatření má na trhy nežádoucí účinek, neúměrně je deformuje, pominul důvod k jeho uložení, nebo na relevantním trhu existuje účinná a udržitelná hospodářská soutěž, neprodleně uložené nápravné opatření změní nebo zruší.

(3) Ministerstvo a Úřad jsou povinny zohlednit potřebu technologicky neutrální regulace; technologicky neutrální regulací se rozumí regulace, která neukládá povinnost použít konkrétní druh technologie a ani žádný druh technologie nezvýhodňuje.

(4) V rámci naplňování zásady transparentnosti je Úřad, nestanoví-li tento zákon jinak, povinen

a) poskytovat podnikatelům poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací a uživatelům s předstihem všechny informace, které jsou rozhodující pro posouzení věci a jejichž poskytnutí nebrání ustanovení zvláštního právního předpisu³), aby byla umožněna předvídatelnost jednání Úřadu v případech, kde tento zákon s určitým stavem spojuje právo nebo povinnost Úřadu konat,

b) náležitě odůvodnit opatření obecné povahy a rozhodnutí, včetně rozhodnutí o ceně.

(5) Úřad v rámci správy harmonizovaného rádiového spektra zajistí předvídatelnost regulačních opatření pro držitele přídělů rádiových kmitočtů s ohledem na podmínky investování do infrastruktury, která je závislá na využívání rádiového spektra. Pro držitele přídělu rádiových kmitočtů pro bezdrátové vysokorychlostní služby elektronických komunikací zajistí Úřad předvídatelnost regulačních opatření po dobu nejméně 20 let.

HLAVA III

REGULACE KOMUNIKAČNÍCH ČINNOSTÍ

Díl 1

Komunikační činnosti a podnikání

§ 7

(1) Komunikačními činnostmi jsou

a) zajišťování sítí elektronických komunikací,

b) poskytování služeb elektronických komunikací,

c) provozování přístrojů (§ 73).

(2) Zajišťování veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a zajišťování sítí elektronických komunikací pro účely bezpečnosti státu se uskutečňují ve veřejném zájmu.

§ 8

(1) Předmětem podnikání v elektronických komunikacích je

a) zajišťování veřejných komunikačních sítí,

b) poskytování služeb elektronických komunikací.

(2) Podnikat v elektronických komunikacích na území České republiky může za podmínek stanovených tímto zákonem osoba, která splňuje obecné podmínky. Oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, vzniká této osobě dnem doručení oznámení podnikání, které splňuje náležitosti podle § 13.

(3) Obecnými podmínkami pro podnikání v elektronických komunikacích se rozumí u

a) fyzické osoby její zletilost, plná svéprávnost a bezúhonnost,

b) právnické osoby její bezúhonnost.

(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7 nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena⁶⁷).

(5) U právnické osoby musí podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 splňovat rovněž každý člen statutárního orgánu.

(6) Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů. Úřad si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu⁵³) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státem posledního pobytu. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává. Fyzická osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu. Výpisy dokladující bezúhonnost nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát výpisy nebo doklady podle věty čtvrté a páté, předloží Úřadu fyzická nebo právnická osoba čestné prohlášení o své bezúhonnosti.

(7) Podmínky pro vznik oprávnění k poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech upravuje živnostenský zákon.

Díl 2

Všeobecné oprávnění

§ 9

Vydání všeobecného oprávnění

(1) Všeobecné oprávnění je opatření obecné povahy Úřadu, které stanoví podmínky výkonu komunikačních činností vztahující se na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací, provozování přístrojů a na využívání rádiových kmitočtů a k využívání čísel a které je závazné pro fyzické a právnické osoby vykonávající činnosti podle § 7.

(2) Úřad je oprávněn vydat všeobecné oprávnění k zajišťování sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků, k poskytování služeb elektronických komunikací, k provozování přístrojů a k využívání rádiových kmitočtů, pro které není třeba udělit individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (§ 17), a k využívání čísel.

(3) Všeobecné oprávnění se nevztahuje na poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech.

§ 10

Podmínky stanovené všeobecným oprávněním

(1) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit podmínky týkající se

a) ochrany osobních údajů a soukromí specifické pro odvětví elektronických komunikací, a to po projednání s Úřadem pro ochranu osobních údajů,

b) informace poskytované Úřadu podle tohoto zákona, jiných právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie,

c) zajištění odposlechu podle § 97 odst. 1,

d) komunikace veřejných orgánů s obyvatelstvem za účelem varování veřejnosti před bezprostředním nebezpečím nebo zmírnění následků velkých katastrof, a to po projednání s Ministerstvem vnitra,

e) využívání sítí a služeb elektronických komunikací za krizové situace⁷²) nebo válečného stavu za účelem zajištění komunikace mezi tísňovými službami a úřady,

f) povinnosti poskytnout přístup k síti podle tohoto zákona,

g) plnění povinnosti podle § 62,

h) povinnosti transparentnosti vztahující se na provozovatele veřejné sítě elektronických komunikací a poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací k zajištění spojení mezi koncovými body sítě a v nezbytných a přiměřených případech i přístup příslušných orgánů k těmto informacím nezbytný pro ověření jejich přesnosti,

i) kritérií a postupů pro ukládání zvláštních povinností podle § 11,

j) zajišťování sítí elektronických komunikací za stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu⁶) a válečného stavu⁷) (dále jen „krizový stav“).

(2) Úřad může všeobecným oprávněním stanovit zvláštní podmínky pro zajišťování sítí elektronických komunikací týkající se

a) propojení sítí podle tohoto zákona,

b) povinnosti poskytovat službu šíření určeného rozhlasového nebo televizního programu a s tímto programem související služby podle § 72,

c) ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření způsobeného sítěmi elektronických komunikací⁸),

d) zachování integrity veřejných sítí elektronických komunikací včetně podmínek pro zabránění elektromagnetickému rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací,

e) ochrany veřejných komunikačních sítí vůči neoprávněnému přístupu podle § 89 odst. 1,

f) využívání rádiového spektra, s ohledem na účelné využívání rádiového spektra a zabránění škodlivé interferenci; s výjimkou případů, kdy rádiové kmitočty nelze využívat na základě všeobecného oprávnění,

g) oznamování zahájení využívání rádiového spektra podle písmene f),

h) sdíleného využívání rádiových kmitočtů,

i) podmínek pro označování přístrojů a jejich signálů za účelem zjištění jejich provozovatele.

(3) Úřad všeobecným oprávněním může stanovit zvláštní podmínky při poskytování služeb elektronických komunikací týkající se

a) interoperability služeb,

b) dostupnosti čísel z národního číslovacího plánu a univerzálních mezinárodních bezplatných telefonních čísel (UIFN) a čísel z číslovacích plánů ostatních členských států, pokud je to technicky proveditelné, pro koncové uživatele, a další podmínky podle tohoto zákona,

c) ochrany spotřebitelů specifické pro odvětví elektronických komunikací,

d) omezení ve vztahu k přenášení nedovoleného nebo škodlivého obsahu podle jiných právních předpisů⁷³).

§ 11

Zvláštní povinnosti

(1) Zvláštními povinnostmi při zajišťování sítí elektronických komunikací se rozumí povinnosti

a) spojené s poskytováním univerzální služby podle dílu 6 této hlavy,

b) podle § 51 odst. 6 až 8, 14 a 15,

c) týkající se přístupu k síti a propojení podle § 78, 79, 79a, 80 a 84,

d) týkající se systému podmíněného přístupu podle § 83,

e) podle § 69a.

(2) Úřad je oprávněn uložit zvláštní povinnost podle odstavce 1 za podmínek stanovených zákonem odděleně od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění a po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131. Pokud Úřad zvláštní povinnost uložil, přechází tato povinnost na právního nástupce povinné osoby. V případě pochybností o tom, zda a v jakém rozsahu přešla zvláštní povinnost na právního nástupce, rozhodne o těchto skutečnostech Úřad.

(3) Informace o uložení zvláštních povinností Úřad uveřejní.

§ 12

Změna a zrušení všeobecného oprávnění

Úřad změní nebo zruší v souladu s postupem podle § 130 a popřípadě i podle § 131 všeobecné oprávnění v odůvodněných případech. Odůvodněnými případy se rozumí

a) změna skutečností, na základě kterých bylo všeobecné oprávnění vydáno,

b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích,

c) zajištění obrany a bezpečnosti státu⁹).

§ 13

Oznámení podnikání

(1) Osoba, která hodlá vykonávat komunikační činnost, která je podnikáním v elektronických komunikacích, s výjimkou poskytování interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, je povinna předem tuto skutečnost písemně oznámit Úřadu, a to na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem podle pokynů Sdružení BEREC týkajících se vzoru pro oznámení. Oznámení je učiněno dnem jeho doručení Úřadu.

(2) Nesplňuje-li oznámení podnikání podle odstavce 1 obsahové náležitosti podle odstavců 3 až 5 nebo není-li doloženo splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3, Úřad neprodleně vyzve dotčenou osobu k odstranění vad oznámení ve lhůtě ne kratší než 14 dnů. Nedojde-li k odstranění vad oznámení podnikání ani po uplynutí této lhůty, nevznikne této osobě oprávnění k podnikání v elektronických komunikacích a Úřad jí tuto skutečnost sdělí; neúplné oznámení podnikání není překážkou výkonu komunikační činnosti.

(3) Fyzická osoba v oznámení uvede jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání, adresu místa trvalého pobytu nebo přechodného pobytu nad 90 dnů na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí (dále jen „bydliště“) a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno a adresu její internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li fyzická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(4) Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby a adresu své internetové stránky spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud taková stránka existuje. Vykonává-li právnická osoba na území České republiky komunikační činnosti podle § 8 odst. 2 prostřednictvím odštěpného závodu, uvede též označení a adresu umístění odštěpného závodu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno.

(5) Fyzická a právnická osoba dále v oznámení uvede

a) vymezení druhu veřejné komunikační sítě, kterou hodlá zajišťovat, a popis služby elektronických komunikací, kterou hodlá poskytovat, s odkazem na příslušné všeobecné oprávnění,

b) datum předpokládaného zahájení zajišťování veřejné komunikační sítě nebo poskytování služby elektronických komunikací.

(6) Fyzická a právnická osoba dále při oznámení doloží splnění obecných podmínek podle § 8 odst. 3 a zaplacení správního poplatku za vydání osvědčení podle § 14 odst. 1. Právnická osoba dosud nezapsaná ve veřejném rejstříku při oznámení předloží též ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.

(7) Fyzická a právnická osoba, která splnila oznamovací povinnost podle odstavců 2 až 5, je povinna Úřadu písemně neprodleně sdělit změny údajů uvedených v oznámení na elektronickém formuláři podle odstavce 1. To neplatí v případě, kdy změna údajů byla oznámena prostřednictvím jiného agendového místa^10a).

(8) Fyzická a právnická osoba, která ukončila nebo přerušila vykonávání komunikační činnosti podle všeobecného oprávnění, je povinna ve lhůtě 1 týdne ode dne ukončení nebo přerušení výkonu komunikační činnosti oznámit tuto skutečnost Úřadu; odstavec 1 se použije obdobně.

(9) Podnikatel žádající o přístup nebo propojení na území České republiky není povinen oznámit Úřadu vykonávání komunikačních činností, neposkytuje-li na území České republiky službu elektronických komunikací nebo nezajišťuje-li síť elektronických komunikací.

(10) Fyzická a právnická osoba, která přerušila vykonávání komunikační činnosti podle odstavce 7, je povinna v případě opětovného zahájení vykonávání této činnosti, tuto skutečnost Úřadu oznámit; odstavec 1 se použije obdobně.

§ 14

Osvědčení a evidence podnikatelů

(1) Do 1 týdne od doručení oznámení Úřad vydá osobě podle § 13 odst. 1 osvědčení potvrzující, že tato osoba předložila úplné oznámení podnikání podle § 13 a splnila obecné podmínky podle § 8 odst. 3. Současně fyzické osobě přidělí identifikační číslo, pokud jí dosud nebylo přiděleno; identifikační číslo poskytne Úřadu správce základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci^10a).

(2) V osvědčení podle odstavce 1 Úřad uvede

a) tyto identifikační údaje:

1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. u právnické osoby obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) vymezení druhu sítě elektronických komunikací nebo služby elektronických komunikací, jejíž zajišťování nebo poskytování bylo oznámeno, a skutečnost, zda oznamovateli vzniklo oprávnění podle § 79 a 104,

c) podmínky, za kterých podnikatel, který zajišťuje sítě elektronických komunikací nebo poskytuje služby elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, může požádat o práva na instalování zařízení, sjednat propojení a získat přístup nebo propojení, aby byl usnadněn výkon těchto práv například na jiných úrovních státní správy nebo vůči jiným podnikatelům.

(3) Úřad vede v elektronické podobě databázi osob, kterým vzniklo oprávnění podle § 8 odst. 2. Databáze obsahuje údaje nejvýše v rozsahu údajů uvedených v oznámení podnikání podle § 13. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Na žádost osoby uvedené v § 13 odst. 6 vydá Úřad osvědčení o sdělení změny oznámených údajů v rozsahu odstavce 2. Vydání tohoto osvědčení je podmíněno zaplacením správního poplatku.

Díl 3

Správa rádiového spektra

§ 15

Povinnosti Úřadu

(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání rádiových kmitočtů správu rádiového spektra, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie a se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích.

(2) Správou rádiového spektra se rozumí sestavování návrhu plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a jeho změn, sestavování plánu využití rádiového spektra, udělování individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, udělování přídělu rádiových kmitočtů, udělování souhlasu k převodu přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části, přidělování volacích značek a identifikačních čísel a kódů, koordinace rádiových kmitočtů a kmitočtových pásem a kontrola využívání rádiového spektra. Úřad v rámci správy rádiového spektra odpovídá za jeho účelné využití. Pro účely zajištění koordinace rádiových kmitočtů a pásem může Úřad uzavřít veřejnoprávní smlouvu s právnickou osobou vybranou postupem podle § 163 odst. 4 správního řádu za účelem spolupráce v oblasti zajišťování vnitrostátní kmitočtové koordinace.

(3) Veřejnoprávní smlouva obsahuje alespoň

a) vymezení předmětu smlouvy,

b) podmínky spolupráce smluvních stran,

c) výpovědní dobu a výpovědní důvody,

d) ujednání o povinnosti zachovávat mlčenlivost ohledně informací získaných v souvislosti s výkonem činnosti podle písmene a).

(4) Využíváním rádiových kmitočtů se rozumí jejich používání pro radiokomunikační službu nebo k zajišťování sítě elektronických komunikací, jejímž prostřednictvím jsou poskytovány služby elektronických komunikací nebo radiokomunikační služby.

(5) Využívání rádiových kmitočtů musí probíhat v souladu se zákonem, plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, přídělem rádiových kmitočtů, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů, krátkodobým oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, popřípadě všeobecným oprávněním.

(6) Pro účely výkonu správy rádiového spektra a kontroly elektronických komunikací, vyhledávání a odstraňování zdrojů rušení rádiových kmitočtů a pro kontrolu a vyhodnocení plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 ve výběrovém řízení podle § 21, Úřad vede databázi přidělených rádiových kmitočtů s informacemi zejména o číslech rozhodnutí, kterými byly rádiové kmitočty přiděleny, a době, na kterou byly přiděleny. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Veřejný přístup není k údajům o osobě držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18, pokud je držitel fyzickou osobou, a o rádiových kmitočtech přidělených

a) Ministerstvu vnitra pro účely bezpečnosti státu,

b) Policii České republiky pro účely bezpečnosti státu,

c) Bezpečnostní informační službě,

d) Vězeňské službě České republiky,

e) Hasičskému záchrannému sboru České republiky,

f) Ministerstvu obrany pro vojenské účely,

g) Celní správě České republiky,

h) Generální inspekci bezpečnostních sborů,

i) Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(7) K části databáze vedené Úřadem podle odstavce 6 Úřad zřizuje a provozuje informační portál (dále jen „portál“), jehož prostřednictvím zpřístupní informace o využívání rádiových kmitočtů v pevné, pohyblivé a rozhlasové radiokomunikační službě v sítích elektronických komunikací v rozsahu těchto údajů:

a) osoba držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18,

b) název a geografické souřadnice stanoviště rádiových stanic,

c) nadmořská výška stanoviště rádiových stanic,

d) vyzářený výkon rádiové stanice nebo výkon přivedený do antény,

e) přidělený rádiový kmitočet nebo kanál a jeho šířka.

(8) Je-li to nezbytné pro zajištění správy a účelného využívání rádiového spektra může Úřad opatřením obecné povahy vyloučit ze zpřístupnění některé údaje podle odstavce 7. Úřad může tyto údaje rovněž vyloučit ze zpřístupnění na základě podnětu držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, a to z důvodu zajištění bezpečnosti sítí elektronických komunikací nebo informací podle jiných právních předpisů⁷⁴).

(9) Přístup veřejnosti k údajům v portálu, jejichž zpřístupnění nebylo vyloučeno podle odstavce 8, je umožněn bezplatně po ověření totožnosti tazatele. Úřad může k tomu účelu zpracovávat osobní údaje osob, kterým byly prostřednictvím portálu zpřístupněny údaje podle odstavce 7, a v nezbytném rozsahu předávat tyto údaje držitelům individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(10) Úřad poskytuje informace do Informačního systému o rádiovém spektru^10b).

(11) Úřad je povinen provádět systematické monitorování účelného využívání rádiového spektra držiteli individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 a systematické monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení podle § 21. Za tím účelem je oprávněn shromažďovat příslušné údaje od dotčených držitelů individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, kontrolovat věrohodnost poskytnutých údajů, vyhodnocovat plnění podmínek, které byly uloženy držiteli přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 a 3 ve výběrovém řízení podle § 21.

(12) K realizaci úkolů podle odstavců 1, 2, 5 až 7 Úřad provozuje příslušné informační systémy a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra.

(13) Za účelem podpory strategického plánování a koordinace přístupů k politice rádiového spektra v Evropské unii Úřad spolupracuje s Komisí a ostatními příslušnými regulačními orgány v souladu s odstavcem 1, prostřednictvím Skupiny RSPG a na vyžádání i s Evropským parlamentem a Radou Evropské unie, na

a) vypracovávání osvědčených postupů o otázkách souvisejících s rádiovým spektrem,

b) usnadňování koordinace mezi členskými státy a přispívání k rozvoji vnitřního trhu,

c) koordinaci svých přístupů k přidělování rádiového spektra a vydávání oprávnění k jeho využívání, a to formou zveřejňování zpráv nebo stanovisek o otázkách souvisejících s rádiovým spektrem.

§ 15a

(1) Úřad spolupracuje s úřady jiných členských států stejně jako se zeměmi, které nejsou členy Evropské unie, pro předcházení přeshraniční škodlivé interferenci v harmonizovaném rádiovém spektru a při řešení sporů v rámci přeshraniční koordinace.

(2) Úřad může požádat Skupinu RSPG o konzultaci nebo vydání stanoviska za účelem řešení problému nebo sporu v souvislosti s přeshraniční koordinací nebo přeshraniční škodlivou interferencí v harmonizovaném rádiovém spektru.

(3) Úřad může požádat Komisi o poskytnutí podpory za účelem vyřešení problémů s koordinací harmonizovaného rádiového spektra se zeměmi sousedícími s Evropskou unií, včetně kandidátských a přistupujících zemí.

(4) Nebyl-li problém nebo spor vyřešen opatřeními podle odstavců 1 a 2, může Úřad podat žádost Komisi o vydání prováděcího aktu ve věci přeshraniční škodlivé interference v harmonizovaném rádiovém spektru. Souhlasí-li Komise s vydáním tohoto prováděcího aktu, Úřad rozhodne v této věci až po nabytí účinnosti tohoto prováděcího aktu.

§ 16

Kmitočtové plány

(1) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) stanoví Ministerstvo vyhláškou.

(2) Plán využití rádiového spektra, popřípadě jeho části, Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

(3) Plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství v mezinárodních organizacích obsahuje kmitočtová pásma pro jednotlivé radiokomunikační služby, popřípadě rádiová zařízení a obecné podmínky pro využívání kmitočtů.

(4) Úřad v plánu využití rádiového spektra stanoví technické parametry a podmínky využití rádiového spektra radiokomunikačními službami, včetně uvedení, zda mají být rádiové kmitočty využívány na základě všeobecného oprávnění nebo na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, zda je počet práv k využívání rádiových kmitočtů omezen, nebo zda došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů a omezení zásad uvedených v § 16a.

(5) Úřad je oprávněn upřednostnit ve veřejném zájmu využívání rádiového spektra pro poskytování univerzální služby a poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

(6) Plán využití rádiového spektra a informace o právech, podmínkách, postupech a poplatcích týkajících se využívání rádiového spektra Úřad uveřejní. Úřad tyto informace průběžně aktualizuje. Údaje o kmitočtových pásmech vyhrazených v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) Ministerstvu obrany výhradně pro vojenské účely se v plánu využití rádiového spektra neuveřejňují.

(7) Způsob tvorby volacích značek a identifikačních čísel a kódů, jejich používání a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou vyžadovány, stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Technické a provozní podmínky amatérské radiokomunikační služby, třídy osob obsluhujících stanice amatérské radiokomunikační služby a kvalifikační požadavky na tyto osoby, typy stanic a podmínky jejich provozování, včetně omezení pro obsah komunikace, stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Vláda může nařízením stanovit k zajištění provedení změny podmínek stanovených kmitočtovým plánem podle odstavce 1 nebo 2, které mají zásadní dopad na využívání rádiových kmitočtů určených pro poskytování služby šíření zemského televizního nebo rozhlasového vysílání, pravidla, časové a technické podmínky, způsob postupu orgánů státní správy a subjektů dotčených změnou na jejich právech nebo povinnostech a podmínky pro náhradu nákladů účelně a efektivně vynaložených z důvodu změny (§ 27).

(10) V plánu využití rádiového spektra může Úřad stanovit alternativní využívání rádiového spektra v harmonizovaném rádiovém spektru, pokud

a) je zjištění nedostatečné tržní poptávky po užívání takového pásma, včetně posouzení budoucí tržní poptávky, založeno na veřejné konzultaci podle § 130,

b) toto alternativní využívání neznemožňuje ani neztěžuje dostupnost nebo užívání takového pásma v jiných členských státech a

c) zohlední dlouhodobou dostupnost nebo využívání harmonizovaného rádiového spektra v Evropské unii a úspory z rozsahu pro vybavení vyplývající z využívání harmonizovaného rádiového spektra v Evropské unii.

(11) Úřad provádí přezkum plánu využití rádiového spektra podle odstavce 10 každé 3 roky od jeho vydání nebo na základě podnětu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího veřejnou komunikační síť, který vyjádří zájem o alternativní využívání harmonizovaného rádiového spektra, nebo orgánů podle § 15 odst. 6. Úřad následně informuje Komisi a regulační orgány ostatních členských států o závěru tohoto přezkumu, včetně odůvodnění, a popřípadě i o změně plánu využití rádiového spektra.

§ 16a

(1) Při správě rádiového spektra Úřad jedná v souladu se zásadou technologické neutrality a neutrality vůči službám elektronických komunikací.

(2) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu technologické neutrality tím, že stanoví technické podmínky využívání daného kmitočtového pásma určitým typem technologie, je-li to nezbytné pro

a) zabránění škodlivé interferenci,

b) ochranu veřejného zdraví proti škodlivým účinkům působení elektromagnetického pole,

c) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací,

d) zajištění maximálního sdílení rádiových kmitočtů,

e) zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo

f) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví, podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.

(3) Úřad v plánu využití rádiového spektra může omezit zásadu neutrality vůči službám elektronických komunikací tím, že stanoví využívání kmitočtového pásma konkrétní službou elektronických komunikací a podmínky tohoto využívání, je-li to nezbytné pro

a) splnění závazků vyplývajících z členství České republiky v Mezinárodní telekomunikační unii, nebo

b) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví⁵⁴), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání.

(4) Úřad může v plánu využití rádiového spektra zakázat poskytování služby elektronických komunikací v konkrétním kmitočtovém pásmu, a to pouze v případě, jsou-li v daném kmitočtovém pásmu provozovány služby, které slouží k ochraně života a zdraví.

(5) Úřad provádí pravidelně, nejméně jednou za pět let, přezkum nezbytnosti omezení podle odstavců 2 až 4 a výsledek tohoto přezkumu uveřejní. Zjistí-li Úřad, že důvody pro omezení podle odstavců 2 až 4 již nejsou dány, plán využití rádiového spektra změní.

§ 16b

(1) Úřad je oprávněn změnit všechna individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v části upravující omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám podle § 16a.

(2) Úřad je povinen na žádost dotčeného držitele přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů odstranit omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám v tomto přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů tak, aby jejich podmínky byly v souladu s Plánem využití rádiového spektra.

§ 17

Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Rádiové kmitočty, které nelze využívat na základě všeobecného oprávnění podle § 9, je možné využívat pouze na základě individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů (dále jen „oprávnění k využívání rádiových kmitočtů“), nestanoví-li tento zákon jinak. Úřad udělí žadateli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v případě, je-li to nezbytné k

a) zabránění škodlivé interferenci,

b) zajištění technických podmínek kvality služby elektronických komunikací,

c) zabezpečení účelného využívání rádiového spektra,

d) plnění cílů veřejného zájmu, jimiž jsou ochrana života a zdraví⁵⁴), podpora sociální, regionální nebo územní soudržnosti nebo podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytování služeb rozhlasového a televizního vysílání,

e) experimentálním účelům, nebo

f) zajištění využívání dotčeného rádiového spektra z důvodu jeho specifických vlastností.

(2) V případech, kdy je nezbytné udělit oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o jejich udělení kterémukoli podnikateli zajišťujícímu síť elektronických komunikací nebo poskytujícímu službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění nebo podnikateli užívajícímu tyto sítě nebo služby, anebo nepodnikající osobě v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání rádiových kmitočtů, a to na základě jeho písemné žádosti podané Úřadu.

(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí obsahovat

a) je-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,

b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány, včetně jejich technických parametrů, a účel jejich využívání, nejsou-li tyto kmitočty a jejich technické parametry závazně stanoveny mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce,

c) číslo jednací a datum vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo tímto přídělem uděleno,

d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,

e) návrh požadované volací značky, identifikačního čísla nebo kódu, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,

f) vymezení předpokládaného území využívání rádiových kmitočtů, je-li pro jejich využívání nezbytné,

g) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.

(4) Rozsah požadovaných údajů podle odstavce 3 písm. b) pro jednotlivé druhy radiokomunikačních služeb stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(5) Žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být doložena

a) v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasové analogové vysílání licencí k provozování rozhlasového vysílání šířeného analogově podle zvláštního právního předpisu¹¹), nebo souhlasem držitele takové licence, s výjimkou případu, kdy se jedná o žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, nebo případu, kdy jsou rádiové kmitočty vyhrazeny podle zvláštního právního předpisu¹⁶),

b) souhlasem držitele přídělu v případě žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ke kterým právo k využívání bylo uděleno přídělem rádiových kmitočtů, pokud o oprávnění nežádá držitel tohoto přídělu,

c) u osob dosud nezapsaných ve veřejném rejstříku ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby,

d) osvědčením o zápisu do leteckého rejstříku České republiky, nebo osvědčením o přidělení poznávací značky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na palubě letadla nebo rozhodnutím vydaným podle zákona o civilním letectví v případě letadla způsobilého létat bez pilota,

e) potvrzením Ministerstva dopravy o provedení kmitočtové koordinace v rámci leteckých mezinárodních organizací, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů letecké pohyblivé služby¹²),

f) osvědčením o zápisu do plavebního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na vnitrozemském plavidle¹³), nebo do námořního rejstříku České republiky, požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů na námořním plavidle¹⁴); zápis plavidla do plavebního rejstříku České republiky je možno rovněž doložit lodním osvědčením¹⁴),

g) osvědčením o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), požaduje-li žadatel udělení oprávnění k využívání kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy.

(6) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů bezodkladně. Jedná-li se o rádiové kmitočty vyhrazené pro zvláštní účely v rámci plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) a plánu využití rádiového spektra, rozhodne Úřad ve lhůtě 6 týdnů ode dne podání úplné žádosti. Tuto lhůtu je Úřad oprávněn prodloužit, je-li to nezbytné z důvodu výběrového řízení (§ 21), nejdéle však o 8 měsíců. Lhůty vyplývající z mezinárodních dohod týkajících se využívání rádiových kmitočtů nebo orbitálních pozic nejsou tímto dotčeny.

(7) Je-li více žadatelů o udělení oprávnění k využívání stejných rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o udělení oprávnění podle pořadí došlých žádostí; tento postup se neuplatní u žadatelů o povolení k provozu stanic amatérské radiokomunikační služby, s výjimkou oprávnění pro amatérský převáděč a amatérský maják.

(8) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektra vyhrazené výhradně pro rozhlasovou službu může Úřad vydat jen se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního právního předpisu¹¹).

(9) Úřad přednostně rozhodne o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nezbytných k zajištění činnosti orgánů Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů.

(10) Kmitočtová pásma, ve kterých nejsou radiokomunikační služby sdíleně využívány, a jsou vyhrazená v plánu přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) výhradně Ministerstvu obrany pro vojenské účely, mohou být využívána pro vojenské účely bez rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(11) Úřad neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže

a) to vyžaduje obrana nebo bezpečnost státu,

b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce,

c) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích,

d) využívání požadovaných rádiových kmitočtů neumožňuje plán přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka) nebo plán využití rádiového spektra; to neplatí v případě využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b,

e) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,

f) požadované rádiové kmitočty nejsou k dispozici nebo je nelze zkoordinovat,

g) oznámil záměr omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno,

h) došlo k omezení práv k využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání je požadováno, a o rádiové kmitočty žádá osoba, která není držitelem přídělu rádiových kmitočtů uděleného na základě omezení nebo osobou, které byl udělen souhlas držitele přídělu rádiových kmitočtů,

i) by vedlo udělení oprávnění k využívání požadovaných rádiových kmitočtů k jejich neúčelnému využívání, nebo

j) by požadované podmínky využívání rádiových kmitočtů byly v rozporu s podmínkami uvedenými v přídělu rádiových kmitočtů.

(12) Úřad přeruší řízení o žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže hodlá oznámit záměr omezit počet práv podle § 20 odst. 2, které jsou předmětem žádosti, a to nejdéle na 3 měsíce od doručení žádosti.

(13) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů také žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.

(14) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 6 nemá odkladný účinek.

§ 18

Vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uvede

a) byla-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, a identifikační číslo bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště a datum narození fyzické osoby, nebo název a adresu sídla, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno,

b) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu včetně jejich technických parametrů,

c) označení radiokomunikační služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,

d) typ vysílacího rádiového zařízení, pokud je to vyžadováno mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo to vyplývá z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

e) přidělené volací značky, identifikační čísla a kódy, jsou-li pro daný druh radiokomunikační služby nezbytné,

f) výši poplatků podle § 24, nestanoví-li tento zákon jinak,

g) dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů,

h) případná omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(2) Úřad může v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uložit podmínky týkající se

a) zamezení škodlivé interference a ochrany občanů před škodlivými účinky elektromagnetického záření⁸),

b) povinností vyplývajících z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů,

c) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce,

d) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích anebo povinností souvisejících se zajištěním bezpečnosti státu, nebo

e) sdíleného využívání rádiových kmitočtů.

(3) Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle odstavce 1 písm. g) může být stanovena nejdéle na 5 let, a to tak, aby byla v souladu s plánem přidělení kmitočtových pásem (národní kmitočtová tabulka), plánem využití rádiového spektra, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a bezpečností státu, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případě udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě práv vyplývajících z přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání vydané podle jiného právního předpisu¹¹), může být doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanovena delší, nesmí však přesáhnout dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle § 22 odst. 2 písm. f) nebo dobu platnosti příslušné licence. Doba platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely, zejména pro účely vojenského cvičení, přesunu nebo pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, může být stanovena pouze na dobu trvání takového účelu.

(4) Bylo-li využívání rádiových kmitočtů harmonizováno na úrovni Evropské unie a byly-li stanoveny podmínky jejich využívání, rozhodne Úřad o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podnikateli určenému podle pravidel Evropské unie nebo v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Jsou-li splněny podmínky spojené s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů stanovené podle tohoto zákona nebo na jeho základě, nestanoví Úřad v oprávnění žádné další podmínky, které by omezovaly nebo opožďovaly využívání rádiových kmitočtů.

(5) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen Úřadu neprodleně oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

(6) Je-li před vydáním rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nutné provést mezinárodní kmitočtovou koordinaci rádiových kmitočtů se zahraničním orgánem odpovědným za její provedení, lhůta pro vydání rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neběží po dobu potřebnou k provedení mezinárodní kmitočtové koordinace. Lhůta pro vydání rozhodnutí se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, po kterou je vyžadována součinnost žadatele o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů za účelem provedení vnitrostátní koordinace rádiových kmitočtů.

(7) Podmínky podle odstavce 2 může Úřad stanovit, nestanoví-li je tento zákon, všeobecné oprávnění s výjimkou podmínky podle odstavce 2 písm. e) nebo jiný právní předpis, a pokud o těchto podmínkách žadatele předem informoval.

§ 19

Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, vyžaduje-li to

a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce,

b) dodržení závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích,

c) nezbytně obrana nebo bezpečnost státu a není-li možné ji zajistit jiným způsobem,

d) změna přídělu rádiových kmitočtů, změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, nebo změna výše poplatků podle § 24,

e) držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů; žádost o změnu přiděleného kmitočtu nebo jeho technických parametrů se považuje za žádost o udělení nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17,

f) výsledek mezinárodní kmitočtové koordinace,

g) naplnění podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, nebo

h) výsledek přezkumu podle § 16 odst. 11.

S výjimkou případu uvedeného v písmenu e) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až d) může Úřad tuto lhůtu zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.

(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) až c), hradí efektivně a účelně vynaložené náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění nebo Ministerstvu obrany prostřednictvím radiokomunikačního účtu Úřad podle § 27.

(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) a f), nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 11, Úřad dobu platnosti prodlouží za podmínek podle § 18 odst. 3. Jsou-li předmětem prodloužení doby platnosti takové rádiové kmitočty, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů nebo licence k provozování zemského analogového rozhlasového vysílání, nesmí být tato doba delší než doba platnosti příslušného přídělu nebo licence. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

(4) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jestliže

a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem¹⁶),

b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

c) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu,

d) držitel oprávnění nevyužíval přidělené kmitočty nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání přidělených kmitočtů na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo je využíval k jiným účelům, než pro které mu byly přiděleny, nebo přidělené rádiové kmitočty využíval neúčelně vzhledem ke geografickému rozsahu jejich přidělení; do doby přerušení využívání kmitočtů se nezapočítávají doby nutné pro opravy a údržbu vysílacích rádiových zařízení, nebo doba, kdy účelnému využívání kmitočtů bránily odůvodněné technické překážky; lhůta pro posouzení nevyužívání rádiových kmitočtů se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé; doba využívání rádiových kmitočtů se nesleduje u provozovatelů amatérské radiokomunikační služby,

e) držitel oprávnění o odnětí požádal, přičemž je oprávněn požádat o odnětí oprávnění k určitému datu,

f) jsou splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 3,

g) to vyžaduje výsledek mezinárodní kmitočtové koordinace, nebo

h) to vyžaduje výsledek přezkumu podle § 16 odst. 11.

(5) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b) nebo d), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

(6) Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů uděleno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pokud tato nemá právního nástupce,

c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic^16b) nebo správce dědictví^16c),

d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 4 nabylo právní moci, nebo dnem uvedeným v takovém rozhodnutí, podle toho, která z těchto skutečností nastane později,

e) dnem převodu přídělu rádiových kmitočtů podle § 23; to neplatí, pokud nový držitel přídělu rádiových kmitočtů vysloví souhlas podle § 22 odst. 8,

f) dnem pozbytí platnosti přídělu podle § 22c s výjimkou § 22c odst. 1 písm. d), pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 20 odst. 3), nebo

g) dnem nabytí právní moci nového oprávnění podle § 19a odst. 2.

(7) V případě změny přídělu rádiových kmitočtů na základě rozhodnutí podle § 22a postupem podle § 122 odst. 5 stanoví předseda Rady dobu platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v tomto rozhodnutí.

(8) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání rádiových kmitočtů byl ukončen provoz vysílacích rádiových stanic provozovaných na základě tohoto oprávnění.

(9) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 písm. c) nemá odkladný účinek.

§ 19a

Změna držitele oprávnění a pronájem práva plynoucího z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Ke změně držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak.

(2) Změna držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů se uskutečňuje prostřednictvím udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 18 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a dosavadního držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použijí § 17 a 18. Oprávnění dosavadního držitele k využívání rádiových kmitočtů pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

(3) Úřad průběžně provádí přezkum udělených oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtových pásmech, v nichž uděluje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, jejichž doba platnosti je delší než 10 let a u kterých nelze změnit držitele oprávnění, ani je pronajmout. Pokud po konzultaci podle § 130 a na základě přezkumu Úřad zjistí, že kritéria pro udělování oprávnění k využívání rádiových kmitočtů v daném pásmu v této podobě již nejsou relevantní, zruší na žádost držitele oprávnění omezení změny držitele oprávnění nebo pronájmu práv vyplývajících z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů jiným osobám, nebo vydá všeobecné oprávnění, kterým umožní využívat rádiové kmitočty v daném pásmu na základě a za podmínek tohoto oprávnění.

(4) Podnikatel může jinému podnikateli, který splňuje podmínky pro držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, pronajmout práva vyplývající z oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, není-li v rozhodnutí o udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů stanoveno jinak. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, který pronajal práva vyplývající z tohoto oprávnění jinému podnikateli, nadále odpovídá za plnění podmínek uvedených v tomto oprávnění. Uzavření smlouvy podle věty první, jakož i ukončení její platnosti, oznamuje držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů Úřadu s uvedením údajů podle § 13 odst. 2 nebo 3.

§ 19b

Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely

(1) Úřad rozhodne o udělení individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely (dále jen „oprávnění pro experimentální účely“) na základě písemné žádosti.

(2) Experimentálním účelem se rozumí využívání rádiových kmitočtů pro výzkum, vývoj a provozní ověřování nových vysílacích rádiových zařízení, nebo ověřování a zjišťování fyzikálních vlastností šíření rádiových vln.

(3) Při využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nesmí docházet k poskytování služby elektronických komunikací za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, s výjimkou časově a územně omezených pilotních projektů zavádění nových technologií. Subjekty, pro které držitel oprávnění pro experimentální účely zajišťuje využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely, se podílejí na nákladech vzniklých v souvislosti s tímto využíváním, přičemž souhrn přiměřených nákladů hrazených těmito subjekty nesmí přesáhnout celkové náklady držitele oprávnění pro experimentální účely na využívání rádiových kmitočtů pro příslušný experimentální účel.

(4) Pro podání žádosti o udělení oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 3 a 4. Žadatel je povinen na výzvu Úřadu předložit podrobnější informace o využití kmitočtů pro experimentální účely.

(5) Pro vydání oprávnění pro experimentální účely se použije obdobně § 17 odst. 6 a § 18 odst. 1 a 2. Úřad udělí oprávnění pro experimentální účely nejvýše na dobu 12 měsíců. V případě, že žadatelem o vydání oprávnění pro experimentální účely je příjemce podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, lze oprávnění pro experimentální účely udělit nejvýše na dobu 54 měsíců. Dobu platnosti oprávnění pro experimentální účely lze prodloužit jedenkrát maximálně o 6 měsíců.

(6) Úřad neudělí nebo neprodlouží oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 17 odst. 11 písm. a) až c) a písm. e) a f) a v případě, pokud způsob využití požadovaných rádiových kmitočtů pro experimentální účely neodpovídá odstavci 2.

(7) V případě udělení nebo prodloužení oprávnění pro experimentální účely v kmitočtovém pásmu vyhrazeném výhradně pro rozhlasovou službu Úřad informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

(8) Držitel oprávnění pro experimentální účely nemá nárok na ochranu před škodlivou interferencí způsobovanou ostatními rádiovými zařízeními a zároveň nesmí způsobovat škodlivou interferenci vůči ostatním rádiovým zařízením.

(9) V případě, že dojde ke vzniku škodlivé interference způsobované držitelem oprávnění pro experimentální účely vůči ostatním rádiovým zařízením, je držitel oprávnění pro experimentální účely povinen bezprostředně podniknout na vlastní náklady takové kroky, které této škodlivé interferenci zabrání, v krajním případě využívání rádiových kmitočtů přidělených pro experimentální účely na vlastní náklady ukončit.

(10) Oprávnění pro experimentální účely pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

b) v případě, že je uděleno k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu, ve kterém je omezen počet práv k využívání rádiových kmitočtů a ve kterém došlo v době platnosti oprávnění pro experimentální účely k udělení práv k využívání rádiových kmitočtů na základě výběrového řízení podle § 21. To neplatí v případě, že držitel oprávnění pro experimentální účely, se stal držitelem tohoto práva,

c) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění, pokud tato nemá právního nástupce,

d) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic^16b) nebo správce dědictví^16c),

e) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavce 13 nabylo právní moci.

(11) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen bezodkladně oznámit Úřadu změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

(12) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 1.

(13) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění pro experimentální účely z důvodů uvedených v § 19 odst. 4 písm. a) až c) a písm. e).

(14) Držitel oprávnění pro experimentální účely je povinen poskytnout na výzvu Úřadu ve stanovené lhůtě informaci o průběhu a výsledcích experimentu v rozsahu specifikovaném v podmínkách tohoto oprávnění. Lhůta pro poskytnutí informace nesmí být kratší než 30 dnů.

(15) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o udělení oprávnění pro experimentální účely nemá odkladný účinek.

§ 20

Omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad může omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiových kmitočtů a není-li to v rozporu se zájmem uživatelů nebo zájmem na rozvíjení hospodářské soutěže.

(2) Při konzultaci podle § 130 Úřad vždy uvede

a) údaje o rádiových kmitočtech nebo kmitočtovém pásmu, jichž se omezení týká,

b) předpokládaný počet práv, která by měla být udělena,

c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v souvislosti s využíváním rádiových kmitočtů,

d) důvody, které vedou k záměru omezit počet práv k využívání rádiových kmitočtů.

(3) Úřad je povinen sledovat a v přiměřených intervalech nebo na základě důvodného požadavku osoby dotčené omezením počtu práv k využívání rádiových kmitočtů přezkoumávat, zda důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů stále trvají. Má-li Úřad za to, že důvody omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů pominuly nebo že vzhledem k zájmu uživatelů nebo zájmu na rozvíjení hospodářské soutěže je třeba omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů zrušit, Úřad omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v plánu využití rádiového spektra zruší a následně rozhodne o odnětí přídělu uděleného v tomto kmitočtovém pásmu. Rozhodnutí o oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaná na základě odňatého přídělu a podmínky stanovené v těchto rozhodnutích nadále zůstávají v platnosti, pokud Úřad z důvodů, pro které došlo ke zrušení omezení počtu práv, nerozhodne o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Pokud Úřad rozhodl o odnětí přídělu a o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů vydaných na základě odňatého přídělu, náleží držiteli přídělu náhrada za odnětí přídělu. Při stanovení výše náhrady Úřad zohlední aktuální zůstatkovou cenu přídělu a efektivní a účelně vynaložené náklady podle § 27 odst. 5 vzniklé držitelům v důsledku případného vyklizení kmitočtového pásma. Úřad v rámci přezkumu podle věty první zároveň zvažuje, zda nelze v daném kmitočtovém pásmu udělit další příděl rádiových kmitočtů nebo zrušit omezení počtu práv, a tak umožnit využívání rádiových kmitočtů také na základě oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. V případě, že k takovému závěru Úřad dojde, informuje o tom v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu a změní plán využití rádiového spektra. Je-li možné udělit v daném kmitočtovém pásmu další příděl rádiových kmitočtů, zahájí Úřad výběrové řízení podle § 21.

(4) V případě, že je v daném kmitočtovém pásmu udělen příděl rádiových kmitočtů, je Úřad povinen provést přezkum podle odstavce 3 ve lhůtě 2 let před koncem platnosti tohoto přídělu. Úřad je rovněž povinen provést přezkum podle odstavce 3 nejdříve 5 let před koncem platnosti tohoto přídělu, pokud o to držitel přídělu požádá. Přezkum podle odstavce 3 Úřad neprovede v případě, že byla možnost prodloužení platnosti přídělu vyloučena již v okamžiku jeho udělení. V tomto přezkumu Úřad posoudí zejména

a) nutnost zachování omezení počtu práv,

b) účelné využívání přidělených rádiových kmitočtů dosavadním držitelem přídělu,

c) technické podmínky dalšího využívání rádiových kmitočtů,

d) zájem dosavadního držitele přídělu o předmětné rádiové kmitočty,

e) fungování hospodářské soutěže v oblasti elektronických komunikací,

f) zachování veřejného pořádku,

g) provedení opatření přijatého podle článku 4 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES,

h) zefektivnění využití rádiového spektra s ohledem na technologický nebo tržní vývoj,

i) potřebu zabránit závažnému narušení poskytování služeb elektronických komunikací.

(5) Jde-li o příděl rádiových kmitočtů udělený v harmonizovaném rádiovém spektru, Úřad dále posoudí plnění podmínek podle § 21 odst. 12.

