Zákon o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) - HLAVA IV - PRÁVA A POVINNOSTI PODNIKATELŮ, ÚČASTNÍKŮ, SPOTŘEBITELŮ A KONCOVÝCH UŽIVATELŮ

HLAVA IV

PRÁVA A POVINNOSTI PODNIKATELŮ, ÚČASTNÍKŮ, SPOTŘEBITELŮ A KONCOVÝCH UŽIVATELŮ

Díl 1

Poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zajišťování veřejných komunikačních sítí

§ 61

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě po všechny dny v roce, nestanoví-li zákon jinak, a v kvalitě stanovené podle § 71.

(2) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží podnikateli, který poskytuje dílčí službu podle § 38 odst. 2, aby zajistil další poskytování této dílčí služby těm uživatelům, u kterých je její nepřetržité poskytování ohroženo nebo přerušeno.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen zajistit nepřetržitý přístup k číslům tísňového volání, vyjma případů uvedených v § 33 odst. 10, a k evropským harmonizovaným číslům.

(4) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen vést aktuální databázi všech svých účastníků veřejně dostupné telefonní služby. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím mobilní sítě elektronických komunikací v této databázi vede rovněž jemu dostupné údaje o aktivovaných předplacených kartách v jeho mobilní síti. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je oprávněn pro účely databáze účastníků získávat a používat jejich rodná čísla.

(5) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací neodpovídá při poskytování této služby za obsah přenášených zpráv.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu umožňující mezinárodní volání je povinen zajišťovat uskutečnění všech mezinárodních volání do Evropského telefonního číslovacího prostoru. Cena za tato volání musí být obdobná jako cena, kterou si tento podnikatel účtuje za volání do i z členských států Evropské unie. Právo podnikatele na úhradu nákladů za přenos těchto volání v jeho síti není tímto dotčeno.

§ 62

(1) Podnikatel zajišťující sítě elektronických komunikací, nebo poskytující služby elektronických komunikací je povinen používat pro poskytování služeb, určování technických rozhraní a síťových funkcí v míře nezbytně nutné pro zabezpečení interoperability služeb a k rozšíření možností výběru pro uživatele normy a specifikace, jejichž seznam je uveřejňován v Úředním věstníku Evropské unie jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí elektronických komunikací, poskytování služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a přiřazených služeb.

(2) Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly uveřejněny, použijí se normy nebo specifikace přijaté evropskými organizacemi pro normalizaci. Pokud takové normy a specifikace neexistují, použijí se přiměřeně mezinárodní normy nebo doporučení přijatá Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

(3) S využitím norem a specifikací uvedených v odstavcích 1 a 2 Úřad sestavuje síťové plány, které jsou podnikatelé zajišťující sítě elektronických komunikací nebo poskytující služby elektronických komunikací povinni dodržovat. Síťové plány Úřad vydává jako opatření obecné povahy.

§ 63

Náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací

(1) Ve smlouvě o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeno vždy

a) u podnikatele poskytujícího služby nebo zajišťujícího přístup k síti jméno, popřípadě jména, příjmení, bydliště a identifikační číslo nebo obchodní firma, jde-li o fyzickou podnikající osobu, nebo obchodní firma nebo název, sídlo (místo podnikání) a identifikační číslo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby, jde-li o právnickou osobu,

b) je-li uživatelem

1. podnikající právnická osoba, obchodní firma nebo název, sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat jménem této právnické osoby,

2. podnikající fyzická osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě obchodní firma, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

3. nepodnikající osoba, jméno, popřípadě jména, a příjmení, bydliště, datum narození nebo rodné číslo fyzické osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a sídlo, popřípadě sídlo organizační složky na území České republiky, popřípadě identifikační číslo právnické osoby,

c) popis poskytované služby, zejména

1. informace, zda je poskytován přístup k číslům tísňového volání, a údaje o lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání, popřípadě o omezení přístupu k číslům tísňového volání,

2. informace o veškerých podmínkách omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,

3. minimální nabízená a minimální zaručená úroveň kvality poskytované služby a zejména lhůta pro zahájení jejího poskytování, popřípadě datum zahájení,

4. informace o postupech zavedených s cílem měřit a řídit provoz v síti elektronických komunikací, které se využívají k zabránění naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv mohou mít tyto postupy na kvalitu poskytované služby,

5. informace o omezeních týkajících se užívání koncových zařízení,

6. informace o právech účastníka vyplývajících z § 95,

d) nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat,

e) údaje o ceně, popřípadě způsobu určení ceny, a způsobu získávání aktuálních informací o všech platných cenách služeb,

f) informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny a placení, a případné rozdíly v ceně u různých způsobů placení nebo při různých formách vyúčtování,

g) doba, na kterou je smlouva uzavřena, a výpovědní doba, která nesmí překročit 30 dnů,

h) podmínky pro obnovení a ukončení služby, včetně podmínek minimálního využívání služby, které musí být splněny, aby bylo možné využívat výhod z propagačních nabídek,

i) způsob uplatnění reklamace vad poskytované služby a reklamace vyúčtování cen za poskytnuté služby, včetně údajů o tom, kde a v jakých lhůtách lze reklamaci uplatnit,

j) smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany podnikatele poskytujícího službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo ze strany účastníka,

k) ujednání o náhradě škody a vrácení peněz, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služby stanovené ve smlouvě nebo v případě přerušení poskytování služby nebo připojení,

l) informaci o způsobu řešení sporů týkajících se předmětu smlouvy,

m) způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek,

n) druhy opatření, která může podnikatel přijmout v případě narušení bezpečnosti a integrity své sítě, bezpečnosti služby nebo při zjištění jejich ohrožení nebo zranitelnosti,

o) ověřovací kód účastníka a podmínky pro přenesení telefonního čísla,

p) pro případ ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, ať již výpovědí, nebo dohodou smluvních stran,

1. informace o výši úhrady, která smí být v případě smlouvy se spotřebitelem požadována pouze, pokud smlouva skončí do tří měsíců od uzavření, a která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna dvacetina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo jedna dvacetina součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny, a

2. výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek,

q) rozhodnutí účastníka o uvedení jeho osobních, nebo identifikačních údajů v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3,

r) ujednání o rozsahu možných jednostranných změn a způsobu jejich oznámení účastníkovi, včetně oznámení možnosti odstoupení od smlouvy.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť uveřejní v každé své provozovně návrh smlouvy podle odstavce 1 a současně ji zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen zpřístupnit informace o svých službách. Úřad může prováděcím právním předpisem stanovit způsob a rozsah povinnosti informovat

a) účastníky o cenách platných pro všechna volání na čísla a služby, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky,

b) účastníky o jakékoliv změně přístupu k číslům tísňového volání nebo změně při lokalizaci volajícího na čísla tísňového volání,

c) účastníky o jakékoliv změně podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo možnosti jejich využívání,

d) o všech postupech zavedených poskytovatelem k měření a řízení provozu, aby se zabránilo naplnění kapacity připojení či jejího překročení, a o tom, jaký vliv tyto postupy mohou mít na kvalitu služby,

e) účastníky o jejich právu rozhodnout o tom, zda mají být jejich osobní nebo identifikační údaje uvedeny v účastnickém seznamu v souladu s § 41 odst. 3, a o tom, v jakém rozsahu tyto údaje budou uvedeny,

f) pravidelně zdravotně postižené účastníky o podrobnostech stávajících produktů a služeb jim určeným.

