Zákon o Finanční správě České republiky (úplné znění)

456

ZÁKON

ze dne 23. prosince 2011

o Finanční správě České republiky

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

FINANČNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Orgány Finanční správy České republiky

(1) Finanční správa České republiky je soustavou správních orgánů pro výkon správy daní.

(2) Jako orgány Finanční správy České republiky (dále jen „orgány finanční správy“) se zřizují Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu.

(3) Generální finanční ředitelství je podřízeno Ministerstvu financí (dále jen „ministerstvo“). Odvolací finanční ředitelství je podřízeno Generálnímu finančnímu ředitelství. Finanční úřady jsou podřízeny Odvolacímu finančnímu ředitelství.

(4) Generální finanční ředitelství je účetní jednotkou. Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem státu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek Generálního finančního ředitelství.

(5) Příjmy a výdaje Generálního finančního ředitelství jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.

HLAVA II

GENERÁLNÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ

§ 2

Územní působnost a sídlo

(1) Generální finanční ředitelství vykonává působnost pro celé území České republiky.

(2) Sídlem Generálního finančního ředitelství je hlavní město Praha.

§ 3

Generální ředitel

(1) Generální finanční ředitelství řídí generální ředitel. Generálního ředitele zastupuje zástupce generálního ředitele.

(2) Generálního ředitele jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra financí.

(3) Ministr financí jmenuje a odvolává

a) zástupce generálního ředitele,

b) vedoucího útvaru interního auditu Generálního finančního ředitelství.

(4) Generálním ředitelem a jeho zástupcem může být jmenován pouze zaměstnanec, který je nebo byl zařazen v orgánu finanční správy, v územním finančním orgánu nebo v ministerstvu, který

a) získal vysokoškolské vzdělání studiem v rámci magisterského studijního programu,

b) podílel se na výkonu pravomoci těchto orgánů alespoň po dobu 5 let.

(5) S funkcí generálního ředitele a jeho zástupce je neslučitelné členství v politické straně nebo politickém hnutí.

(6) Generální ředitel schvaluje organizační řád Finanční správy České republiky.

§ 4

Věcná působnost

(1) Generální finanční ředitelství

a) vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného Odvolacímu finančnímu ředitelství,

b) provádí řízení o správních deliktech,

c) vede centrální evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy.

(2) Generální finanční ředitelství se podílí na

a) přípravě návrhů právních předpisů,

b) zabezpečování analytických a koncepčních úkolů,

c) zajišťování úkolů souvisejících se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce, jakož i úkolů, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z členství v mezinárodních organizacích.

(3) Generální finanční ředitelství z pověření ministerstva

a) vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu pro vzájemnou mezinárodní administrativní spolupráci se státními orgány jiných států a mezinárodními organizacemi,

b) vykonává působnost kontaktního orgánu při vymáhání některých finančních pohledávek a provádí mezinárodní pomoc při správě daní,

c) přezkoumává hospodaření krajů, hlavního města Prahy a regionálních rad regionů soudržnosti a vykonává dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy.

HLAVA III

ODVOLACÍ FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ

§ 5

Územní působnost a sídlo

(1) Odvolací finanční ředitelství vykonává působnost pro celé území České republiky.

(2) Sídlem Odvolacího finančního ředitelství je hlavní město Praha.

§ 6

Ředitel

(1) Odvolací finanční ředitelství řídí ředitel. Ředitele zastupuje zástupce ředitele.

(2) Ředitele a jeho zástupce jmenuje a odvolává generální ředitel.

§ 7

Věcná působnost

Odvolací finanční ředitelství

a) vykonává působnost správního orgánu nejblíže nadřízeného finančním úřadům,

b) provádí řízení o správních deliktech,

c) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy.

HLAVA IV

FINANČNÍ ÚŘADY

§ 8

Územní působnost a sídlo

(1) Finančními úřady jsou:

a) Finanční úřad pro hlavní město Prahu,

b) Finanční úřad pro Středočeský kraj,

c) Finanční úřad pro Jihočeský kraj,

d) Finanční úřad pro Plzeňský kraj,

e) Finanční úřad pro Karlovarský kraj,

f) Finanční úřad pro Ústecký kraj,

g) Finanční úřad pro Liberecký kraj,

h) Finanční úřad pro Královéhradecký kraj,

i) Finanční úřad pro Pardubický kraj,

j) Finanční úřad pro Kraj Vysočina,

k) Finanční úřad pro Jihomoravský kraj,

l) Finanční úřad pro Olomoucký kraj,

m) Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj,

n) Finanční úřad pro Zlínský kraj,

o) Specializovaný finanční úřad.

(2) Finanční úřad vykonává působnost na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu finančního úřadu. Specializovaný finanční úřad vykonává působnost na celém území České republiky.

