Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) - HLAVA IV - PRÁVA A POVINNOSTI PODNIKATELŮ, ÚČASTNÍKŮ, SPOTŘEBITELŮ A KONCOVÝCH UŽIVATELŮ

HLAVA IV

PRÁVA A POVINNOSTI PODNIKATELŮ, ÚČASTNÍKŮ, SPOTŘEBITELŮ A KONCOVÝCH UŽIVATELŮ

Díl 1

Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zajišťování veřejných komunikačních sítí

§ 61

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71.

(2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování ohroženo nebo přerušeno.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit nepřetržitý přístup k tísňovým číslům, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 10, a k evropským harmonizovaným číslům.

(4) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků hlasové komunikační služby. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla.

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených zpráv.

(6) Podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu umožňující mezinárodní volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Cena za tato volání musí být obdobná jako cena, kterou si tento podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.

(7) Podnikatel poskytující službu ukončení volání je povinen uplatňovat jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Evropské unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Evropské unii maximálně ve výši stanovené předpisem vydaným Komisí podle čl. 75 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972. Úřad každoročně informuje Sdružení BEREC a Komisi o plnění této povinnosti.

(8) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neuplatní vůči koncovému uživateli z důvodů týkajících se jeho státní příslušnosti, místa pobytu nebo místa jeho usazení žádné diskriminační požadavky nebo podmínky v souvislosti s poskytováním služby elektronických komunikací, pokud k takovému odlišnému zacházení nejsou dány objektivní důvody.

§ 62

(1) Osoba vykonávající komunikační činnost je povinna používat pro poskytování služeb, určování technických rozhraní a síťových funkcí v míře nezbytně nutné pro zabezpečení interoperability a bezpečnosti služeb, spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel a k rozšíření možností výběru pro uživatele normy a specifikace, jejichž seznam je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a přiřazených služeb, spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel.

(2) Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny, použijí se normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro normalizaci. Pokud takové normy a specifikace neexistují, použijí se přiměřeně mezinárodní normy nebo doporučení přijatá Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

(3) S využitím norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující sítě elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických komunikací povinni dodržovat. Síťové plány Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

§ 63

Informační povinnosti u smluv

(1) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji, poskytne spotřebiteli před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, vedle informací podle § 1811 a 1820 občanského zákoníku také informace

a) stanovené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v rozsahu, v jakém se vztahují k poskytované službě, a

b) o právu na paušální náhradu podle § 34 odst. 11 a § 34a odst. 11.

(2) Informace podle odstavce 1 se poskytují jasně a srozumitelně v textové podobě nebo ve formě dokumentu, který zpřístupní poskytovatel podle odstavce 1, ve snadno dostupné elektronické verzi. Poskytovatel podle odstavce 1 spotřebitele výslovně upozorní, že daný dokument je k dispozici a že je důležité si jej stáhnout pro účely dokumentace, pozdějšího použití a reprodukce v nezměněné podobě.

(3) Informace podle odstavce 1 se poskytují na žádost ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb⁷⁶).

(4) Informace podle odstavců 1, 2, 5 a 9 se poskytují též koncovému uživateli, kterým je mikropodnik⁷⁷), malý podnik⁷⁷) nebo nezisková organizace, ledaže se výslovně vzdal všech, nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Koncový uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, včetně informace, zda se zříká takového práva.

(5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, je povinen poskytnout spotřebitelům také stručné a snadno čitelné shrnutí smlouvy odpovídající šabloně pro shrnutí smlouvy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁷⁸). Toto shrnutí obsahuje alespoň

a) u podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťujícího přístup k veřejné komunikační síti jméno, popřípadě jména, příjmení, sídlo, obchodní firmu a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě též označení a adresu umístění odštěpného závodu na území České republiky a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a v případě, že se liší, kontaktní údaje pro vytýkání vad vyúčtování ceny nebo poskytované veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „reklamace“),

b) hlavní znaky každé poskytované služby elektronických komunikací,

c) ceny za aktivaci služeb elektronických komunikací a jakékoli pravidelné platby související s jejím používáním v případě, že je služba poskytována za přímou peněžní platbu,

d) délku trvání smlouvy a podmínky pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy,

e) rozsah, v němž jsou produkty a služby určeny pro koncové uživatele se zdravotním postižením,

f) přehled informací požadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu⁷⁹), jde-li o služby přístupu k internetu.

(6) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen řádně vyplnit požadované informace do šablony pro shrnutí smlouvy podle odstavce 5 a poskytnout jej spotřebiteli bezplatně před uzavřením smlouvy, a to i u smluv uzavíraných distančním způsobem. Je-li z objektivních technických důvodů nemožné poskytnout shrnutí smlouvy v daném okamžiku, je poskytovatel povinen jej poskytnout neprodleně poté a smlouva nabývá účinnosti v okamžiku, kdy spotřebitel po obdržení shrnutí smlouvy potvrdí svůj souhlas se smlouvou.

(7) Údaje o obsahu závazku, které podnikatel sdělil spotřebiteli před uzavřením smlouvy, se stávají obsahem smlouvy, ledaže si strany výslovně ujednaly určitou náležitost jinak.

(8) Smlouva musí také obsahovat ověřovací kód podle § 34 odst. 7 písm. d) a § 34a odst. 5 písm. e) a identifikační údaje účastníka, kterými jsou, je-li uživatelem

a) podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

b) podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c) nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby, bylo-li přiděleno.

(9) Je-li služba přístupu k internetu nebo veřejně dostupná interpersonální komunikační služba účtována na základě času nebo objemu spotřeby, je její poskytovatel povinen nabízet spotřebiteli funkci sledování a kontroly využívání každé z účtovaných služeb. Tato funkce zahrnuje včasný přístup k informacím o úrovni spotřeby služeb zahrnutých do plánu sazeb. Poskytovatel je povinen informovat spotřebitele před dosažením limitu spotřeby, jak jej stanovil Úřad podle odstavce 10, a který je zahrnut v jeho cenovém plánu, jakož i při úplném vyčerpání určité služby zahrnuté v jeho cenovém plánu.

(10) Úřad může stanovit náležitosti informační povinnosti poskytovatele o úrovni spotřeby a dočasném přerušení dalšího využívání příslušných služeb, je-li dosažen Úřadem stanovený finanční nebo objemový limit, a to

a) opatřením obecné povahy v případě neplnění informační povinnosti podle odstavce 9 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo

b) rozhodnutím v případě nedodržení informační povinnosti podle odstavce 9 poskytovatelem.

(11) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služby komunikace mezi stroji, nebo zajišťujícímu připojení k veřejné komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti, jsou-li v rozporu s tímto zákonem, prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu, se zákonem o ochraně spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele^24a), nebo s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti elektronických komunikací.

(12) Uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo připojení k veřejné komunikační síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než přenosovou službu používanou pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nebo zajištující připojení k veřejné komunikační síti povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout spotřebiteli nebo koncovému uživateli, který je podnikající fyzickou osobou, informace podle odstavce 1 písemně, a to v listinné nebo elektronické podobě. Lhůta pro odstoupení spotřebitele nebo koncového uživatele, který je podnikající fyzickou osobou, od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo obchodní prostory nebo při použití prostředků komunikace na dálku začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto informací.

§ 63a

Transparentnost a zveřejňování informací

(1) V případě, že poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby podmiňuje poskytování této služby určitými podmínkami, zveřejní přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem a ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb⁷⁶) tyto informace:

a) své kontaktní údaje,

b) popis nabízených služeb, a to

1. rozsah nabízených služeb a hlavní znaky každé poskytované služby, včetně případných minimálních úrovní kvality služby, je-li nabízena, a případných omezení využívání poskytnutého koncového zařízení stanovených poskytovatelem,

2. ceny za nabízené služby, včetně informací o objemech komunikace (například datová omezení, počet minut hlasových volání, počet zpráv) v rámci zvláštních cenových plánů a o použitelných cenách za dodatečné jednotky komunikace, číslech a službách, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky, platbách za přístup a údržbu, všech druzích plateb za provoz, zvláštních a cílených systémech sazeb a o jakýchkoli dalších platbách a nákladech souvisejících s koncovým zařízením,

3. nabízené poprodejní služby, služby údržby a služby asistence pro zákazníky, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat,

4. standardní smluvní podmínky, včetně doby trvání závazku ze smlouvy, plateb při předčasném zániku závazku ze smlouvy, práv souvisejících s ukončením závazku ze smlouvy k balíčku nebo jeho části a postupů a přímých plateb za přenositelnost čísel,

5. v případě poskytovatele interpersonální komunikační služby založené na číslech informace o přístupu k tísňovým službám a údaje, které umožňují lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace nebo jakákoliv omezení těchto informací; v případě poskytovatele interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech informace o tom, do jaké míry může být přístup k tísňovým službám podporován nebo nikoliv,

6. podrobnosti o produktech a službách, včetně všech funkcí, praktik, politik a postupů a změn ve fungování služeb specificky určených pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Evropské unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb⁸⁴),

c) existující mechanismy řešení sporů.

