Zákon o místním referendu a o změně některých zákonů (úplné znění)

22

ZÁKON

ze dne 11. prosince 2003

o místním referendu a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

MÍSTNÍ REFERENDUM

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Tento zákon upravuje provádění místního referenda

a) v obci, není-li územně členěným statutárním městem, v městské části nebo v městském obvodu územně členěného statutárního města a v městské části hlavního města Prahy (dále jen "obec"),

b) na území hlavního města Prahy a na území územně členěného statutárního města (dále jen "statutární město"),

c) na území části obce, která není městskou částí nebo městským obvodem, stanoví-li tak zvláštní zákon.¹)

§ 2

Právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce²) (dále jen "oprávněná osoba").

§ 3

Místní referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.

§ 4

Překážky ve výkonu práva hlasovat v místním referendu

Překážkami ve výkonu práva hlasovat v místním referendu jsou

a) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody,

b) zbavení způsobilosti k právním úkonům,³)

c) omezení osobní svobody stanovené na základě zákona z důvodu ochrany zdraví lidu,⁴) nebo

d) výkon vojenské činné služby,⁵) neumožňuje-li účast v místním referendu plnění povinností z této služby vyplývajících.

§ 5

Den a doba hlasování v místním referendu

(1) Hlasování v místním referendu se koná v jednom dni. Koná-li se hlasování v místním referendu současně s volbami do zastupitelstev obcí, do zastupitelstev krajů, do některé z komor Parlamentu České republiky nebo do Evropského parlamentu, koná se ve stejnou dobu, která je stanovena pro konání voleb.

(2) Na území, na kterém se má místní referendum konat, se po dobu trvání nouzového stavu, stavu ohrožení státu⁶) nebo válečného stavu (dále jen "krizový stav")

a) běh lhůt podle tohoto zákona přerušuje,

b) místní referendum nekoná; den konání místního referenda stanoví zastupitelstvo obce, zastupitelstvo města, zastupitelstvo městské části nebo zastupitelstvo městského obvodu (dále jen "zastupitelstvo obce") nebo zastupitelstvo statutárního města a zastupitelstvo hlavního města Prahy (dále jen "zastupitelstvo statutárního města") tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů po ukončení krizového stavu.

HLAVA II

ROZHODOVÁNÍ V MÍSTNÍM REFERENDU A VYMEZENÍ ÚZEMÍ PRO JEHO KONÁNÍ

§ 6

V místním referendu se rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města.⁷)

§ 7

Nepřípustnost konání místního referenda

Místní referendum nelze konat

a) o místních poplatcích⁸) a o rozpočtu obce nebo statutárního města,⁹)

b) o zřízení nebo zrušení orgánů obce nebo statutárního města a o jejich vnitřním uspořádání,

c) o volbě a odvolání starosty¹⁰) nebo primátora územně nečleněného statutárního města (dále jen "starosta obce"), primátora statutárního města a primátora hlavního města Prahy (dále jen "primátor"), místostarosty nebo náměstka primátora, členů rady obce, města, městského obvodu nebo městské části (dále jen "rada obce"), členů rady statutárního města a hlavního města Prahy (dále jen "rada statutárního města") a dalších členů zastupitelstva obce, zastupitelstva statutárního města, jakož i volených nebo jmenovaných členů dalších orgánů obce a statutárního města,

d) jestliže by otázka položená v místním referendu byla v rozporu s právními předpisy nebo jestliže by rozhodnutí v místním referendu mohlo být v rozporu s právními předpisy,

e) v případech, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení,¹¹)

f) o uzavření veřejnoprávních smluv k výkonu přenesené působnosti,¹²) nebo

g) o schválení, změně nebo zrušení obecně závazné vyhlášky obce,

h) jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců.

HLAVA III

NÁLEŽITOSTI NÁVRHU NA KONÁNÍ MÍSTNÍHO REFERENDA A VYHLÁŠENÍ KONÁNÍ MÍSTNÍHO REFERENDA

§ 8

Konání místního referenda

(1) Místní referendum se koná, jestliže

a) se na tom usnese zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města, nebo

b) přípravný výbor podá návrh na konání místního referenda (dále jen "návrh přípravného výboru") a zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne o jeho vyhlášení.

(2) Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň v obci nebo v její části, jde-li o místní referendum podle § 1 písm. c), anebo ve statutárním městě

(3) Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem "ano" nebo slovem "ne".

§ 9

Přípravný výbor

(1) Přípravný výbor tvoří pro účely místního referenda nejméně 3 oprávněné osoby, nestanoví-li podmínky ustavení přípravného výboru zvláštní právní předpis.¹³)

(2) Přípravný výbor

a) navrhuje uspořádání místního referenda,

b) deleguje členy do komisí pro hlasování (§ 21),

c) může podat soudu návrh na určení, že místní referendum má být vyhlášeno nebo že návrh přípravného výboru nemá vady (§ 57),

d) může podat soudu návrh na neplatnost hlasování a návrh na vyslovení neplatnosti rozhodnutí v místním referendu (§ 58).

(3) Přípravný výbor uvede, kdo z jeho členů je zmocněn jednat jejich jménem. Úkony zmocněnce jsou pro přípravný výbor závazné.

§ 10

Náležitosti návrhu přípravného výboru

(1) Návrh přípravného výboru musí obsahovat

a) označení území, na němž se konání místního referenda navrhuje,

b) znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,

c) odůvodnění návrhu,

d) odhad nákladů spojených s provedením místního referenda a realizací rozhodnutí přijatého v místním referendu a způsob jejich úhrady z rozpočtu obce, popřípadě statutárního města,

e) označení zmocněnce z členů přípravného výboru,

f) jména a příjmení členů přípravného výboru, jejich datum narození, místo, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu,¹⁴) kterým se rozumí adresa pobytu (dále jen "adresa"), a jejich vlastnoruční podpisy.

(2) Přílohu návrhu přípravného výboru, která je jeho součástí, tvoří podpisová listina (§ 11) s očíslovanými podpisovými archy.

§ 11

Podpisová listina

(1) Každý podpisový arch musí obsahovat

a) označení území, na němž se má místní referendum konat,

b) znění otázky, popřípadě otázek, navržené k rozhodnutí v místním referendu,

c) jména a příjmení členů přípravného výboru a jejich adresu,

d) upozornění pro oprávněné osoby podporující konání referenda tohoto znění: "Ten, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání místního referenda nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněnou osobou podle zákona o místním referendu, nebo kdo v podpisové listině uvede nepravdivé údaje, dopouští se přestupku, za který mu může být uložena pokuta do výše 3 000 Kč."

(2) Oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.

(3) Návrh přípravného výboru a podpisové listiny nesmí být vystaveny v prostorách státních orgánů a orgánů územní samosprávy.

§ 12

Přezkoumání náležitostí návrhu přípravného výboru

(1) Návrh přípravného výboru spolu s přílohou předkládá přípravný výbor obecnímu úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu (dále jen "obecní úřad") nebo magistrátu hlavního města Prahy nebo magistrátu územně členěného statutárního města (dále jen "magistrát statutárního města"), který posoudí předložený návrh přípravného výboru ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho podání; jestliže v návrhu přípravného výboru neshledá nedostatky, neprodleně po uplynutí této lhůty písemně vyrozumí zmocněnce.

(2) Nemá-li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje-li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.

(3) V případě, že obecní úřad nebo magistrát statutárního města nevyrozumí zmocněnce o tom, že návrh přípravného výboru nemá nedostatky, nebo ho nevyzve k jejich odstranění, považuje se takový návrh přípravného výboru po uplynutí lhůty 30 dnů od jeho podání za bezvadný.

(4) Bezvadný návrh přípravného výboru předloží rada obce k projednání zastupitelstvu obce na jeho nejbližším zasedání; obdobně postupuje rada města, která bezvadný návrh přípravného výboru předloží k projednání zastupitelstvu statutárního města.

(5) Na doručování písemností se použijí ustanovení správního řádu.

§ 13

Vyhlášení místního referenda na návrh přípravného výboru

(1) Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání usnesením rozhodne

a) o vyhlášení místního referenda, jestliže lze o navržené otázce místní referendum konat, a zároveň stanoví den jeho konání (§ 15),

b) o tom, že místní referendum nevyhlásí,¹⁵) jestliže o navržené otázce nelze místní referendum konat.

(2) Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města neprodleně vyrozumí zmocněnce o přijatém usnesení a zároveň toto usnesení vyvěsí na úřední desce příslušného obecního úřadu po dobu 15 dnů; usnesení zastupitelstva statutárního města se vyvěsí neprodleně po dobu 15 dnů na úřední desce magistrátu statutárního města a na úředních deskách úřadů všech městských částí nebo městských obvodů. Obdobně postupuje příslušné zastupitelstvo při vyhlášení místního referenda na základě rozhodnutí soudu.

(3) Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města může o otázce navržené k rozhodnutí v místním referendu rozhodnout bez vyhlášení místního referenda; o tomto rozhodnutí neprodleně písemně vyrozumí zmocněnce. Takové rozhodnutí nelze vykonat před uplynutím lhůty stanovené ve větě třetí. Prohlásí-li zmocněnec ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění, že na konání místního referenda trvá, zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města na svém nejbližším zasedání místní referendum vyhlásí. Rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města podle věty první pozbývá dnem vyhlášení místního referenda platnosti. Ode dne vyhlášení místního referenda do dne vyhlášení jeho výsledků nepřísluší orgánům obce nebo orgánům statutárního města rozhodovat o věci, která je předmětem otázky ve vyhlášeném místním referendu.

§ 14

Vyhlášení místního referenda z rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města

Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města může rozhodnout o konání místního referenda prostou většinou hlasů všech členů zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města. V usnesení o vyhlášení místního referenda se uvedou náležitosti podle § 10 odst. 1 písm. a) až d). Vyhlášením místního referenda v obci se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva obce o vyhlášení místního referenda na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů; vyhlášením místního referenda ve statutárním městě se rozumí vyvěšení usnesení zastupitelstva statutárního města na úřední desce magistrátu statutárního města a na úředních deskách úřadů všech městských částí nebo městských obvodů po dobu 15 dnů.

§ 15

Den konání místního referenda

Místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Dnem vyhlášení místního referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města na úřední desce příslušného obecního úřadu nebo na úřední desce magistrátu statutárního města. Koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, nesmí být den konání místního referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města.

§ 16

Společné konání místního referenda

(1) Návrhy přípravného výboru se posuzují jednotlivě v pořadí, v jakém byly podány obecnímu úřadu nebo magistrátu statutárního města. Zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne, že místní referendum o později podaném návrhu přípravného výboru nevyhlásí, jestliže jde o obsahově stejnou otázku, nebo se později podaný návrh přípravného výboru obsahově vzájemně vylučuje s dříve podaným návrhem přípravného výboru.

(2) Společně lze konat místní referendum, je-li podáno více návrhů přípravného výboru, popřípadě rozhodne-li o konání místního referenda zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města podle § 14.

HLAVA IV

KOMISE PRO HLASOVÁNÍ

§ 17

Druhy komisí

Po vyhlášení místního referenda se pro hlasování zřizuje

a) v obci okrsková komise a místní komise,

b) ve statutárním městě okrsková komise, místní komise a městská komise.

§ 18

Okrsková komise

(1) Okrsková komise

a) zajišťuje průběh hlasování v hlasovacím okrsku, zejména dozírá na správné odevzdání hlasovacích lístků a dbá o pořádek v hlasovací místnosti,

b) sčítá hlasy v hlasovacím okrsku,

c) ve sporných případech rozhoduje hlasováním o platnosti hlasovacího lístku a o platnosti hlasu oprávněné osoby, a to s konečnou platností,

d) sepíše zápis o průběhu a výsledku hlasování a předá jej neprodleně místní komisi,

e) ostatní hlasovací dokumentaci odevzdá do úschovy příslušnému obecnímu úřadu,

f) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) První zasedání okrskové komise svolá starosta obce tak, aby se konalo nejpozději 5 dnů přede dnem hlasování.

§ 19

Místní komise

(1) Místní komise

a) organizuje činnost okrskových komisí,

b) dohlíží na dodržování právních předpisů o místním referendu,

c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování předaných okrskovými komisemi,

d) rozhoduje o stížnostech na postup okrskových komisí,

e) uveřejňuje výsledky hlasování v místním referendu,

f) ve statutárním městě předává výsledky hlasování městské komisi,

g) odevzdává hlasovací dokumentaci o místním referendu obecnímu úřadu,

h) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) Místní komise plní rovněž úkoly okrskové komise, je-li v obci zřízen pouze 1 hlasovací okrsek (§ 28).

(3) První zasedání místní komise svolá starosta obce tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.

§ 20

Městská komise

(1) Městská komise

a) organizuje činnost místních komisí ve statutárním městě,

b) dohlíží na dodržování právních předpisů o místním referendu,

c) sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve statutárním městě na podkladě zápisů o výsledku hlasování předaných místními komisemi,

d) rozhoduje o stížnostech na postup místních komisí,

e) uveřejňuje výsledky hlasování v místním referendu ve statutárním městě,

f) odevzdává hlasovací dokumentaci o místním referendu magistrátu statutárního města,

g) plní další úkoly podle tohoto zákona.

(2) První zasedání městské komise svolá primátor tak, aby se konalo nejpozději 10 dnů přede dnem hlasování.

§ 21

Ustavení komisí

(1) Okrsková komise, místní komise a městská komise jsou nejméně čtyřčlenné. Členem příslušné komise může být jen oprávněná osoba, u níž nenastala překážka ve výkonu práva hlasovat v místním referendu.

(2) Starosta obce stanoví 25 dnů přede dnem hlasování, s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku (§ 28), minimální počet členů okrskové a místní komise, který nesmí být nižší než 4. Obdobně stanoví 25 dnů přede dnem hlasování primátor minimální počet členů městské komise. O počtu členů příslušné komise vyrozumí neprodleně starosta obce nebo primátor přípravný výbor.

(3) Členy okrskové, místní a městské komise deleguje přípravný výbor a nejméně po 1 členu okrskové a místní komise starosta obce a nejméně 1 člena do městské komise primátor; koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, deleguje členy okrskové a místní komise starosta obce a členy městské komise primátor, pokud si delegování členů komisí zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nevyhradí. Členy komisí je třeba delegovat nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování. Starosta obce nebo primátor jmenuje nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování zapisovatele příslušné komise (§ 23).

(4) Není-li dosaženo stanoveného počtu členů komise způsobem podle odstavce 3, na neobsazené místo deleguje člena příslušné komise starosta obce nebo primátor před prvním zasedáním této komise. Poklesne-li počet členů komise od jejího prvního zasedání do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování v místním referendu pod stanovený počet, deleguje neprodleně starosta obce nebo primátor na neobsazená místa další členy komise.

(5) Přípravný výbor deleguje členy komisí doručením seznamu členů komisí starostovi obce nebo primátorovi. Seznam členů komisí musí obsahovat

a) jméno a příjmení,

b) datum narození a adresu,

c) jméno, příjmení a podpis zmocněnce.

(6) Seznam členů komisí podle odstavce 5 může obsahovat i údaj, do které komise mají být delegovaní členové zařazeni; pokud tento údaj chybí, zařadí je starosta obce nebo primátor.

(7) Je-li konáno místní referendum společně podle § 16 odst. 2, delegují členy do příslušné společné komise všechny přípravné výbory, které návrh přípravného výboru podaly, popřípadě zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města. Koná-li se místní referendum společně pouze na základě více návrhů přípravného výboru, deleguje nejméně po 1 členu do příslušné společné komise starosta obce nebo primátor.

§ 22

Členství v komisi

(1) Členství v komisi vzniká složením slibu tohoto znění: "Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se přitom řídit Ústavou, zákony a jinými právními předpisy České republiky." Slib skládá delegovaný zástupce tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.

(2) Členství v komisi zaniká

a) dnem ukončení činnosti komise (§ 25),

b) úmrtím člena komise,

c) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné prohlášení o vzdání se funkce člena komise; toto písemné prohlášení nelze vzít zpět,

d) okamžikem, kdy předseda komise obdrží písemné odvolání člena komise tím, kdo jej delegoval; toto odvolání nelze vzít zpět, nebo

e) v den hlasování, nevykonává-li člen komise svoji funkci a jeho nepřítomnost v hlasovací místnosti bez souhlasu komise trvá déle než 3 hodiny.

(3) Na skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) až e) upozorní předseda komise neprodleně starostu obce nebo primátora, který postupuje podle § 21 odst. 4.

§ 23

Zapisovatel komise

(1) Zapisovatel komise (dále jen "zapisovatel") je členem komise s hlasem poradním a při hlasování se do počtu členů komise nezapočítává.

(2) Zapisovatel skládá slib ve znění a způsobem uvedeným v § 22 odst. 1.

(3) Zapisovatel může komisi předkládat návrhy a pořizuje zápisy z jednání komise.

(4) Starosta obce nebo primátor odvolá jím jmenovaného zapisovatele, který přestane vykonávat svoji funkci nebo ji nevykonává řádně, a na jeho místo neprodleně jmenuje nového zapisovatele.

§ 24

Jednání komisí

(1) Komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu komise (dále jen "předseda") a místopředsedu komise (dále jen "místopředseda"). Losování řídí zapisovatel. Místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomocí a povinností. Pokud předseda nebo místopředseda odstoupí nebo nemůže ze závažných důvodů vykonávat svoji funkci, proběhne losování znovu s tím, že do losování předsedy není zařazen místopředseda a naopak.

(2) Jednání komise řídí její předseda.

(3) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů s právem hlasovat.

(4) Usnesení je přijato, vyslovila-li se pro ně nadpoloviční většina přítomných členů.

§ 25

Ukončení činnosti komisí

Činnost komisí je ukončena uplynutím patnáctého dne po vyhlášení výsledků hlasování (§ 46).

§ 26

Zákaz poskytování informací

Členové komise a ti, kteří mají právo být přítomni v místnosti, kde komise sčítá hlasy (§ 42), nesmějí poskytovat informace o dílčích výsledcích hlasování, a to až do podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování všemi přítomnými členy komise.

§ 27

Nároky členů komisí

(1) Výkon funkce člena komise je jiným úkonem v obecném zájmu.¹⁶) Členu komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy.

(2) Člen komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce (dále jen "odměna").

(3) Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.

(4) Výši odměny maximálně ve výši jedné pětiny minimální mzdy určené zvláštním právním předpisem¹⁷) pro předsedu komise a jedné sedminy pro člena komise stanoví

a) zastupitelstvo obce, koná-li se místní referendum v obci,

b) zastupitelstvo statutárního města, koná-li se místní referendum na území statutárního města.

(5) Výši odměny zveřejní příslušné zastupitelstvo nejpozději 25 dnů přede dnem hlasování na úředních deskách všech obecních úřadů nebo magistrátu statutárního města v územním obvodu, kde se místní referendum koná.

(6) V případě, že se člen komise neúčastní všech jednání této komise, odměna se poměrně krátí, a to podle evidence o jeho účasti na jednáních komise.

(7) Odměnu vyplatí do 30 dnů po ukončení činnosti komise podle § 25 členovi okrskové nebo místní komise obecní úřad, členovi městské komise magistrát statutárního města.

HLAVA V

HLASOVÁNÍ

§ 28

Hlasovací okrsky

Hlasování v místním referendu probíhá v hlasovacích okrscích, jejichž územní vymezení se shoduje s územním vymezením stálých volebních okrsků vytvořených podle zvláštního právního předpisu.¹⁸)

§ 29

Seznam oprávněných osob

Pro účely hlasování v místním referendu předá před zahájením hlasování obecní úřad okrskové komisi výpis ze stálého seznamu voličů a dodatku stálého seznamu voličů vedených podle zvláštního právního předpisu,¹⁹) obsahující seznam oprávněných osob (dále jen "výpis ze seznamu oprávněných osob").

§ 30

Hlasovací průkaz pro místní referendum

(1) Oprávněné osobě, která nebude moci hlasovat v hlasovacím okrsku podle místa trvalého pobytu, avšak může se účastnit hlasování v místním referendu na území obce nebo statutárního města, kde je přihlášena k trvalému pobytu, vydá obecní úřad na její žádost hlasovací průkaz pro místní referendum (dále jen "hlasovací průkaz") a poznamená tuto skutečnost do výpisu ze seznamu oprávněných osob pro okrskovou komisi.

(2) Oprávněná osoba může požádat o vydání hlasovacího průkazu počínaje dnem vyhlášení místního referenda, a to osobně nebo písemným podáním opatřeným jejím úředně ověřeným podpisem. Písemné podání musí být doručeno nejpozději 7 dnů přede dnem hlasování příslušnému obecnímu úřadu, osobně může oprávněná osoba o vydání hlasovacího průkazu požádat nejpozději 2 dny přede dnem hlasování. Obecní úřad předá hlasovací průkaz oprávněné osobě nebo osobě, která se prokáže plnou mocí k převzetí hlasovacího průkazu s ověřeným podpisem oprávněné osoby žádající o vydání hlasovacího průkazu, anebo jej oprávněné osobě zašle, jestliže o to požádá.

§ 31

Informování oprávněných osob

(1) Starosta obce zveřejní nejpozději 15 dnů přede dnem konání místního referenda oznámení o době a místě konání místního referenda, a to způsobem v místě obvyklým. Je-li na území obce více hlasovacích okrsků, uvede územní vymezení jednotlivých hlasovacích okrsků a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta obce v oznámení uvede adresy hlasovacích místností a otázky položené k rozhodnutí v místním referendu.

(2) Starosta obce v oznámení upozorní oprávněné osoby na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky nebo státní občanství státu, jehož příslušníci jsou oprávněni na území České republiky hlasovat podle zvláštního právního předpisu,²) a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu hlasování.

(3) V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního právního předpisu,²⁰) se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny, jestliže se podle posledního sčítání lidu hlásilo k této národnosti alespoň 10 % obyvatel obce.

§ 32

Kampaň pro místní referendum

(1) Starosta obce nebo primátor může vyhradit plochu pro představení otázky, popřípadě otázek navržených k rozhodnutí v místním referendu, a to nejméně 10 dnů přede dnem konání místního referenda. Koná-li se místní referendum společně podle § 16 odst. 2, musí možnost využívání vyhrazené plochy odpovídat zásadě rovnosti.

(2) V den hlasování je zakázána kampaň v objektu, ve kterém se nachází hlasovací místnost.

§ 33

Hlasovací lístky

(1) Na každém hlasovacím lístku se musí uvést

a) text "místní referendum", název obce a případně její části, v níž se místní referendum koná, nebo název statutárního města,

b) den konání místního referenda,

c) otázka, popřípadě otázky, položená k rozhodnutí v místním referendu,

d) v levé polovině hlasovacího lístku slovo "ano", v pravé polovině hlasovacího lístku slovo "ne" a vedle každého z těchto slov rámeček,

e) hlasuje-li se o více otázkách společně, před každou otázkou arabská číslice počínaje číslicí 1, u každé otázky v levé polovině hlasovacího lístku slovo "ano" a v pravé polovině hlasovacího lístku slovo "ne" a vedle každého z těchto slov rámeček.

(2) Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů s otiskem razítka obce nebo statutárního města.

(3) Obec nebo statutární město, jehož zastupitelstvo místní referendum vyhlásilo, zajišťuje tisk hlasovacích lístků a jejich dodání tak, aby mohly být předány obcí nebo statutárním městem před zahájením hlasování všem okrskovým komisím.

§ 34

Hlasovací místnost

(1) Hlasovací místnost musí být pro každý hlasovací okrsek vybavena hlasovací schránkou, přenosnou hlasovací schránkou, dostatečným množstvím hlasovacích lístků, prázdných obálek opatřených razítkem obce (dále je "úřední obálka"), psacími potřebami, výpisem ze seznamu oprávněných osob a textem tohoto zákona, který musí být hlasujícím na jejich žádost zapůjčen k nahlédnutí.

(2) V hlasovacích místnostech jsou pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasovaní. Počet těchto prostorů určí starosta obce s přihlédnutím k počtu oprávněných osob v hlasovacím okrsku.

(3) V hlasovací místnosti musí být na viditelném místě vyvěšen hlasovací lístek označený nápisem "vzor".

(4) Úřední obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti a z papíru stejné jakosti a barvy.

(5) Objekt, ve kterém se nachází hlasovací místnost, musí být viditelně označen.

§ 35

Zahájení hlasování

(1) Před zahájením hlasování předseda zkontroluje, zda je hlasovací místnost vybavena podle § 34 a zda jsou hlasovací schránka a přenosná hlasovací schránka prázdné; poté před ostatními členy okrskové komise tyto hlasovací schránky zapečetí.

(2) Po provedení kontroly podle odstavce 1 prohlásí předseda hlasování za zahájené.

§ 36

Zásady hlasování

(1) Oprávněná osoba hlasuje osobně, zastoupení není přípustné.

(2) Oprávněné osoby předstupují před okrskovou komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavily do hlasovací místnosti.

(3) Oprávněná osoba po příchodu do hlasovací místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky, platným občanským průkazem, jde-li o cizince, průkazem o povolení k pobytu²¹) nebo platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky nebo cestovním průkazem.²²) Po prokázání oprávněnosti hlasovat v místním referendu a záznamu do výpisu ze seznamu oprávněných osob okrsková komise vydá oprávněné osobě hlasovací lístek a úřední obálku.

(4) Neprokáže-li oprávněná osoba svou totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky, nebude jí hlasování umožněno.

(5) Oprávněná osoba, která se dostavila do hlasovací místnosti s hlasovacím průkazem, je povinna tento hlasovací průkaz odevzdat okrskové komisi. Okrsková komise hlasovací průkaz k výpisu ze seznamu oprávněných osob přiloží a doplní údaje o oprávněné osobě do výpisu ze seznamu oprávněných osob; poté jí vydá hlasovací lístek a úřední obálku.

(6) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku nesmí být nikdo přítomen zároveň s oprávněnou osobou. S oprávněnou osobou, která nemůže sama upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být s jejím souhlasem v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku přítomna jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen okrskové komise, a hlasovací lístek za ni upravit a vložit do úřední obálky.

(7) Oprávněná osoba může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, požádat obecní úřad a v den hlasování okrskovou komisi, aby mohla hlasovat mimo hlasovací místnost, a to pouze v územním obvodu hlasovacího okrsku, pro který byla okrsková komise zřízena. V takovém případě okrsková komise vyšle k oprávněné osobě 2 své členy s přenosnou hlasovací schránkou, úřední obálkou a hlasovacím lístkem. Při hlasování postupují členové komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

§ 37

Způsob hlasování

(1) Po obdržení úřední obálky a hlasovacího lístku vstoupí oprávněná osoba do prostoru určeného k úpravě hlasovacího lístku, kde hlasovací lístek předepsaným způsobem upraví a vloží ho do úřední obálky.

(2) Oprávněná osoba v prostoru určeném pro úpravu hlasovacího lístku označí křížkem v příslušném rámečku předtištěnou odpověď "ano" nebo "ne", pro kterou hlasuje, a vloží tento hlasovací lístek do úřední obálky. K jiné úpravě hlasovacího lístku se nepřihlíží.

(3) Oprávněná osoba se zdrží hlasování o určité otázce tím, že na hlasovacím lístku neoznačí křížkem žádnou odpověď.

(4) Oprávněná osoba hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku vloží úřední obálku s hlasovacím lístkem před okrskovou komisí do hlasovací schránky. Za oprávněnou osobu, která není schopna vložit úřední obálku s hlasovacím lístkem do hlasovací schránky, tak může učinit jiná oprávněná osoba, nikoliv však člen okrskové komise.

(5) Oprávněné osobě, která se neodebrala do prostoru určeného pro úpravu hlasovacího lístku, okrsková komise hlasování neumožní.

§ 38

Pořádek v hlasovací místnosti

Za pořádek v hlasovací místnosti odpovídá předseda. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné.

§ 39

Přerušení hlasování

(1) Nastanou-li skutečnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo jej ukončit, může okrsková komise odložit zahájení hlasování na pozdější dobu nebo je přerušit, anebo prodloužit dobu hlasování, nejdéle však o 1 hodinu. Okrsková komise o takovém opatření vyrozumí oprávněné osoby způsobem v místě obvyklým a místní komisi.

(2) V případě, že je hlasování přerušeno, uschová okrsková komise hlasovací dokumentaci, zapečetí hlasovací schránku a přenosnou hlasovací schránku tak, aby do nich nebylo možno vkládat úřední obálky nebo je z nich vybírat.

(3) Při opětovném zahájení hlasování předseda za přítomnosti ostatních členů okrskové komise ověří neporušenost pečetí a sejme je.

(4) Skutečnosti týkající se odložení zahájení hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování poznamená okrsková komise v zápise o průběhu a výsledku hlasování.

§ 40

Ukončení hlasování

Jakmile uplyne doba stanovená pro ukončení hlasování, uzavře se hlasovací místnost, avšak předtím se umožní hlasovat všem, kteří jsou v hlasovací místnosti nebo před ní. Potom prohlásí předseda hlasování za ukončené.

HLAVA VI

ZJIŠŤOVÁNÍ VÝSLEDKŮ HLASOVÁNÍ A JEJICH VYHLÁŠENÍ

§ 41

Sčítání hlasů okrskovou komisí

(1) Po ukončení hlasování předseda soustředí nepoužité hlasovací lístky a nepoužité úřední obálky a zapečetí je. Poté dá otevřít hlasovací schránku.

(2) V případě, že okrsková komise na žádost oprávněné osoby použila i přenosnou hlasovací schránku, okrsková komise obsah přenosné hlasovací schránky po jejím otevření smísí s obsahem hlasovací schránky v hlasovací místnosti.

(3) Okrsková komise nejprve vyloučí neúřední obálky, poté spočítá úřední obálky a porovná počet úředních obálek s počtem oprávněných osob, které hlasovaly v okrsku.

(4) Každý člen okrskové komise může nahlížet do odevzdaných hlasovacích lístků.

(5) Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou

a) vytištěné a dodané obcí nebo statutárním městem podle § 33 odst. 3, nebo

b) v úředních obálkách.

(6) Přeložení nebo poškození hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, jsou-li z něj patrny potřebné údaje.

(7) Hlas oprávněné osoby je neplatný,

a) je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků,

b) označila-li křížkem současně odpověď "ano" i "ne" u jedné otázky, nebo

c) označí-li hlasovací lístek jiným způsobem než způsobem stanoveným v § 37 odst. 2 a 3.

(8) Platnost hlasovacího lístku potvrdí okrsková komise, přičemž neplatné hlasovací lístky vyloučí.

(9) Okrsková komise sečte zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď "ano" a zvlášť hlasy odevzdané pro odpověď "ne" a zvlášť hlasovací lístky, na kterých není křížkem označena žádná odpověď, a zjištěný počet zaznamená v zápise o průběhu a výsledku hlasování (§ 43). Poté předseda zajistí zapečetění všech hlasovacích lístků. Rozhoduje-li se v místním referendu o více otázkách, zjišťují se odevzdané hlasy pro každou otázku samostatně.

(10) Předseda kontroluje správnost sčítání obálek a správnost sčítání hlasů.

§ 42

Přítomnost osob při sčítání hlasů

V místnosti, kde okrsková komise sčítá hlasy, mají právo být přítomni členové komise vyššího stupně a osoby pověřené starostou nebo primátorem, které zpracovávají výsledky hlasování.

§ 43

Zápis okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování v hlasovacím okrsku

(1) Okrsková komise vyhotoví ve 2 stejnopisech zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.

(2) V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede

a) doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě odložení zahájení hlasování, přerušení hlasování nebo prodloužení doby hlasování s uvedením důvodů,

b) celkový počet oprávněných osob v hlasovacím okrsku zapsaných ve výpisu ze seznamu oprávněných osob,

c) počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

d) počet odevzdaných úředních obálek,

e) celkový počet platných hlasů,

f) počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi,

g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověd na otázku a zdržely se tak hlasování,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a

i) jméno a příjmení člena okrskové komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.

(3) Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování v místním referendu předá předseda nebo jím pověřený člen okrskové komise 1 stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně místní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení zasedání; tím není dotčen postup podle § 25.

§ 44

Zápis místní komise o výsledku hlasování

(1) Místní komise po přezkoumání zápisů okrskových komisí zjistí celkové výsledky hlasování v místním referendu v obci.

(2) Místní komise vyhotoví ve 2 stejnopisech zápis. Zápis podepíší členové místní komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.

(3) V zápise místní komise se uvede

a) počet hlasovacích okrsků v obci a počet okrskových komisí, které předaly výsledek hlasování,

b) celkový počet oprávněných osob zapsaných v obci ve výpisech ze seznamu oprávněných osob,

c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

d) celkový počet odevzdaných úředních obálek,

e) celkový počet platných hlasů,

f) celkový počet platných hlasů pro jednotlivé odpovědi,

g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověd na otázku a zdržely se tak hlasování,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány místní komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a

i) jméno a příjmení člena místní komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.

(4) Koná-li se místní referendum ve statutárním městě, předá předseda nebo jím pověřený člen místní komise 1 stejnopis zápisu včetně případných příloh neprodleně městské komisi.

§ 45

Zápis městské komise o výsledku hlasování

(1) Městská komise po přezkoumání zápisů místních komisí zjistí celkové výsledky hlasování v místním referendu ve statutárním městě.

(2) Městská komise vyhotoví ve 2 stejnopisech zápis o výsledku hlasování ve statutárním městě. Zápis podepíší členové městské komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.

(3) V zápise městské komise se uvede

a) celkový počet hlasovacích okrsků ve statutárním městě a počet okrskových komisí, které předaly výsledek hlasování,

b) celkový počet oprávněných osob zapsaných ve výpisech ze seznamu oprávněných osob,

c) celkový počet oprávněných osob, kterým byly vydány hlasovací lístky a úřední obálky,

d) celkový počet odevzdaných úředních obálek,

e) celkový počet platných hlasů,

f) celkový počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé odpovědi,

g) počet oprávněných osob, které neoznačily křížkem žádnou odpověd na otázku a zdržely se tak hlasování,

h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány městské komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění a

i) jméno a příjmení člena městské komise, který se po určitou dobu neúčastnil jejího jednání, a důvod a doba jeho neúčasti.

§ 46

Vyhlášení výsledků hlasování

(1) Místní komise vyhlásí výsledky hlasování v místním referendu v obci zveřejněním na úřední desce obecního úřadu neprodleně po vyhotovení zápisu o výsledku hlasování podle § 44 po dobu 15 dnů.

(2) Městská komise vyhlásí výsledky hlasování v místním referendu ve statutárním městě zveřejněním na úřední desce magistrátu statutárního města neprodleně po vyhotovení zápisu o výsledku hlasování podle § 45 po dobu 15 dnů.

(3) Dnem vyhlášení výsledků hlasování v místním referendu je první den vyvěšení těchto výsledků na úřední desce příslušného úřadu.

HLAVA VII

OZNAMOVACÍ POVINNOST

§ 47

(1) Vyhlášení místního referenda, výsledek hlasování v místním referendu a provedení rozhodnutí přijatého v místním referendu oznámí starosta obce a primátor krajskému úřadu, starosta městské části hlavního města Prahy Magistrátu hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy Ministerstvu vnitra (dále jen "ministerstvo"), a to do 5 dnů od této skutečnosti.

(2) Není-li možné rozhodnutí místního referenda provést pro jeho rozpor s právním předpisem, oznámí tuto skutečnost starosta obce nebo primátor krajskému úřadu, starosta městské části hlavního města Prahy Magistrátu hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy ministerstvu, a to do 30 dnů ode dne vyhlášení výsledků místního referenda.

HLAVA VIII

PLATNOST A ZÁVAZNOST MÍSTNÍHO REFERENDA

§ 48

(1) K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň poloviny oprávněných osob zapsaných v seznamech oprávněných osob.

(2) Rozhodnutí v místním referendu je závazné, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina oprávněných osob, které se místního referenda zúčastnily.

(3) Jde-li o místní referendum, v němž se rozhoduje o oddělení části obce nebo o sloučení obcí, anebo o připojení obce k jiné obci, je rozhodnutí přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob,

a) v případě oddělení, v té části obce, popřípadě částech obce, která se má oddělit,

b) v případě sloučení obcí nebo připojení obce v té obci,⁹) ve které byl návrh přípravného výboru podán.

§ 49

Rozhodnutí v místním referendu je pro zastupitelstvo obce, zastupitelstvo statutárního města a orgány obce a statutárního města závazné.⁹)

HLAVA IX

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 50

Plnění úkolů obce a statutárního města podle tohoto zákona je výkonem samostatné působnosti.

§ 51

Náklady místního referenda

(1) Obec hradí ze svého rozpočtu výdaje spojené

a) s konáním místního referenda,

b) s vybavením hlasovací místnosti pro okrskové komise.

(2) Výdaje spojené s konáním místního referenda ve statutárním městě hradí ze svého rozpočtu statutární město, ve kterém se místní referendum koná, s výjimkou výdajů podle odstavce 1 písm. b).

(3) Koná-li se místní referendum na návrh přípravného výboru, nejsou součástí výdajů podle odstavců 1 a 2 výdaje spojené s činností přípravného výboru, se získáním podpisů oprávněných osob podporujících konání místního referenda a náklady na kampaň.

§ 52

Hlasovací místnost

(1) Hlasovací místnosti pro okrskové komise, zejména jejich vybavení a potřebné pracovní síly, zajišťuje obecní úřad.

(2) Pomocné prostředky pro místní komise zajišťuje obecní úřad, pro městské komise magistrát statutárního města.

§ 53

Lhůty

(1) Lhůta určená podle dnů je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu, a to nejpozději do 16.00 hodin.

(2) Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.

§ 54

Vztah ke správnímu řádu

Na postup podle tohoto zákona se správní řád s výjimkou řízení o přestupcích (§ 56) nevztahuje.

§ 55

Počet oprávněných osob

Počet oprávněných osob se zjišťuje z počtu obyvatel podle stavu k 1. lednu toho roku, v němž byl návrh přípravného výboru podán.

HLAVA X

PŘESTUPKY

§ 56

(1) Přestupku se dopustí oprávněná osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k témuž návrhu přípravného výboru více než jednou.

(2) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která úmyslně podepíše podpisovou listinu k návrhu přípravného výboru, ač není oprávněnou osobou.

(3) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která v podpisové listině uvede nepravdivé údaje.

(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu až do výše 3 000 Kč.

(5) Na přestupek a jeho projednání se vztahuje zvláštní právní předpis;²³) výkon této působnosti je výkonem přenesené působnosti obce nebo statutárního města.

HLAVA XI

SOUDNÍ PŘEZKUM

§ 57

Soudní ochrana návrhu přípravného výboru

(1) Právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu²⁴) má přípravný výbor, jestliže

a) nesouhlasí s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu statutárního města k odstranění vad podle § 12 odst. 2,

b) zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b).

(2) Návrh je třeba podat nejpozději

a) do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad,

b) do 20 dnů od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, kde měl být návrh přípravného výboru projednán, nebo od jednání zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, na kterém toto zastupitelstvo rozhodlo, že místní referendum nevyhlásí.

(3) Rozhodnutí soudu o návrhu podle odstavce 1 písm. b) nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města.

§ 58

Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu

(1) Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu²⁴) může podat u soudu každá oprávněná osoba nebo přípravný výbor, mají-li za to, že

a) došlo k takovému porušení ustanovení tohoto zákona, které mohlo ovlivnit jeho výsledek,

b) bylo konáno místní referendum o věci, která nepatří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města, nebo

c) bylo konáno místní referendum o věci, o níž místní referendum nelze podle § 6 konat.

(2) Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků hlasování.

HLAVA XII

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 59

Zrušuje se:

1. Zákon č. 298/1992 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu.

2. Vyhláška č. 433/1992 Sb., o úkolech obcí při zajišťování voleb do zastupitelstev v obcích a při místním referendu.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o volbách do zastupitelstev v obcích

§ 60

V zákoně č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb., zákona č. 273/2001 Sb. a zákona č. 491/2001 Sb., se část třetí zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze

§ 61

V zákoně č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 217/2000 Sb., zákona č. 143/2000 Sb. a zákona č. 86/2002 Sb., se část devatenáctá zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů

§ 62

V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb. a zákona č. 518/2002 Sb., se část padesátá zrušuje.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o obcích (obecní zřízení)

§ 63

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb. a zákona č. 59/2003 Sb., se mění takto:

1. V § 21 se odstavec 4 zrušuje.

2. Na konci textu § 87 se doplňují slova " , nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak^31a)".

3. Poznámka pod čarou č. 31a) zní:

"^31a) Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů.".

4. V § 89 odst. 2 větě první se za slovo "souladu" vkládají slova "s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum nebo".

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o hlavním městě Praze

§ 64

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:

1. V § 62 se na konci textu doplňují slova " , nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak^19a)".

Poznámka pod čarou č. 19a) zní:

"^19a) Například § 14 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů.".

2. V § 67 odst. 2 větě první se za slovo "souladu" vkládají slova "s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum nebo".

3. V § 90 se na konci věty za slova "městské části" doplňují slova "nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak^19a)".

4. V § 92 se doplňuje odstavec 4, který zní:

"(4) Nebude-li zastupitelstvo městské části nebo jiný orgán městské části postupovat v souladu s rozhodnutím soudu o povinnosti vyhlásit místní referendum nebo s výsledky místního referenda konaného v záležitosti samostatné působnosti městské části hlavního města Prahy na území městské části hlavního města Prahy, vyzve primátor hlavního města Prahy zastupitelstvo městské části, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo městské části neučiní, zastupitelstvo hlavního města Prahy je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může městská část podat žalobu k soudu.²²)".

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o soudním řádu správním

§ 65

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova "a ve věcech místního referenda".

2. V části třetí hlavě II nadpis dílu 4 zní: "Soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního referenda".

3. Za § 91 se vkládá nový § 91a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 21a) a 21b) zní:

"§ 91a

Ochrana ve věcech místního referenda

(1) Návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem^21a) domáhat

a) určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky,

b) vyhlášení místního referenda,

c) vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu,

d) vyslovení neplatnosti hlasování v místním referendu.

(2) Účastníky řízení jsou přípravný výbor^21b) a příslušná obec, městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města, městská část hlavního města Prahy nebo hlavní město Praha; v případě návrhu podle odstavce 1 písm. c) a d) i osoba oprávněná hlasovat v místním referendu.

(3) Soud rozhodne usnesením do 30 dnů. Jednání není třeba nařizovat.

^21a) § 54 a 58 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů.

^21b) § 9 zákona č. 22/2004 Sb.".

4. V § 104 odst. 1 se za slova "ve věcech volebních" vkládají slova "a ve věcech místního referenda".

ČÁST OSMÁ

ÚČINNOST

§ 66

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Špidla v. r.

¹) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

²) § 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů.

³) § 10 a 855 občanského zákoníku.

⁴) § 9 odst. 4 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) § 16 až 18 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 286/2002 Sb.
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

⁶) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.

⁷) § 35 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
§ 16 a 18 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.

⁸) Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) Zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 4 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.

¹¹) Například zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

¹²) § 63 a § 66a až 66e zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb.

¹³) § 21 zákona č. 128/2000 Sb.

¹⁴) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵) § 84 odst. 2 písm. j) zákona č. 128/2000 Sb., ve znění zákona č. 313/2002 Sb.
§ 59 odst. 2 písm. n) a § 89 odst. 1 písm. m) zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.

¹⁶) § 124 zákoníku práce.

¹⁷) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁸) § 26 zákona č. 491/2001 Sb.

¹⁹) § 28 zákona č. 491/2001 Sb.

²⁰) Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

²¹) § 81 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 217/2002 Sb.

²²) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

²³) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

²⁴) § 91a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 22/2004 Sb.