Zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2022 (úplné znění)

Předpis č. 519/2021 Sb.

Znění od 24. 12. 2021

519/2021 Sb. Zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2022

519

ZÁKON

ze dne 15. prosince 2021

o kompenzačním bonusu pro rok 2022

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo s krizovými, mimořádnými nebo ochrannými opatřeními1) přijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen „kompenzační bonus“).

ČÁST DRUHÁ

KOMPENZAČNÍ BONUS

§ 2

Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné

(1) Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění.

(2) Subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 22. listopadu 2021 byl

a) osobou podle odstavce 1, nebo

b) osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po dni 22. listopadu 2020.

§ 3

Subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným

(1) Subjektem kompenzačního bonusu je také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má

a) nejvýše 2 společníky, kteří jsou fyzickými osobami, nebo

b) pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny.

(2) Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 může být pouze ten, kdo

a) splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 22. listopadu 2021,

b) byl ke dni 22. listopadu 2021 daňovým

1. rezidentem České republiky, nebo

2. nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období, do něhož spadá příslušné bonusové období, podle § 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů.

(3) Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období byla

a) v úpadku nebo v likvidaci nebo

b) nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.

(4) Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být dále společník společnosti s ručením omezeným,

a) jejíž obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za žádné z 2 skončených zdaňovacích období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházejících bonusovému období nepřekročil částku 120000 Kč, nebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 120000 Kč, a

b) která nebyla ke dni 22. listopadu 2021 daňovým rezidentem České republiky, nebo jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.

(5) V případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění podmínek podle odstavců 1 až 4 ve vztahu ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně.

§ 4

Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr

(1) Subjektem kompenzačního bonusu je také osoba, která vykonávala v rozhodném období práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 3 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec; to neplatí, pokud se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona upravujícího nemocenské pojištění.

(2) Dohodou o práci konané mimo pracovní poměr se pro účely tohoto zákona rozumí dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti podle zákoníku práce.

(3) Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.

§ 5

Společná ustanovení pro subjekt kompenzačního bonusu

(1) Subjekt kompenzačního bonusu je daňovým subjektem.

(2) Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být osoba, která v bonusovém období byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.

(3) Členy jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

(4) Rozhodným obdobím je období od 1. června 2021 do 31. října 2021. Subjekt kompenzačního bonusu podle § 4 může pro splnění podmínek podle tohoto zákona jako rozhodné období použít období 5 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, z nichž poslední celý spadá do bonusového období.

§ 6

Předmět kompenzačního bonusu

(1) Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud jedna nebo více těchto činností byly významně dotčeny.

(2) Předmětem kompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 je výkon činnosti podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů ve srovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.

(3) Předmětem kompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 3 je výkon činnosti podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o

a) společnost s ručením omezeným, u níž převažující část příjmů ve srovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností, a

b) subjekt, u něhož převažující část příjmů ve srovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností společnosti podle písmene a); přitom se zohlední pouze příjmy odpovídající podílu společníka v této společnosti a dále příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.

(4) Pro splnění podmínky podle odstavců 2 a 3 lze namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti.

§ 7

Předmět kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr

(1) Předmětem kompenzačního bonusu je také výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku toho, že činnost zaměstnavatele byla významně dotčena.

(2) Předmětem kompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 4 je výkon práce podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném období plynula od zaměstnavatele podle odstavce 1; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.

(3) Pro splnění podmínky podle odstavce 2 lze namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti.

(4) Zaměstnavatelem podle odstavce 1 se rozumí zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompenzačního bonusu

a) v rozhodném období uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který mu za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a

b) ke dni 22. listopadu 2021 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.

§ 8

Společná ustanovení pro předmět kompenzačního bonusu

(1) Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období. Činnost se nepovažuje za významně dotčenou, pokud je tento pokles příjmů zjevně způsoben převážně jinými důvody než

a) dopadem opatření podle § 1,

b) péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážkou v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo

c) nařízenou karanténou nebo izolací podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „karanténa“) v případě subjektu kompenzačního bonusu.

(2) Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období.

(3) Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí v rámci

a) rozhodného období, nebo

b) období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020, nelze-li činnost podle odstavce 1 z důvodu jejího sezonního charakteru účelně vykonávat v žádném ze 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci rozhodného období.

(4) V případě, kdy

a) se subjekt kompenzačního bonusu podle § 2 stal osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění později než v první den srovnávacího období určeného podle odstavce 3, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl touto osobou,

b) společnost s ručením omezeným, jejímž je subjekt kompenzačního bonusu podle § 3 společníkem, vznikla později než v první den srovnávacího období určeného podle odstavce 3, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu tato společnost existovala.

(5) Součástí srovnávacího období určeného podle odstavce 4 nemůže být kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci listopadu 2021. Nelze-li podle odstavce 4 určit 3 celé kalendářní měsíce, může být srovnávací období tvořeno méně než 3 celými kalendářními měsíci. Nelze-li takto určit alespoň 1 celý kalendářní měsíc, je srovnávacím obdobím kalendářní měsíc listopad 2021 s tím, že za každý den, kdy subjekt kompenzačního bonusu dosud nebyl tímto subjektem, se použije denní průměr příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti za dny, kdy byl subjektem kompenzačního bonusu.

(6) V kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa subjektu kompenzačního bonusu, který je účasten nemocenského pojištění, se za významně dotčenou vždy považuje

a) samostatná výdělečná činnost tohoto subjektu kompenzačního bonusu a

b) činnost společnosti s ručením omezeným, které je tento subjekt kompenzačního bonusu společníkem, a to pouze pro účely vzniku nároku na kompenzační bonus tohoto společníka.

§ 9

Vyloučení nároku na kompenzační bonus

(1) Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na

a) podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,

b) kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost, a

c) kompenzační bonus podle § 3 za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího.

(2) Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze

a) podle § 2, 3 nebo 4,

b) jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným,

c) jednou bez ohledu na počet významně dotčených činností a

d) jednou v případě, že vykonává činnost na základě více než jedné dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

(3) Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.

(4) Subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 může nárok na kompenzační bonus vzniknout pouze za kalendářní den, ve kterém není jeho samostatná výdělečná činnost přerušena.

§ 10

Výše kompenzačního bonusu

(1) Výše kompenzačního bonusu činí 1000 Kč za každý kalendářní den bonusového období.

(2) V případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 nebo 3 nesmí výše kompenzačního bonusu připadající na kalendářní den bonusového období překročit limitní částku. Limitní částka se vypočte jako rozdíl průměrné měsíční výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období vydělený počtem kalendářních dní srovnávaného období.

(3) V případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 4 činí výše kompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období.

(4) V případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 a 3 činí výše kompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, za který je kompenzační bonus poskytován pouze z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6.

§ 11

Bonusové období

(1) Prvním bonusovým obdobím je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021. Druhým bonusovým obdobím je období od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022.

(2) Vláda může nařízením stanovit jako další bonusové období kalendářní měsíc v období od 1. února 2022 do 31. prosince 2022, a to pro kalendářní měsíc, kdy lze předpokládat trvání opatření podle § 1.

ČÁST TŘETÍ

SPRÁVA KOMPENZAČNÍHO BONUSU

§ 12

Správa a správce kompenzačního bonusu

(1) Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu.

(2) Kompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

(3) Správcem kompenzačního bonusu je finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o kompenzační bonus (dále jen „správce bonusu“).

§ 13

Žádost o kompenzační bonus

(1) Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také

a) čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,

b) účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,

c) identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu,

d) určení jedné nebo více činností podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1,

e) průměrnou měsíční výši příjmů podle § 8 odst. 1 ve srovnávacím období a výši příjmů podle § 8 odst. 1 ve srovnávaném období a

f) údaj o době trvání nařízené karantény v případě, že má být kompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6.

(2) Žádost o kompenzační bonus se podává za bonusové období.

(3) Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonus zaniká.

(4) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu lze v případě žádosti o kompenzační bonus učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem bonusu.

(5) Pokud je žádost o kompenzační bonus podána ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.

(6) Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně zasílá správci bonusu na jeho žádost informaci, že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o nařízení karantény subjektu kompenzačního bonusu a o jejím trvání nebo ukončení; pro podání žádosti a sdělení informace se použije § 58 daňového řádu obdobně.

§ 14

Žádost o kompenzační bonus v případě osoby činné na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr

(1) Žádost o kompenzační bonus podle § 4 obsahuje kromě náležitostí podle § 13 také

a) identifikaci zaměstnavatele, pokud na jeho straně nastaly důvody podle § 7 odst. 1,

b) kopii dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle § 4 odst. 1 a

c) kopii mzdového listu zahrnujícího kalendářní měsíce, kdy byl subjekt kompenzačního bonusu účasten nemocenského pojištění na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle písmene b) v rozhodném období.

(2) Kopii mzdového listu podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit potvrzením od zaměstnavatele prokazujícím splnění podmínek podle § 4 odst. 1.

§ 15

Stanovení kompenzačního bonusu

(1) Kompenzační bonus se stanoví za bonusové období.

(2) Kompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období upravené podle § 10 odst. 2.

(3) Zjistí-li správce bonusu na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné.

(4) Ve lhůtě podle § 13 odst. 3 lze žádost o kompenzační bonus změnit. Dojde-li ke změně žádosti ještě před předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu do evidence daní, správce bonusu změnu zohlední v rámci tohoto předepsání. Dojde-li k pozdější změně žádosti, správce bonusu může na jejím základě doměřit daň nebo kompenzační bonus.

(5) Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.

§ 16

Placení kompenzačního bonusu

(1) Vyměřený kompenzační bonus správce bonusu předepíše do evidence daní. Kompenzační bonus se eviduje na samostatném osobním daňovém účtu daňového subjektu.

(2) V případě, že je kompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6, správce bonusu jej předepíše do evidence daní až poté, kdy na základě informace od České správy sociálního zabezpečení ověří splnění podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus podle § 8 odst. 6.

(3) Přeplatek vzniklý předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu je vratitelným přeplatkem a správce bonusu jej vrátí daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusu; úrok z vratitelného přeplatku v případě kompenzačního bonusu nevzniká. Přeplatek se vrátí bez ohledu na jeho výši.

(4) Vrácení přeplatku podle odstavce 3 se provede bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonus.

(5) Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.

(6) Poskytovatel platebních služeb může finanční prostředky odpovídající vyplacenému kompenzačnímu bonusu vyplatit povinnému bez ohledu na to, že je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. Tuto výplatu oznámí příslušnému orgánu provádějícímu výkon rozhodnutí nebo exekuci.

ČÁST ČTVRTÁ

OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ OBCÍ

§ 17

Příspěvek obci

Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů obcí se zavádí příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek obci“) za každé bonusové období podle § 11.

§ 18

Výše příspěvku obci

(1) Výše příspěvku obci se stanoví tak, že částka odpovídající čtyřem pětinám podílu obcí podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní na vyplaceném kompenzačním bonusu se mezi obce rozdělí na základě prováděcího právního předpisu k zákonu upravujícímu rozpočtové určení daní, který stanoví procentní podíly jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daní, ve znění účinném ke dni, ke kterému je příspěvek poukazován Ministerstvem financí.

(2) Příspěvek obci není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.

§ 19

Společná ustanovení k příspěvku obci

(1) Příspěvek obci poskytne Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu prostřednictvím kraje, v jehož správním obvodu se obec nachází.

(2) Příspěvek obci poukazuje Ministerstvo financí kraji vždy k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí na základě průběžné informace o stavu předepsaných kompenzačních bonusů. Příspěvek obci se poukáže pouze, pokud dosáhne výše alespoň 500 Kč.

(3) Příspěvek obci převede kraj do 5 pracovních dní od připsání na účet kraje na účet obce vedený u České národní banky podřízený státní pokladně podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla.

ČÁST PÁTÁ

OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ KRAJŮ

§ 20

Příspěvek kraji

Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů vyšších územních samosprávných celků (dále jen „kraj“) se zavádí příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek kraji“) za každé bonusové období podle § 11.

§ 21

Výše příspěvku kraji

(1) Výše příspěvku kraji se stanoví tak, že částka odpovídající čtyřem pětinám podílu krajů podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní na vyplaceném kompenzačním bonusu se mezi kraje rozdělí na základě procenta, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, ve znění účinném ke dni, ke kterému je příspěvek poukazován Ministerstvem financí.

(2) Příspěvek kraji není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.

§ 22

Společná ustanovení k příspěvku kraji

(1) Příspěvek kraji poskytne Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.

(2) Příspěvek kraji poukazuje Ministerstvo financí kraji vždy k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí na základě průběžné informace o stavu předepsaných kompenzačních bonusů, a to na účet vedený u České národní banky podřízený státní pokladně podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla. Příspěvek kraji se poukáže pouze, pokud dosáhne výše alespoň 500 Kč.

ČÁST ŠESTÁ

SPOLEČNÉ USTANOVENÍ

§ 23

V případě, že k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí, kdy má být poukázán příspěvek obci nebo kraji, nebude účinný zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, bude tento příspěvek poukázán k patnáctému dni následujícího kalendářního čtvrtletí.

ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST

§ 24

Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

Pekarová Adamová v. r.

Zeman v. r.

Fiala v. r.

1) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů.

Skrýt změny zákona Legenda text přidán text vypuštěn
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).