Zákon o námořní plavbě - ČÁST DRUHÁ - PRÁVO VLAJKY A NÁMOŘNÍ REJSTŘÍK

ČÁST DRUHÁ

PRÁVO VLAJKY A NÁMOŘNÍ REJSTŘÍK

Právo vlajky

§ 4

(1) Právo a povinnost plout pod státní vlajkou České republiky vzniká zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku České republiky (dále jen "námořní rejstřík") nebo na základě rozhodnutí Úřadu o prozatímním povolení k plavbě pod státní vlajkou České republiky (dále jen "prozatímní povolení k plavbě").

(2) Na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky platí právní řád České republiky. V pobřežním moři nebo na vnitrozemských vodních cestách s pobřežním mořem spojených a v přístavu platí na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky právní řád České republiky, pokud pobřežní stát neuplatní svoje právo v souladu s mezinárodním právem.

(3) Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Vlastník námořního plavidla je povinen uhradit poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky.

(4) Výše poplatku se stanoví v závislosti na době trvání práva plout pod státní vlajkou České republiky, druhu námořního plavidla, jeho velikosti a oblasti námořní plavby. Výši poplatku a způsob placení a prokazování zaplacení poplatku stanoví vláda nařízením.

§ 5

(1) Pod státní vlajkou České republiky lze provozovat námořní plavbu s výjimkou námořní plavby za účelem provozování

a) rybolovu,

b) trajektové lodě nebo lodě typu Ro/Ro,

c) osobní lodě.

(2) Kabotážní plavbu lze provozovat pod státní vlajkou České republiky pouze se souhlasem pobřežních států, v jejichž pobřežním moři se kabotážní plavba provozuje.

§ 6

(1) Vlastníkem námořního plavidla je právnická nebo fyzická osoba, která při zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku prokáže právní titul k vlastnictví námořního plavidla.

(2) Provozovatelem námořního plavidla je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky nebo občan jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem nebo organizační složkou na území České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a která vlastním jménem provozuje námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky a je současně vlastníkem námořního plavidla anebo je vlastníkem námořního plavidla zmocněna k provozování námořního plavidla vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

(3) Za občana jiného členského státu Evropské unie se pro účely tohoto zákona považuje též fyzická osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby na území České republiky^3a).

(4) Osoba zmocněná k provozování námořního plavidla podle odstavce 2 nesmí zmocnit k provozování tohoto plavidla další osobu bez předchozího souhlasu vlastníka námořního plavidla.

Námořní rejstřík

§ 7

(1) Námořní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují údaje o námořních plavidlech, jejich vlastnících a jejich provozovatelích. Námořní rejstřík vede Úřad.

(2) Námořní plavidlo lze zapsat do námořního rejstříku pouze na základě rozhodnutí Úřadu o zápisu námořního plavidla. Dnem zápisu vzniká právo plout pod státní vlajkou České republiky.

(3) V námořním rejstříku jsou vedeny odděleně evidence lodí, evidence jachet a evidence rozestavěných lodí.

(4) Do námořního rejstříku může každý nahlížet a pořizovat si z něho výpisy a opisy.

(5) Za úkony spojené s vedením rejstříku se platí správní poplatek.⁴)

§ 8

(1) Do námořního rejstříku se zapisují tyto údaje:

a) jméno námořního plavidla;

b) identifikační číslo lodě přidělené Mezinárodní námořní organizací,⁵) nebo identifikační číslo trupu námořní jachty přidělené výrobcem nebo uznanou klasifikační společností;

c) účel, pro který je námořní plavidlo určeno;

d) volací značka, případně další rádiové identifikační označení lodě přidělené a používané podle jiného právního předpisu²⁹),

e) vlastník námořního plavidla

1. u fyzické osoby se zapisují tyto údaje: jméno, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště,

2. u právnické osoby se zapisují tyto údaje: obchodní jméno, sídlo, právní forma, popřípadě místo podnikání, jméno statutárního zástupce;

f) provozovatel námořního plavidla v případě, že se jedná o odlišný subjekt (pro zápis údajů platí jejich rozsah shodně jako u vlastníka námořního plavidla);

g) základní technické údaje o námořním plavidlu;

h) zástavní práva a práva zadržovací váznoucí na námořním plavidle a další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem;

i) souběžná registrace lodě;

j) rozhodnutí o pozastavení registrace námořního plavidla;

k) důvod a datum výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku;

l) datum provedení zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku a podpis zapisovatele.

(2) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do námořního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(3) Způsob vedení evidence námořních plavidel, základní technické údaje o námořních plavidlech a ostatní technické údaje, které se zapisují do námořního rejstříku, stanoví prováděcí předpis.

§ 9

Rozhodnutí o zápisu námořního plavidla

(1) Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku na základě písemné žádosti za těchto podmínek:

a) provozovatelem námořního plavidla je fyzická osoba, která dosáhla věku 21 let, je způsobilá k právním úkonům a bezúhonná, nebo právnická osoba, jejíž statutární orgán nebo členové statutárního orgánu dosáhli věku 21 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní,

b) provozovatel lodi splňuje požadavky stanovené Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři³⁰) (dále jen „Mezinárodní úmluva SOLAS“) na zavedení systému bezpečného řízení provozu na lodi,

c) námořní plavidlo má technickou způsobilost k plavbě,

d) námořní plavidlo není zapsáno v námořním rejstříku jiného státu nebo v jiném plavebním rejstříku s výjimkou případu, kdy registrace lodě v námořním rejstříku jiného státu nebo jiného plavebního rejstříku je pozastavena z důvodu souběžné registrace.

(2) Pokud Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku, umožní bezprostředně po vydání tohoto rozhodnutí provozovateli námořního plavidla přístup v nezbytném rozsahu do systému pro výměnu informací na moři podle předpisu Evropské unie³¹).

(3) Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčuje vlastnictví k námořnímu plavidlu.

(4) Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčí Úřad vystavením rejstříkového listu. Rejstříkový list lodě se vystavuje na dobu neurčitou. Rejstříkový list námořní jachty se vystavuje na dobu platnosti technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě.

§ 10

Bezúhonnost provozovatele námořního plavidla

Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s námořní plavbou, nebo ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 10a

Za účelem zjištění, zda provozovatel námořního plavidla splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu^5a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 11

Řízení o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku

(1) Žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku podává vlastník námořního plavidla.

(2) Žádost o zápis do námořního rejstříku musí obsahovat

a) obchodní jméno a sídlo nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození fyzické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla,

b) obchodní jméno a sídlo nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla oprávněna provozovat námořní plavidlo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, není-li vlastník současně provozovatelem námořního plavidla, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození fyzické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla oprávněna provozovat námořní plavidlo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, není-li vlastník námořního plavidla současně jeho provozovatelem,

c) základní technické údaje o námořním plavidle, které jsou předmětem zápisu podle § 8 odst. 1.

(3) Žádost o zápis do námořního rejstříku musí být doložena

a) výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo u občanů jiných států obdobným dokladem^4a), je-li žadatelem fyzická osoba, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo u občanů jiných států obdobným dokladem^4a) všech členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba; výpis z evidence Rejstříku trestů nesmí být starší než 6 měsíců,

b) dokladem osvědčujícím vlastnictví k námořnímu plavidlu,

c) dokladem osvědčujícím právní vztah provozovatele námořního plavidla k námořnímu plavidlu,

d) doklady osvědčujícími technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě,

e) dokladem o výmazu námořního plavidla z předchozího námořního rejstříku jiného státu nebo dokladem o pozastavení registrace v předchozím námořním rejstříku jiného státu, jedná-li se o souběžnou registraci lodě, nebo, jedná-li se o novostavbu lodě, čestným prohlášením, že loď není zapsána v námořním rejstříku jiného státu,

f) ověřeným stejnopisem dokladu o zástavním právu nebo zadržovacím právu váznoucím na námořním plavidlu, bylo-li zřízeno, nebo o další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem,

g) dokladem osvědčujícím identifikační číslo lodě přidělené Mezinárodní námořní organizací³) nebo identifikační číslo trupu námořní jachty přidělené výrobcem nebo uznanou klasifikační společností,

h) dokladem prokazujícím splnění podmínky trvalého pobytu nebo sídla provozovatele námořního plavidla v České republice podle § 6 odst. 2 tohoto zákona,

i) dokladem prokazujícím splnění podmínek podle § 6 odst. 2,

(4) Na zápis námořního plavidla do námořního rejstříku je právní nárok.

(5) Náležitosti a vzor žádosti o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku a podrobnosti o dokladech, kterými musí být žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku doložena, stanoví prováděcí předpis.

§ 11a

Poskytování údajů o námořních plavidlech

(1) Úřad neprodleně poskytne na žádost příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo smluvního státu námořní úmluvy údaje týkající se námořního plavidla, které je nebo bylo zapsáno v námořním rejstříku, za účelem ověření jeho technické způsobilosti, a to údaje

a) o prohlídkách námořních plavidel zapsaných v námořním rejstříku provedených v rámci státního dozoru,

b) o uznaných klasifikačních společnostech, které vydávají osvědčení o klasifikační třídě a mezinárodní osvědčení podle tohoto zákona,

c) o námořních nehodách týkajících se námořních plavidel zapsaných v námořním rejstříku a

d) o námořních plavidlech, u kterých došlo v posledních 12 měsících k výmazu z námořního rejstříku.

(2) Za účelem poskytování údajů Úřad uchovává údaje stanovené v odstavci 1.

§ 12

Technická způsobilost lodě

Loď je technicky způsobilá k plavbě, pokud byla projektována, postavena a je udržována v souladu s požadavky námořní úmluvy a předpisů uznané klasifikační společnosti.

§ 12a

Soulad s požadavky předpisů uznané klasifikační společnosti ověřuje tato společnost podle svých předpisů udělením klasifikační třídy lodi.

§ 12b

(1) Soulad s požadavky námořních úmluv schvaluje Úřad na žádost.

(2) Účastníkem řízení je pouze žadatel.

(3) Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, pokud

a) loď, její konstrukce, vybavení a systém bezpečného řízení provozu na lodi odpovídá požadavkům námořních úmluv,

b) námořní zařízení umístěné na lodi je označeno značkou shody a odpovídá požadavkům stanoveným v nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení³²), nebo pokud Úřad vydal povolení k umístění námořního zařízení na palubu lodi,

c) je loď o hrubé prostornosti přesahující 300 tun vybavena systémem automatické identifikace a sledování lodí na velké vzdálenosti,

d) je loď o hrubé prostornosti přesahující 3000 tun vybavena záznamovým zařízením, které slouží k získání údajů usnadňujících odborné zjišťování příčin námořních nehod nebo mimořádných událostí (dále jen „zařízení pro záznam údajů o plavbě“).

(4) Úřad provede před schválením souladu lodi s požadavky námořních úmluv prohlídky a zkoušky podle těchto námořních úmluv za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 3. Zkoušky uvedené ve větě první se provedou pouze v rozsahu, ve kterém není splnění podmínek podle odstavce 3 doloženo doklady přiloženými k žádosti. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek a zkoušek zajistit potřebnou součinnost, zejména

a) sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky lodi,

b) umožnit vstup na loď,

c) zajistit bezpečný přístup k lodi,

d) řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídek.

(5) Je-li to nezbytné pro schválení souladu s požadavky námořních úmluv, obrátí se Úřad na příslušný orgán členského státu Evropské unie, do jehož registru byla loď zapsána, se žádostí o poskytnutí údajů o prohlídkách a námořních nehodách.

(6) Náklady na provedení prohlídek a zkoušek podle odstavce 4 hradí žadatel.

(7) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí mezinárodní osvědčení.

§ 12c

Mezinárodní osvědčení

(1) Mezinárodní osvědčení jsou:

a) osvědčení o bezpečné konstrukci lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

b) osvědčení o záchranném vybavení lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

c) osvědčení o rádiovém vybavení lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

d) osvědčení o výjimce z technických požadavků podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

e) osvědčení o řízení bezpečnosti podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

f) osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před ropným znečištěním podle Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí³³) (dále jen „Mezinárodní úmluva MARPOL“),

g) osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před znečištěním tekutými škodlivými látkami podle Mezinárodní úmluvy MARPOL,

h) osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před znečištěním odpadními vodami podle Mezinárodní úmluvy MARPOL,

i) osvědčení podle Mezinárodní úmluvy o nákladové značce³⁴) (dále jen „Mezinárodní úmluva Load Line“),

j) osvědčení o výjimce podle Mezinárodní úmluvy Load Line,

k) další mezinárodní osvědčení, která stanoví námořní úmluvy.

(2) Pokud jsou pro to splněny podmínky stanovené Mezinárodní úmluvou SOLAS, Úřad vystaví namísto osvědčení uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) osvědčení o bezpečnosti lodi.

(3) Námořní úmluvy stanoví, která mezinárodní osvědčení jsou vyžadovaná pro jednotlivé druhy lodí.

(4) Mezinárodní osvědčení jsou platná po dobu 5 let od jejich vydání.

§ 12d

(1) Úřad na žádost provozovatele lodi udělí v souladu s námořními úmluvami výjimku z požadavků stanovených v § 12b odst. 3, pokud udělením takové výjimky nedojde ke zhoršení technické způsobilosti lodi, ohrožení lidského života nebo mořského prostředí.

(2) Účastníkem řízení o udělení výjimky je pouze žadatel.

(3) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o udělení výjimky, v souladu s námořními úmluvami

a) vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení výjimky mezinárodní osvědčení o výjimce, nebo

b) učiní o udělené výjimce záznam na příslušném mezinárodním osvědčení.

(4) Výjimka se uděluje na dobu, po kterou je platné mezinárodní osvědčení, které osvědčuje splnění požadavků, ze kterých je výjimka udělena.

§ 12e

Pravidelné prohlídky

(1) Úřad provádí podle námořních úmluv pravidelné prohlídky lodí, které jsou zapsány v námořním rejstříku a které plují pod vlajkou České republiky. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek poskytnout potřebnou součinnost, zejména

a) sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky lodi,

b) umožnit vstup na loď,

c) zajistit bezpečný přístup k lodi,

d) řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídek.

(2) Úřad při pravidelných prohlídkách ověřuje, zda konstrukce lodi a její vybavení jsou v souladu s požadavky námořních úmluv.

(3) Úřad o provedení pravidelné prohlídky učiní záznam na mezinárodním osvědčení.

(4) Náklady na provedení pravidelných prohlídek hradí provozovatel lodi.

(5) Pokud provozovatel lodi neumožní provedení pravidelné prohlídky ve lhůtě uvedené v námořní úmluvě, pozbývá mezinárodní osvědčení platnosti.

§ 12f

Prodloužení platnosti mezinárodního osvědčení

(1) Pokud Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, prodlouží na žádost platnost stávajícího mezinárodního osvědčení, pokud žadatel doloží, že nové mezinárodní osvědčení nelze doručit veliteli lodě dříve, než uplyne doba platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení, nejdéle však o 5 měsíců.

(2) Úřad na žádost prodlouží platnost stávajícího mezinárodního osvědčení na dobu nezbytně nutnou k tomu, aby loď dokončila cestu do přístavu, ve kterém může být provedena prohlídka podle § 12b odst. 4, pokud prodloužením platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení nedojde k ohrožení bezpečnosti lidského života nebo mořského prostředí.

§ 12g

Odnětí mezinárodního osvědčení

Úřad odejme lodi mezinárodní osvědčení, pokud loď přestane splňovat požadavky námořních úmluv.

§ 12h

Povolení k umístění námořního zařízení na palubu lodi

(1) Pokud námořní zařízení nesplňuje požadavky stanovené v nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení a není opatřeno značkou shody, může být umístěno na palubu lodě pouze na základě povolení Úřadu.

(2) Úřad vydá povolení podle odstavce 1 na žádost provozovatele lodě, jedná-li se o

a) nově vyvinuté námořní zařízení a toto zařízení zajišťuje stejnou úroveň bezpečnosti a účinnosti jako zařízení schválené podle nařízení o technických požadavcích na námořní zařízení, nebo

b) námořní zařízení, které je předmětem testování, přičemž toto námořní zařízení je určeno výlučně pro účely testování a nenahrazuje námořní zařízení, které je na palubě lodě umístěno v souladu s nařízením vlády o technických požadavcích na námořní zařízení.

(3) Pokud je námořním zařízením uvedeným v odstavci 2 radiokomunikační zařízení, vydá Úřad povolení podle odstavce 1 pouze za podmínky, pokud toto zařízení nepůsobí nežádoucím způsobem na radiofrekvenční spektrum.

(4) Účastníkem řízení o povolení k umístění námořního zařízení na palubu lodi je pouze žadatel.

(5) Splnění podmínky pro udělení povolení uvedené v odstavci 2 písm. a) se prokazuje posudkem vydaným uznanou klasifikační společností, který musí být přiložen k žádosti o vydání povolení.

(6) V povolení Úřad určí podmínky použití námořního zařízení. Platnost povolení k umístění námořního zařízení uvedeného v odstavci 2 písm. b) Úřad omezí na dobu nezbytně nutnou pro provedení testování, nejdéle však na 12 měsíců. Povolení musí být uloženo na palubě lodi po celou dobu umístění námořního zařízení na palubě lodi.

(7) Úřad zašle údaje uvedené v povolení Komisi a příslušným orgánům členských států Evropské unie do 1 měsíce od jeho vydání.

§ 12i

(1) Úřad může veřejnoprávní smlouvou pověřit uznanou klasifikační společnost

a) schvalováním souladu lodě s požadavky námořních úmluv, s výjimkou rozhodování o výjimce podle § 12d, a vydáváním mezinárodních osvědčení,

b) prováděním prohlídek lodí a zkoušek v souvislosti se schvalováním souladu lodi s požadavky námořních úmluv,

c) prováděním pravidelných prohlídek,

d) prodlužováním platnosti mezinárodních osvědčení,

e) odnímáním mezinárodních osvědčení.

(2) Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, pokud zjistí v činnosti uznané klasifikační společnosti, kterou pověřil podle odstavce 1 (dále jen „pověřená společnost“), závažné nedostatky nebo pokud Komise zrušila pověřené společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁸). Výpovědní lhůta je 6 měsíců.

(3) Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi, než které jsou uvedené v odstavci 2.

(4) Veřejnoprávní smlouva musí vymezit:

a) rozsah pověření k výkonu státní správy,

b) rozsah spolupráce při přípravě pravidel vztahujících se ke schvalování technické způsobilosti lodí,

c) seznam předpisů vztahujících se na činnost pověřené společnosti,

d) údaje, které jsou si smluvní strany povinny sdělovat včetně postupů a lhůt,

e) povinnost mlčenlivosti,

f) odpovědnost za škodu vzniklou při výkonu činností v rozsahu pověření,

g) postupy při pravidelné kontrole pověřené společnosti ze strany Úřadu,

h) postupy namátkové a podrobné inspekce lodí,

i) postup při změně smlouvy,

j) postup při řešení sporů mezi smluvními stranami,

k) přístup k vnitřním předpisům pověřené společnosti,

l) přístup k dokumentaci vztahující se k lodím plujícím pod vlajkou České republiky,

m) výpovědní lhůta a výpovědní důvody.

§ 12j

(1) Úřad kontroluje činnost pověřené společnosti alespoň jednou za 2 roky.

(2) Pověřená společnost je povinna informovat Úřad o

a) klasifikovaných lodích a změnách, pozastaveních a odejmutích klasifikační třídy lodí plujících pod vlajkou České republiky,

b) vydaných a odňatých mezinárodních osvědčeních, výsledcích provedených prohlídek a prodloužení platnosti mezinárodních osvědčení týkajících se lodí plujících pod vlajkou České republiky,

c) vnitřních předpisech týkajících se projektování, konstrukce, vybavení, údržby a prohlídek lodí.

(3) Úřad informuje pověřenou společnost o vydaných povoleních o umístění námořního zařízení na palubu lodi a o povolených výjimkách z požadavků námořních úmluv.

(4) Informace získané podle odstavce 3 nesmí pověřená společnost sdělovat třetím osobám.

§ 12k

(1) Úřad může s pověřenou společností sjednat, že v případě škody způsobené pověřenou společností z nedbalosti bude výše regresní úhrady uplatňované ze strany Úřadu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem³⁵) omezena. Výše takto smluvně omezené regresní úhrady však nesmí být nižší než

a) 4 miliony EUR, pokud jde o náhradu škody za způsobenou újmu na zdraví nebo smrt,

b) 2 miliony EUR, pokud jde o náhradu škody způsobené na majetku.

(2) Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky v EUR uvedené v odstavci 1 na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni uplatnění nároku na náhradu škody před příslušným orgánem.

§ 12l

Řízení před pověřenou společností

(1) V řízení před pověřenou společností lze jednat a předkládat písemnosti i v anglickém jazyce.

(2) O odvolání proti rozhodnutí pověřené společnosti rozhoduje Úřad.

§ 12m

(1) Úřad informuje Komisi o veřejnoprávních smlouvách uzavřených podle tohoto zákona, jakož i o veřejnoprávních smlouvách, které vypověděl.

(2) Pokud Úřad zjistí, že loď představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost a mořské prostředí v důsledku závažného pochybení pověřené společnosti, informuje o tom Komisi a ostatní členské státy Evropské unie.

(3) Úřad oznámí postup uvedený v odstavci 2 pověřené společnosti bez zbytečného odkladu.

(4) Úřad informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie o výsledcích pravidelných kontrol pověřených společností vykonávaných podle § 12j odst. 1, a to nejpozději do 31. března roku následujícího po roce, v němž byla kontrola provedena.

§ 13

Technická způsobilost námořní jachty k námořní plavbě

(1) Námořní jachta je technicky způsobilá k námořní plavbě, pokud její konstrukce, technický stav a vybavení zaručuje její schopnost bezpečně plout a neohrožuje bezpečnost a zdraví osob, majetek a mořské prostředí.

(2) Technická způsobilost námořní jachty k námořní plavbě se prokazuje doložením splnění požadavků na vybavení námořní jachty, které zaručuje její bezpečnou plavbu bez ohrožení bezpečnosti a zdraví osob, majetku a mořského prostředí, a

a) označením námořní jachty značkou shody podle zvláštního právního předpisu³⁶),

b) jiným dokladem, ze kterého vyplývá, že námořní jachta z hlediska konstrukce, provedení a z hlediska emisí výfukových plynů a hluku přiměřeně splňuje požadavky stanovené ve zvláštním právním předpisu³⁶), pokud námořní jachta nemusí být označena značkou shody, nebo

c) posudkem uznané klasifikační společnosti podle jejích vnitřních předpisů.

(3) Vybavení námořní jachty, které zaručuje bezpečnou plavbu námořní jachty bez ohrožení zdraví osob, majetku a mořského prostředí a které musí být umístěno na palubě námořní jachty, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13a

(1) Pokud námořní jachta musí splňovat kromě podmínek uvedených v § 13 také požadavky námořních úmluv, jejichž splnění se prokazuje mezinárodním osvědčením uvedeným v § 12c odst. 1 písm. h) nebo k), použijí se pro schválení souladu námořní jachty s požadavky stanovenými těmito úmluvami § 12b až 12g obdobně.

(2) Pokud námořní jachta musí být vybavena podle námořních úmluv námořním zařízením, musí být toto námořní zařízení označeno značkou shody, která dokládá, že toto námořní zařízení splňuje požadavky stanovené v nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení; § 12h se použije obdobně.

§ 13b

(1) Technickou způsobilost námořní jachty k námořní plavbě schválí Úřad na žádost, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 13.

(2) K žádosti musí být přiloženy dokumenty prokazující splnění požadavků uvedených v § 13.

(3) Účastníkem řízení o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě je pouze žadatel.

(4) Úřad provede před schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě prohlídku námořní jachty za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 13. Provozovatel námořní jachty je povinen za účelem provedení prohlídky námořní jachty zajistit potřebnou součinnost, zejména

a) sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky námořní jachty,

b) umožnit vstup na námořní jachtu,

c) zajistit bezpečný přístup k námořní jachtě,

d) řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídky.

(5) Náklady na provedení prohlídky podle odstavce 4 hradí žadatel.

(6) Pokud vybavení námořní jachty neodpovídá oblasti povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanovené výrobcem nebo posudkem uznané klasifikační společnosti, nebo pokud povolená oblast námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží nebyla vymezena, Úřad současně se schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě omezí vzdálenost povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží tak, aby odpovídala jejímu vybavení. Vymezení oblastí povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13c

(1) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě; toto osvědčení je platné po dobu 5 let od jeho vydání.

(2) Osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě musí obsahovat

a) identifikační údaje námořní jachty,

b) technické údaje o námořní jachtě, včetně prohlášení o shodě podle zvláštního právního předpisu³⁶),

c) vymezení oblasti povolené námořní plavby,

d) dobu platnosti osvědčení,

e) seznam námořního zařízení, jímž je námořní jachta vybavena, včetně prohlášení o shodě podle nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení.

§ 13d

(1) Úřad může na žádost rozhodnutím pověřit schvalováním technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě právnickou nebo fyzickou osobu, která je technicky vybavená a odborně způsobilá k posuzování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě nebo zajistí tuto činnost prostřednictvím odborně způsobilých osob. Schvalováním souladu námořní jachty s požadavky námořních úmluv podle § 13a odst. 1 může Úřad pověřit pouze uznanou klasifikační společnost.

(2) V rozhodnutí Úřad vymezí bližší podmínky výkonu pověření.

(3) Úřad pověření odejme, jestliže pověřená osoba

a) o odejmutí pověření požádá, nebo

b) pověřená osoba neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření.

(4) Rozhodnutí o pověření, jakož i odejmutí tohoto pověření, zveřejní Úřad na své úřední desce.

(5) O odvolání proti rozhodnutí pověřené osoby rozhoduje Úřad.

§ 13e

Pověřená osoba je povinna

a) informovat Úřad o vnitřních předpisech, které upravují postup při provádění úkonů v rámci schvalování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě,

b) vést seznam námořních jachet, jejichž technickou způsobilost k námořní plavbě schválila,

c) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výši nákladů na úkony prováděné v rámci schvalování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě.

§ 14

Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku

(1) Do námořního rejstříku lze zapsat rozestavěnou loď. Žádost o zápis rozestavěné lodě podává vlastník rozestavěné lodě.

(2) O zápisu rozestavěné lodě do námořního rejstříku rozhoduje na žádost Úřad. Žádost o zápis musí obsahovat obchodní jméno, sídlo nebo název, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození, popřípadě identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o fyzickou osobu.

(3) Žádost o zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku musí být doložena

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby a u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,

b) dokladem osvědčujícím vlastnictví k rozestavěné lodi,

c) dokladem o stavu rozestavěnosti lodě,

d) dokladem prokazujícím splnění podmínek podle § 6 odst. 2,

e) dokladem o zaplacení správního poplatku.

(4) Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku osvědčí Úřad vydáním potvrzení.

(5) K zápisu novostavby lodě do námořního rejstříku musí být podána nová žádost podle § 11 tohoto zákona.

Souběžná registrace lodě

§ 15

(1) Souběžná registrace lodě je registrace lodě v námořním rejstříku jiného státu za předpokladu, že je původní registrace v námořním rejstříku předchozího státu pozastavena. Souběžnou registraci lze uskutečnit pouze tehdy, jestliže ji umožňují právní řády obou států.

(2) Loď, která je registrována v námořním rejstříku jiného státu a jejíž registrace byla v tomto státě pozastavena, může být souběžně registrována v námořním rejstříku České republiky. Na zápis takové lodě se vztahují ustanovení § 7 až 11.

(3) Úřad rozhodne o zápisu souběžné registrace lodě na základě žádosti jejího vlastníka. Kromě dokladů, které se požadují pro zápis lodě podle § 11 odst. 3, musí žadatel předložit

a) doklad o pozastavení registrace v námořním rejstříku jiného státu,

b) potvrzení příslušného úřadu jiného státu o tom, že se souběžnou registrací souhlasí a že právní řád jiného státu souběžnou registraci umožňuje,

c) nájemní smlouvu mezi vlastníkem a provozovatelem lodě,⁶)

d) doklad o důvodu souběžné registrace,

e) výpis zástavních práv a jiných právních závad zapsaných v předchozím námořním rejstříku jiného státu,

f) doklad o souhlasu případných věřitelů se souběžnou registrací.

(4) Provozovatel lodě souběžně registrované v námořním rejstříku provozuje loď pod státní vlajkou České republiky a podle právních předpisů České republiky, ale nesmí loď zatížit zástavním právem ani ji nesmí prodat.

(5) Loď lze souběžně zaregistrovat pouze na dobu platnosti nájemní smlouvy mezi jejím vlastníkem a provozovatelem. O skončení souběžné registrace uvědomí Úřad původní námořní rejstřík.

§ 16

(1) Na žádost vlastníka lodě může Úřad rozhodnout o pozastavení registrace lodě v námořním rejstříku za účelem její souběžné registrace v námořním rejstříku jiného státu.

(2) Vlastník lodě musí k žádosti o pozastavení její registrace v námořním rejstříku předložit

a) potvrzení příslušného úřadu jiného státu o tom, že se souběžnou registrací souhlasí a že právní řád jiného státu souběžnou registraci umožňuje,

b) nájemní smlouvu mezi vlastníkem a provozovatelem lodě,⁶)

c) doklad o důvodu souběžné registrace,

d) doklad o souhlasu případných věřitelů se souběžnou registrací,

e) společné prohlášení vlastníka a provozovatele lodě o tom, že se zavazují ve lhůtě do jednoho měsíce informovat námořní rejstřík jiného státu o všech změnách jména a dalších údajů o lodi po celou dobu souběžné registrace.

(3) Registrace lodě v námořním rejstříku může být pozastavena nejdéle na dobu platnosti nájemní smlouvy⁶) mezi vlastníkem a provozovatelem lodi.

(4) Rozhodne-li Úřad o pozastavení registrace lodě, musí její vlastník neprodleně vrátit rejstříkový list, který Úřad uschová po celou dobu pozastavení registrace lodě.

(5) Po dobu souběžné registrace lodě je pozastavena registrace v námořním rejstříku s výjimkou zápisů týkajících se převodu vlastnictví lodě a změn, úprav nebo výmazů zástavních práv, které lze provádět.

(6) Během doby, kdy je loď registrována v námořním rejstříku jiného státu, nese vlajku tohoto státu.

§ 17

Oznamovací povinnost

(1) Vlastník námořního plavidla zapsaného v námořním rejstříku je povinen oznámit Úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku podle § 11 tohoto zákona, a předložit o nich doklady do 10 dnů od vzniku změn. Úřad podle okolností případu provede změnu údajů v námořním rejstříku nebo rozhodne o pozastavení platnosti rejstříkového listu podle § 18 tohoto zákona.

(2) Soudy a správní úřady jsou povinny neprodleně oznamovat Úřadu rozhodnutí, která se vztahují na zápis námořního plavidla v námořním rejstříku.

§ 18

Pozastavení platnosti rejstříkového listu

(1) Úřad může rozhodnout o pozastavení platnosti rejstříkového listu, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku. Úřad podle potřeby a povahy změny uloží způsob a lhůtu k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin.

(2) Pozastaví-li Úřad platnost rejstříkového listu, ztrácí námořní plavidlo po dobu pozastavení registrace právo plout pod státní vlajkou České republiky. Provozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně odevzdat Úřadu rejstříkový list. V případě zrušení rozhodnutí o pozastavení platnosti rejstříkového listu Úřad neprodleně vrátí rejstříkový list provozovateli námořního plavidla.

§ 19

Zápis výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku

(1) O zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku rozhodne Úřad na žádost vlastníka zapsaného námořního plavidla nebo z vlastního podnětu.

(2) Úřad rozhodne o zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku z vlastního podnětu,

a) zjistí-li, že vlastník námořního plavidla uvedl při zápisu nepravdivé údaje nebo zatajil důležité skutečnosti, které brání tomu, aby námořní plavidlo mohlo plout pod státní vlajkou České republiky,

b) přestal-li provozovatel námořního plavidla splňovat podmínky pro zápis námořního plavidla do námořního rejstříku,

c) neprokáže-li právní nástupce provozovatele námořního plavidla ve lhůtě stanovené Úřadem, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis námořního plavidla do námořního rejstříku,

d) dojde-li ke ztrátě námořního plavidla nebo je-li námořní plavidlo trvale nezpůsobilé k plavbě.

(3) O provedeném zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku vyrozumí Úřad zástavního věřitele; provedl-li Úřad zápis výmazu námořního plavidla z vlastního podnětu, vyrozumí také provozovatele námořního plavidla, a není-li jeho provozovatel současně vlastníkem námořního plavidla, i vlastníka námořního plavidla.

(4) Rozhodne-li Úřad o zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku, ztrácí námořní plavidlo právo plout pod státní vlajkou České republiky a provozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně vrátit Úřadu rejstříkový list.

§ 20

Prozatímní povolení k plavbě

(1) Do doby, než vlastník námořního plavidla splní všechny podmínky potřebné k zápisu do námořního rejstříku, může námořní plavidlo plout pod státní vlajkou České republiky na základě prozatímního povolení k plavbě, které udělí Úřad námořnímu plavidlu pro tento účel.

(2) Prozatímní povolení k plavbě Úřad udělí, lze-li důvodně předpokládat, že námořní plavidlo vzhledem ke svému technickému stavu splní v době, na kterou se prozatímní povolení k plavbě uděluje, všechny podmínky zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku.

(3) Technická způsobilost lodě k plavbě se pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje

a) osvědčením o klasifikační třídě lodě,

b) mezinárodními osvědčeními.

(4) Technická způsobilost námořní jachty k plavbě se pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje osvědčením o způsobilosti námořní jachty k plavbě.

(5) Prozatímní povolení k plavbě může být námořnímu plavidlu uděleno pouze jednou na dobu nejdéle šesti měsíců. Tuto lhůtu nelze prodlužovat.

(6) Udělí-li Úřad prozatímní povolení k plavbě, vystaví pro námořní plavidlo prozatímní rejstříkový list. Prozatímní rejstříkový list osvědčuje právo námořního plavidla plout pod státní vlajkou České republiky. Úřad v prozatímním povolení k plavbě námořní jachty vymezí oblast povolené námořní plavby s omezením vzdálenosti námořní plavby do 20 námořních mil od pevniny nebo od pobřeží.

(7) Podrobnosti o udělování prozatímního povolení k plavbě stanoví prováděcí předpis.

§ 21

Užívání státní vlajky České republiky

(1) Provozovatel námořního plavidla je povinen zabezpečit, aby námořní plavidlo neslo státní vlajku České republiky na nejlépe viditelném místě na hlavním stožáru nebo na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití dalších vlajek na námořním plavidle je nutné dbát toho, aby tyto vlajky nebyly větších rozměrů než státní vlajka České republiky, která musí být s nimi současně vztyčena.

(2) Způsob a důvod vyvěšování, umístění a velikost státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle stanoví prováděcí předpis.

§ 22

Rejstříkový přístav a označování námořního plavidla

(1) Rejstříkovým (domovským) přístavem námořního plavidla je místo, kde je námořní plavidlo zapsáno do námořního rejstříku.

(2) Námořní plavidlo plující pod státní vlajkou České republiky musí být označeno názvem rejstříkového přístavu "Praha".

(3) Loď musí být označena jménem. Jméno lodě musí být zřetelně odlišné od jmen ostatních lodí zapsaných v námořním rejstříku. Jméno lodě nesmí poškozovat vážnost České republiky.

(4) Námořní jachta musí být označena rejstříkovým číslem, kterému se předřazují písmena "CZE".

(5) Jméno lodě a rejstříkové číslo námořní jachty a název rejstříkového přístavu musí být umístěny na zádi. Loď musí být označena jménem též na obou bocích přídě lodě. Označení námořního plavidla musí být provedeno zřetelnými a čitelnými písmeny a čísly.

§ 23

Právo vlastnické a zástavní k námořnímu plavidlu

(1) Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, platí o vlastnickém a zástavním právu k námořnímu plavidlu ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o vlastnickém a zástavním právu k věcem movitým.

(2) Smlouvy o převodu vlastnického práva k námořnímu plavidlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zřízení zástavního práva k námořnímu plavidlu zapsanému do námořního rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do námořního rejstříku.

(3) K převodu vlastnictví zastaveného námořního plavidla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.

(4) Smluvní zástavní právo k námořnímu plavidlu vzniká provedením zápisu této skutečnosti do námořního rejstříku podle pořadí došlých návrhů.

§ 23a

Oznamovací povinnost

(1) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie, je povinen oznámit orgánu tohoto členského státu příslušnému podle jeho předpisů

a) identifikační údaje lodi,

b) přístav určení,

c) předpokládanou dobu příjezdu a odjezdu z přístavu určení,

d) celkový počet osob na lodi.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit alespoň 24 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu. Nelze-li tyto údaje oznámit v této lhůtě, oznámí je provozovatel nebo velitel lodi

a) nejpozději v době, kdy loď opouští předchozí přístav, pokud doba plavby trvá méně než 24 hodin, nebo

b) neprodleně po zjištění přístavu určení, není-li znám v okamžiku opuštění předchozího přístavu nebo byl-li přístav určení změněn v průběhu plavby.

(3) Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci uvedené v Mezinárodní úmluvě SOLAS nebo znečišťující látky uvedené v Mezinárodní úmluvě MARPOL, která používá přístav členského státu Evropské unie, je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto státu nejpozději v okamžiku odplutí.

(4) Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci nebo znečišťující látky uvedené v odstavci 3 připlouvající z přístavu mimo Evropskou unii a směřující do přístavu členského státu Evropské unie je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto členského státu

a) nejpozději v okamžiku odplutí z přístavu nakládky, nebo

b) jakmile je přístav určení v členském státu Evropské unie znám, jestliže tyto informace nejsou k dispozici v okamžiku odplutí.

(5) Velitel lodi je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, který má pravomoc v dané oblasti, námořní nehodu nebo mimořádnou událost postihující bezpečnost lodi nebo ohrožující bezpečnost plavby nebo jakoukoli situaci, která může vést nebo vedla k znečištění vod nebo pobřeží členského státu Evropské unie. V oznámení se uvedou i údaje o lodi, její poloze, průběhu plavby, osobách na lodi a o přepravovaných věcech nebo látkách.

(6) Údaje uvedené v odstavcích 1 a 3 až 5 se oznamují prostřednictvím systému pro výměnu informací na moři.

(7) Rozsah údajů předávaných podle odstavců 3 až 5 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 24

Povinnosti provozovatele námořního plavidla

(1) Provozovatel námořního plavidla je povinen

a) provozovat námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky pouze na základě zápisu do námořního rejstříku nebo rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,

b) provozovat námořní plavbu podle tohoto zákona,

c) zajistit po celou dobu provozování námořního plavidla jeho technickou způsobilost k plavbě,

d) zajistit bezpečnou plavbu námořního plavidla jmenováním velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,

e) zajistit, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v počtu a složení odpovídajícím požadavkům mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,⁷)

f) vybavit loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, průběžně pečovat o tuto výstroj v souladu s požadavky mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,³)

g) zajistit průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,

h) zajistit, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána,⁸)

i) neprodleně hlásit Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,

j) neprodleně oznámit Úřadu účast lodi na námořní nehodě nebo mimořádné události a účast námořní jachty na námořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200 000 Kč, a zajistit dokumentaci stavu v době námořní nehody, včetně důkazů a výpovědí svědků,

k) neprodleně oznámit Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,

l) mít po celou dobu provozování lodě sjednané pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě a zaplacené pojistné,

m) zajistit, aby z provozovaného námořního plavidla nebyly vypouštěny znečišťující látky uvedené v prováděcím právním předpise v množství, které překročí limit stanovený prováděcím právním předpisem, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění, stanovenými prováděcím právním předpisem, a

n) zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky.

(2) U lodí o hrubé prostornosti přesahující 300 tun musí být pojištění odpovědnosti z provozu lodi sjednáno ve výši, která musí pokrývat nároky

a) na náhradu škody způsobenou smrtí, újmou na zdraví nebo poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud k ní došlo na palubě lodi,

b) na náhradu škody vzniklou porušením jiných než smluvních povinností, pokud k nim došlo v přímé souvislosti s provozem lodi nebo záchrannou akcí,

c) na náhradu škody vzniklou zpožděním v přepravě nákladu, cestujících a jejich zavazadel po moři,

d) související s vyzvednutím lodi nebo vyzvednutím, zničením nebo zneškodněním nákladu z lodě.

(3) Minimální výši sjednaného pojištění podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví největší množství znečišťující látky, které je možné vypustit, druh námořního plavidla, ze kterého je možné znečišťující látku vypouštět, a technické požadavky na toto námořní plavidlo a na jeho vybavení, polohu a rychlost plavby námořního plavidla, při které je možné znečišťující látku vypouštět, a způsob vypouštění znečišťující látky.

(5) Provozovatel lodě v době válečného konfliktu, kterého se Česká republika zúčastní, je dále povinen oznámit denně Úřadu údaje o zeměpisné poloze lodě.

(6) Provozovatel námořního plavidla nesmí pod státní vlajkou České republiky použít námořní plavidlo nebo umožnit jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků.

Povinné listinné doklady námořního plavidla

§ 25

(1) Provozovatel lodě je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na lodi tyto listinné doklady:

a) rejstříkový list,

b) osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou,

c) povolení lodní stanice,

d) mezinárodní výměrný list,

e) osvědčení o klasifikační třídě,

f) mezinárodní osvědčení,

g) deratizační osvědčení,

h) lodní deník,

i) strojní deník,

j) manévrový deník,

k) zdravotní deník,

l) rádiový deník,

m) radarový deník,

n) kniha záznamů o manipulacích s ropnými látkami,

o) kniha odpadků,

p) kniha nalodění,

r) technická dokumentace lodě,

s) doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě,

t) jiné dokumenty podle námořních úmluv.

(2) Listinné doklady podle písmen h) až p) musí být Úřadem schváleny před prvním zápisem do nich z hlediska jejich pravosti a úplnosti. Schválení vyznačí Úřad na příslušném listinném dokladu.

(3) Rejstříkový list, lodní deník, strojní deník, rádiový deník, kniha nalodění mají povahu veřejné listiny.

(4) Listinné doklady uschovává provozovatel lodě tři roky ode dne posledního zápisu do nich na lodi. Po uplynutí tří let ode dne posledního zápisu do lodního deníku, strojního deníku, rádiového deníku a knihy nalodění zajistí vlastník lodě předání těchto listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.

§ 26

(1) Provozovatel námořní jachty je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na námořní jachtě tyto listiny a deníky:

a) rejstříkový list,

b) lodní deník,

c) seznam členů posádky námořní jachty,

d) seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.

(2) Vlastník námořní jachty zajistí po uplynutí doby platnosti rejstříkového listu jeho předání Úřadu.

(3) Vlastník námořní jachty zajistí úschovu lodního deníku po dobu tří let ode dne posledního zápisu do tohoto deníku.

§ 27

(1) Povinné listinné doklady musí být na námořním plavidle v originále.

(2) Není-li doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě sepsán v anglickém, francouzském nebo španělském jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do jednoho z těchto jazyků.

(3) Náležitosti listinných dokladů a údaje v nich vedené stanoví prováděcí právní předpis.