(6) Úřad neprodlouží dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, pokud by to nebylo v souladu s § 21 odst. 12 písm. c), d) nebo e) nebo pokud byla držiteli přídělu rádiových kmitočtů během doby jeho platnosti pravomocně uložena pokuta za spáchání přestupku neplnění některých podmínek, převzatých závazků nebo povinností uvedených v rozhodnutí o tomto přídělu podle § 118 odst. 23 nebo za opakované spáchání přestupku v rozporu s oprávněním k využívání rádiových kmitočtů v daném kmitočtovém pásmu podle § 118 odst. 2 písm. a) a § 119 odst. 2 písm. a) anebo z důvodů uvedených v § 22 odst. 6. Dojde-li Úřad na základě přezkumu k závěru, že dobu platnosti přídělu nelze prodloužit informuje o tom, a to nejpozději 12 měsíců před koncem doby platnosti dotčeného držitele přídělu rádiových kmitočtů. Neprodlouží-li Úřad dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů, vyhlásí výběrové řízení podle § 21.

(7) V případě, že na základě výsledků přezkumu podle odstavce 4 bude mít Úřad za to, že je

a) třeba i nadále zachovat omezení počtu práv, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku, včetně doby případného prodloužení přídělu v případě přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, a to nejpozději 12 měsíců před koncem platnosti tohoto přídělu; po konzultaci podle § 130, která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu rádiových kmitočtů, Úřad vyzve dotčeného držitele přídělu nejpozději 6 měsíců před skončením doby platnosti přídělu k podání žádosti o udělení nového přídělu podle závěrů přezkumu; o žádosti Úřad rozhodne bez výběrového řízení podle § 21,

b) možné prodloužit dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby podle § 22 odst. 5, zajistí ocenění dotčeného přídělu rádiových kmitočtů na základě znaleckého posudku a po konzultaci podle § 130, která nesmí být kratší než 3 měsíce a která zahrne výsledky přezkumu a ocenění přídělu rádiových kmitočtů, Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti přídělu podle závěrů přezkumu.

(8) V případě, že držitel přídělu nepodá žádost o udělení nového přídělu ve lhůtě stanovené Úřadem, která nesmí být kratší než 1 měsíc, nebo žádost neodpovídá závěrům přezkumu, Úřad přistoupí k výběrovému řízení podle § 21.

(9) Úřad při rozhodování o udělení nového přídělu rádiových kmitočtů zohlední veškeré připomínky a informace z veřejné konzultace o poptávce jiných podnikatelů na trhu, než jsou držitelé přídělu rádiových kmitočtů v dotčeném kmitočtovém pásmu.

§ 21

Výběrové řízení pro příděl rádiových kmitočtů

(1) Je-li počet práv k využívání rádiových kmitočtů plánem využití rádiového spektra omezen, vyhlásí Úřad výběrové řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů^57a) a stanoví, zda budou žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 3, nebo zda budou jediným kritériem hodnocení žádostí výsledky aukce. Před vyhlášením výběrového řízení Úřad konzultuje podmínky účasti, kritéria a způsob hodnocení žádostí a podmínky výběrového řízení podle § 130.

(2) V případě, že se výběrové řízení podle odstavce 1 týká rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru, Úřad nejpozději ke dni zahájení veřejné konzultace informuje Skupinu RSPG o záměru vyhlášení výběrového řízení a uvede, zda požaduje svolání fóra pro vzájemné hodnocení, popřípadě v jakém termínu, a zda požaduje přijetí zprávy zohledňující názory vyjádřené na zasedání Skupiny RSPG. V průběhu fóra Úřad poskytne Skupině RSPG vysvětlení, jakým způsobem navrhované podmínky výběrového řízení

a) podporují rozvoj vnitřního trhu, přeshraniční poskytování služeb, jakož i hospodářskou soutěž, maximalizují výhody pro spotřebitele a dosahují sledovaných cílů,

b) zajišťují účelné a efektivní využívání rádiového spektra a

c) zajišťují stabilní a předvídatelné investiční podmínky pro stávající i potenciální podnikatele využívající rádiové spektrum při zavádění sítí pro poskytování služeb elektronických komunikací, které jsou závislé na rádiovém spektru.

(3) V návaznosti na jednání fóra pro vzájemné hodnocení může Úřad požádat Skupinu RSPG o přijetí stanoviska k výběrovému řízení.

(4) Úřad může spolupracovat s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu a Skupinou RSPG při zohlednění případného zájmu vyjádřeného dotčenými subjekty tím, že stanoví společné podmínky a způsob provedení výběrových řízení a ve stejné době povedou výběrová řízení za účelem udělení práv k využívání harmonizovaných rádiových kmitočtů.

(5) Při stanovení společných podmínek a způsobů provedení výběrového řízení podle odstavce 4 Úřad zohlední

a) společně dohodnutý harmonogram,

b) společně dohodnuté podmínky a postupy,

c) společné nebo srovnatelné podmínky spojené s přídělem rádiových kmitočtů.

(6) Zahájení postupu podle odstavce 4 až do provedení výběrového řízení nebrání dalším příslušným regulačním úřadům jiného členského státu navázat spolupráci na jeho tvorbě.

(7) Úřad informuje dotčené subjekty v případě, že navzdory jimi vyjádřenému zájmu nejedná společně s příslušným regulačním úřadem jiného členského státu podle odstavce 4, a odmítnutí této spolupráce odůvodní.

(8) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 až 4 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Podmínky účasti mohou zahrnovat zejména finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů. Pokud žadatel nesplní podmínky účasti ve výběrovém řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na řízení. Podání opravného prostředku proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(9) Kritéria hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů v případě výběrového řízení formou hodnocení žádosti stanoví Úřad s přihlédnutím ke splnění cílů obsažených v § 5 odst. 2 a 3 a v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria mohou zahrnovat zejména

a) finanční, technické a odborné předpoklady podnikatele pro využívání přidělených rádiových kmitočtů,

b) dobu zahájení využívání rádiových kmitočtů, harmonogram rozvoje využívání rádiových kmitočtů v závislosti na pokrytí území nebo obyvatel a způsob využívání rádiových kmitočtů,

c) předpokládanou výši investičních nákladů na výstavbu a rozvoj sítě elektronických komunikací.

(10) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné informace, kterými prokáže, že může podmínky spojené s udělením práv splnit; neposkytne-li žadatel informace ve stanovené lhůtě, je Úřad oprávněn žádost o udělení práv zamítnout.

(11) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu včetně

a) informace, pro které služby mají být práva k využívání rádiových kmitočtů udělena,

b) předpokládaného počtu práv, která by měla být udělena,

c) údajů o rádiových kmitočtech, které jsou předmětem výběrového řízení,

d) podmínek spojených s udělením práva k využívání rádiových kmitočtů, včetně případných podmínek, které mají zajistit přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám a doby, na kterou budou příděly rádiových kmitočtů uděleny, včetně doby a podmínek pro případné prodloužení doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů,

e) určení, zda žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 9 nebo zda jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,

f) výše ceny za udělení práva k využívání rádiových kmitočtů, kritérií hodnocení žádostí a pravidel výběrového řízení v případě, že žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou hodnoceny podle kritérií uvedených v odstavci 9,

g) aukčního řádu obsahujícího úplná pravidla aukce v případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce,

h) podmínek účasti výběrového řízení,

i) lhůty pro podávání žádostí,

j) výše a podmínek složení peněžité záruky⁵⁵), je-li vyžadována pro zajištění průběhu a účelu výběrového řízení, a dále vymezení případů, kdy peněžitá záruka propadá,

k) způsobu úhrady ceny za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů.

(12) Podmínkou podle odstavce 11 písm. d) je v případě výběrového řízení na udělení přídělu rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru využívaném pro bezdrátové vysokorychlostní služby zejména

a) zajištění účinného a efektivního využívání příslušné části harmonizovaného rádiového spektra,

b) stanovení pokrytí území a obyvatelstva bezdrátovým vysokorychlostním připojením nebo pokrytí hlavních vnitrostátních a evropských dopravních cest, včetně transevropské dopravní sítě,

c) usnadnění rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupu,

d) plnění cílů obecného zájmu týkající se zajištění bezpečnosti života, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo obrany,

e) zajištění hospodářské soutěže.

(13) Výše vyvolávací ceny za příděl rádiových kmitočtů se stanoví mimo jiné i se zohledněním nákladů souvisejících s podmínkami udělení přídělu rádiových kmitočtů. V případě přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru, který má být využíván podle § 16 odst. 10 k alternativním účelům, výše vyvolávací ceny zohlední hodnotu takového alternativního využívání.

(14) Po vyhlášení výběrového řízení nelze podmínky výběrového řízení měnit. Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit a řízení zastavit, a to i po uplynutí lhůty stanovené pro předkládání žádostí. V případě, že se účastník výběrového řízení dopustí jednání, které by ohrožovalo nebo mařilo průběh nebo výsledek tohoto výběrového řízení, Úřad rozhodne o jeho vyřazení z další účasti na výběrovém řízení.

(15) V případě, že jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů budou výsledky aukce, jsou z práva nahlížet do spisu vyloučeny ty části spisu, u nichž by v důsledku nahlížení mohlo dojít k poškození oprávněných zájmů žadatelů nebo by tím mohlo dojít k ohrožení nebo zmaření průběhu nebo výsledku výběrového řízení. Toto omezení se může týkat i informace o žadatelích, kteří podali žádosti o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů, a jejich počtu. Jsou-li jediným kritériem hodnocení žádostí o udělení práv k využívání rádiových kmitočtů výsledky aukce, jsou účastníci výběrového řízení povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se týkají jejich účasti v daném řízení.

(16) Na základě výsledku výběrového řízení Úřad zamítne žádosti neúspěšných žadatelů, a to do 2 měsíců po skončení výběrového řízení. Po právní moci těchto rozhodnutí o zamítnutí a zaplacení ceny nebo její poměrné části v případě jejího hrazení formou dílčích úhrad úspěšným žadatelem, vydá Úřad rozhodnutí podle § 22. Stanoví-li podmínky výběrového řízení, že cena za udělení práv k využívání rádiových kmitočtů musí být zaplacena jednorázově, a úspěšný žadatel tak v dané lhůtě neučiní, Úřad jeho žádost zamítne. Rozhodnutí podle § 22 se doručuje pouze úspěšnému žadateli.

(17) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení včetně odůvodnění uveřejní nejpozději do 1 měsíce od jeho ukončení v Telekomunikačním věstníku a na elektronické úřední desce Úřadu.

§ 22

Příděl rádiových kmitočtů

(1) Přídělem rádiových kmitočtů se rozumí udělení práva k využívání rádiových kmitočtů podle podmínek, které budou Úřadem stanoveny v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Předseda Rady Úřadu (dále jen „předseda Rady“) rozhodne o udělení přídělu rádiových kmitočtů žadateli, který byl vybrán postupem podle § 21, nebo byl vybrán k využívání rádiových kmitočtů rozhodnutím Komise, nebo pokud tak stanoví zákon.

(2) Předseda Rady v rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů uvede

a) specifikaci rádiových kmitočtů,

b) označení služby nebo druhu sítě nebo technologie, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, popřípadě výhradního využívání rádiových kmitočtů pro přenos specifického obsahu nebo specifických audiovizuálních služeb,

c) podmínky účelného využívání rádiových kmitočtů, včetně sdílení využívání rádiových kmitočtů, popřípadě stanovení pokrytí území nebo obyvatelstva; při tom předseda Rady zohlední zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury a výsledky zeměpisného mapování podle § 115a,

d) podmínky převodu přídělu rádiových kmitočtů v souladu s § 23,

e) taxativní výčet závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení na udělení práva k využívání rádiových kmitočtů,

f) dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů,

g) povinnosti vyplývající z příslušných mezinárodních dohod o využívání rádiových kmitočtů a

h) výši dílčích úhrad a splátkový kalendář pro uhrazení ceny za příděl rádiových kmitočtů v případě, že byl stanoven způsob úhrady ve splátkách v podmínkách výběrového řízení.

(3) V případě, že tržně motivované budování infrastruktury naráží na nepřekonatelné ekonomické a fyzické překážky v dané oblasti, v jejichž důsledku má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje, může předseda Rady v rozhodnutí o přídělu uvést

a) podmínky sdílení fyzické infrastruktury využívající rádiové kmitočty včetně aktivních prvků sítě,

b) rámcové podmínky a pravidla obchodních dohod o roamingu,

c) podmínky koordinace stavebních prací za účelem budování sítí elektronických komunikací využívajících rádiové kmitočty a

d) podmínky související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu nebo možnost Úřadu stanovit takové podmínky rozhodnutím podle § 79a.

(4) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 3

a) potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele,

b) zajištění účinného využití rádiového spektra,

c) technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek,

d) stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb,

e) technologické inovace,

f) převažující potřebu podporovat pobídku operátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl,

g) ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.

(5) Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů podle odstavce 2 písm. f) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s kmitočtovými plány, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a bezpečností státu. Doba platnosti přídělu rádiových kmitočtů uděleného v harmonizovaném rádiovém spektru je nejméně 15 let. Tuto dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů lze prodloužit na základě přezkumu podle § 20 odst. 4 tak, aby celková doba platnosti tohoto prodlouženého přídělu dosáhla alespoň 20 let. Předseda Rady může v přídělu rádiových kmitočtů uděleném v harmonizovaném rádiovém spektru stanovit dobu platnosti tak, aby zajistil souběžné uplynutí doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů v jednom, nebo více kmitočtových pásmech harmonizovaného rádiového spektra.

(6) V případě harmonizovaného rádiového spektra pro bezdrátové vysokorychlostní služby může předseda Rady udělit příděl rádiových kmitočtů na dobu odlišnou od odstavce 5 věty druhé, jde-li o jeho využití pro

a) určité zeměpisné oblasti, ve kterých je přístup k vysokorychlostním sítím omezen, nebo neexistuje, je-li to nezbytné k naplnění cílů podle § 5,

b) specifické krátkodobé projekty,

c) experimentální účely,

d) sdílené využívání rádiových kmitočtů nebo

e) alternativní využívání rádiových kmitočtů v harmonizovaném rádiovém spektru.

(7) Příděl rádiových kmitočtů lze udělit jen podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak¹⁶).

(8) Příděl rádiových kmitočtů nenahrazuje oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a neopravňuje podnikatele k využívání rádiových kmitočtů pro provoz vysílacích rádiových zařízení. Oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na něž byl vydán příděl rádiových kmitočtů, může být uděleno držiteli tohoto přídělu nebo s jeho souhlasem podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

§ 22a

Změna přídělu rádiových kmitočtů

(1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů na žádost držitele přídělu.

(2) Předseda Rady může rovněž rozhodnout po konzultaci podle § 130 o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

a) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. b) nebo d) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění,

b) jde o převod přídělu podle § 23, nebo

c) je nutné stanovit konkrétní podmínky plnění povinností podle § 22 odst. 3.

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména plnění podmínek podle § 22 odst. 2 písm. d), rozsah služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů. Postupem podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) a odstavce 5 lze změnit příděl rádiových kmitočtů pouze v případě, že je to nezbytné k naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie nebo mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce.

(4) Předseda Rady rozhodne o změně přídělu rádiových kmitočtů, jestliže je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo to vyplývá z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo v mezinárodních organizacích, vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu, anebo je to nezbytné pro zajištění naplnění harmonizačních záměrů Evropské unie na využívání rádiového spektra^16a).

(5) Změnu přídělu rádiových kmitočtů lze provést rovněž, pokud na základě postupu podle § 21 má dojít k udělení dalších práv k využívání rádiových kmitočtů držiteli přídělu a takové změně nebrání obsahové náležitosti přídělu podle § 22 odst. 2 a 3.

§ 22b

Odnětí přídělu rádiových kmitočtů

(1) Předseda Rady rozhodne po konzultaci podle § 130 a popřípadě i podle § 131 o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části (dále jen „odnětí přídělu rádiových kmitočtů“), jestliže

a) držitel přídělu přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu byl příděl udělen, nebo podmínky stanovené zvláštním právním předpisem¹¹)^,16) a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

b) držitel přídělu nesplnil podmínku nebo povinnost stanovenou tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení přídělu a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí přídělu z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn,

c) oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje, bylo odňato podle § 19 odst. 4 písm. a) až d) a f) až h) a držitel přídělu byl držitelem odňatého oprávnění,

d) držitel přídělu nesplnil povinnost uloženou v § 23 odst. 5,

e) držitel přídělu požádal podle § 19 odst. 4 písm. e) o odnětí oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a současně do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci, nepožádal o vydání nového oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, na které se příděl vztahuje; to neplatí, pokud neuplynula lhůta pro zahájení využívání podle odstavce 2, nebo

f) tak stanoví tento zákon.

(2) Pokud lhůta pro zahájení využívání rádiových kmitočtů není stanovena přídělem rádiových kmitočtů, je držitel přídělu povinen začít využívat přidělené rádiové kmitočty v plném rozsahu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí o udělení přídělu. Pokud držitel přídělu nezačal využívat přidělené rádiové kmitočty v plném rozsahu a ve stanovené lhůtě, předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů.

(3) Při rozhodování podle odstavců 1 a 2 předseda Rady posoudí plnění všech podmínek a povinností stanovených v přídělu a zohlední zejména rozsah poskytovaných služeb, pro které byla práva k využívání rádiových kmitočtů udělena, potřeby zajištění hospodářské soutěže a plnění podmínek účelného využívání rádiových kmitočtů.

(4) Předseda Rady rozhodne o odnětí přídělu rádiových kmitočtů, jestliže

a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo vyžaduje-li to obrana nebo bezpečnost státu,

b) držitel přídělu o odnětí požádal, nebo

c) v případě přechodu přídělu v důsledku skutečností podle § 22c odst. 1 písm. b) a c) by došlo k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

§ 22c

Pozbytí platnosti přídělu rádiových kmitočtů

(1) Příděl rádiových kmitočtů pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou byl udělen,

b) dnem zániku právnické osoby, které byl udělen, pokud tato nemá právního nástupce, který splňuje podmínku podle § 22 odst. 7,

c) v případě úmrtí fyzické osoby, které byl udělen,

1. dnem jejího úmrtí, pokud v jejím podnikání nepokračuje dědic^16b) nebo správce dědictví^16c), který splňuje podmínku podle § 22 odst. 7, nebo

2. marným uplynutím lhůty uvedené v § 23 odst. 4, pokud dědic nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 7,

d) dnem, kdy rozhodnutí předsedy Rady podle § 22a a 22b nabylo právní moci, nebo

e) nabytím právní moci rozhodnutí podle § 20 odst. 3.

(2) V případě, kdy má dojít k zániku právnické osoby, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, s právním nástupcem, a tím k přechodu přídělu rádiových kmitočtů na právního nástupce, Úřad vydá na základě žádosti držitele přídělu vyjádření, zda přechodem přídělu rádiových kmitočtů nedojde k porušení podmínek stanovených v § 23 odst. 1.

(3) V případě zániku právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů a která má právního nástupce, je právní nástupce povinen o svém nástupnictví písemně informovat Úřad nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy k zániku právnické osoby došlo.

§ 22d

Přechod přídělu rádiových kmitočtů

(1) Zanikne-li právnická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího právního nástupce, jestliže tento nástupce splňuje podmínky podle § 22 odst. 7 a jestliže jsou současně splněny podmínky, za kterých Úřad uděluje souhlas s převodem přídělu rádiových kmitočtů podle § 23 odst. 1.

(2) Právní nástupce zaniklé právnické osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, je o svém nástupnictví povinen písemně informovat Úřad bez zbytečného odkladu.

(3) Zemře-li fyzická osoba, která je držitelem přídělu rádiových kmitočtů, přechází příděl rádiových kmitočtů na jejího dědice, pokud tato osoba splňuje podmínku podle § 22 odst. 7.

(4) Dědic, na kterého přešel příděl rádiových kmitočtů podle odstavce 3, je o tom povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat Úřad.

§ 23

Převod přídělu rádiových kmitočtů

(1) Podnikatel může na jiného podnikatele převést příděl rádiových kmitočtů nebo jeho část (dále jen „převod přídělu“) jen s předchozím souhlasem Úřadu. Úřad tento souhlas udělí, pokud

a) zamýšleným převodem přídělu nebude narušena hospodářská soutěž v oblasti elektronických komunikací z hlediska využívání rádiových kmitočtů,

b) zamýšleným převodem přídělu nedojde ke změně podmínek ve využívání rádiových kmitočtů, jejichž využívání bylo mezinárodně harmonizováno,

c) zamýšleným převodem přídělu nebude narušeno účelné využití rádiového spektra,

d) neprobíhá s držitelem dotčeného přídělu rádiových kmitočtů řízení o odnětí přídělu rádiových kmitočtů nebo jeho části,

e) žádost o udělení souhlasu Úřadu s převodem přídělu splňuje náležitosti uvedené v odstavci 2.

(2) V žádosti o udělení souhlasu s převodem přídělu podle odstavce 1 držitel přídělu rádiových kmitočtů uvede

a) své identifikační údaje v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,

b) identifikační údaje budoucího nabyvatele přídělu rádiových kmitočtů v rozsahu podle § 13 odst. 2 nebo 3,

c) číslo jednací a den vydání rozhodnutí o přídělu rádiových kmitočtů, který je předmětem zamýšleného převodu přídělu,

d) označení služby, druhu sítě nebo technologie týkající se části přídělu rádiových kmitočtů, která má být předmětem zamýšleného převodu přídělu rádiových kmitočtů,

e) dobu zahájení a způsob využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu, budoucím nabyvatelem,

f) informace o finančních, technických a odborných předpokladech budoucího nabyvatele pro využívání rádiových kmitočtů, které mají být předmětem zamýšleného převodu přídělu.

(3) Převod přídělu musí být proveden do 60 dnů ode dne udělení souhlasu Úřadu podle odstavce 1.

(4) Příděl rádiových kmitočtů může dědic držitele přídělu rádiových kmitočtů, který nesplňuje podmínku podle § 22 odst. 7, převést na jinou osobu do 5 měsíců ode dne právní moci konečného usnesení v řízení o dědictví po zemřelém držiteli přídělu rádiových kmitočtů, na základě kterého byl určen dědicem tohoto přídělu, podle podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.

(5) Pokud Úřad na základě přezkumu a po konzultaci podle § 130 zjistí, že v určitém kmitočtovém pásmu může na základě udělených přídělů rádiových kmitočtů dojít k narušení hospodářské soutěže v důsledku hromadění spektra, rozhodne o povinnosti převodu přídělu nebo určené části přídělu anebo poskytnutí souhlasu k jejich využívání jiným podnikatelem, a to za úplatu. Nesplní-li dotčený držitel přídělu rozhodnutí Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 120 dnů, předseda Rady rozhodne o odnětí dotčeného přídělu nebo jeho části.

§ 23a

(1) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí přídělu rádiových kmitočtů a informace o převodu nebo přechodu přídělu rádiových kmitočtů.

(2) Úřad vydá na žádost nového držitele přídělu rádiových kmitočtů osvědčení o změně v osobě držitele přídělu.

§ 23b

(1) Předseda Rady může v rozhodnutí o udělení, změně nebo prodloužení doby platnosti přídělu rádiových kmitočtů

a) stanovit omezení rozsahu rádiového spektra,

b) stanovit povinnost velkoobchodního přístupu anebo celostátního nebo regionálního roamingu,

c) vyhradit určité rádiové spektrum pro nové operátory, je-li to vhodné a odůvodněné s ohledem na specifickou situaci na vnitrostátním trhu,

d) odmítnout udělení nových práv na užívání rádiového spektra nebo povolení nových využití rádiového spektra v určitých pásmech nebo spojení udělení nových práv na užívání rádiového spektra či povolení nových využití rádiového spektra s podmínkami s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže, ke kterému by došlo přidělením, převodem nebo hromaděním práv na užívání,

e) stanovit podmínky zakazující převod práv na užívání rádiového spektra, jež nepodléhají kontrole fúzí v České republice ani v Evropské unii, nebo uložit podmínky pro jejich převod, pokud by tyto převody pravděpodobně měly za následek významné narušení hospodářské soutěže,

f) změnit stávající práva v souladu s tímto zákonem za účelem nápravy narušení hospodářské soutěže, k němuž došlo převodem nebo hromaděním práv na užívání rádiového spektra.

(2) Předseda Rady návrh rozhodnutí podle odstavce 1 předloží ke stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(3) Předseda Rady při rozhodování podle odstavce 1 zohledňuje tržní podmínky a dostupné referenční hodnoty a vychází ze stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a

a) objektivního a do budoucna zaměřeného posouzení podmínek hospodářské soutěže na trhu,

b) posouzení, zda jsou opatření podle odstavce 1 nezbytná k udržení nebo dosažení účinné hospodářské soutěže,

c) pravděpodobného účinku takových opatření na stávající a budoucí investice tržních subjektů, zejména v případě zavádění sítí.

(4) Úřad provede zkoumání dotčeného trhu podle odstavce 3 písm. a) obdobně jako při postupu provádění analýz relevantních trhů.

§ 24

Poplatky za využívání rádiových kmitočtů

(1) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů a držitel oprávnění pro experimentální účely jsou povinni platit za využívání rádiových kmitočtů roční poplatky.

(2) Výše ročního poplatku podle odstavce 1 se stanoví v souladu s právními předpisy podle druhu radiokomunikační služby odstupňovaně v těchto mezích:

a) v pozemní pohyblivé službě v rozmezí od 1 000 Kč do 8 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektra o šířce nejvýše 5 MHz v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma, parametrech rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti; v případě kmitočtového úseku širšího než 5 MHz je horní hranice výše poplatku proporčně vyšší,

b) v pevné službě v rozmezí od 300 Kč do 1 200 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektra v závislosti využívané šířce kmitočtového pásma, druhu rádiového směrového spoje, druhu kmitočtového pásma a parametrech rádiového zařízení,

c) u šíření a přenosu rozhlasového vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektra v závislosti na druhu kmitočtového pásma a rozhlasového vysílání a na parametrech rádiového zařízení,

d) u šíření a přenosu televizního vysílání (rozhlasová služba) v rozmezí od 375 Kč do 18 000 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektra v závislosti na druhu kmitočtového pásma a televizního vysílání a na parametrech rádiového zařízení,

e) v družicové službě v rozmezí od 1 000 Kč do 180 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektra v závislosti na využívané šířce kmitočtového pásma a na technologii umožňující účelné využití kmitočtového pásma výběrem volného kmitočtového kanálu nebo mnohonásobným přístupem k tomuto kanálu,

f) u ostatních radiokomunikačních služeb v rozmezí od 1 200 Kč do 250 000 Kč za jeden přidělený kmitočtový úsek rádiového spektra v závislosti na parametrech rádiového zařízení a velikosti obsluhované územní oblasti.

(3) Povinnost platit poplatky podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na držitele oprávnění k využívání rádiových kmitočtů při využívání rádiových kmitočtů pro amatérskou radiokomunikační službu, pro leteckou pohyblivou službu a pro námořní pohyblivou službu při sportovní a rekreační činnosti, která není vykonávána za účelem dosažení zisku, pokud jsou rádiové kmitočty využívány Ministerstvem obrany pro vojenské účely nebo pokud jsou rádiové kmitočty využívány zahraniční osobou na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky.

(4) Poplatky uhrazené držitelem oprávnění k využívání rádiových kmitočtů za využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu uhradí provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání¹¹) bez zbytečného odkladu držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů. Využívá-li více provozovatelů rozhlasového nebo televizního vysílání tutéž síť elektronických komunikací, rozdělí se náklady podle výše jejich podílu na souhrnném datovém toku. Využívá-li datový tok pro jiné služby elektronických komunikací další osoba, vztahují se na ni povinnosti provozovatele rozhlasového nebo televizního vysílání podle tohoto ustanovení.

(5) Vláda stanoví nařízením výši, popřípadě způsob výpočtu poplatku podle odstavce 2 a dobu jeho splatnosti.

(6) V případě poplatků za využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely se dolní mez podle odstavce 2 nepoužije. Poplatek za využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely nižší než 100 Kč se nehradí.

§ 25

Krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů

(1) Úřad udělí krátkodobé oprávnění k využívání rádiových kmitočtů na základě žádosti na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na dobu nepřesahující 15 dnů. Krátkodobé oprávnění je určeno pro jednorázové účely, které nelze v dostatečném předstihu předvídat, zejména k zajištění rádiové komunikace ochranného doprovodu významných osob, televizních a rozhlasových přenosů z nenadálých událostí a územně omezené rádiové komunikace při pořádání sportovních a kulturně-společenských akcí. Lze jej udělit, jsou-li požadované kmitočty k dispozici a nedojde-li jejich využíváním ke škodlivé interferenci. Dobu platnosti krátkodobého oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nelze prodloužit.

(2) Žádost musí obsahovat

a) identifikační údaje žadatele v rozsahu podle § 17 odst. 3 písm. a),

b) údaje o rádiových kmitočtech, které jsou požadovány v rozsahu podle § 17 odst. 4,

c) požadovanou dobu využívání rádiových kmitočtů.

(3) Žádost musí být doručena Úřadu nejdříve 15 dnů, nejméně však 3 pracovní dny před požadovaným termínem zahájení využívání rádiových kmitočtů.

(4) V případě, že žádost o vydání krátkodobého oprávnění byla u Úřadu podána v elektronické podobě bez podpisu nebo prostřednictvím telefaxu, dodatečné potvrzení způsobem stanoveným správním řádem⁵⁶) se nevyžaduje.

(5) Žadatel je povinen uhradit a při podání žádosti doložit uhrazení jednorázového poplatku za využívání rádiových kmitočtů ve výši 3000 Kč.

(6) Pokud se žadateli nevyhoví ani v části, vrátí mu Úřad celý poplatek za využívání rádiových kmitočtů.

(7) Pokud nelze rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění žadateli včas oznámit doručením stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí v listinné nebo elektronické podobě, vyrozumí Úřad žadatele o vydání rozhodnutí tak, že mu zašle telefaxem nebo elektronicky kopii stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí mu Úřad doručí v nejkratším možném termínu.

(8) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vydání krátkodobého oprávnění nemá odkladný účinek.

(9) Využívání rádiových kmitočtů zahraničním subjektem na principu vzájemnosti podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo vyplývající z členství České republiky v Evropské unii, Severoatlantické alianci anebo mezinárodních organizacích, anebo v zájmu bezpečnosti státu, nepodléhá jednorázovému poplatku.

(10) Udělí-li Úřad krátkodobé oprávnění pro službu šíření rozhlasového a televizního vysílání, bezodkladně o tom informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání.

§ 26

Odborná způsobilost

(1) Odborná způsobilost k využívání rádiových kmitočtů se vyžaduje pro obsluhu

a) radiotelefonních, radiotelegrafních nebo jiných vysílacích rádiových zařízení umístěných na palubách letadel a lodí zapsaných v leteckém, plavebním nebo námořním rejstříku České republiky,

b) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení letecké pohyblivé služby a námořní pohyblivé služby a radiotelefonní služby na vodních cestách^13),17),

c) radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln,

d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu.

(2) Obsluhu vysílacích rádiových zařízení uvedených v odstavci 1 mohou vykonávat osoby, které mají platný průkaz odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů je povinen zajistit, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti. Úřad na žádost ověřuje zkouškou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení a vydává průkazy odborné způsobilosti. Jestliže zvláštní způsobilost žadatele nebyla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu¹⁸), ověří Úřad způsobilost žadatele k obsluze vysílacích rádiových zařízení vždy.

(3) Žadatel se ke zkoušce podle odstavce 2 přihlašuje písemně u Úřadu. Úřad žadateli stanoví datum vykonání zkoušky tak, aby se konala nejpozději do 3 měsíců od doručení přihlášky.

(4) Žadateli, který prokázal odbornou způsobilost k vykonávání obsluhy vysílacích rádiových zařízení zkouškou nebo pokud jeho zvláštní způsobilost byla Úřadem uznána podle zvláštního právního předpisu, vydá Úřad průkaz odborné způsobilosti.

(5) Náležitosti přihlášky ke zkoušce podle odstavce 3, obecné podmínky pro vykonání zkoušky, rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, způsob provádění zkoušek, náležitosti zkušebního řádu pro provádění zkoušek, druhy průkazů odborné způsobilosti a dobu jejich platnosti stanoví prováděcí právní předpis. Zkušební řád pro provádění zkoušek vydává předseda Rady.

(6) Na žádost držitele průkazu odborné způsobilosti lze dobu platnosti průkazu odborné způsobilosti opakovaně prodloužit. Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu odborné způsobilosti musí být držitelem průkazu podána nejméně 1 měsíc přede dnem uplynutí doby jeho platnosti.

(7) Pokud doba platnosti průkazu odborné způsobilosti uplynula, lze v období do jednoho roku ode dne pozbytí jeho platnosti vydat nový průkaz, pokud žadatel doloží žádost potvrzením, že v době platnosti průkazu nejméně dva roky vykonával obsluhu vysílacích rádiových zařízení, na niž byl průkaz odborné způsobilosti vydán.

Registrace družicové sítě nebo soustavy a podmínky využívání rádiových kmitočtů

§ 26a

(1) Registrací družicové sítě nebo soustavy se rozumí postup při provádění předběžné ohlášky, kmitočtové koordinace nebo notifikace anebo zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR). Registrace družicové sítě nebo soustavy se považuje za řízení o předběžné otázce pro řízení o žádosti o udělení přídělu rádiových kmitočtů nebo o vydání oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy.

(2) Registraci družicové sítě nebo soustavy, jakož i jejích jednotlivých částí uvedených v odstavci 1, zahajuje Úřad na základě žádosti uchazeče o registraci. Úřad v procesu registrace družicové sítě nebo soustavy provádí veškeré úkony související s touto registrací družicové sítě nebo soustavy v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Při vyřizování žádosti uchazeče o registraci se postupuje pouze podle částí první a čtvrté správního řádu.

(3) Uchazeč o registraci podle odstavce 2 je v průběhu celého procesu registrace družicové sítě nebo soustavy povinen ve vztahu k předmětu jeho žádosti sledovat případné vzájemné kolize či provozní neslučitelnosti s ostatními družicovými sítěmi nebo soustavami. V případě zjištění možnosti vzniku takové kolize či neslučitelnosti je uchazeč o registraci povinen o tom bezodkladně informovat Úřad. Uchazeč o registraci je povinen Úřad bezodkladně informovat i o jakékoliv změně vztahující se k procesu registrace družicové sítě nebo soustavy a postupu kmitočtové koordinace, pokud je vedena. Uchazeč o registraci je povinen poskytnout Úřadu veškerou součinnost potřebnou pro vyřízení žádosti a postupovat v souladu s výzvami Úřadu. Dojde-li v důsledku nesplnění výzvy Úřadu k zastavení procesu registrace družicové sítě nebo soustavy, Úřad uchazeče o registraci o této skutečnosti vyrozumí.

(4) Nebude-li z důvodů na straně uchazeče o registraci některá část procesu registrace družicové sítě nebo soustavy dokončena ve lhůtách vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo ze závazků České republiky z členství v mezinárodních organizacích, zápis do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) se neprovede a Úřad uchazeče o registraci o této skutečnosti vyrozumí.

(5) O úspěšném dokončení jednotlivých částí procesu registrace družicové sítě nebo soustavy, včetně provedení zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), Úřad vydá uchazeči o registraci osvědčení.

§ 26b

(1) Uchazeč o registraci je povinen nahradit Úřadu veškeré vynaložené náklady, které jsou s jednotlivými částmi procesu registrace družicové sítě nebo soustavy spojeny a jsou Úřadu účtovány na základě závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Tyto náklady je uchazeč o registraci povinen uhradit Úřadu i v případě, že některá z částí procesu registrace družicové sítě nebo soustavy nebude úspěšně dokončena a současně vznikla České republice povinnost k úhradě těchto nákladů. V případě, že uchazeč o registraci neuhradí náklady řádně a včas, Úřad zastaví proces registrace družicové sítě nebo soustavy.

(2) Úřad může po uchazeči o registraci rovněž požadovat náhradu nákladů účelně vynaložených Úřadem na účast jeho zástupců na koordinačních jednáních, pokud si uchazeč o registraci účast zástupců Úřadu na jednáních vyžádal.

(3) Výši nákladů podle odstavců 1 a 2 Úřad určí rozhodnutím. Tyto náklady vybírá a vymáhá Úřad.

(4) K zajištění povinnosti nahradit náklady podle odstavce 1 je uchazeč o registraci povinen složit peněžitou záruku, jejíž výši určí Úřad v závislosti na předběžném odhadu nákladů. Peněžitou záruku je uchazeč o registraci povinen složit nejpozději do 14 dnů ode dne doručení sdělení Úřadu o její výši, jinak Úřad neprovede uchazečem o registraci požadovaný úkon.

(5) Peněžitá záruka se použije na náhradu nákladů podle odstavce 1. Případný rozdíl mezi složenou peněžitou zárukou a nahrazenými náklady podle odstavce 1 Úřad vrátí uchazeči o registraci. Uchazeč o registraci nemá nárok na úroky ze složené peněžité záruky. V případě, že uchazečem o registraci složená peněžitá záruka nebude postačovat k náhradě nákladů podle odstavce 1, je uchazeč o registraci povinen zbývající část nákladů složit nejpozději do 14 dnů ode dne doručení sdělení Úřadu o její výši.

(6) Úřad může na základě žádosti uchazeče o registraci nerozhodnout o výši náhrady nákladů podle odstavce 1. Tohoto oprávnění může Úřad využít pouze jednou v kalendářním roce. Je-li za daný kalendářní rok podáno více takových žádostí, Úřad o nich rozhodne podle pořadí jejich podání. V případě, kdy je uchazečem o registraci Česká republika nebo organizační složka státu, platí, že tento uchazeč o registraci podal žádost jako první. Úspěšnému uchazeči o registraci Úřad vrátí složenou peněžitou záruku podle odstavce 4.

§ 26c

(1) Mají-li být práva k využívání rádiových kmitočtů pro družicovou síť nebo soustavu využívána na základě přídělu rádiových kmitočtů (§ 16 odst. 4), uděluje se tento příděl bez výběrového řízení (§ 22 odst. 1) držiteli osvědčení o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) podle § 26a odst. 5.

(2) Dobu platnosti přídělu rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy nebo oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy Úřad stanoví v souladu s dobou platnosti zápisu příslušné družicové sítě nebo soustavy v Základním mezinárodním rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR), nejdéle však na dobu 15 let.

(3) Příděl rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy a oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy pozbývá platnosti ke dni výmazu příslušného zápisu družicové sítě nebo soustavy ze Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR).

(4) Pro oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro družicové sítě nebo soustavy se ustanovení § 19 odst. 4 písm. d) a § 19 odst. 5 nepoužije.

(5) Držitel osvědčení o zápisu družicové sítě nebo soustavy do Základního mezinárodního rejstříku rádiových kmitočtů (MIFR) je povinen sledovat po celou dobu platnosti zápisu u jeho registrované družicové sítě nebo soustavy případné vzájemné kolize či provozní neslučitelnosti s ostatními družicovými sítěmi nebo soustavami. V případě zjištění možnosti vzniku takové kolize či neslučitelnosti, je držitel osvědčení povinen bezodkladně informovat Úřad. Vznik kolize či neslučitelnosti může být důvodem ke změně nebo odnětí uděleného přídělu rádiových kmitočtů nebo vydaného oprávnění k využívání rádiových kmitočtů.

Díl 4

Radiokomunikační účet

§ 27

(1) K úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku změn ve využívání rádiového spektra z důvodů uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) až c), § 19 odst. 4 písm. c) a g) a podle § 20 odst. 3 Úřad zřídí radiokomunikační účet, který spravuje. Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě nákladů vzniklých držitelům oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvu obrany při využívání rádiových kmitočtů pro vojenské účely v důsledku odstranění vzniklé technické nekompatibility, která není důsledkem nedodržení podmínek stanovených v oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, ve všeobecném oprávnění nebo v plánu využití rádiového spektra.

(2) Prostředky radiokomunikačního účtu lze použít také k úhradě výdajů Úřadu v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona spojených se zajišťováním správy rádiového spektra, a to na uhrazení nákladů vynaložených na

a) odbornou pomoc při zajištění výběrového řízení podle § 21,

b) nákup, úpravy, opravy, pravidelnou údržbu a další rozvoj programových nástrojů a výpočetní a měřicí techniky nezbytné pro výkon správy rádiového spektra,

c) realizaci veřejnoprávní smlouvy podle § 15 odst. 2.

(3) Prostředky radiokomunikačního účtu podle odstavce 2 nesmí v kalendářním roce přesáhnout výši 25 % zůstatku na radiokomunikačním účtu za předchozí kalendářní rok. Úřad je oprávněn čerpat úhradu výdajů pouze, pokud tím nedojde k omezení uspokojení nároků oprávněných nároků subjektů podle odstavce 1.

(4) Radiokomunikačním účtem se rozumí účet, který není součástí státního rozpočtu. Prostředky na účtu jsou vedeny u banky a lze je použít pouze pro účely podle tohoto zákona. Zůstatek na účtu se na konci kalendářního roku převádí do roku následujícího. Úroky jsou příjmem státního rozpočtu, úhrady za bankovní služby spojené s vedením účtu jsou výdajem státního rozpočtu. Příjmy radiokomunikačního účtu tvoří část poplatků za využívané kmitočty ve výši stanovené vládou.

(5) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo Ministerstvo obrany, který požaduje úhradu efektivně a účelně vynaložených nákladů z důvodů uvedených v odstavci 1, předloží Úřadu kvantifikaci těchto nákladů doloženou účetní evidencí. Úřad posoudí předloženou kvantifikaci na základě účetní evidence, technické dokumentace a dalších prvotních dokladů. Na základě výsledku svého posouzení Úřad navrženou výši efektivně a účelně vynaložených nákladů potvrdí nebo stanoví výši efektivně a účelně vynaložených nákladů jinou.

(6) Náklady podle odstavce 1 se rozumí

a) náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů,

b) zůstatková cena zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů,

c) náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu,

d) náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení a

e) náklady na zajištění služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím dosavadních rádiových kmitočtů jiným způsobem, a to po dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů.

(7) Výkaz o hospodaření s prostředky radiokomunikačního účtu za příslušný kalendářní rok je Úřad povinen uveřejnit. Tento výkaz tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

(8) Vláda stanoví nařízením způsob a výši tvorby prostředků radiokomunikačního účtu z části poplatků za právo využívat kmitočty a způsob jejich čerpání v souladu s ustanovením § 133.

Díl 5

Správa čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen

§ 28

Povinnosti Úřadu

(1) Úřad vykonává k zajištění správy a účelného využívání čísel, číselných řad a kódů, adres a jmen, s výjimkou internetových adres, (dále jen "čísla") správu čísel pro sítě a služby elektronických komunikací, která je v souladu s harmonizačními záměry Evropské unie.

(2) Správou čísel se rozumí sestavování číslovacích plánů, pravidel pro tvorbu adres a jmen s výjimkou internetových adres (dále jen "číslovací plány") a provádění jejích změn, udělování, provádění změn a odnímání oprávnění k využívání čísel, evidence a kontrola jejich využívání.

(3) Úřad vede databázi přidělených čísel, která obsahuje alespoň čísla rozhodnutí, kterými byla čísla přidělena, a dobu, na kterou byla přidělena. Databáze je veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 29

Číslovací plány

(1) Číslovací plány, v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy nebo z členství v mezinárodních organizacích, obsahují pravidla pro tvorbu a využívání čísel, včetně evropských harmonizovaných čísel^18a), pro veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytované prostřednictvím sítí elektronických komunikací. Číslovací plány dále určují výjimky z povinnosti přenositelnosti telefonních čísel (§ 34) a stanoví výjimky z využívání čísel na základě oprávnění k využívání čísel podle § 30.

(2) Úřad je oprávněn rozhodnout o zavedení zvláštního režimu pro interpersonální komunikační služby založené na číslech mezi příhraničními oblastmi České republiky a k nim přilehlými příhraničními oblastmi členských států. Podnikatel poskytující interpersonální komunikační služby založené na číslech je povinen bez zbytečného odkladu o takových režimech informovat své koncové uživatele v uvedených oblastech.

(3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen při změně číslovacího plánu provést na své náklady technické úpravy vyplývající z této změny. Účastník nebo uživatel nemá nárok na úhradu výdajů nebo případnou náhradu škody, která mu může vzniknout při změně čísla v důsledku změny číslovacího plánu.

(4) Číslovací plány stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30

Oprávnění k využívání čísel

(1) Čísla z číslovacího plánu lze využívat jen na základě oprávnění k využívání čísel podle § 32, které uděluje Úřad, nevyplývá-li z práva Evropské unie nebo číslovacího plánu něco jiného nebo pokud oprávnění k využívání čísel neuděluje Mezinárodní telekomunikační unie⁵⁷). Úřad rozhoduje o udělení oprávnění k využívání čísel tak, aby byla poskytnuta odpovídající čísla pro všechny veřejné i neveřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(2) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel kterémukoli podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, anebo užívajícímu tuto síť nebo službu v souladu s podmínkami zajišťujícími účelné využívání čísel, a to na základě jeho žádosti podané Úřadu. V případě oprávnění k využívání čísel připojených k neveřejným komunikačním sítím a zkrácených telefonních čísel je Úřad oprávněn udělit toto oprávnění i právnické osobě, která není podnikatelem podle věty první. V případě evropských harmonizovaných čísel Úřad rozhodne o udělení oprávnění podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, nebo též právnické osobě, jejíž činnost odpovídá účelu, pro který jsou tato čísla vyhrazena.

(3) Žádost o udělení oprávnění k využívání čísel musí obsahovat

a) je-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) údaje o číslech, která jsou požadována, a účel jejich využívání,

c) požadovanou dobu využívání čísel,

d) doložení schopnosti spravovat požadovaná čísla a plnit zákonné požadavky v případě osob, které nejsou podnikateli zajišťujícími sítě elektronických komunikací nebo poskytujícími služby elektronických komunikací.

(4) Žádost musí být u osob doposud nezapsaných ve veřejném rejstříku doložena ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby.

(5) Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání čísel bezodkladně. Jedná-li se o čísla vyhrazená pro zvláštní účely v rámci číslovacího plánu, rozhodne Úřad ve lhůtě do 3 týdnů ode dne doručení úplné žádosti.

(6) Úřad přeruší řízení o udělení oprávnění k využívání čísel nejdéle na dobu 8 měsíců, nejsou-li vhodná čísla k dispozici.

(7) Úřad uveřejní sdělení o rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel.

(8) Úřad rozhodne, že neudělí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) využívání požadovaných čísel neumožňuje číslovací plán,

b) to vyžaduje dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

c) žadatel ani na opakovanou výzvu Úřadu a v jím stanovené lhůtě nepředložil úplnou žádost o udělení oprávnění k využívání čísel,

d) požadovaná čísla nejsou k dispozici, nebo

e) žadatel nedoloží schopnost spravovat požadovaná čísla a plnit zákonné požadavky podle odstavce 3 písm. d).

(9) Úřad může rozhodnout, že neudělí oprávnění k využívání čísel žadateli, který má nedoplatky po lhůtě splatnosti na pokutách nebo poplatcích uložených podle tohoto zákona.

(10) Podnikatel, jemuž bylo uděleno oprávnění k využívání čísel, nesmí diskriminovat jiné podnikatele poskytující služby elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jejich službám.

(11) Ke změně držitele oprávnění k využívání čísel může dojít, není-li v rozhodnutí o udělení oprávnění k využívání čísel stanoveno jinak. Změna držitele oprávnění k využívání čísel se uskutečňuje prostřednictvím udělení nového oprávnění k využívání čísel podle § 32 na základě společné žádosti budoucího držitele oprávnění k využívání čísel a dosavadního držitele oprávnění k využívání čísel. Pro vydání nového oprávnění se obdobně použije § 32. Oprávnění dosavadního držitele k využívání čísel pozbude platnosti dnem nabytí právní moci nového oprávnění k využívání čísel. Tímto není dotčeno využívání čísel jiným podnikatelem na základě jejich přenesení podle § 34.

(12) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 5 nemá odkladný účinek.

§ 31

Udělování oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty

(1) Úřad může, po konzultaci s dotčenými subjekty podle § 130, rozhodnout, zda oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty udělí podle pořadí došlých žádostí nebo za účelem udělení oprávnění provede výběrové řízení. Čísly zvláštní ekonomické hodnoty se rozumí čísla symetrická nebo lehce zapamatovatelná.

(2) Na výběrové řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty se přiměřeně použije § 21.

(3) Lhůtu pro vydání rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 5 může Úřad prodloužit, je-li to nezbytné k zajištění řádného a transparentního průběhu výběrového řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, nejvýše však o 3 týdny.

§ 32

Vydání oprávnění k využívání čísel

(1) Úřad v oprávnění k využívání čísel uvede

a) byla-li žadatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firmu nebo název, adresu sídla, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firmu, bydliště, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající právnická osoba, název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) přidělená čísla,

c) označení služby, pro kterou budou čísla užívána, včetně všech požadavků spojených s poskytováním dané služby,

d) výši poplatků podle § 37, nestanoví-li tento zákon jinak,

e) dobu platnosti oprávnění k využívání čísel,

f) zvláštní podmínky využívání čísel pro poskytování služeb mimo území České republiky.

(2) Úřad dále může v oprávnění k využívání čísel uložit podmínky týkající se

a) účelného využívání čísel,

b) změny držitele oprávnění k využívání čísel z podnětu jeho držitele a podmínek pro takovou změnu,

c) povinností vyplývajících z mezinárodních dohod týkajících se využívání čísel,

d) zvláštní podmínky na úseku ochrany spotřebitele v případě využívání čísel podle § 29 odst. 2,

e) výčtu závazků, které žadatel převzal v průběhu výběrového řízení o udělení oprávnění k využívání čísel zvláštní ekonomické hodnoty, nebo

f) požadavků na přenositelnost čísel.

(3) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen neprodleně Úřadu oznámit změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno.

(4) Doba platnosti oprávnění k využívání čísel podle odstavce 1 písm. e) musí být přiměřená dané službě elektronických komunikací a v souladu s číslovacím plánem, harmonizačními záměry Evropské unie, mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, a bezpečností státu.

(5) Zanikne-li podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací oprávnění k využívání čísel týkající se číselné řady podle číslovacího plánu obsahující čísla, která byla přenesena podle § 34, a nedošlo ke změně držitele oprávnění ani nebyla podána žádost o udělení oprávnění k využívání předmětných čísel splňující podmínky podle § 30, Úřad rozhodne o udělení oprávnění k využívání dotčené číselné řady jednomu z podnikatelů, kteří poskytují na číslech z této číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Při rozhodování Úřad zohlední zejména možné dopady na koncové uživatele, ekonomické postavení podnikatelů, kteří poskytují na číslech z předmětné číselné řady veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a zájem na zajištění účelného využívání čísel.

§ 33

Tísňová komunikace

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu je povinen poskytovat všem svým koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených uživatelů a uživatelů veřejných telefonních automatů, přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na tísňová čísla s centrem tísňové komunikace, který je bezplatný a který nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku. Tento podnikatel je povinen zajistit přístup zdravotně postižených uživatelů k tísňovým službám, který je rovnocenný s přístupem dostupným ostatním uživatelům. Tísňovými čísly jsou jednotné evropské tísňové číslo 112 a národní tísňová čísla 150, 155, 158, popřípadě další čísla stanovená v číslovacím plánu. Tísňová čísla slouží k oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací umožňující koncovým uživatelům volání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě identifikaci účastníka tísňové komunikace při komunikaci na tísňová čísla. Tyto údaje je poskytující podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.

(3) Podnikatel zajišťující připojení centra tísňové komunikace k veřejné pevné komunikační síti, je povinen

a) zřídit a vést aktuální databázi údajů podle odstavce 2 včetně údajů o svých účastnících veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech; tyto údaje lze využívat jen pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace, a

b) zajistit bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z databáze podle písmene a) centru tísňové komunikace způsobem umožňujícím dálkový přístup včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze.

(4) Podnikateli podle odstavce 3 náleží úhrada účelně vynaložených nákladů za zřízení a vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace. Účelně vynaložené náklady se stanoví jako součet výše odpisů majetku a provozních nákladů vynaložených na zřízení a vedení databáze. Prováděcí právní předpis stanoví, jaké veškeré odpisy majetku a provozní náklady se považují za účelně vynaložené náklady, období, za které podnikateli náleží náhrada účelně vynaložených nákladů, způsob jejich úhrady a způsob výpočtu měsíční výše jejich úhrady.

(5) Podnikatel podle odstavce 1 poskytující služby v mobilní veřejné komunikační síti je povinen pro každou tísňovou komunikaci bezodkladně a bezplatně zpřístupnit centru tísňové komunikace lokalizační údaje (§ 91) a jiné údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace, včetně údajů generovaných telekomunikačním koncovým zařízením. Jsou-li v souvislosti s tísňovou komunikací telekomunikačním koncovým zařízením, z něhož je komunikace uskutečněna, automaticky vytvářeny a centru tísňové komunikace odesílány informace obsahující údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, není k tomu třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají.

(6) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o existenci a podmínkách používání tísňových čísel, a jejich vlastnostech zajišťujících dostupnost, jakož i o automatickém vytváření a odesílání informací obsahujících údaje o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, mimo jiné prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy nebo v místech umístění veřejných telefonních automatů. Informace podnikatel poskytuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup a ve formátu zajišťujícím dostupnost těchto informací i pro zdravotně postižené osoby, s ohledem na různé druhy zdravotního postižení.

(7) Podnikatel podle odstavce 1 nese veškeré náklady související s přenosem tísňové komunikace a informace o tom, kde se účastník tísňové komunikace nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos tísňové komunikace ze sítí jiných podnikatelů.

(8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, může Úřad rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto přístupu a v případě potřeby uloží podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje veřejně dostupnou službu elektronických komunikací umožňující volání v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace.

(9) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a způsob vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5, včetně kritérií přesnosti a spolehlivosti poskytovaných údajů po konzultaci se Sdružením BEREC, stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Uskutečňuje-li účastník, popřípadě uživatel, zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla, je podnikatel, v jehož síti byla tato komunikace započata, povinen ve své síti na žádost subjektu, který provozuje centrum tísňové komunikace, zablokovat identifikační účastnickou kartu (SIM karta) nebo znemožnit přístup telekomunikačního koncového zařízení, nebo identifikační účastnické karty (SIM karta), z nichž je tato komunikace uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatů, k veřejné komunikační síti. Taková žádost musí být učiněna v elektronické podobě. Bez ohledu na postup podle věty první může centrum tísňové komunikace dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení nebo identifikační účastnické karty (SIM karta), z nichž bylo dříve uskutečňováno opakované zlomyslné volání nebo jiná zlomyslná komunikace.

(11) O odblokování identifikační účastnické karty (SIM karta) nebo o opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka. Při rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a následkům zlomyslného volání a jiné zlomyslné komunikace.

(12) Zlomyslným voláním nebo jinou zlomyslnou komunikací na tísňová čísla se rozumí volání nebo jiná komunikace na tato čísla za jiným účelem, než podle odstavce 1.

(13) Podnikatel podle odstavce 1 je povinen tísňovou komunikaci směrovat na nejvhodnější centrum tísňové komunikace.

(14) Tísňová komunikace zahrnuje

a) volání,

b) zasílání zpráv SMS,

c) další způsoby komunikace podle odstavce 15, pokud jimi bude dosaženo účelu tísňové komunikace podle tohoto zákona.

(15) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem, Ministerstvem zdravotnictví a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů tísňové komunikace včetně zajištění rovnocenného přístupu zdravotně postižených uživatelů k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace a zohledňují pokyny Sdružení BEREC.

(16) Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem přijímají vhodná opatření k zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením z jiných členských států měli při cestách na území České republiky přístup k tísňovým službám za rovnocenných podmínek jako ostatní koncoví uživatelé, je-li to možné, a to bez předchozí registrace.

(17) Ministerstvo vnitra může stanovit vyhláškou požadavky na formu a způsob tísňové komunikace podle odstavce 14.

(18) Poskytuje-li podnikatel neuvedený v odstavci 1 přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, použijí se na něj odstavce 2, 5 až 7, 10 a 13 až 15 obdobně.

(19) Kategorizaci uskutečňovaných zlomyslných volání nebo jiné zlomyslné komunikace s určením doby trvání odmítnutí tísňové komunikace centrem tísňové komunikace a stanovením podmínek, při jejichž splnění je možno podat žádost o zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) nebo o znemožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k veřejné komunikační síti podle odstavce 10, včetně kritérií pro zařazení do kategorií zlomyslné komunikace, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 33a

Přístup k evropským harmonizovaným číslům

(1) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na evropská harmonizovaná čísla^18a). Právo podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu na náhradu nákladů vůči osobě, která tato harmonizovaná čísla využívá, není dotčeno.

(2) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu je povinen zajistit informování účastníků a uživatelů o existenci a podmínkách používání evropských harmonizovaných čísel, zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 33b

Systém veřejné výstrahy

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou mobilní interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen bezplatně předávat dotčeným koncovým uživatelům v určité územní oblasti veřejné výstrahy týkající se bezprostředně hrozících nebo nastalých mimořádných událostí, krizových situací a jiných závažných událostí ohrožujících život a zdraví osob. Tomuto podnikateli náleží náhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů za zajištění předávání veřejných výstrah koncovým uživatelům.

(2) Pravidla pro aktivaci systému, rozsah předávaných informací podle odstavce 1, iniciátora předávání těchto informací, formu a způsob jejich předávání a výši a způsob určení výše nákladů za jejich předávání stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Systém veřejné výstrahy zahrnuje alespoň službu zasílání zpráv SMS.

(4) Podnikatelé podle odstavce 1 spolupracují s Ministerstvem vnitra v součinnosti s Ministerstvem a Úřadem na rozvoji dalších forem a způsobů realizace systému veřejné výstrahy podle tohoto ustanovení.

§ 34

Přenositelnost čísel

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, si mohl bezplatně ponechat své číslo, popřípadě čísla, z rozsahu číslovacího plánu, nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje, v případě geografických čísel na určeném území a v případě negeografických čísel kdekoli na území státu.

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na přenositelnost mezi veřejnou pevnou a veřejnou mobilní komunikační sítí. To neplatí v případě čísel, u kterých to stanoví prováděcí právní předpis podle § 29 odst. 4.

(3) Geografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, kde část jeho číselné struktury obsahuje geografický význam užívaný pro směrování komunikace na fyzické umístění koncového bodu veřejné komunikační sítě.

(4) Negeografickým číslem se rozumí číslo z číslovacího plánu, které není geograficky vázaným číslem, zejména číslo pro přístup ke službám na účet volaného, ke službám s vyjádřenou cenou a účastnické číslo veřejné mobilní komunikační sítě.

(5) Technické a organizační podmínky pro realizaci přenositelnosti mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, a zásady pro účtování ceny v souvislosti s přenositelností čísel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis rovněž stanoví požadavky na změnu poskytovatele služby přístupu k internetu podle § 34a odst. 9 a podrobnosti pro realizaci přenesení čísla a změny poskytovatele služby přístupu k internetu za využití vzdáleného přístupu, pokud účastník nepožaduje jinak a je to technicky proveditelné.

(6) Doba, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací, nesmí přesáhnout 1 pracovní den.

(7) Účastník, který hodlá uzavřít smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti s jiným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, než se kterým má uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti (dále jen „přejímající poskytovatel služby“), může zároveň přejímajícího poskytovatele služby, který proces přenesení čísla vede, požádat o zajištění přenesení čísla. V žádosti uvede alespoň

a) své identifikační údaje,

b) identifikační údaje podnikatele doposud zajišťujícího účastníkovi veřejnou komunikační síť nebo poskytujícího účastníkovi veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „opouštěný poskytovatel služby“),

c) číslo, o jehož přenesení žádá,

d) ověřovací kód účastníka pro přenesení čísla vydaný opouštěným poskytovatelem služby a

e) den, ke kterému má přenos čísla proběhnout; přejímající poskytovatel služby neprodleně po splnění podmínek přenositelnosti čísla zajistí provedení úkonů potřebných k přenesení čísla a informuje účastníka o dni, ke kterému má přenos čísla proběhnout a který je zároveň dnem zániku závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby.

(8) Přejímající poskytovatel služby je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o přenesení čísla; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o přenesení čísla nepožádal.

(9) Přejímající poskytovatel služby do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 7 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby o žádosti účastníka o přenesení čísla, včetně ověřovacího kódu účastníka, a okamžiku zániku závazku ze smlouvy podle § 63b odst. 10.

(10) Opouštěný poskytovatel služby na žádost spotřebitele využívajícího předplacené služby podanou nejpozději do 30 dnů ode dne zániku závazku ze smlouvy vrátí zbývající zůstatek předplatného. Je-li to ujednáno ve smlouvě, má opouštěný poskytovatel služby právo na náhradu nákladů ve výši, které mu prokazatelně vznikly vrácením zůstatku předplatného.

(11) Účastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde k přenesení čísla se zpožděním nebo dojde ke zneužití přenosu v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů přenesení čísla nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno.

(12) Opouštěný poskytovatel služby je povinen zajistit, aby účastník, jehož závazek ze smlouvy skončil výpovědí ze strany účastníka, si mohl přenést číslo k jinému poskytovateli po dobu nejméně 1 měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy, pokud se tohoto práva výslovně nevzdá.

(13) Přenesení čísla a jeho následná aktivace se provede v nejkratší možné lhůtě a k datu výslovně ujednanému s účastníkem podle odstavce 7. Účastník, který podal žádost o přenesení čísla k novému poskytovateli, musí mít v každém případě toto číslo aktivované do 1 pracovního dne od data, které s ním bylo ujednáno.

(14) V případě selhání procesu přenesení čísla musí opouštěný poskytovatel služby znovu aktivovat číslo a službu účastníkovi, a to za stejných podmínek sjednaných s ním ve smlouvě, a to až do doby, než dojde k úspěšnému přenesení čísla a aktivaci služeb přejímajícího poskytovatele služby.

(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší číslo, nesmí bránit procesu přenosu čísla.

§ 34a

Změna poskytovatele služby přístupu k internetu

(1) Poskytovatel služby přístupu k internetu je povinen zajistit, aby každý účastník, který o to požádá, mohl změnit poskytovatele služby přístupu k internetu tak, aby byla zajištěna kontinuita poskytovaných služeb, pokud je to technicky možné.

(2) V případě, že se účastník rozhodne změnit poskytovatele služby přístupu k internetu, je každý poskytovatel služby přístupu k internetu dotčený touto změnou povinen poskytnout mu před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace.

(3) Poskytovatel služby přístupu k internetu, se kterým hodlá účastník uzavřít smlouvu (dále jen „přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu“), poskytovatel služby přístupu k internetu, který doposud poskytuje účastníkovi službu přístupu k internetu (dále jen „opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu“), a ostatní dotčení podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací jsou povinni spolupracovat na zajištění změny poskytovatele služby přístupu k internetu.

(4) Účastník, který hodlá změnit poskytovatele služby přístupu k internetu, může požádat přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu o zajištění změny poskytovatele služby přístupu k internetu. Postup změny poskytovatele služby přístupu k internetu vede přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu.

(5) Účastník v žádosti podle odstavce 4 uvede alespoň

a) své identifikační údaje,

b) identifikační údaje opouštěného poskytovatele služby přístupu k internetu,

c) identifikaci služeb, které mají být předmětem změny poskytovatele služby přístupu k internetu,

d) den, ke kterému má změna poskytovatele služby přístupu k internetu proběhnout, a

e) ověřovací kód pro změnu poskytovatele služby přístupu k internetu vydaný opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu.

(6) Přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu do 1 pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 5 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby přístupu k internetu o žádosti účastníka o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu, sdělí mu všechny náležitosti nutné pro provedení změny poskytovatele služby přístupu k internetu a informace o dni, ke kterému má změna poskytovatele služby přístupu k internetu proběhnout, a společně neprodleně ověří možnost provedení změny poskytovatele služby přístupu k internetu.

(7) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o změnu poskytovatele služby přístupu k internetu nepožádal.

(8) Při postupu podle odstavce 4 přejímající poskytovatel služby přístupu k internetu zajistí, aby k aktivaci služeb došlo v nejkratší možné době, nebo ve lhůtě dohodnuté s účastníkem. Opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu je povinen poskytovat své služby za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přejímajícího poskytovatele služby přístupu k internetu. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele služby přístupu k internetu nesmí přesáhnout 1 pracovní den.

(9) Technické a organizační podmínky pro realizaci změny poskytovatele služby přístupu k internetu mezi podnikateli, včetně souvisejících postupů a lhůt, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 34 odst. 5.

(10) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která je využívána podnikatelem, od kterého nebo ke kterému se přenáší služba přístupu k internetu, nesmí bránit procesu přenosu této služby.

(11) Účastník má právo na paušální náhradu, pokud dojde ke změně poskytovatele služby přístupu k internetu se zpožděním nebo dojde ke zneužití změny v důsledku porušení povinnosti přejímajícího nebo opouštěného poskytovatele služby nebo dojde k nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace. Způsob určení výše paušální náhrady v případě zpoždění nebo zneužití postupů změny poskytovatele nebo nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace a způsob uveřejnění informací o právu na paušální náhradu stanoví prováděcí právní předpis podle § 34 odst. 11, přičemž paušální náhrada nesmí být nižší než 100 Kč za den a vyšší než 1000 Kč za den. Právo na náhradu škody podle občanského zákoníku v rozsahu převyšujícím paušální náhradu tím není dotčeno.

(12) Nezbytné úkony související se změnou poskytovatele služby přístupu k internetu provádí přejímající nebo opouštěný poskytovatel služby přístupu k internetu na své náklady. Pokud existuje systém určený pro komunikaci mezi přejímajícím a opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu a pro provádění nezbytných úkonů souvisejících se změnou poskytovatele služby přístupu k internetu, musí být přístup k takovému systému nediskriminační a případná úhrada za přístup musí pokrývat pouze účelně a efektivně vynaložené náklady na pořízení a provoz systému.

§ 35

Přístup k telefonním číslům a službám elektronických komunikací

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, je-li to ekonomicky přiměřené, s výjimkou případů, kdy se volaný účastník rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí v určitých geografických oblastech, aby koncoví uživatelé měli v rámci Evropské unie přístup

a) ke službám poskytovaným prostřednictvím negeografických telefonních čísel a mohli tyto služby využívat,

b) ke všem číslům používaným v Evropské unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států Evropské unie a univerzálních mezinárodních čísel pro bezplatné volání.

(2) Úřad je oprávněn uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla určená pro služby s vyjádřenou cenou. Úřad může těmto subjektům současně uložit povinnost, aby uživatelé byli při přístupu ke konkrétním službám s vyjádřenou cenou informováni bezplatně automatickou hláskou o výši ceny volání, a to bezprostředně před poskytnutím takové služby.

(3) Úřad je oprávněn uložit subjektu uvedenému v odstavci 2 povinnost zablokovat přístup k telefonním číslům a službám, zjistí-li, že při přístupu k těmto číslům a službám je porušována povinnost uložená podle odstavce 2. Úřad je dále oprávněn uložit tomuto subjektu povinnost zadržet platby, které účastník za přístup k těmto číslům a službám uhradil, je-li důvodné podezření, že telefonní čísla nebo služby jsou zneužívány k podvodnému jednání. Povinnost podle věty první nebo druhé Úřad uloží na základě podnětu orgánu veřejné moci příslušného k projednání podvodného jednání. Úřad toto rozhodnutí uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zadržet platby uvedené v odstavci 3 do doby, než o nich rozhodne orgán příslušný k projednání podvodného jednání.

§ 36

Změna, prodloužení, odnětí a pozbytí platnosti oprávnění k využívání čísel

(1) Úřad rozhodne o změně oprávnění k využívání čísel v odůvodněných případech, kterými jsou

a) dodržení závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích,

b) vyhlášení krizového stavu,

c) změna skutečností, na základě kterých bylo uděleno oprávnění k využívání čísel nebo změna výše poplatků podle § 37,

d) odůvodněná žádost držitele oprávnění k využívání čísel.

S výjimkou případu uvedeného v písmenech b) a d) Úřad musí o záměru učinit takové změny informovat dotčené osoby a poskytnout jim lhůtu alespoň 1 měsíc k vyjádření. V případech uvedených v písmenech a) až c) může Úřad tuto lhůtu z důvodu mimořádných okolností zkrátit, nejméně však na 7 dnů. Zkrácení lhůty Úřad odůvodní.

(2) Dojde-li ke změně podle odstavce 1 písm. a) a b), hradí nezbytné náklady vyvolané touto změnou držiteli oprávnění prostřednictvím Úřadu stát. Tyto náklady stát neuhradí v případě, požaduje-li žadatel oprávnění k využívání čísel i přesto, že byl Úřadem seznámen s plánovanou změnou jejich využívání a Úřad tuto skutečnost uvedl v rozhodnutí o oprávnění k využívání čísel.

(3) Na žádost držitele oprávnění k využívání čísel Úřad rozhodne o prodloužení doby platnosti tohoto oprávnění. Pokud tomu nebrání skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo pokud nejsou dány důvody pro neudělení oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 8, Úřad dobu platnosti prodlouží, nejvýše však o dobu podle § 32 odst. 4. Dobu platnosti lze prodloužit opakovaně. Žádost o prodloužení doby platnosti oprávnění k využívání čísel musí být Úřadu doručena nejpozději jeden měsíc přede dnem uplynutí jeho platnosti.

(4) Úřad je oprávněn rozhodnout o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) držitel oprávnění přestal splňovat některou z podmínek, na jejichž základě mu bylo oprávnění uděleno,

b) držitel oprávnění nesplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o udělení oprávnění, nebo o změně oprávnění, a nápravu nezjednal ani ve lhůtě stanovené Úřadem podle § 114, ačkoliv byl na možnost odnětí oprávnění z tohoto důvodu Úřadem písemně upozorněn, nebo

c) držitel oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla nevyužíval toto číslo nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo opakovaně přerušil využívání tohoto čísla na souhrnnou dobu 12 měsíců v průběhu 2 let anebo jej využíval k jiným účelům, než pro které mu bylo přiděleno; lhůta pro posouzení nevyužívání evropského harmonizovaného čísla se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k využívání evropského harmonizovaného čísla držiteli oprávnění nebo jeho právnímu předchůdci uděleno poprvé.

(5) Úřad rozhodne o odnětí oprávnění k využívání čísel, jestliže

a) je to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, nebo z členství České republiky v Evropské unii nebo mezinárodních organizacích, anebo vyžadují-li to okolnosti po vyhlášení krizového stavu, nebo

b) držitel oprávnění o odnětí požádal.

(6) Rozhodne-li Úřad o odnětí oprávnění podle odstavce 4 písm. b), může žadatel požádat znovu o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí oprávnění nabylo právní moci.

(7) Oprávnění k využívání čísel pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění k využívání čísel uděleno,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem oprávnění k využívání čísel, pokud tato nemá právního nástupce,

c) dnem úmrtí držitele oprávnění, pokud v jeho podnikání nepokračuje dědic^16b) nebo správce dědictví^16c), nebo

d) dnem, kdy rozhodnutí Úřadu podle odstavců 4 a 5 nabylo právní moci.

(8) Držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce je povinen zajistit, aby bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění. To neplatí v případě, že z přidělené číselné řady byla čísla přenesena podle § 34. V takovém případě je držitel oprávnění k využívání čísel nebo jeho právní nástupce povinen informovat podnikatele poskytujícího veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který využívá přenesená čísla, o okamžiku skončení platnosti oprávnění, a to nejpozději 1 měsíc před tímto okamžikem; pokud to není možné, bezodkladně poté, co se o této skutečnosti dozvěděl.

§ 37

Poplatky za práva plynoucí z oprávnění k využívání čísel

(1) Držitel oprávnění k využívání čísel je povinen platit za právo využívat čísla poplatky. Využívání tísňových čísel se nezpoplatňuje.

(2) Výši ročního poplatku podle odstavce 1 v rozmezí 1 Kč až 150 000 Kč za jedno přidělené číslo odstupňovaného podle druhu čísla a druhu služby elektronických komunikací stanoví vláda nařízením.

Díl 6

Univerzální služba

§ 38

Oprávnění Úřadu a povinnosti podnikatelů

(1) Tímto dílem se stanoví rozsah univerzální služby, práva spotřebitelů a povinnosti podnikatelů poskytujících služby uvedené v odstavcích 2 a 3. Cílem je zajistit pro spotřebitele dostupnost veřejných komunikačních sítí a služeb ve stanovené kvalitě, které uspokojí přiměřené potřeby koncových uživatelů.

(2) V rámci univerzální služby může Úřad uložit podnikateli povinnost poskytovat tyto dílčí služby:

a) přiměřený přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby,

b) přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby,

c) přístup zdravotně postižených osob k dílčím službám podle písmen a) a b) poskytovaných nejen v pevném místě, rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní spotřebitelé, zejména prostřednictvím speciálně vybavených koncových zařízení,

d) doplňkové služby k dílčím službám podle písmen a) a b), kterými jsou

1. podrobný rozpis účtů,

2. bezplatné selektivní blokování odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv, nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou,

3. systémy předplatného,

4. postupné splácení ceny za připojení,

5. zvláštní opatření při neplacení účtů,

6. poradenství ohledně sazeb,

7. kontrola nákladů,

8. deaktivace vyúčtování třetích stran.

(3) Podnikatelům poskytujícím dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kteří podali přihlášku a vyhověli podmínkám účasti ve výběrovém řízení, Úřad uloží povinnost umožnit osobám se zvláštními sociálními potřebami podle § 44 a 45 výběr cen nebo cenových plánů, které se liší od cenových plánů poskytovaných za běžných obchodních podmínek, tak, aby tyto osoby měly přístup a mohly využívat dílčí služby podle odstavce 2 písm. a) a b) (dále jen „zvláštní ceny“), a to nejen v pevném místě. Pro výběrové řízení a určení podnikatelů se použije přiměřeně ustanovení § 39. Využití zvláštních cen nesmí tyto osoby omezovat ve využívání všech veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovaných jinými podnikateli. Zvláštní ceny se poskytují osobě se zvláštními sociálními potřebami, která se prokáže podnikateli poskytujícímu dílčí službu podle odstavce 2 písm. a) nebo b), kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, doklady podle odstavce 8. Ztráty vzniklé tomuto podnikateli poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí ustanovení § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

(4) Osobou se zvláštními sociálními potřebami se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitel, který je zdravotně postiženou osobou podle § 43 odst. 4 nebo osobou s nízkými příjmy. Osobou s nízkými příjmy se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která se podle zákona o pomoci v hmotné nouzi považuje za osobu, která pobírá příspěvek na živobytí⁷⁵).

(5) Podnikatel, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3 nebo který poskytuje speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b), vede pro účely kontroly čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým zvláštní cenu nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznal a poskytnul. Je-li povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena více podnikatelům, vede Úřad pro účely zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznány a poskytovány. Podnikatel, kterému byla povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena, je povinen Úřadu předávat údaje pro vedení tohoto seznamu a Úřad mu do něj umožní přístup za účelem zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění. Při ověřování správnosti údajů v seznamu Ministerstvo práce a sociálních věcí⁸⁸) Úřadu sdělí, zda osoba pobírá, popřípadě v jakém období pobírala, příspěvek na živobytí.

(6) Poskytovatelem univerzální služby se rozumí osoba, které byla uložena povinnost poskytovat jednu nebo více dílčích služeb uvedených v odstavci 2 nebo poskytovat zvláštní ceny podle odstavce 3.

(7) Osoba, které byla zvláštní cena přiznána, je povinna informovat podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny a to nejpozději do 30 dní od chvíle, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděla.

(8) Vláda stanoví nařízením doklady, jimiž se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují poskytovateli univerzální služby, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3 nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b), dále výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, náležitosti seznamů osob podle odstavce 5, dobu uchovávání těchto seznamů, formu, způsob a lhůty pro předávání údajů do seznamu vedeného Úřadem, způsob vedení seznamu Úřadem a způsob a podmínky přístupu poskytovatelů univerzální služby do tohoto seznamu.

(9) Na žádost spotřebitele může být připojení potřebné pro využívání dílčích služeb omezeno tak, aby podporovalo pouze hlasovou komunikační službu.

§ 39

Určení poskytovatele univerzální služby

(1) Úřad svůj záměr uložit nebo zrušit jednotlivé povinnosti podle § 38 odst. 2 a 3 (dále jen "povinnost poskytovat univerzální službu") na celém území státu nebo na jeho části konzultuje s dotčenými subjekty podle § 130 s přihlédnutím k výsledkům zeměpisného mapování podle § 115a. V oznámení uvede zejména

a) dílčí služby včetně jejich rozsahu, jež budou předmětem povinnosti poskytovat univerzální službu, a území, jehož se bude uložení povinnosti poskytovat univerzální službu týkat,

b) odůvodnění záměru uložit povinnost poskytovat univerzální službu,

c) podmínky, které Úřad zamýšlí stanovit v rámci povinnosti poskytovat univerzální službu.

(2) Po vyhodnocení výsledků konzultace podle odstavce 1 Úřad povinnost poskytovat dílčí službu neuloží, zjistí-li, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části je zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Jinak vyhlásí výběrové řízení.

(3) Úřad rozhodnutím zruší uložené povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3, zjistí-li na základě konzultace podle odstavce 1, že poskytování dotčené služby na celém území státu nebo na jeho části bude zajištěno za podmínek srovnatelných s požadavky na zajištění univerzální služby podle tohoto dílu nebo prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky, aniž by bylo nutné povinnosti uvedené v § 38 odst. 2 a 3 uložit. Úřad jednou za 3 roky přezkoumává, zda trvají důvody, na jejichž základě byla uložena povinnost uvedená v § 38 odst. 2 a 3. Pokud Úřad na základě přezkumu zjistí, že důvody uložení povinnosti poskytovat dílčí službu podle § 38 odst. 2 a 3 netrvají, rozhodne o zrušení této povinnosti včetně vypořádání úhrady čistých nákladů na její poskytování za dobu, kdy byla tato služba poskytována.

(4) Kritéria hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Kritéria zahrnují zejména

a) finanční, technické a odborné podmínky podnikatele pro poskytování univerzální služby,

b) požadavek, aby náklady na poskytování univerzální služby v požadovaném rozsahu a kvalitě byly co nejnižší.

(5) Podmínky účasti ve výběrovém řízení stanoví Úřad v souladu se zásadami uvedenými v § 6. Přihláška podnikatele do výběrového řízení musí obsahovat konkrétní návrh výpočtu ročních čistých nákladů na poskytování univerzální služby, který je v souladu s § 48 odst. 2 až 4, a jejich předpokládanou celkovou výši.

(6) Úřad je oprávněn po žadateli požadovat, aby předložil nezbytné doklady, kterými prokáže, že může podmínky spojené s oprávněním splnit.

(7) Vyhlášení výběrového řízení Úřad uveřejní podle § 125, spolu se lhůtou pro podání přihlášek, se všemi podmínkami účasti, požadavky na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb, a s kritérii hodnocení žádostí o poskytování univerzální služby.

(8) Úřad rozhodnutím uloží povinnost poskytovat univerzální službu podnikateli, který podal přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7, vyhověl podmínkám účasti ve výběrovém řízení a nejlépe vyhověl stanoveným kritériím hodnocení žádostí. Odůvodněné rozhodnutí Úřad oznámí všem podnikatelům, kteří podali přihlášku ve lhůtě podle odstavce 7.

(9) Úřad ukládá povinnost poskytovat univerzální službu na celém území státu nebo na jeho části jednomu nebo několika podnikatelům tak, aby byla zajištěna dostupnost všech dílčích služeb poskytovaných v rámci univerzální služby pro všechny spotřebitele na celém území státu.

(10) Úřad zprávu o průběhu a výsledcích výběrového řízení a rozhodnutí o uložení povinnosti podle odstavce 8 uveřejní.

(11) Na výběrové řízení se přiměřeně použijí ustanovení o veřejné soutěži podle občanského zákoníku.

(12) Úřad je oprávněn vyhlášené výběrové řízení zrušit, a to i po lhůtě stanovené pro předkládání žádostí. Zrušení výběrového řízení Úřad uveřejní.

(13) Nepodá-li žádný podnikatel přihlášku do výběrového řízení ve lhůtě podle odstavce 7 nebo nebude-li vybrán žádný subjekt pro nesplnění podmínek účasti nebo pro nevyhovění kritériím hodnocení žádostí, Úřad uloží rozhodnutím povinnost poskytovat univerzální službu jednomu nebo více podnikům s významnou tržní silou nebo, neexistuje-li na relevantním trhu podnik s významnou tržní silou, uloží tuto povinnost jednomu nebo více subjektům, které nejlépe vyhovují kritériím hodnocení žádostí. Úřad současně rozhodnutím stanoví v souladu s § 45 cenu, za jakou bude v takovém případě univerzální služba poskytována. Úřad provede kvalifikovaný odhad předběžné výše čistých nákladů.

(14) Pokud by nebylo uložením povinnosti podle § 38 odst. 3 možné uspokojit prokázané potřeby osob se zvláštními sociálními potřebami, Úřad výběrové řízení zruší a uloží rozhodnutím povinnost poskytovat zvláštní ceny podnikateli nebo podnikatelům tak, aby bylo dostatečně zajištěno uspokojení potřeb osob se zvláštními sociálními potřebami podle požadavků obsažených v podmínkách zrušeného výběrového řízení. Před uložením povinnosti Úřad zohlední skutečnost, zda se podnikatel přihlásil do výběrového řízení, potřebu minimalizovat narušení tržního prostředí a zajistit pro osoby se zvláštními sociálními potřebami v dostatečné míře možnost volby podnikatele, který poskytuje zvláštní ceny.

(15) V případě, že podnikatel, kterému byla uložena povinnost poskytovat některou z dílčích služeb, hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb přístupu k internetu v pevném místě a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, je povinen tuto skutečnost předem v přiměřené lhůtě písemně oznámit Úřadu. V oznámení Úřadu je povinen uvést

a) údaje v rozsahu podle § 13 odst. 3,

b) údaje o nabyvateli v rozsahu podle § 13 odst. 3,

c) vymezení druhu a územního rozsahu sítě, které se převod týká,

d) informace o finančních, technických a odborných předpokladech nabyvatele, zejména ve vztahu k zajištění pokračování povinnosti poskytovat univerzální službu,

e) datum, ke kterému bude síť na nabyvatele převedena.

(16) Úřad posoudí dopad převodu vlastnictví sítě, nebo její podstatné části na poskytování služeb přístupu k internetu v pevném místě a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě podle § 40 a po konzultaci podle § 130 vydá rozhodnutí o zachování, změně, nebo zrušení povinnosti poskytovat některou z dílčích služeb.

§ 40

Přístup k internetu a přístup k hlasové komunikační službě

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. a), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelů na přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby.

(2) Službou přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě se rozumí pro účely univerzální služby služba, která umožňuje využívat nejméně tyto služby:

a) elektronická pošta,

b) vyhledávače umožňující vyhledávat a nacházet všechny druhy informací,

c) základní on-line nástroje pro odbornou přípravu a vzdělávání,

d) on-line noviny nebo zprávy,

e) on-line nakupování nebo objednávání zboží nebo služeb,

f) hledání zaměstnání a nástroje pro hledání zaměstnání,

g) navazování profesních kontaktů,

h) internetové bankovnictví,

i) využívání služeb elektronické veřejné správy (eGovernment),

j) sociální média a zasílání rychlých zpráv (instant messaging),

k) volání a videohovory ve standardní kvalitě.

(3) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. b), je povinen vyhovět všem přiměřeným požadavkům spotřebitelů na přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby.

(4) Připojením potřebným pro využívání služby podle odstavců 1 a 3 se rozumí zřízení a provozování koncového bodu sítě.

(5) Přístup k internetu v pevném místě a přístup v pevném místě k hlasové komunikační službě musí umožnit spotřebitelům uskutečňovat národní a mezinárodní telefonní volání, faksimilní komunikaci a přenos dat rychlostmi dostatečnými pro funkční přístup k internetu, s ohledem na technologie užívané většinou spotřebitelů a technickou proveditelnost.

(6) Nemůže-li poskytovatel univerzální služby podle odstavců 1 a 3 z důvodů na jeho straně vyhovět přiměřenému požadavku ve lhůtě stanovené podle hodnoty parametrů kvality nebo závazných výkonnostních cílů stanovených prováděcím právním předpisem podle § 47 odst. 3, je povinen písemně sdělit spotřebiteli do 1 měsíce od obdržení požadavku tuto skutečnost a lhůtu, do které jeho požadavek uspokojí, a současně o této situaci informovat Úřad.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví charakteristiky přiměřených požadavků na poskytování služeb podle odstavců 1 a 3.

§ 43

Zvláštní opatření pro zdravotně postižené osoby

(1) Poskytovatel univerzální služby, jemuž byla uložena povinnost podle § 38 odst. 2 písm. c), je povinen poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací tak, aby pro ně byla cenově dostupná a umožnila rovnocenný přístup, který využívají ostatní spotřebitelé, včetně přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzace a konverzních služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby podle odstavce 1 je povinen zdravotně postiženým osobám zejména

a) pronajmout nebo prodat, požádají-li o to, jedno speciálně vybavené telekomunikační koncové zařízení přiměřené jejich zdravotnímu postižení za cenu standardního telekomunikačního koncového zařízení, a

b) nabídnout speciální tarif odpovídající jejich potřebám s ohledem na druh jejich zdravotního postižení; poskytnutí zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 se považuje za splnění cenového zvýhodnění v rámci cenových podmínek speciálního tarifu.

(3) Charakteristiky funkcí speciálně vybavených telekomunikačních koncových zařízení, která jsou uvedena v odstavci 2, pro různé druhy zdravotního postižení stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Zdravotně postiženými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí

a) držitel průkazu ZTP z důvodu úplné nebo praktické hluchoty,

b) držitel průkazu ZTP/P,

c) osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost)²⁰) nebo, jde-li o nezletilou osobu, spotřebitel, který o ni osobně pečuje, nebo

d) spotřebitel, který vychovává nebo který osobně pečuje o nezletilou osobu, která mu byla svěřena do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu a která je držitelem průkazu podle písmene a) nebo b).

§ 44

Doplňkové služby

(1) Podrobným rozpisem účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 1 se rozumí bezplatné vyúčtování ceny obsahující rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové komunikační služby. Neobsahuje položky za volání, která spotřebitel neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání, a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období.

(2) Selektivním blokováním podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 2 se rozumí bezplatně poskytovaná služba, která spotřebiteli umožňuje na jeho žádost zamezit odchozí volání, odesílání prémiových textových nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, přístup k jiným podobným službám se zvýšenou sazbou anebo zamezit volání na požadované typy čísel nebo skupiny čísel.

(3) Systémem předplatného podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 3 se rozumí služba, jejímž prostřednictvím si spotřebitel může předplatit přístup k veřejné komunikační síti a využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové komunikační služby.

(4) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebiteli postupné splácení ceny za připojení k veřejné komunikační síti podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 4.

(5) Zvláštními opatřeními při neplacení účtů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 5 se rozumí opatření, která řeší problematiku neplacení účtů za poskytnuté služby tak, aby spotřebitel byl předem upozorněn na všechny důsledky neplacení účtů.

(6) Poradenstvím ohledně sazeb podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 6 se rozumí možnost spotřebitelů požádat o informace o případných alternativních výhodnějších sazbách.

(7) Poskytovatel univerzální služby je povinen umožnit spotřebiteli přiměřenou úroveň kontroly nákladů podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 7, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup, s cílem předcházet bezdůvodnému odpojení služeb spotřebitelům, kteří na ni mají nárok, včetně vhodného mechanismu pro kontrolu toho, zda zájem o využívání dané služby nadále trvá. Součástí této kontroly je i bezplatné upozornění v případě neobvyklého nebo nadměrně zvýšeného využívání služby elektronických komunikací, které má vliv na náklady spotřebitele.

(8) Deaktivací vyúčtování třetích stran podle § 38 odst. 2 písm. d) bodu 8 se rozumí služba, s jejíž pomocí může spotřebitel deaktivovat možnost, aby třetí strany využívaly vyúčtování poskytovatele služby přístupu k internetu nebo poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací k vyúčtování svých produktů nebo služeb.

(9) Technické podrobnosti, rozsah a způsob poskytování jednotlivých doplňkových služeb stanoví prováděcí právní předpis.

§ 45

Cenová dostupnost

(1) Úřad na základě svého sledování a vyhodnocování vývoje úrovně cen univerzální služby s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu obyvatel posuzuje cenovou dostupnost univerzální služby, nebo dílčích služeb dostupných na trhu v případě, že k jejich poskytování nebyl žádný podnikatel podle § 39 určen. Je-li to pro splnění této povinnosti nezbytné, poskytne Ministerstvo, Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí či Český statistický úřad Úřadu na jeho žádost potřebnou součinnost.

(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen uplatňovat jednotné ceny na území státu nebo jeho části, kde poskytuje tuto službu, a respektovat ceny stanovené Úřadem podle tohoto zákona. Úřad při zajišťování dostupnosti univerzální služby bude minimalizovat nezbytné zásahy do běžných obchodních podmínek.

§ 46

Podmínky poskytování dalších služeb

Jestliže poskytovatel univerzální služby poskytuje další služby nebo telekomunikační koncová zařízení nad rámec povinností uložených podle § 38 odst. 2 písm. a) až d) nebo povinnosti podle § 38 odst. 3, je povinen stanovit smluvní podmínky (§ 63) tak, aby spotřebitel nemusel platit za ty služby elektronických komunikací nebo ta telekomunikační koncová zařízení, které nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány pro poskytnutí požadované dílčí služby.

§ 47

Kvalita univerzální služby

(1) Poskytovatel univerzální služby je povinen plnit hodnoty parametrů kvality a výkonnostní cíle jednotlivých dílčích služeb.

(2) Poskytovatel univerzální služby je povinen každoročně uveřejňovat na svých internetových stránkách informace o výsledcích poskytování univerzální služby a vyhodnocení výkonnostních cílů podle stavu k 31. prosinci kalendářního roku, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.

(3) Parametry kvality univerzální služby, jejich mezní hodnoty a výkonnostní cíle stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48

Výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby

(1) Úřad vypočítá čisté náklady na poskytování univerzální služby postupem podle odstavců 2 až 7. Byl-li poskytovatel univerzální služby vybrán ve výběrovém řízení, vychází Úřad z výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby navrženého poskytovatelem v přihlášce do výběrového řízení podle § 39 odst. 5.

(2) Čistými náklady se rozumí náklady, které se vypočítají jako rozdíl mezi efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele s povinností poskytovat univerzální službu a efektivně a účelně vynaloženými náklady podnikatele bez povinnosti poskytovat univerzální službu, včetně přiměřené míry návratnosti investic a se zohledněním nákladů, kterým by se podnikatel vyhnul, kdyby neměl povinnost poskytovat univerzální službu, a se zohledněním tržních výhod, které vznikly podnikateli při poskytování univerzální služby. Čisté náklady se počítají za kalendářní rok, v němž měl poskytovatel univerzální služby povinnost poskytovat dílčí službu (dále jen "zúčtovací období").

(3) Čisté náklady mohou zahrnovat pouze náklady na plnění povinností uvedených v § 38 odst. 2. Výpočet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby se provádí pro každou povinnost odděleně; je zakázáno dvojí zaúčtování jakýchkoli přímých nebo nepřímých nákladů a tržních výhod.

(4) Celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby všemi dotčenými podnikateli se vypočítají jako součet čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby.

(5) Úplné podklady umožňující správný výpočet čistých nákladů za zúčtovací období předloží poskytovatel univerzální služby Úřadu do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období. Poskytovatel univerzální služby odpovídá za správnost a úplnost jím předloženého výpočtu a předložených dokladů a podkladů. Výpočet čistých nákladů provádí Úřad na základě výpočtu čistých nákladů, provedeného poskytovatelem univerzální služby podle odstavců 2 a 3 a účetních dokladů, popřípadě dalších podkladů poskytovatele univerzální služby, kterými musí být tyto výpočty doloženy. Pokud Úřad zjistí, že podklady poskytovatele univerzální služby jsou neúplné nebo mají nedostatky, stanoví poskytovateli přiměřenou lhůtu k jejich doplnění, popřípadě k opravě. Neprovede-li poskytovatel ve stanovené lhůtě nápravu, Úřad nezahrne náklady na splnění povinnosti uložené v rámci univerzální služby, které se neúplná či nedostatečná dokumentace týká, do čistých nákladů na poskytování univerzální služby.

(6) Úřad ověří správnost a úplnost podkladů do 6 týdnů od jejich předložení nebo doplnění podle odstavce 5, popřípadě ověřením pověří třetí subjekt, u něhož je zajištěna nestrannost a nezávislost na poskytovateli univerzální služby. Závěry ověření, výsledek a způsob výpočtu čistých nákladů na poskytování univerzální služby Úřad uveřejní. Chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti Úřad opraví a bezodkladně uveřejní.

(7) Postup Úřadu při výpočtu a stanovení čistých nákladů na poskytování univerzální služby, včetně kritérií posuzování neúnosné zátěže, postupu pro výpočet čistých nákladů na poskytování dílčí služby, postup pro vymezení tržních výhod podle odstavce 2 a doklady, kterými musí být tyto výpočty doloženy, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 49

Financování univerzální služby

(1) Žádost o úhradu čistých nákladů je poskytovatel univerzální služby povinen podat Úřadu nejpozději do 31. července kalendářního roku následujícího po zúčtovacím období.

(2) Úřad rozhodne, zda výše čistých nákladů na poskytování univerzální služby stanovená podle § 48 představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž. V případě, že výše čistých nákladů představuje pro tohoto poskytovatele neúnosnou zátěž, Úřad současně rozhodne o výši úhrady těchto nákladů. Lhůta, ve které musí být částka poukázána poskytovateli univerzální služby, nesmí být delší než 3 měsíce ode dne právní moci rozhodnutí podle věty druhé.

(3) Čisté náklady podle odstavce 2 hradí stát prostřednictvím Úřadu.

(4) Došlo-li k čerpání úhrady nákladů na poskytování univerzální služby podle odstavce 2 na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby, Úřad toto své rozhodnutí zruší a znovu ve věci výše úhrady nákladů na poskytování univerzální služby rozhodne. Poskytovatel univerzální služby je povinen neoprávněně čerpané finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí, jímž bylo Úřadem rozhodnuto o úhradě nákladů na poskytování univerzální služby v nové výši nebo úhrada nebyla přiznána. Poskytovatel univerzální služby je zároveň povinen zaplatit penále za neoprávněné čerpání finančních prostředků ve výši 1 promile denně z částky rovnající se rozdílu částky uvedené ve zrušeném rozhodnutí o výši úhrady nákladů na poskytování univerzální služby a částky uvedené v novém rozhodnutí ve věci podle věty první. Penále je příjmem státního rozpočtu. Úřad může z důvodu zamezení tvrdosti penále snížit nebo výjimečně i prominout.

§ 50

Obsah výroční zprávy univerzální služby

(1) Úřad uveřejní výroční zprávu za dané zúčtovací období, jejíž součástí je alespoň

a) výsledek výpočtu čistých nákladů na splnění jednotlivých povinností uložených v rámci univerzální služby a celkové čisté náklady na poskytování univerzální služby,

b) určení tržních výhod, které vznikly poskytovatelům univerzální služby v souvislosti s jejím poskytováním, včetně jejich peněžního vyčíslení, a

c) informace o provedených úhradách čistých nákladů,

(2) Výroční zpráva univerzální služby tvoří součást výroční zprávy o činnosti Úřadu podle § 110.

Díl 7

Analýza relevantních trhů a určení podniku s významnou tržní silou

§ 51

Analýza relevantních trhů

(1) Úřad provádí analýzu relevantních trhů stanovených podle § 52 za účelem zjištění, zda tyto trhy jsou efektivně konkurenční. Analýzu trhu Úřad vydává jako opatření obecné povahy. Efektivně konkurenčním trhem není trh, na němž působí jeden nebo více podniků s významnou tržní silou a kde nápravná opatření vnitrostátního práva nebo práva Evropské unie v oblasti hospodářské soutěže nepostačují k řešení daného problému. Informaci o zahájení provádění analýzy relevantního trhu Úřad uveřejní.

(2) Při provádění analýzy relevantních trhů podle odstavce 1 Úřad zvažuje možný budoucí vývoj na tomto trhu v případě absence regulace uložené na příslušném relevantním trhu a zohlední

a) tržní vývoj ovlivňující pravděpodobnost toho, že relevantní trh bude směřovat k účinné hospodářské soutěži,

b) veškeré relevantní konkurenční tlaky na velkoobchodní i maloobchodní úrovni, bez ohledu na to, zda jsou za zdroje těchto tlaků považovány sítě elektronických komunikací, služby elektronických komunikací, nebo jiné druhy služeb nebo aplikací, jež jsou z pohledu koncového uživatele srovnatelné, a bez ohledu na to, zda jsou tyto tlaky součástí relevantního trhu,

c) jiné druhy regulace nebo uložených opatření, které mají v průběhu relevantního období vliv na relevantní trh nebo související maloobchodní trh nebo trhy, mimo jiné včetně povinností uložených podle § 79 a 79a, a

d) regulaci uloženou na jiných relevantních trzích.

(3) Úřad provádí analýzu relevantních trhů nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy, kterým Úřad vydal analýzu relevantního trhu, kterou nebyl relevantní trh shledán efektivně konkurenčním. Tuto lhůtu může Úřad výjimečně prodloužit nejvýše o další 1 rok, oznámí-li to s odůvodněním Komisi nejpozději 4 měsíce před uplynutím této lhůty a ta do jednoho měsíce od oznámení nevznese proti prodloužení lhůty námitky.

(4) V případě, že Komise vydá změnu doporučení o relevantních trzích produktů a služeb²³), Úřad provede novou analýzu relevantních trhů do 3 let ode dne vydání tohoto doporučení za předpokladu, že se jedná o trhy, které dosud nebyly Komisi Úřadem oznámeny.

(5) Výsledky analýzy Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 uveřejní včetně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě zjištění, že trh není efektivně konkurenční, Úřad jako součást výsledků analýzy uvede návrh na stanovení podniku s významnou tržní silou a návrh povinností uvedených v odstavci 6, 7 nebo 14, které hodlá uložit za účelem nápravy, přičemž v souladu se zásadou proporcionality zvolí nejméně zatěžující způsob nápravy problémů zjištěných v analýze trhu.

(6) Úřad podle výsledku analýzy relevantního trhu stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou a popřípadě mu uloží jednu nebo zároveň několik z následujících povinností

a) průhlednosti podle § 82,

b) nediskriminace podle § 81,

c) oddělené evidence nákladů a výnosů podle § 86,

d) přístupu k specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84,

e) související s regulací cen podle § 56 a 57, nebo

f) vyhovět přiměřeným žádostem o přístup k inženýrským stavbám a jejich využívání podle § 84 odst. 2 písm. k).

Účastníkem tohoto řízení je pouze podnik, o jehož právech a povinnostech má být rozhodováno.

(7) Úřad je oprávněn kromě povinností uvedených v odstavci 6 uložit rozhodnutím podnikům s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu nebo propojení. Úřad uloží tyto jiné povinnosti po obdržení souhlasného stanoviska Komise.

(8) V případě, že Úřad na základě analýzy relevantního trhu dojde k závěru, že uložením povinností podle odstavců 6 a 7 nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže a že zároveň přetrvávají významné problémy či tržní selhání v souvislosti s poskytováním služeb přístupu nebo propojení na velkoobchodním trhu, může jako mimořádné opatření uložit podniku s významnou tržní silou, který je vertikálně integrován, povinnost funkční separace podle § 86a.

(9) Pokud povinnosti podle odstavců 6, 7, 8 a 14 na relevantním trhu již existují, Úřad vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností.

(10) Úřad průběžně sleduje, vyhodnocuje a zvažuje dopady nového vývoje na relevantním trhu ovlivňujícího dynamiku hospodářské soutěže, například ve vztahu k obchodním dohodám, včetně dohod o společných investicích. Nejsou-li tyto dopady dostatečně významné, aby vyžadovaly novou analýzu relevantního trhu, Úřad posoudí, zda je nezbytné přezkoumat povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou a rozhodnout o zachování, změně, zrušení těchto povinností, nebo uložení nových povinností podle odstavců 6, 7, 8 a 14.

(11) Zjistí-li Úřad na základě zpracované analýzy, že relevantní trh je efektivně konkurenční nebo není nadále relevantním trhem podle § 52 odst. 1, rozhodne o zrušení stanovení podniku s významnou tržní silou a povinností uložených podle odstavců 6, 7, 8 a 14. Úřad o rozhodnutí informuje dotčené subjekty v dostatečném předstihu před nabytím právní moci tohoto rozhodnutí, aby byl zajištěn udržitelný přechod pro příjemce těchto povinností a koncové uživatele a pro výběr koncových uživatelů, a mezi potřebou, aby regulace nepokračovala nad rámec nezbytné doby. Při tom může Úřad stanovit zvláštní podmínky a výpovědní doby ve vztahu ke stávajícím dohodám o přístupu.

(12) Rozhodnutí podle odstavců 6 až 11 a 13 až 15 Úřad uveřejní podle § 125.

(13) V případě nadnárodních trhů Úřad provádí analýzu relevantního trhu společně s dotčenými národními regulačními úřady a popřípadě koordinovaným postupem stanoví rozhodnutím podnik s významnou tržní silou na daném trhu a rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinností podle odstavců 6, 7, 8 a 14. O tomto rozhodnutí Úřad informuje Komisi podle § 131. Nadnárodním trhem se pro účely tohoto zákona rozumí trh určený rozhodnutím Komise, který pokrývá území Evropské unie nebo jeho podstatnou část a nachází se v České republice a nejméně v jednom dalším členském státě. Úřad společně s jedním nebo více dotčenými národními regulačními úřady může požádat Sdružení BEREC o provedení analýzy při zjišťování potenciálního nadnárodního trhu.

(14) Stanovil-li Úřad podle odstavce 3 podnik s významnou tržní silou na některém relevantním trhu pro koncové uživatele a dospěl-li po provedení konzultace v souladu s § 130 a 131 k závěru, že nápravy nebude dosaženo uložením povinností podle odstavce 6, je oprávněn tomuto podniku nebo těmto podnikům rozhodnutím zakázat

a) neodůvodněné nebo nepřiměřené zvýhodňování některých koncových uživatelů,

b) nepřiměřené vzájemné vázání služeb,

c) účtování neúměrně vysokých cen, nebo

d) bránění vstupu na trh a omezování hospodářské soutěže stanovením predátorských cen.

(15) Podnik, který byl na jednom relevantním trhu stanoven jako podnik s významnou tržní silou, může být jako takový podnik stanoven i na jiném úzce souvisejícím relevantním trhu, pokud jsou vazby mezi těmito trhy takové, že umožňují přenesení tržní síly z jednoho relevantního trhu na druhý, čímž se posiluje tržní síla tohoto podniku. Úřad může po provedení analýzy druhého trhu uložit i na tomto trhu povinnosti podle odstavce 6 písm. a) až c) a e). Pokud není uložení těchto povinností dostatečné, může mu na tomto trhu uložit i povinnosti podle odstavce 14.

(16) Neprovede-li Úřad analýzu relevantního trhu určeného v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb ve lhůtě podle odstavce 3 nebo 4 nebo domnívá-li se, že ji v této lhůtě neprovede, může požádat o pomoc při provedení a dokončení analýzy relevantního trhu a návrhu nápravných opatření Sdružení BEREC. Úřad do 6 měsíců od konce lhůty podle odstavce 3 nebo 4 oznámí Komisi návrh těchto nápravných opatření.

§ 52

Relevantní trh

(1) Úřad stanoví opatřením obecné povahy pro účely tohoto zákona relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro vymezení relevantního trhu a kritérií pro hodnocení významné tržní síly, s přihlédnutím k rozhodnutím, doporučením a pokynům Komise²³). Úřad zohlední rovněž výsledky zeměpisného mapování provedeného podle § 115a. V odůvodnění opatření obecné povahy Úřad uvede kromě svého zdůvodnění i stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(2) V případě, že Úřad hodlá vymezit další relevantní trhy, než jsou stanoveny opatřením podle odstavce 1, návrh vymezení takových trhů konzultuje podle § 130 a 131.

(3) Úřad při vymezení relevantního trhu musí ověřit, zda jsou kumulativně splněna tato kritéria:

a) přítomnost značných a nikoli dočasných strukturálních, právních nebo regulačních překážek vstupu na trh,

b) existence struktury trhu, která v daném časovém horizontu nesměřuje k účinné hospodářské soutěži, a to s ohledem na stav hospodářské soutěže z pohledu infrastruktury a dalších faktorů, které stojí za překážkami vstupu, a

c) právo hospodářské soutěže je samo o sobě nedostatečné k tomu, aby adekvátně řešilo zjištěná selhání trhu.

(4) Při analýze relevantních trhů uvedených v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb se má za to, že kritéria pro vymezení relevantního trhu podle odstavce 3 jsou splněna, pokud Úřad na základě jejich vyhodnocení nedospěje k závěru, že jedno nebo více těchto kritérií splněno není.

§ 52a

(1) Úřad společně s jedním nebo více dotčenými regulačními úřady může podat odůvodněnou žádost Sdružení BEREC o provedení analýzy nadnárodní poptávky ze strany koncových uživatelů po produktech a službách, jež jsou v Evropské unii poskytovány na jednom nebo více trzích uvedených v doporučení o relevantních trzích produktů a služeb, pokud na straně poptávky existuje vážný problém, který je nutné řešit. Analýzou Sdružení BEREC není dotčeno případné určení nadnárodních trhů podle § 51 odst. 13 ani případná určení relevantních trhů na celostátním nebo nižším základě učiněná Úřadem podle § 52.

(2) Úřad společně s jedním nebo více dotčenými regulačními úřady může oznámit návrh opatření týkajících se analýzy relevantního trhu a případných regulačních povinností rovněž v případě absence nadnárodních trhů, pokud se domnívají, že tržní podmínky ve všech těchto členských státech jsou dostatečně srovnatelné.

§ 53

Podnik s významnou tržní silou

(1) Právnická nebo fyzická osoba podnikající v oblasti elektronických komunikací, která má samostatně nebo ve spojení s jedním nebo více subjekty na relevantním trhu takové ekonomické postavení, které jí umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na konkurenci, zákaznících a spotřebitelích, je podnikem s významnou tržní silou.

(2) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu se považuje za podnik s významnou tržní silou i na úzce souvisejícím trhu, pokud vazby mezi těmito trhy umožňují přenesení tržního vlivu z relevantního trhu na související trh, a tím vedou k posílení celkové tržní síly tohoto subjektu.

(3) Na relevantním trhu může být označen jeden subjekt jako podnik se samostatnou významnou tržní silou nebo více subjektů se společnou významnou tržní silou.

(4) Při posuzování, zda mají 2 nebo více subjektů na relevantním trhu společnou významnou tržní sílu, postupuje Úřad v souladu s pokyny Komise pro analýzu relevantních trhů a posuzování významné tržní síly²³).

Díl 8

Ceny a regulace cen

Ceny

§ 54

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a poskytovatel univerzální služby je povinen

a) uveřejnit ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek, podle zvláštního právního předpisu²⁴) před nabytím platnosti těchto cen, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) předkládat v elektronické podobě platné ceny služeb a jejich změny, včetně určených podmínek bezodkladně na vyžádání Úřadu.

§ 55

(1) Podnikatel, který je povinen poskytovat službu podle § 34, sjedná ceny za propojení v souvislosti s poskytováním těchto služeb tak, aby tyto ceny byly nákladově orientovány.

(2) Nákladově orientovanou cenou se rozumí cena, která zahrnuje efektivně a účelně vynaložené náklady a přiměřený zisk. Tato cena se sjedná tak, aby zajistila návratnost investic v přiměřeném časovém období a zohlednila příslušná rizika, včetně rizik spojených s investicemi do nových sítí.

§ 56

Regulace cen

(1) Při regulaci cen v oblasti elektronických komunikací postupuje Úřad podle tohoto zákona. Regulací cen se rozumí stanovení nebo přímé usměrňování výše cen bez daně z přidané hodnoty.

(2) Úřad je oprávněn uplatnit regulaci cen, včetně podmínek ovlivňujících cenu, za univerzální službu poskytovanou poskytovatelem univerzální služby a za služby poskytované podnikem s významnou tržní silou na relevantním trhu rozhodnutím o ceně.

(3) Úřad sleduje a vyhodnocuje vývoj úrovně cen, jež jsou nebo mohou být podle odstavce 2 předmětem regulace cen v oblasti elektronických komunikací.

(4) Úřad je povinen při uplatňování cenové regulace brát do úvahy ochranu zájmů subjektu, jehož ceny jsou regulovány tak, aby cena plynoucí z rozhodnutí Úřadu byla přinejmenším nákladová; to neplatí pro služby podle § 43.

§ 57

Uplatnění regulace cen

(1) V případě, že analýza relevantního trhu souvisejícího s propojením nebo přístupem provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční zejména tím, že by mohlo docházet k uplatňování nepřiměřeně vysoké nebo nepřiměřeně nízké ceny v neprospěch koncových uživatelů, a jestliže by opatření podle § 51 odst. 6 písm. a) až d) a f) nevedla k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.

(2) V případě, že analýza relevantního trhu pro koncové uživatele provedená podle § 51 prokáže, že tento trh není efektivně konkurenční, a jestliže by opatření podle odstavce 1 nevedlo k nápravě, je Úřad oprávněn uplatnit regulaci cen na tomto relevantním trhu vydáním rozhodnutí o ceně.

(3) Při uplatnění regulace cen podle odstavců 1 a 2 vůči podniku s významnou tržní silou je Úřad povinen v rozhodnutí o ceně zohlednit potřebu podpory hospodářské soutěže a dlouhodobé zájmy koncových uživatelů související se zaváděním a využíváním vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Za účelem podpory investic dotčeného podniku, především do sítí nové generace, a především do sítí s velmi vysokou kapacitou, přihlédne Úřad k investicím provedeným operátorem a umožní mu přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím ke všem rizikům specificky spojeným s investičním projektem. Dále Úřad při uplatnění regulace cen podle odstavce 1 zohlední rovněž přínosy předvídatelných a stabilních velkoobchodních cen při zajišťování účinného vstupu a dostatečných pobídek pro všechny operátory, aby zaváděli nové a zdokonalené sítě.

§ 58

Způsob regulace cen

(1) Způsoby regulace cen, které je Úřad oprávněn uplatnit za podmínek stanovených v § 57, jsou

a) stanovení minimálních nebo maximálních cen,

b) usměrňování vývoje cen stanovením podmínek, kterými jsou

1. maximální rozsah možného zvýšení ceny ve vymezeném období,

2. maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období,

3. závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci, včetně povinnosti nákladové orientace, stanovení efektivně a účelně vynaložených nákladů a přiměřeného zisku, nebo

4. závazný postup při tvorbě cen na souvisejících maloobchodních trzích u vertikálně integrovaného podniku, včetně uložení zákazu stlačování marží a povinnosti zajistit replikovatelnost nabídek,

c) časově omezený zákaz zvyšování cen nad dosud platnou úroveň na relevantním trhu (dále jen "cenové moratorium"); cenové moratorium lze stanovit nejdéle na dobu 12 měsíců.

(2) Při regulaci ceny podle odstavce 1 písm. a) může Úřad stanovit cenu vycházející z cen srovnatelných trhů.

(3) Způsoby regulace cen lze účelně spojovat.

§ 59

Rozhodnutí o ceně

(1) Rozhodnutí o ceně musí obsahovat v odůvodnění i metodu postupu Úřadu, která byla podkladem k rozhodnutí. Úřad návrh rozhodnutí o ceně konzultuje podle § 130 a 131.

(2) Rozhodnutí o ceně Úřad uveřejní.

§ 60

Povinnosti podniku s významnou tržní silou

(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, který má na základě rozhodnutí Úřadu povinnost nákladové orientace cen, je povinen na žádost Úřadu prokázat, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované a jsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86. Pro kontrolu výpočtu nákladů může Úřad použít metody, které nejsou závislé na metodách používaných dotčeným podnikem s významnou tržní silou, popřípadě použít ceny srovnatelných trhů.

(2) Dojde-li Úřad na základě kontroly podle odstavce 1 k závěru, že dotčená osoba neplní povinnosti nákladové orientace cen, uloží tomuto subjektu rozhodnutím povinnost tyto ceny upravit. Toto rozhodnutí musí obsahovat odůvodnění.

HLAVA IV

PRÁVA A POVINNOSTI PODNIKATELŮ, ÚČASTNÍKŮ, SPOTŘEBITELŮ A KONCOVÝCH UŽIVATELŮ

Díl 1

Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zajišťování veřejných komunikačních sítí

§ 61

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71.

(2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování ohroženo nebo přerušeno.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit nepřetržitý přístup k tísňovým číslům, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 10, a k evropským harmonizovaným číslům.

(4) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků hlasové komunikační služby. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla.

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených zpráv.

(6) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu umožňující mezinárodní volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Cena za tato volání musí být obdobná jako cena, kterou si tento podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.

(7) Podnikatel poskytující službu ukončení volání je povinen uplatňovat jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Evropské unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Evropské unii maximálně ve výši stanovené předpisem vydaným Komisí podle čl. 75 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972. Úřad každoročně informuje Sdružení BEREC a Komisi o plnění této povinnosti.

(8) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neuplatní vůči koncovému uživateli z důvodů týkajících se jeho státní příslušnosti, místa pobytu nebo místa jeho usazení žádné diskriminační požadavky nebo podmínky v souvislosti s poskytováním služby elektronických komunikací, pokud k takovému odlišnému zacházení nejsou dány objektivní důvody.

§ 62

(1) Osoba vykonávající komunikační činnost je povinna používat pro poskytování služeb, určování technických rozhraní a síťových funkcí v míře nezbytně nutné pro zabezpečení interoperability a bezpečnosti služeb, spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel a k rozšíření možností výběru pro uživatele normy a specifikace, jejichž seznam je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a přiřazených služeb, spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel.

(2) Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny, použijí se normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro normalizaci. Pokud takové normy a specifikace neexistují, použijí se přiměřeně mezinárodní normy nebo doporučení přijatá Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

(3) S využitím norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující sítě elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických komunikací povinni dodržovat. Síťové plány Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

§ 63

Informační povinnosti u smluv

(1) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji, poskytne spotřebiteli před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, vedle informací podle § 1811 a 1820 občanského zákoníku také informace

a) stanovené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v rozsahu, v jakém se vztahují k poskytované službě, a

b) o právu na paušální náhradu podle § 34 odst. 11 a § 34a odst. 11.

(2) Informace podle odstavce 1 se poskytují jasně a srozumitelně v textové podobě nebo ve formě dokumentu, který zpřístupní poskytovatel podle odstavce 1, ve snadno dostupné elektronické verzi. Poskytovatel podle odstavce 1 spotřebitele výslovně upozorní, že daný dokument je k dispozici a že je důležité si jej stáhnout pro účely dokumentace, pozdějšího použití a reprodukce v nezměněné podobě.

(3) Informace podle odstavce 1 se poskytují na žádost ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb⁷⁶).

(4) Informace podle odstavců 1, 2, 5 a 9 se poskytují též koncovému uživateli, kterým je mikropodnik⁷⁷), malý podnik⁷⁷) nebo nezisková organizace, ledaže se výslovně vzdal všech, nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Koncový uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, včetně informace, zda se zříká takového práva.

(5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, je povinen poskytnout spotřebitelům také stručné a snadno čitelné shrnutí smlouvy odpovídající šabloně pro shrnutí smlouvy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁷⁸). Toto shrnutí obsahuje alespoň

a) u podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího přístup k veřejné komunikační síti jméno, popřípadě jména, příjmení, sídlo, obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a v případě, že se liší, kontaktní údaje pro vytýkání vad vyúčtování ceny nebo poskytované veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „reklamace“),

b) hlavní znaky každé poskytované služby elektronických komunikací,

c) ceny za aktivaci služeb elektronických komunikací a jakékoli pravidelné platby související s jejím používáním v případě, že je služba poskytována za přímou peněžní platbu,

d) délku trvání smlouvy a podmínky pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy,

e) rozsah, v němž jsou produkty a služby určeny pro koncové uživatele se zdravotním postižením,

f) přehled informací požadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu⁷⁹), jde-li o služby přístupu k internetu.

(6) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen řádně vyplnit požadované informace do šablony pro shrnutí smlouvy podle odstavce 5 a poskytnout jej spotřebiteli bezplatně před uzavřením smlouvy, a to i u smluv uzavíraných distančním způsobem. Je-li z objektivních technických důvodů nemožné poskytnout shrnutí smlouvy v daném okamžiku, je poskytovatel povinen jej poskytnout neprodleně poté a smlouva nabývá účinnosti v okamžiku, kdy spotřebitel po obdržení shrnutí smlouvy potvrdí svůj souhlas se smlouvou.

(7) Údaje o obsahu závazku, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy, ledaže si strany výslovně ujednaly určitou náležitost jinak.

(8) Smlouva musí také obsahovat ověřovací kód podle § 34 odst. 7 písm. d) a § 34a odst. 5 písm. e) a identifikační údaje účastníka, kterými jsou, je-li uživatelem

a) podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

b) podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c) nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno.

(9) Je-li služba přístupu k internetu nebo veřejně dostupná interpersonální komunikační služba účtována na základě času nebo objemu spotřeby, je její poskytovatel povinen nabízet spotřebiteli funkci sledování a kontroly využívání každé z účtovaných služeb. Tato funkce zahrnuje včasný přístup k informacím o úrovni spotřeby služeb zahrnutých do plánu sazeb. Poskytovatel je povinen informovat spotřebitele před dosažením limitu spotřeby, jak jej stanovil Úřad podle odstavce 10, a který je zahrnut v jeho cenovém plánu, jakož i při úplném vyčerpání určité služby zahrnuté v jeho cenovém plánu.

(10) Úřad může stanovit náležitosti informační povinnosti poskytovatele o úrovni spotřeby a dočasném přerušení dalšího využívání příslušných služeb, je-li dosažen Úřadem stanovený finanční nebo objemový limit, a to

a) opatřením obecné povahy v případě neplnění informační povinnosti podle odstavce 9 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo

b) rozhodnutím v případě nedodržení informační povinnosti podle odstavce 9 poskytovatelem.

(11) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služby komunikace mezi stroji, nebo zajišťujícímu připojení k veřejné komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti, jsou-li v rozporu s tímto zákonem, prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu, se zákonem o ochraně spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele^24a), nebo s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti elektronických komunikací.

(12) Uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo připojení k veřejné komunikační síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo zajištující připojení k veřejné komunikační síti povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout spotřebiteli nebo koncovému uživateli, který je podnikající fyzickou osobou, informace podle odstavce 1 písemně, a to v listinné nebo elektronické podobě. Lhůta pro odstoupení spotřebitele nebo koncového uživatele, který je podnikající fyzickou osobou, od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo obchodní prostory nebo při použití prostředků komunikace na dálku začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto informací.

§ 63a

Transparentnost a zveřejňování informací

(1) V případě, že poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby podmiňuje poskytování této služby určitými podmínkami, zveřejní přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem a ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb⁷⁶) tyto informace:

a) své kontaktní údaje,

b) popis nabízených služeb, a to

1. rozsah nabízených služeb a hlavní znaky každé poskytované služby, včetně případných minimálních úrovní kvality služby, je-li nabízena, a případných omezení využívání poskytnutého koncového zařízení stanovených poskytovatelem,

2. ceny za nabízené služby, včetně informací o objemech komunikace (například datová omezení, počet minut hlasových volání, počet zpráv) v rámci zvláštních cenových plánů a o použitelných cenách za dodatečné jednotky komunikace, číslech a službách, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky, platbách za přístup a údržbu, všech druzích plateb za provoz, zvláštních a cílených systémech sazeb a o jakýchkoli dalších platbách a nákladech souvisejících s koncovým zařízením,

3. nabízené poprodejní služby, služby údržby a služby asistence pro zákazníky, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat,

4. standardní smluvní podmínky, včetně doby trvání závazku ze smlouvy, plateb při předčasném zániku závazku ze smlouvy, práv souvisejících s ukončením závazku ze smlouvy k balíčku nebo jeho části a postupů a přímých plateb za přenositelnost čísel,

5. v případě poskytovatele interpersonální komunikační služby založené na číslech informace o přístupu k tísňovým službám a údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace nebo jakákoliv omezení těchto informací; v případě poskytovatele interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech informace o tom, do jaké míry může být přístup k tísňovým službám podporován nebo nikoliv,

6. podrobnosti o produktech a službách, včetně všech funkcí, praktik, politik a postupů a změn ve fungování služeb specificky určených pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb⁸⁴),

c) existující mechanismy řešení sporů.

(2) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen pravidelně aktualizovat informace podle odstavce 1.

(3) Úřad může vyhláškou stanovit formu, jakou se informace podle odstavce 1 zveřejňují. Tyto informace je poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb povinen poskytnout Úřadu na jeho žádost před jejich zveřejněním.

§ 63b

Doba trvání závazku ze smlouvy a jeho zánik

(1) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech a přenosovou službu používanou pro poskytování služeb mezi stroji, nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců, jinak se smlouva považuje za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. To platí i v případě uživatele, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se práva plynoucího z tohoto odstavce výslovně nevzdal. Uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Odstavec 1 se nepoužije na dobu trvání smluv o splátkách, ve kterých spotřebitel ve zvláštní smlouvě souhlasil se splátkovými platbami výhradně za zavedení fyzického připojení, zejména k sítím pro připojení s velmi vysokou kapacitou. Tyto smlouvy o zavedení fyzického připojení nezahrnují koncová zařízení, jako jsou routery a modemy, a nesmí bránit spotřebitelům v uplatnění jejich práv podle odstavce 1.

(3) Jestliže smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech a přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, uzavřená na dobu určitou umožňuje automatické prodloužení závazku za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou byla smlouva uzavřena, má účastník po takovémto automatickém prodloužení právo závazek ze smlouvy kdykoli bezplatně vypovědět s nejvýše jednoměsíční výpovědní dobou. Poskytovatel služby prokazatelně informuje účastníka v textové podobě jasně a srozumitelně nejméně 1 měsíc před tímto automatickým prodloužením závazku ze smlouvy o jeho konci a o způsobech, jak lze závazek ze smlouvy vypovědět. Dále tento poskytovatel služby účastníka informuje o nejvýhodnějších cenách za jím poskytované služby.

(4) Informaci podle odstavce 3 věty poslední poskytne účastníkům poskytovatel služby také alespoň jednou ročně.

(5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než je interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech, může změnit smluvní podmínky, je-li to ujednáno a jestliže v textové podobě jasným a srozumitelným způsobem informoval účastníka o veškerých změnách smluvních podmínek nejpozději 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy a zároveň ho informoval o jeho právu vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, jestliže s novými podmínkami nesouhlasí. Právo vypovědět závazek ze smlouvy je možné uplatnit do 1 měsíce po doručení oznámení. Účastník má právo bezplatně vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, pouze v případě, nejsou-li pro něj navrhované změny výhradně přínosné, nejsou-li čistě administrativní povahy a s neutrálními dopady, nebo pokud smlouva nebyla změněna na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle § 63 odst. 11.

(6) Je-li skutečné poskytování služby elektronických komunikací, jiné než služby přístupu k internetu a interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, narušeno jakoukoli významnou trvající nebo často se opakující odchylkou od plnění uvedeného ve smlouvě, může účastník, který je spotřebitelem, vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 7.

(7) V případě, kdy má podle odstavce 3, 5 nebo 6 anebo podle § 63c odst. 2 účastník právo vypovědět závazek ze smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, před koncem původně sjednaného období, neukládá se mu žádná úhrada, kromě úhrady za dotované koncové zařízení, pokud si ho ponechá. V takovém případě výše úhrady nesmí překročit poměrnou část hodnoty tohoto zařízení dohodnutou v okamžiku uzavření smlouvy, nebo části ceny za služby, kterou zbývá uhradit do zániku závazku ze smlouvy, podle toho, která z těchto 2 částek je nižší. Bylo-li omezeno využívání dotovaného koncového zařízení v jiných sítích, poskytovatel toto omezení bezplatně odstraní nejpozději v okamžiku zaplacení úhrady.

(8) V případě zániku závazku ze smlouvy výpovědí, nebo dohodou smluvních stran před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, z jiných důvodů než podle odstavce 7, smí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo koncovým uživatelem, který je podnikající fyzickou osobou, úhrada požadována pouze, pokud smlouva skončí do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, a nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou, vyšší než jedna dvacetina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo jedna dvacetina součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny. V případě dotovaného koncového zařízení se postupuje podle odstavce 7.

(9) Jde-li o přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, může práv podle odstavců 5 až 8 požívat pouze účastník, který je spotřebitelem, mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací.

(10) Využije-li účastník právo podle § 34 odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy nejpozději počátkem prvního pracovního dne následujícího po uplynutí doby 2 pracovních dnů, která začne běžet, jakmile přejímající poskytovatel služby vyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 9, pokud se nedohodnou jinak. Tato doba se neuplatní, pokud doba zbývající do zániku závazku ze smlouvy je kratší, k přenesení čísla nedošlo nebo na žádost účastníka.

(11) Využije-li účastník právo podle § 34a odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy dnem, kdy došlo k ukončení postupu změny poskytovatele služby přístupu k internetu. Na žádost účastníka může být okamžik zániku závazku ze smlouvy stanoven odlišně. Zánik závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu v důsledku změny poskytovatele služby může být důvodem pro ukončení této služby v rámci smluvního vztahu na velkoobchodní úrovni.

(12) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro zánik závazku ze smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, nemají právní účinky.

§ 63c

Nabídky balíčků

(1) Jestliže balíček služeb nebo balíček služeb a koncového zařízení nabízený spotřebiteli obsahuje službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech, použijí se § 34 a 34a, je-li to technicky proveditelné, a § 63 odst. 5 a 6, § 63a a 63b na všechny služby balíčku, jako jsou služby elektronických komunikací nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání, popřípadě jiné služby informační společnosti, a obdobně i na ty služby, na které by se uvedená ustanovení jinak nevztahovala.

(2) Má-li spotřebitel právo ukončit závazek ze smlouvy ke kterékoli složce balíčku podle odstavce 1 před koncem ujednaného období z důvodu vadného plnění nebo jiného porušení smlouvy, má právo ukončit závazek ze smlouvy ke všem složkám balíčku.

(3) Uzavření smlouvy týkající se doplňkových služeb nebo koncového zařízení, které poskytuje nebo distribuuje tentýž poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, neprodlužuje původní dobu trvání smlouvy, k níž se služby nebo koncové zařízení přidávají, pokud s tím spotřebitel při uzavírání smlouvy o doplňkových službách nebo koncovém zařízení výslovně nevyjádřil svůj souhlas.

(4) Odstavce 1 a 3 se použijí rovněž na účastníka, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se výslovně nevzdal všech nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Účastník, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, doloží tuto skutečnost prohlášením v okamžiku uplatnění práva podle odstavců 1 a 3.

§ 63d

Úřad pro potřeby spotřebitele sbírá, zpracovává a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup vysvětlující informace a postupy týkající se parametrů poskytování služeb elektronických komunikací, včetně informací, které usnadní využívání služeb elektronických komunikací osobami se zdravotním postižením.

§ 63e

(1) Ustanovení § 33, 33b, 34, 34a, 38, 43, 63 až 63d, 69b a 71 se nepoužijí na mikropodnik poskytující interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, ledaže poskytuje i jiné služby elektronických komunikací.

(2) Mikropodnik, na který se vztahuje výjimka podle odstavce 1, má povinnost o této skutečnosti informovat vhodným způsobem koncové uživatele před uzavřením smlouvy.

§ 64

Vyúčtování ceny, reklamace

(1) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

(2) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen v elektronické podobě poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby, nebo souhrnné vyúčtování ceny za poskytnuté služby jednou položkou. Vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby obsahuje rovněž informace o základních podmínkách poskytované služby, které stanoví prováděcí právní předpis podle odstavce 13. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncový uživatel, popřípadě uživatel, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.

(3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. d) bod 1, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele.

(4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.

(5) Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné podobě než elektronické.

(6) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut.

(7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Vydání tohoto rozhodnutí může být prvním úkonem Úřadu v řízení. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Pro doručování v řízení o odkladném účinku se ustanovení zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení⁵⁸) použijí obdobně.

(9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.

(10) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem.

(11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, který je koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.

(12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.

(13) Rozsah vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby podle odstavce 2 stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

§ 65

Neplacení nebo opožděné placení účtu

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen před započetím poskytování služby prokazatelně upozornit účastníka na důsledky neplacení účtů. Náklady za prokazatelné upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Nezaplatil-li účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté služby, podnikatel uvedený v odstavci 1 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1 týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může podnikatel účastníku omezit poskytování dotčené samostatně účtované služby zamezením aktivního přístupu ke službě, s výjimkou přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace. Cena za prokazatelné upozornění musí být nákladově orientovaná.

(3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 může ukončit smluvní vztah nebo nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny.

§ 66

Informační a operátorské služby

(1) Poskytovatel interpersonální komunikační služby založené na číslech, který přiděluje čísla podle číslovacího plánu účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, jí předat osobní a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas, a to za podmínek podle a v rozsahu § 95. Tento poskytovatel je povinen účastníky před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá osobě, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a za cenu, která je nákladově orientovaná a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník výslovně uvedl, že si přeje být kontaktován za účelem marketingu. Není-li v účastnickém seznamu tato informace uvedena nebo v něm nejsou uvedeny žádné osobní a identifikační údaje účastníka, anebo tyto údaje nebyly předány, má se za to, že si účastník kontakt za účelem marketingu nepřeje.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit všem účastníkům přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech.

(3) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen zajistit přístup k informační službě o účastnických číslech kterémukoliv podnikateli usazenému v Evropské unii.

§ 66a

Srovnávací nástroj

(1) Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bezplatný nezávislý srovnávací nástroj, který umožní porovnávat a posuzovat různé veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „srovnávací nástroj“) z hlediska

a) cen za poskytování služeb a

b) kvality poskytované služby, je-li nabízena minimální kvalita služby nebo je-li poskytovatel služby povinen takové informace zveřejnit podle § 71.

(2) Srovnávací nástroj uvedený v odstavci 1 musí

a) být provozně nezávislý na podnikatelích poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

b) jasně uvádět identifikační údaje vlastníka a provozovatele srovnávacího nástroje,

c) stanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž bude porovnání vycházet,

d) poskytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace,

e) být otevřený jakémukoli podnikateli poskytujícímu veřejně dostupné služby elektronických komunikací, zpřístupňovat důležité informace a obsahovat širokou škálu nabídek, jež pokrývá významnou část trhu, a v případě, že zobrazené informace nepředstavují úplný přehled trhu, zřetelné prohlášení v tomto smyslu před zobrazením výsledků,

f) nabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací,

g) obsahovat možnost srovnání cen a kvality poskytovaných služeb mezi nabídkami dostupnými pro spotřebitele a mezi těmito nabídkami a standardními veřejně dostupnými nabídkami pro jiné koncové uživatele.

(3) Úřad může zajistit provozování srovnávacího nástroje podle odstavce 1 certifikací poskytovatele srovnávacího nástroje, který splňuje požadavky podle odstavce 2.

(4) Podnikatelé poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací zahrnuté ve srovnávacím nástroji jsou povinni předávat Úřadu nebo poskytovateli srovnávacího nástroje veškeré informace nezbytné pro zajištění srovnávacího nástroje.

(5) Druhy veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na které se vztahuje povinnost podle odstavce 4, rozsah, formu a způsob předávání informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. Veřejně dostupné interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech mohou být zahrnuty do srovnávacího nástroje, pouze pokud je to pro naplnění účelu podle odstavce 1 případné.

§ 67

Identifikace zlomyslné nebo obtěžující komunikace

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen na žádost a na náklady svého účastníka zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o osobách podle § 95 odst. 3, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 95 odst. 4.

§ 69

Poskytovatel služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech je povinen poskytovat bezplatně koncovému uživateli, je-li to technicky možné, službu

a) identifikace volajícího,

b) přeposílání elektronické pošty nebo přístup k elektronické poště po přiměřenou dobu i po zániku závazku ze smlouvy s poskytovatelem služby přístupu k internetu.

§ 69a

(1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit poskytovatelům služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech podmínky týkající se povinnosti poskytovat spotřebitelům doplňkové služby podle § 38 odst. 2 písm. d).

(2) Úřad podmínky ve všeobecném oprávnění podle odstavce 1 nestanoví, zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.

(3) Úřad po veřejné konzultaci může stanovit podmínky podle odstavce 1 jen na část území České republiky.

§ 69b

(1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 43 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé.

(2) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad rozhodnout, aby poskytovatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami, poskytoval službu za cenu odlišnou, než je poskytována za běžných tržních podmínek. Ztráty vzniklé tomuto poskytovateli v souvislosti s poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

(3) Úřad může rozhodnout za podmínek podle odstavce 2 o uplatňování jednotné ceny na území celého státu, která bude stanovena například průměrnou cenou v rámci poskytování služby za běžných tržních podmínek.

(4) V případě, že by povinnosti uložené podle odstavců 2 a 3 všem poskytovatelům veřejně dostupné služby elektronických komunikací prokazatelně vedly k nadměrné administrativní nebo finanční zátěži, může Úřad rozhodnutím podle odstavců 2 a 3 určit pouze některé poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací za účelem snížení administrativního nebo finančního zatížení ve srovnání se situací, pokud by tato povinnost byla určena všem těmto poskytovatelům.

(5) Při určování poskytovatelů podle odstavce 4 Úřad přihlédne k tomu, aby tito poskytovatelé byli schopni zajistit služby pro všechny spotřebitele se zvláštními sociálními potřebami.

(6) Služba podle odstavce 2 musí být poskytována s dostatečnou dobou dostupnosti čísla a musí bránit neodůvodněnému odpojení služby.

(7) Poskytovatelé veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytující zvláštní sazby nebo balíčky spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami informují Úřad bez zbytečného odkladu o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně.

(8) Úřad může uložit změnu nebo zrušení nabídky podle odstavce 7, pokud by nebyla zajištěna transparentnost nebo nediskriminace.

(9) Úřad sbírá a zveřejňuje informace pro osoby se zvláštními sociálními potřebami a v rámci svých kompetencí podporuje využívání specifických zařízení a specifických služeb zdravotně postiženým osobám, které zvyšují rovnocenný přístup, a to zejména za účelem využívání služeb úplné konverzace a konverzních služeb nebo využívání tísňové komunikace.

§ 71

Kvalita služby

(1) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, který řídí alespoň některé prvky sítě buď přímo, nebo prostřednictvím příslušné dohody o úrovni služeb, je povinen zveřejňovat úplné, srovnatelné, spolehlivé, uživatelsky vstřícné a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb a o opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele. Tyto informace je povinen zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup a na žádost Úřadu poskytnout před jejich zveřejněním.

(2) Poskytovatel veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen informovat spotřebitele o tom, zda kvalita služeb, které poskytuje, závisí na vnějších faktorech, jako je například kontrola nad přenosem signálu či připojení k síti. Poskytovatel je dále povinen tyto informace zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup u všech svých služeb.

(3) Opatření zaměřená na kvalitu služeb musí splňovat požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu⁶⁹).

(4) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 66a.

(5) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné postupy pro vyhodnocování kvality, včetně případných mechanismů certifikace kvality, může Úřad stanovit opatřením obecné povahy v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo rozhodnutím v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 poskytovatelem služeb.

(6) Úřad může stanovit opatřením obecné povahy nebo rozhodnutím požadavky na zajištění minimální kvality služeb pro poskytování služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb.

§ 72

Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb ve veřejném zájmu

(1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, nebo podnikateli, který poskytuje služby elektronických komunikací používané pro veřejné šíření rozhlasového nebo televizního vysílání, pokud tyto sítě a služby využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového a televizního vysílání, může z důvodu veřejného zájmu rozhodnutím uložit povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související doplňkové služby, aby byl umožněn vhodný přístup koncovým uživatelům se zdravotním postižením ke službám televize s internetem a elektronických programových průvodců.

