Zákon o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) - § 9 - Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů

§ 9

Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů

(1) Zemědělští podnikatelé¹¹) jsou povinni používat hnojiva, pomocné látky, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu^12b). Hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva a pomocné látky stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis^12c). Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.

(2) Hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud

a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku,

b) způsob jejich použití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech¹²),

c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí,

d) půda, na kterou mají být použity, je

1. zaplavená,

2. přesycená vodou,

3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo

4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá;

toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel¹¹) nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů^1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů.

(4) Organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu smějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze pokud jsou registrována podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobena výhradně ze statkových hnojiv nebo objemných krmiv.

(5) Zemědělští podnikatelé¹¹) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech¹²) jsou povinni používat hnojiva a pomocné látky v souladu se zvláštním právním předpisem^12a).

(6) Zemědělští podnikatelé¹¹) jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zemědělští podnikatelé¹¹) jsou povinni řádně vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.

(7) Evidence podle odstavce 6 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé¹¹) povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.

(8) Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích,

b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů,

c) způsob hlášení o používání upravených kalů.

(10) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.