(3) Sídlem finančního úřadu je sídlo vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu finančního úřadu. Sídlem Specializovaného finančního úřadu je hlavní město Praha.

(4) Dojde-li ke změně území vyšších územních samosprávných celků, změní se stejně i územní působnost finančních úřadů, a to od prvního dne kalendářního roku následujícího po dni, kdy nabyl účinnosti zákon, kterým se mění hranice vyšších územních samosprávných celků, ledaže by nabyl účinnosti prvního dne kalendářního roku.

(5) Územní pracoviště finančního úřadu, které se nenachází v jeho sídle, stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 9

Ředitel

(1) Finanční úřad řídí ředitel. Ředitele zastupuje zástupce ředitele.

(2) Ředitele a jeho zástupce jmenuje a odvolává generální ředitel.

§ 10

Věcná působnost

(1) Finanční úřad

a) vykonává správu daní,

b) provádí řízení o správních deliktech,

c) převádí výnosy daní, které vybírá a vymáhá a které nejsou příjmem státního rozpočtu,

d) přijímá a eviduje splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých Ministerstvem zemědělství v letech 1991 až 1995 včetně a případné úroky z nich vyplývající,

e) vykonává dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami,

f) vybírá a vymáhá peněžitá plnění, která uložily orgány finanční správy,

g) vede evidence a registry nezbytné pro výkon působnosti orgánů finanční správy,

h) vykonává další působnost, stanoví-li jiný právní předpis, že tuto působnost vykonávají orgány finanční správy.

(2) Finanční úřad vykonává

a) finanční kontrolu,

b) cenovou kontrolu a ukládá pokuty podle právních předpisů upravujících ceny,

c) kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy upravujícími účetnictví a ukládá účetním jednotkám pokuty podle těchto právních předpisů,

d) kontrolu výkonu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou-li k jejich správě věcně příslušné jiné orgány,

e) podle zákona o spotřebních daních kontrolu

1. dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení vybraných minerálních olejů a při značkování některých dalších minerálních olejů,

2. značení tabákových výrobků,

3. dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků.

(3) Finanční úřad z pověření ministerstva

a) přezkoumává hospodaření krajů, hlavního města Prahy a regionálních rad regionů soudržnosti a vykonává dozor nad přezkoumáváním hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy,

b) vykonává působnost kontaktního orgánu při vymáhání některých finančních pohledávek a provádí mezinárodní pomoc při správě daní.

§ 11

Specializovaný finanční úřad

(1) Specializovaný finanční úřad je příslušným pro vybrané subjekty; tím není dotčena příslušnost u poplatků, jejichž předmětem je zpoplatnění úkonu.

(2) Vybraným subjektem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) právnická osoba založená za účelem podnikání, která dosáhla obratu více než 2000000000 Kč,

b) banka,

c) pobočka zahraniční banky,

d) spořitelní a úvěrní družstvo,

e) pojišťovna,

f) pobočka pojišťovny z jiného členského státu nebo z třetího státu,

g) zajišťovna,

h) pobočka zajišťovny z jiného členského státu nebo z třetího státu,

i) člen skupiny podle zákona o dani z přidané hodnoty,

1. je-li alespoň jeden z jejích členů subjektem podle písmen b) až h),

2. dojde-li alespoň u jednoho jejího člena ke změně podmínek pro určení místní příslušnosti podle odstavce 6, a to až do okamžiku, kdy u posledního z členů této skupiny dojde ke změně podmínek pro určení místní příslušnosti podle odstavce 7.

(3) Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí úhrn čistého obratu podle právních předpisů upravujících účetnictví dosažený za zdaňovací období daně z příjmů. Obratem se rozumí též obrat dosažený právním předchůdcem.

(4) Pro změnu, přechod a delegaci příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se obdobně použijí ustanovení daňového řádu o změně, přechodu a delegaci místní příslušnosti, a to pro celý rozsah působnosti Specializovaného finančního úřadu.

(5) Skutečnost, že se subjekt stane, nebo přestane být vybraným subjektem, se považuje za změnu podmínek pro určení místní příslušnosti podle daňového řádu.

(6) Dosažení obratu uvedeného v odstavci 2 písm. a) se považuje za změnu podmínek pro určení místní příslušnosti podle daňového řádu počínaje prvním dnem druhého zdaňovacího období daně z příjmů následujícího po zdaňovacím období daně z příjmů, ve kterém bylo tohoto obratu dosaženo.

(7) Pokles obratu pod hranici uvedenou v odstavci 2 písm. a) se považuje za změnu podmínek pro určení místní příslušnosti podle daňového řádu počínaje prvním dnem čtvrtého zdaňovacího období daně z příjmů následujícího po zdaňovacím období daně z příjmů, ve kterém k tomuto poklesu obratu došlo. K tomuto poklesu obratu se nepřihlíží v případě, že před prvním dnem třetího zdaňovacího období daně z příjmů následujícího po zdaňovacím období daně z příjmů, ve kterém k tomuto poklesu obratu došlo, bude znovu dosažen obrat uvedený v odstavci 2 písm. a).

