Zákon o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) - HLAVA II - INTEGROVANÉ POVOLENÍ

HLAVA II

INTEGROVANÉ POVOLENÍ

Řízení o vydání integrovaného povolení

§ 3

Žádost o vydání integrovaného povolení

(1) Žádost o vydání integrovaného povolení (dále jen "žádost") podává provozovatel zařízení správnímu úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení (dále jen „úřad“)

a) v elektronické podobě, nebo

b) v listinné a elektronické podobě.

Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost doručena úřadu, v případě podání uvedeném pod písmenem b) dnem, kdy byla úřadu doručena žádost v listinné podobě.

(2) V případě podání podle odstavce 1 písm. a) si může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických důvodů, vyžádat podklady, které jsou součástí žádosti, v listinné podobě. Tento požadavek musí s odůvodněním a přiměřenou lhůtou sdělit žadateli do 20 dnů ode dne doručení žádosti. Po dobu vyřizování tohoto požadavku se řízení o vydání integrovaného povolení přerušuje.

(3) V případě podání podle odstavce 1 písm. b) může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, upustit od elektronické podoby mapových, obrazových nebo grafických podkladů, které jsou součástí žádosti.

(4) V případě podání žádosti podle odstavce 1 písm. b) nebo doplnění podkladů v listinné podobě podle odstavce 2 je rozhodující znění listinné podoby žádosti.

(5) Úřad do 20 dnů ode dne doručení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4) a zda je zařízení v žádosti vymezeno v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti, považuje se žádost za úplnou. Úřad může vyzvat provozovatele zařízení k doplnění kopií žádosti v listinné podobě nebo v elektronické podobě na elektronických nosičích dat podle počtu účastníků řízení a dotčených správních úřadů.

(6) Pokud úřad po uplynutí lhůty podle odstavce 5 v průběhu řízení dojde k závěru, že bez dalšího doplnění žádosti není možné pokračovat v řízení, vyzve provozovatele zařízení k jejímu doplnění. S doplněním žádosti musí být seznámeni všichni účastníci řízení.

§ 3a

Předběžná informace o žádosti

Před podáním žádosti úřad poskytne provozovateli zařízení na jeho žádost předběžnou informaci podle správního řádu²⁹) o předepsaných náležitostech žádosti (§ 4) a o vymezení zařízení v žádosti v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

§ 4

Obsah žádosti

(1) Žádost musí obsahovat

a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, pokud je přiděleno,

b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu určenou pro doručování, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,

c) popis činnosti, identifikační údaje o umístění činnosti (obec, katastrální území, parcelní číslo, popř. označení stavby), popř. kategorii činnosti, pokud je uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu a určení hlavní činnosti,

d) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c), e) až l) a p) všeobecně srozumitelným způsobem,

e) popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány,

f) seznam a popis zdrojů emisí a zdrojů hluku, vibrací a neionizujícího záření a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a zdraví lidí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí,

g) charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace a stávajícího stavu znečištění půdy a podzemních vod), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území,

h) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí,

i) popis opatření k předcházení vzniku, k přípravě opětovného použití, recyklaci a využití odpadů, které v zařízení vznikají,

j) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí,

k) porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,

l) popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, jako například hospodárné využívání energie, předcházení haváriím⁸) a omezování jejich případných následků, vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře,

m) návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění (§ 13), včetně vyhodnocení souladu návrhu se závěry o nejlepších dostupných technikách, případně i včetně odborného posouzení (§ 14 odst. 5),

n) rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů,¹⁰) a podklady k nim, pokud mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci,

o) podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů⁶) a integrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v náležitostech uvedených pod písmeny a) až n),

p) přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikám a opatřením prověřených provozovatelem zařízení,

q) základní zprávu (§ 4a), pokud je provozovatel zařízení povinen zajistit její vypracování,

r) údaj o tom, zda provozovatel žádá o vydání integrovaného povolení před vydáním, nebo po vydání stavebního povolení, nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, podle zvláštního právního předpisu²⁴).

(2) Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění.

§ 4a

Základní zpráva

(1) Pokud jsou v zařízení používány, vyráběny nebo ze zařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod³⁰) v místě zařízení, je provozovatel zařízení povinen zajistit vypracování základní zprávy a předložit základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti.

(2) Základní zpráva musí obsahovat informace, které jsou zapotřebí k určení stavu znečištění půdy a podzemních vod, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení provozu zařízení podle § 15a. Náležitosti základní zprávy stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Základní zprávu mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracícho geologických pracích³¹).

(4) Pro zpracování základní zprávy lze využít dokumenty týkající se znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení, zpracované podle jiných právních předpisů³²).

§ 5

Odborná podpora výkonu státní správy

Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) zajistí odbornou podporu výkonu státní správy v oblasti integrované prevence prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace (dále jen "agentura"). Ministerstvo zároveň rozšíří hlavní činnost této organizace v její zřizovací listině v souladu s větou první a rozšíří její organizační uspořádání o útvar integrované prevence.

§ 5a

Informační systém integrované prevence

(1) Informační systém integrované prevence je celostátní informační systém veřejné správy³³), který spravuje ministerstvo, a je součástí jednotného informačního systému životního prostředí.

(2) Informační systém integrované prevence slouží k zajištění veškerých povinností vztahujících se ke zveřejňování informací a přístupu veřejnosti k informacím podle tohoto zákona.

(3) Ministerstvo metodicky řídí a koordinuje postup příslušných orgánů veřejné správy při zveřejňování údajů v informačním systému integrované prevence podle tohoto zákona.