(2) Úřad povinnost podle odstavce 1 uloží jen na základě zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

§ 72a

(1) Služba šíření rozhlasového a televizního vysílání se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání^11),16) a podnikatelem poskytujícím tuto službu elektronických komunikací nebo podnikatelem zajišťujícím sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání.

(2) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání je povinen jednat o uzavření smlouvy podle odstavce 1 v případě, kdy je o to požádán provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání.

(3) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání je povinen smlouvu podle odstavce 1 uzavřít, pokud požadavky provozovatele rozhlasového a televizního vysílání nejsou v rozporu s návrhem smlouvy podle § 72b, odpovídají technickým parametrům jeho sítě, v jejich důsledku by nemohlo dojít k narušení integrity jeho sítě a požadovaná cena není nižší než nákladově orientovaná cena.

(4) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1, je Úřad oprávněn na základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout spor. Pro rozhodnutí sporu platí obdobně § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.

(5) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.

§ 72b

(1) Má-li být předmětem smlouvy podle § 72a odst. 1 šíření zemského digitálního televizního vysílání, je podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání povinen vypracovat návrh smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat kromě náležitostí podle § 63 odst. 3 všeobecné smluvní podmínky uvedené v odstavci 2, a uveřejnit jej v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Smlouvu lze uzavřít nejdříve jeden měsíc po zveřejnění jejího návrhu. Pro změny návrhu smlouvy se použije toto ustanovení obdobně.

(2) Všeobecné smluvní podmínky obsahují návrh cen rozdělený na ceny celkové a ceny dílčí, návrh ceny za šíření jednotkového objemu datového toku a návrh technického řešení, který zahrnuje údaje o

a) minimálním a maximálním pokrytí obyvatelstva signálem,

b) dostupnosti, spolehlivosti a kvalitě signálu,

c) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden televizní program včetně možnosti statistického multiplexování,

d) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden rozhlasový program,

e) předpokládaném rozsahu pokrytí území,

f) použitém standardu zdrojového kódování,

g) použitém ochranném intervalu,

h) podmínkách týkajících se převzetí dat elektronických programových průvodců (EPG) k šíření,

i) podmínkách případného členění programu v rámci vysílací sítě,

j) předpokládaném termínu zahájení poskytování služby šíření vysílání,

k) časovém harmonogramu rozvoje vysílací sítě, pokud není vybudována v plném rozsahu,

l) podmínkách výstavby doplňujících vysílačů v rámci jednokmitočtové vysílací sítě,

m) velikosti datového toku vyhrazeného pro ostatní doplňkové a informační služby,

n) velikosti datového toku vyhrazeného pro služební informace a potřeby operátora sítě,

o) parametrech a směrech přenosu televizního signálu mezi studii provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, popřípadě údaje o kontribučním systému, pokud je tato služba nabízena.

§ 72c

Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání a podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti sdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku sítě elektronických komunikací a o rozsahu a struktuře využívaného datového toku vždy k 31. prosinci každého kalendářního roku do konce následujícího kalendářního měsíce a při změně těchto údajů do pěti dnů ode dne uskutečnění změny. Údaje podle předchozí věty zveřejňuje podnikatel v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad tyto údaje zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Díl 2

Přístroje

§ 73

(1) Přístrojem se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení, které je rádiovým zařízením nebo telekomunikačním koncovým zařízením anebo obojím.

(2) Stanoví-li zvláštní právní předpis^25),26) pro přístroje technické požadavky (dále jen "technické požadavky"), tyto přístroje nesmí být uváděny do provozu ani provozovány, pokud technické požadavky nesplňují.

(3) Rádiovým zařízením se rozumí elektrický nebo elektronický výrobek, který záměrně vysílá nebo přijímá rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování, nebo elektrický nebo elektronický výrobek, který je třeba doplnit příslušenstvím, například anténou, aby mohl záměrně vysílat nebo přijímat rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování.

(4) Telekomunikačním koncovým zařízením se rozumí zařízení přímo nebo nepřímo připojené k rozhraní veřejné komunikační sítě, které může vysílat, zpracovávat nebo přijímat informace bez ohledu na použitou technologii. Připojení je nepřímé, jestliže je mezi rozhraní sítě a koncové zařízení připojeno další zařízení. Za telekomunikační koncové zařízení se rovněž považuje družicová pozemská stanice.

(5) Veřejným telefonním automatem se rozumí telekomunikační koncové zařízení, kterým je veřejně dostupný telefonní přístroj, k jehož užití mohou být používány jako platební prostředky zejména mince, platební karty nebo předplacené karty, včetně karet s kódy volby. Toto telekomunikační koncové zařízení může být vybaveno i pro poskytování dalších služeb.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit připojení telekomunikačního koncového zařízení ke vhodnému rozhraní, pokud toto koncové zařízení splňuje technické požadavky.

(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a oznámit Úřadu typy rozhraní, která nabízí pro připojení přístrojů, a jejich technické specifikace. Tyto povinnosti musí splnit nejpozději 1 měsíc před tím, než budou veřejné telekomunikační služby poskytované prostřednictvím těchto typů rozhraní k dispozici. Změny technické specifikace je povinen oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 3 měsíce přede dnem jejich provedení.

(8) Technické specifikace uvedené v odstavci 7 musí být natolik podrobné, aby umožňovaly konstruovat přístroje schopné využívat všechny veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které jsou prostřednictvím příslušných rozhraní poskytovány. Technické specifikace musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby výrobci mohli provádět příslušné zkoušky s ohledem na technické požadavky platné pro přístroje.

(9) Úřad vede seznam typů rozhraní oznámených podle odstavce 7 a oznamuje tyto typy Komisi.

§ 74

(1) Úřad může rozhodnout o vyřazení přístroje, který nesplňuje technické požadavky, z provozu. Rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rovněž uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pokud Úřad rozhodne o vyřazení přístroje z provozu, musí v odůvodnění uvést, zda k neshodě s technickými požadavky došlo

a) nesprávným použitím harmonizovaných norem,

b) nedostatky v harmonizovaných normách,

c) nesplněním technických požadavků.

Úřad oznamuje Komisi každé takové rozhodnutí a důvody pro své rozhodnutí. Každý takový podnět Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Úřad dá podnět orgánu, v jehož kompetenci je dozor nad uváděním přístrojů na trh²⁷), aby zakázal nebo omezil uvádění na trh nebo stáhl z trhu rádiová zařízení, která způsobují škodlivou interferenci existujících služeb elektronických komunikací nebo by způsobovala škodlivou interferenci plánovaných služeb elektronických komunikací v kmitočtových pásmech využívaných na území České republiky.

(4) Úřad může omezit uvádění rádiových zařízení do provozu pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiového spektra, zabránění škodlivé interferenci nebo z důvodu ochrany veřejného zdraví. Ustanovení odstavce 1 ani podmínky uvedené v oprávnění pro poskytování příslušné služby elektronických komunikací tímto nejsou dotčeny.

(5) Úřad může povolit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť na jeho žádost, aby odmítl připojit, odpojil nebo vyřadil z provozu přístroj, který splňuje technické požadavky, pokud tento přístroj způsobuje poškození sítě nebo škodlivou interferenci anebo narušuje funkčnost sítě. Každé takové povolení Úřad oznámí Komisi a současně jej uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může za mimořádných okolností přístroj odpojit, je-li to nezbytné pro ochranu sítě a jestliže uživateli neprodleně nabídne alternativní bezplatné řešení. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť o tom bez odkladu vyrozumí Úřad. Informaci o každém takovém vyrozumění Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Úřad může za mimořádných okolností, pokud provozovatel přístroje není Úřadem zjištěn, znemožnit provozování přístroje, jestliže dochází k porušování povinností a podmínek podle § 114 odst. 1.

§ 75

(1) Je-li to technicky proveditelné, je podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na základě písemné žádosti Policie České republiky a na její náklady pro účely trestního řízení znemožnit na požadovanou dobu, nejdéle však na dobu povoleného odposlechu, provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti, který umožňuje šifrování, kódování nebo jiný způsob utajení přenášené zprávy účastníkem.

(2) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu o souhlasu se znemožněním provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení u Policie České republiky vedeno, a musí být podepsaná odpovědnou osobou.

(3) Nehledě k ustanovení odstavců 1 a 2, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, je podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na písemnou žádost Policie České republiky znemožnit provozování odcizeného koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti. Tím není dotčeno právo účastníka požadovat zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) u podnikatele poskytujícího hlasovou komunikační službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být doložena protokolem Policie České republiky o oznámení odcizení věci a souhlasem dotčeného vlastníka odcizeného zařízení se znemožněním provozování tohoto zařízení ve veřejné mobilní telefonní síti.

(5) Žádosti podle odstavců 1 a 3 mohou být zaslány v elektronické podobě.

Díl 4

Propojení a přístup k sítím elektronických komunikací a přiřazeným prostředkům

§ 78

(1) Přístupem se rozumí zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně jinému podnikateli, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb přenosu obsahu. Přístupem se rozumí zejména

a) přístup k síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům, který může zahrnovat připojení zařízení po pevných nebo jiných než pevných prostředcích; zahrnuje zejména zpřístupnění účastnického vedení a prostředků a služeb nezbytných k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení,

b) přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, stožárů a prostředků pro vedení kabelů,

c) přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu,

d) přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím obdobnou funkci,

e) přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming,

f) přístup k systému podmíněného přístupu,

g) přístup ke službám virtuálních sítí,

h) propojení veřejných komunikačních sítí,

i) přístup k informačním systémům nebo databázím pro objednávání, žádosti o údržbu, opravy a fakturaci.

(2) Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných sítí elektronických komunikací užívaných týmž nebo jiným podnikatelem s cílem umožnit komunikaci uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnit přístup ke službám poskytovaným jiným podnikatelem, pokud tyto služby poskytují zúčastněné strany nebo jiné strany, které mají přístup k síti.

(3) Propojení je specifickým druhem přístupu zřízeného mezi veřejnými komunikačními sítěmi, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi těmito sítěmi. Propojení může být přímé nebo nepřímé. Nepřímým propojením se rozumí propojení 2 veřejných komunikačních sítí prostřednictvím veřejné komunikační sítě třetího podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť.

(4) Účastnickým vedením se rozumí fyzické spojení využívající signály elektronických komunikací spojující koncový bod sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné komunikační síti.

§ 79

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen sjednat propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen nabídnout přístup a propojení jinému podnikateli, který podle § 13 oznámil podnikání, za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými Úřadem podle § 51 odst. 6, § 72, 78, § 79 odst. 2, § 80, 83, 85, 85a, 86 a 86e.

(2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 v odůvodněných případech rozhodnutím uložit

a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti, včetně povinnosti umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78, k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, včetně propojení sítí,

b) operátoru povinnost v případě zabezpečení přístupu koncových uživatelů ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání a souvisejícím doplňkovým službám umožnit přístup k rozhraní pro aplikační programy (API) a elektronickému programovému průvodci (EPG),

c) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v nezbytné míře povinnosti k zajištění interoperability jím poskytovaných služeb,

d) podnikateli, který poskytuje interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které dosahují významné úrovně pokrytí a využívání koncovými uživateli, povinnost zajistit spojení mezi koncovými body koncových uživatelů s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb.

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.

(4) Povinnost podle odstavce 2 písm. d) lze uložit pouze

a) v míře nezbytné k zajištění interoperability interpersonálních komunikačních služeb, přičemž mohou zahrnovat přiměřené povinnosti pro poskytovatele těchto služeb zveřejnit a povolit používání, změny a další šíření relevantních informací příslušnými orgány a dalšími poskytovateli nebo povinnost používat normy nebo specifikace podle § 62, a

b) pokud Komise po konzultaci se Sdružením BEREC a při nejvyšším možném zohlednění jeho stanoviska zjistila zřetelnou hrozbu pro spojení mezi koncovými body koncových uživatelů v celé Evropské unii nebo v alespoň 3 členských státech a přijala prováděcí opatření specifikující povahu a rozsah veškerých povinností, které mohou být uloženy.

§ 79a

(1) Nejsou-li žádnému podnikateli zpřístupněny žádné funkční a podobné alternativní prostředky pro přístup ke koncovým uživatelům za spravedlivých a přiměřených podmínek, může Úřad za podmínky, že je to přímo nezbytné pro místní poskytování služeb, které využívají rádiové spektrum, uložit podnikatelům, kteří zajišťují nebo jsou oprávněni zajišťovat sítě elektronických komunikací, povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu.

(2) Úřad může povinnosti podle odstavce 1 uložit za předpokladu, že tato možnost byla podnikateli jednoznačně stanovena v přídělu rádiových kmitočtů a pokud jsou odůvodněny tím, že v oblasti, která je předmětem těchto povinností, naráží tržně motivované zavádění infrastruktury pro poskytování sítí nebo služeb závislých na užívání rádiového spektra na nepřekonatelné ekonomické nebo fyzické překážky, a proto má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje. Za podmínek, kdy přístup a sdílení pasivní infrastruktury k vyřešení této situace samy o sobě nestačí, může Úřad uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury.

(3) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 1

a) potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele,

b) zajištění účinného využití rádiového spektra,

c) technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek,

d) stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb,

e) technologické inovace,

f) převažující potřebu podporovat pobídku operátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl.

(4) V případě řešení sporů může Úřad oprávněnému z povinnosti sdílení nebo přístupu uložit povinnost sdílet rádiové spektrum s operátorem poskytujícím přístup k infrastruktuře v příslušné oblasti. Při ukládání povinnosti sdílet rádiové spektrum je třeba zohlednit zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury.

(5) V případě uložení povinnosti podle odstavců 1, 7 nebo 8 anebo podle § 79 odst. 2 Úřad do 5 let ode dne jejich uložení provede přezkum a po konzultaci podle § 130 a 131 vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností. Uvedené orgány oznámí výsledek svého posouzení v souladu s postupy podle tohoto zákona.

(6) Úřad může po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitou věc podle § 104, sdílet své síťové prvky, přiřazené prostředky nebo svůj majetek, jejichž prostřednictvím je cizí nemovitá věc využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost může Úřad uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí.

(7) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky, kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo distribuční bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by jejich zdvojení bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo vlastníkovi přiřazených prostředků, nebo kabelového rozvodu, který nezajišťuje veřejnou komunikační síť. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení přiřazených prostředků, kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení síťových prvků, přiřazených prostředků a přiřazených služeb, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.

(8) Neřeší-li povinnosti uložené podle odstavce 7 dostatečně fungování hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, může Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti zajištění přístupu za první soustřeďovací nebo distribuční bod až po bod, který je schopen zajistit dostatečný počet připojení koncových uživatelů, aby byl pro subjekty usilující o účinný přístup z komerčního hlediska životaschopný, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední příslušné pokyny Sdružení BEREC. Úřad může v odůvodněných případech z technického nebo ekonomického hlediska uložit povinnosti přístupu nebo virtuálního přístupu.

(9) Úřad povinnosti podle odstavce 8 neuloží, pokud

a) podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť poskytuje jakémukoli podnikateli za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek schůdné a podobné alternativní prostředky pro spojení s koncovými uživateli prostřednictvím přístupu k síti s velmi vysokou kapacitou,

b) podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nabízí za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek přístup k síti s velmi vysokou kapacitou, nebo

c) uložení povinností by z ekonomického nebo finančního hlediska narušilo zavádění nových sítí, zejména menšími místními projekty.

(10) Úřad může podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který splňuje podmínky podle odstavce 9 písm. a) a b), uložit povinnosti podle odstavce 7, pokud byla tato síť financována z veřejných prostředků.

§ 80

(1) Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.

(2) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 4 až 7 obdobně.

(3) Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Osoba podle odstavce 1, která požádala o uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinna nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy předat Úřadu její úplné znění, včetně příloh.

(5) Pokud se oslovený operátor podle odstavce 1 rozhodl odmítnout uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, neprodleně písemně o odmítnutí informuje odmítnutého podnikatele a zároveň uvede konkrétní důvody odmítnutí, a to zejména

a) technické důvody,

b) ekonomické důvody,

c) organizační důvody, nebo

d) další důvody, které měly vliv na jeho rozhodnutí o odmítnutí navrhovaného řešení.

Tyto informace zašle odmítající operátor podle odstavce 1 současně Úřadu.

(6) Úřad vstoupí z vlastního podnětu, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5, nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení sítí. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy nebo k důvodům odmítnutí podle odstavce 5 vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám.

(7) Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, rozhodne Úřad na základě návrhu kterékoliv smluvní strany spor o přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Dnem zahájení jednání se rozumí den, kdy smluvní strana prokazatelně předala návrh smlouvy druhé smluvní straně.

(8) Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pokyny a postupy nutné k získání přístupu a propojení, aby z uložených povinností měly prospěch malé a střední podniky a operátoři s omezeným zeměpisným dosahem.

§ 81

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost, aby při poskytování přístupu nebo propojení uplatňoval rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností pro ostatní podnikatele poskytující rovnocenné služby a poskytoval jim služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní, vlastních organizačních složek, popřípadě svým dceřiným společnostem nebo společníkům nebo uvnitř podnikatelského seskupení³⁰).

(2) Podnikatel je povinen využívat informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí pouze k účelu, pro který mu byly poskytnuty. Při zpracování takto předaných nebo uložených informací tyto informace nesmí sdělit svým nepříslušným útvarům, dceřiným společnostem, společníkům nebo akcionářům, ani jiným podnikatelům, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu. Tím není dotčena povinnost poskytovat informace Úřadu podle § 115.

§ 82

(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace ceny, technické specifikace, síťové charakteristiky a jejich očekávaný vývoj, smluvní podmínky pro zajišťování a využívání sítě, včetně podmínek omezujících přístup, ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, zejména s ohledem na přechod ze starší infrastruktury.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejnit referenční nabídku přístupu nebo propojení s uvedením popisu příslušných nabídek rozdělených na části podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Tento subjekt nesmí v referenční nabídce přístupu nebo propojení požadovat, aby podnikatelé žádající přístup nebo propojení platili za prostředky a provozně-technické služby, které nejsou nezbytné pro požadovanou službu. Tím není dotčena povinnost uveřejnit referenční nabídku podle § 85 odst. 1.

(3) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně v referenční nabídce přístupu nebo propojení, pokud tato nabídka nevede k důslednému plnění povinností podle tohoto zákona.

(4) Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a podle § 84 odst. 4 a její rozsah a formu stanoví Úřad prováděcím právním předpisem, přičemž může specifikovat klíčové ukazatele výkonnosti, jakož i příslušné úrovně služeb.

§ 83

Podmínky přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového vysílání

(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarové rozhraní mezi aplikacemi, poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb, a zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize, určené pro digitální televizní a rozhlasové služby.

(2) Zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb.

(3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen "brána") se rozumí jakékoli technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění.

(4) Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají.

(5) Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání.

(6) Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby taková změna nebo zrušení povinností

a) negativně neovlivnila přístup koncových uživatelů k digitálnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání a programovým kanálům a službám specifikovaným v souladu s § 72,

b) negativně do budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na trzích digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele nebo na trzích systémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků.

Úřad musí vyrozumět s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou nebo zrušením uvedených povinností.

(7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených osob, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací.

(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem¹¹). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.

(9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen

a) umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,

b) zajistit poskytování služby elektronického programového průvodce, který je šířen jako součást souhrnného datového toku a musí obsahovat informace o všech rozhlasových a televizních programech v tomto datovém toku obsažených,

c) využívat přidělený rádiový kmitočet tak, aby pro služby šíření služeb informační společnosti nebylo využíváno více než 20 % přenosové kapacity sítě elektronických komunikací.

(10) Poskytovatel služby šíření digitálního televizního vysílání, který svým koncovým uživatelům poskytuje digitální televizní zařízení, je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné, aby toto digitální televizní zařízení bylo možné použít i u jiných poskytovatelů.

§ 84

Přístup k prostředkům a sdílení kapacit

(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejnou komunikační síť povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů.

(2) V případě, že Úřad usoudí, že odepření přístupu nebo přístup poskytnutý za nepřiměřených podmínek, které mají podobný účinek, by zabránily vzniku udržitelného konkurenčního trhu a nebyly by v zájmu koncového uživatele, může Úřad rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost

a) poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům a umožnit jim jejich využívání, včetně zpřístupnění účastnického vedení nebo jeho úseku,

b) poskytovat přístup třetím stranám k některým aktivním nebo virtuálním síťovým prvkům a službám,

c) poskytnutý přístup k prostředkům dodatečně nerušit,

d) poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími stranami,

e) poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu služeb nebo služby virtuálních sítí,

f) poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků,

g) poskytovat služby potřebné k zajištění interoperability služeb pro uživatele spočívající ve spojení od koncového bodu ke koncovému bodu nebo k zajištění roamingu ve veřejných komunikačních sítích,

h) poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb,

i) propojovat sítě nebo síťová zařízení,

j) poskytovat přístup k přiřazeným službám,

k) poskytovat přístup k inženýrským stavbám a jejich využívání, včetně budov, nebo vstupů do budov, kabelů v budovách včetně vnitřních kabelových rozvodů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, stožárů, sloupů, kabelovodů, potrubí, inspekčních komor, vstupních šachet a rozvodných skříní, a to bez ohledu na to, zda jsou aktiva dotčená touto povinností součástí relevantního trhu v souladu s analýzou trhu.

(3) V rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu podle odstavce 2 písm. a) až i) může Úřad stanovit k těmto povinnostem podmínky tak, aby byl zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti, proporcionality a včasnosti.

(4) Podnik s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost podle odstavců 2 a 3, je povinen zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 82 odst. 4.

(5) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 2 zejména zohlední, zda by k řešení zjištěného problému v zájmu koncových uživatelů nebyly postačující jiné formy přístupu pro velkoobchodní vstupy na stejném nebo na souvisejícím velkoobchodním trhu. Toto posouzení zahrnuje nabídky obchodního přístupu, regulovaný přístup podle § 79 a 79a nebo stávající nebo plánovaný regulovaný přístup k jiným velkoobchodním vstupům. Úřad posoudí zejména tyto faktory:

a) technickou a ekonomickou životaschopnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním charakteru a druhu dotyčného přístupu nebo propojení, včetně možnosti využití dalších služeb přístupu poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce,

b) proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu,

c) očekávaný technologický vývoj ovlivňující koncepci a správu sítě,

d) počáteční investice vlastníka zařízení s přihlédnutím ke všem investicím a rizikům této investice se zvláštním ohledem na investice do sítí s velmi vysokou kapacitou a míru rizika spojenou s těmito sítěmi,

e) potřebu zajistit technologickou neutralitu, která umožní dotčeným stranám koncipovat a spravovat vlastní sítě,

f) potřebu dlouhodobé ochrany hospodářské soutěže se zaměřením na ekonomicky účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury, a inovativní obchodní modely, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž jako ty založené na společných investicích do sítí,

g) práva duševního vlastnictví,

h) poskytování celoevropských služeb.

(6) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě.

(7) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 6 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od odmítnutí tohoto návrhu smlouvy požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.

(8) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 4 může na základě posouzení z hlediska podpory hospodářské soutěže a ochrany zájmů koncových uživatelů rozhodnout o uložení povinnosti pouze podle § 51 odst. 6 písm. f).

§ 85

Zpřístupnění účastnického vedení

(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťující veřejnou komunikační síť, kterému byla uložena povinnost zpřístupnit účastnické vedení, je povinen uveřejnit referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení.

(2) Úsekem účastnického vedení se rozumí část účastnického vedení, která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo se specifikovaným mezilehlým přístupovým bodem veřejné pevné komunikační sítě.

(3) Zpřístupněním účastnického vedení se rozumí plné zpřístupnění účastnického vedení nebo sdílený přístup k účastnickému vedení.

(4) Plným zpřístupněním účastnického vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání celé kapacity infrastruktury sítě.

(5) Sdíleným přístupem k účastnickému vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání určené části kapacity infrastruktury sítě, jako je část kmitočtu nebo její ekvivalent.

§ 85a

(1) Podnik s významnou tržní silou může nabídnout závazky podle § 86c s cílem otevřít společným investicím zavádění nových sítí s velmi vysokou kapacitou sestávajících z optických prvků až do prostor koncových uživatelů nebo k základnové stanici, například nabídkou společného investování nebo dlouhodobého sdílení rizika prostřednictvím spolufinancování nebo prostřednictvím dohod o nákupu opravňujících k nabytí specifických práv strukturální povahy ze strany jiných poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací.

(2) Úřad rozhodne o závaznosti nabídky podle odstavce 1, splňuje-li nabídka společných investic tyto podmínky:

a) je otevřena kdykoli po celou dobu životnosti sítě všem poskytovatelům služeb a sítí elektronických komunikací,

b) umožní ostatním spoluinvestorům, kteří jsou poskytovateli služeb nebo sítí elektronických komunikací, dlouhodobě účinně a trvale udržitelně konkurovat na navazujících trzích, v nichž je podnik s významnou tržní silou aktivní, za podmínek, které zahrnují

1. spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky nabízené potenciálním spoluinvestorům umožňujícím přístup k plné kapacitě sítě v rozsahu, v němž jsou předmětem společných investic,

2. flexibilitu z hlediska hodnoty a načasování účasti každého spoluinvestora,

3. možnost navýšení takovéto účasti v budoucnu a

4. vzájemná práva udělená spoluinvestory po zavedení spoluinvestované infrastruktury,

c) je provozovatelem zveřejněna v dostatečném předstihu a, pokud provozovatel nesplňuje kritéria podle § 86d, nejméně 6 měsíců před zahájením zavádění nové sítě; toto období může být Úřadem vhodně prodlouženo,

d) žadatelům o přístup, kteří se neúčastní společných investic, je od počátku dostupná stejná kvalita, rychlost, podmínky a pokrytí koncového uživatele, jaké byly k dispozici před zavedením, spolu s mechanismem přizpůsobení v průběhu času potvrzeným vnitrostátním regulačním orgánem s ohledem na vývoj na souvisejících maloobchodních trzích, který zachovává pobídky pro účast na společných investicích; takový mechanismus zajistí, aby zájemci o přístup měli přístup k prvkům sítě s velmi vysokou kapacitou současně a na základě transparentních a nediskriminačních podmínek, jež patřičně odrážejí stupně rizika podstoupeného příslušnými spoluinvestory v různých stadiích zavádění a zohledňují situaci v oblasti hospodářské soutěže na maloobchodních trzích, a

e) splňuje minimálně kritéria uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu a je provedena v dobré víře.

(3) Na síť s velmi vysokou kapacitou, která je předmětem závazné nabídky se neuplatní povinnosti podle § 51, pokud podnik s významnou tržní silou, který nabídku zveřejnil, uzavřel alespoň jednu dohodu, jejíž předmět je obsahem závazné nabídky podle odstavce 2 písm. a) až e). Toto neplatí v případě, že subjekt, se kterým podnik dohodu uzavřel, splňuje podmínky podle § 86d odst. 1 písm. a) a b).

(4) Úřad průběžně monitoruje dodržování podmínek podle odstavce 2 a pro tyto účely mu podnik s významnou tržní silou jednou za rok předkládá zprávu o dodržování podmínek podle odstavce 2.

(5) Úřad může v odůvodněných případech uložit povinnosti podle § 51 odst. 6 podniku s významnou tržní silou v rozporu s odstavcem 3, pokud jde o zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, s cílem řešit závažné problémy s hospodářskou soutěží na trhu, u nichž zjistí, že vzhledem k specifickým charakteristikám tohoto trhu by tyto problémy s hospodářskou soutěží jinak nemohly být řešeny.

Díl 5

Oddělená evidence nákladů a výnosů

§ 86

(1) Poskytovatel univerzální služby, s výjimkou poskytovatele zvláštních cen podle § 38 odst. 3 nebo poskytovatele cenového zvýhodnění v rámci speciálního tarifu podle § 43 odst. 2 písm. b), a subjekt, vůči kterému byla uplatněna regulace cen na trhu pro koncové uživatele, je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu

a) poskytujícímu přístup nebo propojení a kterého postupem podle § 51 určil jako podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu; Úřad rozhodne, na které činnosti související s propojením nebo přístupem se povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů vztahuje, nebo

b) který je uveden v § 83 odst. 5.

Úřad je oprávněn uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu uvedenému v písmenu a) také na souvisejících maloobchodních trzích.

(3) Pro účely oddělené evidence nákladů a výnosů Úřad opatřením obecné povahy stanoví metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování a určí strukturu vykazovaných informací.

(4) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předložit výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů k ověření shody s metodikou uvedenou v opatření vydaném podle odstavce 3 nezávislému kvalifikovanému subjektu do 1 měsíce po uveřejnění své účetní závěrky³²) a závěry ověřování uveřejnit.

(5) Úřad je oprávněn subjektu uvedenému v odstavcích 1 a 2 rozhodnutím uložit povinnost, aby doložil výpočet svých cen účtovaných jiným podnikatelům, kteří nejsou koncovými uživateli, a vnitropodnikových cen za komunikační činnosti podle oddělené evidence nákladů a výnosů k zajištění nediskriminace a k zabránění neodůvodněnému křížovému financování.

(6) Subjekt uvedený v odstavci 1 je povinen Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě doložit výpočet cen, které účtuje koncovým uživatelům, podle oddělené evidence nákladů a výnosů.

(7) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předkládat Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě roční výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů a účetní údaje včetně údajů o výnosech získaných od třetích stran. Úřad může takové informace uveřejnit v souladu s pravidly pro ochranu obchodního tajemství.

(8) Podnikatel zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, je povinen

a) vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, včetně položkového rozpisu odepisovaného majetku, pro činnosti spojené se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací způsobem, v takových podrobnostech a s použitím systému přiřazování nákladů a výnosů, které jsou vyžadovány od subjektů uvedených v odstavcích 1 a 2, nebo

b) strukturálně oddělit činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.

Tato povinnost neplatí pro podnikatele, jehož roční obrat v činnostech, které jsou spojeny se zajišťováním sítí, nebo poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, je nižší než ekvivalent 50 000 000 EUR vyjádřený v Kč.

(9) Subjekt zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který není obchodní korporací podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev a který není malým nebo středně velkým podnikatelem podle kritérií stanovených účetními pravidly práva Evropské unie, je povinen vypracovat svou finanční zprávu, předložit ji k ověření Úřadem určenému nezávislému kvalifikovanému subjektu a publikovat ji. Tento požadavek se vztahuje i na oddělené účetnictví požadované podle odstavce 8 písm. a).

Díl 6

Funkční a dobrovolná separace

§ 86a

Funkční separace

(1) Funkční separací se u vertikálně integrovaného podniku rozumí oddělení nebo převedení činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním služeb přístupu na oddělenou hospodářskou jednotku, která je nezávisle provozovaná, beze změny vlastnické struktury tohoto vertikálně integrovaného podniku.

(2) Oddělenou hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí část podniku, která je z hlediska své organizace, rozhodování a účetnictví při své činnosti oddělena od vertikálně integrovaného podniku.

(3) Oddělená hospodářská jednotka musí poskytovat služby přístupu a Úřadem určené služby elektronických komunikací všem podnikatelům, včetně hospodářských jednotek v rámci vertikálně integrovaného podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a poskytovaných služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

(4) Úřad může uložit povinnost funkční separace jen po předchozím schválení žádosti Komisí. Tato žádost musí obsahovat:

a) zjištění potvrzující závěry Úřadu podle § 51 odst. 7,

b) odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málo pravděpodobné, že bude v přiměřené době dosaženo účinné a trvající hospodářské soutěže v oblasti sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků,

c) analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti na odvětví elektronických komunikací, zejména pokud jde o sociální a územní soudržnost a dále dopad na podnik s významnou tržní silou a další dotčené subjekty, zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivaci podnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací, hospodářskou soutěž, spotřebitele a na Úřad a

d) analýzu prokazující, že uložení této povinnosti je nejúčinnějším možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.

(5) Návrh rozhodnutí o uložení funkční separace, který se předkládá Komisi ke schválení, musí obsahovat

a) přesný popis a úroveň separace, zahrnující zejména právní postavení oddělené hospodářské jednotky,

b) údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat,

c) pravidla vedení oddělené hospodářské jednotky, která zajišťují nezávislost jejích zaměstnanců na vedení vertikálně integrovaného podniku, kterému byla uložena povinnost funkční separace, a odpovídající motivační strukturu,

d) pravidla pro zajištění plnění uložených povinností,

e) pravidla pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším dotčeným podnikům a

f) program sledování dodržování uložených povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.

(6) Poté, co Komise schválí žádost a návrh rozhodnutí, provede Úřad koordinovaným způsobem analýzy všech trhů, které se vztahují k přístupové síti. Na základě výsledku těchto analýz Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinnosti podle § 51 na těchto trzích.

(7) Podnik, jemuž byla uložena povinnost funkční separace, může dále podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

§ 86b

Dobrovolná separace a převedení přístupové sítě

(1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích hodlá převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo jejich podstatnou část na jinou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, se kterou není z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování spojen, nebo založit oddělenou hospodářskou jednotku, která bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i svým vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informuje o tom alespoň 3 měsíce předem Úřad tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Současně informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu oddělení.

(2) Úřad následně postupem podle § 51 provede analýzy všech relevantních trhů, které se vztahují k dotčené přístupové síti, a na základě posouzení dopadu zamýšlené transakce, popřípadě společně s nabízenými závazky, na stávající regulační povinnosti rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení uložených povinností podle § 51. Úřad rozhodne, že všechny nebo některé závazky podle odstavce 4 jsou závazné po celou dobu, po kterou jsou nabízeny.

(3) Jsou-li nabízené závazky podle odstavce 4 nedostatečné pro splnění cílů podle § 4 až 6, právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z povinností podle § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

(4) Podnikatel podle odstavce 1 může nabízet závazky týkající se podmínek přístupu, které se budou uplatňovat na jeho síť v průběhu období realizace a po realizaci navržené formy oddělení, s cílem zajistit účinný a nediskriminační přístup třetích stran. Nabídka musí být dostatečně podrobná a zahrnovat kromě jiného načasování realizace a dobu trvání, která může být delší než 5 let.

(5) Úřad rovněž zohlední případné závazky podle odstavce 4, zejména s ohledem na cíle podle § 4 až 6, a uskuteční veřejnou konzultaci podle § 130, přičemž osloví zejména subjekty, které jsou zamýšleným oddělením podle odstavce 1 přímo dotčeny.

(6) Úřad monitoruje plnění závazků, o jejichž závaznosti rozhodl, a po uplynutí doby, pro kterou byly původně nabídnuty, rozhodne o jejich případném prodloužení.

§ 86c

(1) Podniky s významnou tržní silou mohou navrhnout Úřadu závazky týkající se podmínek přístupu nebo společných investic, které se budou vztahovat na jejich sítě, a to mimo jiné v souvislosti s

a) dohodami o spolupráci týkajícími se posouzení přiměřených a vhodných povinností podle § 51,

b) společnými investicemi do sítí s velmi vysokou kapacitou podle § 85a, nebo

c) účinným a nediskriminačním přístupem pro třetí strany podle § 86b, a to jak v průběhu prováděcího období dobrovolného oddělení vertikálně integrovaného podniku, tak po zavedení navrhované formy oddělení.

(2) Návrh závazků musí být dostatečně podrobný, včetně časového rozvrhu a rozsahu provádění a trvání, aby Úřad mohl provést své posouzení podle odstavce 3. Tyto závazky mohou trvat déle než lhůty pro provedení analýzy trhu podle § 51 odst. 3 a 4.

(3) Za účelem posuzování návrhů závazků nabízených podnikem podle odstavce 1 provede Úřad, s výjimkou případů, kdy tyto nabídky jednoznačně nesplňují jednu nebo více příslušných podmínek nebo kritérií, tržní test, zejména ve vztahu k nabízeným podmínkám, prostřednictvím konzultace podle § 130. Potenciální spoluinvestoři nebo zájemci o přístup mohou poskytnout názory na soulad nabízených závazků s podmínkami podle § 51, 85a a 86b, a popřípadě mohou navrhnout změny této nabídky.

(4) Úřad při posuzování nabízených závazků zohlední

a) důkazy týkající se spravedlivého a přiměřeného charakteru navrhovaných závazků,

b) otevřenosti závazků vůči všem účastníkům trhu,

c) včasnou dostupnost přístupu za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, včetně přístupu k sítím o velmi vysoké kapacitě, před zahájením poskytování souvisejících maloobchodních služeb,

d) celkovou přiměřenost nabízených závazků s cílem umožnit udržitelnou hospodářskou soutěž na navazujících trzích a usnadnit spolupráci při zavádění a využívání sítí o velmi vysoké kapacitě v zájmu koncových uživatelů.

(5) Úřad podniku s významnou tržní silou oznámí své předběžné závěry, zda závazky splňují cíle, kritéria a postupy podle § 51, 85a a 86b, a za jakých podmínek může zvážit stanovení závaznosti těchto závazků. Podnik může revidovat svou počáteční nabídku tak, aby zohlednil předběžné závěry Úřadu a s ohledem na splnění kritérií podle § 51, 85a a 86b.

(6) Úřad může vydat rozhodnutí, jímž stanoví, že závazky jsou zcela nebo zčásti závazné. Úřad může stanovit, že některé nebo všechny závazky jsou závazné pro konkrétní období, přičemž se může jednat o celé období, pro které jsou nabízeny, a v případě závazků ke společné investici, které byly učiněny závaznými, stanoví jejich závaznost na dobu alespoň 7 let.

(7) Stanovil-li Úřad závaznost závazků, posoudí důsledky takového rozhodnutí pro vývoj trhu a vhodnost případných povinností, které již uložil nebo které by bez uvedených závazků jinak měl v úmyslu uložit. Při oznamování příslušného návrhu opatření podle § 51 při postupu podle § 131 připojí Úřad k oznamovanému návrhu opatření rozhodnutí o závazcích.

(8) Úřad sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování závazků nabízených podnikateli, které učinil závaznými, stejným způsobem, jakým sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování povinností uložených podle § 51, a zváží jejich prodloužení v okamžiku uplynutí doby, po kterou byly původně nabízeny.

§ 86d

(1) Označí-li Úřad jako podnik s významnou tržní silou na jednom nebo několika velkoobchodních trzích takový podnik, který zároveň není přítomen na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací, posoudí, zda má tento podnik tyto vlastnosti:

a) všechny organizační jednotky a obchodní útvary v rámci daného podniku, všechny společnosti, jež jsou kontrolovány, avšak nikoli nezbytně zcela vlastněny stejným skutečným majitelem, a každý akcionář, který je s to tento podnik kontrolovat, mají činnosti - stávající a plánované do budoucna - pouze na velkoobchodních trzích se službami elektronických komunikací, a nemají proto činnosti na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům v Evropské unii,

b) není vázán exkluzivní dohodou nebo dohodou, která fakticky představuje exkluzivní dohodu, k obchodování s jediným a odděleným podnikem vykonávajícím činnost na navazujících trzích, jenž je aktivní na jakémkoli maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům.

(2) Jsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny, Úřad uloží uvedenému podniku povinnosti pouze podle § 81, § 84 odst. 1 až 4, s výjimkou povinnosti podle § 84 odst. 2 písm. k), nebo povinnosti související se spravedlivým a přiměřeným stanovením cen, pokud jsou opodstatněny na základě analýzy trhu zahrnující prognostické posouzení očekávaného chování tohoto podniku s významnou tržní silou.

(3) Úřad provede přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, dojde-li k závěru, že podmínky podle odstavce 1 tohoto článku již nejsou splněny, přičemž Úřad může uložit povinnosti podle § 51.

(4) Dotčené podniky informují Úřad bez zbytečného odkladu o každé změně okolností týkajících se odstavce 1 písm. a) a b).

(5) Úřad provede rovněž přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, pokud na základě doložených podmínek, které daný podnik nabízí svým zákazníkům na navazujících trzích, dojde k závěru, že vznikly nebo pravděpodobně vzniknou soutěžní problémy poškozující koncové uživatele, jež vyžadují uložení jedné nebo více povinností podle § 51 odst. 6 písm. a), c), e) nebo f) nebo změnu povinností podle odstavce 2.

(6) Úřad postupuje při ukládání povinností a jejich přezkumu podle odstavců 1 až 5 s tím, že postupuje podle § 130 a 131.

§ 86e

(1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích má v úmyslu vyřadit z provozu části sítě, na něž se vztahují nápravná opatření, včetně starší infrastruktury, nezbytné k provozu kovové sítě, nebo nahradit novou infrastrukturou části sítě, informuje o tom Úřad v dostatečném časovém předstihu.

(2) Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 uloží po konzultaci podle § 130 a 131 podnikateli podle odstavce 1 povinnost zajistit, aby proces vyřazení z provozu nebo nahrazení zahrnoval transparentní harmonogram a podmínky, mimo jiné včetně vhodné výpovědní doby a přechodného období, a stanoví dostupnost alternativních produktů alespoň srovnatelné kvality poskytujících přístup k modernizované síťové infrastruktuře, která nahrazuje vyřazované prvky.

(3) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o zrušení povinností podle § 51, 56, 57, 81, 82, 84 a 85a až 86d, pokud poskytovatel přístupu

a) prokazatelně vytvořil vhodné podmínky pro migraci, včetně zpřístupnění alternativního přístupového produktu alespoň srovnatelné kvality umožňujícího pokrytí týchž koncových uživatelů, jak tomu bylo za použití starší infrastruktury, a

b) dodržel podmínky a proces, které oznámil Úřadu podle odstavce 1.

(4) Ustanovení § 51 zůstává u modernizované síťové infrastruktury v rámci regulovaných produktů nedotčeno.

HLAVA V

OCHRANA ÚDAJŮ, SLUŽEB A SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

Díl 1

Ochrana osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost komunikací

§ 87

Souhlasem podle zvláštního právního předpisu se pro účely tohoto dílu rozumí rovněž souhlas učiněný pomocí elektronických prostředků, zejména vyplněním elektronického formuláře na internetu.

§ 88

Zabezpečení ochrany osobních, provozních a lokalizačních údajů a důvěrnosti komunikací

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen

a) zajistit popřípadě, pokud sám nezajišťuje veřejnou komunikační síť, na základě písemné dohody v součinnosti s příslušným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť, technicky a organizačně bezpečnost poskytované služby s ohledem na ochranu osobních údajů fyzických osob v souladu se zvláštním právním předpisem, ochranu provozních a lokalizačních údajů a důvěrnost komunikací fyzických a právnických osob při poskytování této služby,

b) zpracovat pro zajištění ochrany údajů a důvěrnosti komunikací podle písmene a) vnitřní technicko-organizační předpis; ochranu údajů a důvěrnost komunikací zajistí s ohledem na stávající technické možnosti a na náklady potřebné k zajištění ochrany na úrovni odpovídající existujícímu riziku porušení ochrany,

c) informovat dotčené účastníky o specifickém riziku porušení bezpečnosti sítě ve vztahu k ochraně údajů podle písmene a), a pokud toto riziko přesahuje rozsah jím přijímaných opatření, je povinen účastníky informovat i o veškerých možnostech docílení nápravy, včetně souvisejících nákladů,

d) vytvořit vnitřní postupy pro vyřizování žádostí o přístup k osobním údajům uživatelů; na žádost Úřadu pro ochranu osobních údajů mu podnikatelé poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytnou informace o těchto postupech, počtu přijatých žádostí, o právním odůvodnění těchto žádostí a o jejich zodpovězení.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání předpis uvedený v odstavci 1 písm. b). Zjistí-li Úřad, že je předpis uvedený v odstavci 1 písm. b) v rozporu s tímto zákonem, sdělí tuto skutečnost bezodkladně dotčenému podnikateli a stanoví mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Úřad je, po předchozím vyžádání předpisu uvedeného v odstavci 1 písm. b), oprávněn u podnikatelů poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací kontrolovat dodržování tohoto předpisu, s výjimkou kontroly plnění povinností týkajících se ochrany osobních údajů.

(4) V případě porušení zabezpečení osobních údajů se postupuje podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

(5) Úřad pro ochranu osobních údajů je oprávněn po prošetření vzniklého stavu porušení zabezpečení osobních údajů uložit podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinnost, aby dotčenou fyzickou osobu o tomto porušení informoval, pokud již tak neučinil sám.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací vede pouze pro účely přezkumu plnění povinností podle odstavců 4 a 5 přehled porušení zabezpečení osobních údajů, včetně informací o okolnostech porušení, jeho dopadech a opatření přijatých k nápravě stavu. Prováděcí právní předpis může stanovit podrobnější podmínky, za nichž je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen oznámit porušení zabezpečení osobních údajů, formát tohoto oznámení a způsob, jakým se má oznámení učinit.

§ 88a

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zajistit, aby provozní a lokalizační údaje uchovávané podle § 97 odst. 3 měly stejnou kvalitu a podléhaly stejnému zabezpečení a ochraně před neoprávněným přístupem, změnou, zničením, ztrátou anebo odcizením nebo jiným neoprávněným zpracováním nebo využitím, jako údaje podle § 88; tímto nejsou dotčeny povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem³⁴).

(2) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zpracovat pro zajištění ochrany údajů podle odstavce 1 vnitřní technicko-organizační předpis; ochranu údajů zajistí s ohledem na stávající technické možnosti a na náklady potřebné k zajištění ochrany na úrovni odpovídající existujícímu riziku porušení ochrany. Pro ochranu údajů podle tohoto ustanovení se ustanovení § 88 odst. 2 až 7 použijí obdobně.