(8) Specializovaný finanční úřad nevykonává správu daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí.

§ 12

Zvláštní ustanovení o místní příslušnosti

(1) Nelze-li určit místní příslušnost finančního úřadu podle jiného právního předpisu, je místně příslušný Finanční úřad pro hlavní město Prahu.

(2) Kontrolu podle § 10 odst. 2 písm. d) a e) provádí finanční úřad v obvodu své územní působnosti, i když není pro kontrolovaný subjekt místně příslušný podle jiného právního předpisu nebo podle odstavce 1.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ

§ 13

Zvláštní ustanovení o nahlížení do spisu při správě daní

(1) Oprávnění daňového subjektu nahlížet do spisu lze vykonávat v sídle příslušného orgánu finanční správy nebo na jeho územním pracovišti, kde je umístěn spis nebo jeho příslušná část.

(2) Příslušný orgán finanční správy na požádání bezodkladně informuje daňový subjekt, na jakém místě je umístěn jeho spis nebo jeho příslušná část.

(3) Příslušný orgán finanční správy při umístění spisu nebo jeho příslušné části přihlédne zejména k dostupnosti spisu pro daňový subjekt a k hospodárnosti výkonu správy daní.

ČÁST TŘETÍ

PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ V ORGÁNECH FINANČNÍ SPRÁVY

§ 14

Právní úkony v orgánech finanční správy

(1) Právní úkony jménem státu ve všech věcech je v orgánech finanční správy oprávněn činit pouze generální ředitel nebo jeho zástupce.

(2) V případech stanovených vnitřním předpisem finanční správy nebo na základě písemného pověření generálního ředitele může činit právní úkony jménem státu i jiný zaměstnanec.

§ 15

Neslučitelnost s výkonem některých činností

Zaměstnanec, který plní úkoly při výkonu působnosti orgánu finanční správy, nesmí

a) výdělečně provádět kontrolní, daňovou nebo účetní poradenskou nebo obdobnou činnost pro daňové subjekty nebo pro příjemce dotací,

b) být auditorem, revizorem účtů, prokuristou, likvidátorem nebo správcem konkursní podstaty, vyrovnacím správcem, zvláštním správcem, insolvenčním správcem, předběžným insolvenčním správcem, zvláštním insolvenčním správcem nebo odděleným insolvenčním správcem,

c) být statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady obchodní společnosti, členem statutárního orgánu družstva nebo členem jeho kontrolní komise; s písemným souhlasem zaměstnavatele může být statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo členem kontrolní komise bytového družstva.

§ 16

Prokazování oprávnění zaměstnance k výkonu působnosti orgánu finanční správy

(1) Zaměstnanec, který se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci orgánu finanční správy, prokazuje své oprávnění k této činnosti služebním průkazem vydaným zaměstnavatelem.

(2) Vzory služebního průkazu stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 17

Zvláštní ustanovení o náhradě škody

(1) Osobě, která poskytla zaměstnanci v orgánu finanční správy pomoc při výkonu působnosti orgánu finanční správy, a tuto pomoc poskytla na žádost nebo s vědomím tohoto zaměstnance (dále jen „poškozený“), náleží za škodu, která jí přitom vznikla, náhrada; náhrada nenáleží, pokud si poškozený způsobil škodu úmyslně sám. Náhradu poskytuje Generální finanční ředitelství.

(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah a výše náhrady škody podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zaměstnanců.

(3) Náhrada náleží i za škodu na věcech, která poškozenému vznikla v souvislosti s poskytnutím pomoci podle odstavce 1. Přitom se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav; není-li to možné nebo účelné, hradí se v penězích. Poškozenému náleží i úhrada nákladů spojených s pořízením nové věci náhradou za věc poškozenou.

(4) Náhrada škody náleží i osobě, které byla způsobena škoda jednáním poškozeného podle odstavce 1.

(5) Jestliže Generální finanční ředitelství nahradilo podle odstavců 1 až 4 škodu, vůči tomu, kdo škodu zavinil, uplatní, je-li to účelné, nárok na zaplacení částky ve výši částky poskytnuté poškozenému nebo osobě, které způsobil škodu poškozený.

ČÁST ČTVRTÁ

Poskytování údajů ministerstvu a orgánům Finanční správy

§ 18

Poskytování údajů

(1) Ministerstvo a orgány finanční správy mohou v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti žádat od správce evidence nebo jejího provozovatele poskytnutí údajů

a) ze základního registru obyvatel,

b) z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) z evidence občanů Evropské unie a evidence cizinců,

d) z agendového informačního systému cizinců,

e) z evidence občanských průkazů,

f) z evidence cestovních dokladů,

g) z centrálního registru silničních vozidel,

h) z registru rodných čísel,

i) z katastru nemovitostí,

j) ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci.

