Zákon o hlavním městě Praze - HLAVA IV - SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

HLAVA IV

SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ

§ 16

(1) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy.

(2) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří záležitosti, které do její samosprávy svěří zvláštní nebo tento zákon, nebo které jsou zvláštními zákony svěřeny obcím nebo krajům.

(3) Do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří zejména záležitosti uvedené v § 59 a 68. Hlavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

(4) Hlavní město Praha se při výkonu samostatné působnosti hlavního města Prahy řídí zákony a jinými právními předpisy.

§ 17

(1) Hlavní město Praha upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města Statutem. Ve Statutu stanoví zejména

a) výčet jednotlivých městských částí a vymezení jejich území (§ 11),

b) záležitosti, které se svěřují do samostatné a přenesené působnosti městských částí nad rozsah stanovený zákonem, včetně vymezení území, na němž je vykonávána přenesená působnost městských částí,

c) způsob projednání návrhu rozpočtu hlavního města Prahy a městských částí a závěrečného účtu hlavního města Prahy a městských částí a výsledků jejich hospodaření,

d) vzájemnou součinnost mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí,

e) zdroje peněžních příjmů městských částí a druhy výdajů v souvislosti s plněním úkolů v samostatné a přenesené působnosti,

f) způsob projednání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy s městskými částmi a způsob jejich vyhlášení v městských částech,

g) způsob projednání územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy a programu rozvoje hlavního města Prahy s městskými částmi,

h) majetek hlavního města Prahy, který se svěřuje městským částem, a rozsah oprávnění městských částí při nakládání s tímto majetkem,

i) další záležitosti, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

(2) Návrh Statutu nebo jeho změny projedná hlavní město Praha vždy s městskými částmi. Připomínky a návrhy městských částí k projednávanému Statutu, jeho doplňkům či změnám musí být vždy projednány zastupitelstvem hlavního města Prahy.

(3) Statut vydává hlavní město Praha obecně závaznou vyhláškou.

§ 18

(1) Do samostatné působnosti městské části náleží

a) schvalování regulačních plánů pro území městské části,

b) schvalování programu rozvoje městské části,

c) oprávnění městských částí zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky potřebné pro jejich rozvoj a pro uspokojování potřeb občanů městských částí, a to pro odvoz a likvidaci tuhých komunálních odpadů, údržbu veřejné zeleně, služby sociální péče, kulturní činnost, sport, rekreaci a cestovní ruch, správu bytového fondu, základní školy, zařízení jim sloužící a předškolní zařízení, zřízení jednotky dobrovolných hasičů, jakož i úkoly vyplývající z funkce jejich zakladatele a zřizovatele,

d) rozhodování o vyhlášení místního referenda na území městské části,

e) navrhování změny katastrálních území uvnitř městské části,

f) poskytování věcných a peněžních darů fyzickým nebo právnickým osobám,

g) rozhodování o veřejných zakázkách,

h) schvalování rozpočtu městské části a hospodaření podle něj.

(2) Městská část se při výkonu samostatné působnosti městské části řídí zákony a jinými právními předpisy.

(3) Hlavní město Praha může Statutem svěřit městským částem zejména rozhodování o těchto majetkoprávních úkonech:

a) o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, půjčky nebo dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o sdružení, orgány městské části,

b) o peněžitých a nepeněžitých vkladech městské části do obchodních společností a svazků,

c) o majetkové účasti městské části na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených městskou částí,

d) o pronájmu, převodu a nabytí nemovitých věcí, včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů,

e) o bezúplatném převodu movitých věcí včetně peněz,

f) o bezúplatném postoupení pohledávek městské části,

g) o vzdání se práva a prominutí pohledávky,

h) o zastavení movitých a nemovitých věcí,

i) o dohodách o splátkách dluhů,

j) o uzavírání smluv podle § 21 až 27.

(4) Hlavní město Praha může Statutem stanovit rozsah rozhodování městských částí podle odstavce 3.

§ 19

(1) Městským částem se svěřují do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které jim byly svěřeny do hospodaření podle právních předpisů vydaných hlavním městem Prahou platných ke dni účinnosti tohoto zákona. Svěřenou správu majetku hlavního města Prahy městské části lze odejmout za účelem, pro který lze majetek vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu.⁷)

(2) Svěřenou věc z majetku města lze městské části odejmout též v případě, jestliže městská část při nakládání s touto věcí porušuje právní předpisy a neodstraní tyto nedostatky ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou, která nesmí být kratší než 60 dnů.

(3) O odejmutí věci z majetku svěřeného městské části rozhoduje zastupitelstvo hlavního města Prahy změnou Statutu.

(4) Městským částem lze svěřit do správy věci z majetku hlavního města Prahy, které se nacházejí na jejich území.

Spolupráce hlavního města Prahy a městských částí s ostatními kraji a obcemi

§ 20

(1) Hlavní město Praha může při výkonu své samostatné působnosti spolupracovat s ostatními kraji a obcemi.

(2) Na spolupráci hlavního města Prahy s kraji a obcemi nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

(3) Hlavní město Praha se nemůže s ostatními kraji a obcemi sdružovat podle předpisů o sdružování občanů.

(4) Městské části mohou v mezích své samostatné působnosti svěřené jim zákonem nebo Statutem spolupracovat s jinými městskými částmi nebo s územními samosprávnými celky.

§ 21

(1) Spolupráce s ostatními kraji se uskutečňuje

a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

b) zakládáním právnických osob podle zvláštního právního předpisu.⁸)

(2) Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat

a) označení účastníků smlouvy,

b) vymezení předmětu smlouvy,

c) práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy, včetně způsobu kontroly plnění smlouvy,

d) způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,

e) důvody a způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání majetku a majetkových práv.

(3) Pro majetek získaný výkonem společné činnosti hlavního města Prahy s ostatními kraji na základě smlouvy podle odstavce 2 platí zvláštní právní předpis.

(4) Ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci smlouvy podle předchozích odstavců zavázáni společně a nerozdílně.

§ 22

(1) Hlavní město Praha může při plnění úkolů v samostatné působnosti spolupracovat s ostatními obcemi. Spolupráce hlavního města Prahy s ostatními obcemi se uskutečňuje

a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

b) na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí (§ 24),

c) zakládáním společných právnických osob podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pro uzavření smlouvy ke splnění konkrétního úkolu platí ustanovení § 21 obdobně.

§ 23

(1) Městské části mohou při výkonu samostatné působnosti ke splnění konkrétního úkolu spolupracovat s jinými městskými částmi nebo základními územními samosprávnými celky i na základě smlouvy.

(2) Předmětem těchto smluv však nemohou být majetkoprávní úkony, o jejichž svěření městským částem rozhoduje hlavní město Praha Statutem podle § 18 odst. 3 tohoto zákona.

(3) Pro uzavírání smluv podle odstavce 1 platí přiměřeně § 21 až 27 tohoto zákona.

§ 24

(1) Hlavní město Praha může uzavřít s obcemi smlouvu o vytvoření dobrovolného svazku obcí (dále jen "svazek"). Hlavní město Praha může též vstupovat do svazků již vytvořených.

(2) Svazek je právnickou osobou, která vzniká dnem účinnosti jeho registrace u ministerstva.

(3) Předmětem činnosti svazku mohou být zejména

a) úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, cestovního ruchu a péče o zvířata,

b) zabezpečování čistoty hlavního města Prahy, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadné úpravy, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod,

c) zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území,

d) úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přeměn topných systémů k vyloučení ekologicky nevhodných paliv v bytech a obytných objektech nebo k zabezpečování energeticky úsporných opatření stavby,

e) provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin,

f) správa majetku hlavního města Prahy, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných hlavním městem Prahou,

g) správa datových fondů a poskytování informací o území.

(4) Přílohou smlouvy o vytvoření svazku jsou jeho stanovy, v nichž musí být uvedeno

a) název a sídlo členů svazku,

b) název a sídlo svazku a předmět jeho činnosti,

c) orgány svazku, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování,

d) majetek členů svazku, který vkládají do svazku,

e) zdroje příjmů svazku,

f) práva a povinnosti členů svazku,

g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku,

h) podmínky přistoupení ke svazku a vystoupení z něj včetně vypořádání majetkového podílu,

i) obsah a rozsah kontroly svazku hlavním městem Prahou a obcemi, které svazek vytvořily.

(5) Občané hlavního města Prahy a obcí, které vytvořily svazek, jsou oprávněni

a) účastnit se zasedání orgánu svazku a nahlížet do zápisů o jeho jednání,

b) podávat orgánu svazku písemné návrhy.

§ 25

(1) Hlavní město Praha je návrhem smlouvy podle § 22 odst. 1 písm. a) a b) vázáno ode dne jeho schválení zastupitelstvem hlavního města Prahy do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud jiná obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím lhůty pro přijetí návrhu.

(2) Smlouva podle § 22 odst. 1 písm. a) a b) je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky, nestanoví-li smlouva jinak.

(3) O právní způsobilosti svazku obcí, jeho registraci, zrušení a zániku platí zvláštní právní předpis.⁹)

§ 26

(1) Svazek dá přezkoumat auditorem hospodaření svazku za uplynulý kalendářní rok.

(2) Náklady na přezkoumání hospodaření svazku uhradí svazek ze svých rozpočtových prostředků.

(3) Ustanovení § 39 a 41 tohoto zákona platí pro svazek obdobně.

§ 27

(1) Hlavní město Praha a městské části mohou spolupracovat s obcemi jiných států. Hlavní město Praha může být členem mezinárodních sdružení územních samosprávných celků.

(2) Svazky mohou uzavírat se svazky obcí jiných států smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem spolupráce mohou být jen činnosti, které jsou předmětem činnosti svazku obcí, který smlouvu o vzájemné spolupráci uzavřel.

(3) Smlouva musí mít písemnou formu, musí být schválena zastupitelstvem hlavního města Prahy nebo městské části, jinak je neplatná. Písemná smlouva musí obsahovat

a) názvy a sídla účastníků smlouvy,

b) předmět spolupráce a způsob jejího financování,

c) orgány mezinárodního sdružení a způsob jejich ustavování,

d) dobu, na kterou se smlouva uzavírá.

(4) Právnická osoba na základě smlouvy o spolupráci může vzniknout, jen stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(5) Smlouvy podle odstavce 2 musí být v souladu se zahraniční politikou státu a podléhají souhlasu ministerstva po předchozím projednání s Ministerstvem zahraničních věcí. Bez tohoto souhlasu nemůže smlouva nabýt účinnosti. Udělení souhlasu může být odepřeno pouze pro rozpor se zákonem nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

§ 28

Na spolupráci mezi hlavním městem Prahou a právnickými a fyzickými osobami v občanskoprávních vztazích a na spolupráci mezi městskými částmi a právnickými a fyzickými osobami v občansko-právních vztazích lze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení.

Ukládání pokut

§ 29

(1) Poruší-li podnikající fyzická osoba při výkonu své podnikatelské činnosti nebo právnická osoba povinnost stanovenou obecně závaznou vyhláškou nebo nařízením hlavního města Prahy, uloží jí hlavní město Praha nebo městská část pokutu až do výše 200 000 Kč.

(2) Fyzické osobě, která neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá, a naruší tím vzhled nebo životní prostředí městské části, může městská část uložit pokutu do 50 000 Kč.

(3) Právnické osobě nebo podnikateli, kteří neudržují čistotu a pořádek na jimi užívaném pozemku nebo jiné nemovitosti či jinak naruší vzhled nebo životní prostředí městské části, uloží městská část pokutu do výše 100 000 Kč.

(4) Právnické osobě nebo podnikateli, který při výkonu své podnikatelské činnosti znečistí veřejné prostranství, odloží věci mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší životní prostředí v městské části, uloží městská část pokutu do výše 500 000 Kč.

(5) Zasahuje-li jednání právnické osoby nebo podnikatele svými důsledky území více městských částí, rozhoduje o uložení pokuty hlavní město Praha za podmínky, že se dotčené městské části ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude řízení o uložení pokuty provádět, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty.

(6) Uložení pokuty nezbavuje podle odstavců 1 až 4 osoby uvedené v těchto ustanoveních povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené hlavním městem Prahou nebo městskou částí s přihlédnutím k okolnostem případu. Pokud tak neučiní, může tak učinit hlavní město Praha nebo městská část sama na náklady povinné osoby, popřípadě uložit pokutu opakovaně.

(7) Fyzické nebo právnické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 13 odst. 3, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč.

(8) Právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnost stanovenou v § 14 odst. 6, může městská část uložit pokutu do výše 10 000 Kč. Nebyla-li povinnost stanovená v § 14 odst. 6 splněna ani dodatečně ve lhůtě stanovené městskou částí, může městská část uložit pokutu opakovaně.

§ 30

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se hlavní město Praha nebo městská část o porušení povinnosti dozvěděly, nejpozději do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona.

(3) Pokutu podle § 29 nelze uložit, jestliže zvláštní zákon připouští uložit za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 29 vyšší sankci.

(4) Výnos pokut je příjmem toho, kdo je uložil, nestanoví-li zákon jinak (§ 29 odst. 5).

(5) O odvolání proti rozhodnutí městské části o uložení pokuty rozhoduje hlavní město Praha. O odvolání proti rozhodnutí hlavního města Prahy o uložení pokuty rozhoduje ministerstvo. Odvolací orgán nemůže rozhodnutí změnit.