HLAVA III
§ 27
(1) Ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje a orgány obcí, které zajišťují přípravu na mimořádné události, záchranné a likvidační práce a ochranu obyvatelstva, jsou oprávněny v mezích své působnosti kontrolovat dodržování tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení.
(2) Kontrolu uvedenou v odstavci 1 vykonává u obce krajský úřad, u krajského úřadu a hasičského záchranného sboru kraje Ministerstvo vnitra.
§ 28
(1) Za nesplnění povinnosti podle tohoto zákona může orgán, který porušení povinnosti zjistil, uložit
(1) Vlastník, správce nebo uživatel technických zařízení a budov, nebezpečných chemických látek nebo nebezpečných odpadů, u něhož dojde k havárii v souvislosti s provozem těchto zařízení a budov nebo při nakládání s těmito látkami nebo odpady nebo při jejich přepravě, se dopustí přestupku tím, že
a) fyzické osobě pokutu do výše 20 000 Kč,
a) nesplní některou z povinností podle § 24 odst. 1 nebo § 24 odst. 2 písm. i), nebo
b) právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě pokutu do výše 3 000 000 Kč.
b) nesplní některou z povinností podle § 24 odst. 2 písm. a) až h).
(2) Nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě stanovené při uložení pokuty, lze uložit pokutu opětovně.
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je zahrnutá do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 23 odst. 1.
(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl orgán, který pokutu ukládá, a musí být pravomocně skončeno do 3 let od porušení povinnosti. Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.
(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. f) nebo § 23 odst. 2 písm. a),
b) jako vlastník nebo uživatel nemovitosti nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 2 písm. b),
c) jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 23 odst. 2 písm. c)
1. nestrpí umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, nebo
2. neumožní přístup k těmto zařízením hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
d) jako vlastník stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany v rozporu s § 23 odst. 2 písm. d)
1. nedbá při užívání této stavby a činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu,
2. neumožní využití této stavby pro potřeby civilní ochrany, nebo
3. neumožní přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do této stavby za účelem používání, kontroly, údržby nebo oprav,
e) jako vlastník nebo uživatel stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany neposkytne plánovanou pomoc na vyžádání podle § 21 odst. 2 písm. b), nebo
f) jako provozovatel školského, zdravotnického, sociálního nebo obdobného zařízení nesplní povinnost podle § 23 odst. 2 písm. e).
(4) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.
(4) Provozovatel hromadných informačních prostředků včetně televizního a rozhlasového vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 32.
(5) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 250000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c) 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
d) 2000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 4.
§ 28a
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. f) nebo § 25 odst. 2 písm. a), b) nebo d),
b) jako vlastník, uživatel nebo správce nemovitosti nesplní některou z povinností podle § 25 odst. 2 písm. c),
c) jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 25 odst. 2 písm. e)
1. nestrpí umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, nebo
2. neumožní přístup k těmto zařízením hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav, nebo
d) jako vlastník stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany v rozporu s § 25 odst. 2 písm. f)
1. nedbá při užívání této stavby a činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu,
2. neumožní využití této stavby pro potřeby civilní ochrany, nebo
3. neumožní přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do této stavby za účelem používání, kontroly, údržby nebo oprav, nebo
e) jako vlastník nebo uživatel stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany neposkytne plánovanou pomoc na vyžádání podle § 21 odst. 2 písm. b).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100000 Kč.
§ 28b
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává hasičský záchranný sbor kraje.
(2) Přestupek podle § 28a odst. 1 písm. a) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
§ 29
(1) Za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcné nebo osobní pomoci náleží právnické nebo fyzické osobě peněžní náhrada. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytována. Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení záchranných nebo likvidačních prací.
(2) Pokud dojde k omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti, poskytne se jejímu vlastníku náhrada odpovídající míře omezení jeho majetkových práv podle občanského zákoníku.
(3) Jde-li o vykonání osobní pomoci, u níž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce nebo služby. Při stanovení náhrady za věcnou pomoc se vychází z výše výdajů vzniklých povinnému nebo z výše náhrady obvykle účtované za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí, zjištěné podle občanského zákoníku.
(4) Poskytne-li podnikající fyzická osoba, která má příjmy pouze ze samostatné činnosti22) osobní pomoc na výzvu velitele zásahu nebo v rámci plánované pomoci na vyžádání, náleží jí náhrada ušlého výdělku za dobu, po kterou pomoc poskytne. Náhradu poskytuje krajský úřad, v jehož správním obvodu byla pomoc poskytována. Při výpočtu náhrady ušlého výdělku se postupuje přiměřeně podle zvláštního právního předpisu.23)
(5) Obce, kraje, popřípadě základní složky integrovaného záchranného systému jsou oprávněny požadovat uhrazení nákladů, které vynaložily jako náhradu za poskytnutí věcné nebo osobní pomoci, za provedené likvidační práce a škody prokazatelně vzniklé havárií (§ 24), po původci havárie. Těmito úhradami se kompenzují vynaložené výdaje.24)
§ 30
(1) Stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám vzniklou v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám nebo způsobil havárii.
(2) Peněžní náhrada se poskytne právnickým a fyzickým osobám, které utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při
a) činnosti složek integrovaného záchranného systému nebo orgánů koordinujících záchranné a likvidační práce,
b) poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.
(3) Škoda na zdraví se uhrazuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,25) pokud nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí poškozeného se peněžní náhrada poskytne dědicům.
(4) Peněžní náhradu poskytne stát prostřednictvím krajského úřadu, v jehož správním obvodu při záchranných a likvidačních pracích nebo cvičení škoda či újma vznikla. Při poskytování této náhrady za věcnou škodu se postupuje podle ustanovení občanského zákoníku platných v době vzniku škody.
(5) Právo na náhradu škody s uvedením důvodů je třeba uplatnit písemně u příslušného krajského úřadu do 6 měsíců od doby, kdy se právnická nebo fyzická osoba o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Krajský úřad může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti, nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
(6) Vznikne-li škoda složkám integrovaného záchranného systému nebo osobám v nich zařazeným při poskytování pomoci v zahraničí, hradí tuto škodu Ministerstvo vnitra, pokud ke škodě došlo při mezistátní pomoci schválené Ministerstvem vnitra. V případě poskytování pomoci v příhraničí hradí škodu kraj, z jehož území byla pomoc poskytnuta. Odškodnění se provádí tak, jako kdyby škoda vznikla na území České republiky.
(7) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik havárie.
§ 31
(1) Finanční prostředky ke krytí výdajů potřebných pro zpracování dokumentace integrovaného záchranného systému, ochranu obyvatelstva, společných výdajů při ověřování připravenosti k záchranným a likvidačním pracím a na budování a provozování společně užívaných zařízení pro potřeby integrovaného záchranného systému, zejména v oblasti telekomunikací a informačních systémů, uplatňuje Ministerstvo vnitra a kraj v návrhu svého rozpočtu.
(2) K úhradě mimořádných výdajů vzniklých v důsledku prováděných záchranných a likvidačních prací může být použita rezerva finančních prostředků vyčleněná v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa.
(3) Vláda nebo orgány kraje hradí náklady vynaložené složkami integrovaného záchranného systému ke krytí výdajů vzniklých při nasazení sil a prostředků složek integrovaného záchranného systému v případě, že neuhrazení těchto nákladů by mohlo ohrozit funkčnost složek integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací.
(4) Způsob finančního zabezpečení jednotlivých složek integrovaného záchranného systému při výkonu činností stanovených těmto složkám zvláštními právními předpisy není tímto zákonem dotčen.