Zákon o jednacím řádu Senátu - ČÁST PÁTÁ - SCHŮZE SENÁTU

ČÁST PÁTÁ

SCHŮZE SENÁTU

§ 49

Svolávání schůzí

(1) Schůze Senátu svolává jeho předseda, stanoví-li tak zákon, nebo na základě návrhu organizačního výboru.

(2) Požádá-li o svolání schůze Senátu alespoň jedna třetina všech senátorů, svolá předseda schůzi nejpozději do 5 dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze.

(3) V době přerušení zasedání může předseda Senátu svolat Senát ke schůzi, čímž je zasedání obnoveno. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně jedna pětina všech senátorů,²³) a to nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze.

(4) O svolání schůze Senátu musí být senátoři vyrozuměni nejméně 3 dny předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy.

§ 50

Účast na schůzi

(1) Schůze Senátu se účastní senátoři. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře Senátu a jím určení zaměstnanci Kanceláře Senátu.

(2) Schůze Senátu se mohou zúčastnit významné zahraniční politické osobnosti i další osoby, projeví-li s tím Senát souhlas; předsedající jim může udělit slovo.

(3) Kromě osob uvedených v odstavcích 1 a 2 mají do jednacího sálu přístup pouze ti, kdo k tomu mají výslovné svolení předsedy Senátu.

(4) Přítomnost dalších osob je přípustná jen do naplnění počtu míst v prostorách vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků.

§ 51

Zasedací pořádek

(1) Zasedací pořádek senátorů schvaluje Senát. Každému senátorovi je v jednacím sále Senátu vyhrazeno stálé senátorské křeslo.

(2) V jednacím sále jsou vyhrazena místa pro prezidenta republiky a pro členy vlády.

§ 52

Veřejnost schůze

(1) Schůze Senátu je veřejná. Na návrh vlády nebo senátora se může Senát usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Projednávání návrhů zákonů a zákonných opatření Senátu je vždy veřejné.

(2) Schůze Senátu nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou kromě senátorů zúčastnit prezident republiky a členové vlády; jiné osoby se mohou takové schůze zúčastnit nebo být přítomny v jednacím sále anebo na místech vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků jen se souhlasem Senátu. O účasti a přítomnosti jiných osob na schůzi rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy. Je-li schůze nebo její část neveřejná z důvodů projednávání utajované skutečnosti, musí mít jiné přítomné osoby oprávnění seznamovat se s utajovanými skutečnostmi podle zvláštního zákona.²⁴)

Pořádková opatření

§ 53

(1) Předsedající může za nepřístojné chování v Senátu uložit senátorovi pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat senátora z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.

(2) Proti rozhodnutí předsedajícího o uložení pořádkového opatření napomenutí nebo vykázání z jednacího sálu se může senátor odvolat k Senátu bezprostředně po jeho uložení. Senát bez rozpravy rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší. Rozhodnutí Senátu je konečné.

(3) Vykázaný senátor musí mít možnost účastnit se hlasování.

§ 54

Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Senátu podléhají vedle senátorů všichni další účastníci jednání Senátu a osoby, které jsou jednání Senátu přítomny v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést Parlamentní stráží a vyhrazená místa dát vyklidit.

§ 55

Jednací dny a časy schůze

(1) Senát zahajuje své denní jednání nejdříve v 9 hodin a končí nejpozději ve 21 hodin. Hlasování o návrzích zákonů, o návrzích zákonných opatření Senátu, o pozměňovacích návrzích k nim, o mezinárodních smlouvách vyžadujících souhlas Parlamentu a o změně doby pro hlasování lze zahájit nejpozději do 19 hodin. Na návrh nejméně jedné třetiny všech senátorů, případně jednoho senátorského klubu se může Senát usnést jinak.

(2) Před koncem každého jednacího dne ohlásí předsedající den, hodinu a pořad příštího jednání.

(3) Jednacími dny nejsou pondělí, sobota a neděle, pokud se Senát neusnese jinak.

§ 56

Zahájení a řízení schůze

(1) Schůzi Senátu zahájí předsedající ve stanovenou dobu bez ohledu na počet přítomných senátorů.

(2) Schůzi Senátu řídí její předseda nebo místopředsedové v pořadí dohodnutém s předsedou Senátu; nedojde-li k dohodě, určí pořadí předseda Senátu.

(3) Po zahájení schůze Senátu oznámí předsedající jména senátorů, kteří požádali o omluvení neúčasti na schůzi.

(4) Senát určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi nejméně dva ověřovatele.

§ 57

Pořad schůze

(1) Senát stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě stanoví i způsob projednání bodu pořadu.

(2) Výbor, senátorský klub nebo senátor mohou navrhnout změnu nebo doplnění pořadu anebo změnu způsobu projednání bodu pořadu. O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu nebo doplnění anebo změnu způsobu projednání bodu pořadu rozhodne Senát bez rozpravy.

(3) Schválený pořad lze během schůze Senátu rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Senátu nelze projednat, vznese-li proti němu námitku nejméně jeden senátorský klub nebo 10 senátorů; pro podání takového návrhu platí ustanovení odstavce 2.

(4) Byla-li schůze svolána podle § 49 odst. 2 nebo 3, rozhodne Senát pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavců 2 a 3 o změně pořadu se v těchto případech neužijí.

(5) Senát může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout body pořadu nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit.

§ 58

Přerušení schůze

(1) Opustí-li předsedající předsednický stůl, je schůze přerušena.

(2) Předseda senátorského klubu nebo předsedající mohou navrhnout přerušení schůze Senátu. O takovém návrhu rozhodne Senát bez rozpravy.

Projednávání bodu pořadu

§ 59

(1) Projednávání bodu pořadu, k němuž má sloužit jako podklad senátní tisk, se zahájí, byl-li všem senátorům takový podklad včas doručen. Senátní tisk se senátorovi doručí nejméně 24 hodin před jeho projednáváním. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor navrhnout odročení jednání o takovém bodu pořadu. O návrhu na odročení jednání rozhodne Senát bez rozpravy.

(2) Bod jednání zařazený na pořad schůze Senátu uvede zpravidla navrhovatel. Za Poslaneckou sněmovnu, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové. Jde-li o návrh skupiny senátorů, odůvodní ho senátor, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří.

(3) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, který informuje o obsahu projednávané věci a výsledcích jednání výboru. Jde-li o věc, kterou výbor neprojednával, nebo nebyl-li zpravodaj výborem určen, určí zpravodaje Senát, pokud nerozhodne jinak. Senátor, jehož se návrh týká, musí s takovým návrhem vyslovit souhlas. Projednalo-li věc více výborů, vystoupí zpravodajové zúčastněných výborů, pokud se výbory nedohodly na společném zpravodaji.

§ 60

(1) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající rozpravu. Senátor může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy. Z návrhů má být zřejmé, na čem se má Senát usnést. Předsedající může požádat senátora, aby svůj návrh zpřesnil nebo jej předložil písemně.

(2) Návrhy podávané k projednávané věci jsou:

a) návrh na schválení,

b) návrh na zamítnutí,

c) návrh na odročení,

d) návrh na přikázání orgánu Senátu,

e) návrh pozměňovací,

f) návrh, kterým se přijetí návrhu podmiňuje splněním nebo nesplněním určité podmínky (návrh podmíněný),

g) návrh na vzetí na vědomí.

(3) Návrhy uvedené v odstavci 2 písm. c), e) a f), pokud byly přijaty, lze revokovat. Návrh uvedený v odstavci 2 písm. d), pokud byl přijat, lze revokovat po marném uplynutí lhůty stanovené orgánu Senátu pro předložení stanoviska. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval.

(4) K návrhu podle odstavce 2 písm. a) a b) nelze podávat pozměňovací návrhy.

(5) K pozměňovacímu návrhu lze podávat další pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy k dalším pozměňovacím návrhům nejsou přípustné.

§ 61

Jestliže je v rozpravě přednesen návrh, může senátor nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávání věci až do doby, kdy k přednesenému návrhu zaujme stanovisko výbor určený Senátem nebo senátorské kluby. Současně může navrhnout, do kdy má být projednávání přerušeno. O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Senát a současně může určit lhůtu, do kdy jím určený výbor předloží stanovisko k přednesenému návrhu.

§ 62

Senátor, který podal návrh k projednávané věci, může vzít tento návrh zpět do ukončení rozpravy, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 63

(1) Senátoři se hlásí do rozpravy písemně, a to buď před zahájením schůze u předsedy Senátu, nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do ukončení rozpravy. Senátoři se mohou do rozpravy přihlásit i zdvižením ruky. Písemné přihlášky mají přednost.

(2) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Slovo uděluje v pořadí, ve kterém se o ně písemně přihlásili, a poté ostatním přihlášeným. Zpravodaji udělí slovo během rozpravy, kdykoli o to požádá. Řečníkovi pověřenému přednést k věci stanovisko senátorského klubu se udělí slovo kdykoli až do ukončení rozpravy. Při udělování slova upozorní předsedající dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat. Slova se smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí.

(3) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí. Není-li přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška propadá.

(4) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení schůze.

§ 64

(1) Senát se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než 10 minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na senátora pověřeného přednést k věci stanovisko senátorského klubu.

(2) Senát se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může senátor vystoupit nejvýše dvakrát.

(3) Senátor se v rozpravě neobrací přímo na jiné senátory a případné dotazy na ně klade prostřednictvím předsedajícího.