(4) Uživatel, který požaduje připojení k veřejné komunikační síti nebo přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací, má právo uzavřít smlouvu s jedním nebo s více podnikateli, kteří takové služby poskytují. To neplatí v případě, pokud jsou dány okolnosti vylučující uzavření smlouvy podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu.

(5) Úřad může podnikateli poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uložit rozhodnutím, aby provedl změnu smlouvy nebo jejího zveřejněného návrhu pro veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo pro zajištění připojení k veřejné komunikační síti, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo v rozporu se zákonem obsahujícím pravidla ochrany spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele^24a).

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat účastníka o uveřejnění. Pokud se jedná o změnu náležitostí smlouvy uvedených v odstavci 1 písm. c) až p) a r), je podnikatel povinen informovat účastníka způsobem sjednaným ve smlouvě rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle odstavce 5.

(7) V případě, že podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti uzavírá se spotřebitelem smlouvu na dobu určitou, nesmí tato doba při prvním uzavření smlouvy pro danou službu elektronických komunikací přesáhnout 24 měsíců. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen umožnit uživateli uzavření smlouvy i na dobu nejvýše 12 měsíců; tím není vyloučena možnost uzavření smlouvy na delší dobu v případě, že o to uživatel požádá.

(8) Smluvní ujednání, která by obsahovala takové podmínky a postupy pro ukončení smlouvy, které jsou odrazující od změny poskytovatele služeb elektronických komunikací, jsou neplatná.

(9) Uzavírá-li se, nebo mění smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti za použití prostředku komunikace na dálku, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajištující připojení k veřejné komunikační sítí povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout spotřebiteli informace podle odstavce 1 písemně, a to v elektronické nebo listinné formě. Lhůta pro odstoupení spotřebitele od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání⁶²) nebo při použití prostředků komunikace na dálku⁶³) začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto informací.

(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen informovat spotřebitele způsobem, který si zvolil pro zasílání vyúčtování, a to nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím účinnosti smlouvy sjednané na dobu určitou, o blížícím se ukončení smlouvy a o možnostech jejího prodloužení. Pokud účastník neudělí svůj prokazatelný souhlas s prodloužením smlouvy na dobu určitou, přechází smlouva ve smlouvu na dobu neurčitou.

(11) Smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti uzavřenou se spotřebitelem na dobu určitou je možné vypovědět za podmínek uplatňovaných podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajištujícím připojení k veřejné komunikační síti podle odstavce 1 písm. g) a h) pro smlouvy na dobu neurčitou a v souladu s odstavcem 1 písm. p).

(12) Využije-li účastník právo podle § 34 odst. 1, dojde k zániku smlouvy nejpozději počátkem prvního pracovního dne následujícího po uplynutí lhůty 2 pracovních dnů, která začne běžet, jakmile přejímající poskytovatel služby vyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 8. Tato lhůta se neuplatní, pokud doba zbývající do zániku smlouvy je kratší nebo k přenesení telefonního čísla nedošlo.

(13) Ustanovení odstavce 1 písm. p) a odstavců 7 a 9 až 11 se vedle spotřebitele použijí i na podnikající fyzickou osobu.

§ 64

Vyúčtování ceny, reklamace

(1) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve formě podle odstavce 5 poskytovat bezplatně podle výběru účastníka, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatele, tato vyúčtování ceny za poskytnuté služby:

a) vyúčtování ceny podle druhu služby, nebo

b) souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou.

Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník, který je koncovým uživatelem, neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného. U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.

(3) Je-li podnikatel uvedený v odstavci 2 poskytovatelem univerzální služby s povinností podle § 38 odst. 2 písm. g) bodu 3, poskytne spotřebiteli jen jedno bezplatné vyúčtování ceny podle výběru spotřebitele.

(4) Podnikatel, včetně poskytovatele univerzální služby, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka, který je koncovým uživatelem, za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.

(5) Po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, podnikatel předloží vyúčtování ceny i v jiné formě než elektronické.

(6) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů a v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů, nedohodne-li s účastníkem, který je koncovým uživatelem, jiné období, a zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatelem, dohodnut.

(7) Účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel má právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(8) Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do 2 měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(9) Reklamaci na poskytovanou službu je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.

(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 2 měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem.

(11) Pokud se strany nedohodnou jinak, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací povinen v případě, že dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, který je koncovým uživatelem, vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 1 měsíce od vyřízení reklamace. Po splnění těchto povinností a uspokojení těchto práv uživatele není podnikatel poskytující službu povinen uhrazovat uživatelům služby náhradu škody, která jim vznikne v důsledku přerušení služby.

(12) Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně podnikatele poskytujícího službu, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem, který je koncovým uživatelem, zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Podnikatel poskytující službu elektronických komunikací není povinen nahradit jejím uživatelům škodu, která jim vznikne v důsledku přerušení služby nebo vadného poskytnutí služby.

(13) Rozsah vyúčtování ceny podle odstavce 2 písm. a) stanoví Úřad prováděcím právním předpisem.

§ 65

Neplacení nebo opožděné placení účtu

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací je povinen před započetím poskytování služby prokazatelně upozornit účastníka na důsledky neplacení telefonních účtů. Náklady za prokazatelné upozornění hradí podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

(2) Nezaplatil-li účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté služby, podnikatel uvedený v odstavci 1 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než 1 týden ode dne dodání upozornění. Po marném uplynutí náhradní lhůty může podnikatel účastníku omezit poskytování dotčené samostatně účtované služby zamezením aktivního přístupu ke službě, s výjimkou uskutečňování volání na čísla tísňového volání. Cena za prokazatelné upozornění musí být nákladově orientovaná.

(3) Podnikatel uvedený v odstavci 1 může ukončit smluvní vztah nebo nezřídit účastníkovi přístup k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník úmyslně uvedl nesprávné osobní nebo identifikační údaje nebo soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny.

§ 66

Informační a operátorské služby

(1) Podnikatel, který přiděluje telefonní čísla účastníkům, je povinen na žádost osoby, která poskytuje veřejně dostupné informační služby o telefonních číslech nebo poskytuje účastnické seznamy, předat jí osobní a identifikační údaje účastníků, kteří s uveřejněním vyslovili souhlas, a to za podmínek podle § 41 odst. 3 písm. b) věty poslední a v rozsahu podle § 41 odst. 5. Podnikatel podle věty první je povinen účastníky před vyžádáním jejich souhlasu k uveřejnění jejich osobních a identifikačních údajů informovat o účelu účastnického seznamu a o dalších možnostech využití údajů založených na vyhledávacích funkcích v elektronických verzích účastnického seznamu. Tyto údaje v rozsahu, v jakém dali tito účastníci s uveřejněním souhlas, předá ve smluveném formátu, za rovných a objektivních podmínek a v cenách, které jsou nákladově orientované a nediskriminační. Předávající strana u předávaných údajů rovněž vždy uvede, zda účastník sdělil, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu.

(2) Podnikatel zajišťující veřejnou telefonní síť je povinen umožnit všem koncovým uživatelům veřejné telefonní sítě přístup k operátorským službám a nejméně k jedné informační službě o telefonních číslech účastníků všech podnikatelů poskytujících veřejně dostupné telefonní služby.

§ 66a

(1) Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bezplatný nezávislý srovnávací nástroj, který umožní porovnávat a posuzovat různé veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „srovnávací nástroj“) z hlediska

a) cen za poskytování služeb a

b) kvality poskytované služby, je-li nabízena minimální kvalita služby nebo je-li poskytovatel služby povinen takové informace zveřejnit podle § 71.

(2) Srovnávací nástroj uvedený v odstavci 1 musí

a) být provozně nezávislý na podnikatelích poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací,

b) jasně uvádět identifikační údaje provozovatele srovnávacího nástroje,

c) stanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž bude porovnání vycházet,

d) poskytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace,

e) být otevřený jakémukoli podnikateli poskytujícímu veřejně dostupné služby elektronických komunikací, zpřístupňovat důležité informace a obsahovat širokou škálu nabídek, jež pokrývá významnou část trhu, a v případě, že zobrazené informace nepředstavují úplný přehled trhu, zřetelné prohlášení v tomto smyslu před zobrazením výsledků,

f) nabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací,

g) obsahovat možnost srovnání cen a kvality poskytovaných služeb mezi nabídkami dostupnými pro spotřebitele a mezi těmito nabídkami a standardními veřejně dostupnými nabídkami pro jiné koncové uživatele.

(3) Úřad může zajistit provozování srovnávacího nástroje podle odstavce 1 certifikací poskytovatele srovnávacího nástroje, který splňuje požadavky podle odstavce 2.

(4) Podnikatelé poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací jsou povinni předávat Úřadu nebo poskytovateli srovnávacího nástroje veškeré informace nezbytné pro zajištění srovnávacího nástroje.

(5) Rozsah, formu a způsob předávání informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 67

Identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání

(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen na žádost svého účastníka a na jeho náklady zajistit službu identifikace účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen v případě žádosti poskytnout podnikateli podle odstavce 1 údaje nezbytné pro identifikaci účastnického čísla, z kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do 2 měsíců ode dne uskutečnění takového volání.

(3) Službou identifikace účastnického čísla podle odstavce 1 se rozumí poskytnutí údajů o fyzických a právnických osobách uvedených v § 41 odst. 5, a to i tehdy, pokud účastník odmítl uveřejnění podle § 41 odst. 6.

§ 68

Služba televize širokého formátu

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, jejímž prostřednictvím jsou šířeny digitální televizní služby, je povinen provozovat tuto síť tak, aby umožňovala šíření služeb a programů televize širokého formátu. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť, která přijímá a dále vysílá programy nebo služby televize širokého formátu, je povinen zachovat tento široký formát.

(2) Službou televize širokého formátu se rozumí služba, která se skládá zcela nebo částečně z poskytování programů vyrobených a zpracovaných tak, aby mohly být zobrazeny v širokém formátu s plnou výškou; formát 16 : 9 je referenčním formátem pro služby televize širokého formátu.

§ 69

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu a, je-li to technicky možné, podnikatel zajišťující přístup k veřejné komunikační síti je povinen svým účastníkům bezplatně umožnit

a) hlášení poruch prostřednictvím jeho sítě,

b) informace prostřednictvím automatických hlásek, které informují volajícího účastníka o změnách účastnických čísel v jeho síti,

c) volání na čísla tísňového volání.

§ 69a

(1) Aniž je dotčeno ustanovení § 38, Úřad může po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou telefonní službu nebo zajišťujícím přístup k veřejné komunikační síti podmínky týkající se povinnosti poskytovat koncovému uživateli doplňkové služby podle § 38 a, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přijatelné, službu multifrekvenční tónové volby a zobrazení telefonního čísla volajícího účastníka.

(2) Úřad povinnost poskytovat povinnosti v odstavci 1 neuloží, zjistí-li, že poskytování těchto služeb je zajištěno.

§ 69b

Aniž je dotčeno ustanovení § 43, Úřad může po provedení veřejné konzultace podle § 130 ve všeobecném oprávnění stanovit podnikatelům poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací podmínky týkající se povinnosti poskytovat zdravotně postiženým osobám přístup k veřejně dostupným službám elektronických komunikací rovnocenný s přístupem, který využívají ostatní koncoví uživatelé, a umožnit jim stejnou možnost výběru mezi službami, jakou mají ostatní koncoví uživatelé.

§ 70

Volba a předvolba operátora

(1) Úřad v souladu s § 51 rozhodnutím uloží podniku s významnou tržní silou v oblasti připojení účastníků k veřejné telefonní síti a jejího používání v pevném místě povinnost umožnit svým účastníkům přístup ke službám kteréhokoliv propojeného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu

a) volbou kódu příslušného podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu při jednotlivých voláních (volba operátora) a

b) trvalým nastavením kódu podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu (předvolba operátora), který může být potlačen při jednotlivém volání volbou podle písmene a).

(2) Úřad je oprávněn na základě požadavku uživatelů rozhodnout postupem podle § 51 o zavedení služeb uvedených v odstavci 1 i v jiných sítích nebo jiným způsobem, přičemž zohlední povinnosti a podmínky uvedené v § 84.

(3) Technické a organizační podmínky pro realizaci volby a předvolby operátora a zásady pro účtování ceny mezi podnikateli v souvislosti s volbou a předvolbou operátora stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

§ 71

Kvalita služby

(1) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť nebo poskytujícímu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, aby uveřejňoval přehled o aktuálních cenách, kvalitě a podmínkách jím poskytovaných veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro zdravotně postižené uživatele, a to ve formě, která umožňuje koncovým uživatelům tyto údaje jednoduchým způsobem vzájemně porovnat. Uvedený podnikatel uveřejňuje tyto informace ve všech svých provozovnách a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Podnikatel je povinen poskytnout Úřadu na jeho vyžádání tyto informace ještě před jejich uveřejněním.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu je povinen průběžně poskytovat Úřadu informace podle odstavce 1 pro účely jejich uveřejnění podle § 54 odst. 2.

