Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů - Přechodná ustanovení

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 165/2004 Sb. Čl. II

Matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy se ode dne vyhlášení tohoto zákona do 31. 12. 2005 mohou vést souběžně pomocí výpočetní techniky. Sbírku listin podle § 8 odst. 1 tvoří v takovém případě též výtisk počítačového záznamu.

1. Matriční události, matriční skutečnosti, změny a opravy se ode dne vyhlášení tohoto zákona do 31. 12. 2005 mohou vést souběžně pomocí výpočetní techniky. Sbírku listin podle § 8 odst. 1 tvoří v takovém případě též výtisk počítačového záznamu.

2. Na základě žádosti nositelky příjmení, jejíž příjmení je zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, lze uvést její příjmení v mužském tvaru, jde-li

a) o cizinku,

b) o občanku, která má trvalý pobyt v cizině,

c) o občanku, jejíž manžel je cizinec,

d) o občanku, která je jiné než české národnosti.

3. Na základě žádosti rodičů lze uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru, je-li jeho příjmení zapsáno v matriční knize v souladu s pravidly české mluvnice, je-li dítě

a) cizincem,

b) občanem, který má trvalý pobyt v cizině,

c) občanem, jehož jeden z rodičů je cizincem,

d) občanem, který je jiné než české národnosti.

Jde-li o dítě starší 15 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže ke změně tvaru příjmení dojít. Není-li jeden rodič znám, nebo je-li rodič pravomocným rozhodnutím soudu zbaven rodičovské zodpovědnosti, nebo je mu výkon rodičovské zodpovědnosti pozastaven, anebo je-li pravomocným rozhodnutím soudu rodič zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, zapíše se mužský tvar příjmení dítěte ženského pohlaví podle žádosti druhého z rodičů.

4. Žádost podle bodů 2 a 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu nebo u zastupitelského úřadu České republiky.

5. Do poznámky matričního dokladu matriční úřad vyznačí, od kdy užívá nositelka příjmení své příjmení v mužském tvaru.

6. Uvede-li se příjmení nositelky příjmení v mužském tvaru podle bodů 2 a 3, další matriční doklady se vydávají s příjmením v tomto tvaru.

7. Žádost o užívání příjmení v mužském tvaru lze podat pouze jednou. Veškeré další žádosti o uvedení téhož příjmení v mužském tvaru jsou posuzovány jako změna příjmení (§ 72 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů).

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 499/2004 Sb. § 92

(1) Po uplynutí lhůt stanovených v § 23 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb. a tohoto zákona, jsou uloženy

a) matriční knihy z území hlavního města Prahy v Archivu hlavního města Prahy,

b) matriční knihy, včetně druhopisů a popřípadě sbírek listin, židovských obcí z území České republiky v Národním archivu,

c) vojenské matriční knihy z území České republiky ve Vojenském historickém archivu.

(2) Do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyhotoví Národní archiv mikrografické kopie matričních knih a druhopisů matričních knih židovských obcí z území České republiky z období do roku 1949 a uloží je odděleně. Ve stejné lhůtě vyhotoví Vojenský historický archiv mikrografické kopie matričních knih u něj uložených a předá je Národnímu archivu.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 167/2012 Sb. Čl. XIX

Na žádost fyzické osoby, které byla povolena změna příjmení podle § 73 zákona č. 301/2001 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a byla zapsána v knize narození, matriční úřad provede opravu matričního zápisu a vydá nový rodný list, na němž bude uvedeno její původní rodné příjmení před povolenou změnou.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 312/2013 Sb. Čl. II

Rodné příjmení, které fyzická osoba užívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rodné příjmení podle zákona č. 301/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.