Zákon o hospodaření energií - ČÁST PRVNÍ

ČÁST PRVNÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět zákona

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) (dále jen „Unie“) a stanoví:

a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,

b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

c) požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie,

d) požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,

e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů,

f) některá pravidla pro poskytování energetických služeb.

§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,

b) systémem hospodaření s energií soubor vzájemně souvisejících nebo vzájemně působících prvků plánu, který stanoví cíl v oblasti účinnosti užití energie a strategii k dosažení tohoto cíle,

c) tepelným čerpadlem zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru jeho přirozeného sdílení,

d) energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií,

e) účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech,

f) energetickou náročností budovy vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení,

g) kotlem zařízení, v němž se spalováním paliv získává pouze tepelná energie, která se předává teplonosné látce,

h) klimatizačním systémem zařízení sloužící pro úpravu parametrů vnitřního prostředí, které má funkci chlazení a je součástí budovy,

i) vytápěním proces sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaných standardů vnitřního prostředí,

j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo chlazení, kde zdroj tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a slouží pro vytápění nebo chlazení více bytových či nebytových prostor,

k) jmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v kW, uvedený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem,

l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý elektrický příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,

m) průkazem energetické náročnosti dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy,

n) energetickým auditem písemná zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci,

o) energetickým posudkem písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení,

p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí,

q) ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena,

r) celkovou energeticky vztažnou plochou vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy,

s) větší změnou dokončené budovy změna dokončené budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy,

t) obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu,

u) technickým systémem budovy zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení budovy nebo její ucelené části nebo pro kombinaci těchto účelů,

v) nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu,

w) budovou s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů,

x) účinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazení, který nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její přeměnu, přepravu a distribuci,

y) podstatnou rekonstrukcí změna dokončené stavby, jejíž předpokládané náklady by přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou stavbu,

z) ústřední institucí ústřední orgán státní správy a jiný orgán České republiky vymezený v příloze XII Rozhodnutí Komise 2008/963/ES, kterým se mění přílohy směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES o postupech pro zadávání veřejných zakázek, pokud jde o seznamy zadavatelů a veřejných zadavatelů.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí

a) výrobkem spojeným se spotřebou energie výrobek, jenž má při používání dopad na spotřebu energie a jenž je uveden na trh nebo do provozu, a dále části, které jsou určeny k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie a které jsou uváděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele a jejichž vliv na životní prostředí lze posoudit samostatně,

b) součástmi a podsestavami části určené k zabudování do výrobku spojeného se spotřebou energie, jež nejsou uváděny na trh nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní prostředí samostatně,

c) energetickým štítkem označení výrobku spojeného se spotřebou energie, které obsahuje údaje o spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů spotřebovaných v souvislosti s tímto výrobkem,

d) informačním listem normalizovaný přehled informací týkající se výrobku spojeného se spotřebou energie,

e) ekodesignem začlenění prvků nebo funkcí výrobku spojeného se spotřebou energie, které mohou mít vliv na životní prostředí během životního cyklu tohoto výrobku, do návrhu výrobku spojeného se spotřebou energie s cílem zlepšit vliv výrobku na životní prostředí během celého životního cyklu,

f) jinými hlavními zdroji voda, chemikálie nebo jakékoli jiné látky spotřebované výrobkem při běžném používání,

g) uvedením na trh první zpřístupnění výrobku spojeného se spotřebou energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za úplatu, bez ohledu na způsob prodeje, nebo bezúplatně,

h) uvedením do provozu první použití výrobku spojeného se spotřebou energie uživatelem v členském státě Unie k účelu, pro který byl zhotoven,

i) výrobcem osoba vyrábějící výrobek spojený se spotřebou energie a která hodlá uvést výrobek na trh nebo do provozu, a to pod svým jménem, popřípadě obchodním označením,

j) zplnomocněným zástupcem osoba usazená v Unii, která byla výrobcem písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající z tohoto zákona,

k) dovozcem osoba usazená v Unii, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobek spojený se spotřebou energie ze třetí země,

l) dodavatelem výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce v Unii nebo dovozce, uvádějící výrobek spojený se spotřebou energie na trh nebo do provozu v Unii; pokud tito neexistují, považuje se za dodavatele jakákoli osoba, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobky spojené se spotřebou energie, na něž se vztahuje tento zákon,

m) obchodníkem osoba, která prodává, pronajímá, nabízí ke koupi na splátky nebo předvádí výrobky spojené se spotřebou energie konečným uživatelům,

n) zvýšením účinnosti užití energie nárůst účinnosti užití energie v důsledku technologických nebo ekonomických změn nebo v důsledku změn v lidském chování,

o) energetickou službou činnosti, jejichž účelem je ověřitelné a měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energie nebo jejichž účelem jsou úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky účinných technologií nebo provozní činností, údržbou nebo kontrolou,

p) smlouvou o energetických službách smluvní ujednání mezi příjemcem a poskytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám,

q) poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení účinnosti užití energie zařízení konečného uživatele, či v rámci jeho budovy,

r) úsporami energie množství ušetřené energie určené měřením nebo výpočtem spotřeby energie před provedením jednoho či více opatření ke zvýšení účinnosti užití energie a po něm, při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují.

HLAVA II

ENERGETICKÉ KONCEPCE

§ 3

Státní energetická koncepce

(1) Státní energetická koncepce je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo a je přijímána na období 25 let.

(2) Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energií.

(3) Státní energetickou koncepci schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) vláda. Vláda předkládá pro informaci státní energetickou koncepci Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky.

(4) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu. Vyhodnocení je podkladem pro případnou aktualizaci státní energetické koncepce.

(5) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování a vyhodnocení státní energetické koncepce poskytuje bezplatně ministerstvu, pokud je k tomu vyzván, ústřední orgán státní správy, vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích²).

(6) Státní energetická koncepce je podkladem pro politiku územního rozvoje⁴).

(7) Obsah a způsob zpracování státní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro její zpracování a vyhodnocení stanoví vláda nařízením.

§ 4

Územní energetická koncepce

(1) Územní energetická koncepce stanoví cíle a zásady nakládání s energií na území kraje, hlavního města Prahy, jeho městských částí nebo obce. Územní energetická koncepce vytváří podmínky pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie. Územní energetická koncepce obsahuje vymezené a předpokládané plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby pro rozvoj energetického hospodářství, přitom zohledňuje potenciál využití systémů účinného vytápění a chlazení, zejména pokud využívají vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, a vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie tam, kde je to vhodné. Součástí územní energetické koncepce je vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti nakládání s energií. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 25 let a vychází ze státní energetické koncepce.

(2) Územní energetická koncepce v širších územních souvislostech řešeného území zpřesňuje a rozvíjí cíle státní energetické koncepce a určuje strategii pro jejich naplňování.

(3) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmout na vlastní náklady pro svůj územní obvod kraj a hlavní město Praha.

(4) Návrh územní energetické koncepce zpracovaný podle odstavce 3 posuzuje před jejím vydáním ministerstvo. Ministerstvo posoudí, zda návrh územní energetické koncepce splňuje požadavky tohoto zákona a je v souladu se státní energetickou koncepcí a sdělí předkladateli své stanovisko do 90 dnů ode dne předložení návrhu. Pokud ministerstvo nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem územní energetické koncepce souhlasí.