§ 89

Důvěrnost komunikací

(1) Podnikatelé zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací jsou povinni zajistit technicky a organizačně důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů, které se přenášejí prostřednictvím jejich veřejné komunikační sítě a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Zejména nepřipustí odposlech, ukládání zpráv nebo jiné druhy zachycení nebo sledování zpráv a s nimi spojených údajů osobami jinými, než jsou uživatelé, bez souhlasu dotčených uživatelů, pokud zákon nestanoví jinak³⁶). To nebrání technickému ukládání údajů, které je nezbytné pro přenos zpráv, aniž by byla dotčena zásada důvěrnosti.

(2) Zprávou se rozumí jakákoli informace, která se vyměňuje nebo přenáší mezi konečným počtem účastníků nebo uživatelů prostřednictvím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, s výjimkou informace přenášené jako součást veřejného rozhlasového nebo televizního vysílání sítí elektronických komunikací, nelze-li ji přiřadit k určitelnému účastníkovi nebo uživateli, který tuto informaci přijímá.

(3) Každý, kdo hodlá používat nebo používá sítě elektronických komunikací k ukládání údajů nebo k získávání přístupu k údajům uloženým v koncových zařízeních účastníků nebo uživatelů, získá od těchto účastníků nebo uživatelů předem prokazatelný souhlas s rozsahem a účelem jejich zpracování. Tato povinnost neplatí pro technické ukládání nebo přístup výhradně pro potřeby přenosu zprávy prostřednictvím sítě elektronických komunikací nebo je-li to nezbytné pro potřeby poskytování služby informační společnosti, která je výslovně vyžádána účastníkem nebo uživatelem.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen na žádost účastníka bezplatně a ve formě umožňující další elektronické zpracování dat poskytnout mu provozní a lokalizační údaje, které má k dispozici na základě tohoto zákona, pokud je nemohl účastník pro poruchu na jeho zařízení v důsledku kybernetického bezpečnostního incidentu⁶²) zachytit nebo uložit. Údaje podnikatel předá, je-li to technicky možné, bezodkladně, nejpozději však do 3 dnů ode dne doručení žádosti nebo v případě probíhající komunikace ode dne jejího uskutečnění.

§ 90

Provozní údaje

(1) Provozními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané pro potřeby přenosu zprávy sítí elektronických komunikací nebo pro její účtování.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, který zpracovává a ukládá provozní údaje, včetně příslušných lokalizačních údajů, vztahujících se k uživateli nebo účastníku, je musí smazat nebo učinit anonymními, jakmile již nejsou potřebné pro přenos zprávy, s výjimkou případů uvedených v ustanoveních odstavců 3 až 6. Povinnost právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zachovávat provozní a lokalizační údaje podle § 97 zůstává nedotčena.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen uchovávat provozní údaje služby poskytnuté účastníkovi nebo uživateli do doby rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 3 nebo do konce doby, během níž může být vyúčtování ceny nebo poskytnutí služby elektronických komunikací právně napadeno nebo úhrada vymáhána.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může zpracovávat provozní údaje nezbytné pro vyúčtování ceny za službu poskytnutou účastníkovi nebo uživateli za přístup pouze do konce doby, během níž může být úhrada vymáhána.

(5) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním služby, a to údaje o účastnících spojení, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb elektronických komunikací. Zneužíváním sítě a služeb elektronických komunikací se rozumí opakované prodlení se zaplacením ceny podle § 65, nebo uskutečnění zlomyslného nebo obtěžujícího volání.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může pro účely marketingu služeb elektronických komunikací nebo pro poskytování služeb s přidanou hodnotou zpracovávat údaje uvedené v odstavci 1 pouze v rozsahu a v trvání nezbytném pro tyto služby nebo marketing, pokud k tomu dal předem souhlas účastník nebo uživatel, ke kterému se údaje vztahují. Účastník nebo uživatel může svůj souhlas se zpracováním provozních údajů kdykoliv odvolat.

(7) Službou s přidanou hodnotou se rozumí jakákoli služba, pro niž je potřebné zpracování provozních údajů nebo lokalizačních údajů jiných než provozních, nad rámec toho, co je nezbytné pro přenos zprávy nebo její účtování.

(8) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen informovat dotčeného účastníka nebo uživatele o provozních údajích, které jsou zpracovávány, a o době, po kterou mohou být tyto údaje zpracovávány pro potřeby uvedené v odstavcích 3 až 5. Pro účely uvedené v odstavci 6 je podnikatel povinen informovat účastníka nebo uživatele, ke kterému se údaje vztahují, ještě před získáním jeho souhlasu.

(9) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť a podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen zajistit, aby zpracování provozních údajů podle odstavců 2 až 6 bylo omezeno na

a) osoby, které k tomu oprávnil a které zajišťují účtování nebo řízení provozu, zákaznické dotazy, odhalování podvodů, marketing služeb elektronických komunikací nebo které poskytují služby s přidanou hodnotou, a

b) rozsah, který je nezbytný pro potřeby činností uvedených v písmenu a).

§ 91

Lokalizační údaje

(1) Lokalizačními údaji se rozumí jakékoli údaje zpracovávané v síti elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které určují zeměpisnou polohu telekomunikačního koncového zařízení uživatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací.

(2) Provádí-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací zpracování lokalizačních údajů jiných než provozních, které se vztahují k uživateli nebo účastníku, musí tyto údaje učinit anonymními nebo získat souhlas uživatele nebo účastníka se zpracováním v rozsahu a trvání nezbytném pro poskytování služeb s přidanou hodnotou. Před získáním souhlasu je povinen informovat dotčeného uživatele nebo účastníka o druhu lokalizačních údajů jiných než provozních, které budou zpracovávány, o účelu a délce zpracování a o tom, zda budou údaje předány třetí straně za účelem poskytování služeb s přidanou hodnotou. Uživatel a účastník může kdykoliv svůj souhlas se zpracováním odvolat.

(3) Dal-li uživatel nebo účastník souhlas se zpracováním lokalizačních údajů jiných než provozních, podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen mu umožnit přechodně odmítnout zpracování údajů podle odstavce 2 pro každé spojení do sítě nebo pro každý přenos zprávy, a to bezplatně a za použití jednoduchých prostředků.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací a podnikatel poskytující služby s přidanou hodnotou je povinen zajistit, aby údaje podle odstavců 2 a 3 zpracovávaly pouze osoby, které jsou k tomu jimi zmocněny a oprávněny podle vnitřního technicko-organizačního předpisu ve smyslu § 88 odst. 1 písm. b); zpracování musí být omezeno na rozsah, který je nezbytný pro potřeby těchto činností.

§ 92

Zobrazení účastnického čísla

(1) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu je povinen, je-li nabízena možnost zobrazení účastnického čísla

a) volajícího účastníka, nabídnout volajícímu účastníkovi možnost bezplatně zamezit zobrazení jeho účastnického čísla pro každé jednotlivé volání, a to za použití jednoduchých prostředků. Volající účastník musí mít tuto možnost pro každé účastnické číslo,

b) volajícího účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka u příchozích volání, a to za použití jednoduchých prostředků a v odůvodněných případech, kterými jsou zejména pracoviště řešící osobní krizové situace, například linky důvěry, je použití této funkce bezplatné,

c) volajícího účastníka a zobrazení tohoto čísla je uvedeno ještě před sestavením volání, nabídnout volanému účastníkovi možnost odmítnout příchozí volání, u kterých volající účastník zamezil zobrazení svého účastnického čísla, a to za použití jednoduchých prostředků,

d) volaného účastníka, nabídnout volanému účastníkovi možnost zamezit zobrazení svého účastnického čísla volajícímu účastníkovi, a to za použití jednoduchých prostředků a bezplatně.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) platí i pro volání z členských států Evropské unie směřující do třetích států. Ustanovení odstavce 1 písm. b), c) a d) platí i pro příchozí hovory ze třetích států.

(3) Je-li nabízeno zobrazení účastnického čísla volaného nebo volajícího, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen informovat veřejnost o možnostech podle odstavce 1.

(4) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující hlasovou komunikační službu je oprávněn zrušit zamezení zobrazení účastnického čísla volajícího účastníka

a) přechodně na základě žádosti účastníka, který vyžaduje vysledování zlomyslného nebo obtěžujícího volání; v takovém případě je povinen uchovat a dotčenému účastníkovi zpřístupnit údaje obsahující identifikaci volajícího účastníka a

b) při tísňové komunikaci, a to i přes dočasný zákaz nebo neexistenci souhlasu dotčeného účastníka.

(5) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující hlasovou komunikační službu uveřejní ve svých provozovnách a způsobem umožňujícím dálkový přístup postupy závazné pro uskutečnění obou možností uvedených v odstavci 4 a informuje o nich své účastníky.

§ 93

Zneužití účastnického čísla a elektronické adresy odesílatele

(1) Použít účastnické číslo nebo obdobný identifikátor ke své identifikaci bez souhlasu oprávněného účastníka nebo uživatele služeb elektronických komunikací je zakázáno. Tento zákaz platí i pro použití čísla, které není přiděleno podle § 32 nebo neexistuje.

(2) Použít adresu elektronické pošty pro odeslání zprávy bez souhlasu držitele této adresy elektronické pošty je zakázáno.

§ 94

Přesměrování volání

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť nebo poskytující hlasovou komunikační službu je povinen zajistit, aby každý účastník měl možnost bezplatně zamezit automatickému přesměrování volání třetí stranou do koncového zařízení účastníka, a to pomocí jednoduchých prostředků.

(2) V případě, že při poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dochází k automatickému nebo skrytému přesměrování na jinou službu, na službu jiného podnikatele nebo k sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, je osoba poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou povinna bezplatně sdělit uživateli tuto skutečnost a umožnit mu přerušit spojení před tím, než bude přesměrování nebo sestavení nového spojení uskutečněno. V případě, kdy dochází k přesměrování nebo sestavení nového spojení, a tím současně ke zvýšení účtované ceny, bez upozornění uživatele osobou poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se zvýšenou cenou, rozhodne Úřad o přerušení poskytování takové služby.

Seznamy účastníků

§ 95

(1) Každý, kdo shromažďuje osobní údaje účastníků k vydání seznamu účastníků, jehož účelem je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je povinen

a) informovat bezplatně a před zařazením údajů dotčených účastníků do seznamu tyto účastníky o účelu tištěného nebo elektronického seznamu účastníků, který bude k dispozici veřejnosti přímo nebo prostřednictvím informačních služeb dotazů, a o dalších možnostech využití založených na vyhledávacích funkcích obsažených v elektronických verzích seznamu,

b) získat předem souhlas účastníků s uveřejněním jejich osobních a identifikačních údajů a zajistit, aby účastníci měli možnost stanovit, které osobní údaje z rozsahu relevantního pro účely seznamu stanovenými vydavatelem mají být uvedeny ve veřejném seznamu; dále je povinen zajistit, aby účastníci měli možnost tyto údaje ověřovat a žádat jejich opravu a jejich odstranění. Současně je povinen zajistit, aby účastníci nebo uživatelé mohli u svých osobních údajů uvést, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu. Neuvedení ve veřejném seznamu účastníků, ověřování, opravení a odstranění osobních údajů ze seznamu a uvedení údaje, že si účastník nebo uživatel přeje být kontaktován za účelem marketingu, je bezplatné.

(2) Bude-li účel veřejného seznamu jiný, než je vyhledávání podrobného kontaktu o osobě na základě jejího jména nebo případně nezbytného minimálního množství dalších identifikačních prvků, je každý, kdo zamýšlí vydat takový seznam účastníků, povinen vyžádat si od dotčených účastníků další souhlas.

(3) Osobními údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě pseudonym, adresa bydliště, telefonní číslo a adresa elektronické pošty. U podnikající fyzické osoby se osobní údaje doplňují o adresu sídla podnikání. Identifikačními údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou obchodní firma nebo název právnické osoby, adresa sídla, popřípadě adresa sídla organizační složky, adresa a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty.

(4) Součástí účastnického seznamu mohou být pouze osobní nebo identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 3. Na základě smlouvy lze v seznamu uveřejnit i další údaje účastníka. Osobní a identifikační údaje o účastnících, kteří k jejich uveřejnění nedali souhlas, nesmí být uveřejněny. Neuveřejnění, oprava, ověření a odstraňování osobních nebo identifikačních údajů z účastnického seznamu je pro dotčeného účastníka bezplatné.

(5) Za vytvoření účastnického seznamu se považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel. Účastnickým seznamem je rovněž seznam telefonních čísel bez jiných identifikačních údajů nebo seznam, ve kterém se uvádí telefonní čísla či osobní nebo identifikační údaje účastníků, kteří neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu.

§ 96

(1) Je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném seznamu podle § 95 odst. 1 písm. b) nebo § 95 odst. 2 neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu.

(2) Je zakázáno využívat účastnické seznamy podle § 95, síť nebo službu elektronických komunikací pro účely přímého marketingu prostřednictvím automatických systémů volání bez lidské účasti (automatická volací zařízení), faksimilních přístrojů nebo elektronické pošty, nedal-li k tomu dotčený účastník nebo uživatel předem souhlas.

(3) Podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, nesmí poskytovat údaje účastníka, které veřejný seznam neobsahuje.

(4) Ustanovení § 95 a 96 se vztahují obdobně i na údaje účastníků, kteří jsou právnickými osobami.

(5) Poskytovatel veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jehož obchodní zájmy jsou poškozovány porušováním povinností podle odstavců 1 až 4, je oprávněn domáhat se soudní ochrany jménem svých účastníků, jejichž práva byla tímto jednáním poškozena. Tím není dotčeno oprávnění účastníka domáhat se svých nároků u soudu sám.

Odposlech a záznam zpráv

§ 97

(1) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na náklady žadatele zřídit a zabezpečit v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv

a) Policii České republiky pro účely stanovené zvláštním právním předpisem³⁶),

b) Bezpečnostní informační službě pro účely stanovené zvláštním právním předpisem³⁷),

c) Vojenskému zpravodajství pro účely stanovené zvláštním právním předpisem^37a).

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 prokazují své oprávnění k odposlechu a záznamu zpráv předáním písemné žádosti, která obsahuje číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu u tohoto orgánu vedeno, a která je podepsána osobou odpovědnou u orgánu uvedeného v odstavci 1 za vykonávání odposlechu a záznamu zpráv. V případě odposlechu a záznamu zpráv Policií České republiky podle zvláštních právních předpisů³⁶) se v písemné žádosti uvádí číslo jednací, pod kterým je souhlas uživatele odposlouchávané stanice u Policie České republiky veden.

(3) Právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje, které jsou vytvářeny nebo zpracovávány při zajišťování jejích veřejných komunikačních sítí a při poskytovávání jejích veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Provozní a lokalizační údaje týkající se neúspěšných pokusů o volání je právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna uchovávat pouze tehdy, jsou-li tyto údaje vytvářeny nebo zpracovávány a zároveň uchovávány nebo zaznamenávány. Současně je tato právnická nebo fyzická osoba povinna zajistit, aby při plnění povinnosti podle věty první a druhé nebyl uchováván obsah zpráv a takto uchovávaný dále předáván. Právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, je na požádání povinna je bezodkladně poskytnout

a) orgánům činným v trestním řízení pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem⁵⁹),

b) Policii České republiky pro účely zahájeného pátrání po konkrétní hledané nebo pohřešované osobě, zjištění totožnosti osoby neznámé totožnosti nebo totožnosti nalezené mrtvoly, předcházení nebo odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu nebo prověřování chráněné osoby a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem⁶⁰),

c) Bezpečnostní informační službě pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem³⁷),

d) Vojenskému zpravodajství pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^37a),

e) České národní bance pro účely a při splnění podmínek stanovených zvláštním právním předpisem⁶¹).

Po uplynutí doby podle věty první je právnická nebo fyzická osoba, která provozní a lokalizační údaje uchovává, povinna je zlikvidovat, pokud nebyly poskytnuty orgánům oprávněným k jejich využívání podle zvláštního právního předpisu, nebyl vydán příkaz k jejich uchování podle zvláštního právního předpisu⁵⁹) nebo pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 90).

(4) Provozními a lokalizačními údaji podle odstavce 3 jsou zejména údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje vedoucí ke zjištění data, času, způsobu a doby trvání komunikace. Rozsah provozních a lokalizačních údajů uchovávaných podle odstavce 3, formu a způsob jejich předávání orgánům oprávněným k využívání podle zvláštního právního předpisu a způsob jejich likvidace stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Právnická nebo fyzická osoba poskytující hlasovou komunikační službu je povinna na žádost poskytnout informace z databáze všech svých účastníků hlasové komunikační služby orgánu oprávněnému k jejich vyžádání podle zvláštního právního předpisu, a to na jeho náklady. Formu a rozsah poskytovaných informací stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Zavede-li právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací při této činnosti kódování, kompresi, šifrování nebo jiný způsob přenosu vedoucí k nesrozumitelnosti přenášených zpráv, je povinna zajistit, aby v koncových bodech pro připojení zařízení uvedených v odstavci 1 byly požadované zprávy a s nimi spojené provozní a lokalizační údaje poskytovány srozumitelným způsobem.

(7) Z plnění povinností podle odstavců 1, 3 a 5 náleží právnické nebo fyzické osobě od oprávněného subjektu, který si úkon vyžádal nebo jej nařídil, úhrada efektivně vynaložených nákladů. Výši a způsob úhrady efektivně vynaložených nákladů stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Osoba uvedená v odstavci 1 a její zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o vyžádaném nebo uskutečněném odposlechu a záznamu zpráv podle odstavců 1 a 2 a vyžádání a poskytnutí údajů podle odstavců 3 a 5 a s tím souvisejících skutečnostech.

(9) Technické a provozní podmínky a body pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech nebo záznam zpráv stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 2

Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací

§ 98

Bezpečnost a integrita veřejných komunikačních sítí a služeb elektronických komunikací

(1) Osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna zajišťovat bezpečnost a integritu své sítě a bezpečnost služeb, které poskytuje. Za tím účelem je tato osoba zejména povinna přijmout technicko-organizační pravidla vytvořená v souladu se síťovými plány podle odstavce 2. S ohledem na technické možnosti tato pravidla zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika s cílem předejít nebo minimalizovat dopad bezpečnostních incidentů na uživatele a na sítě a služby. Bezpečností sítě a služby se rozumí jejich schopnost odolávat s dostatečnou spolehlivostí veškerým zásahům, které narušují dostupnost, hodnověrnost, integritu nebo důvěrnost této sítě a služby, uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných dat nebo souvisejících služeb, které tato síť nebo služba elektronických komunikací nabízí nebo které jsou jejich prostřednictvím přístupné. Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, která má skutečný nepříznivý dopad na bezpečnost sítí nebo služeb elektronických komunikací.

(2) Pro zajištění bezpečnosti a integrity veřejných komunikačních sítí Úřad vydává síťové plány (§ 62), ve kterých vymezí základní vlastnosti těchto sítí a jejich rozhraní, které jsou nezbytné pro vzájemné propojování veřejných komunikačních sítí, pro přístup k nim, pro připojování neveřejných komunikačních sítí a zajištění bezpečnosti a kontinuity dodávek služeb, které jsou prostřednictvím veřejných komunikačních služeb poskytovány.

(3) Osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může v případech, kdy hrozí nebo dojde k závažnému narušení bezpečnosti sítě a služby a integrity jeho sítě z důvodů poškození nebo zničení elektronického komunikačního zařízení, zejména vlivem velkých provozních havárií nebo živelních pohrom, přerušit poskytování služby nebo odepřít přístup ke službě. Přerušení nebo odepření musí být omezeno pouze na dobu nezbytně nutnou, a je-li to technicky možné, musí být zachován přístup k tísňovým číslům.

(4) O závažném narušení bezpečnosti sítě a služby a ztrátě integrity sítě, rozsahu a důvodech přerušení poskytování služby nebo odepření přístupu k ní, přijatých opatřeních, o předpokládaném termínu odstranění příčiny podle odstavce 3 a ukončení závažného narušení je osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinna bezodkladně informovat Úřad, subjekty provozující centra tísňové komunikace a vhodným způsobem i uživatele. Kritéria určení závažného narušení bezpečnosti sítě a služby a ztrátu integrity sítě a rozsah a formu předávání informací stanoví Úřad prováděcím právním předpisem. Úřad může v případě, že je zveřejnění těchto informací ve veřejném zájmu, informovat o tom vhodným způsobem veřejnost nebo povinnost zveřejnění těchto informací uložit osobě zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Je-li to vhodné, informuje Úřad také příslušné orgány v jiných členských státech a Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

(5) Úřad předkládá každoročně Komisi a Evropské agentuře pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) souhrnnou zprávu za předchozí kalendářní rok, která informuje o oznámeních a opatřeních přijatých podle odstavců 3 a 4, a to v rozsahu a formátu stanoveném Komisí.

(6) Osobě zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací může Úřad uložit povinnost provést bezpečnostní audit. Tento audit musí být proveden kvalifikovaným nezávislým subjektem a na náklady podnikatele. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je dále povinen na žádost Úřadu předložit mu informace potřebné k posouzení bezpečnosti a integrity sítí a bezpečnosti služeb, bezpečnostní audit a jeho výsledky, včetně podkladů k bezpečnostní politice.

(7) V případě, že Úřad identifikoval významnou hrozbu pro bezpečnost a integritu veřejné komunikační sítě nebo služby elektronických komunikací, rozhodne o povinnosti dotčené osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací provést opatření, včetně lhůt k jejich provedení, k řešení bezpečnostního incidentu, anebo k zabránění jeho vzniku. Toto rozhodnutí je prvním úkonem ve věci. Nepodaří-li se rozhodnutí adresátovi doručit do vlastních rukou do 3 dnů ode dne jeho vydání, doručí se mu tak, že se vyvěsí na úřední desce Úřadu a tímto okamžikem je vykonatelné. Rozhodnutí může Úřad vydat i v řízení na místě podle správního řádu. Rozklad podaný proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. O výsledku přijatých opatření dotčená osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací informuje bez zbytečného odkladu Úřad.

(8) Má-li se opatření k řešení hrozby pro bezpečnost a integritu veřejné komunikační sítě nebo služby elektronických komunikací týkat blíže neurčeného okruhu osob zajišťujících veřejnou komunikační síť nebo poskytujících veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, vydá je Úřad formou opatření obecné povahy.

§ 98a

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinna na základě rozhodnutí vydaného Ministerstvem obrany podle zákona o Vojenském zpravodajství⁷⁰) zřídit a zabezpečit v určených bodech jí zajišťované veřejné komunikační sítě rozhraní pro připojení nástroje detekce umožňujícího provádět cílenou detekci jevů nasvědčujících existenci kybernetického útoku nebo hrozby a jejich identifikaci podle zákona o Vojenském zpravodajství⁷¹).

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytne neprodleně na vyžádání součinnost při cíleném vyhledávání kybernetického útoku nebo hrozby pomocí ukazatelů podle zákona o Vojenském zpravodajství⁷²) v rozsahu a prostřednictvím bezpečnostních opatření, které tato osoba již provádí.

(3) Osoba uvedená v odstavci 1 není bez souhlasu Vojenského zpravodajství oprávněna zasáhnout do jím připojeného nástroje detekce nebo jakkoliv omezit jeho funkčnost; to neplatí, pokud provedení zásahu do nástroje detekce nebo omezení jeho funkčnosti je nutné vzhledem k tomu, že v souvislosti s jeho připojením a provozováním je vyvolán stav ohrožující samotný provoz veřejné komunikační sítě, poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo ohrožující zdraví anebo životy fyzických osob, hrozí-li nebezpečí z prodlení.

(4) Osoba uvedená v odstavci 1 je povinna umožnit Vojenskému zpravodajství na požádání přístup k nástroji detekce umístěnému na jí zajišťované veřejné komunikační síti, přičemž Vojenské zpravodajství musí postupovat tak, aby jeho činností nebyly porušovány podmínky výkonu povinností této osobě uložené zákonem.

(5) Za plnění povinností podle odstavce 1 náleží právnické nebo podnikající fyzické osobě od Vojenského zpravodajství úhrada efektivně vynaložených nákladů. Způsob určení výše efektivně vynaložených nákladů, postup jejich uplatnění a způsob jejich úhrady stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Osoba uvedená v odstavci 1, jakož i jiné osoby podílející se na plnění povinnosti podle odstavců 1 a 2, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech souvisejících s prováděním detekce a s připojením a užíváním nástroje detekce. Tato povinnost trvá i poté, kdy tato osoba přestane být osobou podle odstavce 1 nebo osobou podílející se na plnění povinnosti podle věty první.

(7) Povinnost zachovávat mlčenlivost podle odstavce 6 se nevztahuje na podávání informací kontrolujícím, kteří provádějí kontrolu činností Vojenského zpravodajství podle části čtvrté zákona o Vojenském zpravodajství.

§ 99

Bezpečnost, integrita a poskytování služeb za krizových stavů

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je při nebezpečí vzniku krizové situace a za krizového stavu povinen podle svých technicko-organizačních pravidel zabezpečit bezpečnost a integritu své sítě a interoperabilitu poskytovaných služeb. Náležitosti uvedených technicko-organizačních pravidel stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

(2) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání dokumenty specifikující technicko-organizační pravidla podle odstavce 1 a umožnit Úřadu kontrolovat dodržování těchto pravidel. Úřad je oprávněn při zjištění rozporu těchto dokumentů s právními předpisy sdělit dotčenému podnikateli tuto skutečnost a stanovit mu přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

(3) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen při nebezpečí vzniku krizové situace na žádost Ministerstva vnitra a za krizového stavu³⁹) poskytovat přednostně připojení k veřejné komunikační síti a přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací účastníkům krizové komunikace podle krizového zákona. Za tímto účelem je v rozsahu nezbytně nutném oprávněn omezit nebo přerušit poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. O omezení nebo přerušení poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně jeho rozsahu, je povinen bezprostředně informovat Úřad. Toto omezení může trvat pouze po dobu nezbytně nutnou a musí být zachován přístup k tísňovým číslům.

(4) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je za krizového stavu povinen bezodkladně informovat Úřad o ohrožení nebo narušení bezpečnosti a integrity své sítě a bezpečnosti služeb, včetně přijatých nebo zamýšlených opatření k nápravě a o předpokládaném termínu odstranění příčiny.

Díl 3

Ochrana elektronických komunikací

§ 100

Povinnosti provozovatelů

(1) Provozovatelé strojů, přístrojů a zařízení (dále jen "zařízení"), jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, jsou povinni zajistit, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, popřípadě rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

(2) Rušením provozu se rozumí elektromagnetické rušení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje provoz elektronického komunikačního zařízení, sítě elektronických komunikací, popřípadě poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

(3) Dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, je provozovatel zařízení rušícího provoz povinen učinit vhodná ochranná opatření. Neprovede-li provozovatel rušícího zařízení ochranná opatření sám, provede je provozovatel rušeného elektronického komunikačního zařízení nebo sítě na náklady provozovatele rušícího zařízení; to neplatí v případě rušení podle odstavce 13.

(4) Vzniklo-li rušení provozu nedodržením podmínek stanovených pro provoz zařízení, nese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení, jinak nese náklady provozovatel zařízení později uvedeného do provozu nebo změněného. Pokud rušené zařízení neodpovídá požadavkům na odolnost⁴⁰), ponese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení. Jinak nese tyto náklady provozovatel zařízení později zřízeného nebo změněného.

(5) Dojde-li k rušení příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání, které je na daném území provozováno provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání podle zvláštního právního předpisu¹¹), provozem amatérské radiokomunikační služby nebo služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn uložit držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro tyto služby podmínky k neprodlenému odstranění rušení, a to na náklady provozovatele rušícího zařízení. V případě, že rušení vzniká pouze vlivem nedostatečné odolnosti přijímacího zařízení, informuje Úřad provozovatele rušeného přijímacího zařízení o možných podmínkách vedoucích k odstranění rušení. Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktualizované informace o ochraně sítí pro šíření zemského digitálního televizního vysílání, o jím řešených případech rušení elektronických komunikačních zařízení a sítí a o postupu pro uplatnění požadavku na odstranění rušení.

(6) Úřad zjišťuje zdroje rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb. V případě zjištění zdroje rušení postupuje Úřad obdobně podle § 114. V odůvodněných případech Úřad vydá předběžné opatření k okamžitému odstavení zdroje rušení bez předchozí výzvy.

(7) V případě, že provozovatel zařízení rušícího provoz neodstraní zdroj rušení provozu ve lhůtě stanovené mu Úřadem ve výzvě nebo v předběžném opatření, Úřad rozhodne o odstranění zdroje rušení. Úřad může provést odstranění zdroje rušení nebo jiná vhodná opatření sám, není-li provozovatel rušícího zařízení znám nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný. Náklady na odstranění zdroje rušení nese jeho provozovatel; není-li znám, nese náklady Úřad.

(8) Úřad zjišťuje přednostně rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky, Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičského záchranného sboru České republiky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, Celní správy České republiky a Vězeňské služby a justiční stráže České republiky.

(9) Za rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb se považuje i rušení způsobené elektromagnetickým stíněním nebo odrazy elektromagnetických vln stavbami nebo činnostmi souvisejícími s prováděním stavby. To neplatí v případě, že stavba nebo činnost související s prováděním stavby byla zahájena dříve než provoz elektronického komunikačního zařízení nebo sítě. Změna stavby nebo provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě se v příslušné části považuje za novou stavbu nebo nové zahájení provozu elektronického komunikačního zařízení nebo sítě. Provozovatel elektronických komunikačních zařízení a sítí, podnikatel poskytující službu elektronických komunikací nebo provozovatel radiokomunikačních služeb, jehož provoz je rušen, je povinen vyzvat vlastníka nebo stavebníka dotčené stavby k uzavření dohody o vhodných opatřeních k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran a po projednání s Úřadem příslušný stavební úřad podle stavebního zákona. Není-li toto rozhodnutí vzhledem k povaze věci v působnosti příslušného stavebního úřadu, rozhodne o způsobu odstranění rušení Úřad. Náklady na odstranění rušení stavbami nese vlastník dotčené stavby, náklady na odstranění rušení činnostmi souvisejícími s prováděním stavby nese stavebník.

(10) Spory o výši efektivně a účelně vynaložených nákladů na ochranná opatření k odstranění rušení rozhodne soud.

(11) Úřad je povinen při výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí.

(12) Osoby pověřené Úřadem k výkonu rozhodnutí o odstranění zdroje rušení podle odstavce 7 jsou za účelem výkonu tohoto rozhodnutí oprávněny v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti, na nichž jsou zdroje rušení umístěny.

(13) Za rušení provozu se považuje i provozování vysílacího rádiového zařízení, které zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje příjem přístroje, který je určen pouze k příjmu rádiových vln k zajištění obrany nebo bezpečnosti státu. Provozovatel rušeného přístroje je povinen vyzvat provozovatele rušícího vysílacího rádiového zařízení k odstranění tohoto rušení. Nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne o způsobu odstranění rušení na návrh jedné ze stran Úřad; úhrada nákladů podle § 27 tímto není dotčena. Odstavce 1 až 12 se při odstraňování rušení použijí přiměřeně.

§ 101

Styk komunikačních vedení veřejné komunikační sítě s okolím

(1) Osoby, které budou provádět stavební práce, jsou povinny provést opatření, aby nedošlo k poškození vedení komunikační sítě. To se týká i provádění hluboké orby na zemědělských pozemcích, zemních prací a terénních úprav.

(2) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může křížit energetická, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zásobárny přírodních vod, území chráněná podle zvláštních právních předpisů, dráhy, pozemní komunikace, vodní a jiná díla a jejich ochranná pásma nebo se jich jinak dotknout, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Ustanovení zvláštního právního předpisu není tímto dotčeno⁴²).

(3) Komunikační vedení veřejné komunikační sítě může být kříženo nebo jinak dotčeno energetickými, vodovodními, kanalizačními a jinými vedeními, dráhou nebo pozemní komunikací, a to způsobem, který nezpůsobí rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí pro souběh komunikačního vedení veřejné komunikační sítě s uvedenými vedeními a jejich ochrannými pásmy obdobně.

Díl 4

Ochranná pásma

§ 102

Ochranné pásmo komunikačního vedení

(1) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. Pokud není podle stavebního zákona vyžadováno povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání.

(2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 0,5 m po stranách krajního vedení.

(3) V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno

a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,

b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,

c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.

(4) Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

(5) Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona. Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.

§ 103

Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje

Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitých věcí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.

§ 103a

V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrovacího spoje je Úřad dotčeným orgánem.

Díl 5

Oprávnění k využívání cizích nemovitostí

§ 104

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí vydaném podle stavebního zákona a za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizím pozemku nebo v něm

a) nadzemní nebo podzemní komunikační vedení veřejné komunikační sítě, včetně jejich opěrných bodů nadzemního nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,

b) anténní stožáry včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky,

c) anténní stožáry včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a související elektrické přípojky.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, je oprávněn za splnění dále stanovených podmínek zřizovat a provozovat na cizí stavbě nebo v ní

a) vnitřní komunikační vedení veřejné komunikační sítě včetně koncových bodů veřejné komunikační sítě a souvisejících rozvaděčů, veřejné telefonní automaty a přípojná komunikační vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,

b) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových zařízení veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky,

c) anténní stožáry nebo anténní nosiče včetně antén rádiových směrových spojů veřejné komunikační sítě a jejich přípojných komunikačních vedení, související elektronická komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, připojení na vnitřní elektrické rozvody a související elektrické přípojky.

(3) Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovité věci písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti k části dotčené nemovité věci za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení služebnosti ke skutečně dotčené části nemovité věci. Na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 s vlastníkem dotčené nemovité věci uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovité věci. Maximální výše jednorázové náhrady za zřízení služebnosti se stanoví jako cena zjištěná podle zákona upravujícího oceňování majetku. V případě, že vlastníkem dotčené nemovité věci je stát nebo územní samosprávný celek, který je zároveň vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen zajistit, aby výkon činností spojených s provozováním veřejné komunikační sítě nebo poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací byl účinně strukturálně oddělen od výkonu pravomocí týkajících se oprávnění podle odstavců 1 a 2.

(4) Nedojde-li s vlastníkem dotčené nemovité věci k uzavření písemné smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti nebo smlouvy o zřízení služebnosti podle odstavce 3 nebo prokáže-li podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, že vlastník dotčené nemovité věci není znám nebo není určen anebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo je-li vlastnictví nemovité věci sporné, či vlastník v dispozici s ní omezen, rozhodne o návrhu podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť na zřízení služebnosti vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu nejpozději do 6 měsíců. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení služebnosti nezmařil podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může vykonávat oprávnění uvedená v rozhodnutí vyvlastňovacího úřadu o omezení vlastnického práva k dotčené nemovité věci ode dne vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.

(5) Omezení vlastnického práva nesmí být provedeno ve větším rozsahu, než je k dosažení účelu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nezbytné.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je dále na základě prokazatelného oznámení vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti oprávněn

a) v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s činnostmi uvedenými v odstavcích 1 a 2 a při přípravě projektové dokumentace, opravách a údržbě komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení umístěných na cizích nemovitostech,

b) v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení, a to v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem⁴²).

Prokazatelným oznámením se rozumí oznámení data a účelu vstupu či vjezdu na dotčenou nemovitost nebo kácení či oklešťování dřevin rostoucích na této nemovitosti, včetně oznámení činností, které v této souvislosti budou na nemovitosti vykonávány. Oznámení musí být učiněno s dostatečným předstihem.

(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen při výkonu oprávnění podle odstavců 1, 2, 6 a 13 co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně prokazatelně oznámit tuto skutečnost vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti. Po vykácení nebo okleštění dřevin je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě, nedohodne-li se s vlastníkem dotčené nemovitosti jinak.

(8) Oprávnění uvedená v odstavcích 1 a 2 nenahrazují povinnosti podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť podle stavebního zákona.

(9) Nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič).

(10) Síť elektronických komunikací (včetně stožárů, nadzemního i podzemního komunikačního vedení a jejich opěrných a vytyčovacích bodů) není součástí pozemku ve smyslu jiného právního předpisu⁶⁴) a je ve smyslu jiného právního předpisu⁶⁴) považována za inženýrskou síť.

(11) Oprávnění ze služebností vzniklých podle tohoto zákona, či podle předchozích právních úprav přecházejí na právní nástupce podnikatelů, zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.

(12) Podzemním komunikačním vedením se rozumí kabelové vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů. Vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu.

(13) V případě poruchy nebo přerušení provozu komunikačního vedení nebo elektronického komunikačního zařízení je podnikatel oprávněný podle odstavců 1 a 2 oprávněn za účelem odstranění poruchy nebo přerušení provozu vstoupit na nemovitost, na níž je toto vedení nebo elektronické komunikační zařízení umístněno, bez souhlasu vlastníka, popřípadě správce nebo uživatele podle odstavce 6, nebylo-li ani při vynaložení přiměřeného úsilí možné vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti vstup s dostatečným předstihem oznámit a takový souhlas získat. V takovém případě je tento podnikatel povinen bezodkladně oznámit vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti provedení prací, jejich místo zabezpečit a zajistit následně uvedení dotčené nemovitosti do předchozího, popřípadě náležitého stavu.

(14) Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť ke sporu o rozsahu oprávnění uvedených v odstavcích 1, 2 a 6, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu příslušný stavební úřad v součinnosti s Úřadem.

(15) Právní vztahy odpovědnosti za škodu způsobenou podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť v souvislosti s omezením vlastnického práva vlastníka nemovitosti pro účely uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 se řídí občanským zákoníkem.

(16) Vlastník domu, bytu nebo nebytového prostoru je povinen umožnit uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru, nebo podnikateli zajištujícímu veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru

a) příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů vysílání podle zvláštního právního předpisu¹¹) za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality,

b) zřízení vnitřního komunikačního vedení veřejné komunikační sítě včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.

Vznikne-li tím škoda na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytového prostoru a uživatelem tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru, nebo podnikatelem zajištujícím veřejnou komunikační síť, o jehož služby prokazatelně projevil zájem uživatel tohoto domu, bytu nebo nebytového prostoru ke sporu o rozsahu práv a těchto povinností dle tohoto odstavce, rozhodne na návrh jedné ze stran sporu Úřad.

(17) Stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě elektronických komunikací, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku vedení sítě elektronických komunikací, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení sítě elektronických komunikací nese vlastník tohoto vedení. Stavebník stavby dopravní infrastruktury je na základě předchozí písemné dohody s vlastníkem sítě elektronických komunikací oprávněn zajistit investorskou přípravu nebo provedení překládky sítě elektronických komunikací vlastním zhotovitelem s odpovídající kvalifikací.

§ 104a

Oprávnění k využívání cizích nemovitostí ve vlastnictví státu

(1) Podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, vzniká na základě pravomocného povolení záměru na pozemcích ve vlastnictví České republiky, státní příspěvkové organizace a státního fondu ve veřejném zájmu oprávnění:

a) zřizovat a provozovat podzemní vedení veřejné komunikační sítě včetně vytyčovacích bodů a souvisejících elektronických komunikačních zařízení, přetínat tyto pozemky vodiči a zřizovat v nich vedení veřejné komunikační sítě, jakož i související elektrické přípojky,

b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, zřizování, provozu, opravách, změnách, modernizaci nebo odstraňování vedení veřejné komunikační sítě včetně souvisejících elektronických komunikačních zařízení,

c) provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející veřejné komunikační síti.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 jsou služebnostmi váznoucími na dotčených pozemcích. Tato oprávnění ve vztahu k jednotlivým pozemkům vznikají na základě pravomocného územního rozhodnutí, či územního souhlasu. Návrh na zápis těchto služebností do katastru nemovitostí po dokončení stavby veřejné komunikační sítě podává podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť.

(3) Za zřízení služebnosti dle odstavce 1 poskytne oprávněný vlastníkovi pozemku jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné dle zákona upravujícího oceňování majetku^70a), a to na základě žádosti vlastníka pozemku.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být podána do 3 let ode dne, kdy byla dokončena stavba na pozemku, jinak nárok zaniká. Na základě podané žádosti podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nechá vypracovat odhad, který stanoví výši náhrady za služebnost, kterou uhradí vlastníkovi pozemku do 6 měsíců od podání žádosti.

(5) Vlastník pozemku podle odstavce 3 má právo ve veřejném zájmu nepožadovat po podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť jednorázovou náhradu za zřízení služebnosti podle odstavce 1, nebo má právo ve veřejném zájmu požadovat jednorázovou náhradu nižší, než stanoví odhad.

(6) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 přecházejí na právní nástupce podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť, vlastníky či nabyvatele těchto vedení, či jejich části, jsou-li tito zároveň podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť.

(7) Oprávnění ze služebnosti vzniklá podle odstavce 1 zanikají do 5 let od dne jejich vzniku, a to za podmínky, že nedojde k zahájení stavby na pozemku a dále v případě, že veřejná komunikační síť bude trvale odstraněna z pozemku, přičemž oprávněný ze služebnosti zajistí bez zbytečného odkladu její výmaz z katastru nemovitostí.

(8) Ustanovení § 104 tohoto zákona týkající se práv a povinností ze služebností se použijí obdobně.

HLAVA VI

STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

Díl 1

Správní úřady v oblasti elektronických komunikací

§ 105

Působnost Ministerstva

(1) Ministerstvo

a) předkládá vládě návrh státní politiky elektronických komunikací a sleduje její realizaci,

b) předkládá vládě návrhy hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích,

c) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací na úrovni vlád, vládních i nevládních organizací, s výjimkou vztahů, jejichž zabezpečováním vláda pověří Úřad,

d) zabezpečuje ve věcech elektronických komunikací plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, anebo závazků vyplývajících z členství České republiky v mezinárodních organizacích, s výjimkou závazků plněných Úřadem v případech stanovených vládou,

e) spolupracuje s příslušnými ministerstvy členských států v oblasti elektronických komunikací,

f) oznamuje Komisi regulační úřady v oblasti elektronických komunikací a poskytuje jí další vyžádané informace,

g) v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v orgánech Evropské unie.

(2) Při výkonu své činnosti Ministerstvo vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Evropské unie a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Rozhodne-li se Ministerstvo nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.

§ 106

Poskytování informací Ministerstvu

(1) Úřad poskytne na žádost Ministerstvu veškeré informace, které jsou pro Ministerstvo nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Ministerstvo příslušné.

(2) Nemá-li informace podle odstavce 1 k dispozici Úřad, poskytne je Ministerstvu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, podobě a rozsahu osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona. Součástí žádosti Ministerstva je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Ministerstvo informace, údaje a podklady vyžaduje. Ministerstvo nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány.

(3) Osoba vykonávající činnost podle tohoto zákona předá podle odstavce 2 Ministerstvu i informace, údaje a podklady, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu.

(4) Informace, podklady a údaje předané podle odstavců 1 až 3 je Ministerstvo povinno chránit před zneužitím.

§ 107

Organizace Úřadu

(1) Úřad má pětičlennou Radu Úřadu (dále jen "Rada"). Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí v jeho čele. Předseda Rady se považuje za služební orgán a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.

(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let.

(3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který

a) je plně svéprávný,

b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem⁴⁶),

c) má praxi v rozsahu minimálně 5 let v oboru elektronických komunikací, ekonomie nebo práva,

d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu.

(4) S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoli funkce ve veřejné správě, funkce člena orgánů územní samosprávy a funkce v politické straně nebo v politickém hnutí.

(5) Funkce člena Rady zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odvoláním,

c) vzdáním se funkce,

d) nabytím funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,

e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo o spáchání úmyslného trestného činu, nebo

f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.

(6) Člena Rady vláda může odvolat pouze v případě hrubého nebo opakovaného méně závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů, nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo pokud přestal splňovat podmínky pro jmenování členem Rady platné v době jeho jmenování. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena.

(7) Funkce předsedy Rady zaniká pouze v případě zániku jeho funkce člena Rady podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho vláda v den zániku funkce zveřejní. Vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na zbývající část funkčního období dosavadního předsedy Rady.

(8) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.

(9) Rada

a) schvaluje

1. statut Úřadu,

2. plán činnosti Úřadu,

3. návrh rozpočtu Úřadu a závěrečný účet Úřadu,

4. jednací řád Rady, spisový a podpisový řád Úřadu,

5. zprávy o činnosti Úřadu,

6. návrhy prováděcích právních předpisů,

b) rozhoduje o

1. opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným předsedou Rady,

2. opatřeních obecné povahy,

3. rozhodnutích o ceně,

4. určení poskytovatele univerzální služby (§ 39) a

5. stanovení podniku s významnou tržní silou a o uložení povinností takovému subjektu (§ 51).

(10) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek.

(11) Předseda Rady v prvním stupni rozhoduje v řízení podle § 22, 22a, 22b, 23 a 127. Stanoví-li zákon, že o věci rozhoduje Úřad, statut Úřadu může stanovit, že v daném případě, s výjimkou ustanovení odstavce 8, v prvním stupni rozhoduje předseda Rady.

(12) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.

§ 108

Působnost Úřadu

(1) Úřad podle tohoto zákona

a) vydává všeobecná oprávnění, rozhoduje o jejich změně nebo zrušení a vede evidenci podnikatelů v elektronických komunikacích, včetně evidence vyplývající z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo ze závazků České republiky v mezinárodních organizacích,

b) vydává opatření obecné povahy,

c) provádí analýzy relevantních trhů v oblasti elektronických komunikací, určuje podniky s významnou tržní silou (§ 53) a ukládá jim zvláštní povinnosti,

d) stanovuje poskytovatele univerzální služby v elektronických komunikacích a přezkoumává poskytování univerzální služby,

e) stanovuje čisté náklady na poskytování univerzální služby, rozhoduje o povinnosti vrátit finanční prostředky neoprávněně čerpané na úhradu čistých nákladů poskytování univerzální služby a rozhoduje, zda výše čistých nákladů představuje pro jejího poskytovatele neúnosnou zátěž,

f) vydává rozhodnutí o ceně a vykonává kontrolu cen v oblasti elektronických komunikací,

g) rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,

h) spolupracuje s příslušnými národními regulačními orgány členských států, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), Severoatlantickou aliancí (NATO), Sdružením BEREC a s Komisí,

i) ukládá povinnosti nepeněžitého plnění,

j) ověřuje odbornou způsobilost k obsluze vysílacích rádiových zařízení,

k) vykonává působnost uznávacího orgánu podle zvláštního právního předpisu¹⁸) při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro přístup k regulované činnosti v oblasti elektronických komunikací nebo pro její výkon na území České republiky, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této činnosti získána nebo tato činnost vykonávána mimo Českou republiku státními příslušníky členských států Evropské unie nebo jejich rodinnými příslušníky,

l) stanovuje, vybírá a vymáhá poplatky,

m) vykonává kontrolu elektronických komunikací, vyhledává a odstraňuje zdroje rušení,

n) ukládá, vybírá a vymáhá pokuty za porušení povinností,

o) vykonává správu rádiových kmitočtů a čísel, včetně vedení jejich databáze,

p) provádí výběrová řízení a monitorování dodržování závazků vyplývajících držitelům přídělů rádiových kmitočtů z výběrových řízení,

q) zabezpečuje harmonizaci využívání rádiového spektra a harmonizaci číslovacích plánů,

r) zřizuje a spravuje radiokomunikační účet,

s) předkládá Ministerstvu věcné návrhy právních předpisů v oblasti elektronických komunikací a spolupracuje s Ministerstvem na jejich přípravě,

t) vydává prováděcí právní předpisy v oblasti elektronických komunikací v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona,

u) zabezpečuje oznamovací a informační povinnost ve vztahu ke Komisi v otázkách patřících do jeho působnosti,

v) vykonává státní statistickou službu,

w) zabezpečuje mezinárodní vztahy v oblasti elektronických komunikací v případech stanovených vládou,

x) získává a zpracovává v rámci statistického zjišťování údaje z oblasti elektronických komunikací od subjektů vykonávajících komunikační činnosti a fyzických osob za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a poskytuje jednotlivé údaje získané při statistickém zjišťování Ministerstvu,

y) zabezpečuje vydávání Telekomunikačního věstníku prostřednictvím portálu veřejné správy,

z) rozhoduje o uložení povinnosti změnit smlouvu nebo její zveřejněný návrh pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti podle § 63 odst. 9.

(2) Úřad dále

a) je exekučním správním orgánem pro vymáhání povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených z moci úřední na jeho základě,

b) provozuje informační systémy podle tohoto zákona a automatizovaný systém monitorování kmitočtového spektra,

c) zpřístupňuje informace o udělených právech k využívání rádiových kmitočtů a o využívání rádiového spektra,

d) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury⁸⁰) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska své působnosti,

e) posuzuje a sleduje otázky formování trhu a hospodářské soutěže z hlediska přístupu k otevřenému internetu⁶⁹),

f) shromažďuje informace o přístupových bodech malého dosahu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁸⁹).

(3) Úřad vykonává i další činnosti, pokud to vyplývá z ustanovení tohoto zákona anebo jiných právních předpisů²).

(4) Při výkonu své působnosti Úřad vychází rovněž z příslušných rozhodnutí, doporučení, pokynů a stanovisek vydaných orgány Evropské unie, Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a Sdružením BEREC a z hlavních zásad státní politiky v elektronických komunikacích. Úřad dále při výkonu své působnosti může zohlednit stanovisko vydané skupinou RSPG podle § 15a. Rozhodne-li se Úřad nepostupovat podle doporučení Komise, kterým se harmonizuje uplatňování práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, bezodkladně o tom informuje Komisi spolu s odůvodněním takového postupu.

§ 109

Vyloučení střetu zájmů

(1) Zaměstnanci zařazení do Ministerstva nebo Úřadu, vedoucí organizačního útvaru, který pracuje pro ministra průmyslu a obchodu, poradci a zaměstnanci, kteří vykonávají další jinak označené činnosti pro ministra průmyslu a obchodu, a náměstci ministra průmyslu a obchodu nesmějí podnikat v oblasti elektronických komunikací, přijímat účast ve statutárních, řídících a kontrolních orgánech podnikatelů vykonávajících činnosti v působnosti tohoto zákona, vykonávat poradenskou anebo jinou odbornou pomoc ve věcech elektronických komunikací nebo jinak působit ve prospěch takových podnikatelů.

(2) Člen Rady má povinnost podle odstavce 1 rovněž po dobu 6 měsíců po skončení výkonu funkce v Radě. Po tuto dobu mu náleží každý měsíc plat ve výši jeho průměrného měsíčního platu za předchozí kalendářní čtvrtletí před koncem výkonu funkce.

(3) Člen Rady nesmí být v pracovním poměru k Ministerstvu, ani vykonávat jinou výdělečnou činnost pro Ministerstvo.

§ 110

Vztah Úřadu k Parlamentu a k vládě České republiky

(1) Úřad je povinen zpracovat každoročně výroční zprávu o své činnosti za předchozí kalendářní rok, která obsahuje zejména informace o aktuálním stavu a vývoji v oblasti elektronických komunikací, o vydaných opatřeních obecné povahy, rozhodnutích a rozhodnutích o ceně, o uplatňování příslušného práva Evropské unie¹) upravujícího oblast elektronických komunikací, o výsledcích kontrol dodržování povinností stanovených zákonem a o potřebě přijetí právních předpisů v oblasti elektronických komunikací. Výroční zpráva rovněž obsahuje plánovaný rozpočet Úřadu a přehled výsledků hospodaření, včetně uvedení nákladů na výkon regulace za předchozí kalendářní rok a plánovaných nákladů na svou činnost ve stejném členění na rok následující. Výroční zpráva obsahuje informace o personálních záležitostech Úřadu, zejména s ohledem na zajištění nezávislosti rozhodování, a dále informace o budoucích plánech Úřadu. Součástí výroční zprávy je vždy výroční zpráva univerzální služby (§ 50) a výroční zpráva o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů podle jiného právního předpisu⁶⁵).

(2) Výroční zprávu je Úřad povinen předložit Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu a vládě České republiky nejpozději do konce května každého kalendářního roku. Současně je povinen ji uveřejnit.

(3) Úřad je povinen na vyžádání poskytnout Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky a vládě České republiky vysvětlení a dodatečné informace k obsahu výroční zprávy. Projednávání výroční zprávy ve vládě České republiky je povinen zúčastnit se alespoň jeden člen Rady. Členové Rady jsou povinni se zúčastnit projednávání výroční zprávy Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, jestliže o to byli Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem Parlamentu České republiky požádáni.

§ 111

Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

(1) Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající. Před vydáním rozhodnutí podle § 51, před uložením sankce za porušení takového rozhodnutí a při provádění analýz relevantního trhu podle § 51 a 52 Úřad umožní Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zaujmout k věci stanovisko; pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezaujme k věci stanovisko do 1 měsíce ode dne doručení návrhu Úřadu nebo po sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, že se jedná o zvlášť složitý případ, do 3 měsíců ode dne doručení návrhu Úřadu, má se za to, že k tomuto návrhu nemá výhrady.

(2) Úřad sděluje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na jeho žádost stanovisko, zda jednání soutěžitele je porušením povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na jeho základě.

(3) Úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při plnění úkolů vzájemně spolupracují, vyžadují navzájem stanoviska k připravovaným rozhodnutím vydávaným v mezích jejich působnosti a usilují při tom o dosažení shody těchto stanovisek.

§ 112

Spolupráce s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání

(1) Úřad a Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Úřad

a) zpracovává v součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání část plánu přidělení kmitočtových pásem určených pro rozhlasovou službu,

b) předává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na základě její žádosti zkoordinované kmitočty pro rozhlasové a televizní vysílání, včetně jejich technických parametrů,

c) poskytuje Radě pro rozhlasové a televizní vysílání aktuální údaje (databázi) o rádiových kmitočtech využívaných pro rozhlasové a televizní vysílání včetně jejich technických parametrů,

d) spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání při své kontrolní činnosti,

e) informuje Radu pro rozhlasové a televizní vysílání o vydání rozhodnutí podle § 19, 22a a 22b, pokud se týká rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu.

(3) Úřad vydává Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na její vyžádání¹¹) stanoviska, která obsahují diagram využití rádiových kmitočtů pro požadovaný územní rozsah rozhlasového nebo televizního vysílání a údaje o případném omezení doby využívání těchto rádiových kmitočtů, jsou-li předem známy. Diagramem využití rádiových kmitočtů se rozumí grafické plošné znázornění předpokládaného území pokrytého signálem rozhlasového nebo televizního vysílání s uvedením počtu obyvatel s bydlištěm na tomto území.

(4) Úřad spolupracuje s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání v oblasti kulturní a mediální politiky, jazykové rozmanitosti a plurality médií.

§ 112a

Spolupráce s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost

(1) Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti potřebné k plnění úkolů, které jim stanoví právní předpisy. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.

(2) Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost při plnění úkolů vzájemně spolupracují, vyžadují navzájem stanoviska k připravovaným rozhodnutím vydávaným v mezích jejich působnosti a usilují při tom o dosažení shody těchto stanovisek.

Kontrola elektronických komunikací

§ 113

(1) Úřad vykonává kontrolu elektronických komunikací.

(2) Při výkonu kontroly elektronických komunikací Úřad kontroluje plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy, rozhodnutími a rozhodnutími o ceně vydanými na základě tohoto zákona. Úřad dále kontroluje využívání rádiových kmitočtů a čísel.

(3) Při kontrole využívání rádiových kmitočtů kontrolující zjišťují dodržování podmínek stanovených v přídělu rádiových kmitočtů, všeobecném oprávnění nebo v individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů i monitorováním rádiových kmitočtů. Monitorování rádiových kmitočtů je zpravidla prováděno bez předchozího upozornění osob využívajících rádiové kmitočty, které mají být monitorovány.

(4) Je-li to nezbytně nutné pro identifikaci osob využívajících rádiové kmitočty, jsou kontrolující při kontrole využívání rádiových kmitočtů monitorováním oprávněni se seznamovat s obsahem přenášených zpráv. Jinak se kontrola využívání rádiových kmitočtů provádí jejich monitorováním bez odposlechu a záznamu zpráv. Kontrolující nesmějí obsah přenášených zpráv sdělovat jiným osobám než odesílateli nebo adresátovi přenášených zpráv, popřípadě jimi zmocněnému zástupci ani umožnit jiným osobám, aby získávaly informace o obsahu přenášených zpráv.

(5) Způsob stanovení území pokrytého signálem televizního vysílání, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem televizního vysílání stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Způsob stanovení území pokrytého signálem zemského analogového rozhlasového vysílání v kmitočtovém pásmu 87,5 - 108 MHz a zemského digitálního rozhlasového vysílání v kmitočtových pásmech 174 - 230 MHz a 1452 - 1479,5 MHz, metodu stanovení intenzity elektromagnetického pole a z tohoto odvozené pokrytí obyvatel signálem rozhlasového vysílání stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Kontrola cen spočívá

a) ve zjišťování, zda prodávající nebo kupující neporušují ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem,

b) v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cen a pro řízení o porušení ustanovení tohoto zákona nebo rozhodnutí o ceně vydané Úřadem.

(8) Pověření ke kontrole může mít formu průkazu, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis.

(9) Při kontrole čísel Úřad zjišťuje dodržování podmínek stanovených pro jejich využívání tímto zákonem, prováděcími právními předpisy, opatřeními obecné povahy a rozhodnutími vydanými na základě tohoto zákona. Kontrola čísel je zpravidla prováděná bez předchozího upozornění osob využívajících tato čísla pro poskytování služeb nebo přístupu k sítím elektronických komunikací.

(10) Je-li při řešení případů neoprávněného využívání rádiových kmitočtů nebo při zjišťování zdroje rušení, v jejichž důsledku dochází k ohrožení kritické infrastruktury, zdraví nebo majetku osob, pro rozhodnutí Úřadu o zahájení výkonu kontroly nezbytné provedení úkonů měření a nelze-li je zajistit systematickým monitorováním rádiového spektra podle tohoto zákona, je osoba pověřená Úřadem výkonem kontroly oprávněna po prokazatelném informování majitele vlastníka nemovité věci, a to nejpozději při zahájení kontroly, v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitou věc. Při výkonu tohoto oprávnění je povinna co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitých věcí. Právo na ochranu obydlí není tímto oprávněním dotčeno.

§ 114

(1) Zjistí-li Úřad, že osoba vykonávající komunikační činnost podle tohoto zákona (dále jen „povinná osoba“) nesplní podmínky nebo nesplní zvláštní povinnosti stanovené všeobecným oprávněním, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel, nebo nesplní zvláštní povinnosti uvedené v § 11, vyzve povinnou osobu, aby odstranila zjištěné nedostatky ve lhůtě do 1 měsíce. Úřad může stanovit lhůtu kratší v případě opakovaného porušení podmínek nebo povinností, nebo jestliže s ní povinná osoba projeví souhlas. Úřad v odůvodněných případech může stanovit lhůtu delší než 1 měsíc. Povinná osoba bezodkladně písemně oznámí Úřadu odstranění zjištěných nedostatků.

(2) Zjistí-li Úřad, že porušení povinností a podmínek uvedených v odstavci 1 představuje bezprostřední a závažné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo zdraví a bezpečnosti osob nebo hrozí způsobením vážné hospodářské nebo jiné újmy ostatním osobám vykonávajícím komunikační činnost nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací anebo jiným osobám, vydá bezodkladně rozhodnutí o opatření k nápravě. Toto opatření je platné nejdéle po dobu tří měsíců. Pokud během této doby povinná osoba nezjedná nápravu, lze platnost tohoto opatření prodloužit až o další tři měsíce.

(3) Úřad může rozhodnout o přerušení, nebo ukončení poskytování určité služby elektronických komunikací nebo souboru služeb, pokud by toto poskytování mohlo vést ke značnému narušení hospodářské soutěže, a to do doby, než podnikatel poskytující tuto službu začne plnit uložené povinnosti podle § 84 odst. 1.

(4) Úřad rozhodne o přerušení nebo ukončení zajišťování sítě elektronických komunikací nebo poskytování služby elektronických komunikací, pokud povinná osoba v případě závažného nebo opakovaného porušení povinností a podmínek podle odstavce 1 nezjednala nápravu v Úřadem stanovené lhůtě.

Poskytování informací Úřadu

§ 115

(1) Povinná osoba poskytne Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené přiměřené lhůtě, podobě a rozsahu úplné a pravdivé informace včetně finančních a údaje a podklady, které jsou nezbytné k plnění činností, k nimž je podle tohoto zákona Úřad příslušný. Součástí žádosti Úřadu je odůvodnění včetně uvedení účelu, pro který Úřad informace, údaje a podklady vyžaduje. Úřad nevyžaduje více informací, než je přiměřené účelu, pro který jsou získávány. Nepostačují-li informace poskytnuté povinnou osobou k tomu, aby mohly Úřad, příslušné orgány veřejné moci a Sdružení BEREC vykonávat své povinnosti v oblasti regulace podle právních předpisů nebo práva Evropské unie, mohou být o tyto informace požádány Úřadem jiné příslušné osoby působící v odvětví elektronických komunikací nebo v odvětví, jež s odvětvím elektronických komunikací úzce souvisí. Pro účely poskytnutí informací pro účely zeměpisného mapování podle § 115a může Úřad požádat o informace i orgán veřejné moci.

(2) Pro účely plnění povinností podle tohoto zákona provádí Úřad pravidelný sběr informací. Úplné a pravdivé informace pro provádění analýz trhů za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu, pro mezinárodní vykazování, státní statistickou službu a pro zeměpisné mapování podle § 115a podle stavu k 30. červnu a 31. prosinci je podnikatel, který podle § 8 odst. 2 oznámil podnikání, povinen pravidelně předávat Úřadu prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři, a to za podmínek podle odstavce 3 a ve lhůtě nebo termínu stanoveném v elektronickém formuláři; doba pro splnění povinnosti nesmí být kratší než 30 dnů.

(3) Nestanoví-li Úřad v žádosti podle odstavce 1 jinak, je osoba podle odstavce 1 povinna předávat Úřadem požadované informace prostřednictvím programové aplikace na elektronickém formuláři dostupném v této aplikaci. Vzory formulářů Úřad uveřejňuje na své internetové stránce. Žádost o přístup do programové aplikace lze podat v listinné nebo elektronické podobě. Podpis na žádosti o přístup do programové aplikace v listinné podobě musí být úředně ověřen. Žádost o přístup do programové aplikace v elektronické podobě musí být podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu⁸¹). Úřad stanoví prováděcím právním předpisem technické a organizační podmínky používání programové aplikace a elektronického formuláře, zejména požadavky na registraci osoby podle odstavce 1 pro přístup do programové aplikace a na určení oprávněné osoby pro předávání požadovaných údajů, a odkaz na internetovou stránku pro přístup do programové aplikace a elektronického formuláře.

(4) Povinná osoba předá Úřadu i informace, údaje a podklady podle odstavce 1, které obsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo skutečnosti, které jsou předmětem ochrany podle zvláštního právního předpisu⁴⁸).

(5) Úřad je oprávněn za podmínek podle odstavce 1 vyžadovat informace, údaje a podklady zejména pro

a) kvalifikovaný odhad výše čistých nákladů univerzální služby (§ 39) a pro výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby,

b) kontrolu plnění parametrů kvality a plnění výkonnostních cílů univerzální služby (§ 47),

c) kontrolu plnění povinnosti zaplatit poplatky uvedené v § 133,

d) kontrolu plnění zvláštních povinností uvedených v § 11,

e) kontrolu plnění povinností a podmínek stanovených všeobecným oprávněním, přídělem rádiových kmitočtů, oprávněním k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávněním k využívání čísel,

f) posuzování žádosti o udělení oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel,

g) uveřejňování srovnávacích přehledů o kvalitě a cenách služeb elektronických komunikací v zájmu spotřebitelů,

h) analýzu trhu za účelem zajištění efektivně konkurenčního trhu,

i) regulaci cen,

j) řešení sporů, zejména sporů o přístupu a sporů ve věcech vyúčtování ceny za poskytnutou službu,

k) kontrolu plnění povinností stanovených v přímo použitelném předpisu Evropské unie^5a),

l) zabezpečení efektivního využívání rádiových kmitočtů a jejich účelnou správu,

m) posuzování budoucího rozvoje sítí a služeb, jenž by mohl mít dopad na velkoobchodní služby poskytované konkurentům, na územní pokrytí, na připojení dostupné koncovým uživatelům nebo na určování oblastí podle § 115a,

n) kontrolu plnění povinností uvedených v § 98, 99 a § 55 odst. 1,

o) posuzování sdílení prostředků nebo majetku podle § 84 odst. 4, a to informace o povaze, dostupnosti a místa umístění těchto prostředků,

p) provádění zeměpisných mapování podle § 115a,

q) sestavování a vypracovávání přesně stanovených statistik, zpráv nebo studií,

r) odpovědi na odůvodněné žádosti Sdružení BEREC o informace.

(6) Úřad nesmí požadovat informace, o které již požádal Sdružení BEREC podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravující zřízení Sdružení BEREC⁸²) a které mu byly Sdružením BEREC poskytnuty.

(7) Informace, údaje a podklady podle odstavce 5, s výjimkou písmene f), nesmí Úřad požadovat od osoby vykonávající komunikační činnost před zahájením komunikační činnosti nebo v rámci podmínek pro zahájení takové činnosti. Informace uvedené v odstavci 5 písm. d) je Úřad oprávněn vyžadovat pouze pro účely kontroly zahájené z vlastního podnětu nebo v případě, kdy Úřad obdrží stížnost nebo jinou informaci o porušování stanovených podmínek.

(8) Úřad je oprávněn provést kontrolu informací, údajů a podkladů předložených podle odstavců 1 až 5. Úřad při kontrole postupuje podle zvláštního právního předpisu⁴⁷).

(9) Informace, podklady a údaje předané povinnou osobou podle odstavců 1 až 5 je Úřad povinen chránit před zneužitím.

(10) Ustanovením odstavců 1 až 8 není dotčeno právo Úřadu požadovat informace, údaje a podklady podle zvláštních právních předpisů.

(11) Úřad dále shromažďuje dostupné informace o obecném předmětu opravných prostředků, počtu žalob podaných podle § 246 občanského soudního řádu a podle soudního řádu správního, délce řízení o těchto opravných prostředcích a o počtu rozhodnutí, kterými byla nařízena předběžná opatření, a to v elektronické podobě. Tyto informace Úřad poskytne Komisi nebo Sdružení BEREC na základě jejich odůvodněné žádosti.

(12) Provozovatel bezdrátového přístupového bodu malého dosahu informuje Úřad o instalaci a umístění přístupových bodů malého dosahu, jakož i o splněných podmínkách, podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁸⁹) na elektronickém formuláři zveřejněném Úřadem. Úřad poskytuje informace podle věty první Komisi.

§ 115a

Zeměpisné mapování

(1) Úřad provádí alespoň jednou za 3 roky zeměpisné mapování dosahu sítí elektronických komunikací umožňujících poskytování služby přístupu k internetu. Zeměpisné mapování musí zahrnovat dostatečné informace o sítích elektronických komunikací a o službách přístupu k internetu, včetně jejích parametrů a kvality, a to v podrobnosti na odpovídající místní úrovni. Úřad při provádění zeměpisného mapování zohlední v nejvyšší možné míře pokyny Sdružení BEREC k zeměpisnému mapování.

(2) Zeměpisné mapování může zahrnovat i informace o plánovaných investicích pro období až 3 let do zavádění sítí elektronických komunikací podle odstavce 1 v dané oblasti. Úřad rozhodne, do jaké míry může spoléhat zcela nebo zčásti na informace o plánovaných investicích, pokud zeměpisné mapování využívá pro svoji rozhodovací činnost podle tohoto zákona.

(3) Pro účely zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušný podle jiného právního předpisu k zeměpisnému mapování požádat o informace osoby podle § 115 nebo orgán veřejné moci.

(4) Na základě zeměpisného mapování může Úřad nebo jiný orgán veřejné moci podle odstavce 3 v případě odůvodněné potřeby určit oblast s přesně vyznačenými hranicemi, ve které se nenacházejí a ani se po období podle odstavce 2 neplánují zavést sítě s velmi vysokou kapacitou, ani významné modernizace nebo rozšíření sítí tak, aby umožňovaly stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s. Určenou oblast Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci zveřejní.

(5) Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci může pro určenou oblast podle odstavce 4 vyzvat osoby vykonávající komunikační činnost a orgány veřejné moci, aby oznámily svůj záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou v období podle odstavce 2. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci ve výzvě uvede, jaké informace musí být v těchto oznámených záměrech uvedeny, aby se zajistila úroveň podrobností, jež je alespoň obdobná úrovni zeměpisného mapování podle odstavce 1. V případech, kdy tato výzva vede k prohlášení osoby vykonávající komunikační činnost nebo orgánu veřejné moci o jeho záměru, může Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci požadovat od ostatních osob vykonávajících komunikační činnost a orgánů veřejné moci, aby oznámily jakýkoli záměr zavést sítě s velmi vysokou kapacitou nebo významně modernizovat nebo rozšiřovat svou síť tak, aby umožňovala stahování o rychlosti alespoň 100 Mb/s v této oblasti. Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci informuje každou osobu vykonávající komunikační činnost nebo orgán veřejné moci, který o zavedení těchto sítí projeví zájem, zda určená oblast je nebo pravděpodobně bude pokryta sítí nové generace nabízející rychlosti stahování nižší než 100 Mb/s.

(6) Orgány veřejné moci, které jsou zodpovědné za poskytování veřejných prostředků na zavádění sítí elektronických komunikací nebo které navrhují plány rozvoje sítí elektronických komunikací, zohledňují výsledky zeměpisného mapování, včetně určených oblastí podle odstavce 4.

(7) Nejsou-li informace ze zeměpisného mapování veřejně dostupné, Úřad je zveřejní za předpokladu, že neobsahují osobní údaje, skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo utajované informace, aby bylo možné jejich opětovné použití za účelem prosazování transparentnosti cen a pomoci koncovým uživatelům využívat služby elektronických komunikací.

(8) Orgán veřejné moci podle odstavce 3 je povinen

a) spolupracovat s Úřadem a informovat jej o záměru provést zeměpisné mapování včetně oblastí a podmínek,

b) zamezit neúčelnému zeměpisnému mapování,

c) zabránit střetu zájmů, pokud je vlastníkem anebo provozovatelem veřejné komunikační sítě nebo poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

d) poskytnout výsledky zeměpisného mapování Úřadu,

e) zachovávat důvěrnost informací podle odstavce 7 zejména informací o plánovaných investicích, pokud jsou předmětem zeměpisného mapování.

Díl 2

Spolupráce s Komisí a s příslušnými národními orgány členských států

§ 116

(1) Ministerstvo v rámci své působnosti spolupracuje s příslušnými ministerstvy členských států a s Komisí, a to zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra, a ve vztahu ke Komisi zabezpečuje oznamovací a informační povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti.

(2) Ministerstvo v rámci své působnosti zastupuje Českou republiku v poradních sborech a výborech Komise.

(3) Ministerstvo zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány orgány členských států jako důvěrné.

(4) Ministerstvo a Úřad jsou v případě potřeby nápomocni Komisi při vytváření srovnání a zpráv o účinnosti opatření členských států zaměřených na dosažení cílů podle § 5.

§ 117

(1) Úřad v rámci své působnosti spolupracuje a v případě potřeby sjednává vzájemné dohody o spolupráci s příslušnými národními regulačními orgány členských států. V případě řešení sporu podle § 129, kdy některá ze stran sporu pochází z jiného členského státu, Úřad koordinuje své rozhodování s národním regulačním orgánem tohoto členského státu. Dále se Úřad v rámci své působnosti účastní jednání příslušných poradních sborů, výborů Komise a je členem Sdružení BEREC, s nimiž spolupracuje zejména v oblasti strategického plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra a dále při stanovení jednoho, popřípadě několika společných termínů, do nichž má být povoleno využívání konkrétního harmonizovaného rádiového spektra.

(2) Ve vztahu ke Komisi Úřad zabezpečuje oznamovací a informační povinnost v otázkách patřících do jeho působnosti, zejména poskytuje Komisi informaci o uplatňování příslušného práva Evropské unie upravujícího oblast elektronických komunikací, svou výroční zprávu a další informace, které si Komise vyžádá.

(3) Úřad je oprávněn poskytnout jemu dostupné informace regulačnímu orgánu v jiném členském státě nebo Sdružení BEREC, na základě jejich odůvodněné žádosti. Úřad zachovává důvěrnost informací, které mu byly předány jinými regulačními orgány, včetně regulačních orgánů členských států, jako důvěrné.

(4) Poskytne-li Úřad Komisi informaci, kterou si dříve vyžádal od podnikatele, bezodkladně o tom tohoto podnikatele informuje.

(5) Oznámení podle § 13 předá Úřad bez zbytečného odkladu Sdružení BEREC.

(6) Považuje-li Úřad informace poskytnuté Komisi nebo Sdružení BEREC za důvěrné nebo za obchodní tajemství, zajistí Úřad zachování důvěrnosti těchto informací.

(7) Úřad předává Sdružení BEREC informace o číslech určených k využívání mimo území České republiky v rámci Evropské unie pro účely zřízení databáze těchto čísel Sdružení BEREC.

HLAVA VII

PŘESTUPKY

§ 118

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) podniká v oblasti elektronických komunikací v rozporu s § 8,

b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1 až 3,

c) v rozporu s § 13 neoznámí předem Úřadu zahájení komunikační činnosti, nebo změny údajů, které uvedla v oznámení o komunikační činnosti, nebo neoznámí ukončení komunikační činnosti,

d) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

e) využívá číslo v rozporu s číslovacím plánem podle § 29 odst. 1,

f) využívá číslo bez oprávnění k využívání čísel podle § 30 odst. 1, nebo v rozporu s tímto oprávněním,

g) využívá údaje v databázi k jinému účelu, než pro lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 3,

h) použije bránu v rozporu s § 83 odst. 4,

i) zneužije účastnické číslo nebo adresu elektronické pošty k obtěžujícímu volání nebo k odeslání obtěžující zprávy,

j) prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb,

k) jako podnikatel, který poskytuje službu dotazů na účastnická čísla nebo jiné obdobné údaje, poskytuje údaje účastníka v rozporu s § 96 odst. 3,

l) při vykonávání komunikační činnosti nesplní některou z podmínek opatření obecné povahy vydaného Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 10 písm. a), § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 86 odst. 3 nebo § 98 odst. 8,

m) jako držitel oprávnění k využívání čísel v rozporu s § 32 odst. 3 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno,

n) jako právní nástupce osoby, která byla držitelem přídělu rádiových kmitočtů, neinformuje o svém nástupnictví podle § 22c odst. 3 nebo § 22d odst. 2,

o) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,

p) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,

q) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103,

r) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení, nebo

s) poruší povinnost při shromažďování osobních údajů účastníků k vydání seznamu účastníků ohledně nakládání s osobními údaji získanými pro účely veřejných seznamů podle § 95 odst. 1 nebo 2 nebo zveřejní osobní a identifikační údaje účastníků v rozporu s § 95 odst. 4.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že

a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,

b) v rozporu s § 19 odst. 8 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění,

c) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno,

d) jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů neinformuje Úřad o pronájmu tohoto oprávnění podle § 19a odst. 4,

e) pronajme toto oprávnění v rozporu s § 19a odst. 1, nebo

f) v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí, aby obsluhu vysílacích rádiových zařízení prováděla pouze osoba, která má platný průkaz odborné způsobilosti.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo

b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo

b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad,

b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115, nebo

c) neposkytne informace podle § 115a nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.

(6) Podnikatel se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 23 odst. 1 uzavře smlouvu o převodu přídělu bez souhlasu Úřadu,

b) diskriminuje jiného podnikatele poskytujícího službu elektronických komunikací, pokud jde o číselné řady používané pro přístup k jeho službám podle § 30 odst. 10,

c) nesplní povinnost používat normy, specifikace nebo doporučení podle § 62 odst. 1 nebo 2,

d) nepředá Úřadu úplné znění smlouvy nebo její změny a dodatky podle § 80 odst. 4, nebo

e) v rozporu s § 80 odst. 5 neinformuje odmítnutého podnikatele o odmítnutí nebo neuvede jeho důvody nebo tyto informace nezašle Úřadu.

(7) Držitel oprávnění k využívání čísla se dopustí přestupku tím, že

a) neprovede technické úpravy při změně číslovacího plánu podle § 29 odst. 3,

b) bezprostředně po skončení platnosti oprávnění k využívání čísel nezajistí, aby bylo ukončeno využívání čísel na základě tohoto oprávnění podle § 36 odst. 8,

c) neinformuje o okamžiku skončení platnosti oprávnění k využívání čísel podle § 36 odst. 8, nebo

d) nezajistí přístup k informační službě o účastnických číslech podle § 66 odst. 3.

(8) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí uživatelům nepřetržitý přístup k tísňovým číslům nebo k evropským harmonizovaným číslům podle § 61 odst. 3,

b) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1,

c) neposkytne informace z databáze účastníků podle § 97 odst. 5,

d) poruší povinnost zajistit volání na evropská harmonizovaná čísla podle § 33a odst. 1,

e) nezajistí informování účastníků a uživatelů podle § 33a odst. 2,

f) nevede aktuální databázi všech svých účastníků a dostupných údajů o aktivovaných předplacených kartách podle § 61 odst. 4,

g) nepředá dostupné osobní nebo identifikační údaje účastníků pro informační a operátorské služby podle § 66 odst. 1,

h) nezajistí službu identifikace zlomyslné nebo obtěžující komunikace podle § 67,

i) jako podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě nesplní povinnost podle § 75 odst. 1 nebo 3,

j) poruší povinnost ohledně zobrazení účastnického čísla podle § 92, nebo

k) nezajišťuje uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru podle § 61 odst. 6.

(9) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost ohledně přesměrování volání podle § 94 odst. 1, nebo

b) neumožní všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě podle § 66 odst. 2.

(10) Poskytovatel univerzální služby se dopustí přestupku tím, že

a) neumožňuje účastníkovi přiměřenou úroveň kontroly jeho výdajů podle § 44 odst. 7,

b) neuplatňuje jednotné ceny nebo nerespektuje ceny stanovené Úřadem podle § 45 odst. 2,

c) neplní mezní hodnoty parametrů kvality nebo výkonnostních cílů jednotlivých služeb podle § 47 odst. 1,

d) neuveřejní informace v souladu s § 54 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 písm. b),

e) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

f) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

g) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

h) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

i) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7,

j) nesdělí nebo sdělí opožděně uživateli nemožnost splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo odst. 3, nebo nesdělí nebo sdělí opožděně náhradní lhůtu podle § 40 odst. 6 pro splnění povinnosti podle § 40 odst. 1 nebo 3,

k) nezabezpečuje bezplatný přístup koncových uživatelů podle § 42 odst. 2,

l) v rozporu s § 39 odst. 15 neoznámí předem, že hodlá převést svou síť určenou pro poskytování služeb přístupu k internetu v pevném místě a přístupu v pevném místě k hlasové komunikační službě, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu,

m) neposkytuje zdravotně postiženým osobám přístup k hlasové komunikační službě podle § 43 odst. 1, nebo

n) nepředá Úřadu údaje pro vedení seznamu osob podle § 38 odst. 5, je-li veden.

(11) Podnik s významnou tržní silou se dopustí přestupku tím, že

a) nesjednává ceny v souladu s § 55 odst. 1,

b) v rozporu s § 60 odst. 1 neprokáže Úřadu, že uplatněné ceny jsou nákladově orientované,

c) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 1,

d) uplatňuje ceny, které neodrážejí skutečné náklady při zohlednění míry návratnosti investic nebo nejsou v souladu s metodikou oddělené evidence nákladů podle § 86, ačkoliv má povinnost nákladové orientace cen,

e) nesplní povinnost týkající se přístupu uloženou Úřadem podle § 84 odst. 2,

f) odmítne návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení v rozporu s § 84 odst. 6,

g) nepožádá Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy podle § 84 odst. 7,

h) neposkytne Úřadu informace podle § 86b odst. 1, § 86d odst. 4 nebo § 86e odst. 1,

i) neuveřejní referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení s náležitostmi a podmínkami stanovenými podle § 85,

j) neuveřejní referenční nabídku pro využívání a přístup ke specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům podle § 84 odst. 3,

k) neuplatňuje ceny v souladu s povinností uloženou podle § 51 odst. 6 písm. e),

l) neplní povinnosti uložené podle § 51 odst. 6 písm. a) až f), odst. 7, 8 nebo 14,

m) využívá informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí nebo s nimi nakládá v rozporu s § 81 odst. 2,

n) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

o) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

p) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

q) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.

(12) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že

a) nepostupuje podle § 64 odst. 12,

b) neinformuje účastníka nebo uživatele o zpracování provozních údajů podle § 90 odst. 8 s výjimkou osobních údajů,

c) zpracovává provozní údaje v rozporu s § 90 odst. 6,

d) nesdělí uživateli informace podle § 94 odst. 2,

e) nezajistí, aby koncoví uživatelé z jiných členských států měli přístup k negeografickým telefonním číslům na území České republiky podle § 35,

f) neuveřejní informace v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) nebo nepředloží platné ceny Úřadu podle § 54 odst. 1 písm. b),

g) neinformuje koncové uživatele o zavedení zvláštního režimu pro interpersonální komunikační služby založené na číslech mezi příhraničními oblastmi podle § 29 odst. 2,

h) neposkytuje službu elektronických komunikací nepřetržitě podle § 61 odst. 1 v kvalitě podle § 71,

i) nevyřídí reklamaci na vyúčtování ceny nebo poskytování služby podle § 64 odst. 10 nebo nevrátí rozdíl ceny podle odst. 11,

j) neposkytne vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle § 64 odst. 2, 4, 5 nebo 6,

k) neupozorní předem prokazatelně účastníka na důsledky neplacení účtů podle § 65 odst. 1,

l) postupuje při opožděném placení nebo neplacení telefonního účtu účastníkem v rozporu s § 65 odst. 2 nebo 3,

m) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím roaming ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii⁸³)

1. nestanoví ceny za poskytování služeb elektronických komunikací,

2. neposkytuje služby elektronických komunikací za stanovených podmínek,

3. nezajistí transparentnost maloobchodní ceny roamingu,

4. nezavede oddělený prodej roamingových služeb za stanovených podmínek, nebo

5. neprovádí oddělený prodej roamingových služeb,

n) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím oddělený prodej regulovaných maloobchodních roamingových služeb v Unii⁸⁴)

1. zavede technické řešení odděleného prodeje roamingových služeb jiným než stanoveným způsobem, nebo

2. neposkytuje informace uživatelům,

o) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla pro zajištění rovného a nediskriminačního nakládání s provozem při poskytování služeb přístupu k internetu a zajištění souvisejících práv koncových uživatelů⁶⁹)

1. nezajistí přístup k otevřenému internetu,

2. nezajistí, aby smlouva, která zahrnuje služby přístupu k internetu, obsahovala požadované údaje,

2. nezajistí, aby smlouva, která zahrnuje služby přístupu k internetu, obsahovala požadované údaje, nebo

3. nezavede transparentní, jednoduché a účinné postupy pro vyřizování stížností koncových uživatelů,

4. účtuje spotřebiteli za regulovanou komunikaci v rámci Unie ceny přesahující částky stanovené tímto předpisem,

5. předem neinformuje spotřebitele o povaze výhod, o které by přišel volbou jiného tarifu než tarifu stanoveného tímto předpisem,

6. nezmění automaticky tarif spotřebitele na tarif stanovený tímto předpisem v případě, že ceny účtované na základě dosavadního tarifu spotřebitele přesahují částky stanovené tímto předpisem a spotřebitel se do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona nevyjádří, že si přeje dosavadní tarif ponechat,

7. neumožní spotřebiteli do jednoho pracovního dne od obdržení žádosti přejít z tarifu stanoveného tímto předpisem nebo na tento tarif, nebo

8. nezajistí, aby tento přechod nezahrnoval podmínky nebo omezení týkající se jiných prvků účastnické smlouvy, než je regulovaná komunikace v rámci Unie,

p) neuplatňuje jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v celé Evropské unii podle § 61 odst. 7,

q) neinformuje Úřad o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně podle § 69b odst. 7, nebo

r) neposkytuje Úřadu nebo poskytovateli srovnávacího nástroje informace podle § 66a nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.

(13) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť se dopustí přestupku tím, že

a) neuveřejní nebo neoznámí Úřadu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách podle § 73 odst. 7 a 8 typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízí pro připojení přístrojů, nebo změny těchto technických specifikací,

b) nezajistí bezodkladný a bezplatný dálkový přístup do databáze a zpětný přenos údajů podle § 33 odst. 3 písm. b),

c) odmítne připojit, odpojí nebo vyřadí z provozu přístroj bez povolení Úřadu podle § 74 odst. 5 nebo odpojí přístroj, aniž by byly splněny podmínky podle § 74 odst. 6,

d) nesjedná propojení podle § 79 odst. 1, ačkoliv byl o to požádán jiným podnikatelem, který oznámil podnikání podle § 13,

e) nezřídí nebo nevede aktuální databázi účastníků, včetně svých účastníků, podle § 33 odst. 3 písm. a),

f) ve své síti nezablokuje identifikační účastnickou kartu (SIM karta) nebo neznemožní přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého byla uskutečňována zlomyslná volání nebo jiná zlomyslná komunikace, k veřejné komunikační síti podle § 33 odst. 10,

g) nesplní povinnost sdílení uloženou Úřadem podle § 79a odst. 6 a 7 nebo nesplní povinnosti podle § 84 odst. 2,

h) nesplní některou z povinností podle § 104 odst. 7,

i) neumožní připojení telekomunikačního koncového zařízení k rozhraní podle § 73 odst. 6,

j) nesplní povinnost vztahující se k povinnosti umožnit velkoobchodní roamingový přístup za podmínek uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii⁸³),

k) bezodkladně nezpřístupní centru tísňové komunikace u každé tísňové komunikace lokalizační a jiné údaje, které umožňují identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 5, nebo

l) neplní povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu podle § 79a odst. 1.

(14) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že

a) nesjednává ceny podle § 55 odst. 1,

b) nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech své sítě rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv podle § 97 odst. 1,

c) v rozporu s § 97 odst. 3 neuchovává provozní a lokalizační údaje, nepředá je oprávněnému orgánu, po uplynutí doby uchovávání je nezlikviduje nebo nezajistí, aby nebyl uchováván obsah zpráv anebo takto uchovávaný nebyl dále předáván,

d) nezajistí srozumitelnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů podle § 97 odst. 6,

e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 97 odst. 8,

f) neinformuje Úřad nebo uživatele v rozsahu a způsobem podle § 98 odst. 4,

g) nezajistí bezpečnost a integritu své sítě nebo bezpečnost jím poskytovaných služeb podle § 98 odst. 1,

h) nesplní některou z povinností k zabezpečení bezpečnosti a integrity své sítě a interoperability poskytovaných služeb podle § 99 odst. 1, 2 nebo 4,

i) jako podnikatel, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiném odvětví v České republice nebo v jiném členském státě, nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 8 písm. a) nebo strukturálně neoddělí činnosti podle § 86 odst. 8 písm. b),

j) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 89 odst. 1 nebo § 91 odst. 2, 3 nebo 4,

k) iniciuje přenos telefonního čísla, aniž by o to účastník požádal,

l) nezajistí pro účastníky veřejně dostupné služby elektronických komunikací možnost ponechat si své telefonní číslo podle § 34 odst. 1 a 12,

m) v rozporu s § 34 odst. 5 překročí stanovenou lhůtu pro přenesení čísla, anebo v rozporu s § 34 odst. 6 překročí dobu 1 pracovního dne, po kterou není účastníkovi během procesu přenesení telefonního čísla na tomto čísle poskytována veřejně dostupná služba elektronických komunikací,

n) nesplní povinnost informovat uživatele o ceně za volání na čísla s vyjádřenou cenou uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 2,

o) nesplní povinnost zablokovat přístup k číslům nebo službám uloženou mu Úřadem podle § 35 odst. 3,

p) nesplní povinnost zadržet platby podle § 35 odst. 3 nebo 4,

q) neposkytne informace podle § 63 odst. 1 až 4,

r) neposkytne spotřebiteli shrnutí smlouvy podle § 63 odst. 5,

s) nenabídne spotřebiteli funkci sledování a kontroly nebo neupozorní spotřebitele před dosažením stanoveného limitu nebo při vyčerpání služby podle § 63 odst. 9,

t) neprovede ve stanovené lhůtě změnu smlouvy nebo neprovede změnu zveřejněného návrhu smlouvy podle § 63 odst. 11,

u) nevyrozumí účastníka v zákonem stanovené lhůtě o změně smlouvy nebo o jeho právu bez sankce vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63b odst. 5,

v) uzavře smlouvu se spotřebitelem nebo uživatelem v rozporu s § 63b odst. 1,

w) neuveřejní informace podle § 71 odst. 1 nebo neposkytne spotřebitelům informace podle § 71 odst. 2,

x) ohrozí důvěrnost zpráv a s nimi spojených provozních a lokalizačních údajů porušením některé z povinností podle § 90 odst. 2, 3, 4 nebo 5,

y) neomezí zpracování údajů podle § 90 odst. 9, nebo

z) nepodrobí se bezpečnostnímu auditu nebo nepředloží Úřadu údaje podle § 98 odst. 6.

(15) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne všechny informace podle § 63 odst. 1 nebo jsou uvedené informace v rozporu s tímto ustanovením,

b) neposkytne spotřebiteli informace podle § 63 odst. 12,

c) uplatňuje podmínky pro zánik závazku ze smlouvy na dobu určitou v rozporu s § 63b odst. 6 až 8,

d) v rozporu s § 89 odst. 4 neposkytne údaje, nebo je poskytne opožděně,

e) v případě, že účastník mění poskytovatele služby přístupu k internetu, neposkytne mu před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace v rozporu s § 34a odst. 2 nebo nezajistí kontinuitu služeb v rozporu s § 34a odst. 1,

f) v případě selhání procesu přenesení čísla v rozporu s § 34 odst. 14 znovu neaktivuje číslo a službu účastníkovi,

g) neposkytne účastníkovi paušální náhradu v rozporu s § 34 odst. 11 nebo § 34a odst. 11 nebo spotřebiteli využívajícímu předplacené služby po přenesení čísla nevrátí zbývající zůstatek v rozporu s § 34 odst. 10,

h) uplatní vůči koncovému uživateli diskriminační požadavky nebo podmínky v souvislosti s poskytováním služby v rozporu s § 61 odst. 8,

i) nesplní některou z povinností podle § 69,

j) neplní povinnost šířit určitý rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby podle § 72 odst. 1,

k) neplní povinnost uloženou mu Úřadem podle § 98 odst. 7,

l) nezveřejní informace podle § 63a,

m) neumožní účastníkovi vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63b odst. 3 nebo mu neposkytne informace podle § 63b odst. 3 a 4,

n) neumožní spotřebiteli vypovědět závazek ze smlouvy podle § 63c odst. 2,

o) nevyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 9 nebo v rozporu s § 34 odst. 13 nezajistí přímou návaznost služeb,

p) brání procesu přenesení čísla v rozporu s § 34 odst. 15 nebo procesu změny poskytovatele služby přístupu k internetu v rozporu s § 34a odst. 10, nebo

r) smlouva v rozporu s § 63 odst. 8 neobsahuje ověřovací kód podle § 34 odst. 7 písm. d) a § 34a odst. 5 písm. e).

(16) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dále dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností při zabezpečení ochrany údajů podle § 88a odst. 1 nebo 2.

(17) Podnikatel poskytující službu šíření chráněného obsahu se dopustí přestupku tím, že

a) nenabízí všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání služby v souladu s § 83 odst. 5,

b) nevede oddělenou evidenci nákladů a výnosů podle § 86 odst. 2,

c) nepředloží výsledky oddělené evidence k ověření podle § 86 odst. 4,

d) neuveřejní závěry ověření výsledků oddělené evidence podle § 86 odst. 4,

e) nedoloží výpočet cen podle § 86 odst. 5 nebo 6,

f) nepředloží roční výsledky oddělené evidence nebo účetní údaje podle § 86 odst. 7.

(18) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání se dopustí přestupku tím, že

a) nejedná o uzavření smlouvy podle § 72a odst. 2,

b) neuzavře smlouvu podle § 72a odst. 3, nebo

c) nevypracuje nebo neuveřejní návrh smlouvy včetně všeobecných smluvních podmínek podle § 72b odst. 1.

(19) Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí poskytování služby elektronického programového průvodce podle § 83 odst. 9 písm. b),

b) neumožní šíření rozhlasových a televizních programů podle § 83 odst. 9 písm. a), nebo

c) nevyužívá přidělený rádiový kmitočet podle § 83 odst. 9 písm. c).

(20) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání nebo podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti se dopustí přestupku tím, že nesdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku podle § 72c.

(21) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání se dopustí přestupku tím, že nezajistí ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem podle § 83 odst. 8.

(22) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech umožňující koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu se dopustí přestupku tím, že

a) poruší povinnost umožnit bezplatný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace podle § 33 odst. 1, včetně rovnocenného přístupu zdravotně postižených uživatelů nebo nepředá osobní nebo identifikační údaje účastníků pro lokalizaci, popřípadě identifikaci účastníka tísňové komunikace podle § 33 odst. 2,

b) nezajistí směrování tísňové komunikace na nejvhodnější centrum tísňové komunikace podle § 33 odst. 13,

c) nezajistí informování veřejnosti o existenci a používání tísňových čísel podle § 33 odst. 6, nebo

d) jako poskytovatel veřejně dostupné mobilní interpersonální komunikační služby založené na číslech nepředává veřejné výstrahy podle § 33b odst. 1.

(23) Držitel přídělu rádiových kmitočtů se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z podmínek, převzatých závazků nebo povinností uvedených podle § 22 odst. 2 v rozhodnutí o přídělu.

(24) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo veřejně dostupnou službu elektronických komunikací dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 98a odst. 1 nezřídí nebo nezabezpečí v určených bodech jí zajišťované veřejné komunikační sítě rozhraní pro připojení nástroje detekce podle rozhodnutí vydaného Ministerstvem obrany,

b) v rozporu s § 98a odst. 2 a 3 neposkytne součinnost,

c) neumožní Vojenskému zpravodajství přístup k nástroji detekce,

d) neoprávněně zasáhne do nástroje detekce nebo omezí jeho funkčnost, nebo

e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 98a odst. 6.

(25) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako provozovatel bezdrátového přístupového bodu malého dosahu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifikaci vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem

a) instaluje bezdrátový přístupový bod s malým dosahem, který nesplňuje stanovené vlastnosti, nebo

b) neinformuje Úřad o instalaci a umístění těchto přístupových bodů, jakož i o splněných podmínkách, ve stanovené lhůtě.

(26) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n) až r), odstavce 2 písm. f), odstavce 3 písm. b), odstavce 5 písm. a) až c), odstavce 12 písm. q) a r), odstavce 15 písm. d), odstavce 24 písm. e) nebo podle odstavce 25,

b) 15000000 Kč nebo do výše 5 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) a s), odstavce 2 písm. c) až e), odstavce 3 písm. a), odstavce 8 písm. d) až k), odstavce 10 písm. j) až n), odstavce 12 písm. e) až p), odstavce 13 písm. f) až l), odstavce 14 písm. h) až z), odstavce 15 písm. a) až c), e) až g), i) a l) až r), podle odstavce 16 nebo odstavce 24 písm. b), c) anebo d),

c) 50000000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až l), odstavce 2 písm. a) a b), odstavce 4, odstavce 6, odstavce 7, odstavce 8 písm. a) až c), odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až i), odstavce 11, odstavce 12 písm. a) až d), odstavce 13 písm. a) až e), odstavce 14 písm. a) až g), odstavce 15 písm. h), j) a k), nebo podle odstavce 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23 nebo odstavce 24 písm. a).

(27) Dotýká-li se přestupek práv koncových uživatelů, lze za přestupek uložit rovněž trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 119

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) uskutečňuje zlomyslná volání,

b) poruší některou z podmínek všeobecného oprávnění podle § 10 odst. 1 až 3,

c) využívá rádiové kmitočty, pro jejichž využívání je třeba oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1, bez tohoto oprávnění,

d) v rozporu s § 26 odst. 2 obsluhuje některé z vysílacích rádiových zařízení uvedených v § 26 odst. 1 bez platného průkazu odborné způsobilosti k obsluze těchto zařízení,

e) uskutečňuje zlomyslná volání nebo jinou zlomyslnou komunikaci na tísňová čísla,

f) využívá zvláštní ceny podle § 38, ačkoliv není osobou se zvláštními sociálními potřebami, nebo ačkoliv není osobou, jíž byla daná zvláštní cena přiznána,

g) v rozporu s § 73 odst. 2 uvede do provozu nebo provozuje přístroj, který nesplňuje technické požadavky,

h) zneužije účastnické číslo nebo adresu elektronické pošty k obtěžujícímu volání nebo k odeslání obtěžující zprávy,

i) prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací obtěžuje marketingovou reklamou nebo jiným obdobným způsobem nabídky zboží nebo služeb,

j) poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3,

k) poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma nadzemního komunikačního vedení stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 102 odst. 5 nebo ochranného pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje, stanovené v rozhodnutí příslušného stavebního úřadu podle § 103,

l) v rozporu s § 102 odst. 4 vykonává v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení činnost, která znemožňuje nebo podstatně znesnadňuje přístup k tomuto vedení, nebo která by mohla ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, bez předchozího souhlasu vlastníka vedení, nebo

m) při vykonávání komunikační činnosti nesplní některou z podmínek opatření obecné povahy vydaného Úřadem podle § 9 odst. 2, § 16 odst. 2, § 62 odst. 3, § 63 odst. 10 písm. a), § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 86 odst. 3 nebo § 98 odst. 8.

(2) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle § 17 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že

a) využívá rádiové kmitočty v rozporu s tímto oprávněním,

b) v rozporu s § 18 odst. 5 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých jí bylo toto oprávnění uděleno, nebo

c) v rozporu s § 19 odst. 8 nezajistí ukončení provozu vysílacích rádiových stanic bezprostředně po skončení platnosti tohoto oprávnění.

(3) Fyzická osoba jako držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro experimentální účely podle § 19b se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 19b odst. 11 neoznámí změnu skutečností, na základě kterých mu bylo toto oprávnění uděleno, nebo

b) neposkytne Úřadu informace podle § 19b odst. 14.

(4) Fyzická osoba jako osoba, které byla přiznána zvláštní cena, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 38 odst. 7 neinformuje podnikatele, kterému byla uložena povinnost poskytovat zvláštní ceny, o všech skutečnostech, které mají vliv na podmínky pro poskytnutí zvláštní ceny.

(5) Fyzická osoba jako provozovatel zařízení, jehož provozem vzniká vysokofrekvenční energie, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 100 odst. 1 nezajistí, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu elektronických komunikačních zařízení a sítí nebo rušení poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb, nebo

b) v rozporu s § 100 odst. 3 neučiní vhodná ochranná opatření, dojde-li k rušení provozu elektronického komunikačního zařízení, sítě, poskytování služeb elektronických komunikací nebo provozování radiokomunikačních služeb.

(6) Fyzická osoba jako povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 114 odst. 1 neodstraní ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky nebo o jejich odstranění bezodkladně neinformuje Úřad,

b) nepředloží informace, údaje nebo podklady vyžádané Úřadem podle § 115, nebo

c) neposkytne informace podle § 115a nebo poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.

(7) Fyzická osoba podílející se na plnění povinností právnické nebo podnikající fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo veřejně dostupnou službu elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 98a odst. 6.

(8) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako provozovatel bezdrátového přístupového bodu malého dosahu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím specifikaci vlastností bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem

a) instaluje bezdrátový přístupový bod s malým dosahem, který nesplňuje stanovené vlastnosti, nebo

b) neinformuje Úřad o instalaci a umístění těchto přístupových bodů, jakož i o splněných podmínkách, ve stanovené lhůtě.

(9) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a f) až m) a za přestupek podle odstavců 2 až 8 lze uložit pokutu do 100000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 200000 Kč.

§ 120

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.

(2) Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.

(3) Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, jestliže je týž přestupek spáchán opakovaně. Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž přestupek nabylo právní moci, neuplynuly 2 roky.

(4) Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.

(5) Přestupky podle § 118 odst. 5 písm. c) a § 119 odst. 6 písm. c) projednává a pokuty vybírá a vymáhá Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci podle § 115a odst. 3.

(6) Při stanovování výše pokut podle § 118 odst. 5 písm. c) a § 119 odst. 6 písm. c) Úřad nebo jiný příslušný orgán veřejné moci podle § 115a odst. 3 zohlední i skutečnost, zda jednání pachatele přestupku mělo nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž a zejména zda v rozporu s původně poskytnutou informací nebo jakoukoli její aktualizací vybudoval, rozšířil nebo modernizoval síť nebo naopak síť nevybudoval a tuto změnu plánu objektivně nezdůvodnil.

HLAVA VIII

USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ

Díl 1

Obecná ustanovení o řízení

§ 122

Vztah ke správnímu řádu

(1) V případě uplatnění regulace cen na trzích pro koncové uživatele nejsou koncoví uživatelé účastníky řízení.

(2) Úřad může uložit pořádkovou pokutu až do výše 100000 Kč.

(3) V řízení s velkým počtem účastníků doručuje Úřad účastníkům písemnosti veřejnou vyhláškou, s výjimkou předvolání a rozhodnutí ve věci samé. Lhůta pro podávání námitek proti konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a pro podávání návrhů na doplnění řízení nesmí být kratší než 10 dnů.

(4) Splnění povinnosti uložené podniku s významnou tržní silou nebo podnikateli podle § 22, § 33 odst. 8, § 38 odst. 2, § 38 odst. 3, § 51 odst. 6, 7 a 12, § 57 odst. 1 a 4, § 60 odst. 2, § 61 odst. 2, § 63 odst. 10, § 63 odst. 11, § 69a, 69b, § 71 odst. 1, § 71 odst. 5, § 71 odst. 6, § 72 odst. 1, § 74 odst. 1, § 79 odst. 2, § 82, § 83 odst. 7, § 84, § 86 odst. 2 a 5, § 100 odst. 7 a § 114 odst. 2 a 3 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 10000000 Kč.

(5) V případě, kde tento zákon stanoví, že Úřad, předseda Rady nebo Rada změní nebo může změnit vydané rozhodnutí, Úřad, předseda Rady nebo Rada provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí ve věci^48b).

(6) Je-li ve věcech podle tohoto zákona vedeno řízení před Komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad neposkytne podporu nebo nepřevede peněžní prostředky, dokud Komise nerozhodne o oprávněnosti jejího poskytnutí.

(7) V řízeních vedených podle tohoto zákona se ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu nepoužije.

§ 123

Opravný prostředek

(1) O rozkladu nebo odvolání proti rozhodnutí Úřadu, které v prvním stupni nevydal předseda Rady, rozhoduje předseda Rady.

(2) Pokud v prvním stupni vydal rozhodnutí předseda Rady, při rozhodování o odvolání nebo rozkladu v Radě nehlasuje.

§ 124

Opatření obecné povahy

(1) Opatření obecné povahy jsou závazná pro právnické a fyzické osoby vykonávající komunikační činnosti podle § 7. Součástí odůvodnění opatření obecné povahy je vypořádání připomínek vzešlých z konzultace podle § 130 a 131.

(2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne uveřejnění v Telekomunikačním věstníku, nestanoví-li Úřad počátek účinnosti pozdější. Vyžaduje-li to veřejný zájem, lze stanovit dřívější počátek účinnosti opatření obecné povahy, nejdříve však dnem uveřejnění.

§ 125

Uveřejňování

(1) Opatření obecné povahy, rozhodnutí, informace a další dokumenty nebo skutečnosti, pro které tento zákon požaduje uveřejnění Úřadem, Úřad uveřejní v rozsahu podle odstavců 2 a 3 v Telekomunikačním věstníku nebo na elektronické úřední desce Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dnem uveřejnění v Telekomunikačním věstníku je den vydání příslušné částky Telekomunikačního věstníku, uvedený v jejím záhlaví, prostřednictvím portálu veřejné správy⁴⁹).

(2) Úřad v Telekomunikačním věstníku uveřejňuje

a) opatření obecné povahy v plném znění, jeho změny a zrušení,

b) rozhodnutí o ceně v plném znění, jeho změny a zrušení,

c) výsledky analýzy relevantních trhů (§ 51),

d) vyhlášení, změny, ukončení a výsledky výběrového řízení konaného na základě tohoto zákona,

e) sdělení o vydaných rozhodnutích Úřadu uvedených v odstavci 3 písm. a),

f) síťové plány (§ 62).

V Telekomunikačním věstníku Úřad uveřejňuje též sdělení o opravě tiskové chyby.

(3) Na elektronické úřední desce Úřad bezodkladně uveřejňuje zejména

a) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti a rozhodnutí Rady uvedená v § 107 odst. 9 písm. b) bodech 3 až 5 v plném znění,

b) rozhodnutí Úřadu o sporech mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, popřípadě uživatelem v plném znění v případě, že předmět sporu se týká většího počtu účastníků, popřípadě uživatelů,

c) informace, ostatní dokumenty a skutečnosti podle tohoto zákona.

(4) Úřad je povinen uveřejňovat zejména informace

a) o právech, povinnostech, podmínkách, postupech a poplatcích v souvislosti se všeobecným oprávněním, přídělem, individuálním oprávněním k využívání rádiových kmitočtů a oprávněním k využívání čísel,

b) o zvláštních povinnostech uložených subjektům podle § 11,

c) o určení relevantních trhů podle § 52.

(5) Úřad je dále povinen uveřejňovat informace týkající se přístupu a propojení, postupů a podmínek spojených s právy na výstavbu sítí elektronických komunikací, včetně sítí s velmi vysokou kapacitou, podle stavebního zákona a informace týkající se sítí pro rozhlasovou službu podle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

(6) Jsou-li informace podle odstavce 4 písm. a) a odstavce 5 k dispozici u různých úřadů veřejné správy, Úřad vytvoří uživatelský přehled dostupnosti těchto informací, včetně informací o příslušných úřadech veřejné správy.

(7) Úřad dbá na přehlednost, uživatelskou dostupnost a aktualizaci uveřejněných informací.

(8) Úřad neuveřejní údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství⁵) nebo jejichž uveřejnění brání zvláštní právní předpis³⁴)^,48), zejména informace o podnikatelích, o jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladových položkách. To nebrání uveřejňování informací o podmínkách spojených s udílením práv využívat rádiové spektrum, nejsou-li tyto informace důvěrného charakteru.

(9) Ustanovením odstavce 8 není dotčeno plnění povinností Úřadu poskytnout informace oprávněným orgánům.

(10) Úřad může z vlastního podnětu zveřejnit informace, které přispívají k otevřenému a konkurenčnímu trhu, pokud jejich zveřejnění není v rozporu s jinými ustanoveními tohoto zákona nebo jiným právním předpisem.

§ 126

Telekomunikační věstník

(1) Telekomunikační věstník je publikační sbírka správních úřadů v oblasti elektronických komunikací.

(2) Název "Telekomunikační věstník" je dovoleno užívat pouze pro označení Telekomunikačního věstníku podle tohoto zákona.

(3) Formu Telekomunikačního věstníku, způsob uveřejňování údajů uvedených v § 125 odst. 2 a způsob jejich předávání k uveřejnění stanoví prováděcí právní předpis.

Díl 2

Rozhodování sporů

Oddíl 1

Rozhodování sporů mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti

§ 127

(1) Předseda Rady rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnosti (§ 7) nebo mezi těmito osobami a jinými podnikateli působícími v jiném členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců.

(2) Za řádně neomluvenou nebo opakovanou neúčast na řádně oznámeném ústním jednání nebo za neposkytnutí součinnosti je předseda Rady oprávněn uložit dotčené osobě pořádkovou pokutu až do výše 100 000 Kč, a to i opakovaně.

(3) Úřad rozhodnutí o sporu uveřejní.

(4) Předseda Rady přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem podán důvodně.

(5) Má-li přeshraniční spor vliv na obchod mezi členskými státy, Úřad bez zbytečného odkladu oznámí spor Sdružení BEREC. Po dobu posuzování sporu ze strany Sdružení BEREC neběží lhůta pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1. Úřad při rozhodování v co nejvyšší míře zohlední stanovisko Sdružení BEREC. Rozhodnutí musí být vydáno do 1 měsíce od oznámení tohoto stanoviska Úřadu. Jestliže za účelem zajištění hospodářské soutěže nebo ochrany zájmů koncových uživatelů existuje za mimořádných okolností naléhavá potřeba konat, Úřad může na žádost zúčastněných stran nebo z vlastního podnětu přijmout předběžná opatření.

(6) K řešení sporů rozhodovaných postupem podle odstavců 1 až 4 lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, pokud jde o spory o plnění povinnosti k peněžitému plnění.

§ 128

Odmítnutí rozhodování sporu

(1) Úřad je oprávněn odmítnout rozhodnout spor podle § 127, pokud na základě ústního jednání za účasti všech stran sporu dojde k závěru, že jiné způsoby řešení by lépe přispěly k včasnému vyřešení sporu v souladu s § 5 odst. 2 až 4. Úřad vydá o odmítnutí rozhodnout spor rozhodnutí, proti kterému nelze podat opravný prostředek.

(2) V případě nevyřešení sporu do 4 měsíců ode dne vydání rozhodnutí podle odstavce 1 postupuje Úřad na návrh jedné ze stran podle § 127, přičemž musí rozhodnout do 4 měsíců, pokud se strana, která podala návrh na rozhodnutí sporu k Úřadu, neobrátila na soud.

(3) Návrh na zahájení řízení o rozhodnutí sporu podle § 127, který se týká sporu mezi stranami, z nichž ani jedna není podnikem s významnou tržní silou na relevantním trhu, je podnětem k šetření, o jehož přijetí, odmítnutí či postoupení jinému orgánu Úřad písemně uvědomí navrhovatele bez vydání rozhodnutí.

Oddíl 2

Rozhodování účastnických sporů

§ 129

(1) Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§ 7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k dluhu^49a). Podání návrhu podléhá správnímu poplatku. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech 6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh spotřebitele činí 90 dnů. Tato lhůta může být u zvlášť složitých sporů prodloužena. Strany musí být bez zbytečného odkladu informovány o prodloužení této lhůty a o celkové době, do kdy lze očekávat vydání rozhodnutí. Stejná lhůta platí i pro vydání rozhodnutí o rozkladu. Tato lhůta počíná běžet prvním dnem následujícím po dni podání rozkladu.

(2) Návrh osoby vykonávající komunikační činnost na rozhodnutí sporu podle odstavce 1, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění, se podává Úřadu na elektronickém formuláři. Vzory formulářů návrhů a technické náležitosti jejich užívání stanoví prováděcí právní předpis. Úřad formuláře zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Nevyhoví-li podnikatel poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací reklamaci podané podle § 64 odst. 7 až 9, je účastník, popřípadě uživatel oprávněn podat u Úřadu návrh na zahájení řízení o námitce proti vyřízení reklamace bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne doručení vyřízení reklamace nebo marného uplynutí lhůty pro její vyřízení (§ 64 odst. 10), jinak právo uplatnit námitku zanikne. Podáním námitky není dotčena povinnost podle § 64 odst. 1, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podáním námitky se splnění povinnosti podle § 64 odst. 1 odkládá až do nabytí právní moci rozhodnutí o námitce. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(4) Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně.

(5) Pro doručování v řízení podle odstavců 1 až 4 se obdobně použijí ustanovení zvláštního zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení⁵⁸).

(5) K řešení sporu podle odstavce 2 lze sjednat rozhodčí smlouvu podle zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.

(7) V rámci oznámení o zahájení řízení o sporu podle odstavce 1 zahajovaného na návrh spotřebitele Úřad informuje strany sporu vhodným způsobem o právu na právní pomoc a o tom, že nemají povinnost právního zastoupení. Podáním návrhu spotřebitel souhlasí s právními účinky výsledku řešení sporu v rozsahu informace zveřejněné nebo jemu poskytnuté Úřadem podle jiného právního předpisu⁶⁶).

Díl 3

Konzultace

§ 130

Konzultace s dotčenými subjekty

(1) Úřad je povinen při výkonu své působnosti konzultovat

a) návrhy opatření obecné povahy a rozhodnutí o ceně,

b) rozhodnutí mající významný vliv na relevantní trh,

c) jiné úkony Úřadu, stanoví-li povinnost konzultace tento zákon,

d) záležitosti týkající se všech práv koncových uživatelů a spotřebitelů ohledně veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně rovnocenného přístupu a možností volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením,

(dále jen "opatření") s dotčenými subjekty, zejména se sdruženími koncových uživatelů a spotřebitelů, včetně zdravotně postižených, a sdruženími výrobců a podnikatelů zajišťujících sítě anebo poskytujících služby elektronických komunikací, a to formou veřejné konzultace. Účelem konzultace je, v souladu s naplněním zásad transparentnosti a objektivity, získání připomínek, stanovisek a názorů dotčených subjektů k návrhu opatření přijímaných Úřadem.

(2) Konzultace podle odstavce 1 se nevztahuje na rozhodování sporů podle tohoto zákona.

(3) Dotýká-li se navrhované opatření ochrany hospodářské soutěže, Úřad je v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultuje rovněž s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, dotýká-li se rozhlasového nebo televizního vysílání, rovněž s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání, a dotýká-li se ochrany osobních údajů, rovněž s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

(4) S Ministerstvem je Úřad povinen v rámci konzultace podle odstavce 1 konzultovat navrhovaná opatření v případech, kdy si to Ministerstvo vyžádá.

(5) Pro účely veřejných konzultací podle odstavce 1 Úřad zřídí a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledek konzultace.

(6) K návrhu opatření Úřadu se může kdokoliv, jehož práva, povinnosti nebo zájmy mohou být opatřením přímo dotčeny, vyjádřit způsobem podle odstavce 8 nebo uplatnit písemné připomínky u Úřadu ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne uveřejnění návrhu. Hrozí-li nebezpečí z prodlení z důvodu mimořádných okolností, může Úřad tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.

(7) Výsledky veřejné konzultace, včetně vypořádání připomínek, Úřad uveřejní na elektronické úřední desce do 1 měsíce od uplynutí lhůty pro předkládání připomínek, s výjimkou případů, které dotčený subjekt podle odstavce 1 označil jako důvěrné informace nebo obchodní tajemství.

(8) Úřad stanoví pravidla pro vedení konzultace na diskusním místě podle odstavce 5 včetně přístupnosti i pro koncové uživatele se zdravotním postižením.

§ 131

Konzultace s Komisí, Sdružením BEREC a ostatními členskými státy

(1) Pokud by opatření podle § 51, 52, 59, 79, 79a, 80 nebo 84 mělo vliv na obchod mezi členskými státy, Úřad návrh opatření společně s odůvodněním po provedení konzultace podle § 130 zveřejní a zpřístupní Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Ti mohou k návrhu opatření vznést připomínky do 1 měsíce od zveřejnění. Jsou-li součástí návrhu opatření skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství, Úřad tyto skutečnosti takto označí a oznámený návrh opatření uveřejní. Úřad může vzít návrh opatření kdykoli zpět. Úřad při přijímání návrhu opatření v nejvyšší možné míře zohlední připomínky Komise, Sdružení BEREC a ostatních vnitrostátních regulačních orgánů a s výjimkou postupu podle odstavce 2 může návrh opatření přijmout, přičemž jej sdělí Komisi.

(2) Úřad po dobu 2 měsíců nepřijme návrh opatření podle odstavce 1, pokud je předmětem návrhu opatření definovat relevantní trh podle § 52 odst. 2 nebo označit podnik jako podnik mající samostatně nebo společně s jinými podniky významnou tržní sílu a Komise ve lhůtě podle odstavce 1 sdělila Úřadu, že soudí, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Evropské unie a zejména s cíli podle § 5. Vydá-li Komise během lhůty 2 měsíců rozhodnutí, v němž požaduje, aby Úřad opatření vzal zpět, Úřad návrh opatření změní, nebo vezme zpět do 6 měsíců ode dne rozhodnutí Komise. V případě, že Úřad návrh opatření změní, provede konzultaci podle § 130 a postupuje podle odstavce 1.

(3) Úřad po dobu 3 měsíců nepřijme návrh opatření podle § 51 odst. 6 nebo § 79 odst. 2, pokud Komise ve lhůtě podle odstavce 1 sdělila, že soudí, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní jednotný trh, nebo že má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právními předpisy Evropské unie, zejména s cíli podle § 5. Úřad během tříměsíční lhůty spolupracuje s Komisí a Sdružením BEREC na úpravě opatření s ohledem na cíle podle § 5. Během této doby může Úřad návrh opatření vzít zpět nebo změnit, a to s maximálním zohledněním stanoviska Komise a Sdružení BEREC, nebo ponechat návrh opatření beze změny. Vydá-li Komise během lhůty 1 měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty stanovisko, v němž požaduje, aby Úřad opatření změnil nebo vzal zpět, nebo rozhodnutí o stažení svých výhrad, Úřad do 1 měsíce od jeho vydání přijme výsledné opatření a jeho přijetí sdělí Komisi. Tuto lhůtu lze prodloužit tak, aby Úřad mohl uskutečnit veřejnou konzultaci podle § 130. Odchyluje-li se výsledné opatření od stanoviska Komise, Úřad svůj postup odůvodní.

(4) Úřad vezme zpět návrh opatření podle § 84 odst. 8 nebo § 85a odst. 2 až 5, pokud Komise vydá ve lhůtě podle odstavce 3 věty čtvrté odůvodněné rozhodnutí, v němž žádá, aby Úřad vzal tento návrh opatření zpět. Úřad dále postupuje podle odstavce 2 vět druhé a třetí.

(5) V případě naléhavé potřeby jednat v zájmu ochrany hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů může Úřad v souladu se zásadou proporcionality přijmout dočasné opatření odchylně od postupu podle odstavců 1 až 4. Úřad oznámí takové opatření bezodkladně po jeho přijetí a s odůvodněním potřeby vyloučení postupu podle odstavců 1 až 3 Komisi, Sdružení BEREC a regulačním úřadům ostatních členských států. Rozhodne-li se Úřad přijmout dočasné opatření jako trvalé opatření, nebo prodloužit dobu jeho platnosti, postupuje dále podle odstavců 1 až 3.

(6) Úřad sděluje Komisi a Sdružení BEREC každé přijaté opatření uvedené v odstavci 1. Úřad může vzít návrh opatření zpět kdykoli.

HLAVA IX

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 132

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, jinak.

(2) Při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona se ode dne nabytí jeho účinnosti postupuje podle ustanovení správního řádu o vydávání opatření obecné povahy.

§ 133

Poplatky

(1) Úřad vyměřuje, vybírá a vymáhá

a) správní poplatky,

b) poplatky za právo využívat rádiové kmitočty (§ 24),

c) poplatky za právo využívat čísla (§ 37).

(2) Poplatky podle odstavce 1 písm. a) a c) jsou příjmem státního rozpočtu České republiky. Poplatky podle odstavce 1 písm. b) jsou příjmem státního rozpočtu České republiky a radiokomunikačního účtu v poměru, který vláda stanoví nařízením.

Přechodná ustanovení

§ 136

(1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy v oblasti elektronických komunikací vzniklé podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Za protiprávní jednání, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a které splňuje znaky protiprávního jednání rovněž podle tohoto zákona, lze uložit pokutu podle sazeb uvedených v předpisech platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejsou-li sazby podle tohoto zákona příznivější.

(3) Řízení zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí správní úřady, které řízení zahájily, podle dosavadních právních předpisů. Úřad může zastavit řízení ve věcech přístupu zahájená z podnětu Úřadu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pouze se souhlasem všech účastníků řízení.

(4) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která s ohledem na ustanovení tohoto zákona není nutné dokončit, Úřad ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zastaví.

(5) Telekomunikační licence vydané podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou platné do 1 měsíce ode dne, kdy nabude účinnosti opatření obecné povahy o všeobecném oprávnění, které upravuje příslušnou komunikační činnost.

(6) Úřad je povinen udělit příděl rádiových kmitočtů, obsahující ve stejném rozsahu stejná práva a povinnosti, které se vztahují k těmto rádiovým kmitočtům a jsou uvedené v platných telekomunikačních licencích vydaných na základě dřívějších právních předpisů, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Osvědčení o registraci vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou platná do 1 měsíce ode dne, kdy nabude účinnosti opatření obecné povahy o všeobecném oprávnění, které upravuje příslušnou komunikační činnost.

(8) Generální licence vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za všeobecné oprávnění podle tohoto zákona až do doby vydání nového všeobecného oprávnění, nejdéle však 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(9) Úřad je povinen vydat všeobecná oprávnění podle § 9 do 5 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(10) Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a podnikatelé poskytující telekomunikační služby, kteří vykonávají telekomunikační činnosti na základě telekomunikační licence nebo osvědčení o registraci podle generální licence, jsou povinni splnit oznamovací povinnost podle § 13 nejpozději do 1 měsíce ode dne vydání všeobecného oprávnění.

(11) Povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení a rozhodnutí o přidělení čísla vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti do doby v nich uvedené, s výjimkou části týkající se výše poplatků za přidělené kmitočty nebo čísla v nich uvedená; tato část povolení nebo rozhodnutí pozbývá platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato povolení nebo rozhodnutí se považují za oprávnění k využívání rádiových kmitočtů nebo oprávnění k využívání čísel podle tohoto zákona. Povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu vydaná podle dosavadních právních předpisů se považují za individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů operátorů třídy A.

(12) Kmitočtové plány a číslovací plány vydané podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti do doby vydání příslušných prováděcích předpisů podle § 16 odst. 1 a § 29 odst. 4 a opatření obecné povahy podle § 16 odst. 2.

(13) Podnikatelé zajišťující veřejnou komunikační síť jsou povinni do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup typy rozhraní a jejich technické specifikace, která nabízejí pro připojení přístrojů. Technické specifikace musí být zpracovány způsobem stanoveným v § 73 odst. 9.

(14) Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní telefonní síť musí povinnost uvedenou v § 34 splnit nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy specifikující technické podmínky. Úřad je povinen vydat opatření obecné povahy podle § 34 odst. 4 do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(15) Platnost průkazů zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, s výjimkou průkazů pro obsluhu vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu, vydaných podle dosavadních právních předpisů se nemění. Průkazy zvláštní způsobilosti pro obsluhu vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou radiokomunikační službu vydané podle dosavadních právních předpisů (dále jen "průkaz radioamatéra") pozbývají platnosti dnem 30. dubna 2007. Úřad v této lhůtě vymění průkaz radioamatéra na základě žádosti držitele takového průkazu za průkaz odborné způsobilosti HAREC.

(16) Živnostenské oprávnění vydané pro koncesovanou živnost "Poskytování telekomunikačních služeb" zaniká dnem, kdy osoba, která na jeho základě podniká, oznámila vykonávání komunikační činnosti podle § 13 tohoto zákona, nejpozději však uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(17) Řízení o vydání živnostenského oprávnění pro vázanou živnost "Poskytování telekomunikačních služeb" zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni nedokončená se zastavují.

(18) Dal-li držitel licence k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání souhlas k udělení povolení k provozování vysílacích rádiových zařízení podle předchozích předpisů nebo souhlas k udělení rádiových kmitočtů, a to v rozsahu souboru technických parametrů uvedených v jeho licenci, provozovateli sítě určené k šíření a přenosu rozhlasového a televizního vysílání, má právo na přidělení těchto kmitočtů Úřadem v případě, že smluvní vztah mezi ním a provozovatelem sítě zanikne. Toto právo náleží držiteli licence po dobu platnosti jeho licence, tak jak je stanovena ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

(19) Subjekt, který shromažďuje osobní údaje účastníků za účelem vydání seznamu účastníků, je povinen informovat účastníky pevné nebo mobilní veřejně dostupné telefonní služby, jejichž osobní údaje byly uvedeny v seznamu účastníků vydaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o jejich oprávněních uvedených v § 95 odst. 1 a 2. Tento subjekt je povinen nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dotázat dotčených účastníků, zda mohou jejich osobní údaje zůstat uvedeny v tomto seznamu. V případě, že účastník bude požadovat změnu nebo vyškrtnutí těchto údajů, je uvedený subjekt povinen to bez odkladu bezplatně uskutečnit. Pokud jde o seznamy tištěné, popřípadě v elektronické podobě na nosiči dat, které již byly vydány, platí tato povinnost uvedeného subjektu pro nejbližší aktualizaci seznamu.

(20) Obsahuje-li zvláštní právní předpis ustanovení o

a) telekomunikačním provozu, rozumí se tím přenášená zpráva podle tohoto zákona,

b) údajích o telekomunikačním provozu, rozumí se tím provozní a lokalizační údaje související s přenášenou zprávou podle tohoto zákona,

c) telekomunikační službě, rozumí se tím služba elektronických komunikací podle tohoto zákona,

d) telekomunikační síti, rozumí se tím síť elektronických komunikací podle tohoto zákona.

§ 137

(1) Úřad je povinen provést první analýzu všech částí trhu elektronických komunikací postupem podle § 51 tak, aby mohl být zjištěn stav relevantních trhů podle § 52 odst. 1, případně dalších trhů podle § 52 odst. 2. Úřad při této analýze použije konzultační postupy podle § 130 a 131 a při uveřejňování postupuje podle § 125. Úřad je povinen ukončit tuto analýzu nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona je Úřad povinen na základě analýzy podle odstavce 1 přezkoumat povinnosti držitelů licence s výrazným podílem na trhu zachované podle dosavadních právních předpisů, rozhodnout o zachování těchto povinností, jejich změně nebo zrušení a rozhodnout o uložení povinností uvedených v § 51 podnikům s významnou tržní silou.

(3) V rámci analýzy podle odstavce 1 Úřad prověří, zda poměry na trhu nejsou v oblasti cen pro koncové uživatele významně deformovány křížovým financováním veřejné telefonní služby poskytované podnikem s významnou tržní silou prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě. V případě zjištění takové deformace cen Úřad uloží rozhodnutím dotčené osobě povinnosti podle § 51 tak, aby došlo k nápravě Úřadem zjištěného stavu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí Úřadu.

§ 138

(1) Poskytovatel veřejné telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů, který byl na základě telekomunikační licence udělené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinen poskytovat tuto službu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ji poskytovat nadále do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2. Tuto službu poskytuje za podmínek a v rozsahu stanoveném dosavadními právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Poskytovatel veřejné telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů uvedený v odstavci 1 je povinen vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

§ 139

(1) Smlouvy o přístupu k síti, zvláštním přístupu k síti, propojení sítí anebo o zpřístupnění účastnického vedení uzavřené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Tyto smlouvy se považují za smlouvy uzavřené podle tohoto zákona.

(2) Do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o

a) povinnost nediskriminace,

b) povinnost poskytnout Úřadu uzavřenou smlouvu o propojení sítí nebo o přístupu k síti za účelem jejího uveřejnění,

c) povinnost oznamovat Úřadu a uveřejňovat v Telekomunikačním věstníku referenční nabídky propojení a zpřístupnění účastnického vedení a

d) povinnost vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem.

§ 140

Provozovatel veřejné pevné telekomunikační sítě, který byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona povinen ve své síti podle číslovacího plánu umožnit svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoliv s uvedenými sítěmi propojeného poskytovatele veřejných telekomunikačních služeb, kromě služby pronájmu okruhů, a to jak formou nastavení předvolby čísel, tak krátkou individuální volbou čísel pro jednotlivá volání, je povinen tyto služby poskytovat nejméně do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

§ 142

(1) Opatření Českého telekomunikačního úřadu vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Cenová rozhodnutí vydaná podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zůstávají v platnosti do vydání věcně příslušných rozhodnutí o ceně (§ 57 až 59) Úřadem, nejdéle však do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato rozhodnutí o ceně je Úřad po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn vydat bez předchozí analýzy trhu. V takovém případě je však jejich účinnost omezena nejdéle do doby vydání rozhodnutí o uložení povinností podnikům s významnou tržní silou podle § 137 odst. 2.

(3) Uzavřené smlouvy a vydané všeobecné podmínky pro poskytování veřejné telekomunikační služby podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za smlouvy uzavřené a všeobecné podmínky vydané podle tohoto zákona.

(4) Pokud smlouva na poskytování veřejné telekomunikační služby uvedená v odstavci 3 není v souladu s ustanoveními tohoto zákona, je podnikatel povinen ji uvést s nimi do souladu nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Pokud všeobecné podmínky uvedené v odstavci 2 nejsou v souladu s ustanoveními tohoto zákona, je podnikatel povinen je uvést do souladu s ustanoveními tohoto zákona do 4 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.

§ 143

(1) Poskytovatel univerzální služby, který byl povinen poskytovat tuto službu podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je povinen poskytovat tuto službu i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu a za podmínek dle dosavadních právních předpisů. Povinnost poskytovat univerzální službu trvá až do doby, než Úřad rozhodne podle odstavce 2.

(2) Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přezkoumá, zda poskytování univerzální služby, včetně cenové dostupnosti, je v souladu s ustanoveními hlavy III dílu 6; nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Úřad uloží rozhodnutím povinnosti poskytovat dílčí služby podle § 39.

(3) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem.

(4) Poskytovatel univerzální služby uvedený v odstavci 1 je povinen předložit Úřadu do 4 měsíců po určení nového poskytovatele podle odstavce 2 vyúčtování prokazatelné ztráty vypočítané podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento poskytovatel má nárok na úhradu prokazatelné ztráty v roce, ve kterém nabyl tento zákon účinnosti, a to za období do doby rozhodnutí Úřadu podle odstavce 2. Tento poskytovatel je povinen umožnit ověření výše prokazatelné ztráty způsobem uvedeným v dosavadních právních předpisech. Na výše uvedenou prokazatelnou ztrátu jsou povinni přispívat podnikatelé, kteří byli v příslušném období držiteli telekomunikační licence. Výpočet podílu a platby se řídí ustanoveními právních předpisů platných před účinností tohoto zákona.

§ 144

Poskytovatel veřejně dostupné dálnopisné a telegrafní služby, který byl povinen poskytovat tyto služby podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je povinen tyto služby poskytovat do konce roku 2005.

§ 145

(1) Podnikatel poskytující službu šíření a přenosu rozhlasového a televizního signálu, který byl na základě telekomunikační licence udělené podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, povinen poskytovat tyto služby ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen je poskytovat i nadále, nejméně do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2. Tyto služby poskytuje za podmínek a v rozsahu stanoveném dosavadními právními předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Byl-li podnikatel podle odstavce 1 povinen vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů podle schválené metodiky v souladu s opatřením Úřadu vydaným podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb, výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu ve lhůtě stanovené Úřadem, je povinen tuto povinnost plnit do doby vydání rozhodnutí Úřadu podle § 137 odst. 2.

§ 146

Úřad do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zřídí radiokomunikační účet. Úřad do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zřídí databáze podle § 14, 15 a 28.

§ 147

(1) Věcná břemena vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jiné dohody, včetně dohod o náhradě za omezení vlastnického práva, sloužící k výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny.

(2) Nedošlo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mezi podnikatelem a vlastníkem nemovitosti k dohodě pro výkon oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. a, k dohodě o náhradě za omezení vlastnického práva, rozhodne o zřízení věcného břemene a o výši náhrady vyvlastňovací úřad podle tohoto zákona, pokud s výkonem oprávnění nebylo započato.

(3) Vznikla-li ve prospěch podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť, kteří realizovali výstavbu veřejné komunikační sítě před nabytím účinnosti tohoto zákona, věcná břemena k výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. nebo vzniknou-li takovým podnikatelům věcná břemena pro výkon oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. nebo § 104 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona po nabytí účinnosti tohoto zákona, přecházejí oprávnění z takových věcných břemen i na nabyvatele veřejné komunikační sítě či její části, pokud jsou tito nabyvatelé podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť, a to bez ohledu na skutečnost, zda se nabyvateli veřejné komunikační sítě stali před či po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Oprávnění z věcných břemen podle odstavce 3 vzniká nabyvatelům veřejné komunikační sítě

a) v okamžiku vzniku věcných břemen, vzniknou-li věcná břemena po nabytí účinnosti tohoto zákona a došlo-li nejpozději k okamžiku vzniku věcného břemene k převodu veřejné komunikační sítě na nabyvatele,

b) v okamžiku nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklo-li věcné břemeno před nabytím účinnosti tohoto zákona a došlo-li současně před nabytím účinnosti tohoto zákona i k převodu veřejné komunikační sítě na nabyvatele,

c) v okamžiku nabytí veřejné komunikační sítě nabyvatelem, bude-li veřejná komunikační síť převedena na nabyvatele až po vzniku věcného břemene a po nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 148

Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona

a) se zrušuje Český telekomunikační úřad zřízený podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

b) přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů z Českého telekomunikačního úřadu zřízeného podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, na Úřad,

c) je Úřad příslušný hospodařit s majetkem státu, s nímž k tomuto dni hospodařil Český telekomunikační úřad zřízený podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 149

(1) Po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vláda jmenuje jednoho člena Rady Úřadu na 1 rok, jednoho na 2 roky, jednoho na 3 roky, jednoho na 4 roky a jednoho na 5 let.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na členy Rady ustanovení zákoníku práce, a to až do dne nabytí účinnosti služebního zákona.

Závěrečná ustanovení

§ 150

Zmocnění

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 16 odst. 9, § 24 odst. 5, § 27 odst. 8, § 37 odst. 2, § 38 odst. 8 a § 133 odst. 2.

(2) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 16 odst. 1, 7 a 8, § 26 odst. 5, § 29 odst. 4, § 40 odst. 7, § 43 odst. 3, § 47 odst. 3, § 48 odst. 7, § 80 odst. 3, § 113 odst. 8 a § 126 odst. 3.

(3) Ministerstvo vydá ve spolupráci s Ministerstvem vnitra vyhlášku k provedení § 33 odst. 9 a § 97 odst. 4.

(4) Ministerstvo vnitra vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 17, § 33b odst. 2 a § 97 odst. 5 a 9.

(5) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 33 odst. 4, § 34 odst. 5, § 34a odst. 9, § 44 odst. 9, § 63a odst. 3, § 64 odst. 13, § 66a odst. 5, § 82 odst. 4, § 84 odst. 4, § 97 odst. 7, § 98 odst. 4, § 99 odst. 1, § 113 odst. 5 a 6, § 115 odst. 3 a § 129 odst. 2.

(6) Ministerstvo spravedlnosti vydá ve spolupráci s Ministerstvem vyhlášku k provedení § 34 odst. 11.

(7) Ministerstvo obrany ve spolupráci s Úřadem vydá vyhlášku k provedení § 98a odst. 5.

(8) Ministerstvo vnitra vydá ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vyhlášku k provedení § 33 odst. 19.

§ 151

Zrušuje se:

1. Zákon č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů.

2. Nařízení vlády č. 181/2000 Sb., kterým se stanoví výše poplatků za přidělené kmitočty a za přidělená čísla.

3. Vyhláška č. 182/2000 Sb., o schvalovací značce pro telekomunikační koncová a rádiová zařízení.

4. Vyhláška č. 191/2000 Sb., o technických podmínkách pro připojení a provoz zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu.

5. Vyhláška č. 195/2000 Sb., kterou se stanoví druhy a charakteristika koncových bodů a rozhraní veřejné telekomunikační sítě.

6. Vyhláška č. 196/2000 Sb., kterou se stanoví charakteristiky, parametry a ukazatele kvality služeb poskytovaných v rámci univerzální služby držiteli telekomunikační licence.

7. Vyhláška č. 197/2000 Sb., o rozsahu pronájmu telekomunikačních okruhů a o jejich technických parametrech.

8. Vyhláška č. 198/2000 Sb., o náležitostech návrhu na uzavření smlouvy o propojení a přístupu k síti a o technických a provozních podmínkách přístupu k síti a propojení sítí a připojení neveřejných telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím.

9. Vyhláška č. 199/2000 Sb., o způsobu prokazování finanční způsobilosti k vykonávání telekomunikační činnosti.

10. Vyhláška č. 200/2000 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, jejich používání a o druzích radiokomunikačních služeb, pro které jsou vyžadovány.

11. Vyhláška č. 201/2000 Sb., o technických a provozních podmínkách amatérské radiokomunikační služby.

12. Vyhláška č. 202/2000 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy zvláštní způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů způsobilosti a době jejich platnosti.

13. Vyhláška č. 92/2001 Sb., kterou se stanoví seznam speciálně vybavených koncových telefonních zařízení.

14. Vyhláška č. 235/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence.