Zákon o krmivech - znění od 01. 01. 2013 (úplné znění)

91

ZÁKON

ze dne 15. března 1996

o krmivech

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství^1a) stanoví některé požadavky pro výrobu, dovoz, používání, balení, označování, dopravu a uvádění na trh krmiv, doplňkových látek^1b) a premixů^1c), jakož i pravomoc a působnost orgánu odborného dozoru^1d) nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství (dále jen „předpisy Evropských společenství“).

(2) Tento zákon se nevztahuje na krmiva, doplňkové látky a premixy, které jsou určeny pro vývoz a jsou nezávadné.^1e)

(3) Tento zákon se nevztahuje na veterinární přípravky a léčiva.²)

§ 2

Vymezení pojmů

(1) V tomto zákoně se rozumí

a) nežádoucí látkou látka nebo produkt, přítomné na povrchu nebo v produktech určených ke krmení zvířat, které představují potenciální nebezpečí pro zdraví zvířat, lidí nebo životní prostředí a které mohou mít nežádoucí vliv na živočišnou produkci, s výjimkou patogenních činitelů,

b) ochrannou lhůtou minimální doba, která musí uplynout od ukončení příjmu krmiva, obsahujícího určitou doplňkovou látku, pro kterou je tato lhůta stanovena, do porážky zvířete nebo počátku produkce živočišných produktů určených pro potravu lidí, aby bylo zajištěno, že neobsahují rezidua doplňkových látek v množstvích přesahujících maximální limity stanovené veterinárním zákonem^2a) a předpisy Evropských společenství,

c) podmíněně použitelným krmivem, doplňkovou látkou nebo premixem krmivo, doplňková látka nebo premix, jež nesplňuje některý z požadavků stanovených tímto zákonem, prováděcími právními předpisy vydanými k jeho provedení nebo předpisy Evropských společenství, a jež nelze z tohoto důvodu užít pro původní účel, za předpokladu, že u tohoto krmiva, doplňkové látky nebo premixu je zachována jeho zdravotní nezávadnost,

d) znehodnoceným krmivem, doplňkovou látkou nebo premixem krmivo, doplňková látka nebo premix, nezpůsobilé ke krmení zvířat,

e) biologickým zkoušením stanovení účinnosti a bezpečnosti krmiva nebo doplňkové látky,

f) dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má v držení krmivo, doplňkovou látku nebo premix, manipuluje s nimi nebo je uvádí na trh,

g) distributorem právnická nebo fyzická osoba, která zprostředkuje uvedení krmiva, doplňkové látky nebo premixu na trh, aniž by daný produkt měla v držení.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumějí

a) křížovou kontaminací

1. výskyt dvou nebo více doplňkových látek, nežádoucích látek anebo výskyt zakázaných materiálů, které mají vzájemné protichůdné nebo inhibiční účinky, nežádoucí nebo toxické účinky,

2. výskyt nežádoucí látky nebo zakázaného materiálu v krmivu nebo výskyt doplňkové látky, která není určena pro daný druh a kategorii zvířat,

b) odborným dozorem úřední kontrola^2b),

c) výrobcem právnická nebo fyzická osoba, která vyrábí nebo zpracovává krmiva, doplňkové látky nebo premixy, má je jako dodavatel v držení před jejich uvedením na trh nebo je na trh uvádí; výrobcem se rozumí též osoba provozující pojízdnou výrobnu krmiv,

d) dovozcem právnická nebo fyzická osoba, která dováží krmiva, doplňkové látky nebo premixy ze třetích zemí,

e) členským státem Evropského společenství také státy Evropského hospodářského prostoru a Švýcarská konfederace (dále jen „členský stát“),

f) třetí zemí země, která není členským státem,

g) produktem určeným ke krmení zvířat (dále jen „produkt ke krmení“) krmné suroviny, premixy, doplňkové látky, krmiva a všechny ostatní produkty určené k použití v krmivech nebo pro krmení zvířat.

(3) Pokud se v tomto zákoně používají v souvislosti s právními vztahy upravenými předpisy Evropských společenství pojmy, jejichž obsah a význam nejsou definovány v tomto zákoně, ale v uvedených předpisech, vychází se pro účely tohoto zákona z vymezení těchto pojmů v uvedených předpisech.

Základní ustanovení

§ 3

(1) Při výrobě, uvádění na trh a používání krmiv musí provozovatel krmivářského podniku^2c) (dále jen „provozovatel“) dodržet obsah a limity nežádoucích látek, aby byla zajištěna zdravotní nezávadnost^2d). Produkty ke krmení s obsahem nežádoucí látky vyšším, než je stanovený maximální limit jejich obsahu, nesmí provozovatel smíchat pro účely ředění se stejnými ani jinými produkty ke krmení.

(2) Při užití krmiv označených ochrannou lhůtou musí provozovatel dodržet ochrannou lhůtu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona³).

(3) Pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů a ke krmení zvířat nesmí provozovatel použít produkty ke krmení obsahující nežádoucí látky, jestliže překračují limity stanovené prováděcím právním předpisem, nebo obsahující cizí předměty, které mohou ohrozit zdraví zvířat, nebo živé skladištní škůdce, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Pro výrobu premixů nesmí provozovatel jako nosiče použít krmiva a látky, které svými fyzikálními vlastnostmi nezajišťují dosažení homogenity a stability doplňkových látek v premixu.

(5) Krmiva, u nichž úroveň radioaktivní kontaminace přesahuje stanovené limity, nesmí provozovatel použít pro další výrobu kompletních a doplňkových krmiv, uvést na trh, zkrmovat, dovážet nebo vyvážet.

(6) Dovoz produktů ke krmení, u kterých je to požadováno předpisy Evropských společenství¹⁶), je provozovatel povinen ohlásit předem Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“).

(7) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou

a) seznam nežádoucích látek a produktů a maximální limity jejich obsahu v produktech ke krmení,

b) seznam skladištních škůdců a jejich vyobrazení,

c) maximální limity radioaktivní kontaminace krmiv určených k přímému krmení zvířat,

d) zvláštní účely výživy, jejich hlavní nutriční charakteristiky, určení, doporučenou dobu používání a povinné údaje v označení včetně deklarace a použití,

e) seznam, účel a způsob užití doplňkových látek a jejich ochranné lhůty, kromě doplňkových látek, na které se vztahují přímo použitelné předpisy Evropských společenství^3b).

ČÁST DRUHÁ

§ 4

Schvalovací řízení

(1) Fyzická nebo právnická osoba může vykonávat činnosti stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005⁴) pouze se souhlasem ústavu.

(2) O schválení provozu rozhoduje ústav na základě žádosti o schválení provozu⁵) (dále jen „žádost o schválení“) podané na formuláři vydaném ústavem. Ústav zveřejňuje formulář způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Žádost o schválení obsahuje

a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, případně jinou adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě jinou adresu určenou pro doručování, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice,

c) adresu provozu, druh činnosti a její specifikaci,

d) údaje, které jsou předmětem ochrany patentových práv, a údaje, které jsou označeny za obchodní tajemství⁶).

(4) Podle druhu činnosti uvedené v odstavci 1 si ústav jako součást žádosti o schválení vyžádá tyto přílohy a kopie dokladů:

a) údaje o krmivu,

b) výrobní postup,

c) technologické schéma výrobního zařízení s popisem a půdorysné uspořádání výrobního provozu,

d) doklad o pracovní přesnosti míchacího zařízení, sloužícího k výrobě finálních výrobků,

e) doklad o kontrole nebo kalibraci používaných vah a váhových systémů,

f) plán kontroly jakosti,

g) ověření homogenity doplňkových látek v krmivech a premixech,

h) údaje o krmivu dováženém ze třetí země,

i) písemné prohlášení dovozce, že výrobek pochází z provozu, který splňuje požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005^3c),

j) doklad o patentové ochraně,

k) kopie osvědčení o odborné způsobilosti odpovědné osoby podle § 6 odst. 2 nebo rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle § 6 odst. 3,

l) doklad o registraci podnikání,

m) prohlášení distributora, že krmivo splňuje podmínky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005^3c).

(5) Rozhodnutí o schválení provozu obsahuje kromě obecných náležitostí náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. a) až c), schvalovací identifikační číslo provozu, popřípadě další údaje týkající se provozu.

(6) Ústav zapíše do registru⁷) identifikační údaje o schváleném provozu podle odstavce 5.

(7) Ústav rozhodnutí o schválení provozu pozastaví, změní nebo zruší

a) na písemnou žádost provozovatele, nebo

b) v případech stanovených předpisem Evropských společenství⁸).

(8) Provozovatel je povinen na formuláři vydaném ústavem oznámit změny údajů uvedených v žádosti o schválení do 30 dnů od provedení změny.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu příloh k žádosti o schválení podle odstavce 4.

§ 5

Registrační řízení

(1) Provozovatel, který vykonává činnosti stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005⁹), je povinen požádat ústav o registraci provozu (dále jen „žádost o registraci“).

(2) O registraci provozu rozhoduje ústav na základě žádosti o registraci podané provozovatelem na formuláři vydaném ústavem. Ústav zveřejňuje formulář způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Žádost o registraci obsahuje

a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, případně jinou adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě jinou adresu určenou pro doručování, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice,

c) adresu provozu, druh činnosti a její specifikaci,

d) údaje, které jsou předmětem ochrany patentových práv, a údaje, které jsou označeny za obchodní tajemství⁶).

(4) Podle druhu činnosti uvedené v odstavci 1 si ústav jako součást žádosti o registraci vyžádá tyto přílohy a kopie dokladů:

a) údaje o krmivu,

b) výrobní postup,

c) technologické schéma výrobního zařízení s popisem a půdorysné uspořádání výrobního provozu,

d) doklad o pracovní přesnosti míchacího zařízení, sloužícího k výrobě finálních výrobků,

e) doklad o kontrole nebo kalibraci používaných vah a váhových systémů,

f) plán kontroly jakosti,

g) ověření homogenity doplňkových látek v krmivech a premixech,

h) údaje o krmivu dováženém ze třetí země,

i) písemné prohlášení dovozce, že výrobek pochází z provozu, který splňuje požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005^3c),

j) prohlášení provozovatele, že písemně zpracoval, zavedl a dodržuje postupy systému analýzy rizik a kritických kontrolních bodů,

k) doklad o patentové ochraně,

l) doklad o registraci podnikání.

(5) Rozhodnutí o registraci provozu obsahuje kromě obecných náležitostí náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. a) až c), registrační číslo provozu, popřípadě další údaje týkající se provozu.

(6) Ústav zapíše do registru⁷) identifikační údaje o registrovaném provozu podle odstavce 5.

(7) Ústav rozhodnutí o registraci provozu pozastaví, změní nebo zruší

a) na písemnou žádost provozovatele, nebo

b) v případech stanovených předpisem Evropských společenství⁸).

(8) Provozovatel je povinen na formuláři vydaném ústavem oznámit změny údajů uvedených v žádosti o registraci do 30 dnů od provedení změny.

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti obsahu příloh k žádosti o registraci podle odstavce 4.

§ 6

Odborná způsobilost

(1) Odbornou způsobilostí pro výrobu, zpracování, dovoz a uvádění na trh doplňkových látek, určitých proteinových krmiv, premixů, krmiv s použitím doplňkových látek nebo premixů (dále jen "odborná způsobilost") se rozumí soubor odborných a praktických znalostí vztahujících se k výrobě krmiv, doplňkových látek a premixů, znalostí základů výživy hospodářských zvířat a krmné techniky a znalostí právních předpisů z oblasti výroby krmiv.

(2) Odborná způsobilost se prokazuje osvědčením, které vydá ústav osobám, které splňují tyto podmínky:

a) způsobilost k právním úkonům,

b) druh, stupeň vzdělání a odbornou praxi ve výrobě krmiv.

(3) Osvědčení podle odstavce 2 lze nahradit rozhodnutím o uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace^9b).

(4) Druh, stupeň a obor vzdělání a délku odborné praxe stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 6a

(1) Státní příslušníci členských států mohou příležitostně nebo dočasně uvádět na trh na území České republiky krmiva, doplňkové látky nebo premixy na základě ověření odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu^9b), pokud jsou oprávněni k soustavnému výkonu této činnosti v jiném členském státě. Na tyto osoby se ustanovení tohoto zákona vztahují obdobně, s výjimkou § 4 a 5.

(2) Státní příslušníci členských států, kteří jsou v jiném členském státě oprávněni k soustavnému provozování pojízdné výrobny krmiv, jsou povinni oznámit ústavu vždy nejméně 3 pracovní dny před zahájením výroby na území České republiky místo a časový plán výroby krmiv.

§ 7

Požadavky na provoz a provozovatele

(1) Provozovatel je povinen zajistit, aby

a) provoz splňoval požadavky stanovené předpisem Evropských společenství, tímto zákonem a prováděcím právním předpisem,

b) v provozu určeném pro výrobu krmiv, doplňkových látek nebo premixů byl před výrobou, v průběhu výroby a po jejím ukončení technicky umožněn bezpečný přístup pro odběr vzorků za účelem ověření jakosti a zdravotní nezávadnosti,

c) krmiva, doplňkové látky nebo premixy s nadlimitním obsahem nežádoucích látek nebo výskytem zakázaných materiálů byly uskladněny odděleně.

(2) Provozovatel, který provozuje pojízdnou výrobnu krmiv, je povinen oznámit ústavu vždy nejméně 3 pracovní dny před zahájením výroby místo a časový plán výroby krmiv.

(3) Provozovatel^9d) je povinen ústavu prokázat, že písemně zpracoval, zavedl a dodržuje postupy systému analýzy rizik a kritických kontrolních bodů.

(4) Provozovatel, který vlastní, má v držení, nebo dovezl krmivo, doplňkovou látku nebo premix s nadlimitním obsahem nežádoucích látek a produktů, nebo výskytem zakázaných materiálů nebo radioaktivní kontaminace, je povinen tuto skutečnost oznámit ústavu a postupovat podle předpisu Evropských společenství^9e).

(5) Provozovatel je povinen záznamy vedené podle předpisu Evropských společenství^9f) uchovávat po dobu 3 let.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) požadavky na provozy a výrobní zařízení provozů podle jednotlivých činností stanovených předpisem Evropských společenství⁴),⁹),

b) podrobnosti označení místa a podrobnosti stanovení časového plánu výroby krmiv podle odstavce 2,

c) požadavky na kontrolu rizik u prvovýrobců^9g).

§ 10

Zveřejnění seznamu schválených a registrovaných provozů

(1) Ústav zveřejní v souladu s předpisem Evropských společenství¹⁷) seznam schválených a registrovaných provozů způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Ústav v seznamu schválených a registrovaných provozů uvede údaje stanovené v § 4 odst. 5 a v § 5 odst. 5.

(3) Seznam schválených provozů musí odpovídat vzoru uvedenému v předpisu Evropských společenství^9h).

§ 14

Skladování

(1) Provozovatel je povinen uskladnit krmiva, doplňkové látky a premixy ve skladech nebo manipulačních, popřípadě výrobních prostorech tak, aby bylo v souladu s předpisem Evropských společenství^9c) zajištěno uchování jejich jakosti, zdravotní nezávadnosti a byla zajištěna jejich ochrana před

a) zneužitím,

b) hlodavci a ptáky,

c) vlhkostí a látkami, které je mohou znehodnocovat nebo v nich vytvářet produkty škodlivé zdraví zvířat a lidí a ohrožující životní prostředí.

(2) Provozovatel je povinen zajistit provedení dezinfekce, dezinsekce a deratizace a udržování odpovídajících mikroklimatických podmínek a čistoty¹⁰) ve skladových prostorech.

ČÁST TŘETÍ

ODBORNÝ DOZOR A ZKOUŠENÍ

§ 16

(1) Ústav provádí na vlastní náklady odborný dozor¹¹) v souladu s předpisy Evropských společenství¹²) nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem a předpisy Evropských společenství v oblasti krmiv a výživy zvířat; přitom zejména dohlíží, jak provozovatelé dodržují stanovené podmínky při výrobě, dovozu, přepravě, skladování, používání nebo uvádění na trh krmiv, doplňkových látek nebo premixů.

(2) Ústav vede evidenci závad zjištěných při výkonu odborného dozoru.

(3) Zaměstnanec ústavu pověřený výkonem odborného dozoru (dále jen „zaměstnanec ústavu“) musí být způsobilý k výkonu odborného dozoru; způsobilost prokazuje písemným pověřením a služebním průkazem, vydaným ústavem. O výsledcích odborného dozoru se pořizuje protokol, který podepíše zaměstnanec ústavu podle věty první a odpovědný zástupce kontrolované osoby.

(4) Zaměstnanec ústavu může při výkonu odborného dozoru

a) vstupovat po ohlášení provozovateli do provozu, kde se krmivo, doplňková látka a premix vyrábí nebo upravuje, skladuje, označuje, balí, prodává, popřípadě používá, a rovněž do dopravního prostředku, kterým je krmivo přepravováno,

b) vyžadovat od provozovatele uvedeného v odstavci 1 doklady vztahující se k prováděnému odbornému dozoru, zejména skladovou a účetní evidenci, informace a nezbytnou součinnost potřebnou k výkonu odborného dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezpečný odběr vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů.

(5) Provozovatel je povinen umožnit zaměstnanci ústavu po ohlášení vstup do provozu a poskytnout potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezpečný odběr vzorků.

(6) Ústav je povinen uchovávat vzorky krmiv, doplňkových látek a premixů určených k laboratornímu zkoušení, kromě vzorků podléhajících zkáze, po dobu 6 měsíců ode dne doručení vzorku do laboratoře.

(7) Zjistí-li ústav, že ve stanovené lhůtě nedošlo k odstranění nedostatků Zjištěných při běžné kontrole, je provozovatel povinen nahradit náklady dodatečné kontroly^12a).

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou paušální částku nákladů dodatečné kontroly hrazených provozovatelem.

(9) O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne ústav. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji ústav a vymáhá celní úřad^12b).

(9) O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne ústav. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji ústav.

§ 16b

Systém rychlého varování

(1) Ústav je kontaktním místem pro systém rychlého varování, přičemž pro tento účel zpracovává pohotovostní operační plány, v nichž stanoví opatření pro případ zjištění, že produkt ke krmení není bezpečný a představuje přímé nebo nepřímé riziko pro lidské zdraví, určí pravomoci, odpovědnost a způsoby předávání informací v rámci ústavu.

(2) Výskyt produktu ke krmení, který nemůže být podle předpisu Evropských společenství^3c) považován za bezpečný, je ústav povinen oznámit neprodleně Národnímu kontaktnímu místu^12c).

§ 17

Vzorkování a laboratorní zkoušení

(1) Vzorkování a laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů provádí ústav v rámci odborného dozoru nebo na vyžádání.

(2) Ústav může k provádění některých laboratorních zkoušek udělit oprávnění osobám, které o to požádají, (dále jen "provozovatelé laboratoří").

(3) Seznam laboratoří ústavu provádějících laboratorní zkoušení jakosti krmiv, doplňkových látek a premixů v rámci výkonu odborného dozoru a seznam osob oprávněných provádět laboratorní zkoušky zveřejní ústav ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

(4) Žádost o udělení oprávnění musí obsahovat

a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, bydliště a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou,

b) údaje o přístrojovém vybavení laboratoře,

c) údaje o vzdělání pracovníků laboratoře,

d) rozsah činností, pro které má být oprávnění uděleno.

(5) Ústav udělí oprávnění podle odstavce 2 nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti, jestliže

a) laboratorní vybavení odpovídá předpokládanému rozsahu a druhu činnosti, o niž se žádá,

b) laboratorní zkoušky budou provádět osoby minimálně se středoškolským vzděláním chemického nebo biologického zaměření,

c) výsledky laboratorních zkoušek při ověřovací zkoušce byly shledány v rozmezí tolerancí stanovených pro tyto zkoušky.

(6) Ústav dozírá, zda trvají podmínky, za kterých bylo uděleno oprávnění podle odstavce 5.

(7) Ústav může oprávnění změnit nebo odejmout, jestliže se změnily nebo pominuly podmínky, za nichž bylo oprávnění uděleno. Na písemnou žádost provozovatele laboratoře ústav oprávnění zruší.

(8) Ústav a provozovatelé laboratoří jsou povinni k zajištění objektivity a srovnatelnosti výsledků kontroly postupovat podle požadavků na odběr vzorků a používat metody laboratorního zkoušení v souladu s předpisem Evropských společenství¹³).

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) požadavky kladené na odběr vzorků určených k úřední kontrole reziduí pesticidů v produktech ke krmení,

b) způsob zveřejnění metod a postupů laboratorního zkoušení při úřední kontrole produktů ke krmení, nejde-li o metody stanovené předpisy Evropských společenství¹⁸).

§ 18

Zvláštní opatření

(1) Jestliže ústav při výkonu odborného dozoru zjistí, že krmivo, doplňková látka nebo premix nesplňují požadavky tohoto zákona, prováděcích právních předpisů nebo předpisů Evropských společenství, uloží rozhodnutím provozovateli opatření podle předpisů Evropských společenství^13a).

(2) Jestliže ústav vlastním šetřením nebo na základě sdělení právnické nebo fyzické osoby zjistí, že se vyskytly nebo vyskytují skutečnosti, které mohou ohrozit bezpečnost krmiva, doplňkové látky nebo premixu, postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004^13b).

(3) U podmíněně použitelných krmiv, doplňkových látek nebo premixů stanoví ústav rozhodnutím zvláštní opatření k jejich náhradnímu použití a určí podmínky tohoto náhradního použití.

(4) Odvolání proti rozhodnutí o opatřeních uvedených v odstavcích 2 a 3 nemá odkladný účinek.

(5) Provozovatel je povinen ve lhůtě stanovené zvláštním opatřením písemně informovat ústav o způsobu splnění povinností.

§ 19a

Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 bez souhlasu ústavu.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dopustí správního deliktu tím, že

a) vyrobí, použije, doveze anebo uvede na trh krmiva, doplňkové látky nebo premixy v rozporu s § 3 odst. 1 až 6,

b) neoznámí ústavu změny údajů uvedených v žádosti o schválení podle § 4 odst. 8,

c) vykonává činnosti podle § 5 odst. 1 bez registrace provozu nebo neoznámí změny údajů uvedených v žádosti o registraci podle § 5 odst. 8,

d) nezajistí některý z požadavků na provoz podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b),

e) nezajistí oddělené skladování krmiv, doplňkových látek nebo premixů podle § 7 odst. 1 písm. c),

f) provozuje pojízdnou výrobnu krmiv a neoznámí místo nebo časový plán výroby krmiv podle § 7 odst. 2,

g) písemně nezpracuje, nezavede nebo nedodržuje postupy podle § 7 odst. 3,

h) neprovede oznámení nebo nepostupuje podle § 7 odst. 4,

i) neuchovává záznamy podle § 7 odst. 5,

j) nesplní povinnost uloženou zvláštním opatřením podle § 18,

k) vyrobí nebo uvede na trh krmné suroviny nebo produkty, které byly získány anebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva, bez povolení jejich výroby nebo uvádění na trh podle § 21a odst. 2,

l) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím používání krmiv a jejich uvádění na trh¹⁹) použije nebo uvede na trh krmiva, doplňkové látky nebo premixy, které nejsou bezpečné nebo mají přímý nepříznivý vliv na životní prostředí anebo životní podmínky zvířat,

m) nezajistí označení, obchodní úpravu nebo balení krmiv, doplňkových látek nebo premixů v souladu s předpisy Evropských společenství,

n) neuskladní krmiva, doplňkové látky nebo premixy podle § 14 odst. 1 nebo nezajistí provedení dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace podle § 14 odst. 2,

o) nezajistí přepravu krmiv, doplňkových látek nebo premixů v souladu s předpisy Evropských společenství,

p) nepřijme odpovídající hygienická opatření stanovená přímo použitelným předpisem Evropských společenství^9c),

q) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím požadavky na hygienu krmiv odebere nebo použije krmiva, doplňkové látky nebo premixy z neregistrovaných nebo neschválených provozů²⁰), nebo

r) poruší jinou povinnost stanovenou předpisy Evropských společenství v oblasti krmiv^1a).

(3) Provozovatel laboratoře se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 17 odst. 8 nepostupuje podle požadavků kladených na odběr vzorků nebo neuplatňuje metody stanovené pro postup při laboratorním zkoušení.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 750000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. i) až l),

b) 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), d), e), g), h), m) až q) nebo podle odstavce 3,

c) 250000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b), c), f) nebo r).

§ 19b

Fyzické osobě, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě může ústav uložit pořádkovou pokutu až do výše 200000 Kč, pokud zaměstnancům ústavu neumožní po ohlášení vstup do provozů nebo neposkytne potřebné doklady, informace anebo nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, včetně poskytnutí technických pomůcek pro bezpečný odběr vzorků podle § 16 odst. 5. Pokutu podle věty první lze uložit opakovaně. Jinak se pro ukládání pořádkové pokuty použije obdobně § 62 odst. 5 a 6 správního řádu.

§ 19c

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává ústav.

(6) Pokuty vybírá ústav. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

ČÁST ČTVRTÁ

VÝROBA A DOVOZ KRMIV PRO VÝZKUMNÉ ÚČELY

§ 20

(1) Výrobu a dovoz pokusných krmných směsí a pokusných premixů pro účely biologického zkoušení nezbytných pro uskutečnění vědeckého nebo výzkumného záměru, pokud neodpovídají podmínkám stanoveným tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství²¹), mohou provádět pouze ústav, výrobci a dovozci schválení nebo registrovaní podle § 4 nebo 5 tohoto zákona, kterým ministerstvo udělí pro tuto výrobu a dovoz povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na krmiva pro toxikologické zkoušky a pokusné krmné směsi vyráběné a užité v zařízeních univerzit a vědeckých a výzkumných ústavů.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat

a) jméno a bydliště fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, odpovědné za provádění vědeckého nebo výzkumného záměru,

b) jméno a bydliště schváleného nebo registrovaného výrobce, který bude výrobu pokusných krmných směsí a premixů provádět, a sídlo provozovny,

c) označení zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky nebo premixu,

d) obsah živin a obsah doplňkových látek, pokud jsou obsaženy,

e) u krmných surovin a doplňkových látek způsob výroby,

f) u pokusných krmných směsí nebo pokusných premixů složení,

g) požadovaný objem výroby,

h) ostatní údaje určující krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky nebo premixy.

(3) Žadatel přiloží k žádosti souhlas Státní veterinární správy^2a) nebo příslušného orgánu Inspekce životního prostředí s tím, že zkoušené krmivo, krmná surovina, doplňková látka nebo premix při navrženém použití neohrozí zdraví lidí, zvířat a životní prostředí.

§ 21

(1) Ministerstvo udělí povolení za podmínky, že výrobce zajistí

a) zabránění kontaminace výrobního zařízení a ostatního provozu zkoušeným krmivem, krmnou surovinou, doplňkovou látkou nebo premixem či vyrobenou pokusnou krmnou směsí,

b) oddělené skladování zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky, premixu a vyrobené pokusné krmné směsi,

c) samostatnou evidenci výroby pokusných krmných směsí a premixů a k těmto účelům použitých zkoušených krmiv, krmných surovin, doplňkových látek nebo premixů,

d) zřetelné označení zkoušeného krmiva, krmné suroviny, doplňkové látky, premixů a vyrobené pokusné směsi nebo premixu "Určeno pro pokusné účely..." včetně uvedení názvu a množství obsažené zkoušené substance v 1 kg.

(2) Ministerstvo zruší povolení pro výrobu pokusných směsí a premixů, dojde-li k porušení podmínek, za nichž bylo povolení uděleno, nebo na písemnou žádost výrobce.

§ 21a

Biologické zkoušení

(1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vyrábět nebo uvádět na trh krmné suroviny nebo produkty, které byly získány anebo upraveny pomocí nových technologických postupů nebo které nemají dosud charakter krmiva, musí předložit ústavu souhrnnou dokumentaci o kladném výsledku biologického zkoušení provedeného podle postupů a podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Ústav si může vyžádat další potřebné speciální expertizy.

(2) Ústav vydá povolení k výrobě nebo uvádění na trh krmné suroviny nebo produktu, který byl získán anebo upraven pomocí nových technologických postupů nebo který neměl dosud charakter krmiva, za předpokladu, že byly splněny postupy a podmínky podle odstavce 1.

(3) Biologické zkoušení podle odstavce 1 provádí ústav nebo právnické nebo fyzické osoby, jimž ústav udělí k provádění biologického zkoušení oprávnění. Náklady za biologické zkoušení hradí osoba, která zkoušení požadovala a která je povinna bezplatně dodat potřebné množství suroviny nebo produktu určeného ke zkoušení.

(4) Žádost o udělení oprávnění k provádění biologického zkoušení musí obsahovat

a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, popřípadě obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, jinak adresu určenou pro doručování, a to zpravidla v místě pobytu na území České republiky nebo v místě podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno; u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

b) u fyzických osob se sídlem ve třetí zemi jméno a příjmení, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice; u právnických osob se sídlem ve třetí zemi sídlo organizační složky v České republice nebo jméno, datum narození a bydliště osoby odpovědné v České republice,

c) údaje o místě provádění biologického zkoušení, rozsahu a druhu zkoušení, zoohygienických parametrech a technologickém vybavení,

d) údaje o vzdělání pracovníků, kteří budou provádět biologické zkoušení,

e) rozsah činností, druh a kategorie zvířat, na nichž bude biologické zkoušení prováděno.

(5) Ústav udělí oprávnění k provádění biologického zkoušení nejpozději do 6 měsíců od podání žádosti, jestliže

a) zoohygienické parametry a technologické vybavení odpovídají předpokládanému rozsahu a druhu zkoušení,

b) osoba odpovědná za provádění biologického zkoušení má minimálně úplné středoškolské vzdělání přírodovědeckého zaměření,

c) bude umožněno pracovníkům ústavu provést kontrolu místa provádění biologického zkoušení a posouzení vhodnosti provozu pro požadovaný rozsah a záměr biologického zkoušení.

(6) Ústav dozírá, zda trvají podmínky, za kterých bylo uděleno oprávnění podle odstavce 5. Ústav může oprávnění změnit, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo oprávnění uděleno. Ústav může oprávnění odejmout, pokud se tyto podmínky podstatně změnily nebo pominuly. Na základě písemné žádosti provozovatele ústav oprávnění zruší.

(7) Biologické zkoušení prováděné pokusem na zvířeti musí být uskutečněno za podmínek stanovených zákonem na ochranu zvířat proti týrání^13d).

(8) Zkoušení účinnosti a bezpečnosti nových doplňkových látek nebo jejich nového užití, včetně doplňkových látek určených ke konzervaci krmiv, zpracování dokumentace a monografie se provádí podle postupů stanovených předpisy Evropských společenství^13e).

(9) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) náležitosti souhrnné dokumentace o provedeném biologickém zkoušení,

b) technické parametry a metody provádění biologického zkoušení krmiv, včetně metod zkoušení účinnosti doplňkových látek určených ke konzervaci krmiv a metod zkoušení jakosti živočišných produktů.

ČÁST PÁTÁ

§ 23

Přechodné ustanovení

Registrace výrobců a dovozců podle předchozí právní úpravy¹⁴) nepozbývá platnosti, pokud do jednoho roku od nabytí účinnosti zákona výrobce nebo dovozce požádá o registraci podle § 8 tohoto zákona a pokud v této době splní požadavky podle § 6 a 7 tohoto zákona. V tomto případě nepodléhá registrace správnímu poplatku.

§ 24

Zrušovací ustanovení

Zrušují se

a) § 31 písm. f) a g) a v § 32 písm. e) část věty "ověřování jakosti krmiv, krmivových směsí a surovin sloužících k jejich výrobě, jakož i" zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby,

b) vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 413/1991 Sb., o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole,

c) vyhláška Ministerstva zemědělství České republiky č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášek č. 264/1993 Sb. a č. 190/1995 Sb.

§ 25

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1996.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 244/2000 Sb. Čl. II

1. Registrace výrobců a dovozců provedená před účinností tohoto zákona nepozbývá platnosti, pokud do 18 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona výrobce nebo dovozce požádá o registraci podle § 8 a pokud v této době splní požadavky podle § 4 až 7. V tomto případě nepodléhá registrace správnímu poplatku.

2. Dodavatelé a distributoři, na něž se vztahuje povinnost registrace podle § 8 a 8a, jsou povinni požádat o registraci do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Výrobky v obalech označených podle dosavadních právních předpisů mohou být uváděny do oběhu, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 21/2004 Sb. Čl. III

1. Podnikatelé, kteří vyrábějí krmiva s použitím doplňkových krmiv a používají je pro potřebu živočišné prvovýroby, ale neuvádějí je do oběhu, jsou povinni ohlásit tuto skutečnost ústavu podle § 8b zákona č. 91/1996 Sb., ve znění tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Ustanovení § 3a zákona č. 91/1996 Sb., ve znění tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 214/2007 Sb. Čl. II

1. Registrace dovozců, dodavatelů a distributorů provedená podle dosavadních právních předpisů se považuje za registraci podle zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v rozsahu provozu, který dovozce, dodavatel nebo distributor provozoval ke dni účinnosti tohoto zákona.

2. Výrobní provozy provozovatelů krmivářských podniků povolené podle dosavadních právních předpisů se považují za schválené podle zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Výrobní provozy provozovatelů krmivářských podniků evidované podle dosavadních právních předpisů se považují za registrované podle tohoto zákona.

3. Řízení pravomocně neukončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ukončí podle dosavadních právních předpisů.

4. Provozovatel je povinen v termínu stanoveném čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a na formuláři vydaném ústavem učinit prohlášení o plnění požadavků stanovených tímto předpisem.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 33/2011 Sb. Čl. II

Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.

¹) Čl. 6 směrnice Komise 98/51/ES ze dne 9. července 1998, kterou se stanoví některá opatření k provedení směrnice Rady 95/69/ES, kterou se stanoví podmínky a postupy pro schvalování a registraci některých provozoven a dodavatelů působících v krmivářském odvětví.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech, v platném znění.
Směrnice Komise 2002/63/ES ze dne 11. července 2002, kterou se stanoví metody Společenství pro odběr vzorků určených k úřední kontrole reziduí pesticidů v produktech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a kterou se zrušuje směrnice 79/700/EHS.
Směrnice Komise 2008/38/ES ze dne 5. března 2008, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy, v platném znění.

^1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 429/2008 ze dne 25. dubna 2008 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, pokud jde o vypracování a podávání žádostí a vyhodnocování a povolování doplňkových látek.
Nařízení Komise č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES.
Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, ve znění nařízení Komise (EU) č. 212/2010.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu).
Nařízení Komise (ES) č. 1135/2009 ze dne 25. listopadu 2009, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz určitých výrobků pocházejících nebo odesílaných z Číny a kterým se zrušuje rozhodnutí Komise č. 2008/798/ES.
Nařízení Komise (EU) č. 258/2010 ze dne 25. března 2010, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie vzhledem k rizikům kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny a zrušuje rozhodnutí č. 2008/352/ES.

^1b) Čl. 2 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.

^1c) Čl. 2 odst. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.

^1d) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.

^1e) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

²) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^2a) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^2b) Čl. 2 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^2c) Čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.
Čl. 3 body 5 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^2d) § 3 odst. 1 písm. o) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

³) § 19 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb.

^3a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003.

^3b) Například nařízení Komise (ES) č. 102/2009 o trvalém povolení doplňkové látky, nařízení Komise (ES) č. 214/2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1800/2004, pokud jde o podmínky povolení doplňkové látky Cycostat 66 G, nařízení Komise (ES) č. 554/2008 o povolení 6-fytázy (Quantum Phytase) jako doplňkové látky.

^3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

⁴) Čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^4a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv.

^4b) Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

⁵) Čl. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^5a) Čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^5b) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

^5c) § 49 odst. 1 písm. j) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁶) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

⁷) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

⁸) Čl. 14 až 16, čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^8a) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

^9b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

^9c) Přílohy I, II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^9d) Čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^9e) Například čl. 15 a 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.

^9f) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^9g) Příloha I část A bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^9h) Čl. 19 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

⁹ⁱ) Čl. 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.

¹⁰) Například § 39 zákona č. 166/1999 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, § 57 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^10a) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech).

^10b) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001, o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných sponginoformních encefalopatií, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003, o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003, o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003, o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^10c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.
Příloha I a IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, v platném znění.

^10d) Čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^10e) Příloha I až III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

^10f) Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004, o úředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.

¹¹) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

¹²) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^12a) Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^12b) Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^12c) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

¹³) Čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^13a) Čl. 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^13b) Čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
Čl. 54 a 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

^13d) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

^13e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003. Nařízení Komise (ES) č. 429/2008.

¹⁴) Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 413/1991 Sb., o registraci některých druhů krmiv, jejich dodavatelů a o odborné státní kontrole.
Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 362/1992 Sb., o výrobě a složení krmných směsí, ve znění vyhlášek č. 264/1993 Sb. a č. 190/1995 Sb.

¹⁶) Například příloha I nařízení Komise (ES) č. 669/2009, čl. 3 nařízení Komise (ES) č. 1135/2009, čl. 1 nařízení Komise (EU) č. 258/2010.

¹⁷) Čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

¹⁸) Směrnice Komise 2002/63/ES.
Čl. 7 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.
Nařízení Komise (ES) č. 152/2009.

¹⁹) Čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009.
Čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009.

²⁰) Čl. 5 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005.

²¹) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003.