(4) Senátor má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí-li stanovenou řečnickou dobu, může na to předsedající senátora upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li senátor svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách senátora proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Senát bez rozpravy.

§ 65

(1) Senátor se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Senátor, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví.

(2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného senátora nesmí překročit 2 minuty.

(3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo odpověď na takovou poznámku anebo překročí-li senátor dobu k jejich přednesení, může mu předsedající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle věty první je konečné.

§ 66

Řečník nesmí být nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle § 64 odst. 4 a § 65 odst. 3.

§ 67

(1) Senátoři mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. Nemluví-li senátor česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden senátor požádá. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka.

(2) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se podle odstavce 1 obdobně.

§ 68

(1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci.

(2) Po ukončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji. Navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát.

(3) Senát se může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády. Pro ukončení nově zahájené rozpravy platí ustanovení odstavce 2 obdobně.

§ 69

Prezidentu republiky, členovi vlády, předsedovi a místopředsedovi Senátu a předsedovi senátorského klubu se udělí slovo, kdykoli o to požádají.

Hlasování na schůzi

§ 70

Způsobilost Senátu přijímat usnesení

(1) Senát je způsobilý se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny všech senátorů.²⁵)

(2) K platnému usnesení Senátu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných senátorů, nestanoví-li Ústava jinak.²⁶)

§ 71

Způsoby hlasování

(1) Hlasuje se veřejně nebo tajně.

(2) O návrzích zákonů, zákonných opatření Senátu, o schvalování mezinárodních smluv, o vyhlášení válečného stavu a stavu ohrožení státu, o prodloužení a zrušení nouzového stavu, o souhlasu s pobytem cizích vojsk na území České republiky a o souhlasu s vysláním ozbrojených sil mimo území České republiky se hlasuje veřejně. Tajným hlasováním se volí předseda a místopředsedové Senátu, předsedové výborů a komisí a členové stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích za Senát; dále se tajně hlasuje, stanoví-li tak zvláštní zákon anebo usnese-li se na tom Senát.

Hlasování o návrzích

§ 72

Senát rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Hlasování řídí předsedající schůze.

§ 73

Po ukončení rozpravy oznámí zpravodaj, v jakém pořadí se bude o návrzích hlasovat. Je-li podáno více návrhů, hlasuje se v pořadí, v jakém byly předloženy, a to postupně podle skupin:

1. návrh na odročení,

2. návrh na zamítnutí,

3. návrh na přikázání orgánu Senátu,

4. návrh pozměňovací,

5. návrh podmíněný,

6. návrh na schválení,

7. návrh na vzetí na vědomí.

§ 74

(1) Je-li podáno více návrhů na úpravu téže věci pouze z hlediska množství, času, osoby nebo místa, zjistí se nejdříve počty senátorů podporujících jednotlivé návrhy a poté se o nich hlasuje v pořadí od vyššího počtu podporujících hlasů.

(2) Vylučuje-li přijatý návrh další návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje. Dojde-li ke sporu, rozhodne Senát.

(3) O dvou nebo více pozměňovacích návrzích, jejichž vzájemná souvislost je taková, že jeden obsahuje změnu a jiný promítá její důsledky do dalších ustanovení návrhu, se hlasuje společně.

(4) Senát se může usnést, že se budou projednávat jednotlivé části návrhu, o nichž se bude hlasovat odděleně. Po odděleném hlasování o částech návrhu nebo po přijetí a odmítnutí pozměňovacích návrhů se hlasuje na závěr o návrhu jako o celku.

§ 75

(1) Předsedající je povinen upozornit, že bude přikročeno k hlasování.

(2) Před hlasováním se zopakuje přesné znění návrhu, pokud nebylo senátorům předáno jeho písemné vyhotovení. Zpravodaj může upozornit na souvislost s jinými návrhy.

(3) Předsedající dá hlasovat nejprve pro návrh a poté proti návrhu.

Veřejné hlasování

§ 76

(1) Veřejně se hlasuje zdvižením ruky nebo podle jmen. Podle jmen se hlasuje, stanoví-li tak zákon nebo usnese-li se na tom Senát.

(2) Před započetím hlasování nechá předsedající zjistit přítomnost senátorů v jednacím sále. Předsedající poté sdělí Senátu počet přítomných senátorů a dále sdělí, kolik hlasů je potřebných k přijetí usnesení.

§ 77

K hlasování zdvižením ruky vyzve předsedající, poté nechá zjistit výsledek hlasování.

§ 78

Přítomnost senátorů při hlasování a výsledky hlasování zdvižením ruky zjišťují skrutátoři, které určí vedoucí Kanceláře Senátu. O námitkách proti výsledku hlasování zjištěném skrutátorem rozhodne Senát bez rozpravy.

§ 79

(1) Hlasování zdvižením ruky může být současně doplněno užitím hlasovacího zařízení, je-li v jednacím sále zřízeno.

(2) Použije-li se hlasovací zařízení, přidělí se senátorovi identifikační karta, která mu umožňuje hlasovat pomocí tohoto zařízení. Senátorovi může být prostřednictvím předsedajícího vydána náhradní identifikační karta. Předsedající zároveň tuto skutečnost oznámí Senátu.

(3) Senátor se po vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Při odchodu z jednacího sálu se odhlásí.

(4) Pro hlasování hlasovacím zařízením se považuje za přítomného senátor, který je v jednacím sále přítomen a v intervalu stanoveném pro hlasování je prostřednictvím hlasovacího zařízení přihlášen. Má-li předsedající schůze pochybnost o správnosti počtu přihlášených senátorů v jednacím sále nebo navrhne-li to kterýkoli senátor, může přihlášení zrušit a vyzvat senátory, aby se přihlásili znovu.

(5) Dojde-li k poruše hlasovacího zařízení, musí se hlasování opakovat. Nelze-li poruchu neprodleně odstranit, hlasuje se bez užití hlasovacího zařízení.

(6) Při hlasování hlasovacím zařízením hlasuje senátor pro návrh nebo proti návrhu tím, že stiskne tlačítko hlasovacího zařízení kdykoliv v intervalu stanoveném pro hlasování a zvedne ruku. Jiné projevy senátora se považují za zdržení se hlasování.

(7) Použije-li se hlasovací zařízení, neplatí ustanovení § 76 odst. 2 a § 78.

§ 80

Při hlasování podle jmen se čtou jména senátorů v abecedním pořadí počínaje senátorem, kterého vylosuje předsedající. Vyvolaný senátor se vysloví "pro návrh" nebo "proti návrhu", a zdržuje-li se hlasování, řekne "zdržuji se". Předsedající každou odpověď opakuje. Jiný projev senátora se považuje za zdržení se hlasování.

§ 81

Tajné hlasování

(1) Tajně se hlasuje hlasovacími lístky.

(2) Za počet přítomných senátorů při tajném hlasování se považuje počet vydaných hlasovacích lístků.

§ 82

Vyhlášení výsledků hlasování

(1) Předsedající nebo jiná osoba, stanoví-li tak zákon, vyhlásí vždy výsledek hlasování tak, že uvede pořadové číslo hlasování, sdělí počet přítomných senátorů, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat.

(2) Je-li výsledek veřejného hlasování o procedurálním návrhu zcela zřejmý, není třeba zjišťovat přesné počty hlasů. To neplatí, požaduje-li byť i jen jediný senátor, aby bylo postupováno podle odstavce 1.

(3) Použije-li se hlasovací zařízení, vytiskne se s jeho pomocí o výsledku hlasování informace, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval.

(4) Informace o výsledku hlasování musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům na požádání dostupná. To neplatí, jde-li o schůzi neveřejnou nebo její neveřejnou část.

§ 83

Námitky

(1) Každý senátor může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne Senát bez rozpravy.

(2) Vyhoví-li Senát námitce, musí se hlasování opakovat.

Ukončení schůze

§ 84

Je-li vyčerpán pořad schůze Senátu, předsedající schůzi ukončí.

§ 85

Usnesení přijatá na schůzi Senátu podepisuje předseda Senátu a určení ověřovatelé.

§ 86

Zápisy o schůzích

(1) O schůzi Senátu se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, počet přítomných senátorů a přehled výsledků hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. Bylo-li veřejné hlasování zdvižením ruky doplněno užitím hlasovacího zařízení, připojí se k zápisu informace, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval.

(2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda Senátu nejpozději do 15 dnů od skončení schůze. Schválený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdá se k uložení společně s přílohami nejpozději do 2 měsíců od skončení schůze.

(3) O schůzi Senátu se pořizuje těsnopisecká zpráva podávající přesný průběh jednání. Každý řečník může nejpozději do 10 pracovních dnů od skončení schůze ověřit správnost záznamu své řeči. Přitom navrhne opravu gramatických chyb a nedostatků, které vznikly při pořizování záznamu. Nesmí však měnit jazyk, obsah a smysl svého vystoupení. Pokud řečník neověří přepis těsnopiseckého záznamu ve stanovené lhůtě, považuje se záznam za ověřený. O návrzích oprav rozhodují ověřovatelé. Případný spor rozhodne s konečnou platností předseda Senátu.

(4) Ze schůze Senátu se pořizuje zvukový záznam, který se uchová nejméně po dobu 6 měsíců.

(5) Těsnopisecká zpráva o schůzi Senátu se vytiskne s výjimkou těsnopisecké zprávy z neveřejných jednání.