(5) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o povinnost podle odstavce 3, přijmout obec pro svůj územní obvod nebo jeho část nebo městská část hlavního města Prahy. Územní energetická koncepce přijatá obcí musí být v souladu s územní energetickou koncepcí přijatou krajem nebo hlavním městem Prahou.

(6) Územní energetická koncepce je podkladem pro zpracování zásad územního rozvoje nebo územního plánu⁴).

(7) Kraj a hlavní město Praha nejméně jednou za 5 let zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období a předloží ji ministerstvu, které ji použije pro vyhodnocení nebo aktualizaci státní energetické koncepce. Obec v případě, že územní energetickou koncepci přijala, zpracuje nejméně jednou za 5 let zprávu o jejím uplatňování v uplynulém období a předloží ji kraji. Zpráva je podkladem pro případnou aktualizaci příslušné územní energetické koncepce.

(8) Podklady v rozsahu nezbytném pro zpracování územní energetické koncepce a zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období v řešeném území bezplatně poskytuje ústřední orgán státní správy nebo vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích²), pokud je k tomu vyzván.

(9) Obsah a způsob zpracování územní energetické koncepce a obsah a strukturu podkladů pro zpracování územní energetické koncepce a zprávy o uplatňování územní energetické koncepce stanoví vláda nařízením.

HLAVA III

STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE A VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

§ 5

(1) Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie (dále jen "Program") je program na podporu zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje³).

(2) Program zpracovává na období jednoho roku ministerstvo a předkládá jej ke schválení vládě.

(3) Ministerstvo vyhodnocuje naplňování Programu jedenkrát ročně a o výsledcích informuje vládu. Ministerstvo výsledky hodnocení Programu zohlední v návrhu Programu na další období.

(4) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na

a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budov včetně rozvoje budov s téměř nulovou spotřebou energie,

b) rozvoj využívání vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,

c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,

d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,

e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

f) rozvoj energetického využití komunálních odpadů^1b),

g) osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií, využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

h) vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

i) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,

j) zavádění systémů hospodaření s energií, průkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů a energetických posudků,

k) pobídky malým a středním podnikatelům¹⁸) vyrábějícím výrobky spojené se spotřebou energie k zavádění nových postupů vedoucích ke splnění požadavků na ekodesign,

l) rozvoj energeticky úsporných budov,

m) podporu informování domácností o přínosech energetických auditů, průkazů energetické náročnosti a energetických posudků,

n) podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a domácnosti,

o) poradenství a propagaci energetických služeb.

(5) Ministerstvo program uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací podle odstavce 4.

HLAVA IV

NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE

§ 6

Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie

(1) Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie²) je povinen u nově zřizovaných výroben a výroben, u nichž se provádí změna dokončené stavby⁴), zajistit alespoň minimální účinnost užití energie výroben elektřiny nebo tepelné energie stanovenou prováděcím právním předpisem.

(2) Stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu²) je povinen u nově zřizovaných zařízení a u zařízení, u nichž se provádí změna dokončené stavby⁴) na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu, zajistit účinnost užití rozvodů energie a vybavení vnějších rozvodů a vnitřních rozvodů tepelné energie a chladu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(3) Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel (dále jen „vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů“) je povinen uvést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení a jejich energetickou účinnost v technické dokumentaci nebo návodu na použití.

§ 6a

Kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních systémů

(1) U provozovaných kotlů se jmenovitým výkonem nad 20 kW a příslušných rozvodů tepelné energie je jejich vlastník nebo společenství vlastníků jednotek⁵) povinen

a) zajistit pravidelnou kontrolu těchto kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie,

b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie ministerstvu nebo Státní energetické inspekci,

c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 3 písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

(2) U provozovaných klimatizačních systémů se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW je jeho vlastník nebo společenství vlastníků jednotek povinen

a) zajistit pravidelnou kontrolu tohoto klimatizačního systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému,

b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole klimatizačního systému ministerstvu nebo Státní energetické inspekci,

c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 3 písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

(3) Při kontrole provozovaných kotlů, tepelných rozvodů a klimatizačních systémů musejí být splněny tyto podmínky

a) kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, které nejsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu²) může provádět pouze příslušný energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo osoba podle písmene d),

b) kontrolu provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie, které jsou předmětem licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle zvláštního právního předpisu²), provádí držitel této licence na výrobu tepla a držitel licence na rozvod tepla,

c) kontrolu klimatizačních systémů může provádět pouze příslušný energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. d) nebo osoba podle písmene d),

d) kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontroly klimatizačních systémů včetně zpracování příslušné zprávy může provést a zpracovat také osoba usazena v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a),

e) zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie podle odstavce 1 a klimatizačních systémů podle odstavce 2 musejí být zpracovány objektivně, nestranně, pravdivě a úplně.

(4) Povinnost podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na kotle a vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Na kotle a vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy umístěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci se poskytuje poradenství podle § 5 odst. 4 písm. g).

(5) Rozsah, četnost a způsob provádění kontroly, vzor a obsah zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a kontrolách klimatizačních systémů stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce 3 písm. e); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předcházejícím kalendářním roce.

§ 7

Snižování energetické náročnosti budov

(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení stavby to doložit průkazem energetické náročnosti budovy, který obsahuje hodnocení

a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013,

b) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen „orgán veřejné moci“) a jejíž celková energeticky vztažná plocha bude

1. větší než 1500 m², a to od 1. ledna 2016,

2. větší než 350 m², a to od 1. ledna 2017,

3. menší než 350 m², a to od 1. ledna 2018,

c) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m² od 1. ledna 2018, v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m² od 1. ledna 2019 a v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 350 m² od 1. ledna 2020,

d) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti místního systému dodávky energie využívajícího energii z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla, soustavy zásobování tepelnou energií a tepelného čerpadla (dále jen „alternativní systém dodávek energie“).

(2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a stavebník je povinen při podání žádosti o stavební povolení, žádosti o změnu stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost nebo ohlášení stavby, anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy

a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu,

b) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie podle prováděcího právního předpisu,

c) stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy podle prováděcího právního předpisu.

(3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo větší změny dokončené budovy, při které se dokládají požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a která je provedena do 10 let od vyhotovení průkazu energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a pro stavbu splnit požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle prováděcího právního předpisu; to doloží kopií dokladů, které se vztahují k měněným stavebním prvkům obálky budovy nebo měněným technickým systémům a které jsou povinni uchovávat 5 let.

(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni

a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů,

b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, která jsou financována z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, v budově, aby tuto instalaci provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje předložením kopie daňových dokladů týkajících se příslušné instalace,

c) zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby tepla pro vytápění, chlazení a pro přípravu teplé vody stanovených prováděcím právním předpisem,

d) řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem,

e) u budov užívaných orgány státní správy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m² zařadit do 1. ledna 2015 tyto budovy do Systému monitoringu spotřeby energie uveřejněného na internetových stránkách ministerstva,

f) vybavit fyzickým nebo právnickým osobám, jež nakupují teplo, chlad nebo teplou vodu pro své vlastní konečné užití (dále jen „konečný zákazník“), vnitřní tepelná zařízení budov stanovenými měřidly podle zákona o metrologii; konečný zákazník má právo na instalaci těchto měřidel a zároveň je povinen umožnit jejich instalaci, údržbu a kontrolu,

g) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů.