(3) Parametry kvality poskytovaných služeb, které mají být měřeny, obsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a případné postupy pro vyhodnocování kvality stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(4) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 uložit podnikateli provozujícímu veřejnou komunikační síť požadavky na zajištění minimální kvality služeb.

§ 72

Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb ve veřejném zájmu

(1) Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, uloží rozhodnutím povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby.

(2) Úřad povinnost uvedenou v odstavci 1 uloží jen na základě zvláštního právního předpisu¹¹).

§ 72a

(1) Služba šíření rozhlasového a televizního vysílání se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání^11),16) a podnikatelem poskytujícím tuto službu elektronických komunikací.

(2) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání je povinen jednat o uzavření smlouvy podle odstavce 1 v případě, kdy je o to požádán provozovatelem rozhlasového a televizního vysílání.

(3) Podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání je povinen smlouvu podle odstavce 1 uzavřít, pokud požadavky provozovatele rozhlasového a televizního vysílání nejsou v rozporu s návrhem smlouvy podle § 72b, odpovídají technickým parametrům jeho sítě, v jejich důsledku by nemohlo dojít k narušení integrity jeho sítě a požadovaná cena není nižší než nákladově orientovaná cena.

(4) Nedojde-li k uzavření smlouvy podle odstavce 1, je Úřad oprávněn na základě návrhu kterékoliv smluvní strany rozhodnout spor. Pro rozhodnutí sporu platí obdobně § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.

(5) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 4 nemá odkladný účinek.

§ 72b

(1) Má-li být předmětem smlouvy podle § 72a odst. 1 šíření zemského digitálního televizního vysílání, je podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání povinen vypracovat návrh smlouvy o poskytování této služby, který musí obsahovat kromě náležitostí podle § 63 odst. 3 všeobecné smluvní podmínky uvedené v odstavci 2, a uveřejnit jej v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Smlouvu lze uzavřít nejdříve jeden měsíc po zveřejnění jejího návrhu. Pro změny návrhu smlouvy se použije toto ustanovení obdobně.

(2) Všeobecné smluvní podmínky obsahují návrh cen rozdělený na ceny celkové a ceny dílčí, návrh ceny za šíření jednotkového objemu datového toku a návrh technického řešení, který zahrnuje údaje o

a) minimálním a maximálním pokrytí obyvatelstva signálem,

b) dostupnosti, spolehlivosti a kvalitě signálu,

c) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden televizní program včetně možnosti statistického multiplexování,

d) minimálním a maximálním disponibilním datovém toku pro jeden rozhlasový program,

e) předpokládaném rozsahu pokrytí území,

f) použitém standardu zdrojového kódování,

g) použitém ochranném intervalu,

h) podmínkách týkajících se převzetí dat elektronických programových průvodců (EPG) k šíření,

i) podmínkách případného členění programu v rámci vysílací sítě,

j) předpokládaném termínu zahájení poskytování služby šíření vysílání,

k) časovém harmonogramu rozvoje vysílací sítě, pokud není vybudována v plném rozsahu,

l) podmínkách výstavby doplňujících vysílačů v rámci jednokmitočtové vysílací sítě,

m) velikosti datového toku vyhrazeného pro ostatní doplňkové a informační služby,

n) velikosti datového toku vyhrazeného pro služební informace a potřeby operátora sítě,

o) parametrech a směrech přenosu televizního signálu mezi studii provozovatele rozhlasového a televizního vysílání, popřípadě údaje o kontribučním systému, pokud je tato služba nabízena.

§ 72c

Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání a podnikatel poskytující službu šíření rozhlasového a televizního vysílání v této síti sdělí Úřadu údaje o volné kapacitě datového toku sítě elektronických komunikací a o rozsahu a struktuře využívaného datového toku vždy k 31. prosinci každého kalendářního roku do konce následujícího kalendářního měsíce a při změně těchto údajů do pěti dnů ode dne uskutečnění změny. Údaje podle předchozí věty zveřejňuje podnikatel v každé své provozovně a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Úřad tyto údaje zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Díl 2

Přístroje

§ 73

(1) Přístrojem se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení, které je rádiovým zařízením nebo telekomunikačním koncovým zařízením anebo obojím.

(2) Stanoví-li zvláštní právní předpis^25),26) pro přístroje technické požadavky (dále jen "technické požadavky"), tyto přístroje nesmí být uváděny do provozu ani provozovány, pokud technické požadavky nesplňují.

(3) Rádiovým zařízením se rozumí výrobek nebo jeho důležitá část, schopný komunikace na základě vyzařování nebo příjmu rádiových vln s použitím rádiového spektra přiděleného pro zemské nebo kosmické radiokomunikace.

(4) Telekomunikačním koncovým zařízením se rozumí výrobek nebo jeho důležitá část, umožňující komunikaci a určený k připojení přímo nebo nepřímo k rozhraní veřejné komunikační sítě.

(5) Veřejným telefonním automatem se rozumí telekomunikační koncové zařízení, kterým je veřejně dostupný telefonní přístroj, k jehož užití mohou být používány jako platební prostředky zejména mince, platební karty nebo předplacené karty, včetně karet s kódy volby. Toto telekomunikační koncové zařízení může být vybaveno i pro poskytování dalších služeb.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen umožnit připojení telekomunikačního koncového zařízení ke vhodnému rozhraní, pokud toto koncové zařízení splňuje technické požadavky.

(7) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup a oznámit Úřadu typy rozhraní, která nabízí pro připojení přístrojů, a jejich technické specifikace. Tyto povinnosti musí splnit nejpozději 1 měsíc před tím, než budou veřejné telekomunikační služby poskytované prostřednictvím těchto typů rozhraní k dispozici. Změny technické specifikace je povinen oznámit Úřadu a uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději 3 měsíce přede dnem jejich provedení.

(8) Technické specifikace uvedené v odstavci 7 musí být natolik podrobné, aby umožňovaly konstruovat přístroje schopné využívat všechny veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které jsou prostřednictvím příslušných rozhraní poskytovány. Technické specifikace musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby výrobci mohli provádět příslušné zkoušky s ohledem na technické požadavky platné pro přístroje.

(9) Úřad vede seznam typů rozhraní oznámených podle odstavce 7 a oznamuje tyto typy Komisi.

§ 74

(1) Úřad může rozhodnout o vyřazení přístroje, který nesplňuje technické požadavky, z provozu. Rozhodnutí podle odstavce 2 Úřad rovněž uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pokud Úřad rozhodne o vyřazení přístroje z provozu, musí v odůvodnění uvést, zda k neshodě s technickými požadavky došlo

a) nesprávným použitím harmonizovaných norem,

b) nedostatky v harmonizovaných normách,

c) nesplněním technických požadavků.

Úřad oznamuje Komisi každé takové rozhodnutí a důvody pro své rozhodnutí. Každý takový podnět Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Úřad dá podnět orgánu, v jehož kompetenci je dozor nad uváděním přístrojů na trh²⁷), aby zakázal nebo omezil uvádění na trh nebo stáhl z trhu rádiová zařízení, která způsobují škodlivou interferenci existujících služeb elektronických komunikací nebo by způsobovala škodlivou interferenci plánovaných služeb elektronických komunikací v kmitočtových pásmech využívaných na území České republiky.

(4) Úřad může omezit uvádění rádiových zařízení do provozu pouze z důvodů zajištění účelného využívání rádiového spektra, zabránění škodlivé interferenci nebo z důvodu ochrany veřejného zdraví. Ustanovení odstavce 1 ani podmínky uvedené v oprávnění pro poskytování příslušné služby elektronických komunikací tímto nejsou dotčeny.

(5) Úřad může povolit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť na jeho žádost, aby odmítl připojit, odpojil nebo vyřadil z provozu přístroj, který splňuje technické požadavky, pokud tento přístroj způsobuje poškození sítě nebo škodlivou interferenci anebo narušuje funkčnost sítě. Každé takové povolení Úřad oznámí Komisi a současně jej uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť může za mimořádných okolností přístroj odpojit, je-li to nezbytné pro ochranu sítě a jestliže uživateli neprodleně nabídne alternativní bezplatné řešení. Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť o tom bez odkladu vyrozumí Úřad. Informaci o každém takovém vyrozumění Úřad uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 75

(1) Je-li to technicky proveditelné, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na základě písemné žádosti Policie České republiky a na její náklady pro účely trestního řízení znemožnit na požadovanou dobu, nejdéle však na dobu povoleného odposlechu, provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti, který umožňuje šifrování, kódování nebo jiný způsob utajení přenášené zprávy účastníkem.

(2) Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat číslo jednací, pod kterým je rozhodnutí soudu o souhlasu se znemožněním provozování koncového mobilního telekomunikačního zařízení u Policie České republiky vedeno, a musí být podepsaná odpovědnou osobou.

(3) Nehledě k ustanovení odstavců 1 a 2, je-li to technicky proveditelné a ekonomicky přiměřené, je podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě povinen na písemnou žádost Policie České republiky znemožnit provozování odcizeného koncového mobilního telekomunikačního zařízení (mobilní telefonní přístroj) ve veřejné mobilní telefonní síti. Tím není dotčeno právo účastníka požadovat zablokování identifikační účastnické karty (SIM karta) u podnikatele poskytujícího veřejně dostupnou telefonní službu prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě.

(4) Žádost podle odstavce 3 musí být doložena protokolem Policie České republiky o oznámení odcizení věci a souhlasem dotčeného vlastníka odcizeného zařízení se znemožněním provozování tohoto zařízení ve veřejné mobilní telefonní síti.

(5) Žádosti podle odstavců 1 a 3 mohou být zaslány v elektronické podobě.

Díl 3

Pronájem okruhů

§ 76

(1) Pronájmem okruhů se rozumí služba elektronických komunikací spočívající v pronájmu přenosové kapacity mezi koncovými body sítí elektronických komunikací.

(2) Osoba poskytující službu pronájmu okruhů je povinna v případě ohrožení bezpečnosti sítě, integrity sítě, vzájemné spolupráce služeb a ochrany dat omezit přístup ke službě pronájmu okruhů. Omezení přístupu ke službě je tato osoba povinna bezodkladně oznámit Úřadu.

Díl 4

Propojení a přístup k sítím elektronických komunikací a přiřazeným prostředkům

§ 78

(1) Přístupem se rozumí zpřístupnění prostředků nebo služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně jinému podnikateli, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb přenosu obsahu. Přístupem se rozumí zejména

a) přístup k síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům, který může zahrnovat připojení zařízení po pevných nebo jiných než pevných prostředcích; zahrnuje zejména zpřístupnění účastnického vedení a prostředků a služeb nezbytných k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení,

b) přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, stožárů a prostředků pro vedení kabelů,

c) přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu,

d) přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím obdobnou funkci,

e) přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming,

f) přístup k systému podmíněného přístupu,

g) přístup ke službám virtuálních sítí,

h) propojení veřejných komunikačních sítí,

i) přístup k informačním systémům nebo databázím pro objednávání, žádosti o údržbu, opravy a fakturaci.

(2) Propojením se rozumí fyzické a logické spojení veřejných komunikačních sítí za účelem umožnění komunikace uživatelům jednoho podnikatele s uživateli téhož nebo jiného podnikatele, nebo umožnění přístupu ke službám poskytovaným jiným podnikatelem. Služby mohou být poskytovány podnikateli, jejichž sítě se propojují, nebo jinými subjekty, které mají přístup k síti a splňují požadavky podle tohoto zákona.

(3) Propojení je specifickým druhem přístupu zřízeného mezi veřejnými komunikačními sítěmi, kde bodem přístupu je propojovací bod mezi těmito sítěmi. Propojení může být přímé nebo nepřímé. Nepřímým propojením se rozumí propojení 2 veřejných komunikačních sítí prostřednictvím veřejné komunikační sítě třetího podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť.

(4) Účastnickým vedením se rozumí fyzické spojení koncového bodu sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením ve veřejné pevné komunikační síti.

§ 79

(1) Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je oprávněn nebo v případě, kdy je požádán jiným podnikatelem, který podle § 13 oznámil podnikání, povinen jednat o propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací tak, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita těchto služeb na území členských států.

(2) Aniž by byly dotčeny povinnosti uložené tímto zákonem nebo na jeho základě podnikům s významnou tržní silou, Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 a 131 rozhodnutím uložit

a) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, povinnosti, včetně povinnosti umožnit zpřístupnění prostředků nebo služeb podle § 78, k zajištění spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, v odůvodněných případech včetně propojení sítí, ve lhůtě stanovené Úřadem,

b) operátoru povinnosti poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek přístup k rozhraní aplikačních programů (API) nebo k elektronickým programovým průvodcům,

c) podnikateli, který ovládá přístup ke koncovým uživatelům, v odůvodněných případech a nezbytné míře povinnosti k zajištění interoperability jím poskytovaných služeb.

(3) Podání opravného prostředku proti rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a) nemá odkladný účinek.

§ 80

(1) Přístup se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátorem a podnikatelem poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací. Propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi operátory.

(2) V případě změn a dodatků smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení se použijí odstavce 4 až 7 obdobně.

(3) Minimální náležitosti, které musí obsahovat návrh smlouvy o přístupu nebo o propojení sítí, stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Podnikatel podle odstavce 1, který požádal o uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření smlouvy předat Úřadu její úplné znění, včetně příloh.

(5) Pokud se oslovený podnikatel podle odstavce 1 rozhodl odmítnout uzavření smlouvy o přístupu nebo propojení, neprodleně písemně o odmítnutí informuje odmítnutého podnikatele a zároveň uvede konkrétní důvody odmítnutí, a to zejména

a) technické důvody,

b) ekonomické důvody,

c) organizační důvody, nebo

d) další důvody, které měly vliv na jeho rozhodnutí o odmítnutí navrhovaného řešení.

Tyto informace zašle odmítající podnikatel podle odstavce 1 současně Úřadu.

(6) Úřad vstoupí z vlastního podnětu, je-li to nezbytné pro naplnění cílů regulace uvedených v § 5, nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení sítí. Úřad ke sporné části návrhu smlouvy nebo k důvodům odmítnutí podle odstavce 5 vydá stanovisko, které sdělí smluvním stranám.

(7) Nedojde-li k uzavření písemné smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí do 2 měsíců ode dne zahájení jednání o návrhu smlouvy, rozhodne Úřad na základě návrhu kterékoliv smluvní strany spor o přístupu nebo propojení postupem podle § 127. Součástí návrhu smluvní strany na rozhodnutí sporu musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí. Dnem zahájení jednání se rozumí den, kdy smluvní strana prokazatelně předala návrh smlouvy druhé smluvní straně.

§ 81

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost, aby při poskytování přístupu nebo propojení uplatňoval rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností pro ostatní podnikatele poskytující rovnocenné služby a poskytoval jim služby a informace za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro služby vlastní, vlastních organizačních složek, popřípadě svým dceřiným společnostem nebo společníkům nebo uvnitř podnikatelského seskupení³⁰).

(2) Podnikatel je povinen využívat informace poskytnuté od jiného podnikatele před, v průběhu nebo po sjednání smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení sítí pouze k účelu, pro který mu byly poskytnuty. Při nakládání s takto předanými nebo uloženými informacemi tyto informace nesmí sdělit svým nepříslušným útvarům, dceřiným společnostem, společníkům nebo akcionářům, ani jiným podnikatelům, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu. Tím není dotčena povinnost poskytovat informace Úřadu podle § 115.

§ 82

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejňovat v nezbytně nutném rozsahu informace týkající se přístupu k síti nebo propojení sítí elektronických komunikací, jako jsou účetní informace, smluvní podmínky, technické specifikace, síťové charakteristiky, včetně podmínek omezujících přístup ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, a ceny.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu povinnost uveřejnit referenční nabídku přístupu nebo propojení s uvedením popisu příslušných nabídek rozdělených na části podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Tento subjekt nesmí v referenční nabídce přístupu nebo propojení požadovat, aby podnikatelé žádající přístup nebo propojení platili za prostředky a provozně-technické služby, které nejsou nezbytné pro požadovanou službu. Tím není dotčena povinnost uveřejnit referenční nabídku podle § 85 odst. 1.

(3) Úřad je oprávněn rozhodnout o změně v referenční nabídce přístupu nebo propojení, pokud tato nabídka nevede k důslednému plnění povinností podle tohoto zákona.

(4) Rozsah, formu a způsob uveřejnění informací podle odstavce 1 a náležitosti referenční nabídky podle odstavce 2 a její rozsah a formu stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

§ 83

Podmínky přístupu ke službám digitálního televizního a rozhlasového vysílání

(1) Rozhraním pro aplikační programy (API) se rozumí softwarová rozhraní mezi aplikacemi poskytovanými provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli digitálních interaktivních televizních služeb a mezi digitálním televizním zařízením.

(2) Digitálním televizním zařízením se rozumí přídavné zařízení určené pro připojení k televiznímu přijímači nebo integrované v digitálním televizním přijímači, které umožňuje příjem digitálního rozhlasového a televizního vysílání a využívání digitálních interaktivních televizních služeb.

(3) Systémem podmíněného přístupu (dále jen "brána") se rozumí jakékoli technické zařízení nebo opatření zajišťující, aby se přístup k chráněnému rozhlasovému nebo televiznímu vysílání uskutečnil ve srozumitelné formě. Takový přístup je podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění.

(4) Smí se používat pouze brána, která bez ohledu na přenosové prostředky vysílání technicky zabezpečí efektivní předávání řídících funkcí, které umožní podnikatelům zajišťujícím přenos signálů digitálního rozhlasového nebo televizního vysílání na místní nebo regionální úrovni úplné řízení služeb, které bránu využívají.

(5) Nezávisle na přenosových prostředcích jsou podnikatelé poskytující službu šíření chráněného obsahu, na jejichž službách závisí provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání při pokrývání všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, povinni nabízet těmto provozovatelům na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě služby, které umožňují příjem digitálně vysílaných služeb těchto provozovatelů divákům nebo posluchačům oprávněným k tomuto příjmu prostřednictvím brány, kterou spravují provozovatelé digitálního rozhlasového a televizního vysílání.

(6) Zjistí-li Úřad na základě analýzy relevantního trhu, že žádný subjekt nemá významnou tržní sílu na trhu služby šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání ke koncovým uživatelům, může bez ohledu na ustanovení odstavců 4 a 5 změnit nebo zrušit povinnosti pro podnikatele poskytujícího službu šíření, a to pouze do té míry, aby taková změna nebo zrušení povinností

a) negativně neovlivnila přístup koncových uživatelů k digitálnímu rozhlasovému a televiznímu vysílání a programovým kanálům a službám specifikovaným v souladu s § 72,

b) negativně do budoucna neohrozila efektivní hospodářskou soutěž na trzích digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele nebo na trzích systémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků.

Úřad musí vyrozumět s dostatečným předstihem subjekty dotčené změnou nebo zrušením uvedených povinností.

(7) Úřad je oprávněn vlastníkům rozhraní pro aplikační programy (API) uložit, aby poskytovali provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání pro účely poskytování digitálních interaktivních televizních služeb koncovým uživatelům, včetně zdravotně postižených osob, za spravedlivých, přiměřených a nediskriminujících podmínek veškeré informace nezbytné k poskytování všech služeb podporovaných rozhraním pro aplikační programy (API) v plně funkční formě. Tito vlastníci mají právo na úhradu účelně a prokazatelně vynaložených nákladů za poskytnutí informací.

(8) Podnikatel poskytující službu šíření digitálního rozhlasového a televizního vysílání je povinen zajišťovat ve své síti službu šíření služeb přímo souvisejících s programem¹¹). Úřad stanoví všeobecným oprávněním podle § 10 podmínky pro zajišťování elektronického programového průvodce. Podmínkami, které jsou stanoveny Úřadem podle tohoto ustanovení, nejsou dotčeny povinnosti stanovené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání ve vztahu ke způsobu prezentace elektronického programového průvodce a podobných přehledových a naváděcích pomůcek v rámci regulace obsahu.

(9) Držitel individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání je povinen

a) umožnit šíření rozhlasových a televizních programů, jejichž minimální počet, technickou kvalitu a další podmínky šíření stanoví Úřad podle § 22 v přídělu rádiových kmitočtů,

b) zajistit poskytování služby elektronického programového průvodce, který je šířen jako součást souhrnného datového toku a musí obsahovat informace o všech rozhlasových a televizních programech v tomto datovém toku obsažených,

c) využívat přidělený rádiový kmitočet tak, aby pro služby šíření služeb informační společnosti nebylo využíváno více než 20 % přenosové kapacity sítě elektronických komunikací.