(2) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen pravidelně aktualizovat informace podle odstavce 1.

(3) Úřad může vyhláškou stanovit formu, jakou se informace podle odstavce 1 zveřejňují. Tyto informace je poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb povinen poskytnout Úřadu na jeho žádost před jejich zveřejněním.

§ 63b

Doba trvání závazku ze smlouvy a jeho zánik

(1) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, jinou než interpersonální komunikační službu nezávislou na číslech a přenosovou službu používanou pro poskytování služeb mezi stroji, nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců, jinak se smlouva považuje za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. To platí i v případě uživatele, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se práva plynoucího z tohoto odstavce výslovně nevzdal. Uživatel, který je mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací, doloží tuto skutečnost prohlášením před uzavřením smlouvy s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Odstavec 1 se nepoužije na dobu trvání smluv o splátkách, ve kterých spotřebitel ve zvláštní smlouvě souhlasil se splátkovými platbami výhradně za zavedení fyzického připojení, zejména k sítím pro připojení s velmi vysokou kapacitou. Tyto smlouvy o zavedení fyzického připojení nezahrnují koncová zařízení, jako jsou routery a modemy, a nesmí bránit spotřebitelům v uplatnění jejich práv podle odstavce 1.

(3) Jestliže smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech a přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, uzavřená na dobu určitou umožňuje automatické prodloužení závazku za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou byla smlouva uzavřena, má účastník po takovémto automatickém prodloužení právo závazek ze smlouvy kdykoli bezplatně vypovědět s nejvýše jednoměsíční výpovědní dobou. Poskytovatel služby prokazatelně informuje účastníka v textové podobě jasně a srozumitelně nejméně 1 měsíc před tímto automatickým prodloužením závazku ze smlouvy o jeho konci a o způsobech, jak lze závazek ze smlouvy vypovědět. Dále tento poskytovatel služby účastníka informuje o nejvýhodnějších cenách za jím poskytované služby.

(4) Informaci podle odstavce 3 věty poslední poskytne účastníkům poskytovatel služby také alespoň jednou ročně.

(5) Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než je interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech, může změnit smluvní podmínky, je-li to ujednáno a jestliže v textové podobě jasným a srozumitelným způsobem informoval účastníka o veškerých změnách smluvních podmínek nejpozději 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy a zároveň ho informoval o jeho právu vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, jestliže s novými podmínkami nesouhlasí. Právo vypovědět závazek ze smlouvy je možné uplatnit do 1 měsíce po doručení oznámení. Účastník má právo bezplatně vypovědět závazek ze smlouvy, aniž by mu vznikly jakékoli další náklady, pouze v případě, nejsou-li pro něj navrhované změny výhradně přínosné, nejsou-li čistě administrativní povahy a s neutrálními dopady, nebo pokud smlouva nebyla změněna na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle § 63 odst. 11.

(6) Je-li skutečné poskytování služby elektronických komunikací, jiné než služby přístupu k internetu a interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, narušeno jakoukoli významnou trvající nebo často se opakující odchylkou od plnění uvedeného ve smlouvě, může účastník, který je spotřebitelem, vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 7.

(7) V případě, kdy má podle odstavce 3, 5 nebo 6 anebo podle § 63c odst. 2 účastník právo vypovědět závazek ze smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, jiné než interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, před koncem původně sjednaného období, neukládá se mu žádná úhrada, kromě úhrady za dotované koncové zařízení, pokud si ho ponechá. V takovém případě výše úhrady nesmí překročit poměrnou část hodnoty tohoto zařízení dohodnutou v okamžiku uzavření smlouvy, nebo části ceny za služby, kterou zbývá uhradit do zániku závazku ze smlouvy, podle toho, která z těchto 2 částek je nižší. Bylo-li omezeno využívání dotovaného koncového zařízení v jiných sítích, poskytovatel toto omezení bezplatně odstraní nejpozději v okamžiku zaplacení úhrady.

(8) V případě zániku závazku ze smlouvy výpovědí, nebo dohodou smluvních stran před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, z jiných důvodů než podle odstavce 7, smí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo koncovým uživatelem, který je podnikající fyzickou osobou, úhrada požadována pouze, pokud smlouva skončí do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, a nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou, vyšší než jedna dvacetina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo jedna dvacetina součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny. V případě dotovaného koncového zařízení se postupuje podle odstavce 7.

(9) Jde-li o přenosové služby používané pro poskytování služeb mezi stroji, může práv podle odstavců 5 až 8 požívat pouze účastník, který je spotřebitelem, mikropodnikem, malým podnikem nebo neziskovou organizací.

(10) Využije-li účastník právo podle § 34 odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy nejpozději počátkem prvního pracovního dne následujícího po uplynutí doby 2 pracovních dnů, která začne běžet, jakmile přejímající poskytovatel služby vyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 9, pokud se nedohodnou jinak. Tato doba se neuplatní, pokud doba zbývající do zániku závazku ze smlouvy je kratší, k přenesení čísla nedošlo nebo na žádost účastníka.

(11) Využije-li účastník právo podle § 34a odst. 1, dojde k zániku závazku ze smlouvy dnem, kdy došlo k ukončení postupu změny poskytovatele služby přístupu k internetu. Na žádost účastníka může být okamžik zániku závazku ze smlouvy stanoven odlišně. Zánik závazku ze smlouvy s opouštěným poskytovatelem služby přístupu k internetu v důsledku změny poskytovatele služby může být důvodem pro ukončení této služby v rámci smluvního vztahu na velkoobchodní úrovni.

(12) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro zánik závazku ze smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, nemají právní účinky.

§ 63c

Nabídky balíčků

(1) Jestliže balíček služeb nebo balíček služeb a koncového zařízení nabízený spotřebiteli obsahuje službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech, použijí se § 34 a 34a, je-li to technicky proveditelné, a § 63 odst. 5 a 6, § 63a a 63b na všechny služby balíčku, jako jsou služby elektronických komunikací nebo audiovizuální mediální služby na vyžádání, popřípadě jiné služby informační společnosti, a obdobně i na ty služby, na které by se uvedená ustanovení jinak nevztahovala.

(2) Má-li spotřebitel právo ukončit závazek ze smlouvy ke kterékoli složce balíčku podle odstavce 1 před koncem ujednaného období z důvodu vadného plnění nebo jiného porušení smlouvy, má právo ukončit závazek ze smlouvy ke všem složkám balíčku.

(3) Uzavření smlouvy týkající se doplňkových služeb nebo koncového zařízení, které poskytuje nebo distribuuje tentýž poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, neprodlužuje původní dobu trvání smlouvy, k níž se služby nebo koncové zařízení přidávají, pokud s tím spotřebitel při uzavírání smlouvy o doplňkových službách nebo koncovém zařízení výslovně nevyjádřil svůj souhlas.

(4) Odstavce 1 a 3 se použijí rovněž na účastníka, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, pokud se výslovně nevzdal všech nebo některých práv, která mu plynou z těchto odstavců. Účastník, kterým je mikropodnik, malý podnik nebo nezisková organizace, doloží tuto skutečnost prohlášením v okamžiku uplatnění práva podle odstavců 1 a 3.

§ 63d

Úřad pro potřeby spotřebitele sbírá, zpracovává a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup vysvětlující informace a postupy týkající se parametrů poskytování služeb elektronických komunikací, včetně informací, které usnadní využívání služeb elektronických komunikací osobami se zdravotním postižením.

§ 63e

(1) Ustanovení § 33, 33b, 34, 34a, 38, 43, 63 až 63d, 69b a 71 se nepoužijí na mikropodnik poskytující interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, ledaže poskytuje i jiné služby elektronických komunikací.

(2) Mikropodnik, na který se vztahuje výjimka podle odstavce 1, má povinnost o této skutečnosti informovat vhodným způsobem koncové uživatele před uzavřením smlouvy.

§ 64

Vyúčtování ceny, reklamace

(1) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

(2) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen v elektronické podobě poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby, nebo souhrnné vyúčtování ceny za poskytnuté služby jednou položkou. Vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby obsahuje rovněž informace o základních podmínkách poskytované služby, které stanoví prováděcí právní předpis podle odstavce 13. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncový uživatel, popřípadě uživatel, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného a rozpis využívání služby přístupu k internetu a využívání hlasové služby, které jsou zpoplatněny formou paušálního poplatku za určité časové období. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.

(3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. d) bod 1, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele.

(4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.

(5) Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné podobě než elektronické.

(6) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut.

(7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Vydání tohoto rozhodnutí může být prvním úkonem Úřadu v řízení. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Pro doručování v řízení o odkladném účinku se ustanovení zákona upravujícího postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení⁵⁸) použijí obdobně.

(9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.

(10) Podnikatel poskytující službu přístupu k internetu nebo interpersonální komunikační službu založenou na číslech, je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem.

(11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, který je koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.

(12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.

(13) Rozsah vyúčtování ceny za poskytnuté služby podle druhu služby podle odstavce 2 stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

§ 65

Neplacení nebo opožděné placení účtu

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen před započetím poskytování služby prokazatelně upozornit účastníka na důsledky neplacení účtů. Náklady za prokazatelné upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Nezaplatil-li účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté služby, podnikatel uvedený v odstavci 1 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1 týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může podnikatel účastníku omezit poskytování dotčené samostatně účtované služby zamezením aktivního přístupu ke službě, s výjimkou přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace. Cena za prokazatelné upozornění musí být nákladově orientovaná.

(3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 může ukončit smluvní vztah nebo nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny.

§ 66

Informační a operátorské služby

(1) Poskytovatel interpersonální komunikační služby založené na číslech, který přiděluje čísla podle číslovacího plánu účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, jí předat osobní a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas, a to za podmínek podle a v rozsahu § 95. Tento poskytovatel je povinen účastníky před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá osobě, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a za cenu, která je nákladově orientovaná a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník výslovně uvedl, že si přeje být kontaktován za účelem marketingu. Není-li v účastnickém seznamu tato informace uvedena nebo v něm nejsou uvedeny žádné osobní a identifikační údaje účastníka, anebo tyto údaje nebyly předány, má se za to, že si účastník kontakt za účelem marketingu nepřeje.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit všem účastníkům přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech.

(3) Poskytovatel podle odstavce 1 je povinen zajistit přístup k informační službě o účastnických číslech kterémukoliv podnikateli usazenému v Evropské unii.

§ 66a

Srovnávací nástroj

(1) Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bezplatný nezávislý srovnávací nástroj, který umožní porovnávat a posuzovat různé veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „srovnávací nástroj“) z hlediska

a) cen za poskytování služeb a

b) kvality poskytované služby, je-li nabízena minimální kvalita služby nebo je-li poskytovatel služby povinen takové informace zveřejnit podle § 71.

(2) Srovnávací nástroj uvedený v odstavci 1 musí

a) být provozně nezávislý na podnikatelích poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

b) jasně uvádět identifikační údaje vlastníka a provozovatele srovnávacího nástroje,

c) stanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž bude porovnání vycházet,

d) poskytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace,

e) být otevřený jakémukoli podnikateli poskytujícímu veřejně dostupné služby elektronických komunikací, zpřístupňovat důležité informace a obsahovat širokou škálu nabídek, jež pokrývá významnou část trhu, a v případě, že zobrazené informace nepředstavují úplný přehled trhu, zřetelné prohlášení v tomto smyslu před zobrazením výsledků,

f) nabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací,

g) obsahovat možnost srovnání cen a kvality poskytovaných služeb mezi nabídkami dostupnými pro spotřebitele a mezi těmito nabídkami a standardními veřejně dostupnými nabídkami pro jiné koncové uživatele.

(3) Úřad může zajistit provozování srovnávacího nástroje podle odstavce 1 certifikací poskytovatele srovnávacího nástroje, který splňuje požadavky podle odstavce 2.

(4) Podnikatelé poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací zahrnuté ve srovnávacím nástroji jsou povinni předávat Úřadu nebo poskytovateli srovnávacího nástroje veškeré informace nezbytné pro zajištění srovnávacího nástroje.

(5) Druhy veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, na které se vztahuje povinnost podle odstavce 4, rozsah, formu a způsob předávání informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis. Veřejně dostupné interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech mohou být zahrnuty do srovnávacího nástroje, pouze pokud je to pro naplnění účelu podle odstavce 1 případné.

§ 67

Identifikace zlomyslné nebo obtěžující komunikace

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen na žádost a na náklady svého účastníka zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, a to zpětně u konkrétní komunikace, kterou účastník označí jako zlomyslnou nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takové komunikace.

(3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o osobách podle § 95 odst. 3, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 95 odst. 4.

§ 69

Poskytovatel služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech je povinen poskytovat bezplatně koncovému uživateli, je-li to technicky možné, službu

a) identifikace volajícího,

b) přeposílání elektronické pošty nebo přístup k elektronické poště po přiměřenou dobu i po zániku závazku ze smlouvy s poskytovatelem služby přístupu k internetu.

§ 69a

(1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit poskytovatelům služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech podmínky týkající se povinnosti poskytovat spotřebitelům doplňkové služby podle § 38 odst. 2 písm. d).

(2) Úřad podmínky ve všeobecném oprávnění podle odstavce 1 nestanoví, zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.

(3) Úřad po veřejné konzultaci může stanovit podmínky podle odstavce 1 jen na část území České republiky.

§ 69b

(1) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 43 může Úřad po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé.

(2) Bez ohledu na rozhodnutí podle § 38 může Úřad rozhodnout, aby poskytovatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami, poskytoval službu za cenu odlišnou, než je poskytována za běžných tržních podmínek. Ztráty vzniklé tomuto poskytovateli v souvislosti s poskytováním zvláštních cen hradí stát prostřednictvím Úřadu. Pro výpočet ztráty a její úhradu se použijí § 48 a § 49 odst. 1 a 4 obdobně.

(3) Úřad může rozhodnout za podmínek podle odstavce 2 o uplatňování jednotné ceny na území celého státu, která bude stanovena například průměrnou cenou v rámci poskytování služby za běžných tržních podmínek.

(4) V případě, že by povinnosti uložené podle odstavců 2 a 3 všem poskytovatelům veřejně dostupné služby elektronických komunikací prokazatelně vedly k nadměrné administrativní nebo finanční zátěži, může Úřad rozhodnutím podle odstavců 2 a 3 určit pouze některé poskytovatele veřejně dostupné služby elektronických komunikací za účelem snížení administrativního nebo finančního zatížení ve srovnání se situací, pokud by tato povinnost byla určena všem těmto poskytovatelům.

(5) Při určování poskytovatelů podle odstavce 4 Úřad přihlédne k tomu, aby tito poskytovatelé byli schopni zajistit služby pro všechny spotřebitele se zvláštními sociálními potřebami.

(6) Služba podle odstavce 2 musí být poskytována s dostatečnou dobou dostupnosti čísla a musí bránit neodůvodněnému odpojení služby.

(7) Poskytovatelé veřejně dostupné služby elektronických komunikací poskytující zvláštní sazby nebo balíčky spotřebitelům se zvláštními sociálními potřebami informují Úřad bez zbytečného odkladu o podrobnostech svých nabídek při každé jejich změně.

(8) Úřad může uložit změnu nebo zrušení nabídky podle odstavce 7, pokud by nebyla zajištěna transparentnost nebo nediskriminace.

(9) Úřad sbírá a zveřejňuje informace pro osoby se zvláštními sociálními potřebami a v rámci svých kompetencí podporuje využívání specifických zařízení a specifických služeb zdravotně postiženým osobám, které zvyšují rovnocenný přístup, a to zejména za účelem využívání služeb úplné konverzace a konverzních služeb nebo využívání tísňové komunikace.

§ 71

Kvalita služby

(1) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, který řídí alespoň některé prvky sítě buď přímo, nebo prostřednictvím příslušné dohody o úrovni služeb, je povinen zveřejňovat úplné, srovnatelné, spolehlivé, uživatelsky vstřícné a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb a o opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele. Tyto informace je povinen zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup a na žádost Úřadu poskytnout před jejich zveřejněním.

(2) Poskytovatel veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen informovat spotřebitele o tom, zda kvalita služeb, které poskytuje, závisí na vnějších faktorech, jako je například kontrola nad přenosem signálu či připojení k síti. Poskytovatel je dále povinen tyto informace zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup u všech svých služeb.

(3) Opatření zaměřená na kvalitu služeb musí splňovat požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu⁶⁹).

(4) Poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 66a.

(5) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné postupy pro vyhodnocování kvality, včetně případných mechanismů certifikace kvality, může Úřad stanovit opatřením obecné povahy v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 ve vztahu k určitému druhu služeb, nebo rozhodnutím v případě, že není plněna povinnost podle odstavce 1 poskytovatelem služeb.

(6) Úřad může stanovit opatřením obecné povahy nebo rozhodnutím požadavky na zajištění minimální kvality služeb pro poskytování služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb.

§ 72

Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb ve veřejném zájmu

(1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, nebo podnikateli, který poskytuje služby elektronických komunikací používané pro veřejné šíření rozhlasového nebo televizního vysílání, pokud tyto sítě a služby využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového a televizního vysílání, může z důvodu veřejného zájmu rozhodnutím uložit povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související doplňkové služby, aby byl umožněn vhodný přístup koncovým uživatelům se zdravotním postižením ke službám televize s internetem a elektronických programových průvodců.

(2) Úřad povinnost podle odstavce 1 uloží jen na základě zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

§ 72a

(1) Služba šíření rozhlasového a televizního vysílání se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání^11),16) a podnikatelem poskytujícím tuto službu elektronických komunikací nebo podnikatelem zajišťujícím sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání.

(2) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání je povinen jednat o uzavření smlouvy podle odstavce 1 v případě, kdy je o to požádán provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání.

(3) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání je povinen smlouvu podle odstavce 1 uzavřít, pokud požadavky provozovatele rozhlasového a televizního vysílání nejsou v rozporu s návrhem smlouvy podle § 72b, odpovídají technickým parametrům jeho sítě, v jejich důsledku by nemohlo dojít k narušení integrity jeho sítě a požadovaná cena není nižší než nákladově orientovaná cena.

(4) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1, je Úřad oprávněn na základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout spor. Pro rozhodnutí sporu platí obdobně § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.

(5) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.

§ 72b

(1) Má-li být předmětem smlouvy podle § 72a odst. 1 šíření zemského digitálního televizního vysílání, je podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání nebo zajišťující sítě používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání povinen vypracovat návrh smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat kromě náležitostí podle § 63 odst. 3 všeobecné smluvní podmínky uvedené v odstavci 2, a uveřejnit jej v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Smlouvu lze uzavřít nejdříve jeden měsíc po zveřejnění jejího návrhu. Pro změny návrhu smlouvy se použije toto ustanovení obdobně.

(2) Všeobecné smluvní podmínky obsahují návrh cen rozdělený na ceny celkové a ceny dílčí, návrh ceny za šíření jednotkového objemu datového toku a návrh technického řešení, který zahrnuje údaje o

a) minimálním a maximálním pokrytí obyvatelstva signálem,

b) dostupnosti, spolehlivosti a kvalitě signálu,

c) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden televizní program včetně možnosti statistického multiplexování,

d) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden rozhlasový program,

e) předpokládaném rozsahu pokrytí území,

f) použitém standardu zdrojového kódování,

g) použitém ochranném intervalu,

h) podmínkách týkajících se převzetí dat elektronických programových průvodců (EPG) k šíření,

i) podmínkách případného členění programu v rámci vysílací sítě,

j) předpokládaném termínu zahájení poskytování služby šíření vysílání,

k) časovém harmonogramu rozvoje vysílací sítě, pokud není vybudována v plném rozsahu,

l) podmínkách výstavby doplňujících vysílačů v rámci jednokmitočtové vysílací sítě,

m) velikosti datového toku vyhrazeného pro ostatní doplňkové a informační služby,

n) velikosti datového toku vyhrazeného pro služební informace a potřeby operátora sítě,

o) parametrech a směrech přenosu televizního signálu mezi studii provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, popřípadě údaje o kontribučním systému, pokud je tato služba nabízena.

§ 72c

Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání a podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti sdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku sítě elektronických komunikací a o rozsahu a struktuře využívaného datového toku vždy k 31. prosinci každého kalendářního roku do konce následujícího kalendářního měsíce a při změně těchto údajů do pěti dnů ode dne uskutečnění změny. Údaje podle předchozí věty zveřejňuje podnikatel v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad tyto údaje zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Díl 2

Přístroje

§ 73

(1) Přístrojem se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení, které je rádiovým zařízením nebo telekomunikačním koncovým zařízením anebo obojím.

(2) Stanoví-li zvláštní právní předpis^25),26) pro přístroje technické požadavky (dále jen "technické požadavky"), tyto přístroje nesmí být uváděny do provozu ani provozovány, pokud technické požadavky nesplňují.

(3) Rádiovým zařízením se rozumí elektrický nebo elektronický výrobek, který záměrně vysílá nebo přijímá rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování, nebo elektrický nebo elektronický výrobek, který je třeba doplnit příslušenstvím, například anténou, aby mohl záměrně vysílat nebo přijímat rádiové vlny pro účely rádiové komunikace nebo rádiového určování.

(4) Telekomunikačním koncovým zařízením se rozumí zařízení přímo nebo nepřímo připojené k rozhraní veřejné komunikační sítě, které může vysílat, zpracovávat nebo přijímat informace bez ohledu na použitou technologii. Připojení je nepřímé, jestliže je mezi rozhraní sítě a koncové zařízení připojeno další zařízení. Za telekomunikační koncové zařízení se rovněž považuje družicová pozemská stanice.

(5) Veřejným telefonním automatem se rozumí telekomunikační koncové zařízení, kterým je veřejně dostupný telefonní přístroj, k jehož užití mohou být používány jako platební prostředky zejména mince, platební karty nebo předplacené karty, včetně karet s kódy volby. Toto telekomunikační koncové zařízení může být vybaveno i pro poskytování dalších služeb.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit připojení telekomunikačního koncového zařízení ke vhodnému rozhraní, pokud toto koncové zařízení splňuje technické požadavky.

(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a oznámit Úřadu typy rozhraní, která nabízí pro připojení přístrojů, a jejich technické specifikace. Tyto povinnosti musí splnit nejpozději 1 měsíc před tím, než budou veřejné telekomunikační služby poskytované prostřednictvím těchto typů rozhraní k dispozici. Změny technické specifikace je povinen oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 3 měsíce přede dnem jejich provedení.

(8) Technické specifikace uvedené v odstavci 7 musí být natolik podrobné, aby umožňovaly konstruovat přístroje schopné využívat všechny veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které jsou prostřednictvím příslušných rozhraní poskytovány. Technické specifikace musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby výrobci mohli provádět příslušné zkoušky s ohledem na technické požadavky platné pro přístroje.

(9) Úřad vede seznam typů rozhraní oznámených podle odstavce 7 a oznamuje tyto typy Komisi.

§ 74

(1) Úřad může rozhodnout o vyřazení přístroje, který nesplňuje technické požadavky, z provozu. Rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rovněž uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pokud Úřad rozhodne o vyřazení přístroje z provozu, musí v odůvodnění uvést, zda k neshodě s technickými požadavky došlo

a) nesprávným použitím harmonizovaných norem,

b) nedostatky v harmonizovaných normách,

c) nesplněním technických požadavků.

Úřad oznamuje Komisi každé takové rozhodnutí a důvody pro své rozhodnutí. Každý takový podnět Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Úřad dá podnět orgánu, v jehož kompetenci je dozor nad uváděním přístrojů na trh²⁷), aby zakázal nebo omezil uvádění na trh nebo stáhl z trhu rádiová zařízení, která způsobují škodlivou interferenci existujících služeb elektronických komunikací nebo by způsobovala škodlivou interferenci plánovaných služeb elektronických komunikací v kmitočtových pásmech využívaných na území České republiky.

(4) Úřad může omezit uvádění rádiových zařízení do provozu pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiového spektra, zabránění škodlivé interferenci nebo z důvodu ochrany veřejného zdraví. Ustanovení odstavce 1 ani podmínky uvedené v oprávnění pro poskytování příslušné služby elektronických komunikací tímto nejsou dotčeny.

(5) Úřad může povolit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť na jeho žádost, aby odmítl připojit, odpojil nebo vyřadil z provozu přístroj, který splňuje technické požadavky, pokud tento přístroj způsobuje poškození sítě nebo škodlivou interferenci anebo narušuje funkčnost sítě. Každé takové povolení Úřad oznámí Komisi a současně jej uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může za mimořádných okolností přístroj odpojit, je-li to nezbytné pro ochranu sítě a jestliže uživateli neprodleně nabídne alternativní bezplatné řešení. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť o tom bez odkladu vyrozumí Úřad. Informaci o každém takovém vyrozumění Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Úřad může za mimořádných okolností, pokud provozovatel přístroje není Úřadem zjištěn, znemožnit provozování přístroje, jestliže dochází k porušování povinností a podmínek podle § 114 odst. 1.

§ 75

(1) Je-li to technicky proveditelné, je podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na základě písemné žádosti Policie České republiky a na její náklady pro účely trestního řízení znemožnit na požadovanou dobu, nejdéle však na dobu povoleného odposlechu, provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti, který umožňuje šifrování, kódování nebo jiný způsob utajení přenášené zprávy účastníkem.

(2) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu o souhlasu se znemožněním provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení u Policie České republiky vedeno, a musí být podepsaná odpovědnou osobou.

(3) Nehledě k ustanovení odstavců 1 a 2, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, je podnikatel poskytující hlasovou komunikační službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na písemnou žádost Policie České republiky znemožnit provozování odcizeného koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti. Tím není dotčeno právo účastníka požadovat zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) u podnikatele poskytujícího hlasovou komunikační službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být doložena protokolem Policie České republiky o oznámení odcizení věci a souhlasem dotčeného vlastníka odcizeného zařízení se znemožněním provozování tohoto zařízení ve veřejné mobilní telefonní síti.

(5) Žádosti podle odstavců 1 a 3 mohou být zaslány v elektronické podobě.

Díl 4

Propojení a přístup k sítím elektronických komunikací a přiřazeným prostředkům

§ 78

(1) Přístupem se rozumí zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně jinému podnikateli, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb přenosu obsahu. Přístupem se rozumí zejména

a) přístup k síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům, který může zahrnovat připojení zařízení po pevných nebo jiných než pevných prostředcích; zahrnuje zejména zpřístupnění účastnického vedení a prostředků a služeb nezbytných k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení,

b) přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, stožárů a prostředků pro vedení kabelů,

c) přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu,

d) přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím obdobnou funkci,

e) přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming,

f) přístup k systému podmíněného přístupu,

g) přístup ke službám virtuálních sítí,

h) propojení veřejných komunikačních sítí,

i) přístup k informačním systémům nebo databázím pro objednávání, žádosti o údržbu, opravy a fakturaci.

(2) Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných sítí elektronických komunikací užívaných týmž nebo jiným podnikatelem s cílem umožnit komunikaci uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnit přístup ke službám poskytovaným jiným podnikatelem, pokud tyto služby poskytují zúčastněné strany nebo jiné strany, které mají přístup k síti.

(3) Propojení je specifickým druhem přístupu zřízeného mezi veřejnými komunikačními sítěmi, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi těmito sítěmi. Propojení může být přímé nebo nepřímé. Nepřímým propojením se rozumí propojení 2 veřejných komunikačních sítí prostřednictvím veřejné komunikační sítě třetího podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť.

(4) Účastnickým vedením se rozumí fyzické spojení využívající signály elektronických komunikací spojující koncový bod sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné komunikační síti.

§ 79

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen sjednat propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen nabídnout přístup a propojení jinému podnikateli, který podle § 13 oznámil podnikání, za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými Úřadem podle § 51 odst. 6, § 72, 78, § 79 odst. 2, § 80, 83, 85, 85a, 86 a 86e.

(2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 v odůvodněných případech rozhodnutím uložit

a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti, včetně povinnosti umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78, k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, včetně propojení sítí,

b) operátoru povinnost v případě zabezpečení přístupu koncových uživatelů ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání a souvisejícím doplňkovým službám umožnit přístup k rozhraní pro aplikační programy (API) a elektronickému programovému průvodci (EPG),

c) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v nezbytné míře povinnosti k zajištění interoperability jím poskytovaných služeb,

d) podnikateli, který poskytuje interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, které dosahují významné úrovně pokrytí a využívání koncovými uživateli, povinnost zajistit spojení mezi koncovými body koncových uživatelů s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb.

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.

(4) Povinnost podle odstavce 2 písm. d) lze uložit pouze

a) v míře nezbytné k zajištění interoperability interpersonálních komunikačních služeb, přičemž mohou zahrnovat přiměřené povinnosti pro poskytovatele těchto služeb zveřejnit a povolit používání, změny a další šíření relevantních informací příslušnými orgány a dalšími poskytovateli nebo povinnost používat normy nebo specifikace podle § 62, a

b) pokud Komise po konzultaci se Sdružením BEREC a při nejvyšším možném zohlednění jeho stanoviska zjistila zřetelnou hrozbu pro spojení mezi koncovými body koncových uživatelů v celé Evropské unii nebo v alespoň 3 členských státech a přijala prováděcí opatření specifikující povahu a rozsah veškerých povinností, které mohou být uloženy.

§ 79a

(1) Nejsou-li žádnému podnikateli zpřístupněny žádné funkční a podobné alternativní prostředky pro přístup ke koncovým uživatelům za spravedlivých a přiměřených podmínek, může Úřad za podmínky, že je to přímo nezbytné pro místní poskytování služeb, které využívají rádiové spektrum, uložit podnikatelům, kteří zajišťují nebo jsou oprávněni zajišťovat sítě elektronických komunikací, povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu.

(2) Úřad může povinnosti podle odstavce 1 uložit za předpokladu, že tato možnost byla podnikateli jednoznačně stanovena v přídělu rádiových kmitočtů a pokud jsou odůvodněny tím, že v oblasti, která je předmětem těchto povinností, naráží tržně motivované zavádění infrastruktury pro poskytování sítí nebo služeb závislých na užívání rádiového spektra na nepřekonatelné ekonomické nebo fyzické překážky, a proto má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje. Za podmínek, kdy přístup a sdílení pasivní infrastruktury k vyřešení této situace samy o sobě nestačí, může Úřad uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury.

(3) Úřad rovněž zohlední při ukládaní povinnosti podle odstavce 1

a) potřebu maximalizovat připojení v celé Evropské unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele,

b) zajištění účinného využití rádiového spektra,

c) technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek,

d) stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb,

e) technologické inovace,

f) převažující potřebu podporovat pobídku operátora poskytujícího službu velkoobchodního přístupu, aby infrastrukturu vůbec zavedl.

(4) V případě řešení sporů může Úřad oprávněnému z povinnosti sdílení nebo přístupu uložit povinnost sdílet rádiové spektrum s operátorem poskytujícím přístup k infrastruktuře v příslušné oblasti. Při ukládání povinnosti sdílet rádiové spektrum je třeba zohlednit zejména ekonomické a fyzické překážky tržně motivovaného budování aktivní a pasivní infrastruktury.

(5) V případě uložení povinnosti podle odstavců 1, 7 nebo 8 anebo podle § 79 odst. 2 Úřad do 5 let ode dne jejich uložení provede přezkum a po konzultaci podle § 130 a 131 vydá rozhodnutí o zachování, změně nebo zrušení těchto povinností. Uvedené orgány oznámí výsledek svého posouzení v souladu s postupy podle tohoto zákona.

(6) Úřad může po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitou věc podle § 104, sdílet své síťové prvky, přiřazené prostředky nebo svůj majetek, jejichž prostřednictvím je cizí nemovitá věc využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost může Úřad uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí.

(7) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky, kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo distribuční bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by jejich zdvojení bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitých věcí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo vlastníkovi přiřazených prostředků, nebo kabelového rozvodu, který nezajišťuje veřejnou komunikační síť. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení přiřazených prostředků, kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení síťových prvků, přiřazených prostředků a přiřazených služeb, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.

(8) Neřeší-li povinnosti uložené podle odstavce 7 dostatečně fungování hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, může Úřad po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o uložení povinnosti zajištění přístupu za první soustřeďovací nebo distribuční bod až po bod, který je schopen zajistit dostatečný počet připojení koncových uživatelů, aby byl pro subjekty usilující o účinný přístup z komerčního hlediska životaschopný, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední příslušné pokyny Sdružení BEREC. Úřad může v odůvodněných případech z technického nebo ekonomického hlediska uložit povinnosti přístupu nebo virtuálního přístupu.

(9) Úřad povinnosti podle odstavce 8 neuloží, pokud

a) podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť poskytuje jakémukoli podnikateli za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek schůdné a podobné alternativní prostředky pro spojení s koncovými uživateli prostřednictvím přístupu k síti s velmi vysokou kapacitou,

b) podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť nabízí za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek přístup k síti s velmi vysokou kapacitou, nebo

c) uložení povinností by z ekonomického nebo finančního hlediska narušilo zavádění nových sítí, zejména menšími místními projekty.

(10) Úřad může podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který splňuje podmínky podle odstavce 9 písm. a) a b), uložit povinnosti podle odstavce 7, pokud byla tato síť financována z veřejných prostředků.

§ 80

(1) Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.

(2) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 4 až 7 obdobně.

(3) Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Osoba podle odstavce 1, která požádala o uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinna nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy předat Úřadu její úplné znění, včetně příloh.

(5) Pokud se oslovený operátor podle odstavce 1 rozhodl odmítnout uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, neprodleně písemně o odmítnutí informuje odmítnutého podnikatele a zároveň uvede konkrétní důvody odmítnutí, a to zejména

a) technické důvody,

b) ekonomické důvody,

c) organizační důvody, nebo

d) další důvody, které měly vliv na jeho rozhodnutí o odmítnutí navrhovaného řešení.

Tyto informace zašle odmítající operátor podle odstavce 1 současně Úřadu.

(6) Úřad vstoupí z vlastního podnětu, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5, nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení sítí. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy nebo k důvodům odmítnutí podle odstavce 5 vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám.

(7) Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, rozhodne Úřad na základě návrhu kterékoliv smluvní strany spor o přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Dnem zahájení jednání se rozumí den, kdy smluvní strana prokazatelně předala návrh smlouvy druhé smluvní straně.

(8) Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pokyny a postupy nutné k získání přístupu a propojení, aby z uložených povinností měly prospěch malé a střední podniky a operátoři s omezeným zeměpisným dosahem.

§ 81

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost, aby při poskytování přístupu nebo propojení uplatňoval rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností pro ostatní podnikatele poskytující rovnocenné služby a poskytoval jim služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní, vlastních organizačních složek, popřípadě svým dceřiným společnostem nebo společníkům nebo uvnitř podnikatelského seskupení³⁰).

(2) Podnikatel je povinen využívat informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí pouze k účelu, pro který mu byly poskytnuty. Při zpracování takto předaných nebo uložených informací tyto informace nesmí sdělit svým nepříslušným útvarům, dceřiným společnostem, společníkům nebo akcionářům, ani jiným podnikatelům, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu. Tím není dotčena povinnost poskytovat informace Úřadu podle § 115.

§ 82

(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace ceny, technické specifikace, síťové charakteristiky a jejich očekávaný vývoj, smluvní podmínky pro zajišťování a využívání sítě, včetně podmínek omezujících přístup, ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, zejména s ohledem na přechod ze starší infrastruktury.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejnit referenční nabídku přístupu nebo propojení s uvedením popisu příslušných nabídek rozdělených na části podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Tento subjekt nesmí v referenční nabídce přístupu nebo propojení požadovat, aby podnikatelé žádající přístup nebo propojení platili za prostředky a provozně-technické služby, které nejsou nezbytné pro požadovanou službu. Tím není dotčena povinnost uveřejnit referenční nabídku podle § 85 odst. 1.

(3) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně v referenční nabídce přístupu nebo propojení, pokud tato nabídka nevede k důslednému plnění povinností podle tohoto zákona.

(4) Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a podle § 84 odst. 4 a její rozsah a formu stanoví Úřad prováděcím právním předpisem, přičemž může specifikovat klíčové ukazatele výkonnosti, jakož i příslušné úrovně služeb.

§ 83

Podmínky přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového vysílání

(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarové rozhraní mezi aplikacemi, poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb, a zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize, určené pro digitální televizní a rozhlasové služby.

(2) Zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb.

(3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen "brána") se rozumí jakékoli technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění.

(4) Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají.

(5) Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání.

(6) Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby taková změna nebo zrušení povinností

a) negativně neovlivnila přístup koncových uživatelů k digitálnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání a programovým kanálům a službám specifikovaným v souladu s § 72,

b) negativně do budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na trzích digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele nebo na trzích systémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků.

Úřad musí vyrozumět s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou nebo zrušením uvedených povinností.

(7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených osob, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací.

(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem¹¹). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.

(9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen

a) umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,

b) zajistit poskytování služby elektronického programového průvodce, který je šířen jako součást souhrnného datového toku a musí obsahovat informace o všech rozhlasových a televizních programech v tomto datovém toku obsažených,

c) využívat přidělený rádiový kmitočet tak, aby pro služby šíření služeb informační společnosti nebylo využíváno více než 20 % přenosové kapacity sítě elektronických komunikací.

(10) Poskytovatel služby šíření digitálního televizního vysílání, který svým koncovým uživatelům poskytuje digitální televizní zařízení, je povinen zajistit, je-li to technicky proveditelné, aby toto digitální televizní zařízení bylo možné použít i u jiných poskytovatelů.

§ 84

Přístup k prostředkům a sdílení kapacit

(1) Úřad může na základě analýzy relevantních trhů podle § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejnou komunikační síť povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů.

(2) V případě, že Úřad usoudí, že odepření přístupu nebo přístup poskytnutý za nepřiměřených podmínek, které mají podobný účinek, by zabránily vzniku udržitelného konkurenčního trhu a nebyly by v zájmu koncového uživatele, může Úřad rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost

a) poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům a umožnit jim jejich využívání, včetně zpřístupnění účastnického vedení nebo jeho úseku,

b) poskytovat přístup třetím stranám k některým aktivním nebo virtuálním síťovým prvkům a službám,

c) poskytnutý přístup k prostředkům dodatečně nerušit,

d) poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími stranami,

e) poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu služeb nebo služby virtuálních sítí,

f) poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků,

g) poskytovat služby potřebné k zajištění interoperability služeb pro uživatele spočívající ve spojení od koncového bodu ke koncovému bodu nebo k zajištění roamingu ve veřejných komunikačních sítích,

h) poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb,

i) propojovat sítě nebo síťová zařízení,

j) poskytovat přístup k přiřazeným službám,

k) poskytovat přístup k inženýrským stavbám a jejich využívání, včetně budov, nebo vstupů do budov, kabelů v budovách včetně vnitřních kabelových rozvodů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, stožárů, sloupů, kabelovodů, potrubí, inspekčních komor, vstupních šachet a rozvodných skříní, a to bez ohledu na to, zda jsou aktiva dotčená touto povinností součástí relevantního trhu v souladu s analýzou trhu.

(3) V rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu podle odstavce 2 písm. a) až i) může Úřad stanovit k těmto povinnostem podmínky tak, aby byl zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti, proporcionality a včasnosti.

(4) Podnik s významnou tržní silou, kterému byla uložena povinnost podle odstavců 2 a 3, je povinen zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad prováděcím právním předpisem podle § 82 odst. 4.

(5) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 2 zejména zohlední, zda by k řešení zjištěného problému v zájmu koncových uživatelů nebyly postačující jiné formy přístupu pro velkoobchodní vstupy na stejném nebo na souvisejícím velkoobchodním trhu. Toto posouzení zahrnuje nabídky obchodního přístupu, regulovaný přístup podle § 79 a 79a nebo stávající nebo plánovaný regulovaný přístup k jiným velkoobchodním vstupům. Úřad posoudí zejména tyto faktory:

a) technickou a ekonomickou životaschopnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním charakteru a druhu dotyčného přístupu nebo propojení, včetně možnosti využití dalších služeb přístupu poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce,

b) proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu,

c) očekávaný technologický vývoj ovlivňující koncepci a správu sítě,

d) počáteční investice vlastníka zařízení s přihlédnutím ke všem investicím a rizikům této investice se zvláštním ohledem na investice do sítí s velmi vysokou kapacitou a míru rizika spojenou s těmito sítěmi,

e) potřebu zajistit technologickou neutralitu, která umožní dotčeným stranám koncipovat a spravovat vlastní sítě,

f) potřebu dlouhodobé ochrany hospodářské soutěže se zaměřením na ekonomicky účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury, a inovativní obchodní modely, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž jako ty založené na společných investicích do sítí,

g) práva duševního vlastnictví,

h) poskytování celoevropských služeb.

(6) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě.

(7) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 6 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od odmítnutí tohoto návrhu smlouvy požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.

(8) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 1 a 4 může na základě posouzení z hlediska podpory hospodářské soutěže a ochrany zájmů koncových uživatelů rozhodnout o uložení povinnosti pouze podle § 51 odst. 6 písm. f).

§ 85

Zpřístupnění účastnického vedení

(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťující veřejnou komunikační síť, kterému byla uložena povinnost zpřístupnit účastnické vedení, je povinen uveřejnit referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení.

(2) Úsekem účastnického vedení se rozumí část účastnického vedení, která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo se specifikovaným mezilehlým přístupovým bodem veřejné pevné komunikační sítě.

(3) Zpřístupněním účastnického vedení se rozumí plné zpřístupnění účastnického vedení nebo sdílený přístup k účastnickému vedení.

(4) Plným zpřístupněním účastnického vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání celé kapacity infrastruktury sítě.

(5) Sdíleným přístupem k účastnickému vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání určené části kapacity infrastruktury sítě, jako je část kmitočtu nebo její ekvivalent.

§ 85a

(1) Podnik s významnou tržní silou může nabídnout závazky podle § 86c s cílem otevřít společným investicím zavádění nových sítí s velmi vysokou kapacitou sestávajících z optických prvků až do prostor koncových uživatelů nebo k základnové stanici, například nabídkou společného investování nebo dlouhodobého sdílení rizika prostřednictvím spolufinancování nebo prostřednictvím dohod o nákupu opravňujících k nabytí specifických práv strukturální povahy ze strany jiných poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací.

(2) Úřad rozhodne o závaznosti nabídky podle odstavce 1, splňuje-li nabídka společných investic tyto podmínky:

a) je otevřena kdykoli po celou dobu životnosti sítě všem poskytovatelům služeb a sítí elektronických komunikací,

b) umožní ostatním spoluinvestorům, kteří jsou poskytovateli služeb nebo sítí elektronických komunikací, dlouhodobě účinně a trvale udržitelně konkurovat na navazujících trzích, v nichž je podnik s významnou tržní silou aktivní, za podmínek, které zahrnují

1. spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky nabízené potenciálním spoluinvestorům umožňujícím přístup k plné kapacitě sítě v rozsahu, v němž jsou předmětem společných investic,

2. flexibilitu z hlediska hodnoty a načasování účasti každého spoluinvestora,

3. možnost navýšení takovéto účasti v budoucnu a

4. vzájemná práva udělená spoluinvestory po zavedení spoluinvestované infrastruktury,

c) je provozovatelem zveřejněna v dostatečném předstihu a, pokud provozovatel nesplňuje kritéria podle § 86d, nejméně 6 měsíců před zahájením zavádění nové sítě; toto období může být Úřadem vhodně prodlouženo,

d) žadatelům o přístup, kteří se neúčastní společných investic, je od počátku dostupná stejná kvalita, rychlost, podmínky a pokrytí koncového uživatele, jaké byly k dispozici před zavedením, spolu s mechanismem přizpůsobení v průběhu času potvrzeným vnitrostátním regulačním orgánem s ohledem na vývoj na souvisejících maloobchodních trzích, který zachovává pobídky pro účast na společných investicích; takový mechanismus zajistí, aby zájemci o přístup měli přístup k prvkům sítě s velmi vysokou kapacitou současně a na základě transparentních a nediskriminačních podmínek, jež patřičně odrážejí stupně rizika podstoupeného příslušnými spoluinvestory v různých stadiích zavádění a zohledňují situaci v oblasti hospodářské soutěže na maloobchodních trzích, a

e) splňuje minimálně kritéria uvedená v příloze č. 2 k tomuto zákonu a je provedena v dobré víře.

(3) Na síť s velmi vysokou kapacitou, která je předmětem závazné nabídky se neuplatní povinnosti podle § 51, pokud podnik s významnou tržní silou, který nabídku zveřejnil, uzavřel alespoň jednu dohodu, jejíž předmět je obsahem závazné nabídky podle odstavce 2 písm. a) až e). Toto neplatí v případě, že subjekt, se kterým podnik dohodu uzavřel, splňuje podmínky podle § 86d odst. 1 písm. a) a b).

(4) Úřad průběžně monitoruje dodržování podmínek podle odstavce 2 a pro tyto účely mu podnik s významnou tržní silou jednou za rok předkládá zprávu o dodržování podmínek podle odstavce 2.

(5) Úřad může v odůvodněných případech uložit povinnosti podle § 51 odst. 6 podniku s významnou tržní silou v rozporu s odstavcem 3, pokud jde o zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, s cílem řešit závažné problémy s hospodářskou soutěží na trhu, u nichž zjistí, že vzhledem k specifickým charakteristikám tohoto trhu by tyto problémy s hospodářskou soutěží jinak nemohly být řešeny.

Díl 5

Oddělená evidence nákladů a výnosů

§ 86

(1) Poskytovatel univerzální služby, s výjimkou poskytovatele zvláštních cen podle § 38 odst. 3 nebo poskytovatele cenového zvýhodnění v rámci speciálního tarifu podle § 43 odst. 2 písm. b), a subjekt, vůči kterému byla uplatněna regulace cen na trhu pro koncové uživatele, je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu

a) poskytujícímu přístup nebo propojení a kterého postupem podle § 51 určil jako podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu; Úřad rozhodne, na které činnosti související s propojením nebo přístupem se povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů vztahuje, nebo

b) který je uveden v § 83 odst. 5.

Úřad je oprávněn uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu uvedenému v písmenu a) také na souvisejících maloobchodních trzích.

(3) Pro účely oddělené evidence nákladů a výnosů Úřad opatřením obecné povahy stanoví metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování a určí strukturu vykazovaných informací.

(4) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předložit výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů k ověření shody s metodikou uvedenou v opatření vydaném podle odstavce 3 nezávislému kvalifikovanému subjektu do 1 měsíce po uveřejnění své účetní závěrky³²) a závěry ověřování uveřejnit.

(5) Úřad je oprávněn subjektu uvedenému v odstavcích 1 a 2 rozhodnutím uložit povinnost, aby doložil výpočet svých cen účtovaných jiným podnikatelům, kteří nejsou koncovými uživateli, a vnitropodnikových cen za komunikační činnosti podle oddělené evidence nákladů a výnosů k zajištění nediskriminace a k zabránění neodůvodněnému křížovému financování.

(6) Subjekt uvedený v odstavci 1 je povinen Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě doložit výpočet cen, které účtuje koncovým uživatelům, podle oddělené evidence nákladů a výnosů.

(7) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předkládat Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě roční výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů a účetní údaje včetně údajů o výnosech získaných od třetích stran. Úřad může takové informace uveřejnit v souladu s pravidly pro ochranu obchodního tajemství.

(8) Podnikatel zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, je povinen

a) vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, včetně položkového rozpisu odepisovaného majetku, pro činnosti spojené se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací způsobem, v takových podrobnostech a s použitím systému přiřazování nákladů a výnosů, které jsou vyžadovány od subjektů uvedených v odstavcích 1 a 2, nebo

b) strukturálně oddělit činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.

Tato povinnost neplatí pro podnikatele, jehož roční obrat v činnostech, které jsou spojeny se zajišťováním sítí, nebo poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, je nižší než ekvivalent 50 000 000 EUR vyjádřený v Kč.

(9) Subjekt zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který není obchodní korporací podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev a který není malým nebo středně velkým podnikatelem podle kritérií stanovených účetními pravidly práva Evropské unie, je povinen vypracovat svou finanční zprávu, předložit ji k ověření Úřadem určenému nezávislému kvalifikovanému subjektu a publikovat ji. Tento požadavek se vztahuje i na oddělené účetnictví požadované podle odstavce 8 písm. a).

Díl 6

Funkční a dobrovolná separace

§ 86a

Funkční separace

(1) Funkční separací se u vertikálně integrovaného podniku rozumí oddělení nebo převedení činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním služeb přístupu na oddělenou hospodářskou jednotku, která je nezávisle provozovaná, beze změny vlastnické struktury tohoto vertikálně integrovaného podniku.

(2) Oddělenou hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí část podniku, která je z hlediska své organizace, rozhodování a účetnictví při své činnosti oddělena od vertikálně integrovaného podniku.

(3) Oddělená hospodářská jednotka musí poskytovat služby přístupu a Úřadem určené služby elektronických komunikací všem podnikatelům, včetně hospodářských jednotek v rámci vertikálně integrovaného podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a poskytovaných služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

(4) Úřad může uložit povinnost funkční separace jen po předchozím schválení žádosti Komisí. Tato žádost musí obsahovat:

a) zjištění potvrzující závěry Úřadu podle § 51 odst. 7,

b) odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málo pravděpodobné, že bude v přiměřené době dosaženo účinné a trvající hospodářské soutěže v oblasti sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků,

c) analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti na odvětví elektronických komunikací, zejména pokud jde o sociální a územní soudržnost a dále dopad na podnik s významnou tržní silou a další dotčené subjekty, zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivaci podnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací, hospodářskou soutěž, spotřebitele a na Úřad a

d) analýzu prokazující, že uložení této povinnosti je nejúčinnějším možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.

(5) Návrh rozhodnutí o uložení funkční separace, který se předkládá Komisi ke schválení, musí obsahovat

a) přesný popis a úroveň separace, zahrnující zejména právní postavení oddělené hospodářské jednotky,

b) údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat,

c) pravidla vedení oddělené hospodářské jednotky, která zajišťují nezávislost jejích zaměstnanců na vedení vertikálně integrovaného podniku, kterému byla uložena povinnost funkční separace, a odpovídající motivační strukturu,

d) pravidla pro zajištění plnění uložených povinností,

e) pravidla pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším dotčeným podnikům a

f) program sledování dodržování uložených povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.

(6) Poté, co Komise schválí žádost a návrh rozhodnutí, provede Úřad koordinovaným způsobem analýzy všech trhů, které se vztahují k přístupové síti. Na základě výsledku těchto analýz Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinnosti podle § 51 na těchto trzích.

(7) Podnik, jemuž byla uložena povinnost funkční separace, může dále podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

§ 86b

Dobrovolná separace a převedení přístupové sítě

(1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích hodlá převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo jejich podstatnou část na jinou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, se kterou není z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování spojen, nebo založit oddělenou hospodářskou jednotku, která bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i svým vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informuje o tom alespoň 3 měsíce předem Úřad tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Současně informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu oddělení.