(4) V informačním systému integrované prevence jsou pro účely zveřejnění vedeny tyto údaje:

a) stručné shrnutí údajů ze žádosti [§ 4 odst. 1 písm. d)],

b) Seznam odborně způsobilých osob včetně vydaných osvědčení o zápisu (§ 6 odst. 2),

c) jednotný zkušební řád a požadavky na rozsah odborných znalostí, jejichž prokázání je podmínkou zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob (§ 6 odst. 5),

d) vyjádření odborně způsobilé osoby (§ 11),

e) rozhodnutí o žádosti (§ 13 odst. 2 a 3), o změně integrovaného povolení (§ 19a odst. 4), o sloučení integrovaných povolení (§ 20a), o zrušení integrovaného povolení (§ 20 odst. 2) a o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona (§ 20 odst. 3),

f) rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o žádosti (§ 13 odst. 11),

g) informace o udělených výjimkách z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5),

h) ohlášené údaje o plnění podmínek integrovaného povolení (§ 16a odst. 1),

i) změny provozovatelů zařízení (§ 17),

j) úplná znění integrovaných povolení (§ 19a odst. 7),

k) zprávy o kontrolách (§ 20b odst. 9),

l) seznam zařízení, pro která bylo vydáno integrované povolení podle tohoto zákona, a jejich provozovatelů,

m) informace o závěrech o nejlepších dostupných technikách a referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách,

n) informace o povinnostech České republiky vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění¹),

o) další informace z oblasti integrované prevence v rámci České republiky a Evropské unie.

(5) Údaje z informačního systému integrované prevence uvedené v odstavci 4 jsou zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva.

(6) Údaje z informačního systému integrované prevence jsou využívány k plnění povinností České republiky vyplývajících z příslušných právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění¹).

Odborně způsobilá osoba

§ 6

(1) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby nebo fyzické osoby ministerstvem k poskytování odborných vyjádření podle § 11, a to zapsáním do Seznamu odborně způsobilých osob podle odstavce 2.

(2) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti zapíše s uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti do Seznamu odborně způsobilých osob právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která prokáže způsobilost podle odstavců 3 a 4 (dále jen „odborně způsobilá osoba“). O provedení tohoto zápisu vydá ministerstvo odborně způsobilé osobě osvědčení. Seznam odborně způsobilých osob ministerstvo zveřejňuje ve Věstníku ministerstva a prostřednictvím informačního systému integrované prevence. Pokud fyzická nebo právnická osoba nebyla na základě žádosti podle odstavce 3 zapsána do Seznamu odborně způsobilých osob, ministerstvo ji o tom sdělením uvědomí do 15 dnů ode dne zjištění skutečnosti, na jejímž základě zápis nebyl proveden.

(3) K žádosti fyzické nebo právnické osoby o zapsání do Seznamu odborně způsobilých osob musí být doloženy podklady, ze kterých vyplývá

a) dostatečná odborná úroveň pro danou kategorii činnosti, zejména v oblasti integrované prevence a omezování znečištění a nejlepších dostupných technik,

b) dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí,

c) nezbytný počet zaměstnanců s odbornou praxí, s odpovídajícím vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi, jde-li o právnickou osobu, nebo odborná praxe v oboru, odpovídající vysokoškolské vzdělání, znalosti a schopnosti, jde-li o fyzickou osobu,

d) kategorie činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pro něž je žádáno o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob,

e) bezúhonnost fyzické osoby nebo zaměstnanců právnické osoby podle písmene c).

(4) Fyzickou nebo právnickou osobu lze zapsat do Seznamu odborně způsobilých osob pouze ze předpokladu, že fyzická osoba nebo zaměstnanci právnické osoby uvedení v odstavci 3 písm. c) prokázali odborné znalosti z oblastí v působnosti tohoto zákona, zejména použití nejlepších dostupných technik, použití emisních limitů, používaných technik a jejich dopadů na životní prostředí, a rovněž znalostí právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí v rozsahu příslušných kategorií činností a souvisejících aspektů technické ochrany životního prostředí. Odborné znalosti jsou prokazovány zkouškou před příslušnou komisí složenou ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství.

(5) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti vypracuje podrobnější požadavky na rozsah odborných znalostí, jejichž prokázání je podmínkou zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob, pro jednotlivé kategorie činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Tyto požadavky a jednotný zkušební řád ministerstvo zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence.

(6) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností odborně způsobilé osoby podle tohoto zákona. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle jiného právního předpisu³⁴) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. U cizinců je dokladem o bezúhonnosti obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový doklad nevydává. Při uznání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu³⁵).

(7) Odborně způsobilá osoba má povinnost vykonávat činnost, k níž je pověřena, tak, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména poskytovat vyjádření podle § 11 u zařízení, které sama provozuje nebo které provozuje osoba jí ovládaná nebo ji ovládající, nebo u zařízení, pro které se podílela na vypracování žádosti.

(8) Odborně způsobilá osoba je povinna oznámit ministerstvu změnu údajů uvedených v osvědčení o provedení zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.

§ 6a

(1) Zápis do Seznamu odborně způsobilých osob je platný na dobu určitou, nejdéle na dobu 5 let. Žádost o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob lze podat opakovaně.

(2) Platnost zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob se prodlužuje nejdéle o dalších 5 let, pokud odborně způsobilá osoba nadále splňuje podmínky pro výkon činnosti odborně způsobilé osoby podle tohoto zákona a požádá o prodloužení platnosti zápisu alespoň 6 měsíců před uplynutím stanovené doby jeho platnosti. Ministerstvo o prodloužení zápisu vydá odborně způsobilé osobě osvědčení. Odborně způsobilá osoba, které nebyl zápis prodloužen, může znovu požádat o prodloužení zápisu nejdříve po uplynutí 1 roku.

(3) V případě zveřejnění nového referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách, nových závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo jejich změn může ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu provést ověření odborné způsobilosti u všech odborně způsobilých osob zapsaných v Seznamu odborně způsobilých osob s rozsahem odborné způsobilosti, který zahrnuje danou kategorii činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Odborná způsobilost je ověřována zkouškou před příslušnou komisí složenou ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství. Odborně způsobilé osoby jsou povinny prokázat odborné znalosti z oblastí v působnosti tohoto zákona ve vazbě na zveřejněné dokumenty uvedené ve větě první. Ministerstvo písemně sdělí dotčeným odborně způsobilým osobám termín zkoušky alespoň 30 dnů předem.

(4) Odborně způsobilá osoba je povinna podrobit se kontrole výkonu činnosti. Kontrolu odborně způsobilých osob provádí ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti.

(5) Ministerstvo vymaže odborně způsobilou osobu ze Seznamu odborně způsobilých osob, pokud tato osoba

a) zanikne, jde-li o právnickou osobu, nebo zemře či je prohlášena za mrtvou, jde-li o fyzickou osobu,

b) pozbude odbornou způsobilost podle § 6 odst. 3,

c) poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnost uvedenou v § 6 odst. 7,

d) při ověření odborné způsobilosti podle odstavce 3 neprokáže požadované odborné znalosti, nebo

e) při kontrole výkonu činnosti podle odstavce 4 jsou zjištěny závažné nedostatky.

(6) O výmazu ze Seznamu odborně způsobilých osob z důvodů podle odstavce 5 písm. b) až e) ministerstvo současně sdělením uvědomí odborně způsobilou osobu, které se provedený výmaz týká.

(7) Odborně způsobilá osoba, která byla vymazána ze Seznamu odborně způsobilých osob na základě odstavce 5 písm. c) až e), může opětovně podat žádost o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob pro tutéž kategorii činnosti podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu nejdříve po uplynutí 3 let ode dne jejího výmazu ze Seznamu odborně způsobilých osob.

§ 6b

(1) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také právnická osoba, pokud prokáže, že

a) byla založena podle práva jiného členského státu Evropské unie a má své sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území jiného členského státu Evropské unie a

b) je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(2) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také fyzická osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, pokud prokáže, že

a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a

b) je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

(3) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo odstavce 2 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit ministerstvu před zahájením činnosti uvedené v § 11. Pro činnosti těchto osob platí obdobně § 6 odst. 7.

§ 7

Účastníci řízení

(1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy

a) provozovatel zařízení,

b) vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení,

c) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno,

d) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno,

e) občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů,¹²) dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti podle § 8.

(2) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů,⁶) není-li již jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1.

§ 8

Rozeslání žádosti a její zveřejnění

(1) Úřad do 7 dnů ode dne, kdy žádost shledá úplnou, ji zašle k vyjádření

a) účastníkům řízení, kromě provozovatele zařízení, který žádost podal,

b) příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů⁶) a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení,

c) státu, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě ovlivněno provozem zařízení, (dále jen "dotčený stát").

(2) Úřad současně ve lhůtě podle odstavce 1 prostřednictvím informačního systému integrované prevence, na své úřední desce a na úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, zajistí zveřejnění stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) a informaci o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí a na svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti. V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž úřad zveřejnil stručné shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) prostřednictvím informačního systému integrované prevence.

(3) Úřad dále postoupí žádost dotčenému státu ke zveřejnění, přičemž postupuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

(4) Úřad je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních právních předpisů,¹³) pokud jsou tyto údaje jako chráněné v žádosti označeny. Takto nelze označit údaje podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), f) a m).

§ 9

Vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení

(1) Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení.

(2) Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaná úřadu nejsou správními rozhodnutími.

(3) Účastníci řízení mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve lhůtě uvedené v odstavci 1.

(4) K vyjádřením zaslaným po lhůtě uvedené v odstavci 1 úřad nepřihlíží.

§ 10

Vyjádření dotčeného státu

Pokud dotčený stát požádá o projednání svého vyjádření k podané žádosti, postupuje úřad v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. O dobu projednávání žádosti s dotčeným státem se lhůty pro vydání integrovaného povolení stanovené tímto zákonem prodlužují.

§ 11

Vyjádření odborně způsobilé osoby

(1) Úřad si může k posouzení žádosti vyžádat zpracování odborného vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik nebo ve zvláště složitých případech k celé žádosti. Odborné vyjádření může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba podle § 6. O tomto postupu informuje úřad neprodleně účastníky řízení.

(2) Vyjádření odborně způsobilé osoby k použití nejlepších dostupných technik musí minimálně obsahovat

a) porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,

b) posouzení návrhu závazných podmínek provozu zařízení včetně vyhodnocení jejich souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách a jejich technické splnitelnosti a

c) vyhodnocení odborného posouzení podle § 14 odst. 5, pokud bylo předloženo, v případech podle § 14 odst. 6 a 7 stanovisko k určení nejlepších dostupných technik.

(3) Odborně způsobilá osoba zašle odborné vyjádření úřadu do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržela. Pokud úřad neshledá důvody k vrácení vyjádření k dopracování, do 5 pracovních dnů od jeho obdržení jej zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 15 dnů.

(4) Úřad může odborné vyjádření vrátit odborně způsobilé osobě k dopracování do 5 pracovních dnů od jeho obdržení. Odborně způsobilá osoba vyjádření dopracuje podle pokynů úřadu do 10 dnů ode dne, kdy jí bylo vráceno. Dopracované odborné vyjádření úřad zveřejní neprodleně po jeho obdržení způsobem podle odstavce 3.

§ 12

Ústní jednání o žádosti

(1) Úřad může po uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1 nebo 3 nebo v případě postupu podle § 11 odst. 1 po obdržení odborného vyjádření nařídit k projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání úřad může přizvat kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu, Českou inspekci životního prostředí (dále jen "inspekce") a příslušné správní úřady. Úřad nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení. Vyžádal-li si úřad k posouzení žádostí zpracování odborného vyjádření, může se ústní jednání konat až po uplynutí doby, po kterou bylo odborné vyjádření zveřejněno na úřední desce úřadu podle § 11 odst. 3.

(2) Účastník řízení může požádat o provedení ústního jednání ve lhůtě pro zaslání vyjádření podle § 9 odst. 1 a 3 nebo v případě vyžádání odborného vyjádření ve lhůtě pro jeho zaslání úřadu podle § 11 odst. 3.

§ 13

Rozhodnutí o žádosti

(1) Úřad o žádosti provozovatele zařízení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1. Využije-li úřad postup podle § 11, pak lhůta pro rozhodnutí o žádosti běží ode dne obdržení odborného vyjádření.

(2) Pokud po projednání žádosti úřad zjistí, že záměr provozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů⁶) nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povolení zamítne.

(3) Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti podle odstavce 2, úřad na podkladě výsledků projednání žádosti vydá integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje:

a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, pokud je přiděleno, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,

b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,

c) popis zařízení a popis umístění zařízení,

d) podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen "závazné podmínky provozu"),

e) výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů⁶), které se nahrazují integrovaným povolením.

(4) V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d) úřad stanoví

a) emisní limity (§ 14),

b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a podmínky zajišťující při úplném ukončení provozu zařízení navrácení místa provozu zařízení do stavu v souladu s požadavky § 15a,

c) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady a opatření ke sledování odpadů, které v zařízení vznikají,

d) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, podzemních a povrchových vod,

e) další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení,

f) opatření pro hospodárné využívání surovin a energie,

g) opatření pro předcházení haváriím⁸) a omezování jejich případných následků,

h) postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, zkušební provoz podle zvláštního právního předpisu²⁴), poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízení),

i) způsob monitorování emisí technická opatření k monitorování emisí, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování; v případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) též požadavek, aby výsledky monitorování emisí byly k dispozici pro shodná časová období a referenční podmínky jako v případě úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami,

j) opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku,

k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu pravidelně alespoň jednou za rok výsledky monitorování emisí a další požadované údaje, které úřadu umožní kontrolu plnění podmínek integrovaného povolení; v případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) též shrnutí výsledků monitorování emisí umožňující srovnání s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami,

l) postupy a požadavky na pravidelnou údržbu zařízení a postupy k zabránění emisím do půdy a podzemních vod a způsoby monitorování půdy a podzemních vod v souvislosti s příslušnými nebezpečnými látkami, které se mohou na daném místě vyskytovat, a s ohledem na možnost znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení,

m) podmínky pro posouzení dodržování emisních limitů; tyto podmínky mohou být nahrazeny odkazem na jiné právní předpisy³⁶).

(5) Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad v odůvodnění integrovaného povolení rovněž uvede, na základě jakých závěrů o nejlepších dostupných technikách a referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách byly uloženy závazné podmínky provozu. V případě udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5 musí odůvodnění integrovaného povolení obsahovat konkrétní důvody pro udělení této výjimky, včetně závěrů odborného posouzení, a odůvodnění závazných podmínek provozu stanovených na základě udělené výjimky.

(6) Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce 4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů,⁶) podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením. Tato rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy nelze po vydání integrovaného povolení vydat podle zvláštních právních předpisů⁶).

(7) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají použití nejlepších dostupných technik v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství, případně dalších technických aspektů provozu zařízení souvisejících s těmito nejlepšími dostupnými technikami, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti k posouzení, zda došlo k pochybení při použití příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách a referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách při stanovení závazných podmínek provozu. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Tato vyjádření jsou podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu.

(8) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají podmínek souvisejících s ochranou veřejného zdraví, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu zdravotnictví, které se k odvolání nebo rozkladu vyjádří z hlediska ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví zašle své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Toto vyjádření je podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu.

(9) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 30 dnů zveřejní informaci o tom, kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout. Pokud byla žádost projednána podle § 10, uvědomí úřad o rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 dotčený stát.

(10) Krajský úřad je povinen zaslat ministerstvu tato rozhodnutí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí.

(11) Bylo-li rozhodnutím o odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti podle odstavce 2 nebo 3 řízení skončeno, zveřejní ministerstvo rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu do 5 dnů ode dne jeho nabytí právní moci prostřednictvím informačního systému integrované prevence.

Způsob stanovení závazných podmínek provozu

§ 14

(1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, a další emisní limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů.⁶) Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie znečišťujících látek a příslušné limity pro hluk, vibrace a neionizující záření³⁷). Vztahují-li se na zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu,^14a) úřad stanoví emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu. Emisní limity mohou být doplněny nebo nahrazeny ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními, která zajistí rovnocennou úroveň ochrany životního prostředí.

(2) Emisní limity pro znečišťující látky a příslušné limity pro vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení. K ředění před místem, kde emise opouští zařízení, se při stanovení emisních limitů nepřihlíží. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku²) a že výsledkem není větší znečištění životního prostředí.

(3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z nejlepších dostupných technik a použije závěry o nejlepších dostupných technikách, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené závazné podmínky provozu nesmí být mírnější než podmínky provozu, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů.⁶)

(4) Úřad stanoví emisní limity, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách, a to jedním z těchto způsobů

a) stanovením emisních limitů, které nepřekračují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami; tyto emisní limity jsou vyjádřeny za stejné období jako úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami nebo za období kratší a za totožných referenčních podmínek, nebo

b) stanovením jiných emisních limitů, než jsou hodnoty uvedené v písmeni a), pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky.

Použije-li se postup podle písmene b), úřad nejméně jednou ročně posoudí výsledky monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za běžných provozních podmínek nepřekračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.

(5) Úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější emisní limity, než je stanoveno v odstavci 4. Postup lze použít, pouze pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o nejlepších dostupných technikách vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů

a) zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí, nebo

b) technické charakteristiky daného zařízení.

Náležitosti obsahu odborného posouzení stanoví prováděcí právní předpis.

(6) Stanoví-li úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které nejsou popsány v žádných příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách, postupuje tak, aby

a) byly parametry dotyčné techniky určeny se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 3 a

b) byly splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5.

Neobsahují-li příslušné závěry o nejlepších dostupných technikách hodnoty emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, musí použitá technika zajišťovat míru ochrany životního prostředí rovnocennou nejlepším dostupným technikám popsaným v závěrech o nejlepších dostupných technikách.

(7) Nevztahují-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách na činnosti nebo typ výrobního procesu prováděné v zařízení nebo nezabývají-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách všemi možnými dopady činnosti nebo procesu na životní prostředí, stanoví úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které po projednání s provozovatelem zařízení určí pro dotyčné činnosti nebo procesy, přičemž zvláštní pozornost věnuje kritériím uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(8) Při stanovení požadavků na monitorování emisí úřad vychází z požadavků na monitorování, které jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, pokud existují. Úřad stanoví minimální frekvenci monitorování tak, aby bylo zajištěno pravidelné monitorování půdy alespoň jedenkrát za 10 let a pravidelné monitorování podzemních vod jedenkrát za 5 let, není-li toto monitorování založeno na systematickém hodnocení rizika znečištění.

(9) Úřad může ke zkoušení a použití nově vznikajících technik udělit dočasnou výjimku z emisních limitů stanovených podle odstavců 3 až 7 v celkové délce nepřesahující 9 měsíců, je-li po uplynutí uvedené lhůty používání techniky buď zastaveno, nebo se při činnosti dosáhne alespoň úrovně emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami.

(10) Do přijetí rozhodnutí podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o závěrech o nejlepších dostupných technikách na úrovni Evropské unie se pro účely stanovení závazných podmínek provozu použijí závěry o nejlepších dostupných technikách z referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách přijatých Evropskou komisí před 6. lednem 2011, s výjimkou emisních limitů podle odstavců 4 a 5.

§ 15

(1) Úřad v integrovaném povolení stanoví provozovateli zařízení, který nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu.

(2) Úřad stanoví v integrovaném povolení v případě, kdy je standard kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky, které se obvykle dosahují s použitím nejlepší dostupné techniky, závazné podmínky provozu tak, aby odpovídaly možnosti použití nejlepších dostupných technik.

(3) Úřad může v případě, že některý z požadavků standardu kvality životního prostředí lze v místních podmínkách splnit jen tehdy, dojde-li k nedodržení jiného požadavku standardu kvality životního prostředí, zohlednit tuto skutečnost v integrovaném povolení za předpokladu, že bude dosaženo účelu tohoto zákona podle § 1.

§ 15a

Ukončení provozu zařízení

(1) Závazné podmínky provozu týkající se úplného ukončení provozu zařízení stanoví úřad v integrovaném povolení tak, aby bylo zajištěno dodržení odstavců 2 až 5.

(2) Ukončení provozu zařízení nesmí být spojeno s ohrožením životního prostředí a s rizikem vyšší úrovně znečištění. Provozovatel zařízení je vždy povinen uvést místo provozu zařízení do stavu, který nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí.

(3) Při úplném ukončení provozu zařízení posoudí provozovatel zařízení zejména stav znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením. Pokud zařízení oproti stavu uvedenému v základní zprávě způsobilo významné znečištění půdy nebo podzemních vod těmito nebezpečnými látkami, učiní provozovatel zařízení kroky nezbytné k odstranění znečištění tak, aby bylo dané místo uvedeno do stavu popsaného v základní zprávě. Za tímto účelem lze zohlednit technickou proveditelnost takových opatření.

(4) Provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení v případě, že znečištění půdy a podzemních vod v daném místě představuje významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v důsledku povolených činností prováděných provozovatelem zařízení před schválením základní zprávy, přijme nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství příslušných nebezpečných látek tak, aby dané místo přestalo uvedené riziko představovat. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno.

(5) Pokud se na provozovatele zařízení nevztahuje povinnost vypracovat základní zprávu, učiní provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství nebezpečných látek tak, aby dané místo již v důsledku znečištění půdy a podzemních vod způsobeného povolenými činnostmi nepředstavovalo žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno.

§ 16

Základní povinnosti provozovatele zařízení

(1) Provozovatel zařízení je povinen

a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona, včetně podmínek provozu zařízení stanovených v provozních řádech a dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení,

b) ohlásit úřadu každou plánovanou změnu v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která by mohla mít důsledky pro životní prostředí,

c) předcházet výskytu havárií, neprodleně hlásit úřadu a inspekci všechny mimořádné události, havárie zařízení a havarijní úniky⁸) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí, a porušení závazných podmínek provozu stanovených v integrovaném povolení,

d) v případech mimořádných událostí, havárií zařízení a havarijních úniků⁸) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí, neprodleně přijmout opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších možných mimořádných událostí nebo havárií,

e) v případě porušení závazných podmínek provozu neprodleně přijmout opatření, která zajistí v nejkratší možné době nápravu stavu způsobeného porušením těchto podmínek,

f) vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povolení v souladu s § 16a odst. 2.

(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44.

§ 16a

Plnění podmínek integrovaného povolení

(1) Provozovatel zařízení je povinen každoročně předávat úřadu v elektronické podobě zprávu s údaji o plnění podmínek integrovaného povolení v rozsahu stanoveném úřadem v integrovaném povolení podle § 13 odst. 4 písm. k) (dále jen „zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení“). Pokud provozovatel zařízení ohlásil některé shodné údaje požadované k doložení plnění podmínek integrovaného povolení v rámci plnění ohlašovacích povinností podle jiných právních předpisů³⁸) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí³⁹) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, postačí uvést odkaz na tyto údaje.

(2) Pro účely ohlašování podle odstavce 1 je provozovatel zařízení povinen vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povolení a uchovávat tuto evidenci po dobu 5 let. Při vedení evidence o plnění podmínek integrovaného povolení lze využít i údaje shromažďované na základě jiných právních předpisů³⁸).

(3) Ke kontrole plnění podmínek integrovaného povolení mohou příslušné správní orgány využít i údaje ohlášené provozovatelem zařízení na základě jiných právních předpisů³⁸) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí³⁹) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(4) Vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 17

Přechod integrovaného povolení

Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce je povinen oznámit přechod integrovaného povolení úřadu do 15 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního předpisu.¹³)

§ 18

Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení

(1) Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení.

(2) Úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení,

a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného povolení,

b) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky,

c) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů⁶), nebo jiná změna zvláštních právních předpisů⁶), která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení,

d) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení, nebo

e) použije-li úřad při stanovování emisních limitů postup podle § 14 odst. 4 písm. b) a výsledky monitorování prokáží, že emise za běžných provozních podmínek překračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.

(3) Úřad provede přezkum všech závazných podmínek integrovaného povolení, je-li zveřejněno rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách pro hlavní činnost zařízení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Při přezkumu se zohlední všechny nové nebo aktualizované závěry o nejlepších dostupných technikách použitelné pro dané zařízení, které byly přijaty na úrovni Evropské unie podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU od udělení povolení nebo jeho posledního přezkumu. Úřad na základě provedeného přezkumu zajistí, aby do 4 let od zveřejnění příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách byly závazné podmínky integrovaného povolení v souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách a aby provozovatel zařízení byl povinen tyto podmínky dodržovat.

(4) Pokud se na zařízení nevztahují žádné závěry o nejlepších dostupných technikách, úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení, umožňuje-li vývoj v oblasti nejlepších dostupných technik významné snížení emisí.

(5) Byla-li pro zařízení udělena výjimka z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5, je úřad povinen posoudit důvodnost udělení této výjimky v rámci každého přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, s výjimkou přezkumu prováděného na základě odstavce 2 písm. c), není-li jeho důvodem změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená z důvodu jiné změny zvláštních právních předpisů⁶), která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení, a přezkumu prováděného na základě odstavce 6.

(6) Úřad může provést přezkum podmínek integrovaného povolení

a) na základě ohlášení změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b),

b) na základě podnětu inspekce nebo krajské hygienické stanice, nebo

c) je-li v místě provozu zařízení dlouhodobě překračován standard kvality životního prostředí.

(7) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem zařízení, případně jiných podkladů souvisejících se závaznými podmínkami integrovaného povolení. Zaměstnanci úřadu se při přezkumné činnosti prokazují služebním průkazem, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení přezkumu.

(8) O plánovaných přezkumech, o výsledcích provedených přezkumů, uložených pokutách a opatřeních k nápravě informuje úřad neprodleně inspekci a krajskou hygienickou stanici. Úřad též může inspekci a krajskou hygienickou stanici přizvat k přezkumu.

(9) Na výkon přezkumné činnosti se vztahuje zákon o kontrole, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak⁴²).

(10) Úřad při přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení použije relevantní informace získané z monitorování nebo kontrol provedených podle tohoto zákona.

(11) Provozovatel zařízení je povinen na žádost úřadu předložit veškeré informace, které jsou nezbytné k přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, včetně výsledků monitorovaní emisí a jiných údajů umožňujících srovnání provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách a s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami.

§ 19

Na základě přezkumu podle § 18 je úřad oprávněn

a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě podle § 19b odst. 1,

b) v případě zjištění, že zařízení je provozováno v rozporu s podmínkami integrovaného povolení, rozhodovat o přestupcích podle § 37,

c) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle § 19a odst. 1,

d) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 až 5,

e) zahájit z moci úřední řízení o změně integrovaného povolení podle § 19a odst. 3.

§ 19a

Řízení o změně integrovaného povolení

(1) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se jedná o podstatnou změnu zařízení, vyzve provozovatele zařízení, aby úřadu ve lhůtě, kterou stanoví, podal žádost o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti žádosti se nevyžadují. V řízení se postupuje obdobně podle § 3 až 15.

(2) Provozovatel zařízení může v rámci ohlášení plánované změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) přímo podat žádost o změnu integrovaného povolení. Dojde-li úřad k závěru, že se jedná o podstatnou změnu zařízení, v řízení se dále postupuje obdobně podle § 3 až 15. Pokud úřad dojde k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v zařízení, pokračuje v řízení o žádosti podle odstavce 4 a správního řádu⁴⁰).

(3) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b), která nebyla spojena se žádostí o změnu integrovaného povolení podle odstavce 2, nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, rozhodne o změně integrovaného povolení v řízení z moci úřední.

(4) Nejedná-li se podle závěru úřadu o podstatnou změnu zařízení, jsou účastníky řízení o změně integrovaného povolení zahájeného podle odstavce 2 nebo 3 subjekty uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a b) a v § 7 odst. 2. Úřad si může vyžádat od provozovatele zařízení doplnění podkladů nezbytných pro vydání rozhodnutí. Úřad si vždy vyžádá vyjádření příslušných správních úřadů, jejichž působnosti se změna dotýká. Příslušné správní úřady zašlou úřadu své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o změnu integrovaného povolení nebo oznámení o zahájení řízení o změně integrovaného povolení z moci úřední. Změnu integrovaného povolení zveřejní úřad obdobně podle § 13 odst. 9. Úřad zašle změnu integrovaného povolení ministerstvu do 7 dnů od nabytí právní moci této změny.

(5) Pokud provozovatel zařízení v rámci ohlášení plánované změny v zařízení podal žádost o změnu integrovaného povolení a úřad shledá důvody pro přezkum závazných podmínek integrovaného povolení podle § 18 odst. 6, může úřad po dobu přezkumu přerušit řízení o změně integrovaného povolení.

(6) Změna zařízení se vždy považuje za podstatnou v případě, že zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5 nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného podle § 18 odst. 2 písm. d). Pokud provozovatel zařízení podá samostatnou žádost o udělení výjimky podle § 14 odst. 5, postupuje se v řízení o změně integrovaného povolení obdobně podle § 3 až 15.

(7) Na žádost provozovatele zařízení úřad vydá úplné znění výrokové části integrovaného povolení, jak vyplývá z rozhodnutí o jeho změně. Rozhodné je znění výrokových částí vydaného integrovaného povolení a jednotlivých rozhodnutí o jeho změně. Úřad může úplné znění výrokové části integrovaného povolení vydat i z moci úřední v souvislosti s vydáním rozhodnutí o změně integrovaného povolení. Úplné znění výrokové části integrovaného povolení se zveřejňuje prostřednictvím informačního systému integrované prevence.

§ 19b

Opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení

(1) V případě, že provozovatel zařízení neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo integrovaným povolením, jsou úřad nebo inspekce oprávněny uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě. Po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se nepoužijí § 37 a 38.

(2) Správní orgány uvedené v odstavci 1 jsou oprávněny uložit provozovateli zařízení opatření k nápravě i v případě, že provozovatel zařízení neporušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo integrovaným povolením, jedná-li se o mimořádné události, havárie zařízení nebo havarijní úniky⁸) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí.

(3) Pokud provozovatel zařízení uložená opatření k nápravě ve stanovené lhůtě neprovedl, jsou úřad nebo inspekce oprávněny vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.

(4) Úřad je oprávněn vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části též v případě, že provozovatel zařízení nepodá ve stanovené lhůtě podle § 19 písm. c) žádost o změnu integrovaného povolení.

(5) Úřad nebo inspekce vydají rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části, pokud porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením představuje nebezpečí, že dojde k bezprostřednímu závažnému nepříznivému dopadu na životní prostředí. Toto rozhodnutí lze vydat i bez předchozího uložení opatření k nápravě.

(6) Při postupu podle odstavců 1 až 5 mohou úřad nebo inspekce stanovit, že odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části nejsou dotčeny právní účinky podmínek integrovaného povolení podle § 13 odst. 4 písm. b).

(7) Úřad nebo inspekce uloží podle potřeby opatření k nápravě právnímu nástupci provozovatele zařízení, který není původcem závadného stavu. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě a rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení uložené provozovateli zařízení podle odstavců 1 až 5 přecházejí na jeho právního nástupce.

§ 20

Zánik integrovaného povolení

(1) Integrované povolení zaniká při zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce.

(2) Úřad rozhodne o zrušení integrovaného povolení z moci úřední nebo na žádost provozovatele zařízení při

a) ukončení provozu poté, co byly splněny podmínky integrovaného povolení spojené s ukončením provozu zařízení, nebo

b) nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu delší než 4 roky.

(3) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona, pokud provozovatel zařízení dostatečným způsobem prokáže pokles kapacity zařízení pod příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Účastníky řízení o vydání tohoto rozhodnutí jsou provozovatel zařízení a vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení. V rozhodnutí úřad uvede výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů⁶) nutných k dalšímu provozu zařízení, které by jinak byly nahrazeny integrovaným povolením. Ke každému z těchto správních aktů úřad přiřadí závazné podmínky integrovaného povolení, které se k němu vztahují. Zároveň úřad pro jednotlivé skupiny závazných podmínek integrovaného povolení stanoví, že se zrušují ke dni nabytí právní moci příslušného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů⁶), případně dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu²⁴), pro které budou podkladem příslušná stanoviska, vyjádření nebo souhlasy podle zvláštních právních předpisů⁶). Dnem nabytí právní moci posledního z vydaných rozhodnutí integrované povolení zaniká.

(4) Žádost o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona může podat i provozovatel zařízení, ve kterém neprobíhá žádná z činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. V řízení se postupuje obdobně podle odstavce 3.

(5) Rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 se zveřejňuje obdobně podle § 13 odst. 9.

§ 20a

Sloučení integrovaných povolení

(1) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o sloučení dvou nebo více integrovaných povolení do jednoho integrovaného povolení, jedná-li se o integrovaná povolení vydaná pro zařízení provozovaná stejným provozovatelem na stejném místě. Sloučení integrovaných povolení spočívá ve změně jednoho z integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, a zrušení ostatních dotčených integrovaných povolení.

(2) Účastníky řízení o sloučení integrovaných povolení jsou subjekty, které byly účastníky řízení o vydání integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, popřípadě jejich právní nástupci. Rozhodnutí o žádosti o sloučení integrovaných povolení se zveřejňuje obdobně podle § 13 odst. 9.

Kontrola

§ 20b

(1) Kontrola, kterou podle tohoto zákona provádí inspekce, zahrnuje veškeré činnosti, včetně výkonu kontroly na místě provozu zařízení, monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, ověřování vlastního monitorování, kontrol používaných technik a vhodnosti řízení provozu zařízení z hlediska životního prostředí, prováděné s cílem kontrolovat zařízení z hlediska dodržovaní povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením, podporovat dodržovaní těchto povinností a tam, kde je to nezbytné, monitorovat jejich dopad na životní prostředí.

(2) Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení kontroly.

(3) Inspekce zpracovává plán kontrol na období kalendářního roku. Plány kontrol se vztahují na všechna zařízení, pro která bylo vydáno integrované povolení podle tohoto zákona.

(4) Plán kontrol musí minimálně obsahovat

a) obecné posouzení příslušných významných otázek v oblasti životního prostředí,

b) zeměpisnou oblast, na kterou se vztahuje,

c) seznam zařízení, na která se vztahuje,

d) postupy pro vypracování programů běžných kontrol podle odstavce 5,

e) postupy pro mimořádné kontroly podle odstavce 7.

(5) Inspekce na základě plánů kontrol pravidelně vypracovává programy běžných kontrol, včetně stanovení četnosti kontrol na místě u různých druhů zařízení. Doba mezi dvěma kontrolami na místě se stanoví na základě systematického posuzování rizik v oblasti životního prostředí u dotčených zařízení, přičemž v případě zařízení představujících nejvyšší riziko nesmí být delší než 1 rok a v případě zařízení představujících nejnižší riziko delší než 3 roky.

(6) Při systematickém posuzování rizik v oblasti životního prostředí se vždy posoudí

a) možné a skutečné dopady dotyčných zařízení na lidské zdraví a životní prostředí při zohlednění úrovní a druhů emisí, citlivosti místního prostředí a rizika havárií,

b) historie dodržování podmínek integrovaného povolení,

c) účast provozovatele zařízení v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)⁴¹) nebo jiném systému environmentálního řízení.

(7) Mimořádné kontroly se provádějí zejména za účelem prošetření stížností týkajících se životního prostředí a vyšetření závažných havárií, mimořádných událostí a případů nedodržování požadavků v oblasti životního prostředí, a pokud je třeba, i před vydáním integrovaného povolení, přezkumem závazných podmínek integrovaného povolení nebo změnou integrovaného povolení. Mimořádné kontroly lze provádět též na základě poznatků kontrolního orgánu z vlastní kontrolní činnosti.

(8) Pokud inspekce zjistí v rámci výkonu kontroly na místě závažné porušení závazných podmínek integrovaného povolení, provede do 6 měsíců od této kontroly opakovanou kontrolu na místě.

(9) V návaznosti na každou kontrolu na místě vypracuje inspekce vedle protokolu o kontrole⁴²) zprávu, která obsahuje popis kontrolního zjištění a závěry o případných dalších opatřeních (dále jen „zpráva“).

(10) Stejnopis zprávy zašle inspekce provozovateli zařízení do 2 měsíců od provedení výkonu kontroly na místě, pouze pokud v této lhůtě nebyl vyhotoven protokol o kontrole.

(11) Inspekce zveřejní zprávu prostřednictvím informačního systému integrované prevence do 4 měsíců od uskutečnění výkonu kontroly na místě.

(12) Inspekce informuje úřad a krajskou hygienickou stanici o plánovaných kontrolách a uložených pokutách a opatřeních k nápravě.

§ 20c

(1) Kontrolu dodržování závazných podmínek stanovených v integrovaném povolení k ochraně veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření provádí krajské hygienické stanice.

(2) Ustanovení § 20b odst. 9 až 11 o zprávě z kontroly se na kontrolu prováděnou na základě tohoto zákona krajskými hygienickými stanicemi použijí obdobně.

(3) Krajská hygienická stanice informuje inspekci a úřad o plánovaných kontrolách a uložených pokutách.