(2) Správce evidence nebo její provozovatel je povinen žádosti o poskytnutí údajů bez zbytečného odkladu vyhovět; poskytnutí údajů je bezúplatné.

(3) Údaje se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup; v případě evidence občanských průkazů a evidence cestovních dokladů lze údaje poskytnout pouze způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup. Správce evidence nebo její provozovatel je povinen poskytnout též údaje o změně údajů.

(4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(5) Ustanoveními odstavců 1 až 4 není dotčena povinnost správce evidence nebo jejího provozovatele předávat ministerstvu a orgánům finanční správy údaje v rozsahu a za podmínek podle daňového řádu.

(6) Ministerstvo a orgány finanční správy zpracovávají a vzájemně si poskytují údaje získané pro účel výkonu působnosti orgánů finanční správy a výkonu působnosti ministerstva podle tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 19

(1) Zrušují se finanční ředitelství a finanční úřady zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Generální finanční ředitelství zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se považuje za Generální finanční ředitelství zřízené podle tohoto zákona. Dosavadní generální ředitel Generálního finančního ředitelství a jeho dosavadní zástupce se považují za generálního ředitele a jeho zástupce jmenované podle tohoto zákona.

(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v ministerstvu přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti ministerstva, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány finanční správy.

(4) Řízení a postupy, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyly ministerstvem ukončeny, dokončí ministerstvo i v případech, kdy působnost ministerstva přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány finanční správy.

(5) Při určení příslušnosti Specializovaného finančního úřadu se zohlední dosažení obratu uvedeného v § 11 odst. 2 písm. a) nebo pokles obratu pod tuto hranici počínaje posledním známým obratem dosaženým přede dnem účinnosti tohoto zákona. Obrat se považuje za známý dnem uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání.

§ 20

(1) Spisy územních finančních orgánů převezmou ministerstvo nebo orgány finanční správy příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Jsou-li v rozhodnutích nebo osvědčeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny ministerstvo nebo územní finanční orgány, rozumí se jimi ministerstvo nebo orgány finanční správy, příslušné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Jsou-li v rozhodnutích o delegaci vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny finanční úřady zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdější předpisů, rozumí se jimi finanční úřady zřízené podle tohoto zákona, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v rozhodnutích uvedených finančních úřadů zřízených podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdější předpisů. Tím není dotčena příslušnost Specializovaného finančního úřadu.

(4) Je-li v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeno Generální finanční ředitelství, rozumí se jím Generální finanční ředitelství zřízené podle tohoto zákona.

(5) Jsou-li v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedena finanční ředitelství zřízená podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, rozumí se jimi Odvolací finanční ředitelství zřízené podle tohoto zákona.

(6) Jsou-li v pověřeních vydaných při správě daní nebo ve správním řízení uvedeny finanční úřady zřízené podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdější předpisů, rozumí se jimi finanční úřady zřízené podle tohoto zákona, součástí jejichž správních obvodů jsou správní obvody v pověřeních uvedených finančních úřadů zřízených podle zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdější předpisů. Tím není dotčena příslušnost Specializovaného finančního úřadu.

§ 21

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.

2. Čl. II zákona č. 35/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

3. Čl. II zákona č. 325/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 199/1993 Sb., a zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb. a zákona č. 35/1993 Sb.

4. Čl. II zákona č. 85/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon České národní rady č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 35/1993 Sb. a zákona č. 325/1993 Sb., zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 323/1993 Sb., zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 72/1994 Sb., zákon č. 331/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1994 a o změně a doplnění některých zákonů, a zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb.

5. Čl. I zákona č. 311/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

6. Část druhá zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

7. Část desátá zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze.

8. Část třetí zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).

9. Čl. I zákona č. 58/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

10. Část pátá zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).

11. Část čtvrtá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.

12. Část první zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

13. Část čtvrtá zákona č. 130/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

14. Část sedmnáctá zákona č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

15. Část sedmnáctá zákona č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

16. Část devátá zákona č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

17. Část druhá zákona č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím.

18. Část čtrnáctá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.

19. Část sedmá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.

20. Čl. V a část čtrnáctá zákona č. 199/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

21. Část druhá zákona č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další související zákony.

22. Část pátá zákona č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

23. Část třetí zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony související s přijetím zákona o Finanční správě České republiky.

24. Vyhláška č. 249/2010 Sb., kterou se stanoví vzor průkazu zaměstnance v územním finančním orgánu.

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 22

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.

Němcová v. r.

Klaus v. r.

Nečas v. r.