Správní delikty
§ 5
(1) Provozovatel uvedený v § 3 odst. 1 se dopustí správního deliktu tím, že
a) neohlásí únik nebo přenos znečišťující látky nebo přenosy odpadů podle § 3,
b) uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 3 nesprávné údaje, nebo
c) nevede evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky přímo použitelného předpisu Evropských společenství1).
(2) Provozovatel uvedený v § 3 odst. 2 se dopustí správního deliktu tím, že
a) neohlásí únik nebo přenos znečišťující látky nebo přenosy odpadů podle § 3,
b) uvede při plnění ohlašovací povinnosti podle § 3 nesprávné údaje, nebo
c) nevede evidenci údajů pro ohlašování v souladu s požadavky § 3 odst. 2.
(3) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta do 500 000 Kč.
§ 6
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Česká inspekce životního prostředí (dále jen "inspekce").
(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby7) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(6) Příjem z pokut připadá z 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru je provozována činnost provozovatele, a tento příjem je účelově určen k ochraně životního prostředí, a z 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.