§ 84

Přístup k prostředkům a sdílení kapacit

(1) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 rozhodnutím uložit podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťujícímu veřejnou komunikační síť povinnost vyhovět přiměřeným požadavkům jiného podnikatele na využívání a přístup k jeho specifickým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům s cílem zajistit trvalé konkurenční prostředí na relevantním trhu v zájmu koncových uživatelů a spotřebitelů.

(2) Úřad je oprávněn rozhodnutím podle odstavce 1 uložit zejména povinnost

a) poskytovat přístup třetím stranám ke specifikovaným síťovým prvkům nebo prostředkům, včetně zpřístupnění prvků sítě, které nejsou aktivní, nebo účastnického vedení, s cílem mimo jiné umožnit volbu nebo předvolbu operátora a nabídku dalšího prodeje účastnického vedení,

b) nezrušit přístup k již poskytnutým prostředkům, pokud podnik využívající přístup plní své závazky plynoucí z uzavřené smlouvy o přístupu,

c) poskytovat specifikované služby za účelem dalšího prodeje třetími stranami,

d) poskytovat volný přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nezbytné pro interoperabilitu služeb nebo služby virtuálních sítí,

e) poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků,

f) poskytovat specifikované služby potřebné k zajištění interoperability služeb mezi koncovými body (služba konec - konec) pro uživatele včetně prostředků pro služby inteligentních sítí nebo roamingu ve veřejných komunikačních sítích,

g) poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb,

h) propojovat sítě nebo síťová zařízení,

i) poskytovat přístup k přiřazeným službám.

Úřad je oprávněn v rozhodnutí o uložení povinnosti přístupu stanovit k těmto povinnostem technické nebo provozní podmínky tak, aby byl zajištěn běžný provoz sítě na základě principu spravedlnosti, proporcionality a včasnosti.

(3) Podnik, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, je povinen zveřejnit referenční nabídku. Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy.

(4) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout na základě žádosti podnikatele, který podle § 13 oznámil podnikání, o uložení povinnosti podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitost podle § 104, sdílet své přiřazené prostředky nebo svůj majetek, prostřednictvím nichž je cizí nemovitost využívána, nebo povinnosti přijmout opatření pro koordinaci prací ve veřejném zájmu. Tuto povinnost je Úřad oprávněn uložit, pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo z důvodu splnění cílů územního plánování nelze tyto prostředky zřídit samostatně. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitostí. V rozhodnutí o uložení povinnosti Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, nebo koordinace, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení přiřazených prostředků a majetku, pokud se na tom podnikatelé podle věty první nedohodnou. Je-li více žadatelů, Úřad rozhodne podle pořadí došlých žádostí.

(5) Úřad je oprávněn po konzultaci podle § 130 rozhodnout o uložení povinnosti sdílet kabelové rozvody v budovách, nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, pokud se jedná o umístění mimo budovu, a to v případě, že by zdvojení kabelového rozvodu bylo ekonomicky neefektivní nebo fyzicky neproveditelné. Úřad je povinen v rámci veřejné konzultace podle § 130 oslovit i vlastníky dotčených nemovitostí. Tuto povinnost lze na žádost podnikatele, který oznámil podnikání podle § 13, uložit podnikateli zajišťujícímu veřejnou komunikační síť, který využívá cizí nemovitosti podle § 104, nebo vlastníkovi kabelového rozvodu. V rozhodnutí o uložení povinnosti sdílení kabelového rozvodu Úřad stanoví, kromě technické specifikace způsobu sdílení, pokud se na tom osoby podle věty třetí nedohodnou, také pravidla pro rozdělení nákladů na sdílení včetně nákladů vloženého kapitálu s ohledem na riziko, které toto sdílení představuje.

(6) Úřad při ukládání povinností podle odstavců 2 až 5 zohlední zejména

a) technickou a ekonomickou životnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení, na základě vývoje trhu, se zohledněním charakteru a druhu dotyčného přístupu nebo propojení, včetně možnosti využití dalších služeb přístupu poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce,

b) proveditelnost poskytování navrhovaného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu,

c) ochranu počáteční investice vlastníka zařízení s přihlédnutím k financování z veřejného rozpočtu a rizikům plynoucím z počáteční investice vlastníka, a náklady vlastníka zařízení na jeho údržbu,

d) potřebu dlouhodobé ochrany konkurenčního prostředí se zaměřením na účinnou hospodářskou soutěž v oblasti sítí a infrastruktury,

e) práva duševního vlastnictví,

f) poskytování celoevropských služeb,

g) ochranu vlastníků dotčených nemovitostí,

h) zda v případě rozhodování o uložení povinnosti sdílet přiřazené prostředky podle odstavce 4 z důvodu splnění cílů územního plánování podnikatel, na jehož návrh se rozhoduje, ke dni podání návrhu již podstoupil řádný proces vyjednávání s vlastníkem přiřazeného prostředku a prokázal, že vyčerpal všechna technická a jiná možná řešení jak vybudovat jeho vlastní, nezávislé přiřazené prostředky.

(7) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu, kterému byla uložena povinnost podle odstavce 2, může při jednání o návrhu smlouvy o přístupu nebo smlouvy o propojení odmítnout takový návrh v případě, že požadovaný přístup nebo propojení neodpovídá technickým parametrům nebo by narušil integritu sítě.

(8) Odmítl-li podnikatel podle odstavce 7 návrh smlouvy o přístupu nebo propojení, je povinen nejpozději do 15 pracovních dnů od obdržení tohoto návrhu požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy a uvést důvody takového odmítnutí. Nevydá-li Úřad rozhodnutí o souhlasu do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti o souhlas, platí, že s odmítnutím návrhu smlouvy souhlasí.

§ 85

Zpřístupnění účastnického vedení

(1) Podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu zajišťující veřejnou komunikační síť, kterému byla uložena povinnost zpřístupnit účastnické vedení, je povinen uveřejnit referenční nabídku pro zpřístupnění účastnického vedení.

(2) Úsekem účastnického vedení se rozumí část účastnického vedení, která spojuje koncový bod sítě se soustřeďovacím bodem nebo se specifikovaným mezilehlým přístupovým bodem veřejné pevné komunikační sítě.

(3) Zpřístupněním účastnického vedení se rozumí plné zpřístupnění účastnického vedení nebo sdílený přístup k účastnickému vedení.

(4) Plným zpřístupněním účastnického vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání celé kapacity infrastruktury sítě.

(5) Sdíleným přístupem k účastnickému vedení se rozumí poskytování přístupu k účastnickému vedení nebo k úseku účastnického vedení, které opravňuje k využívání určené části kapacity infrastruktury sítě, jako je část kmitočtu nebo její ekvivalent.

(6) Náležitosti a podmínky, které musí referenční nabídka zpřístupnění účastnického vedení obsahovat, stanoví Úřad opatřením obecné povahy³¹).

Díl 5

Oddělená evidence nákladů a výnosů

§ 86

(1) Poskytovatel univerzální služby a subjekt, vůči kterému byla uplatněna regulace cen na trhu pro koncové uživatele, je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů.

(2) Úřad je oprávněn v souladu s § 51 uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu

a) poskytujícímu přístup nebo propojení a kterého postupem podle § 51 určil jako podnik s významnou tržní silou na relevantním trhu; Úřad rozhodne, na které činnosti související s propojením nebo přístupem se povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů vztahuje, nebo

b) který je uveden v § 83 odst. 5.

Úřad je oprávněn uložit povinnost vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů subjektu uvedenému v písmenu a) také na souvisejících maloobchodních trzích.

(3) Pro účely oddělené evidence nákladů a výnosů Úřad opatřením obecné povahy stanoví metodiku účelového členění nákladů a výnosů a jejich přiřazování a určí strukturu vykazovaných informací.

(4) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předložit výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů k ověření shody s metodikou uvedenou v opatření vydaném podle odstavce 3 nezávislému kvalifikovanému subjektu do 1 měsíce po uveřejnění své účetní závěrky³²) a závěry ověřování uveřejnit.

(5) Úřad je oprávněn subjektu uvedenému v odstavcích 1 a 2 rozhodnutím uložit povinnost, aby doložil výpočet svých cen účtovaných jiným podnikatelům, kteří nejsou koncovými uživateli, a vnitropodnikových cen za komunikační činnosti podle oddělené evidence nákladů a výnosů k zajištění nediskriminace a k zabránění neodůvodněnému křížovému financování.

(6) Subjekt uvedený v odstavci 1 je povinen Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě doložit výpočet cen, které účtuje koncovým uživatelům, podle oddělené evidence nákladů a výnosů.

(7) Subjekt uvedený v odstavcích 1 a 2 je povinen předkládat Úřadu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě roční výsledky oddělené evidence nákladů a výnosů a účetní údaje včetně údajů o výnosech získaných od třetích stran. Úřad může takové informace uveřejnit v souladu se zvláštním právním předpisem³³) a s pravidly Evropské unie pro obchodní tajemství.

(8) Podnikatel zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který má zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie, je povinen

a) vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů, včetně položkového rozpisu odepisovaného majetku, pro činnosti spojené se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací způsobem, v takových podrobnostech a s použitím systému přiřazování nákladů a výnosů, které jsou vyžadovány od subjektů uvedených v odstavcích 1 a 2, nebo

b) strukturálně oddělit činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním těchto sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.

Tato povinnost neplatí pro podnikatele, jehož roční obrat v činnostech, které jsou spojeny se zajišťováním sítí, nebo poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, je nižší než ekvivalent 50 000 000 EUR vyjádřený v Kč.

(9) Subjekt zajišťující veřejné komunikační sítě nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací, na něhož se nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu³³) a který není malým nebo středně velkým podnikatelem podle kritérií stanovených účetními pravidly práva Evropské unie, je povinen vypracovat svou finanční zprávu, předložit ji k ověření Úřadem určenému nezávislému kvalifikovanému subjektu a publikovat ji. Tento požadavek se vztahuje i na oddělené účetnictví požadované podle odstavce 8 písm. a).

Díl 6

Funkční a dobrovolná separace

§ 86a

Funkční separace

(1) Funkční separací se u vertikálně integrovaného podniku rozumí oddělení nebo převedení činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním služeb přístupu na oddělenou hospodářskou jednotku, která je nezávisle provozovaná, beze změny vlastnické struktury tohoto vertikálně integrovaného podniku.

(2) Oddělenou hospodářskou jednotkou se pro účely tohoto zákona rozumí část podniku, která je z hlediska své organizace, rozhodování a účetnictví při své činnosti oddělena od vertikálně integrovaného podniku.

(3) Oddělená hospodářská jednotka musí poskytovat služby přístupu a Úřadem určené služby elektronických komunikací všem podnikatelům, včetně hospodářských jednotek v rámci vertikálně integrovaného podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a poskytovaných služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

(4) Úřad může uložit povinnost funkční separace jen po předchozím schválení žádosti Komisí. Tato žádost musí obsahovat:

a) zjištění potvrzující závěry Úřadu podle § 51 odst. 7,

b) odůvodněné posouzení, ze kterého vyplývá, že je málo pravděpodobné, že bude v přiměřené době dosaženo účinné a trvající hospodářské soutěže v oblasti sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků,

c) analýzu očekávaného dopadu uložení této povinnosti na odvětví elektronických komunikací, zejména pokud jde o sociální a územní soudržnost a dále dopad na podnik s významnou tržní silou a další dotčené subjekty, zaměstnance oddělené hospodářské jednotky, motivaci podnikatele investovat do odvětví elektronických komunikací, hospodářskou soutěž, spotřebitele a na Úřad a

d) analýzu prokazující, že uložení této povinnosti je nejúčinnějším možným nápravným opatřením pro řešení problémů hospodářské soutěže.

(5) Návrh rozhodnutí o uložení funkční separace, který se předkládá Komisi ke schválení, musí obsahovat

a) přesný popis a úroveň separace, zahrnující zejména právní postavení oddělené hospodářské jednotky,

b) údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat,

c) pravidla vedení oddělené hospodářské jednotky, která zajišťují nezávislost jejích zaměstnanců na vedení vertikálně integrovaného podniku, kterému byla uložena povinnost funkční separace, a odpovídající motivační strukturu,

d) pravidla pro zajištění plnění uložených povinností,

e) pravidla pro zajištění průhlednosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším dotčeným podnikům a

f) program sledování dodržování uložených povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.

(6) Poté, co Komise schválí žádost a návrh rozhodnutí, provede Úřad koordinovaným způsobem analýzy všech trhů, které se vztahují k přístupové síti. Na základě výsledku těchto analýz Úřad rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení povinnosti podle § 51 na těchto trzích.

(7) Podnik, jemuž byla uložena povinnost funkční separace, může dále podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.

§ 86b

Dobrovolná separace a převedení přístupové sítě

(1) V případě, že podnikatel s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích hodlá

a) převést svá aktiva tvořící přístupovou síť, nebo její podstatnou část na jinou právnickou osobu, se kterou není z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování spojen, nebo

b) provést dobrovolnou separaci,

informuje o tom Úřad předem a včas tak, aby mu umožnil posoudit dopad zamýšleného postupu. Podnikatel také informuje Úřad o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu podle písmene b).

(2) Úřad následně provede koordinovaným postupem analýzy všech relevantních trhů, které se vztahují k přístupové síti, a na základě svého posouzení rozhodne o uložení, zachování, změně nebo zrušení uložených povinností podle § 51.

(3) Právně nebo provozně oddělený subjekt může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v § 51 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen za podnik s významnou tržní silou, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila.