Zákon o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (úplné znění)

238

ZÁKON

ze dne 28. června 2000

o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

ORGANIZACE, ŘÍZENÍ A ÚKOLY HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČESKÉ REPUBLIKY

§ 1

(1) Zřizuje se Hasičský záchranný sbor České republiky (dále jen "hasičský záchranný sbor"), jehož základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.¹)

(2) Hasičský záchranný sbor plní úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.^1),2),3)

(3) Hasičský záchranný sbor při plnění svých úkolů spolupracuje se správními úřady a jinými státními orgány, orgány samosprávy, právnickými a fyzickými osobami, s mezinárodními organizacemi a zahraničními subjekty. Předmětem spolupráce je zejména stanovení práv a povinností při vzájemném poskytování pomoci a informací při mimořádných událostech, pokud tomu nebrání ustanovení jiných právních předpisů nebo povinnost mlčenlivosti.

(4) Hasičský záchranný sbor je oprávněn uzavírat jménem České republiky se všemi subjekty uvedenými v odstavci 3 dohody upravující bližší podmínky a způsob vzájemné spolupráce.

§ 2

(1) Hasičský záchranný sbor tvoří

a) generální ředitelství hasičského záchranného sboru (dále jen "generální ředitelství"), které je součástí Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo"),

b) hasičské záchranné sbory krajů.

(2) Sídlo kraje je sídlem hasičského záchranného sboru kraje, s výjimkou Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje, jehož sídlem je Kladno.

(3) Pokud zvláštní právní předpis stanoví v mezích úkolů hasičského záchranného sboru působnost ministerstva, vykonává ji generální ředitelství.

(4) Ministerstvo zřizuje na úrovni generálního ředitelství operační a informační středisko. Hasičský záchranný sbor kraje zřizuje operační a informační střediska jako součást hasičského záchranného sboru kraje.

(5) V čele generálního ředitelství je generální ředitel hasičského záchranného sboru (dále jen "generální ředitel"). Generálního ředitele jmenuje a odvolává ministr vnitra (dále jen "ministr"). Náměstky generálního ředitele jmenuje a odvolává ministr na návrh generálního ředitele.

(6) V čele hasičského záchranného sboru kraje je ředitel hasičského záchranného sboru kraje (dále jen "krajský ředitel"). Krajského ředitele jmenuje a odvolává na návrh generálního ředitele ministr po projednání s hejtmanem kraje a v hlavním městě Praze po projednání s primátorem hlavního města Prahy. Náměstky krajského ředitele jmenuje a odvolává generální ředitel na návrh krajského ředitele.

(7) Generální ředitelství řídí hasičské záchranné sbory krajů, které jsou organizačními složkami státu a účetními jednotkami; jejich příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.

(8) Generální ředitelství a hasičské záchranné sbory krajů zřizují vzdělávací, technická a účelová zařízení hasičského záchranného sboru.

§ 3

(1) Úkoly hasičského záchranného sboru plní příslušníci hasičského záchranného sboru ve služebním poměru (dále jen "příslušník") a občanští zaměstnanci hasičského záchranného sboru v pracovním poměru (dále jen "občanský zaměstnanec").

(2) Celkové početní stavy příslušníků a občanských zaměstnanců stanoví vláda.

HLAVA II

PRÁVA A POVINNOSTI PŘÍSLUŠNÍKŮ

Díl 1

Oprávnění příslušníků

§ 4

(1) Příslušník je oprávněn, vyžaduje-li to účinné zabezpečení plnění úkolů hasičského záchranného sboru, vyzvat každého, aby nevstupoval na určená místa nebo aby se podrobil omezením vyplývajícím z provedení služebního zásahu (dále jen "zásah"); zásahem se rozumí zejména ochranná, záchranná a likvidační opatření prováděná hasičským záchranným sborem. Každý je povinen výzvy příslušníka uposlechnout. Příslušník je oprávněn vyzvat osobu, která se nepodřídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost, a tato osoba je povinna výzvě vyhovět.

(2) Příslušník s odpovídající odbornou způsobilostí⁴) je oprávněn v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti osob a ochrany majetku používat výbušniny a výbušné předměty.

(3) Příslušník je oprávněn požadovat od právnických a fyzických osob informace potřebné k plnění základních úkolů hasičského záchranného sboru.

§ 5

(1) Příslušníci jsou oprávněni provádět potřebná zjištění a služební úkony (dále jen "úkon"), nahlížet do příslušné dokumentace a požadovat potřebnou součinnost; úkonem se rozumí činnost prováděná při výkonu státní správy v oboru působnosti hasičského záchranného sboru. Při provádění úkonů jsou příslušníci oprávněni ke vstupu do objektů a zařízení a ke vstupu na nemovitost na dobu nutnou k řádnému provedení těchto činností.

(2) Příslušník je k provedení zásahu, který nesnese odkladu, oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor a vstoupit do něj. Při tom je povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby, nehrozí-li nebezpečí z prodlení. Po provedení zásahu je příslušník povinen neprodleně vyrozumět orgány Policie České republiky.

(3) O vstupu do vojenských objektů, do objektů Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby, Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky platí zvláštní právní předpisy.⁵)

Díl 2

Zvláštní povinnosti příslušníků

§ 6

(1) Příslušník je i v době mimo službu povinen provést zásah, popřípadě učinit jiná opatření k provedení zásahu.

(2) Příslušník není povinen provést zásah, jestliže

a) je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,

b) není k jeho provedení odborně vyškolen ani vycvičen nebo vybaven odpovídajícími technickými prostředky, přičemž povaha zásahu takové odborné vyškolení, vycvičení nebo vybavení technickými prostředky vyžaduje.

(3) Při provádění zásahu nebo úkonu je příslušník povinen dbát, aby v souvislosti s touto činností nevznikla osobám bezdůvodná újma a aby případný zásah do jejich práv a svobod nepřekročil míru nutnou k dosažení účelu prováděného zásahu nebo úkonu. Je rovněž povinen dbát, aby na majetku, který je předmětem zásahu, nevznikly odcizením nebo poškozením škody, kterým lze zabránit, a to do doby jeho převzetí vlastníkem, uživatelem nebo Policií České republiky.

Díl 3

Služební stejnokroj příslušníků a prokazování příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru

§ 7

Služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru je oprávněn nosit jen příslušník.

§ 8

(1) Příslušnost k hasičskému záchrannému sboru prokazuje příslušník služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo ústním prohlášením "hasičský záchranný sbor".

(2) Ústním prohlášením "hasičský záchranný sbor" prokazuje příslušník svou příslušnost k hasičskému záchrannému sboru pouze v případech, kdy okolnosti zásahu nedovolují prokázat příslušnost ostatními způsoby uvedenými v odstavci 1. Příslušník se prokáže ihned, jakmile to okolnosti zásahu dovolí.

(3) Při úkonech prokazuje příslušník příslušnost k hasičskému záchrannému sboru služebním průkazem.

§ 9

(1) Přestupku podle tohoto zákona se dopustí ten, kdo na veřejném nebo veřejnosti přístupném místě neoprávněně užívá služební stejnokroj s označením příslušnosti k hasičskému záchrannému sboru.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.

(3) Přestupek podle odstavce 1 projednává hasičský záchranný sbor kraje. Odvolacím orgánem je generální ředitelství.

(4) Na přestupek podle odstavce 1 a jeho projednávání se jinak vztahují zvláštní zákony.⁶)

Díl 4

Služební poměr příslušníků

§ 10

(1) Na služební poměr příslušníků se použije zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky⁷) (dále jen "zákon o služebním poměru") s odchylkami uvedenými v § 10 až 18 tohoto zákona s tím, že

a) kde se v zákoně o služebním poměru hovoří o Policii České republiky, rozumí se tím také hasičský záchranný sbor,

b) kde se v zákoně o služebním poměru hovoří o příslušníku Policie České republiky, rozumí se tím také příslušník,

c) působnost podle § 2 odst. 2 zákona o služebním poměru vykonává generální ředitel a v rozsahu jím stanoveném další funkcionáři hasičského záchranného sboru,

d) kázeňskou odměnou udělovanou příslušníkovi je kromě kázeňských odměn uvedených v § 31 zákona o služebním poměru též medaile.

(2) Pro služební poměr příslušníků se nepoužijí ustanovení § 3 písm. d), § 6 odst. 2, § 7 odst. 3, § 28 odst. 1 písm. b), § 42, 43 a 45, § 63 odst. 2 písm. d), § 66, § 114 odst. 2 a § 152 odst. 2 písm. a) zákona o služebním poměru.

§ 11

Služební přísaha

Služební přísaha příslušníka zní: "Slibuji, že budu chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi, a to i s nasazením vlastního života. Při plnění svých povinností se budu řídit Ústavou, zákony a dalšími právními předpisy, důsledně plnit rozkazy a pokyny svých nadřízených a při svém jednání budu mít stále na zřeteli obecný zájem.".

§ 12

Zkušební doba

Ve zkušební době nesmí být příslušník zařazen do samostatného výkonu služby při zásahu.

§ 13

Základní povinnosti příslušníka

Příslušník je povinen vykonávat svědomitě a řádně službu podle svých sil, znalostí a schopností, prohlubovat své odborné znalosti, udržovat fyzickou zdatnost a toto prokazovat zkouškou odborné a fyzické způsobilosti.

§ 14

Doba služby

(1) Doba služby příslušníků může být rozvržena nerovnoměrně. Délka výkonu služby při nerovnoměrně rozvržené době služby může činit nejvýše 16hodin. Celková délka výkonu služby a na ní bezprostředně navazující služební pohotovost v místě výkonu služby (dále jen "pravidelná směna") je 24 hodin.

(2) Příslušníkovi se poskytne nejpozději po každých 5 hodinách nepřetržité služby přestávka na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jednotlivé přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do doby výkonu služby.

(3) Nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné pravidelné směny a počátkem následující pravidelné směny může být omezen příslušníkovi, který v době služební pohotovosti v místě výkonu služby nebyl povolán k výkonu služby, pokud je toto omezení nezbytně nutné k zabezpečení akceschopnosti jednotky hasičského záchranného sboru. Doba omezení nepřetržitého odpočinku však nesmí přesáhnout dobu rovnající se délce pravidelné směny.

§ 15

Pohotovost ve službě

(1) Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost v místě výkonu služby nebo na jiném určeném místě.

(2) Příslušníkovi s nerovnoměrně rozvrženou dobou služby se v rámci pravidelné směny nařizuje služební pohotovost v místě výkonu služby.

§ 16

Péče o příslušníky

Hasičský záchranný sbor je povinen umožnit příslušníkům stravování v místě výkonu služby; příslušníkům, kteří vykonávají službu za ztížených podmínek při zásahu nebo v souvislosti s ním, poskytuje v potřebném rozsahu bezplatné stravování.

§ 17

Ozdravný pobyt

(1) Ozdravný pobyt k upevnění tělesného a duševního zdraví v trvání 14 kalendářních dnů nepřetržitě v kalendářním roce se poskytuje příslušníkům

a) starším 40 let, kteří jsou ve služebním poměru po dobu nejméně 10 let, nebo

b) kteří vykonávají službu zvlášť obtížnou a zdraví škodlivou po dobu nejméně 10 let, nebo

c) u nichž o tom rozhodne lékař závodní preventivní péče.

(2) Ozdravný pobyt organizuje hasičský záchranný sbor. Účast na ozdravném pobytu se považuje za výkon služby.

§ 18

Zvýšené odchodné

Základní výše odchodného se zvyšuje za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu polovinu posledního hrubého měsíčního služebního příjmu, pokud byl příslušník alespoň po jednu polovinu této doby zařazen v jednotkách provádějících zásahy.

HLAVA III

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZMOCŇOVACÍ

§ 19

(1) Příslušníci, občanští zaměstnanci a osoby pověřené plněním úkolů podle zvláštních zákonů^1),2),3) jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru anebo po splnění úkolu.

(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje

a) ministr nebo jím pověřená osoba, jde-li o generálního ředitele,

b) generální ředitel nebo jím pověřená osoba, jde-li o podřízené příslušníky,

c) ředitel hasičského záchranného sboru kraje, jde-li o podřízené příslušníky nebo o osoby uvedené v odstavci 1.

(3) Předpisy o ochraně utajovaných skutečností tím nejsou dotčeny.⁸)

§ 20

(1) Práva a povinnosti z ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na generální ředitelství. Práva a povinnosti z hasičských záchranných sborů okresů, hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na příslušné hasičské záchranné sbory krajů.

(2) Pokud se v právních předpisech používá pojem "hasičský záchranný sbor okresu", rozumí se tím hasičský záchranný sbor kraje. Pokud se v právních předpisech používá pojem "ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky", rozumí se tím generální ředitelství.

(3) Užívací vztahy k nemovitým a movitým prostředkům ve vlastnictví hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy a Plzně, užívaným dosud hasičskými záchranným sbory těchto měst, se po nabytí účinnosti tohoto zákona nemění, a to až do doby nabytí platnosti smluv o sdružení, kterými budou zřízeny společné jednotky požární ochrany, uzavřených podle zvláštního zákona.⁹) Pokud smlouvy o sdružení nebudou z důvodů na straně státu uzavřeny do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je ministerstvo povinno provést s těmito městy majetkové vypořádání.

§ 21

(1) Příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v pracovním poměru podle dosavadních předpisů, se považují za příslušníky ve služebním poměru. Jestliže příslušník do 2 měsíců po nástupu do výkonu služby nesloží služební přísahu, služební poměr zaniká.

(2) Za složení služební přísahy podle odstavce 1 se považuje složení slibu podle dosavadních předpisů, jestliže příslušník svým podpisem potvrdí text služební přísahy podle tohoto zákona.

(3) Příslušníkům se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru započítávají doby, které byly započítávané podle dosavadních předpisů pro pracovní poměr příslušníka Hasičského záchranného sboru České republiky. Tyto doby se započtou též do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků souvisejících se skončením služebního poměru.

(4) K posuzování zdravotní nebo duševní způsobilosti před vznikem, v průběhu a v souvislosti se skončením služebního poměru je příslušný lékař závodní preventivní péče, pokud toto oprávnění nepřísluší lékařské komisi.

§ 22

Náhrada za ztrátu na platu, která byla přiznána příslušníkovi Hasičského záchranného sboru České republiky podle dosavadních předpisů, zůstává zachována.

§ 23

Dosavadní hodnosti rotmistra a nadrotmistra se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění na hodnosti strážmistra a nadstrážmistra. Doba výsluhy let v hodnosti rotmistr a nadrotmistr se považuje za dobu výsluhy let v hodnosti strážmistr a nadstrážmistr.

§ 24

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

§ 25

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví a po projednání s odborovým svazem hasičů požadavky na fyzickou a zdravotní způsobilost příslušníků, druhy služeb zvlášť obtížných nebo zdraví škodlivých a postup při udělování ozdravného pobytu.

(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou po projednání s odborovým svazem hasičů

a) požadavky na odbornou způsobilost³) příslušníků,

b) činnosti, které vykonávají občanští zaměstnanci,

c) podrobnosti o době služby a o nařizování služební pohotovosti,

d) vzor medaile a postup při jejím udělování,

e) pravidla pro zabezpečení dokumentace u stanovených činností,

f) vzory služebních stejnokrojů, vzory služebních průkazů, jejich používání a způsob vnějšího označení.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců

§ 26

Na konci § 5 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 113/1997 Sb., se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

"f) příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky.".

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách

§ 27

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb. a zákona č. 225/1999 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

"d) příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (dále jen "příslušníci hasičského záchranného sboru"),".

Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

2. V § 4 odst. 1 se za slovo "celníků" vkládají slova ", příslušníků hasičského záchranného sboru" a za slova "služby v Celní správě České republiky" se vkládají slova ", služby v Hasičském záchranném sboru České republiky".

3. V § 7 odst. 1 se za slova "Celní správy České republiky" vkládají slova ", Hasičského záchranného sboru České republiky".

4. V § 8 se za slova "Celní správě České republiky" vkládají slova ", Hasičském záchranném sboru České republiky".

5. V § 15 odst. 1 se za slovo "Celníkovi" vkládají slova ", příslušníkovi hasičského záchranného sboru".

6. V § 15 odst. 2 se za slovo "celníkovi" vkládají slova ", příslušníkovi hasičského záchranného sboru".

7. V § 16 odst. 1 se za slovo "celníkovi" vkládají slova ", příslušníkovi hasičského záchranného sboru".

8. V § 16 odst. 2 větě třetí se za slovo "celník" vkládají slova ", příslušník hasičského záchranného sboru" a ve větě čtvrté se za slovo "celníkovi" vkládají slova ", příslušníkovi hasičského záchranného sboru".

9. V § 20 odst. 2 se v části věty před středníkem za slovo "celníka" vkládají slova ", příslušníka hasičského záchranného sboru" a v části věty za středníkem se za slovo "celníkovi" vkládají slova ", příslušníkovi hasičského záchranného sboru".

10. V § 21 odst. 2 větě první se za slova "Celní správy České republiky" vkládají slova ", Hasičského záchranného sboru České republiky".

11. V § 26 odst. 1 se za slovo "celník" vkládají slova ", příslušník hasičského záchranného sboru".

12. V § 31 odst. 1 větě druhé se slovo "a" nahrazuje čárkou a na konci věty se doplňují slova "a Hasičský záchranný sbor České republiky".

13. V § 31 odst. 2 se v části věty před středníkem za slova "příslušníky Policie České republiky" vkládají slova "a pro příslušníky hasičského záchranného sboru".

14. V § 34 odst. 2 se za slovo "celníka" vkládají slova ", příslušníka hasičského záchranného sboru".

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákoníku práce

§ 28

1. V § 5 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 111/1984 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se slova "příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky," zrušují.

2. V § 73 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se za slova "Policie České republiky," vkládají slova "Hasičského záchranného sboru České republiky,".

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění

§ 29

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 61/1999 Sb., se mění takto:

1. V § 33 odst. 1 se za slova "a příslušnice Celní správy České republiky" vkládají slova "a příslušnice Hasičského záchranného sboru České republiky".

2. V § 33 odst. 4 se za slova "a příslušníky Celní správy České republiky" vkládají slova "a příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky".

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

§ 30

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb. a zákona č. 159/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 9 odst. 1 písm. b) se za slova "příslušníků Policie České republiky" vkládají slova " , příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky".

2. V § 110 odst. 1 větě druhé se za slova "útvaru Policie České republiky" vkládají slova "anebo u Hasičského záchranného sboru České republiky".

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

§ 31

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto:

V § 25 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky s těmito odchylkami:

a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo vnitra,

b) tam, kde se v těchto ustanoveních hovoří o organizaci a malé organizaci, rozumí se tím příslušný orgán Hasičského záchranného sboru České republiky.".

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

ČÁST OSMÁ

Změna branného zákona

§ 32

Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), se mění takto:

1. V § 22 odst. 1 se slova "služebního¹⁰⁾ nebo pracovního¹¹⁾ poměru" nahrazují slovy "služebního poměru¹⁰⁾" a poznámka pod čarou č. 11) se zrušuje.

2. V § 22 odst. 4 se slova "služební nebo pracovní poměr podle zvláštních právních předpisů,^10),11)" nahrazují slovy "služební poměr podle zvláštních právních předpisů¹⁰⁾".

3. V § 34 odst. 1 se slova "nebo pracovním" a odkaz na poznámku pod čarou č. 11) zrušují.

4. V § 34 odst. 2 se slova "nebo pracovního" zrušují.

5. V § 35 odst. 2 se slova "nebo pracovního" zrušují.

ČÁST DEVÁTÁ

ÚČINNOST

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

¹) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

²) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

³) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

⁴) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) Například zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, § 29 odst. 3 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

⁶) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

⁷) Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁸) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

⁹) § 69a odst. 1 a 2 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 237/2000 Sb.