Zákon o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) - ČÁST PRVNÍ

Předpis č. 76/2002 Sb.

Vyhlášené znění

76/2002 Sb. Zákon o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)

ČÁST PRVNÍ

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Účel a předmět zákona

(1) Účelem zákona je, v souladu s právem Evropských společenství,1) dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku,2) zabezpečit integrovaný výkon veřejné správy při povolování provozu zařízení a zřídit a provozovat integrovaný registr znečišťování životního prostředí.

(2) Tento zákon

a) stanoví povinnosti provozovatelů zařízení,

b) upravuje postup při vydávání integrovaného povolení,

c) zřizuje integrovaný registr znečišťování životního prostředí, stanoví způsob shromažďování údajů o emisích a přenosech látek evidovaných v tomto registru a poskytování údajů z něho,

d) upravuje podmínky pro propojení dosavadních informačních systémů v oblasti ochrany životního prostředí s integrovaným registrem znečišťování životního prostředí,

e) stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona,

f) upravuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách,

g) stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem.

(3) Tento zákon se nevztahuje na

a) znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek3) do životního prostředí,

b) vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní limity stanovené pro tyto látky podle zvláštního právního předpisu,3)

c) nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního právního předpisu.4)

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) zařízením technická jednotka a technologická jednotka uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo soubor souvisejících technických a technologických jednotek nacházejících se v jednom provozu, jestliže alespoň jedna tato jednotka je uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu a nejde-li o jednotky používané k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízení se považují i další technické jednotky a technologické jednotky nebo jejich soubor neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže provozovatel zařízení pro ně požádá o vydání integrovaného povolení,

b) znečištěním lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat nebo může nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí nebo může vést ke škodám na hmotném majetku nebo může omezit či zabránit využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy,5)

c) emisí vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze zařízení do životního prostředí,

d) emisním limitem nejvýše přípustné množství znečišťující látky, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření, které lze vypustit do životního prostředí ze zařízení, pokud způsobuje znečištění vyjádřené pomocí

1. hmotnostních nebo objemových koncentrací,

2. hmotnostních toků znečišťujících látek za jednotku času,

3. hmotnostních množství znečišťujících látek vztažených na jednotku produkce, nebo

4. specifických parametrů, jako je například hladina akustického výkonu,

e) přenosem tok látek určených ke skladování, úpravě nebo využití,

f) nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použitých technologií a způsobů jejich provozování, které jsou vyvinuty v měřítku umožňujícím jejich zavedení v příslušném hospodářském odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné a zároveň jsou nejúčinnější v dosahování ochrany životního prostředí jako celku,

g) standardem kvality životního prostředí souhrn požadavků stanovených na základě zvláštních právních předpisů,5) které musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě,

h) integrovaným povolením rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, včetně provozu činností přímo spojených s provozem zařízení v místě a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy6) umožňují,

i) integrovaným registrem znečišťování životního prostředí (dále jen "integrovaný registr znečišťování") databáze údajů o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích,

j) změnou zařízení změna v užívání, způsobu provozu nebo rozšíření zařízení, která může mít účinky na zdraví člověka nebo životní prostředí,

k) provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje zařízení, nebo osoba, která žádá o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, popřípadě jiného obdobného povolení podle zvláštních právních předpisů,7)

l) uživatelem registrované látky provozovatel zařízení, jakož i jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, která provozuje technickou nebo technologickou jednotku, v níž je zpracovávána nebo produkována látka evidovaná v integrovaném registru znečišťování.

HLAVA II

INTEGROVANÉ ROZHODOVÁNÍ

Řízení o vydání integrovaného povolení

§ 3

Žádost o vydání integrovaného povolení

(1) Žádost o vydání integrovaného povolení (dále jen "žádost") podává provozovatel zařízení v listinné a elektronické podobě u správního úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení, (dále jen "úřad"). Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost v listinné podobě doručena úřadu.

(2) Úřad do 20 dnů ode dne obdržení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4). Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti, platí, že žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti.

(3) Jestliže žádost neobsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4), úřad vyzve provozovatele zařízení k doplnění chybějících náležitostí žádosti v přiměřené lhůtě, která nesmí být delší než 4 měsíce, a řízení o vydání integrovaného povolení přeruší do doby doplnění všech chybějících náležitostí žádosti.