(2) Úřad následně postupem podle § 51 provede analýzy všech relevantních trhů, které se vztahují k dotčené přístupové síti, a na základě posouzení dopadu zamýšlené transakce, popřípadě společně s nabízenými závazky, na stávající regulační povinnosti rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení uložených povinností podle § 51. Úřad rozhodne, že všechny nebo některé závazky podle odstavce 4 jsou závazné po celou dobu, po kterou jsou nabízeny.

(3) Jsou-li nabízené závazky podle odstavce 4 nedostatečné pro splnění cílů podle § 4 až 6, právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z povinností podle § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

(4) Podnikatel podle odstavce 1 může nabízet závazky týkající se podmínek přístupu, které se budou uplatňovat na jeho síť v průběhu období realizace a po realizaci navržené formy oddělení, s cílem zajistit účinný a nediskriminační přístup třetích stran. Nabídka musí být dostatečně podrobná a zahrnovat kromě jiného načasování realizace a dobu trvání, která může být delší než 5 let.

(5) Úřad rovněž zohlední případné závazky podle odstavce 4, zejména s ohledem na cíle podle § 4 až 6, a uskuteční veřejnou konzultaci podle § 130, přičemž osloví zejména subjekty, které jsou zamýšleným oddělením podle odstavce 1 přímo dotčeny.

(6) Úřad monitoruje plnění závazků, o jejichž závaznosti rozhodl, a po uplynutí doby, pro kterou byly původně nabídnuty, rozhodne o jejich případném prodloužení.

§ 86c

(1) Podniky s významnou tržní silou mohou navrhnout Úřadu závazky týkající se podmínek přístupu nebo společných investic, které se budou vztahovat na jejich sítě, a to mimo jiné v souvislosti s

a) dohodami o spolupráci týkajícími se posouzení přiměřených a vhodných povinností podle § 51,

b) společnými investicemi do sítí s velmi vysokou kapacitou podle § 85a, nebo

c) účinným a nediskriminačním přístupem pro třetí strany podle § 86b, a to jak v průběhu prováděcího období dobrovolného oddělení vertikálně integrovaného podniku, tak po zavedení navrhované formy oddělení.

(2) Návrh závazků musí být dostatečně podrobný, včetně časového rozvrhu a rozsahu provádění a trvání, aby Úřad mohl provést své posouzení podle odstavce 3. Tyto závazky mohou trvat déle než lhůty pro provedení analýzy trhu podle § 51 odst. 3 a 4.

(3) Za účelem posuzování návrhů závazků nabízených podnikem podle odstavce 1 provede Úřad, s výjimkou případů, kdy tyto nabídky jednoznačně nesplňují jednu nebo více příslušných podmínek nebo kritérií, tržní test, zejména ve vztahu k nabízeným podmínkám, prostřednictvím konzultace podle § 130. Potenciální spoluinvestoři nebo zájemci o přístup mohou poskytnout názory na soulad nabízených závazků s podmínkami podle § 51, 85a a 86b, a popřípadě mohou navrhnout změny této nabídky.

(4) Úřad při posuzování nabízených závazků zohlední

a) důkazy týkající se spravedlivého a přiměřeného charakteru navrhovaných závazků,

b) otevřenosti závazků vůči všem účastníkům trhu,

c) včasnou dostupnost přístupu za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, včetně přístupu k sítím o velmi vysoké kapacitě, před zahájením poskytování souvisejících maloobchodních služeb,

d) celkovou přiměřenost nabízených závazků s cílem umožnit udržitelnou hospodářskou soutěž na navazujících trzích a usnadnit spolupráci při zavádění a využívání sítí o velmi vysoké kapacitě v zájmu koncových uživatelů.

(5) Úřad podniku s významnou tržní silou oznámí své předběžné závěry, zda závazky splňují cíle, kritéria a postupy podle § 51, 85a a 86b, a za jakých podmínek může zvážit stanovení závaznosti těchto závazků. Podnik může revidovat svou počáteční nabídku tak, aby zohlednil předběžné závěry Úřadu a s ohledem na splnění kritérií podle § 51, 85a a 86b.

(6) Úřad může vydat rozhodnutí, jímž stanoví, že závazky jsou zcela nebo zčásti závazné. Úřad může stanovit, že některé nebo všechny závazky jsou závazné pro konkrétní období, přičemž se může jednat o celé období, pro které jsou nabízeny, a v případě závazků ke společné investici, které byly učiněny závaznými, stanoví jejich závaznost na dobu alespoň 7 let.

(7) Stanovil-li Úřad závaznost závazků, posoudí důsledky takového rozhodnutí pro vývoj trhu a vhodnost případných povinností, které již uložil nebo které by bez uvedených závazků jinak měl v úmyslu uložit. Při oznamování příslušného návrhu opatření podle § 51 při postupu podle § 131 připojí Úřad k oznamovanému návrhu opatření rozhodnutí o závazcích.

(8) Úřad sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování závazků nabízených podnikateli, které učinil závaznými, stejným způsobem, jakým sleduje, kontroluje a zajišťuje dodržování povinností uložených podle § 51, a zváží jejich prodloužení v okamžiku uplynutí doby, po kterou byly původně nabízeny.

§ 86d

(1) Označí-li Úřad jako podnik s významnou tržní silou na jednom nebo několika velkoobchodních trzích takový podnik, který zároveň není přítomen na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací, posoudí, zda má tento podnik tyto vlastnosti:

a) všechny organizační jednotky a obchodní útvary v rámci daného podniku, všechny společnosti, jež jsou kontrolovány, avšak nikoli nezbytně zcela vlastněny stejným skutečným majitelem, a každý akcionář, který je s to tento podnik kontrolovat, mají činnosti - stávající a plánované do budoucna - pouze na velkoobchodních trzích se službami elektronických komunikací, a nemají proto činnosti na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům v Evropské unii,

b) není vázán exkluzivní dohodou nebo dohodou, která fakticky představuje exkluzivní dohodu, k obchodování s jediným a odděleným podnikem vykonávajícím činnost na navazujících trzích, jenž je aktivní na jakémkoli maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům.

(2) Jsou-li podmínky podle odstavce 1 splněny, Úřad uloží uvedenému podniku povinnosti pouze podle § 81, § 84 odst. 1 až 4, s výjimkou povinnosti podle § 84 odst. 2 písm. k), nebo povinnosti související se spravedlivým a přiměřeným stanovením cen, pokud jsou opodstatněny na základě analýzy trhu zahrnující prognostické posouzení očekávaného chování tohoto podniku s významnou tržní silou.

(3) Úřad provede přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, dojde-li k závěru, že podmínky podle odstavce 1 tohoto článku již nejsou splněny, přičemž Úřad může uložit povinnosti podle § 51.

(4) Dotčené podniky informují Úřad bez zbytečného odkladu o každé změně okolností týkajících se odstavce 1 písm. a) a b).

(5) Úřad provede rovněž přezkum povinností uložených podniku s významnou tržní silou podle odstavce 1, pokud na základě doložených podmínek, které daný podnik nabízí svým zákazníkům na navazujících trzích, dojde k závěru, že vznikly nebo pravděpodobně vzniknou soutěžní problémy poškozující koncové uživatele, jež vyžadují uložení jedné nebo více povinností podle § 51 odst. 6 písm. a), c), e) nebo f) nebo změnu povinností podle odstavce 2.

(6) Úřad postupuje při ukládání povinností a jejich přezkumu podle odstavců 1 až 5 s tím, že postupuje podle § 130 a 131.

§ 86e

(1) V případě, že podnik s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích má v úmyslu vyřadit z provozu části sítě, na něž se vztahují nápravná opatření, včetně starší infrastruktury, nezbytné k provozu kovové sítě, nebo nahradit novou infrastrukturou části sítě, informuje o tom Úřad v dostatečném časovém předstihu.

(2) Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 uloží po konzultaci podle § 130 a 131 podnikateli podle odstavce 1 povinnost zajistit, aby proces vyřazení z provozu nebo nahrazení zahrnoval transparentní harmonogram a podmínky, mimo jiné včetně vhodné výpovědní doby a přechodného období, a stanoví dostupnost alternativních produktů alespoň srovnatelné kvality poskytujících přístup k modernizované síťové infrastruktuře, která nahrazuje vyřazované prvky.

(3) Úřad může po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnout o zrušení povinností podle § 51, 56, 57, 81, 82, 84 a 85a až 86d, pokud poskytovatel přístupu

a) prokazatelně vytvořil vhodné podmínky pro migraci, včetně zpřístupnění alternativního přístupového produktu alespoň srovnatelné kvality umožňujícího pokrytí týchž koncových uživatelů, jak tomu bylo za použití starší infrastruktury, a

b) dodržel podmínky a proces, které oznámil Úřadu podle odstavce 1.

(4) Ustanovení § 51 zůstává u modernizované síťové infrastruktury v rámci regulovaných produktů nedotčeno.