(5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle odstavců 1 až 3 nemusí být splněny

a) u budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m²,

b) u budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně¹²), pokud by s ohledem na zájmy státní památkové péče splnění některých požadavků na energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich charakter nebo vzhled; tuto skutečnost stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží závazným stanoviskem orgánu státní památkové péče,

c) u budov navrhovaných a obvykle užívaných jako místa bohoslužeb a pro náboženské účely,

d) u staveb pro rodinnou rekreaci¹³), které jsou užívány jen část roku a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % spotřeby energie, k níž by došlo při celoročním užívání,

e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských provozoven a zemědělských budov se spotřebou energie do 700 GJ za rok,

f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely,

g) u budov zpravodajských služeb,

h) u budov důležitých pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití,

i) u budov, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné,

j) u vybraných budov k zajištění bezpečnosti státu, určených vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.

(6) Pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody se nevztahují na dodávky uskutečňované

a) v rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci,

b) pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem,

c) pro byty ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek, pokud společenství vlastníků jednotek vyjádří souhlas⁵) s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje energetickým posudkem.

(7) Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztahují na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy.

(9) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie, rozsah a způsob vybavení každého bytu a nebytového prostoru přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody a pravidla pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody stanoví prováděcí právní předpis.

§ 7a

Průkaz energetické náročnosti

(1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je povinen

a) opatřit si průkaz energetické náročnosti (dále jen „průkaz“) při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov,

b) opatřit si průkaz u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m² a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m²,

c) oznámit ministerstvu zpracování průkazu osobou podle odstavce 4 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,

d) u budovy užívané orgánem veřejné moci v případě, že pro ni nastala povinnost opatřit si průkaz podle odstavce 1 písm. a) až c), umístit průkaz v budově podle prováděcího právního předpisu,

e) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.

(2) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou povinni

a) opatřit si průkaz

1. při prodeji budovy nebo ucelené části budovy,

2. při pronájmu budovy,

3. od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy,

b) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii

1. možnému kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se koupě budovy nebo ucelené části budovy,

2. možnému nájemci budovy nebo ucelené části budovy před uzavřením smluv týkajících se nájmu budovy nebo ucelené části budovy,

c) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii

1. kupujícímu budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu kupní smlouvy,

2. nájemci budovy nebo ucelené části budovy nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

d) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při

1. prodeji budovy nebo ucelené části budovy,

2. pronájmu budovy nebo ucelené části budovy,

e) v případě prodeje nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.

(3) Vlastník jednotky⁵) je povinen

a) předložit průkaz nebo jeho ověřenou kopii

1. možnému kupujícímu jednotky před uzavřením smluv týkajících se koupě jednotky,

2. od 1. ledna 2016 možnému nájemci jednotky před uzavřením smluv týkajících se nájmu jednotky,

b) předat průkaz nebo jeho ověřenou kopii

1. kupujícímu jednotky nejpozději při podpisu kupní smlouvy,

2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu nájemní smlouvy,

c) zajistit uvedení klasifikační třídy ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu v informačních a reklamních materiálech při

1. prodeji jednotky,

2. od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky,

d) v případě prodeje jednotky nebo od 1. ledna 2016 pronájmu jednotky prostřednictvím zprostředkovatele mu předat grafickou část průkazu nebo její ověřenou kopii; zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu uvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti podle prováděcího právního předpisu z předané grafické části průkazu v informačních a reklamních materiálech, pokud zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neobdrží grafickou část průkazu, uvede v reklamních a informačních materiálech nejhorší klasifikační třídu.

(4) Průkaz platí 10 let ode dne jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, anebo do provedení změny způsobu vytápění, chlazení nebo přípravy teplé vody v této budově a musí

a) být zpracován pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. b), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a),

b) být součástí dokumentace¹⁴) při prokazování dodržení technických požadavků na stavby¹⁵),

c) pro případy uvedené v § 9a odst. 1 písm. a) a v § 9a odst. 2 písm. a) a b) obsahovat energetický posudek,

d) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně,

e) obsahovat protokol a grafické znázornění, jehož součástí je přiřazení klasifikačních tříd ukazatelům energetické náročnosti.

(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztahují na případy uvedené v § 7 odst. 5 písm. a), c), d), e), g), h), i) a j) a na budovy, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci.

(6) Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově stanoví prováděcí právní předpis.

(7) Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání předán průkaz podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro příslušnou jednotku za uplynulé 3 roky; v tom případě pro něj neplatí povinnost podle odstavce 3 písm. c).

(8) Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro ucelenou část této budovy včetně jednotky.

(9) Průkaz se neopatřuje při prodeji nebo pronájmu budovy nebo ucelené části budovy, pokud se tak obě strany písemně dohodnou a jde o budovu, která byla vystavěna a poslední větší změna dokončené budovy na ní byla provedena před 1. lednem 1947.

(10) Státní energetická inspekce každoročně kontroluje průkazy podle odstavce 4 písm. d); jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině průkazů vydaných v předcházejícím kalendářním roce. Kontrola průkazů zahrnuje též ověření vstupních údajů o budově použitých k vydání průkazu a výsledků v průkazu vedených.

§ 8

Energetické štítky

(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky označování energetickými štítky, dodání informačních listů a zpracování technické dokumentace, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie nebo prováděcí právní předpis; a seznam těchto výrobků je uveden v prováděcím právním předpise.

(2) Dodavatel je povinen

a) dodávat tištěný energetický štítek a informační list v českém jazyce, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem¹⁰),

b) uchovávat technickou dokumentaci podle odstavce 3 pro účely kontroly, a to nejméně po dobu 5 let od vyrobení posledního dotčeného výrobku spojeného se spotřebou energie,

c) předložit na vyžádání Státní energetické inspekci technickou dokumentaci podle odstavce 3 a všechny doklady prokazující správnost informací uvedených na energetickém štítku, v informačním listu a v technické dokumentaci,

d) předložit na vyžádání Státní energetické inspekci nebo Evropské komisi elektronickou verzi technické dokumentace, a to do 10 pracovních dnů po obdržení žádosti Státní energetické inspekce nebo Evropské komise,

e) poskytovat na požádání obchodníkům okamžitě a bezúplatně potřebné energetické štítky a informační listy výrobků spojených se spotřebou energie,

f) zahrnovat informační list výrobku spojeného se spotřebou energie do všech informačních a reklamních materiálů týkajících se výrobku spojeného se spotřebou energie,

g) uvést na energetických štítcích a v informačních listech správné informace založené na metodách a postupech měření podle prováděcího právního předpisu¹⁰).

(3) Technická dokumentace musí obsahovat

a) obecný popis výrobku spojeného se spotřebou energie,

b) provedené konstrukční výpočty, stanoví-li tak prováděcí právní předpis,

c) protokoly o zkouškách, pokud jsou k dispozici, včetně protokolů o těch zkouškách, které byly provedeny příslušnými notifikovanými osobami podle jiných právních předpisů¹¹),

d) výpočty nebo odvození informací uvedených v písmenech a) až c) v případě, že tyto informace byly získány formou zkoušek u podobných typů výrobků spojených se spotřebou energie umožňující ověření přesnosti uvedených informací včetně seznamu všech dalších podobných typů výrobků spojených se spotřebou energie, u nichž byly informace získány stejným způsobem, stanoví-li tak prováděcí právní předpis.