(4) Nedojde-li k doplnění žádosti ve lhůtě stanovené podle odstavce 3, úřad řízení o vydání integrovaného povolení zastaví.

§ 4

Obsah žádosti

(1) Žádost musí obsahovat

a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, a u provozovatele zařízení zapsaného v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,

b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,

c) popis zařízení a s ním spojených činností, identifikační údaje o umístění zařízení (obec, katastrální území, parcelní číslo, popř. označení stavby), popř. kategorii zařízení, pokud je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

d) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c) a e) až l) všeobecně srozumitelným způsobem,

e) popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány,

f) seznam a popis zdrojů emisí a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí,

g) charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území,

h) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí,

i) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření k předcházení vzniku odpadu, k úpravě nebo využití odpadu produkovaného zařízením,

j) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí,

k) porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,

l) popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, jako například hospodárné využívání energie, předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků, vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře, popřípadě i návrhy plánů odpadového hospodářství, návrhy bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy nebo tyto dokumenty již schválené, jedná-li se o zařízení uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo vyžadují-li to pro zařízení zvláštní právní předpisy,9)

m) návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění (§ 13),

n) rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů,10) a podklady k nim, pokud mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci,

o) podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů6) a integrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v náležitostech uvedených pod písmeny a) až n).

(2) Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění.

§ 5

Odborná podpora výkonu státní správy

Ministerstvo životního prostředí zajistí odbornou podporu výkonu státní správy v oblasti integrované prevence prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace (dále jen "agentura"). Ministerstvo životního prostředí zároveň rozšíří hlavní činnost této organizace v její zřizovací listině v souladu s větou první a rozšíří její organizační uspořádání o útvar integrované prevence. Agentura se považuje za odborně způsobilou osobu podle § 6.

§ 6

Odborně způsobilá osoba

(1) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby Ministerstvem životního prostředí k poskytování odborných vyjádření podle § 11, a to zapsáním do Seznamu odborně způsobilých osob podle odstavce 2.

(2) Ministerstvo životního prostředí po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti zapíše s uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti do Seznamu odborně způsobilých osob právnickou osobu, která prokáže způsobilost podle odstavce 3, (dále jen "odborně způsobilá osoba"). Seznam odborně způsobilých osob Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a na portálu veřejné správy.11) Na zapsání do Seznamu odborně způsobilých osob není právní nárok.

(3) Odborná způsobilost právnické osoby podle odstavce 1 musí být prokázána podklady, ze kterých vyplývá

a) dostatečná odborná úroveň,

b) dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí,

c) nezbytný počet zaměstnanců s odbornou praxí, s odpovídajícím vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi.

(4) Odborně způsobilá osoba má povinnost vykonávat činnost, k níž je pověřena, tak, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména poskytovat vyjádření podle § 11 u zařízení, které sama provozuje nebo které provozuje osoba jí ovládaná nebo ji ovládající, nebo u zařízení, pro které se podílela na vypracování žádosti.

(5) Ministerstvo životního prostředí vždy vymaže odborně způsobilou osobu ze Seznamu odborně způsobilých osob, pokud tato osoba

a) zanikne,

b) pozbude odbornou způsobilost podle odstavce 3, nebo

c) poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnost uvedenou v odstavci 4.

§ 7

Účastníci řízení

(1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy

a) provozovatel zařízení,

b) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno,

c) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno,

d) občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů,12) dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu do 30 dnů ode dne zveřejnění údajů ze žádosti podle § 8.

(2) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů,6) není-li již jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1.

§ 8

Postoupení žádosti a její zveřejnění

(1) Úřad do 7 dnů ode dne obdržení žádosti obsahující všechny předepsané náležitosti a v téže lhůtě ode dne doplnění neúplné žádosti všemi předepsanými náležitostmi zašle žádost k vyjádření

a) účastníkům řízení, kromě provozovatele zařízení, který žádost podal,

b) příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů6) a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení,

c) odborně způsobilé osobě,

d) státu, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě ovlivněno provozem zařízení, (dále jen "dotčený stát").

(2) Úřad současně ve lhůtě podle odstavce 1 na portálu veřejné správy,11) na své úřední desce a na úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, zajistí zveřejnění stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) a informaci o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí na portálu veřejné správy a na svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti. V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž úřad zveřejnil žádost na portálu veřejné správy.11)

(3) Úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí dále postoupí žádost dotčenému státu ke zveřejnění, přičemž postupuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

(4) Úřad je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních právních předpisů,13) pokud jsou tyto údaje jako chráněné v žádosti označeny. Takto nelze označit údaje podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), f) a m).

§ 9

Vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení

(1) Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení.

(2) Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaných úřadu nejsou správními rozhodnutími.

(3) Účastníci řízení mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve lhůtě uvedené v odstavci 1.

(4) Vyjádření podle odstavců 1 a 3 zaslaná úřadu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 je úřad povinen zaslat odborně způsobilé osobě nejpozději do 5 dnů ode dne jejich obdržení.

(5) K vyjádřením podle odstavce 1 zaslaným po lhůtě uvedené v odstavci 1 úřad nepřihlíží.

§ 10

Vyjádření dotčeného státu

Pokud dotčený stát požádá o projednání svého vyjádření k podané žádosti, postupuje úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. O dobu projednávání žádosti s dotčeným státem se lhůty pro vydání integrovaného povolení stanovené tímto zákonem prodlužují.

§ 11

Účast odborně způsobilé osoby

(1) Zajišťuje-li odborné vyjádření k žádosti jiná odborně způsobilá osoba než agentura, je úřad povinen smluvně zabezpečit, aby tato odborně způsobilá osoba postupovala obdobným způsobem a ve lhůtách podle odstavců 2 a 3.

(2) Agentura je povinna vypracovat návrh vyjádření k celému obsahu žádosti a k vyjádřením příslušných správních úřadů a účastníků řízení. Dále při vypracování návrhu vyjádření agentura přihlédne k vyjádření veřejnosti a dotčeného státu, pokud je od úřadu obdržela. O vypracovaném návrhu vyjádření je agentura povinna neprodleně provozovatele zařízení uvědomit a tento návrh vyjádření s ním projednat, projeví-li provozovatel zařízení o to zájem do 5 dnů ode dne uvědomění, a podle výsledku tohoto projednání vypracovat své vyjádření.

(3) Agentura své vyjádření vypracované podle odstavce 2 zašle úřadu v elektronické i v listinné podobě do 75 dnů ode dne, kdy žádost obdržela.

(4) Úřad vyjádření odborně způsobilé osoby neprodleně po jeho obdržení zveřejní po dobu 30 dnů na své úřední desce a na portálu veřejné správy.11)

§ 12

Ústní jednání o žádosti

Úřad do 5 dnů ode dne obdržení vyjádření odborně způsobilé osoby nařídí k projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání přizve kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu a příslušné správní úřady.

§ 13

Rozhodnutí o žádosti

(1) Úřad o žádosti provozovatele zařízení o vydání integrovaného povolení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne obdržení vyjádření odborně způsobilé osoby. Ve složitějších případech tuto lhůtu odvolací orgán (orgán příslušný rozhodnout o rozkladu) prodlouží o 45 dnů.

(2) Pokud po projednání žádosti podle § 12 úřad zjistí, že záměr provozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů6) nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povolení zamítne.

(3) Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti podle odstavce 2, úřad na podkladě výsledků projednání žádosti vydá integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje:

a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, pokud je přiděleno, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,

b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,

c) popis zařízení a s ním spojených činností a popis umístění zařízení,

d) podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen "závazné podmínky provozu").

(4) V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d) úřad stanoví

a) emisní limity (§ 14),

b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti, pokud k takovému riziku či ohrožení zdraví člověka může dojít,

c) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady,

d) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, lesa, podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny,

e) další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení,

f) podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie,

g) opatření pro předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků,

h) postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízení), při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka,

i) způsob monitorování emisí a přenosů, případně technických opatření, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování,

j) opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku,

k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu údaje požadované k ověření shody s integrovaným povolením.

(5) Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad je povinen do integrovaného povolení zahrnout podmínky uvedené ve vyjádření (stanovisku) příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, které se dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Úřad je povinen zahrnout do integrovaného povolení požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,14) pokud jsou v něm uvedené, nebo v integrovaném povolení uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti.

(6) Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce 4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů,6) podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením.

(7) Ministerstvo životního prostředí zašle odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí o žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti a Ministerstvu zdravotnictví k posouzení, zda došlo k pochybení při použití nejlepších dostupných technik při stanovení závazných podmínek provozu. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Ministerstvo životního prostředí nebo ministr životního prostředí při vydání rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu z těchto vyjádření vychází.

(8) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci po dobu 60 dnů zveřejní na portálu veřejné správy11) a na své úřední desce zveřejní informaci o tom, kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout.

(9) Kraj je povinen zaslat Ministerstvu životního prostředí tato rozhodnutí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí.

Způsob stanovení závazných podmínek provozu

§ 14

(1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, a další emisní limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů.6) Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie znečišťujících látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření.

(2) Emisní limity pro látky, vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku2) a že výsledkem není vyšší úroveň znečištění životního prostředí.

(3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z použití nejlepších dostupných technik na základě hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu se zřetelem k technickým charakteristikám zařízení, jeho umístění a místním podmínkám životního prostředí, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené emisní limity nesmí být mírnější než emisní limity, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů.6)

(4) Úřad může stanovit výjimky z emisních limitů na dobu nejdéle šest měsíců, jestliže provozovatel zařízení v této době plánuje uskutečnit opatření (například uvedení zařízení do provozu, krátkodobé přerušení nebo definitivní ukončení provozu zařízení) vedoucí ke snížení znečištění.

§ 15

(1) Úřad v integrovaném povolení stanoví provozovateli zařízení, který nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu.

(2) Úřad stanoví v integrovaném povolení v případě, kdy je standard kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky, které se obvykle dosahují s použitím nejlepší dostupné techniky, závazné podmínky provozu tak, aby odpovídaly možnosti použití nejlepších dostupných technik.

(3) Úřad může v případě, že některý z požadavků standardu kvality životního prostředí lze v místních podmínkách splnit jen tehdy, dojde-li k nedodržení jiného požadavku standardu kvality životního prostředí, zohlednit tuto skutečnost v integrovaném povolení za předpokladu, že bude dosaženo účelu tohoto zákona podle § 1.

§ 16

Základní povinnosti provozovatele zařízení

(1) Provozovatel zařízení je povinen

a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona,

b) ohlásit úřadu plánovanou změnu zařízení,

c) spolupracovat s příslušnými správními úřady při kontrole dodržování podmínek integrovaného povolení,

d) neprodleně hlásit úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky8) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí,

e) vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu integrovaného povolení, a to způsobem a formou stanovenou prováděcím právním předpisem.

(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44.

Přechod, kontrola, změna a zánik integrovaného povolení

§ 17

Přechod integrovaného povolení

Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce je povinen oznámit přechod integrovaného povolení úřadu do 10 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního předpisu.13)

§ 18

Kontrola

(1) Úřad provede ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a agenturou alespoň každých 8 let kontrolu, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně integrovaného povolení.

(2) Dále úřad ve spolupráci s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a agenturou vždy zkontroluje integrované povolení anebo provoz zařízení,

a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného povolení nebo, že zařízení je provozováno bez platného integrovaného povolení,

b) ohlásí-li mu provozovatel zařízení plánovanou změnu zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b),

c) došlo-li k takové změně v nejlepších dostupných technikách, která umožní významné snížení emisí bez vynaložení pro provozovatele zařízení ekonomicky neúnosných nákladů na jejich zavedení,

d) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky,

e) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů,6) nebo

f) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak, než změnou závazných podmínek provozu zařízení.

§ 19

(1) Výsledky kontroly provedené podle § 18 úřad projedná do 15 dnů od ukončení kontroly s provozovatelem zařízení.

(2) Na podkladě závěrů z projednání kontroly je úřad oprávněn

a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě stanovené úřadem opatření k nápravě,

b) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti obsahu žádosti (§ 4) se nevyžadují, nebo

c) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části;

nepostupuje-li úřad podle písmen a) až c), potvrdí soulad provozu zařízení s integrovaným povolením.

(3) Zjistí-li úřad, že v provozu zařízení došlo k podstatné změně, vyzve provozovatele zařízení k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle odstavce 2 písm. b). Zjistí-li úřad, že v provozu zařízení došlo k podstatné změně v důsledku porušení podmínek integrovaného povolení, vyzve provozovatele zařízení k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle odstavce 2 písm. b) nebo vydá rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle odstavce 2 písm. c). Podstatnou změnou se rozumí každá změna, která může mít významný negativní vliv na životní prostředí nebo na zdraví člověka. Změna, která byla nebo má být předmětem posuzování vlivů záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,14) se vždy považuje za podstatnou změnu.

(4) Úřad může též vydat rozhodnutí o zastavení provozu zařízení nebo jeho části, nepodá-li provozovatel zařízení ve lhůtě podle odstavce 2 písm. b) žádost o změnu integrovaného povolení.

(5) Při postupu podle odstavců 3 a 4 může úřad stanovit, že odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o zastavení provozu zařízení nebo jeho části není dotčena vykonatelnost podmínek integrovaného povolení uvedených v § 13 odst. 4 písm. b).

(6) Při rozhodování podle odstavců 2 až 4 musí být přihlédnuto k požadavkům na ochranu veřejného zdraví stanoveným krajským hygienikem.

§ 20

Zánik integrovaného povolení

Integrované povolení zaniká při

a) zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce,

b) ukončení provozu zařízení poté, co byly splněny podmínky integrovaného povolení spojené s ukončením provozu zařízení, nebo

c) nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu delší 8 let.

HLAVA III

INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ

§ 21

Zřízení integrovaného registru znečišťování

Ministerstvo životního prostředí zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy.11)

§ 22

Ohlašovací povinnost

(1) Uživatel registrované látky je pro účely shromažďování údajů do integrovaného registru znečišťování povinen zjistit, vyhodnotit a Ministerstvu životního prostředí ohlásit emise a přenosy látek uvedených v prováděcím právním předpise, pokud je jejich vyráběné nebo použité množství nebo množství v emisích anebo přenosech vyšší nebo shodné s množstvím stanoveným v tomto prováděcím právním předpise (dále jen "ohlašovaná látka").

(2) Uživatel registrované látky je povinen ohlásit Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce 1 a provozovatel zařízení dále údaje o výsledcích monitorování uloženého integrovaným povolením do 15. února běžného roku za předchozí kalendářní rok v listinné a v elektronické podobě. Způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob a formu ohlašování stanoví prováděcí právní předpis. První ohlašovací povinnost provozovatel zařízení a ostatní uživatelé registrované látky splní k 15. únoru 2005.

(3) Při ohlašování údajů podle odstavce 1 má uživatel registrované látky právo označit údaj obsahující identifikaci ohlašované látky za předmět obchodního tajemství, přičemž ustanovení zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena.15) Tento údaj může Ministerstvo životního prostředí dále poskytnout na vyžádání pouze správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství nelze označit identifikaci a množství ohlašované látky v emisích do ovzduší, vody a půdy. Údaj označený za obchodní tajemství Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje pod označením skupin znečišťujících látek, do nichž ohlašovaná látka patří, uvedených v seznamu znečišťujících látek stanoveném v prováděcím právním předpisu.

(4) Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele registrované látky prodloužit lhůtu podle odstavce 2, nejdéle však o 60 dnů.

§ 23

Pokud uživatel registrované látky splní ohlašovací povinnost podle § 22 tohoto zákona, není povinen hlásit stejné údaje zahrnuté do ohlašovací povinnosti dalším správním úřadům podle zvláštních právních předpisů.16)

§ 24

(1) Každý, kdo na základě zvláštních právních předpisů16) vede evidenci v oblasti životního prostředí, je povinen spolupracovat s Ministerstvem životního prostředí při propojení této evidence s integrovaným registrem znečišťování podle tohoto zákona.

(2) Vláda může nařízením stanovit způsob vedení integrovaného registru znečišťování a dalších evidencí tak, aby zajišťoval jednotu informačního systému v oblasti životního prostředí.

§ 25

Vedení evidence

(1) Uživatel registrované látky vede evidenci podkladů nezbytných pro splnění ohlašovací povinnosti podle § 22. Formu a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. Do této evidence se u zařízení zahrnují též údaje o plnění podmínek vyplývajících z integrovaného povolení. Pro tuto evidenci mohou být využity shodné údaje evidované podle zvláštních právních předpisů.16)

(2) Uživatel registrované látky je povinen uchovávat veškeré údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování a dokumentaci, na jejímž základě byly tyto údaje zpracovány, po dobu 5 let. Po uplynutí této lhůty se postupuje podle zvláštních právních předpisů.17)

§ 26

Zveřejňování údajů z integrovaného registru znečišťování

(1) Ministerstvo životního prostředí zveřejňuje údaje ohlašované do integrovaného registru znečišťování do 30. září běžného roku za předchozí kalendářní rok na portálu veřejné správy.11) Ministerstvo životního prostředí každoročně publikuje v listinné podobě nebo v elektronické podobě informace vybrané a zpracované na základě údajů ohlašovaných do integrovaného registru znečišťování.

(2) Ministerstvo životního prostředí zpřístupňuje a předává údaje z integrovaného registru znečišťování ostatním správním úřadům.

(3) Ministerstvo životního prostředí zabezpečuje předávání údajů z integrovaného registru znečišťování v souladu s mezinárodními závazky.18)

HLAVA IV

SYSTÉM VÝMĚNY INFORMACÍ O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH

§ 27

(1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách zahrnuje:

a) sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech vydávaných Evropskými společenstvími (dále jen "dokumenty Evropských společenství") a sledování vývoje nejlepších dostupných technik v České republice,

b) zajišťování autorizovaných překladů dokumentů Evropských společenství, jejich zveřejňování a výklad,

c) předávání a zveřejňování informací o vývoji nejlepších dostupných technik a zveřejňování seznamu zařízení,

d) hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik podle hledisek uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, zejména v rámci

1. podmínek stanovených v pravomocných integrovaných povoleních,

2. plnění ohlašovacích povinností podle hlavy III,

3. výsledků provedených kontrol,

e) předávání výsledků hodnocení podle písmene d) příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství.

(2) Systém výměny informací zabezpečuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství, Českou inspekcí životního prostředí (dále jen "inspekce"), kraji a agenturou.

(3) Způsob a rozsah zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách stanoví vláda nařízením.

HLAVA V

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY

§ 28

Státní správu podle tohoto zákona vykonávají

a) Ministerstvo životního prostředí,

b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,

c) Ministerstvo zemědělství,

d) Ministerstvo zdravotnictví,

e) kraje,

f) inspekce,

g) krajský hygienik.19)

§ 29

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo životního prostředí

a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle tohoto zákona,

b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím kraje,

d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce,

e) provádí kontrolu integrovaného povolení anebo provozu zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a podle tohoto zákona postupuje na základě výsledků kontroly,

f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad a předává informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,

h) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství,

i) zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování,

j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem,

k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropských společenství v oblasti vymezené tímto zákonem.

§ 30

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu

a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie zařízení 1, 2, 3, 4 a 6.1, 6.2, 6.3, 6.7 a 6.8 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,

c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik,

d) zabezpečuje systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

§ 31

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo zemědělství

a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie zařízení 6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropských společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,

b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,

c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik.

§ 32

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.

§ 33

Kraj

Kraj v přenesené působnosti

a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

b) provádí kontrolu integrovaného povolení anebo provozu zařízení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,

c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 2 a 3,

d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty,

e) vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení podle § 42,

f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.

§ 34

Česká inspekce životního prostředí

Inspekce

a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením s výjimkou kontroly podle § 18,

b) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození životního prostředí nebo značné materiální škody,

c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 1 až 5,

d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty,

e) předává kraji výsledky z provedených kontrol, pokud na základě těchto kontrol zjistí porušení povinností, za které ukládá pokuty kraj,

f) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.

§ 35

Krajský hygienik

(1) Krajský hygienik

a) stanovuje v řízení o vydání integrovaného povolení závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity,

b) kontroluje z hlediska ochrany veřejného zdraví v termínu projednaném s inspekcí nebo v případě postupu podle § 18 v termínu projednaném s úřadem integrované povolení anebo provoz zařízení,

c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka,

d) ukládá pokuty podle § 37 odst. 3 a 6.

(2) Za podmínek podle zvláštního právního předpisu20) mohou kontrolní zjištění provádět zaměstnanci krajské hygienické stanice.

§ 36

(1) Inspektoři inspekce, pověření zaměstnanci kraje, Ministerstva životního prostředí a krajský hygienik při kontrole podle tohoto zákona jsou oprávněni

a) vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na dotčené nemovitosti nebo do dotčených nemovitostí,

b) požadovat potřebné údaje, doklady a ústní, popřípadě písemná vysvětlení týkající se předmětu kontroly podle tohoto zákona,

c) nařídit či provést zkoušky a odebírání vzorků, měření emisí, průtoků a podobně,

d) pořizovat a evidovat dokumentaci.

(2) Inspektoři inspekce, pověření zaměstnanci kraje, Ministerstva životního prostředí a krajský hygienik při kontrole podle tohoto zákona jsou povinni

a) prokázat se průkazem opravňujícím k výkonu kontroly,

b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem kontroly; povinnost poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu není tímto dotčena,15)

c) dodržovat bezpečnostní a další předpisy upravující činnost provozovatele zařízení; toto ustanovení se nevztahuje na omezení práva vykonat kontrolu,

d) pořizovat protokol o provedených zkouškách a odběrech vzorků.

(3) Inspektoři inspekce, pověření zaměstnanci kraje, Ministerstva životního prostředí a krajský hygienik jsou při kontrole podle tohoto zákona povinni vzájemně se informovat o výsledcích kontroly a uložených opatřeních a jsou oprávněni vyžádat si předložení informace o výsledku kontroly též v elektronické podobě.

(4) Provozovatel zařízení je povinen umožnit inspektorům inspekce, pověřeným zaměstnancům kraje, Ministerstva životního prostředí a krajskému hygienikovi při provádění kontroly podle tohoto zákona vstup na dotčené nemovitosti, odebírání vzorků a je povinen poskytovat jim součinnost.

(5) Na výkon práv a povinností podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje zvláštní právní předpis.21)

HLAVA VI

POKUTY

§ 37

(1) Pokutu do výše 500 000 Kč inspekce uloží uživateli registrované látky, jestliže:

a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 22,

b) nedoplní ve stanovené lhůtě chybějící údaje do integrovaného registru znečišťování, nebo

c) uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 22 nepravdivé údaje.

(2) Pokutu do výše 1 000 000 Kč kraj uloží provozovateli zařízení nebo inspekce uloží provozovateli zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, jestliže

a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) a d),

b) uvede nepravdivé údaje v žádosti podle § 4, které mohou mít vliv na rozhodnutí o integrovaném povolení, nebo

c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle § 19 odst. 2 písm. b).

(3) Pokutu do výše 2 000 000 Kč uloží kraj, inspekce nebo krajský hygienik, jestliže provozovatel zařízení nesplnil povinnost podle § 16 odst. 1 písm. c), a to tím, že neumožnil inspektorům inspekce, pověřeným zaměstnancům kraje, Ministerstva životního prostředí a zaměstnancům krajské hygienické stanice při kontrole podle tohoto zákona vstup na dotčené nemovitosti, odebírání vzorků a neposkytl jim součinnost. Pokutu uloží ten orgán státní správy, kterému nebyla prokazatelně poskytnuta spolupráce; v případě, že tato povinnost nebyla splněna vůči více orgánům státní správy, uloží pokutu inspekce.

(4) Pokutu do výše 4 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli zařízení, jestliže provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení nebo neplní podmínky integrovaného povolení.

(5) Pokutu do výše 7 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli zařízení, jestliže

a) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení ohrozil nebo ohrožuje životní prostředí,

b) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení poškodil nebo poškozuje životní prostředí,

c) nesplní ve stanovené lhůtě opatření k nápravě nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19, nebo

d) neomezí nebo nezastaví provoz zařízení na základě rozhodnutí podle § 34 písm. b).

(6) Pokutu do výše 7 000 000 Kč krajský hygienik uloží provozovateli zařízení, jestliže:

a) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení ohrozil nebo ohrožuje zdraví člověka,

b) neplněním podmínek integrovaného povolení nebo provozováním zařízení bez platného integrovaného povolení poškodil nebo poškozuje zdraví člověka, nebo

c) neomezí nebo nezastaví provoz zařízení na základě rozhodnutí vydaného podle § 35 odst. 1 písm. c).

§ 38

(1) Při rozhodování o výši pokuty inspekce, kraj nebo krajský hygienik přihlíží zejména k závažnosti porušení povinnosti, době trvání protiprávního stavu, ke vzniklým nebo hrozícím škodlivým následkům v oblasti životního prostředí nebo v oblasti zdraví člověka a k výši pokut ukládaných podle jiných právních předpisů6) za porušení obdobných povinností.

(2) Dojde-li v době do uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému porušení stejných povinností, za které již byla uložena pokuta, inspekce, kraj nebo krajský hygienik uloží pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit pouze do 1 roku ode dne, kdy se inspekce, kraj nebo krajský hygienik dověděli o tom, že provozovatel zařízení nebo uživatel registrované látky porušil stanovenou povinnost, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Je-li porušena povinnost vyplývající z tohoto zákona nebo z integrovaného povolení a současně ze zvláštního právního předpisu,6) uloží se pokuta pouze podle tohoto zákona.

(5) Za porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením nelze uložit pokutu podle zvláštních právních předpisů.6)

§ 39

(1) Inspekce, kraj nebo krajský hygienik na podkladě žádosti provozovatele zařízení rozhodne o zastavení řízení o uložení pokuty podle tohoto zákona, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) provozovatel zařízení zajistil odstranění následků porušení povinnosti,

b) provozovatel zařízení přijal opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu, a

c) uložení pokuty by vzhledem k opatřením učiněným provozovatelem zařízení vedlo k nepřiměřené tvrdosti.

(2) Z důvodu provádění opatření podle odstavce 1 písm. a) a b) může inspekce, kraj nebo krajský hygienik řízení o uložení pokuty na žádost provozovatele zařízení přerušit, a to nejdéle na dobu 1 roku.

§ 40

Výnos z pokut

Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje a jsou vybírány a vymáhány příslušným finančním úřadem. Při vybírání a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.22) Pokuty uložené krajem vybírá a vymáhá kraj, výnos z pokut je příjmem kraje. Vybírání, vymáhání a výnos z pokut uložených krajským hygienikem se řídí zákonem o ochraně veřejného zdraví.23)

§ 41

Inspekce je povinna neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona zaslat toto rozhodnutí příslušnému finančnímu úřadu.

HLAVA VII

PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

Přechodná ustanovení

§ 42

Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) do 30. října 1999 a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povolení k tomuto datu.

§ 43

Provozovatel zařízení, které

a) uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže se zároveň nejedná o zařízení uvedené v § 42,

b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního právního předpisu,24)

podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu žádost o vydání integrovaného povolení.

§ 44

(1) Provozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle § 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly pro zařízení vydány podle jiných právních předpisů.6)

(2) Úřad v integrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro zařízení podle § 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují integrovaným povolením.

(3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst. 2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky.

Závěrečná ustanovení

§ 45

Stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) pro zařízení [§ 2 písm. a)] nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení.

§ 46

(1) Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly podle zvláštních právních předpisů6) vydány nebo nabyly právní moci před nabytím právní moci územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu,7) se integrovaným povolením nenahrazují.

(2) Při vydání integrovaného povolení po vydání územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru7) úřad vychází též z rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, vydaných podle zvláštních právních předpisů,6) které tvořily podklad pro tato rozhodnutí.

(3) Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů6) a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolením nedotčeny.

(4) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak, postupuje se podle zvláštních právních předpisů.6)

(5) V řízení o změně integrovaného povolení se postupuje podle § 3 až 15.

(6) Pokud tento zákon výslovně nestanoví jinak, vztahuje se na řízení podle tohoto zákona správní řád.25) Na § 6 se nevztahuje správní řád.25)

(7) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů.26)

§ 47

Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů

(1) Vláda vydá nařízení k provedení § 22 odst. 1 až 3 a § 27 odst. 3.

(2) Vláda může vydat nařízení k provedení § 24 odst. 2.

(3) Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 3 a § 25 odst. 1.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).