Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních - HLAVA I - OCHRANA INFORMACÍ

HLAVA I

OCHRANA INFORMACÍ

Díl 1

Ochrana osobních údajů

§ 15

(1) Ustanovení tohoto dílu se nevztahují na předávání osobních údajů s Evropským policejním úřadem, Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech zřízenou přímo použitelným předpisem Evropské unie²) (dále jen „Eurojust“) nebo prostřednictvím informačního systému vytvořeného členskými státy, které se na základě schengenských předpisů účastní schengenské spolupráce, a přidruženými státy (dále jen „Schengenský informační systém“). Tento díl se nevztahuje na předávání osobních údajů na základě mezinárodních smluv.

(2) Není-li pro jiný členský stát závazný předpis Evropské unie upravující ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů⁵²), použijí se vůči němu § 18 a 19.

(3) Hovoří-li se v této hlavě o předání osobních údajů, rozumí se tím jejich předání nebo zpřístupnění.

§ 16

Ochrana osobních údajů předaných z České republiky

(1) Vyžaduje-li to povaha osobních údajů, jež mají být předány do jiného členského státu nebo státu přidruženého mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“), a je-li to proveditelné, je třeba k nim připojit dostupné informace umožňující tomuto státu zhodnotit jejich přesnost.

(2) Zjistí-li orgán České republiky, který předal osobní údaje do jiného členského státu nebo přidruženého státu, že předané osobní údaje jsou nepřesné nebo nebyly předány v souladu s tímto zákonem nebo zákonem o ochraně osobních údajů, vyrozumí o této skutečnosti příslušný orgán státu, kterému takové údaje předal.

(3) Stanoví-li právní předpis zvláštní podmínky pro zpracování osobních údajů, je třeba informovat příjemce o těchto podmínkách a o nutnosti je dodržet; mají-li být osobní údaje předány do jiného členského státu nebo přidruženého státu, orgán České republiky, který osobní údaje předává, nepoužije vůči takovému příjemci jiné podmínky než ty, které platí pro obdobné předávání údajů mezi subjekty v České republice.

(4) Považuje-li to za potřebné z hlediska ochrany osobních údajů, může orgán České republiky spolu s předáním osobních údajů do jiného členského státu nebo přidruženého státu požadovat, aby byly dodrženy lhůty pro uchovávání osobních údajů stanovené právním řádem České republiky.

(5) Z důvodu ohrožení splnění účelu trestního řízení, ochrany života nebo zdraví osob nebo z jiných závažných důvodů může orgán České republiky spolu s předáním osobních údajů do jiného členského státu nebo přidruženého státu požádat orgán tohoto státu, aby osoba, jíž se tyto údaje týkají, byla o jejich předání nebo jiném zpracování informována pouze s předchozím souhlasem orgánu České republiky.

§ 17

Ochrana osobních údajů předaných do České republiky

(1) Informoval-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu při předání osobních údajů do České republiky o zvláštních podmínkách pro zpracování osobních údajů a o nutnosti je dodržet, musí být tyto podmínky dodrženy.

(2) Požádal-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu při předání osobních údajů orgánu České republiky o to, aby subjekt údajů nebyl o jejich předání nebo o jiném zpracování informován, lze jej informovat pouze s předchozím souhlasem orgánu tohoto státu.

(3) Informoval-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu příslušný orgán České republiky o tom, že došlo k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů nebo k předání osobních údajů v rozporu se zákonem, příslušný orgán České republiky osobní údaje opraví, vymaže nebo omezí jejich zpracování zvláštním označením.

§ 18

Předání osobních údajů do jiného státu, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo mezinárodním organizacím

(1) Orgán České republiky může i bez žádosti předat osobní údaje příslušnému orgánu státu, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo mezinárodní organizaci, je-li to nezbytné pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, trestní řízení nebo zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti; příslušným orgánem se rozumí orgán příslušný pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, trestní řízení nebo zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti.

(2) Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci, kterým mají být podle odstavce 1 předány osobní údaje, vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.

(3) Orgán České republiky může k účelům uvedeným v odstavci 1 předat osobní údaje příslušným orgánům podle odstavce 1, pokud přijaly nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů ve formě obecně závazného právního předpisu nebo jiným způsobem. Byla-li nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů ve státu nebo mezinárodní organizaci, kterým mají být podle odstavce 1 předány osobní údaje, přijata jiným způsobem než ve formě právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, orgán České republiky informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech předání, jakož i o dotčených osobních údajích.

(4) Není-li splněna podmínka podle odstavce 3 věty první, může orgán České republiky předat osobní údaje příslušným orgánům podle odstavce 1, pokud je to nezbytné

a) pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,

b) pro ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů, dal-li k předání podnět nebo lze-li jeho prospěch důvodně předpokládat,

c) k předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a vnitřního pořádku v cizím státu,

d) pro plnění konkrétního úkolu pro účely uvedené v odstavci 1, nebo

e) pro ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v odstavci 1.

(5) Orgán České republiky osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nepředá, popřípadě předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich předání.

(6) Orgán České republiky dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání a úrovni ochrany osobních údajů vyslovit souhlas, aby byly příslušným orgánem podle odstavce 1 předány osobní údaje, které mu orgán České republiky předal, příslušnému orgánu jiného státu uvedeného v odstavci 1 nebo jiné mezinárodní organizaci. K vyslovení souhlasu je příslušný justiční nebo ústřední orgán České republiky, který takové údaje opatřil.

(7) Mají-li být osobní údaje, jež byly předány orgánu České republiky orgánem jiného členského státu nebo přidruženého státu, dále předány příslušnému orgánu podle odstavce 1, vyžádá si příslušný orgán České republiky stanovisko státu, který takové údaje předal do České republiky, k jejich dalšímu předání. V žádosti se stanoví příslušnému orgánu tohoto státu přiměřená lhůta, ve které má zaslat své stanovisko, a upozorní se, že pokud ve stanovené lhůtě své stanovisko nezašle, bude se mít za to, že k dalšímu předání osobních údajů udělil souhlas. Jinak lze předat osobní údaje pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v členském státě, přidruženém státě nebo jiném státě, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo ohrožení podstatných zájmů členského státu nebo přidruženého státu, a stanovisko nelze včas získat; o takovém postupu příslušný orgán České republiky neprodleně informuje orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu příslušný pro vydání stanoviska k dalšímu předání osobních údajů.

§ 19

Předání osobních údajů příjemcům usazeným v jiném státě, který není členským státem nebo přidruženým státem

(1) Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu při předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, trestním řízení nebo při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti, může orgán České republiky předat osobní údaje jakékoli osobě do státu uvedeného v § 18 odst. 1 nebo orgánu tohoto státu, pokud

a) zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a

b) předání příslušnému orgánu podle § 18 odst. 1 by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.

(2) Orgán České republiky bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán podle § 18 odst. 1 o předání podle odstavce 1, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím.

(3) Orgán České republiky informuje osobu nebo orgán státu uvedeného v § 18 odst. 1, kterým byly osobní údaje předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.

(4) Orgán České republiky informuje o předání podle odstavce 1 Úřad pro ochranu osobních údajů a zaznamená čas a důvod předání a informace o příjemci a předaných osobních údajích.

Díl 2

Souhlas s použitím informací

§ 20

(1) Informace získané v rámci spolupráce policejních orgánů z jiného členského státu nebo přidruženého státu mohou být použity jako důkaz v trestním řízení jen na základě souhlasu příslušného orgánu tohoto státu. K vyžádání takového souhlasu je oprávněn státní zástupce a po podání obžaloby soud; přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení části třetí hlavy I dílu 1. Vyžádání souhlasu není třeba, jestliže příslušný orgán tohoto státu souhlas udělil již v okamžiku předání informací, nebo jestliže podle právního řádu tohoto státu není takového souhlasu třeba.

(2) K použití informací poskytnutých v rámci spolupráce policejních orgánů do jiného členského státu nebo přidruženého státu jako důkazu v trestním řízení je třeba souhlasu justičního orgánu. Pro udělení souhlasu přiměřeně platí ustanovení části třetí hlavy I dílu 2. K udělení souhlasu je příslušný krajský soud, a je-li v cizím státu vedeno přípravné řízení, krajské státní zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který informace opatřil.

(3) Souhlas podle odstavce 2 nelze udělit, pokud

a) použití takových informací jako důkazu by bylo v trestním řízení v České republice vyloučeno, nebo

b) hrozí, že by použitím takových informací jako důkazu bylo zmařeno trestní řízení vedené v České republice nebo by byl vážně ohrožen jiný důležitý zájem.

(4) Informace získané nebo poskytnuté v rámci spolupráce mezi správními orgány České republiky a orgány cizího státu lze použít jako důkaz v trestním řízení pouze za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. Podle odstavců 1 až 3 se postupuje obdobně i v případě informací získaných nebo poskytnutých v rámci spolupráce mezi správními orgány České republiky a orgány cizího státu, umožňuje-li takový postup mezinárodní smlouva.