(4) Obchodník je povinen

a) řádně viditelným a čitelným způsobem vystavit na nebo u výrobku spojeného se spotřebou energie energetický štítek a poskytnout informační list v českém jazyce v informačních a reklamních materiálech týkajících se výrobku spojeného se spotřebou energie, které jsou k výrobkům spojeným se spotřebou energie přiloženy, když jsou prodávány konečným uživatelům,

b) opatřit výrobek spojený se spotřebou energie příslušným energetickým štítkem na místě stanoveném v prováděcím právním předpise¹⁰), a to v českém jazyce, kdykoli je výrobek spojený se spotřebou energie, na něhož se vztahuje prováděcí právní předpis¹⁰), nabízen nebo předváděn,

c) postupovat v případě, že jsou výrobky nabízeny k prodeji, k pronájmu nebo ke koupi na splátky prostřednictvím zásilkového prodeje, katalogu, internetu, telemarketingu nebo jakýmikoli jinými způsoby, při nichž nelze předpokládat, že potenciální konečný uživatel uvidí vystavený výrobek spojený se spotřebou energie, tak, aby byly konečnému uživateli informace uvedené na energetickém štítku a v informačním listu zpřístupněny podle prováděcího právního předpisu¹⁰).

(5) Dodavatel a obchodník jsou dále povinni uvádět odkaz na třídu energetické účinnosti výrobku spojeného se spotřebou energie v

a) informačních a reklamních materiálech popisujících spotřebu energie nebo cenu výrobku spojeného se spotřebou energie,

b) informačních a reklamních technických materiálech popisujících konkrétní technické parametry výrobku spojeného se spotřebou energie uveřejňovaných v písemné nebo elektronické formě.

(6) Požadavky na energetické štítky, informační listy a technickou dokumentaci podle tohoto zákona se nevztahují na použité výrobky spojené se spotřebou energie, jakékoli dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na štítek s údaji o výkonu nebo jeho ekvivalent připojený k výrobku spojenému se spotřebou energie z bezpečnostních důvodů.

(7) Náležitosti označování výrobků spojených se spotřebou energie energetickými štítky, provedení a obsah energetických štítků a informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické účinnosti a podrobnosti obsahu technické dokumentace stanoví prováděcí právní předpis¹⁰).

§ 8a

Ekodesign

(1) Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky na ekodesign, označování CE a ES prohlášení o shodě, stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie a seznam těchto výrobků je uveden v prováděcím právním předpise.

(2) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je povinen

a) uvádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie, pouze pokud splňují požadavky na ekodesign, po posouzení shody, po označení CE a po vydání ES prohlášení o shodě, a to podle prováděcího právního předpisu,

b) nepřipojovat k výrobku spojenému se spotřebou energie jakékoli jiné označení, které by mohlo uvádět uživatele v omyl nebo vést k záměně, pokud jde o význam a tvar označení CE,

c) vyhotovovat dokumenty týkající se posouzení shody a ES prohlášení o shodě v českém jazyce.

(3) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce je po uvedení výrobku spojeného se spotřebou energie na trh nebo do provozu dále povinen

a) uchovávat příslušné dokumenty týkající se provedeného posouzení shody a vydaných ES prohlášení o shodě po dobu 10 let od vyrobení posledního uvedeného výrobku spojeného se spotřebou energie,

b) poskytovat Státní energetické inspekci veškeré potřebné informace uvedené v tomto zákoně a v prováděcím právním předpise vztahující se k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě, a to do 10 dnů po obdržení žádosti Státní energetické inspekce,

c) poskytovat Státní energetické inspekci vzorky výrobků spojených se spotřebou energie k ověření označení CE, k posouzení a předpokladu shody a k ES prohlášení o shodě,

d) v případě, že uvádí na trh nebo do provozu součásti a podsestavy, poskytnout výrobci výrobku spojeného se spotřebou energie, na nějž se vztahuje toto ustanovení, údaje o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo zdrojů těchto součástí nebo podsestav, pokud tak stanoví prováděcí právní předpis,

e) poskytnout konečným uživatelům výrobků spojených se spotřebou energie nezbytné informace o tom, jak mohou přispět k udržitelnému užívání výrobku spojeného se spotřebou energie a ekologický profil výrobku spojeného se spotřebou energie a výhody ekodesignu podle prováděcího právního předpisu.

(4) Není-li výrobce usazen v Unii a neexistuje-li zplnomocněný zástupce, je povinnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 povinen zajistit dovozce. Neexistuje-li dovozce, považuje se za osobu povinnou podle tohoto ustanovení osoba, která uvádí na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie stanovené v odstavci 1.

(5) Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě se nevztahují na dopravní prostředky pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a na výrobky spojené se spotřebou energie vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být uváděny na trh nebo do provozu na území Unie, dokud nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

(6) Požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování a předpoklad shody, postupy ověřování požadavků na ekodesign a poskytování informací o výrobku a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9

Energetický audit

(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství, na které se nevztahuje povinnost podle odstavce 2, jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že

a) tato budova nebo toto energetické hospodářství má spotřebu energie vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem, a pokud všechny jeho budovy a energetická hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem,

b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 5 písm. f).

(2) Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství energetický audit a dále jej pravidelně zpracovávat nejméně jednou za 4 roky. Povinnost zpracovat audit nemá ten podnikatel, který má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém hospodaření s energií podle české harmonizované normy upravující systém managementu hospodaření s energií¹⁹) nebo má zaveden a akreditovanou osobou certifikován systém environmentálního řízení podle české harmonizované normy upravující systémy environmentálního managementu²⁰), který zahrnuje energetický audit.

(3) Energetický audit platí do provedení větší změny dokončené budovy nebo energetického hospodářství, pro které byl zpracován, a musí

a) být zpracován pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a),

b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně.

(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo vlastníka budovy nebo energetického hospodářství nebo podnikatele, který není malým nebo středním podnikatelem, v případě, že pro ně nastala povinnost zpracovat audit podle odstavce 1 nebo 2, jsou

a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu nebo Státní energetické inspekci,

b) splnit opatření nebo část opatření vyplývající z energetického auditu ve lhůtě stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce v případě, že se jedná o organizační složky státu, krajů a obcí a příspěvkové organizace,

c) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.

(5) Povinnost zpracovat energetický audit se nevztahuje na

a) stávající energetické hospodářství v případě, že zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídá požadavkům na účinnost užití energie podle prováděcího právního předpisu,

b) dokončené budovy, jejichž měrná spotřeba tepla při vytápění odpovídá požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem.

(6) Obsah a způsob zpracování energetického auditu a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9a

Energetický posudek

(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický posudek pro

a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným tepelným výkonem vyšším než 200 kW, pokud se nejedná o alternativní systém dodávek energie nebo při přechodu z alternativního systému dodávek energie na jiný než alternativní systém dodávek energie,

b) posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,

c) posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,

d) posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW,

e) posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak,

f) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v rámci programů podle písmene e), pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu jinak.

(2) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství může na základě vlastního rozhodnutí zajistit energetický posudek také pro

a) posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené budovy se zdrojem energie s instalovaným výkonem nižším než 200 kW,

b) doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy při větší změně dokončené budovy,

c) podklad v oblasti zvyšování účinnosti energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla,

d) vyhodnocení provedených opatření navržených v energetickém auditu,

e) posouzení dosahování limitů při jiných pravidlech pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody podle § 7 odst. 6 písm. b) a c).

(3) Energetický posudek musí

a) být zpracován pouze

1. příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo

2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a),

b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně,

c) být, v případech podle odstavce 1 písm. b) až d),

1. součástí dokumentace pro vydání územního rozhodnutí,

2. pokud není třeba územního rozhodnutí, součástí projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, nebo

3. součástí dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení;

to neplatí v případě nové výrobny elektřiny, na kterou byla vydána státní autorizace na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona.

(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků jednotek nebo vlastníka budovy nebo energetického hospodářství jsou

a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie,

b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu nebo Státní energetické inspekci.

(5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování energetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí právní předpis.

§ 9b

Hospodárné užití energie ústředními institucemi

(1) V případě nadlimitních veřejných zakázek ústředních institucí na dodávky nebo na služby musí zadavatel stanovit zvláštní technické podmínky, kterými jsou

a) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná třída energetické účinnosti stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na označování energetickými štítky,

b) pro dodávky výrobku spojeného se spotřebou energie, na který se vztahují požadavky na ekodesign, pokud se na takový výrobek zároveň nevztahují požadavky na označování energetickými štítky, nejvyšší dostupná účinnost užití energie stanovená podle přímo použitelných předpisů Unie o požadavcích na ekodesign,

c) pro dodávky kancelářských přístrojů vymezených Rozhodnutím Rady 2013/107/EU ze dne 13. listopadu 2012, o podpisu a uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Unií o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky, minimální účinnost užití energie podle přílohy C této dohody,

d) pro dodávky pneumatik vymezených nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009, o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry, nejvyšší třída palivové účinnosti podle tohoto nařízení,

e) pro nákup nového zboží vymezeného v písmenech a) až d) pro účel zakázky na služby, nákup zboží splňujícího podmínky podle písmen a) až d),

f) pro nabytí budov s výjimkou nabytí budov za účelem větší změny dokončené budovy nebo demolice nebo nabytí budov, které jsou kulturní památkou, anebo nejsou kulturní památkou, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov a

g) pro nájem budov lepší než méně úsporná klasifikační třída energetické náročnosti budov.

(2) Zvláštní technické podmínky podle odstavce 1 se uplatní, pokud jsou nákladově efektivní a zároveň jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže. Nákladovou efektivitou se v případě zboží rozumí určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním zboží podle odstavce 1 s nejvyšší účinností ve srovnání s užíváním takového zboží s nižší účinností a v případě budov určení poměru mezi náklady a přínosy spojenými s užíváním budov podle odstavce 1 s nižší třídou energetické náročnosti ve srovnání s užíváním takové budovy s vyšší třídou energetické náročnosti.

(3) Systém monitoringu spotřeby energie je neveřejným informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o budovách vlastněných a užívaných ústředními institucemi o celkové energeticky vztažné ploše nad 250 m² a jejich spotřebě energie. Systém monitoringu spotřeby energie vede ministerstvo. Ústřední instituce každoročně nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího kalendářního roku zadávají způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje do Systému monitoringu spotřeby energie. Údaje vedené v Systému monitoringu spotřeby energie stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Povinnost podle odstavce 3 se nevztahuje na budovy zpravodajských služeb, budovy důležité pro obranu státu, které jsou určeny ke speciálnímu využití, a budovy, které jsou stanoveny objektem nebo ve kterých je stanoven objekt sloužící k ochraně utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné, a na vybrané budovy k zajištění bezpečnosti státu, určené vedoucím organizační složky státu, která je s nimi příslušná hospodařit nebo je užívá.

§ 10

Energetický specialista

(1) Energetickým specialistou je fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem k

a) zpracování energetického auditu a energetického posudku,

b) zpracování průkazu,

c) provádění kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie, nebo

d) provádění kontroly klimatizačních systémů.

(2) Podmínky pro udělení oprávnění podle odstavce 1 jsou

a) složení odborné zkoušky, které se prokazuje protokolem o výsledku zkoušky podle § 10a,

b) plná svéprávnost,

c) bezúhonnost, která se prokazuje podle odstavce 3,

d) odborná způsobilost, která se prokazuje podle odstavce 4.

(3) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu⁷) způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě zdržovala v předcházejících 3 letech. Nevydávají-li tyto státy výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.

(4) Za odbornou způsobilost se pro účely tohoto zákona považuje vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a 3 roky praxe v oboru nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oblastech vzdělání technického směru v oboru energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a 6 roků praxe v oboru nebo vyšší odborné vzdělání v oblastech technického směru v oboru energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a 5 let praxe v oboru.

(5) Žádost o udělení oprávnění obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost.

(6) Energetický specialista je povinen

a) předat zprávu o kontrole provozovaného kotle a rozvodu tepelné energie a zprávu o kontrole klimatizačního systému, průkaz, energetický audit a energetický posudek vlastníkovi budovy, společenství vlastníků jednotek nebo nájemci budovy,

b) zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b, nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,

c) opatřit energetický audit, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole provozovaného kotle a rozvodu tepelné energie nebo zprávu o kontrole klimatizačního systému vlastnoručním podpisem, svým jménem, číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty a číslem oprávnění uděleným ministerstvem a datem zpracování; evidenční číslo energetického specialisty nesmí být používáno na jiných než na výše uvedených dokumentech,

d) průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů údaje týkající se energetického auditu, energetického posudku, průkazu, zprávy o kontrolách kotlů a příslušných rozvodů tepelné energie a zprávy o kontrolách klimatizačních systémů,

e) předkládat na vyžádání ministerstvu nebo Státní energetické inspekci dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a zpracovaným zprávám o kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie, k zpracovaným kontrolám klimatizačních systémů, k zpracovaným průkazům a k zpracovaným energetickým auditům a energetickým posudkům,

f) v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného zpracovávat energetický audit a energetický posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti,

g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud

1. je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo má majetkovou účast v právnické osobě nebo fyzické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem kotlů, rozvodů tepelné energie, klimatizačních systémů, budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo na které zpracovává energetický audit, energetický posudek nebo průkaz, nebo

2. je osobou blízkou^6g) k osobám podle bodu 1,

h) absolvovat přezkušování podle § 10a,

i) zpracovávat příslušné dokumenty v souladu s ustanovením § 6a odst. 3 a 5, § 7a odst. 4 a 6, § 9 odst. 3 a 5 a § 9a odst. 3 a 5 a podklady pro jejich zpracování uchovávat po dobu 5 let.

(7) Energetický specialista je dále povinen absolvovat pravidelné průběžné aktualizační odborné vzdělávání podle § 10a (dále jen „průběžné vzdělávání“); součástí této povinnosti je podání žádosti o absolvování průběžného vzdělávání způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 3 měsíce před uplynutím 3 let od termínu udělení oprávnění nebo od termínu absolvování posledního průběžného vzdělávání.

(8) Žádost o průběžné vzdělávání obsahuje údaje podle § 10c odst. 1 a

a) druh oprávnění podle odstavce 1, ke kterému se bude průběžné vzdělávání vztahovat,

b) kopii dokladu o posledním absolvování průběžného vzdělávání,

c) čestné prohlášení o tom, že nedošlo ke změně ve skutečnostech prokazujících odbornou způsobilost, v opačném případě kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost.

(9) Vzor žádosti o udělení oprávnění, vzor žádosti o absolvování průběžného vzdělávání a rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů stanoví prováděcí právní předpis.

(10) Energetický specialista je povinen nahradit škodu²¹) způsobenou neobjektivně, nesprávně nebo neúplně jím zpracovaným energetickým auditem, energetickým posudkem, průkazem, zprávou o kontrole provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a zprávou o kontrole klimatizačních systémů nebo neobjektivním, nesprávným nebo neúplným posouzením zjištěných skutečností pro jejich zpracování.

§ 10a

Odborná zkouška, průběžné vzdělávání a přezkušování energetických specialistů

(1) Odborná zkouška

a) se skládá z ústní a písemné části, jejichž obsah a rozsah je stanoven prováděcím právním předpisem,

b) je pořádána Státní energetickou inspekcí a provádí se před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí podle pravidel stanovených prováděcím právním předpisem,

c) je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který vydává zkušební komise, a který Státní energetická inspekce bezodkladně předává ministerstvu.

(2) Průběžné vzdělávání

a) upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti platných právních předpisů upravujících hospodaření energií, energetické náročnosti budov a energetického hospodářství, energetické účinnosti výroben energie včetně výroben energie využívající obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, v rozsahu a podle pravidel stanovených prováděcím právním předpisem,

b) pořádá organizace, popřípadě více organizací, která je pověřená ministerstvem,

c) je ukončeno písemným odborným testem energetického specialisty z oblastí uvedených v písmenu a); test se vykonává za účasti člena zkušební komise nebo jiné osoby jmenované ministerstvem,

d) je zakončeno protokolem o absolvování průběžného vzdělávání, který organizace předává energetickému specialistovi a v kopii ministerstvu.

(3) Absolvování průběžného vzdělávání zahrnuje podání žádosti o účast v průběžném vzdělávání v řádném termínu, účast na průběžném vzdělávání a úspěšné absolvování písemného odborného testu.

(4) Přezkušování

a) se provádí na základě výzvy Státní energetické inspekce před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, a to

1. na návrh ministerstva v případě neúspěšného absolvování písemného odborného testu podle odstavce 2 písm. c), nebo

2. z vlastního podnětu v případě opakovaného spáchání správního deliktu podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; správní delikt je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt nabylo právní moci, byl znovu spáchán některý z těchto správních deliktů, a

2. z vlastního podnětu v případě opakovaného spáchání přestupku podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; přestupek je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nabylo právní moci, byl znovu spáchán některý z těchto přestupků, a

b) je zakončeno protokolem o výsledku přezkoušení, který vydává zkušební komise a který předává ministerstvu.

(5) Ministerstvo pověří organizaci podle odstavce 2 písm. b) na žádost organizace, jestliže

a) prokáže odbornou úroveň pravidel pro průběžné vzdělávání podle odstavce 2 písm. a),

b) prokáže neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které by mohly ovlivnit výsledky její činnosti, a

c) vyčíslí cenu odborného kurzu pro průběžné vzdělávání tvořenou náklady a přiměřeným ziskem,

a to na dobu 4 let; po skončení této doby může ministerstvo na žádost organizace dobu jejího pověření prodloužit, a to i opakovaně.

(6) Neplní-li pověřená organizace povinnosti stanovené v tomto zákoně, ministerstvo rozhodne o zrušení pověření organizace k průběžnému vzdělávání.

(7) Obsah a rozsah odborné zkoušky, obsah a rozsah průběžného vzdělávání a přezkušování, pravidla a jednání zkušební komise a organizace pořádající průběžné vzdělávání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10b

Vydání a zrušení oprávnění a zápis energetického specialisty do seznamu energetických specialistů

(1) Ministerstvo udělí oprávnění tomu žadateli, který splní podmínky pro udělení oprávnění, a zapíše jej do seznamu energetických specialistů. Ode dne předání žádosti žadatele o udělení oprávnění Státní energetické inspekci k provedení odborné zkoušky do dne předání protokolu o výsledku zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.

(2) V případě, že uchazeč v žádosti uvedl nepravdivé informace prokazující jeho odbornou způsobilost, může uchazeč znovu podat žádost po uplynutí 6 let od podání původní žádosti.

(3) Ministerstvo oprávnění zruší a vyškrtne energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů v případě, že energetický specialista již nesplňuje podmínky pro udělení oprávnění podle § 10 odst. 2, požádá o zrušení oprávnění, nezúčastní se přezkušování nebo neuspěje při přezkušování podle § 10a odst. 4 anebo se nepřihlásí nebo nezúčastní průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 7. Oprávnění zaniká smrtí energetického speciality nebo jeho prohlášením za mrtvého; v tom případě ministerstvo vyškrtne energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů.

(4) Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění povinen okamžitě ukončit činnost, pro kterou mu bylo zrušeno oprávnění; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 10c

Seznam energetických specialistů

(1) Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují následující údaje

a) číslo oprávnění,

b) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

c) datum narození,

d) druh oprávnění a datum zápisu, popřípadě datum vyškrtnutí,

e) adresa místa trvalého pobytu,

f) další kontaktní údaje (telefon, fax, elektronická adresa),

g) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

h) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání a kontaktní údaje, pokud energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou,

i) datum absolvování průběžného vzdělávání.

(2) Údaje ze seznamu energetických specialistů podle odstavce 1 jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.

§ 10d

Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů

(1) Osoba oprávněná provádět instalaci je povinna zajistit výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli osvědčení o profesní kvalifikaci pro příslušnou činnost podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího než 5 let.

(2) Přeshraničně může vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů instalovat osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu^5a).

(3) Ministerstvo jako autorizující orgán zveřejňuje na svých internetových stránkách údaje z evidence vydaných osvědčení podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, kterými jsou

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení a případný akademický titul a vědecká hodnost uchazeče,

b) datum narození,

c) datum konání zkoušky a datum vydání osvědčení,

d) název profesní kvalifikace pro instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, jejíž dosažení je na základě ověření odborné způsobilosti potvrzováno.

§ 10e

Smlouva o energetických službách

(1) Smlouva o energetických službách (dále jen „smlouva“) musí být písemná a musí dále obsahovat

a) výčet opatření v oblasti účinnosti užití energie, která mají být prováděna, nebo výčet výsledků v oblasti účinnosti užití energie, kterých má být dosaženo,

b) specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, jichž má být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě, včetně velikosti zaručených úspor, jichž bude dosaženo v jednotlivých obdobích po dobu trvání smluvního závazku při standardních podmínkách provozu,

c) dobu, na kterou se smlouva uzavírá, podmínky odstoupení od smlouvy, termíny a období významné pro zjišťování dosažené úspory nákladů nebo úspory energie,

d) výchozí údaje umožňující zjistit dosažené úspory nákladů nebo úspory energie, které zahrnují minimálně

1. výchozí spotřebu energie a výchozí výši nákladů, oproti kterým je počítána dosažená úspora, a

2. výchozí ceny energií, na základě kterých je vypočtena referenční výše nákladů podle bodu 1,

e) seznam kroků, které je třeba učinit pro provedení opatření nebo souboru opatření, popřípadě doplněné o související náklady,

f) podmínky pro případné zapojení třetích stran v rámci subdodavatelských vztahů s poskytovatelem energetických služeb,

g) stanovení odměny pro poskytovatele energetických služeb za poskytnuté plnění včetně rozdělení podílu smluvních stran na dosažených finančních úsporách,

h) podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, kontrol kvality a záruk,

i) postup, jakým bude reagováno na měnící se rámcové podmínky, které se dotýkají obsahu a výsledku smlouvy, zejména na změny v cenách energie, změny v intenzitě využívání objektů a zařízení,

j) ujednání míry finančního rizika nebo sankcí pro případ nedosažení sjednaného zvýšení účinnosti užití energie a

k) sankce za porušení smluvních povinností.

(2) Není-li příjemcem energetických služeb veřejný zadavatel podle zákona upravujícího veřejné zakázky, nemusí smlouva obsahovat náležitosti podle odstavce 1 písm. b) až d) a f) až k) nebo se tato ustanovení pro sjednání smlouvy použijí přiměřeně.

§ 10f

Seznam poskytovatelů energetických služeb

(1) Seznam poskytovatelů energetických služeb je veřejný informační systém veřejné správy, který slouží k evidenci poskytovatelů energetických služeb.

(2) Správcem seznamu poskytovatelů energetických služeb je ministerstvo. Ministerstvo zveřejní údaje ze seznamu poskytovatelů energetických služeb na svých internetových stránkách.

(3) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o fyzických osobách

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení,

b) datum narození,

c) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

d) adresa místa trvalého pobytu a

e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.

(4) V seznamu poskytovatelů energetických služeb se vedou tyto údaje o právnických osobách

a) název nebo obchodní firma,

b) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,

c) adresa sídla,

d) u zahraniční osoby také adresa sídla pobočky nebo jiné organizační složky jejího obchodního závodu na území České republiky, pokud ji zřizuje, a

e) kontaktní údaje, minimálně telefonní číslo a elektronická adresa.

(5) Poskytovatel energetických služeb je povinen ministerstvu bez zbytečného odkladu oznámit změny v evidovaných údajích, s výjimkou údajů, které jsou vedeny v základních registrech.

§ 10g

Výmaz ze seznamu poskytovatelů energetických služeb

Ministerstvo ze seznamu poskytovatelů energetických služeb vymaže osobu, která

a) o výmaz ze seznamu požádala,

b) zemřela, byla prohlášena za mrtvou, nebo zanikla,

c) byla omezena ve svéprávnosti, nebo

d) přestala být poskytovatelem energetických služeb.

§ 10h

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Ministerstvo využívá k výkonu působnosti podle tohoto zákona

a) údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z informačního systému cizinců.

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum narození,

c) adresa místa pobytu,

d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

f) omezení svéprávnosti,

g) datum úmrtí,

h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) státní občanství,

e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

f) omezení svéprávnosti,

g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 11

Působnost ministerstva

(1) Ministerstvo

a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepce, provádí její aktualizaci a vyhodnocování,

b) zpracovává Národní akční plán energetické účinnosti, jehož součástí jsou Národní akční plán na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie a Strategie renovace fondu obytných a komerčních budov v České republice, provádí jeho aktualizaci a vyhodnocení,

c) vydává stanovisko k návrhu územní energetické koncepce,

d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu,

e) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při nakládání s energií a využívání energie z obnovitelných a druhotných zdrojů,

f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,

g) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie, propagací využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, propagací zvyšování účinnosti užití energie a energetických služeb, včetně informovanosti spotřebitelů o dostupnosti kvalifikačních či certifikačních systémů poskytovatelů energetických služeb,

h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti nakládání s energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků,

i) vydává a zrušuje oprávnění energetického specialisty a vede seznam energetických specialistů,

j) pověřuje organizaci, která provádí průběžné vzdělávání energetických specialistů, a stanovuje pravidla jednání této organizace,

k) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního rozvoje,

l) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady,

m) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

n) vede Systém monitoringu spotřeby energie,

o) vede evidenci ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů,

p) vede seznam poskytovatelů energetických služeb,

q) zpracovává a předává Evropské komisi zprávu o pokroku dosaženém při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti,

r) zpracovává a předává Evropské komisi statistické údaje týkající se kombinované výroby elektřiny a tepla,

s) připravuje metodiku vyhodnocování statistických údajů týkajících se energetické účinnosti v rámci programů financovaných z veřejných prostředků, provádí jejich sběr a zpracování a předává je Evropské komisi.

(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační složku státu.

HLAVA V

SPRÁVNÍ DELIKTY

PŘESTUPKY

§ 12

Přestupky

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty nebo činnost osoby oprávněné provádět instalaci,

b) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,

c) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,

d) jako vlastník kotlů s výkonem nad 20 kW a rozvodů tepelné energie nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,

e) jako vlastník klimatizačního systému se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,

f) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1,

g) jako stavebník nebo vlastník budovy nesplní

1. některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3,

2. některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1, nebo

3. některou z povinností podle § 9 odst. 4, nebo § 9a odst. 1 nebo 4,

h) jako vlastník budovy nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,

i) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,

j) jako vlastník nebo uživatel bytu nebo nebytových prostor neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu přístrojů

1. regulujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. a), nebo

2. registrujících dodávku tepelné energie podle § 7 odst. 4 písm. g) na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek,

k) jako konečný zákazník neumožní instalaci, údržbu nebo kontrolu stanoveného měřidla podle § 7 odst. 4 písm. f),

l) jako vlastník energetického zařízení neposkytne na výzvu podklady

1. pro zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,

2. pro zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 8, nebo

3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 8,

m) jako energetický specialista

1. v rozporu s § 6a odst. 3 písm. e) zpracuje neobjektivní, nesprávnou nebo neúplnou zprávu o kontrolách provozovaných kotlů, příslušných rozvodů tepelné energie nebo klimatizačních systémů,

2. v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně průkaz,

3. v rozporu s § 9 odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický audit,

4. v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický posudek,

5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 6, nebo

6. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 4.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i), j), k) nebo l),

b) 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), e), f), g) nebo m) bodu 5, nebo 6,

c) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4.

§ 12a

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) vykonává bez příslušného oprávnění činnost energetického specialisty nebo osoby oprávněné provádět instalaci,

b) jako vlastník energetického zařízení nebo držitel licence na podnikání v energetických odvětvích neposkytne na výzvu podklady pro

1. zpracování nebo vyhodnocení státní energetické koncepce podle § 3 odst. 5,

2. zpracování územní energetické koncepce podle § 4 odst. 8, nebo

3. zpracování zprávy o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období podle § 4 odst. 8,

c) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné energie nezajistí minimální účinnost užití energie podle § 6 odst. 1,

d) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí účinnost užití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,

e) jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v technické dokumentaci nebo návodu na použití nesprávné, zkreslené nebo neúplné informace,

f) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek vlastnící kotle se jmenovitým výkonem nad 20 kW a rozvody tepelné energie nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,

g) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek vlastnící klimatizační systém se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,

h) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 1,

i) jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek

1. nesplní některou z povinností při změnách dokončených budov podle § 7 odst. 2 nebo 3, nebo

2. nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1,

j) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 2,

k) jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství

1. nepodrobí budovu nebo energetické hospodářství energetickému auditu podle § 9 odst. 1,

2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 4,

3. nezajistí energetický posudek pro některý z účelů podle § 9a odst. 1, nebo

4. neoznámí ministerstvu provedení energetického posudku podle § 9a odst. 4 písm. a),

l) jako vlastník jednotky nesplní některou z povinností podle § 7a odst. 3 nebo 7,

m) jako energetický specialista

1. v rozporu s § 6a odst. 3 písm. e) zpracuje neobjektivní, nesprávnou nebo neúplnou zprávu o kontrolách provozovaných kotlů, příslušných rozvodů tepelné energie nebo klimatizačních systémů,

2. v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně průkaz,

3. v rozporu s § 9 odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický audit,

4. v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně, nesprávně nebo neúplně energetický posudek,

5. nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 6,

6. neabsolvuje průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7, nebo

7. okamžitě neukončí činnost podle § 10b odst. 4,

n) jako zprostředkovatel prodeje nebo pronájmu neuvede klasifikační třídu ukazatele energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech podle § 7a odst. 2 písm. e) nebo § 7a odst. 3 písm. d),

o) jako podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem,

1. nezpracuje energetický audit podle § 9 odst. 2, nebo

2. nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 4,

p) v rozporu s § 10d nezajistí výkon odborných činností spočívajících v instalaci vybraných zařízení pouze fyzickými osobami, které jsou držiteli příslušného osvědčení o získání profesní kvalifikace,

q) jako poskytovatel energetických služeb neoznámí bez zbytečného odkladu změny v evidovaných údajích podle § 10f odst. 5,

r) jako zadavatel nesplní některou z povinností podle § 9b odst. 1.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že

a) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2,

b) jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energie uvedenými v § 8 odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8 odst. 4,

c) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky poruší některou z povinností podle § 8 odst. 5,

d) jako výrobce, jeho zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 2,

e) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce uvádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se spotřebou energie uvedené v § 8a odst. 1 poruší některou z povinností podle § 8a odst. 3,

f) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nesplní opatření podle § 13c odst. 2 písm. c), d) nebo e), nebo

g) jako výrobce, zplnomocněný zástupce nebo dovozce výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8a odst. 1 nesplní opatření podle § 13c odst. 2 písm. c), d) nebo e).

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

(3) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), k) bodu 2 nebo 4, písm. l) nebo m) bodů 5, 6 nebo 7, písm. n), písm. o) bodu 2, písm. p) nebo q),

a) 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d), e), f), g), k) bodu 2 nebo 4, písm. l) nebo m) bodů 5, 6 nebo 7, písm. n), písm. o) bodu 2, písm. p) nebo q),

b) 200000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. h), i) nebo j),

b) 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), i) nebo j),

c) 5000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), k) bodu 1 nebo 3, odstavce 1 písm. m) bodů 1, 2, 3 nebo 4 nebo odstavce 1 písm. o) bodu 1 nebo písm. r) nebo podle odstavce 2.

c) 5000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), k) bodu 1 nebo 3, odstavce 1 písm. m) bodů 1, 2, 3 nebo 4 nebo odstavce 1 písm. o) bodu 1 nebo písm. r) nebo podle odstavce 2.

§ 12b

Společná ustanovení ke správním deliktům

Společná ustanovení k přestupkům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce. V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání správního deliktu. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát.

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Státní energetická inspekce. V prvním stupni územní inspektorát, v jehož územní působnosti se nachází místo spáchání přestupku. O odvolání rozhoduje ústřední inspektorát.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^7b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce.

(2) Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce.

(7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 13

Ochrana zvláštních zájmů

(1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy⁸) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebních úřadů.

(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy⁸) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1, 4 nebo 5. Státní energetická inspekce vydává v těchto řízeních závazná stanoviska, jedná-li se o výstavbu výroben elektřiny nebo výroben tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, s výjimkou výroben elektřiny, na které ministerstvo vydalo státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny podle energetického zákona. Dále Státní energetická inspekce v těchto řízeních vydává závazná stanoviska, pokud je stanovena povinnost vypracovat energetický posudek podle § 9a odst. 1 písm. a).

(3) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace, pokud umisťují výrobny elektřiny nebo výrobny tepla o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW. Státní energetická inspekce je dále dotčeným orgánem státní správy při pořizování územní plánovací dokumentace v případě, že pro dané území je vydána územní energetická koncepce.

(4) Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy uplatňuje závazná stanoviska podle tohoto zákona v územním řízení a stavebním řízení u staveb důležitých pro obranu státu¹⁷).

(5) Ministerstvo vnitra jako dotčený orgán státní správy uplatňuje závazná stanoviska podle tohoto zákona v územním řízení a stavebním řízení u staveb, které provádí Ministerstvo vnitra.

§ 13a

Kontrola

(1) Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona provádí Státní energetická inspekce.

(2) Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých pro obranu státu¹⁷) provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb, u kterých Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu, provádí Ministerstvo spravedlnosti.

HLAVA VI

STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE

§ 13b

(1) Státní energetická inspekce je správním úřadem se sídlem v Praze.

(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Územní inspektoráty mají tato sídla

a) v Praze s působností pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj,

b) v Českých Budějovicích s působností pro Jihočeský kraj,

c) v Plzni s působností pro Plzeňský a Karlovarský kraj,

d) v Ústí nad Labem s působností pro Ústecký kraj,

e) v Liberci s působností pro Liberecký kraj,

f) v Hradci Králové s působností pro Královéhradecký a Pardubický kraj,

g) v Brně s působností pro Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina,

h) v Olomouci s působností pro Olomoucký kraj,

i) ve Zlíně s působností pro Zlínský kraj,

j) v Ostravě s působností pro Moravskoslezský kraj.

(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají územní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek Státní energetické inspekce.

(4) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého řídí ústřední ředitel. Výběr, jmenování a odvolání ústředního ředitele a ředitele se řídí zákonem o státní službě.

§ 13c

(1) Státní energetická inspekce je oprávněna

a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění zjištěných nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné zprávy o jejich odstranění,

b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem a o lhůtách,

c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Programu splňují podmínky a účel poskytované dotace,

d) ověřovat úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení účinnosti užití energie včetně stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení účinnosti užití energie,

e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na zvýšení účinnosti užití energie a o jejich finančních a správních rámcích,

f) vyžadovat od osob povinných podle tohoto zákona informace potřebné k výkonu její činnosti.

(2) Státní energetická inspekce zajišťuje dozor nad tím, zda jsou výrobky spojené se spotřebou energie uváděny na trh, do provozu nebo dále distribuovány v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Unie upravujícími požadavky na ekodesign a na energetické štítky. V této souvislosti je Státní energetická inspekce oprávněna

a) vyžádat si od kontrolovaných osob veškeré informace potřebné k posouzení souladu výrobků spojených se spotřebou energie s požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky,

b) převzít na náklad kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků spojených se spotřebou energie k posouzení, zda tyto výrobky splňují požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky,

c) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k ověření toho, zda výrobky spojené se spotřebou energie plní požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky; provedení těchto rozborů se zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; pokud bylo rozborem zjištěno, že výrobek nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky, hradí náklady na provedení rozboru kontrolovaná osoba,

d) uložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby neprodleně provedly nezbytná opatření k nápravě,

e) nařídit omezení nebo zákaz uvádění na trh, uvádění do provozu nebo distribuci výrobku spojeného se spotřebou energie do doby, než je odstraněn protiprávní stav,

f) nařídit stažení nevyhovujícího výrobku spojeného se spotřebou energie z trhu; současně může Státní energetická inspekce nařídit zničení výrobku spojeného se spotřebou energie nebo nařídit jeho znehodnocení,

g) oznámit opatření přijatá podle písmen e) a f) neprodleně Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.

(3) Státní energetická inspekce shromažďuje a vyhodnocuje připomínky spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se shody výrobků spojených se spotřebou energie.

(4) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na návrh ministerstva nebo Energetického regulačního úřadu, je povinna je seznámit s výsledky šetření.

(5) Rozhodnutí v prvním stupni vydává územní inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí územního inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát.

HLAVA VII

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 14

(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 7 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace uvedené v § 9 odst. 3 písm. b) a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si zpracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10a.

(5) Práce na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje na energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno stavební povolení, nebo byla zahájena nebo ukončena výstavba nebo změna dokončené stavby

a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v rámci programu, nebo

b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství.