Zákon o námořní plavbě - znění od 01. 05. 2014 (úplné znění)

61

ZÁKON

ze dne 24. února 2000

o námořní plavbě

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹) a upravuje

a) podmínky provozování námořní plavby námořními plavidly pod státní vlajkou České republiky a práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené,

b) výkon státní správy ve věcech námořní plavby.

(2) Zákon se nevztahuje na námořní plavbu válečných lodí, vodních skútrů, nafukovacích člunů a dále na námořní plavbu malých plavidel, pokud jsou provozována podle právních předpisů o vnitrozemské plavbě.^1a)

§ 2

Základní pojmy

(1) Námořní plavbou se rozumí provozování námořních plavidel na volném moři,²) ve výlučné ekonomické zóně²) a v souostrovních vodách,²) v pobřežním moři²) a na úsecích vnitrozemských vodních cest s pobřežním mořem spojených až po poslední přístav, který plní funkci přístavu pro námořní lodě a pobyt námořních plavidel v přístavech.²)

(2) Námořní plavidlo je námořní obchodní loď a námořní jachta.

(3) Kabotážní plavbou se rozumí provozování námořních plavidel výlučně v pobřežním moři mezi přístavy pobřežního státu nebo pobřežních států.

(4) Námořní obchodní loď je námořní plavidlo s vlastním pohonem určené k námořní plavbě za účelem přepravy nákladů nebo cestujících nebo přepravy nákladu a cestujících (dále jen "loď").

(5) Námořní jachta je námořní plavidlo, jehož délka trupu přesahuje 2,5 metru a nepřesahuje 24 metrů, vybavené plachtami nebo motorem nebo obojím.

(6) Trajektová loď je loď určená k přepravě silničních a kolejových vozidel, vjíždějících na loď a vyjíždějících z lodě po vlastní ose, a cestujících na pravidelné trase jako mořský přívoz.

(7) Loď typu Ro/Ro je loď s odklopnou přídí, boky nebo zádí, určená výhradně k přepravě vozidel a jiných nákladů na podvozcích nebo podvalnících.

(8) Osobní loď je námořní plavidlo určené k přepravě více než 12 cestujících. Za cestujícího se považuje každá přepravovaná osoba s výjimkou velitele lodi, ostatních členů posádky lodi a dítěte mladšího 1 roku.

(9) Uznaná klasifikační společnost je klasifikační společnost uznaná Evropskou komisí (dále jen „Komise“) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁸).

(10) Mezinárodní osvědčení je osvědčení o konstrukci a vybavení námořního plavidla, které dokládá, že námořní plavidlo splňuje požadavky stanovené mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu a upravuje oblast námořní plavby (dále jen „námořní úmluva“)³).

§ 3

Námořní úřad

Státní správu a státní dozor ve věcech námořní plavby vykonává Ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy plní funkci Námořního úřadu (dále jen "Úřad") ve vztahu k mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.

ČÁST DRUHÁ

PRÁVO VLAJKY A NÁMOŘNÍ REJSTŘÍK

Právo vlajky

§ 4

(1) Právo a povinnost plout pod státní vlajkou České republiky vzniká zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku České republiky (dále jen "námořní rejstřík") nebo na základě rozhodnutí Úřadu o prozatímním povolení k plavbě pod státní vlajkou České republiky (dále jen "prozatímní povolení k plavbě").

(2) Na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky platí právní řád České republiky. V pobřežním moři nebo na vnitrozemských vodních cestách s pobřežním mořem spojených a v přístavu platí na námořním plavidle plujícím pod státní vlajkou České republiky právní řád České republiky, pokud pobřežní stát neuplatní svoje právo v souladu s mezinárodním právem.

(3) Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Vlastník námořního plavidla je povinen uhradit poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky.

(4) Výše poplatku se stanoví v závislosti na době trvání práva plout pod státní vlajkou České republiky, druhu námořního plavidla, jeho velikosti a oblasti námořní plavby. Výši poplatku a způsob placení a prokazování zaplacení poplatku stanoví vláda nařízením.

§ 5

(1) Pod státní vlajkou České republiky lze provozovat námořní plavbu s výjimkou námořní plavby za účelem provozování

a) rybolovu,

b) trajektové lodě nebo lodě typu Ro/Ro,

c) osobní lodě.

(2) Kabotážní plavbu lze provozovat pod státní vlajkou České republiky pouze se souhlasem pobřežních států, v jejichž pobřežním moři se kabotážní plavba provozuje.

§ 6

(1) Vlastníkem námořního plavidla je právnická nebo fyzická osoba, která při zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku prokáže právní titul k vlastnictví námořního plavidla.

(2) Provozovatelem námořního plavidla je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky nebo občan jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem nebo organizační složkou na území České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a která vlastním jménem provozuje námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky a je současně vlastníkem námořního plavidla anebo je vlastníkem námořního plavidla zmocněna k provozování námořního plavidla vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

(3) Za občana jiného členského státu Evropské unie se pro účely tohoto zákona považuje též fyzická osoba, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna dočasně poskytovat služby na území České republiky^3a).

(4) Osoba zmocněná k provozování námořního plavidla podle odstavce 2 nesmí zmocnit k provozování tohoto plavidla další osobu bez předchozího souhlasu vlastníka námořního plavidla.

Námořní rejstřík

§ 7

(1) Námořní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují údaje o námořních plavidlech, jejich vlastnících a jejich provozovatelích. Námořní rejstřík vede Úřad.

(2) Námořní plavidlo lze zapsat do námořního rejstříku pouze na základě rozhodnutí Úřadu o zápisu námořního plavidla. Dnem zápisu vzniká právo plout pod státní vlajkou České republiky.

(3) V námořním rejstříku jsou vedeny odděleně evidence lodí, evidence jachet a evidence rozestavěných lodí.

(4) Do námořního rejstříku může každý nahlížet a pořizovat si z něho výpisy a opisy.

(5) Za úkony spojené s vedením rejstříku se platí správní poplatek.⁴)

§ 8

(1) Do námořního rejstříku se zapisují tyto údaje:

a) jméno námořního plavidla;

b) identifikační číslo lodě přidělené Mezinárodní námořní organizací,⁵) nebo identifikační číslo trupu námořní jachty přidělené výrobcem nebo uznanou klasifikační společností;

c) účel, pro který je námořní plavidlo určeno;

d) volací značka, případně další rádiové identifikační označení lodě přidělené a používané podle jiného právního předpisu²⁹),

e) vlastník námořního plavidla

1. u fyzické osoby se zapisují tyto údaje: jméno, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště,

2. u právnické osoby se zapisují tyto údaje: obchodní jméno, sídlo, právní forma, popřípadě místo podnikání, jméno statutárního zástupce;

f) provozovatel námořního plavidla v případě, že se jedná o odlišný subjekt (pro zápis údajů platí jejich rozsah shodně jako u vlastníka námořního plavidla);

g) základní technické údaje o námořním plavidlu;

h) zástavní práva a práva zadržovací váznoucí na námořním plavidle a další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem;

i) souběžná registrace lodě;

j) rozhodnutí o pozastavení registrace námořního plavidla;

k) důvod a datum výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku;

l) datum provedení zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku a podpis zapisovatele.

(2) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do námořního rejstříku, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(3) Způsob vedení evidence námořních plavidel, základní technické údaje o námořních plavidlech a ostatní technické údaje, které se zapisují do námořního rejstříku, stanoví prováděcí předpis.

§ 9

Rozhodnutí o zápisu námořního plavidla

(1) Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku na základě písemné žádosti za těchto podmínek:

a) provozovatelem námořního plavidla je fyzická osoba, která dosáhla věku 21 let, je způsobilá k právním úkonům a bezúhonná, nebo právnická osoba, jejíž statutární orgán nebo členové statutárního orgánu dosáhli věku 21 let, jsou způsobilí k právním úkonům a bezúhonní,

b) provozovatel lodi splňuje požadavky stanovené Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři³⁰) (dále jen „Mezinárodní úmluva SOLAS“) na zavedení systému bezpečného řízení provozu na lodi,

c) námořní plavidlo má technickou způsobilost k plavbě,

d) námořní plavidlo není zapsáno v námořním rejstříku jiného státu nebo v jiném plavebním rejstříku s výjimkou případu, kdy registrace lodě v námořním rejstříku jiného státu nebo jiného plavebního rejstříku je pozastavena z důvodu souběžné registrace.

(2) Pokud Úřad rozhodne o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku, umožní bezprostředně po vydání tohoto rozhodnutí provozovateli námořního plavidla přístup v nezbytném rozsahu do systému pro výměnu informací na moři podle předpisu Evropské unie³¹).

(3) Zápisem námořního plavidla do námořního rejstříku získává námořní plavidlo státní příslušnost České republiky. Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčuje vlastnictví k námořnímu plavidlu.

(4) Zápis námořního plavidla do námořního rejstříku osvědčí Úřad vystavením rejstříkového listu. Rejstříkový list lodě se vystavuje na dobu neurčitou. Rejstříkový list námořní jachty se vystavuje na dobu platnosti technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě.

§ 10

Bezúhonnost provozovatele námořního plavidla

Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s námořní plavbou, nebo ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

§ 10a

Za účelem zjištění, zda provozovatel námořního plavidla splňuje podmínku bezúhonnosti, si Úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu^5a) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 11

Řízení o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku

(1) Žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku podává vlastník námořního plavidla.

(2) Žádost o zápis do námořního rejstříku musí obsahovat

a) obchodní jméno a sídlo nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození fyzické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla,

b) obchodní jméno a sídlo nebo název, sídlo a právní formu právnické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla oprávněna provozovat námořní plavidlo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, není-li vlastník současně provozovatelem námořního plavidla, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození fyzické osoby, která je vlastníkem námořního plavidla oprávněna provozovat námořní plavidlo vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, není-li vlastník námořního plavidla současně jeho provozovatelem,

c) základní technické údaje o námořním plavidle, které jsou předmětem zápisu podle § 8 odst. 1.

(3) Žádost o zápis do námořního rejstříku musí být doložena

a) výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo u občanů jiných států obdobným dokladem^4a), je-li žadatelem fyzická osoba, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo u občanů jiných států obdobným dokladem^4a) všech členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba; výpis z evidence Rejstříku trestů nesmí být starší než 6 měsíců,

b) dokladem osvědčujícím vlastnictví k námořnímu plavidlu,

c) dokladem osvědčujícím právní vztah provozovatele námořního plavidla k námořnímu plavidlu,

d) doklady osvědčujícími technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě,

e) dokladem o výmazu námořního plavidla z předchozího námořního rejstříku jiného státu nebo dokladem o pozastavení registrace v předchozím námořním rejstříku jiného státu, jedná-li se o souběžnou registraci lodě, nebo, jedná-li se o novostavbu lodě, čestným prohlášením, že loď není zapsána v námořním rejstříku jiného státu,

f) ověřeným stejnopisem dokladu o zástavním právu nebo zadržovacím právu váznoucím na námořním plavidlu, bylo-li zřízeno, nebo o další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem,

g) dokladem osvědčujícím identifikační číslo lodě přidělené Mezinárodní námořní organizací³) nebo identifikační číslo trupu námořní jachty přidělené výrobcem nebo uznanou klasifikační společností,

h) dokladem prokazujícím splnění podmínky trvalého pobytu nebo sídla provozovatele námořního plavidla v České republice podle § 6 odst. 2 tohoto zákona,

i) dokladem prokazujícím splnění podmínek podle § 6 odst. 2,

(4) Na zápis námořního plavidla do námořního rejstříku je právní nárok.

(5) Náležitosti a vzor žádosti o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku a podrobnosti o dokladech, kterými musí být žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku doložena, stanoví prováděcí předpis.

§ 11a

Poskytování údajů o námořních plavidlech

(1) Úřad neprodleně poskytne na žádost příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo smluvního státu námořní úmluvy údaje týkající se námořního plavidla, které je nebo bylo zapsáno v námořním rejstříku, za účelem ověření jeho technické způsobilosti, a to údaje

a) o prohlídkách námořních plavidel zapsaných v námořním rejstříku provedených v rámci státního dozoru,

b) o uznaných klasifikačních společnostech, které vydávají osvědčení o klasifikační třídě a mezinárodní osvědčení podle tohoto zákona,

c) o námořních nehodách týkajících se námořních plavidel zapsaných v námořním rejstříku a

d) o námořních plavidlech, u kterých došlo v posledních 12 měsících k výmazu z námořního rejstříku.

(2) Za účelem poskytování údajů Úřad uchovává údaje stanovené v odstavci 1.

§ 12

Technická způsobilost lodě

Loď je technicky způsobilá k plavbě, pokud byla projektována, postavena a je udržována v souladu s požadavky námořní úmluvy a předpisů uznané klasifikační společnosti.

§ 12a

Soulad s požadavky předpisů uznané klasifikační společnosti ověřuje tato společnost podle svých předpisů udělením klasifikační třídy lodi.

§ 12b

(1) Soulad s požadavky námořních úmluv schvaluje Úřad na žádost.

(2) Účastníkem řízení je pouze žadatel.

(3) Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, pokud

a) loď, její konstrukce, vybavení a systém bezpečného řízení provozu na lodi odpovídá požadavkům námořních úmluv,

b) námořní zařízení umístěné na lodi je označeno značkou shody a odpovídá požadavkům stanoveným v nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení³²), nebo pokud Úřad vydal povolení k umístění námořního zařízení na palubu lodi,

c) je loď o hrubé prostornosti přesahující 300 tun vybavena systémem automatické identifikace a sledování lodí na velké vzdálenosti,

d) je loď o hrubé prostornosti přesahující 3000 tun vybavena záznamovým zařízením, které slouží k získání údajů usnadňujících odborné zjišťování příčin námořních nehod nebo mimořádných událostí (dále jen „zařízení pro záznam údajů o plavbě“).

(4) Úřad provede před schválením souladu lodi s požadavky námořních úmluv prohlídky a zkoušky podle těchto námořních úmluv za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 3. Zkoušky uvedené ve větě první se provedou pouze v rozsahu, ve kterém není splnění podmínek podle odstavce 3 doloženo doklady přiloženými k žádosti. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek a zkoušek zajistit potřebnou součinnost, zejména

a) sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky lodi,

b) umožnit vstup na loď,

c) zajistit bezpečný přístup k lodi,

d) řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídek.

(5) Je-li to nezbytné pro schválení souladu s požadavky námořních úmluv, obrátí se Úřad na příslušný orgán členského státu Evropské unie, do jehož registru byla loď zapsána, se žádostí o poskytnutí údajů o prohlídkách a námořních nehodách.

(6) Náklady na provedení prohlídek a zkoušek podle odstavce 4 hradí žadatel.

(7) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení souladu lodi s požadavky námořních úmluv, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí mezinárodní osvědčení.

§ 12c

Mezinárodní osvědčení

(1) Mezinárodní osvědčení jsou:

a) osvědčení o bezpečné konstrukci lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

b) osvědčení o záchranném vybavení lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

c) osvědčení o rádiovém vybavení lodi podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

d) osvědčení o výjimce z technických požadavků podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

e) osvědčení o řízení bezpečnosti podle Mezinárodní úmluvy SOLAS,

f) osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před ropným znečištěním podle Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí³³) (dále jen „Mezinárodní úmluva MARPOL“),

g) osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před znečištěním tekutými škodlivými látkami podle Mezinárodní úmluvy MARPOL,

h) osvědčení o bezpečnosti lodi z hlediska prevence před znečištěním odpadními vodami podle Mezinárodní úmluvy MARPOL,

i) osvědčení podle Mezinárodní úmluvy o nákladové značce³⁴) (dále jen „Mezinárodní úmluva Load Line“),

j) osvědčení o výjimce podle Mezinárodní úmluvy Load Line,

k) další mezinárodní osvědčení, která stanoví námořní úmluvy.

(2) Pokud jsou pro to splněny podmínky stanovené Mezinárodní úmluvou SOLAS, Úřad vystaví namísto osvědčení uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) osvědčení o bezpečnosti lodi.

(3) Námořní úmluvy stanoví, která mezinárodní osvědčení jsou vyžadovaná pro jednotlivé druhy lodí.

(4) Mezinárodní osvědčení jsou platná po dobu 5 let od jejich vydání.

§ 12d

(1) Úřad na žádost provozovatele lodi udělí v souladu s námořními úmluvami výjimku z požadavků stanovených v § 12b odst. 3, pokud udělením takové výjimky nedojde ke zhoršení technické způsobilosti lodi, ohrožení lidského života nebo mořského prostředí.

(2) Účastníkem řízení o udělení výjimky je pouze žadatel.

(3) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o udělení výjimky, v souladu s námořními úmluvami

a) vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí o udělení výjimky mezinárodní osvědčení o výjimce, nebo

b) učiní o udělené výjimce záznam na příslušném mezinárodním osvědčení.

(4) Výjimka se uděluje na dobu, po kterou je platné mezinárodní osvědčení, které osvědčuje splnění požadavků, ze kterých je výjimka udělena.

§ 12e

Pravidelné prohlídky

(1) Úřad provádí podle námořních úmluv pravidelné prohlídky lodí, které jsou zapsány v námořním rejstříku a které plují pod vlajkou České republiky. Provozovatel lodi je povinen za účelem provedení prohlídek poskytnout potřebnou součinnost, zejména

a) sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky lodi,

b) umožnit vstup na loď,

c) zajistit bezpečný přístup k lodi,

d) řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídek.

(2) Úřad při pravidelných prohlídkách ověřuje, zda konstrukce lodi a její vybavení jsou v souladu s požadavky námořních úmluv.

(3) Úřad o provedení pravidelné prohlídky učiní záznam na mezinárodním osvědčení.

(4) Náklady na provedení pravidelných prohlídek hradí provozovatel lodi.

(5) Pokud provozovatel lodi neumožní provedení pravidelné prohlídky ve lhůtě uvedené v námořní úmluvě, pozbývá mezinárodní osvědčení platnosti.

§ 12f

Prodloužení platnosti mezinárodního osvědčení

(1) Pokud Úřad schválí soulad lodi s požadavky námořních úmluv, prodlouží na žádost platnost stávajícího mezinárodního osvědčení, pokud žadatel doloží, že nové mezinárodní osvědčení nelze doručit veliteli lodě dříve, než uplyne doba platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení, nejdéle však o 5 měsíců.

(2) Úřad na žádost prodlouží platnost stávajícího mezinárodního osvědčení na dobu nezbytně nutnou k tomu, aby loď dokončila cestu do přístavu, ve kterém může být provedena prohlídka podle § 12b odst. 4, pokud prodloužením platnosti stávajícího mezinárodního osvědčení nedojde k ohrožení bezpečnosti lidského života nebo mořského prostředí.

§ 12g

Odnětí mezinárodního osvědčení

Úřad odejme lodi mezinárodní osvědčení, pokud loď přestane splňovat požadavky námořních úmluv.

§ 12h

Povolení k umístění námořního zařízení na palubu lodi

(1) Pokud námořní zařízení nesplňuje požadavky stanovené v nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení a není opatřeno značkou shody, může být umístěno na palubu lodě pouze na základě povolení Úřadu.

(2) Úřad vydá povolení podle odstavce 1 na žádost provozovatele lodě, jedná-li se o

a) nově vyvinuté námořní zařízení a toto zařízení zajišťuje stejnou úroveň bezpečnosti a účinnosti jako zařízení schválené podle nařízení o technických požadavcích na námořní zařízení, nebo

b) námořní zařízení, které je předmětem testování, přičemž toto námořní zařízení je určeno výlučně pro účely testování a nenahrazuje námořní zařízení, které je na palubě lodě umístěno v souladu s nařízením vlády o technických požadavcích na námořní zařízení.

(3) Pokud je námořním zařízením uvedeným v odstavci 2 radiokomunikační zařízení, vydá Úřad povolení podle odstavce 1 pouze za podmínky, pokud toto zařízení nepůsobí nežádoucím způsobem na radiofrekvenční spektrum.

(4) Účastníkem řízení o povolení k umístění námořního zařízení na palubu lodi je pouze žadatel.

(5) Splnění podmínky pro udělení povolení uvedené v odstavci 2 písm. a) se prokazuje posudkem vydaným uznanou klasifikační společností, který musí být přiložen k žádosti o vydání povolení.

(6) V povolení Úřad určí podmínky použití námořního zařízení. Platnost povolení k umístění námořního zařízení uvedeného v odstavci 2 písm. b) Úřad omezí na dobu nezbytně nutnou pro provedení testování, nejdéle však na 12 měsíců. Povolení musí být uloženo na palubě lodi po celou dobu umístění námořního zařízení na palubě lodi.

(7) Úřad zašle údaje uvedené v povolení Komisi a příslušným orgánům členských států Evropské unie do 1 měsíce od jeho vydání.

§ 12i

(1) Úřad může veřejnoprávní smlouvou pověřit uznanou klasifikační společnost

a) schvalováním souladu lodě s požadavky námořních úmluv, s výjimkou rozhodování o výjimce podle § 12d, a vydáváním mezinárodních osvědčení,

b) prováděním prohlídek lodí a zkoušek v souvislosti se schvalováním souladu lodi s požadavky námořních úmluv,

c) prováděním pravidelných prohlídek,

d) prodlužováním platnosti mezinárodních osvědčení,

e) odnímáním mezinárodních osvědčení.

(2) Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, pokud zjistí v činnosti uznané klasifikační společnosti, kterou pověřil podle odstavce 1 (dále jen „pověřená společnost“), závažné nedostatky nebo pokud Komise zrušila pověřené společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁸). Výpovědní lhůta je 6 měsíců.

(3) Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi, než které jsou uvedené v odstavci 2.

(4) Veřejnoprávní smlouva musí vymezit:

a) rozsah pověření k výkonu státní správy,

b) rozsah spolupráce při přípravě pravidel vztahujících se ke schvalování technické způsobilosti lodí,

c) seznam předpisů vztahujících se na činnost pověřené společnosti,

d) údaje, které jsou si smluvní strany povinny sdělovat včetně postupů a lhůt,

e) povinnost mlčenlivosti,

f) odpovědnost za škodu vzniklou při výkonu činností v rozsahu pověření,

g) postupy při pravidelné kontrole pověřené společnosti ze strany Úřadu,

h) postupy namátkové a podrobné inspekce lodí,

i) postup při změně smlouvy,

j) postup při řešení sporů mezi smluvními stranami,

k) přístup k vnitřním předpisům pověřené společnosti,

l) přístup k dokumentaci vztahující se k lodím plujícím pod vlajkou České republiky,

m) výpovědní lhůta a výpovědní důvody.

§ 12j

(1) Úřad kontroluje činnost pověřené společnosti alespoň jednou za 2 roky.

(2) Pověřená společnost je povinna informovat Úřad o

a) klasifikovaných lodích a změnách, pozastaveních a odejmutích klasifikační třídy lodí plujících pod vlajkou České republiky,

b) vydaných a odňatých mezinárodních osvědčeních, výsledcích provedených prohlídek a prodloužení platnosti mezinárodních osvědčení týkajících se lodí plujících pod vlajkou České republiky,

c) vnitřních předpisech týkajících se projektování, konstrukce, vybavení, údržby a prohlídek lodí.

(3) Úřad informuje pověřenou společnost o vydaných povoleních o umístění námořního zařízení na palubu lodi a o povolených výjimkách z požadavků námořních úmluv.

(4) Informace získané podle odstavce 3 nesmí pověřená společnost sdělovat třetím osobám.

§ 12k

(1) Úřad může s pověřenou společností sjednat, že v případě škody způsobené pověřenou společností z nedbalosti bude výše regresní úhrady uplatňované ze strany Úřadu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem³⁵) omezena. Výše takto smluvně omezené regresní úhrady však nesmí být nižší než

a) 4 miliony EUR, pokud jde o náhradu škody za způsobenou újmu na zdraví nebo smrt,

b) 2 miliony EUR, pokud jde o náhradu škody způsobené na majetku.

(2) Pro účely tohoto ustanovení se pro přepočet částky v EUR uvedené v odstavci 1 na českou měnu použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni uplatnění nároku na náhradu škody před příslušným orgánem.

§ 12l

Řízení před pověřenou společností

(1) V řízení před pověřenou společností lze jednat a předkládat písemnosti i v anglickém jazyce.

(2) O odvolání proti rozhodnutí pověřené společnosti rozhoduje Úřad.

§ 12m

(1) Úřad informuje Komisi o veřejnoprávních smlouvách uzavřených podle tohoto zákona, jakož i o veřejnoprávních smlouvách, které vypověděl.

(2) Pokud Úřad zjistí, že loď představuje vážnou hrozbu pro bezpečnost a mořské prostředí v důsledku závažného pochybení pověřené společnosti, informuje o tom Komisi a ostatní členské státy Evropské unie.

(3) Úřad oznámí postup uvedený v odstavci 2 pověřené společnosti bez zbytečného odkladu.

(4) Úřad informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie o výsledcích pravidelných kontrol pověřených společností vykonávaných podle § 12j odst. 1, a to nejpozději do 31. března roku následujícího po roce, v němž byla kontrola provedena.

§ 13

Technická způsobilost námořní jachty k námořní plavbě

(1) Námořní jachta je technicky způsobilá k námořní plavbě, pokud její konstrukce, technický stav a vybavení zaručuje její schopnost bezpečně plout a neohrožuje bezpečnost a zdraví osob, majetek a mořské prostředí.

(2) Technická způsobilost námořní jachty k námořní plavbě se prokazuje doložením splnění požadavků na vybavení námořní jachty, které zaručuje její bezpečnou plavbu bez ohrožení bezpečnosti a zdraví osob, majetku a mořského prostředí, a

a) označením námořní jachty značkou shody podle zvláštního právního předpisu³⁶),

b) jiným dokladem, ze kterého vyplývá, že námořní jachta z hlediska konstrukce, provedení a z hlediska emisí výfukových plynů a hluku přiměřeně splňuje požadavky stanovené ve zvláštním právním předpisu³⁶), pokud námořní jachta nemusí být označena značkou shody, nebo

c) posudkem uznané klasifikační společnosti podle jejích vnitřních předpisů.

(3) Vybavení námořní jachty, které zaručuje bezpečnou plavbu námořní jachty bez ohrožení zdraví osob, majetku a mořského prostředí a které musí být umístěno na palubě námořní jachty, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13a

(1) Pokud námořní jachta musí splňovat kromě podmínek uvedených v § 13 také požadavky námořních úmluv, jejichž splnění se prokazuje mezinárodním osvědčením uvedeným v § 12c odst. 1 písm. h) nebo k), použijí se pro schválení souladu námořní jachty s požadavky stanovenými těmito úmluvami § 12b až 12g obdobně.

(2) Pokud námořní jachta musí být vybavena podle námořních úmluv námořním zařízením, musí být toto námořní zařízení označeno značkou shody, která dokládá, že toto námořní zařízení splňuje požadavky stanovené v nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení; § 12h se použije obdobně.

§ 13b

(1) Technickou způsobilost námořní jachty k námořní plavbě schválí Úřad na žádost, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 13.

(2) K žádosti musí být přiloženy dokumenty prokazující splnění požadavků uvedených v § 13.

(3) Účastníkem řízení o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě je pouze žadatel.

(4) Úřad provede před schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě prohlídku námořní jachty za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 13. Provozovatel námořní jachty je povinen za účelem provedení prohlídky námořní jachty zajistit potřebnou součinnost, zejména

a) sdělit po dohodě s Úřadem v dostatečném časovém předstihu místo a čas provedení prohlídky námořní jachty,

b) umožnit vstup na námořní jachtu,

c) zajistit bezpečný přístup k námořní jachtě,

d) řídit se pokyny osob pověřených k provedení prohlídky.

(5) Náklady na provedení prohlídky podle odstavce 4 hradí žadatel.

(6) Pokud vybavení námořní jachty neodpovídá oblasti povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanovené výrobcem nebo posudkem uznané klasifikační společnosti, nebo pokud povolená oblast námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží nebyla vymezena, Úřad současně se schválením technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě omezí vzdálenost povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží tak, aby odpovídala jejímu vybavení. Vymezení oblastí povolené námořní plavby od pevniny nebo od pobřeží stanoví prováděcí právní předpis.

§ 13c

(1) Pokud Úřad zcela vyhoví žádosti o schválení technické způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě; toto osvědčení je platné po dobu 5 let od jeho vydání.

(2) Osvědčení o způsobilosti námořní jachty k námořní plavbě musí obsahovat

a) identifikační údaje námořní jachty,

b) technické údaje o námořní jachtě, včetně prohlášení o shodě podle zvláštního právního předpisu³⁶),

c) vymezení oblasti povolené námořní plavby,

d) dobu platnosti osvědčení,

e) seznam námořního zařízení, jímž je námořní jachta vybavena, včetně prohlášení o shodě podle nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení.

§ 13d

(1) Úřad může na žádost rozhodnutím pověřit schvalováním technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě právnickou nebo fyzickou osobu, která je technicky vybavená a odborně způsobilá k posuzování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě nebo zajistí tuto činnost prostřednictvím odborně způsobilých osob. Schvalováním souladu námořní jachty s požadavky námořních úmluv podle § 13a odst. 1 může Úřad pověřit pouze uznanou klasifikační společnost.

(2) V rozhodnutí Úřad vymezí bližší podmínky výkonu pověření.

(3) Úřad pověření odejme, jestliže pověřená osoba

a) o odejmutí pověření požádá, nebo

b) pověřená osoba neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím o pověření.

(4) Rozhodnutí o pověření, jakož i odejmutí tohoto pověření, zveřejní Úřad na své úřední desce.

(5) O odvolání proti rozhodnutí pověřené osoby rozhoduje Úřad.

§ 13e

Pověřená osoba je povinna

a) informovat Úřad o vnitřních předpisech, které upravují postup při provádění úkonů v rámci schvalování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě,

b) vést seznam námořních jachet, jejichž technickou způsobilost k námořní plavbě schválila,

c) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výši nákladů na úkony prováděné v rámci schvalování technické způsobilosti námořních jachet k námořní plavbě.

§ 14

Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku

(1) Do námořního rejstříku lze zapsat rozestavěnou loď. Žádost o zápis rozestavěné lodě podává vlastník rozestavěné lodě.

(2) O zápisu rozestavěné lodě do námořního rejstříku rozhoduje na žádost Úřad. Žádost o zápis musí obsahovat obchodní jméno, sídlo nebo název, sídlo, právní formu a identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum narození, popřípadě identifikační číslo osoby, která je vlastníkem rozestavěné lodě, jde-li o fyzickou osobu.

(3) Žádost o zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku musí být doložena

a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby a u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku,

b) dokladem osvědčujícím vlastnictví k rozestavěné lodi,

c) dokladem o stavu rozestavěnosti lodě,

d) dokladem prokazujícím splnění podmínek podle § 6 odst. 2,

e) dokladem o zaplacení správního poplatku.

(4) Zápis rozestavěné lodě do námořního rejstříku osvědčí Úřad vydáním potvrzení.

(5) K zápisu novostavby lodě do námořního rejstříku musí být podána nová žádost podle § 11 tohoto zákona.

Souběžná registrace lodě

§ 15

(1) Souběžná registrace lodě je registrace lodě v námořním rejstříku jiného státu za předpokladu, že je původní registrace v námořním rejstříku předchozího státu pozastavena. Souběžnou registraci lze uskutečnit pouze tehdy, jestliže ji umožňují právní řády obou států.

(2) Loď, která je registrována v námořním rejstříku jiného státu a jejíž registrace byla v tomto státě pozastavena, může být souběžně registrována v námořním rejstříku České republiky. Na zápis takové lodě se vztahují ustanovení § 7 až 11.

(3) Úřad rozhodne o zápisu souběžné registrace lodě na základě žádosti jejího vlastníka. Kromě dokladů, které se požadují pro zápis lodě podle § 11 odst. 3, musí žadatel předložit

a) doklad o pozastavení registrace v námořním rejstříku jiného státu,

b) potvrzení příslušného úřadu jiného státu o tom, že se souběžnou registrací souhlasí a že právní řád jiného státu souběžnou registraci umožňuje,

c) nájemní smlouvu mezi vlastníkem a provozovatelem lodě,⁶)

d) doklad o důvodu souběžné registrace,

e) výpis zástavních práv a jiných právních závad zapsaných v předchozím námořním rejstříku jiného státu,

f) doklad o souhlasu případných věřitelů se souběžnou registrací.

(4) Provozovatel lodě souběžně registrované v námořním rejstříku provozuje loď pod státní vlajkou České republiky a podle právních předpisů České republiky, ale nesmí loď zatížit zástavním právem ani ji nesmí prodat.

(5) Loď lze souběžně zaregistrovat pouze na dobu platnosti nájemní smlouvy mezi jejím vlastníkem a provozovatelem. O skončení souběžné registrace uvědomí Úřad původní námořní rejstřík.

§ 16

(1) Na žádost vlastníka lodě může Úřad rozhodnout o pozastavení registrace lodě v námořním rejstříku za účelem její souběžné registrace v námořním rejstříku jiného státu.

(2) Vlastník lodě musí k žádosti o pozastavení její registrace v námořním rejstříku předložit

a) potvrzení příslušného úřadu jiného státu o tom, že se souběžnou registrací souhlasí a že právní řád jiného státu souběžnou registraci umožňuje,

b) nájemní smlouvu mezi vlastníkem a provozovatelem lodě,⁶)

c) doklad o důvodu souběžné registrace,

d) doklad o souhlasu případných věřitelů se souběžnou registrací,

e) společné prohlášení vlastníka a provozovatele lodě o tom, že se zavazují ve lhůtě do jednoho měsíce informovat námořní rejstřík jiného státu o všech změnách jména a dalších údajů o lodi po celou dobu souběžné registrace.

(3) Registrace lodě v námořním rejstříku může být pozastavena nejdéle na dobu platnosti nájemní smlouvy⁶) mezi vlastníkem a provozovatelem lodi.

(4) Rozhodne-li Úřad o pozastavení registrace lodě, musí její vlastník neprodleně vrátit rejstříkový list, který Úřad uschová po celou dobu pozastavení registrace lodě.

(5) Po dobu souběžné registrace lodě je pozastavena registrace v námořním rejstříku s výjimkou zápisů týkajících se převodu vlastnictví lodě a změn, úprav nebo výmazů zástavních práv, které lze provádět.

(6) Během doby, kdy je loď registrována v námořním rejstříku jiného státu, nese vlajku tohoto státu.

§ 17

Oznamovací povinnost

(1) Vlastník námořního plavidla zapsaného v námořním rejstříku je povinen oznámit Úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku podle § 11 tohoto zákona, a předložit o nich doklady do 10 dnů od vzniku změn. Úřad podle okolností případu provede změnu údajů v námořním rejstříku nebo rozhodne o pozastavení platnosti rejstříkového listu podle § 18 tohoto zákona.

(2) Soudy a správní úřady jsou povinny neprodleně oznamovat Úřadu rozhodnutí, která se vztahují na zápis námořního plavidla v námořním rejstříku.

§ 18

Pozastavení platnosti rejstříkového listu

(1) Úřad může rozhodnout o pozastavení platnosti rejstříkového listu, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku. Úřad podle potřeby a povahy změny uloží způsob a lhůtu k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin.

(2) Pozastaví-li Úřad platnost rejstříkového listu, ztrácí námořní plavidlo po dobu pozastavení registrace právo plout pod státní vlajkou České republiky. Provozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně odevzdat Úřadu rejstříkový list. V případě zrušení rozhodnutí o pozastavení platnosti rejstříkového listu Úřad neprodleně vrátí rejstříkový list provozovateli námořního plavidla.

§ 19

Zápis výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku

(1) O zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku rozhodne Úřad na žádost vlastníka zapsaného námořního plavidla nebo z vlastního podnětu.

(2) Úřad rozhodne o zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku z vlastního podnětu,

a) zjistí-li, že vlastník námořního plavidla uvedl při zápisu nepravdivé údaje nebo zatajil důležité skutečnosti, které brání tomu, aby námořní plavidlo mohlo plout pod státní vlajkou České republiky,

b) přestal-li provozovatel námořního plavidla splňovat podmínky pro zápis námořního plavidla do námořního rejstříku,

c) neprokáže-li právní nástupce provozovatele námořního plavidla ve lhůtě stanovené Úřadem, že splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro zápis námořního plavidla do námořního rejstříku,

d) dojde-li ke ztrátě námořního plavidla nebo je-li námořní plavidlo trvale nezpůsobilé k plavbě.

(3) O provedeném zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku vyrozumí Úřad zástavního věřitele; provedl-li Úřad zápis výmazu námořního plavidla z vlastního podnětu, vyrozumí také provozovatele námořního plavidla, a není-li jeho provozovatel současně vlastníkem námořního plavidla, i vlastníka námořního plavidla.

(4) Rozhodne-li Úřad o zápisu výmazu námořního plavidla z námořního rejstříku, ztrácí námořní plavidlo právo plout pod státní vlajkou České republiky a provozovatel námořního plavidla je povinen neprodleně vrátit Úřadu rejstříkový list.

§ 20

Prozatímní povolení k plavbě

(1) Do doby, než vlastník námořního plavidla splní všechny podmínky potřebné k zápisu do námořního rejstříku, může námořní plavidlo plout pod státní vlajkou České republiky na základě prozatímního povolení k plavbě, které udělí Úřad námořnímu plavidlu pro tento účel.

(2) Prozatímní povolení k plavbě Úřad udělí, lze-li důvodně předpokládat, že námořní plavidlo vzhledem ke svému technickému stavu splní v době, na kterou se prozatímní povolení k plavbě uděluje, všechny podmínky zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku.

(3) Technická způsobilost lodě k plavbě se pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje

a) osvědčením o klasifikační třídě lodě,

b) mezinárodními osvědčeními.

(4) Technická způsobilost námořní jachty k plavbě se pro účely udělení prozatímního povolení k plavbě prokazuje osvědčením o způsobilosti námořní jachty k plavbě.

(5) Prozatímní povolení k plavbě může být námořnímu plavidlu uděleno pouze jednou na dobu nejdéle šesti měsíců. Tuto lhůtu nelze prodlužovat.

(6) Udělí-li Úřad prozatímní povolení k plavbě, vystaví pro námořní plavidlo prozatímní rejstříkový list. Prozatímní rejstříkový list osvědčuje právo námořního plavidla plout pod státní vlajkou České republiky. Úřad v prozatímním povolení k plavbě námořní jachty vymezí oblast povolené námořní plavby s omezením vzdálenosti námořní plavby do 20 námořních mil od pevniny nebo od pobřeží.

(7) Podrobnosti o udělování prozatímního povolení k plavbě stanoví prováděcí předpis.

§ 21

Užívání státní vlajky České republiky

(1) Provozovatel námořního plavidla je povinen zabezpečit, aby námořní plavidlo neslo státní vlajku České republiky na nejlépe viditelném místě na hlavním stožáru nebo na zádi. Na místě určeném pro státní vlajku České republiky nesmí být vztyčena jiná vlajka nebo znak. Při použití dalších vlajek na námořním plavidle je nutné dbát toho, aby tyto vlajky nebyly větších rozměrů než státní vlajka České republiky, která musí být s nimi současně vztyčena.

(2) Způsob a důvod vyvěšování, umístění a velikost státní vlajky České republiky a jiných vlajek použitých na námořním plavidle stanoví prováděcí předpis.

§ 22

Rejstříkový přístav a označování námořního plavidla

(1) Rejstříkovým (domovským) přístavem námořního plavidla je místo, kde je námořní plavidlo zapsáno do námořního rejstříku.

(2) Námořní plavidlo plující pod státní vlajkou České republiky musí být označeno názvem rejstříkového přístavu "Praha".

(3) Loď musí být označena jménem. Jméno lodě musí být zřetelně odlišné od jmen ostatních lodí zapsaných v námořním rejstříku. Jméno lodě nesmí poškozovat vážnost České republiky.

(4) Námořní jachta musí být označena rejstříkovým číslem, kterému se předřazují písmena "CZE".

(5) Jméno lodě a rejstříkové číslo námořní jachty a název rejstříkového přístavu musí být umístěny na zádi. Loď musí být označena jménem též na obou bocích přídě lodě. Označení námořního plavidla musí být provedeno zřetelnými a čitelnými písmeny a čísly.

§ 23

Právo vlastnické a zástavní k námořnímu plavidlu

(1) Pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, platí o vlastnickém a zástavním právu k námořnímu plavidlu ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o vlastnickém a zástavním právu k věcem movitým.

(2) Smlouvy o převodu vlastnického práva k námořnímu plavidlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zřízení zástavního práva k námořnímu plavidlu zapsanému do námořního rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do námořního rejstříku.

(3) K převodu vlastnictví zastaveného námořního plavidla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele.

(4) Smluvní zástavní právo k námořnímu plavidlu vzniká provedením zápisu této skutečnosti do námořního rejstříku podle pořadí došlých návrhů.

§ 23a

Oznamovací povinnost

(1) Provozovatel nebo velitel lodi o hrubé prostornosti přesahující 300 tun, která směřuje do přístavu členského státu Evropské unie, je povinen oznámit orgánu tohoto členského státu příslušnému podle jeho předpisů

a) identifikační údaje lodi,

b) přístav určení,

c) předpokládanou dobu příjezdu a odjezdu z přístavu určení,

d) celkový počet osob na lodi.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1 je provozovatel nebo velitel lodi povinen oznámit alespoň 24 hodin před předpokládaným připlutím do přístavu. Nelze-li tyto údaje oznámit v této lhůtě, oznámí je provozovatel nebo velitel lodi

a) nejpozději v době, kdy loď opouští předchozí přístav, pokud doba plavby trvá méně než 24 hodin, nebo

b) neprodleně po zjištění přístavu určení, není-li znám v okamžiku opuštění předchozího přístavu nebo byl-li přístav určení změněn v průběhu plavby.

(3) Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci uvedené v Mezinárodní úmluvě SOLAS nebo znečišťující látky uvedené v Mezinárodní úmluvě MARPOL, která používá přístav členského státu Evropské unie, je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto státu nejpozději v okamžiku odplutí.

(4) Provozovatel nebo velitel lodi přepravující nebezpečné věci nebo znečišťující látky uvedené v odstavci 3 připlouvající z přístavu mimo Evropskou unii a směřující do přístavu členského státu Evropské unie je povinen oznámit údaje o lodi, průběhu plavby, osobách na lodi, o přepravovaných věcech nebo látkách a jejich umístění na lodi příslušnému orgánu tohoto členského státu

a) nejpozději v okamžiku odplutí z přístavu nakládky, nebo

b) jakmile je přístav určení v členském státu Evropské unie znám, jestliže tyto informace nejsou k dispozici v okamžiku odplutí.

(5) Velitel lodi je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu členského státu Evropské unie, který má pravomoc v dané oblasti, námořní nehodu nebo mimořádnou událost postihující bezpečnost lodi nebo ohrožující bezpečnost plavby nebo jakoukoli situaci, která může vést nebo vedla k znečištění vod nebo pobřeží členského státu Evropské unie. V oznámení se uvedou i údaje o lodi, její poloze, průběhu plavby, osobách na lodi a o přepravovaných věcech nebo látkách.

(6) Údaje uvedené v odstavcích 1 a 3 až 5 se oznamují prostřednictvím systému pro výměnu informací na moři.

(7) Rozsah údajů předávaných podle odstavců 3 až 5 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 24

Povinnosti provozovatele námořního plavidla

(1) Provozovatel námořního plavidla je povinen

a) provozovat námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky pouze na základě zápisu do námořního rejstříku nebo rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,

b) provozovat námořní plavbu podle tohoto zákona,

c) zajistit po celou dobu provozování námořního plavidla jeho technickou způsobilost k plavbě,

d) zajistit bezpečnou plavbu námořního plavidla jmenováním velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,

e) zajistit, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v počtu a složení odpovídajícím požadavkům mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,⁷)

f) vybavit loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, průběžně pečovat o tuto výstroj v souladu s požadavky mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,³)

g) zajistit průběžné zásobování lodi vodou a potravinami,

h) zajistit, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána,⁸)

i) neprodleně hlásit Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,

j) neprodleně oznámit Úřadu účast lodi na námořní nehodě nebo mimořádné události a účast námořní jachty na námořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200 000 Kč, a zajistit dokumentaci stavu v době námořní nehody, včetně důkazů a výpovědí svědků,

k) neprodleně oznámit Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,

l) mít po celou dobu provozování lodě sjednané pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě a zaplacené pojistné,

m) zajistit, aby z provozovaného námořního plavidla nebyly vypouštěny znečišťující látky uvedené v prováděcím právním předpise v množství, které překročí limit stanovený prováděcím právním předpisem, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění, stanovenými prováděcím právním předpisem, a

n) zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky.

(2) U lodí o hrubé prostornosti přesahující 300 tun musí být pojištění odpovědnosti z provozu lodi sjednáno ve výši, která musí pokrývat nároky

a) na náhradu škody způsobenou smrtí, újmou na zdraví nebo poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud k ní došlo na palubě lodi,

b) na náhradu škody vzniklou porušením jiných než smluvních povinností, pokud k nim došlo v přímé souvislosti s provozem lodi nebo záchrannou akcí,

c) na náhradu škody vzniklou zpožděním v přepravě nákladu, cestujících a jejich zavazadel po moři,

d) související s vyzvednutím lodi nebo vyzvednutím, zničením nebo zneškodněním nákladu z lodě.

(3) Minimální výši sjednaného pojištění podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví největší množství znečišťující látky, které je možné vypustit, druh námořního plavidla, ze kterého je možné znečišťující látku vypouštět, a technické požadavky na toto námořní plavidlo a na jeho vybavení, polohu a rychlost plavby námořního plavidla, při které je možné znečišťující látku vypouštět, a způsob vypouštění znečišťující látky.

(5) Provozovatel lodě v době válečného konfliktu, kterého se Česká republika zúčastní, je dále povinen oznámit denně Úřadu údaje o zeměpisné poloze lodě.

(6) Provozovatel námořního plavidla nesmí pod státní vlajkou České republiky použít námořní plavidlo nebo umožnit jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků.

Povinné listinné doklady námořního plavidla

§ 25

(1) Provozovatel lodě je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na lodi tyto listinné doklady:

a) rejstříkový list,

b) osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou,

c) povolení lodní stanice,

d) mezinárodní výměrný list,

e) osvědčení o klasifikační třídě,

f) mezinárodní osvědčení,

g) deratizační osvědčení,

h) lodní deník,

i) strojní deník,

j) manévrový deník,

k) zdravotní deník,

l) rádiový deník,

m) radarový deník,

n) kniha záznamů o manipulacích s ropnými látkami,

o) kniha odpadků,

p) kniha nalodění,

r) technická dokumentace lodě,

s) doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě,

t) jiné dokumenty podle námořních úmluv.

(2) Listinné doklady podle písmen h) až p) musí být Úřadem schváleny před prvním zápisem do nich z hlediska jejich pravosti a úplnosti. Schválení vyznačí Úřad na příslušném listinném dokladu.

(3) Rejstříkový list, lodní deník, strojní deník, rádiový deník, kniha nalodění mají povahu veřejné listiny.

(4) Listinné doklady uschovává provozovatel lodě tři roky ode dne posledního zápisu do nich na lodi. Po uplynutí tří let ode dne posledního zápisu do lodního deníku, strojního deníku, rádiového deníku a knihy nalodění zajistí vlastník lodě předání těchto listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.

§ 26

(1) Provozovatel námořní jachty je povinen zabezpečit, aby při provozování námořní plavby byly na námořní jachtě tyto listiny a deníky:

a) rejstříkový list,

b) lodní deník,

c) seznam členů posádky námořní jachty,

d) seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.

(2) Vlastník námořní jachty zajistí po uplynutí doby platnosti rejstříkového listu jeho předání Úřadu.

(3) Vlastník námořní jachty zajistí úschovu lodního deníku po dobu tří let ode dne posledního zápisu do tohoto deníku.

§ 27

(1) Povinné listinné doklady musí být na námořním plavidle v originále.

(2) Není-li doklad o pojištění odpovědnosti za škody z provozu lodě sepsán v anglickém, francouzském nebo španělském jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do jednoho z těchto jazyků.

(3) Náležitosti listinných dokladů a údaje v nich vedené stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST TŘETÍ

POSÁDKA NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA

Posádka lodě

§ 28

(1) Fyzické osoby, které jsou zapsány do knihy nalodění a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provozu lodě, jsou posádkou lodě. Posádku lodě tvoří velitel lodě (kapitán), důstojníci a lodní mužstvo. Lodní mužstvo tvoří členové strážní služby a pomocný personál.

(2) Důstojníci jsou ti členové posádky lodě, kteří byli naloděni do důstojnické funkce. Důstojnickými funkcemi jsou

a) první palubní důstojník,

b) palubní důstojník strážní služby,

c) první strojní důstojník,

d) druhý strojní důstojník,

e) strojní důstojník strážní služby,

f) radiodůstojník,

g) elektrodůstojník.

(3) Posádka lodě se pro účely zajištění strážní služby člení na tyto úrovně:

a) velitelskou úroveň, do níž patří velitel lodě, první palubní důstojník, první strojní důstojník a druhý strojní důstojník,

b) provozní úroveň, do níž patří palubní důstojník strážní služby, strojní důstojník strážní služby, radiodůstojník a elektrodůstojník,

c) pomocnou úroveň, do níž patří členové strážní služby.

(4) Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie, který má znalosti českého jazyka dostatečné k výkonu jeho činností uvedených v § 34, 35, 39 a 40. Znalost českého jazyka se prokáže dokladem o ukončení základního, středního, vyššího nebo vysokoškolského vzdělání v českém jazyce, nebo složením zkoušky u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené, nebo jiným dokladem osvědčujícím dostatečnou znalost českého jazyka.

(5) Na žádost provozovatele lodě může Úřad v mimořádných situacích, které mají nebo mohou mít bezprostřední vliv na bezpečnost plavby lodě, povolit jinou státní příslušnost velitele lodě, nebo upustit od prokázání dostatečné znalosti českého jazyka.

(6) Důstojníci a ostatní členové posádky lodě jsou do jednotlivých funkcí naloďováni na základě pracovní smlouvy s provozovatelem lodě.

§ 29

(1) Posádka lodě musí z hlediska jejího počtu a složení zajišťovat bezpečnou námořní plavbu.

(2) Nejmenší počet členů posádky lodě a její složení stanoví pro každou loď Úřad s přihlédnutím k druhu, typu, vybavení a velikosti lodě a plavební oblasti při zápisu lodě do námořního rejstříku a v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.⁷) Úřad vydá osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou.

§ 30

Posádka námořní jachty a osoby na námořní jachtě

(1) Posádku námořní jachty tvoří velitel námořní jachty a členové mužstva námořní jachty. Nejmenší počet a složení členů mužstva námořní jachty z hlediska bezpečného provozování námořní jachty stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti, typu a strojního vybavení námořní jachty.

(2) Největší počet osob na námořní jachtě, které se mohou účastnit námořní plavby, stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti a typu námořní jachty.

(3) Úřad zapíše bezpečné obsazení námořní jachty posádkou a největší počet osob, které se mohou na námořní jachtě účastnit námořní plavby do rejstříkového listu.

§ 31

Zaměstnávání cizinců a osob bez státní příslušnosti

K zaměstnávání cizinců nebo osob, které nejsou občany České republiky, jako členů posádky námořního plavidla se nevyžaduje povolení k pobytu na území České republiky¹⁰) a povolení k zaměstnání¹¹) podle zvláštních právních předpisů.

§ 32

Velitel lodě a velitel námořní jachty

(1) Velitel lodě a velitel námořní jachty (dále jen "velitel námořního plavidla") je oprávněn a povinen vykonávat velitelskou pravomoc na námořním plavidle. Velitele námořního plavidla do funkce jmenuje a z ní odvolává provozovatel námořního plavidla.

(2) Velitele lodě, který nemůže z jakýchkoliv důvodů vykonávat svoji funkci, zastupuje první palubní důstojník.

(3) Velitel lodě a první palubní důstojník jsou povinni složit před Úřadem kapitánský slib.

(4) Text kapitánského slibu stanoví prováděcí předpis.

§ 33

Základní povinnosti velitele námořního plavidla

(1) Velitel lodě je povinen

a) řídit loď a zajistit bezpečné nautické vedení lodě; k tomu je oprávněn použít všech opatření nutných k bezpečnému průběhu plavby, k udržení pořádku na lodi a k zajištění způsobilosti lodě k plavbě, včetně způsobilosti posádky, v souladu s právním řádem České republiky, ustanoveními mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,¹²) a předpisy pobřežního státu,

b) při vedení lodě dodržovat mezinárodní právo a zvyklosti všeobecně přijaté a uznávané v námořní plavbě,

c) zajistit bezpečnost přepravovaných osob a posádky včetně pravidelného organizování nácviku cvičných poplachů a praktického cvičení nouzových situací v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána;³) podrobnosti o poplachové činnosti na lodi stanoví prováděcí předpis,

d) zajistit řádnou péči o svěřený náklad,

e) zajistit, aby na lodi byly povinné listinné doklady stanovené tímto zákonem a námořními úmluvami doklady předepsané tímto zákonem pro členy posádky a příslušné doklady vztahující se k nákladu,

f) provést veškerá opatření nutná k odvrácení škody hrozící osobám, lodi a nákladu,

g) informovat vlastníka a provozovatele lodě o účasti lodě na námořní nehodě nebo mimořádné události,

h) zabránit znečištění mořského prostředí a zajistit, aby z lodě nebyly vypouštěny znečišťující látky uvedené v prováděcím právním předpise v množství, které překročí limit stanovený prováděcím právním předpisem, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění, stanovenými prováděcím právním předpisem,

i) poskytnout pomoc osobě, lodi nebo letadlu v nouzi, může-li tak učinit bez vážného nebezpečí pro svou loď, její posádku a přepravované osoby,

j) při srážce lodí oznámit jméno a název rejstříkového přístavu jeho lodě a názvy míst, odkud a kam jeho loď pluje, veliteli lodě, s níž došlo ke srážce,

k) přijímat stížnosti členů posádky lodě a přepravovaných osob, sepsat o stížnosti zápis, zapsat o této skutečnosti stručnou informaci do lodního deníku a provést potřebná opatření,

l) zajistit, aby se nakládalo se zvířaty na lodi přepravovanými jako náklad v souladu se zvláštními právními předpisy,¹³)

m) zajistit dodržování pravidel bezpečnosti práce, které stanoví prováděcí předpis, a pravidelné přezkušování členů posádky lodě ze znalosti těchto pravidel,

n) vylodit člena posádky lodě, kterému skončila platnost dokladů o odborné nebo zdravotní způsobilosti nebo u kterého došlo ke ztrátě zdravotní způsobilosti, a

o) zaznamenat v lodním deníku čas a místo přechodu provozu lodě na jiný druh paliva,

p) zajistit, aby systém automatické identifikace lodí byl neustále v provozu,

q) nepřevzít na loď k přepravě nebezpečnou věc nebo znečišťující látku, ke které nebyly veliteli lodě předány údaje o této věci nebo látce a o kontaktní osobě stanovené v prováděcím právním předpise a mít tyto údaje na lodi po celou dobu přepravy,

r) informovat provozovatele lodi o opatřeních přijatých příslušnými orgány pobřežního členského státu Evropské unie v případě mimořádně špatného počasí,

s) informovat příslušný orgán pobřežního členského státu Evropské unie o svém rozhodnutí nerespektovat doporučení přijatá tímto orgánem v případě mimořádně špatného počasí.

(2) Velitel námořní jachty je povinen plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 přiměřeně k provozu námořní jachty.

§ 34

Oprávnění velitele námořního plavidla k osobám na námořním plavidle

(1) Všechny osoby na námořním plavidle jsou povinny řídit se příkazy velitele námořního plavidla vydanými v mezích jeho pravomoci.

(2) Velitel námořního plavidla použije nezbytná opatření proti osobě na námořním plavidle, která nesplnila jeho příkaz. Ohrožuje-li taková osoba bezpečnost námořního plavidla, osob nebo nákladu a nelze-li toto nebezpečí odvrátit jinak, je velitel námořního plavidla oprávněn umístit tuto osobu na nezbytně nutnou dobu ve zvláštním prostoru, nejdéle však po dobu plavby do nejbližšího přístavu.

(3) O tomto opatření je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis do lodního deníku a bezodkladně informovat zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého loď nebo námořní jachta připluje. Jde-li o cizího státního příslušníka, velitel námořního plavidla rovněž informuje nejbližší policejní úřad. Dále je velitel námořního plavidla povinen dohodnout se zastupitelským úřadem České republiky další postup podle povahy věci.

§ 35

Ověření podpisu nebo opisu listiny velitelem lodě

(1) Velitel lodě je oprávněn, vyžaduje-li to naléhavý zájem vlastníka lodě, provozovatele lodě, není-li vlastníkem lodě, člena posádky lodě nebo jiné osoby na lodi, provést úřední ověření pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou.

(2) Podmínky a způsob ověřování stanoví prováděcí předpis.

§ 36

Námořní protest

(1) Došlo-li nebo mohlo-li v souvislosti s provozem lodě dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, velitel lodě podává o této skutečnosti písemnou zprávu (dále jen "námořní protest").

(2) Námořní protest musí obsahovat úplné a přesné vylíčení všech závažných okolností, v souvislosti s nimiž došlo nebo mohlo dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, a opatření, jichž bylo použito k odvrácení nebo zmenšení škody. Přílohou námořního protestu je výpis z lodního deníku a výpis ze seznamu posádky.

(3) Velitel lodě podává námořní protest v nejbližším přístavu, do kterého loď připluje, zastupitelskému úřadu České republiky nebo notářství nebo námořnímu úřadu nebo soudu státu, do jehož přístavu loď připlula.

(4) Velitel lodě je povinen podat námořní protest do 24 hodin po připlutí lodě do přístavu.

(5) Došlo-li k události, o které se podává námořní protest, v přístavu, je velitel lodě povinen podat námořní protest do 24 hodin od této události.

§ 38

Opatření při neodvratné zkáze námořního plavidla

(1) Jestliže podle velitele námořního plavidla hrozí námořnímu plavidlu neodvratná zkáza, musí velitel námořního plavidla zajistit, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti.

(2) Velitel námořního plavidla je povinen opustit námořní plavidlo poslední.

§ 39

Opatření při spáchání trestného činu na námořním plavidle

(1) Má-li velitel námořního plavidla důvodné podezření, že na námořním plavidle byl při námořní plavbě spáchán trestný čin, je povinen

a) učinit neprodleně taková opatření, jež by zabránila pokračovat v trestné činnosti nebo vyhnout se odpovědnosti,

b) vyslechnout osoby a provést další úkony, jichž je třeba k zajištění důkazů,

c) o každém výslechu a jiném provedeném úkonu sepsat protokol, který spolu s ním podepíše osoba, jíž se příslušný úkon týká.

(2) Protokoly uvedené v odstavci 1 písm. c) odevzdá velitel námořního plavidla spolu s předměty majícími vztah k trestnému činu zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje. Současně velitel námořního plavidla dohodne se zastupitelským úřadem České republiky způsob úředního předání pachatele.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje velitel námořního plavidla při provádění úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 a v dalším řízení podle trestního řádu.¹⁴)

§ 40

Opatření při narození a úmrtí na námořním plavidle, nezvěstnosti a pádu přes palubu

(1) O každém narození nebo úmrtí na námořním plavidle je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis za účasti dvou členů posádky lodě, jedná-li se o narození nebo úmrtí na lodi, nebo za účasti dvou osob přítomných na námořní jachtě a informovat o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje, a provozovatele námořního plavidla. Při úmrtí na námořním plavidle se nepostupuje podle zvláštních právních předpisů.¹⁵)

(2) Došlo-li k úmrtí na námořním plavidle, provádí prohlídku mrtvého lékař, pokud je členem posádky lodě nebo členem posádky námořní jachty, nebo jiný lékař přítomný na námořním plavidle nebo lékař, který byl k tomuto účelu prostřednictvím rádia nebo družice na námořní plavidlo přivolán. Účelem prohlídky mrtvého je zjistit úmrtí a jeho příčiny.

(3) Velitel námořního plavidla na základě dohody s lékařem přítomným na námořním plavidle rozhodne o převozu mrtvého do nejbližšího přístavu; ve výjimečných případech, kdy hrozí nebezpečí infekce přepravovaných osob, rozhodne velitel námořního plavidla po dohodě s lékařem o pohřbení mrtvého do moře. Velitel námořního plavidla je vždy povinen zajistit převoz mrtvého do nejbližšího přístavu, není-li na námořním plavidle přítomen lékař.

(4) Velitel námořního plavidla provede soupis veškerého majetku, který měl zemřelý na námořním plavidle, a učiní opatření pro úschovu tohoto majetku až do splnění úředního rozhodnutí o jeho vydání určené osobě nebo určenému orgánu nebo do odevzdání podle odstavce 5. Do lodního deníku provede zápis o této události.

(5) Zápis o narození a zápis o úmrtí na námořním plavidle spolu s majetkem zemřelého a případnou závětí zemřelého odevzdá velitel námořního plavidla zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje.

(6) O každém případu nezvěstnosti nebo pádu přes palubu je velitel námořního plavidla povinen provést podrobný zápis do lodního deníku a podat zprávu provozovateli námořního plavidla.

§ 41

Použití lodivoda

(1) Velitel lodě je oprávněn najmout na loď lodivoda i pro ty oblasti, kde použití lodivoda není povinné, pokládá-li to za nutné pro bezpečnost plavby.

(2) Odpovědnost velitele lodě za řízení lodě v případě najmutí lodivoda zůstává nedotčena s výjimkou oblastí, v nichž podle místních předpisů lodivod přebírá odpovědnost za řízení lodě.

§ 42

Způsobilost členů posádky lodě

(1) Člen posádky lodě nesmí vykonávat na lodi činnosti, k nimž není zdravotně a odborně způsobilý a k jejichž výkonu jej neopravňuje průkaz způsobilosti člena posádky lodě (dále jen „průkaz způsobilosti“).

(2) Pokud je loď vybavena družicovým spojovacím zařízením podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,⁷) musí mít její velitel lodě a nejméně dva palubní důstojníci osvědčení palubního operátora GMDSS vydané podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.⁷)

(3) Pokud není na lodi lodní lékař, musí mít nejméně jeden člen posádky lodě platný průkaz způsobilosti zdravotníka vydaný úřadem členského státu Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.⁷)

§ 43

Průkazy způsobilosti

(1) Průkazy způsobilosti osvědčují

a) zdravotní a odbornou způsobilost držitele průkazu způsobilosti k výkonu funkce na lodi,

b) kvalifikační atestaci držitele průkazu způsobilosti k výkonu funkce na lodi.

(2) Průkazy způsobilosti vydává Úřad.

(3) Průkaz způsobilosti je veřejnou listinou.

§ 44

Odborná způsobilost

(1) Odbornou způsobilost prokazuje žadatel

a) předepsanou praxí na lodi,

b) zkouškou ze znalostí požadovaných mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,³)

c) zkouškou ze znalostí právního řádu České republiky v oblasti námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, a ze znalostí anglického jazyka, jedná-li se o odbornou způsobilost k výkonu funkce ve velitelské úrovni.

(2) Zkoušky podle odstavce 1 se skládají před zkušební komisí Úřadu. Ministr dopravy jmenuje podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,⁷) osoby, které dohlíží na činnost zkušebních komisí a způsobilost jejich členů.

(3) Podrobnosti o způsobu provádění zkoušek a jejich obsahu, složení zkušební komise, způsobilost členů zkušební komise, způsob ustavení zkušební komise a rozsah odborných způsobilostí pro výkon jednotlivých činností členů posádek lodě stanoví prováděcí předpis.

§ 45

Kvalifikační atestace

Kvalifikační atestaci prokazuje žadatel dokladem o absolvování kurzu podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,⁷) u právnické osoby pověřené nebo schválené Úřadem. Úřad zveřejní seznam pověřených a schválených právnických osob ve Věstníku dopravy.

§ 46

Průkazy způsobilosti

(1) Úřad vydá průkaz způsobilosti, kterým se osvědčuje zdravotní a odborná způsobilost držitele k výkonu funkce, prokáže-li žadatel zdravotní a odbornou způsobilost. Průkaz způsobilosti se v tomto případě vydává na dobu neurčitou.

(2) Úřad vydá průkaz způsobilosti, kterým se osvědčuje kvalifikační atestace držitele průkazu, prokáže-li žadatel úspěšné absolvování kurzu podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.⁷) Průkaz způsobilosti se v tomto případě vydává na dobu určitou.

(3) Druh průkazu způsobilosti uvedený v odstavci 1 je pro výkon funkce velitele lodě a důstojníka platný, pokud je opatřen platnou doložkou, kterou se potvrzuje trvání zdravotní a odborné způsobilosti, (dále jen "potvrzení průkazu způsobilosti"). Potvrzení průkazu způsobilosti vydává Úřad podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,⁷) nejdéle na dobu pěti let. Po uplynutí této doby lze vydat nové potvrzení průkazu způsobilosti, pokud žadatel prokáže, že jeho zdravotní a odborná způsobilost trvá.

(4) Druhy průkazů způsobilosti a podrobnosti o jejich vydávání, délku požadované praxe na lodi, způsob prokázání praxe na lodi, vzory průkazů a vzory potvrzení průkazů způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

§ 47

Uznání průkazu způsobilosti

(1) Na žádost držitele platného průkazu způsobilosti, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, uzná Úřad tento průkaz. Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, a znalosti anglického jazyka, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby a znalost anglického jazyka, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby nebo anglického jazyka stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Platný průkaz způsobilosti, vydaný členským státem Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, nejedná-li se o stát uvedený v odstavci 1, uzná Úřad na žádost jeho držitele, prokáže-li žadatel, že je zdravotně způsobilý. Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel, že je zdravotně způsobilý a má znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, a znalosti anglického jazyka, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby a znalost anglického jazyka, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby nebo anglického jazyka stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Platný průkaz způsobilosti, vydaný státem uvedeným v odstavci 2, jehož držitel je oprávněn k výkonu funkce na velitelské úrovni nebo funkce radisty, uzná Úřad pouze v případě, že tento stát byl uznán Komisí. Podmínky uvedené v odstavci 2 tím nejsou dotčeny.

(4) V případě uznání průkazu způsobilosti vydá Úřad potvrzení o uznání průkazu způsobilosti. Doba platnosti potvrzení o uznání průkazu způsobilosti se shoduje s dobou platnosti tohoto průkazu, činí však nejdéle 5 let.

(5) Do doby vydání potvrzení o uznání průkazu způsobilosti vydá Úřad žadateli o uznání průkazu způsobilosti podle odstavce 1 nebo 2 na jeho žádost prozatímní doklad o uznání způsobilosti, pokud

a) žadatel doloží písemný souhlas provozovatele lodi, jejíž posádky je žadatel členem, s vydáním prozatímního dokladu,

b) s ohledem na obsah žádosti o uznání průkazu způsobilosti a její přílohy lze důvodně předpokládat, že průkaz způsobilosti bude uznán.

Úřad vydá prozatímní doklad o uznání způsobilosti do 10 dnů od podání žádosti o vydání prozatímního dokladu o uznání způsobilosti.

(6) Prozatímní doklad o uznání způsobilosti pozbývá platnosti dnem vydání potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, nejpozději však uplynutím 3 měsíců od jeho vydání.

(7) Úřad odejme potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, jestliže jeho držitel

a) při výkonu funkce ohrozil zdraví nebo život člena posádky lodě nebo přepravovaných osob,

b) při výkonu funkce ohrozil bezpečnost námořní plavby,

c) při výkonu funkce opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,

d) neprokáže na výzvu Úřadu, že jeho odborná způsobilost k výkonu funkce na lodi trvá,

e) pozbyl zdravotní způsobilost,

f) pozbyl způsobilost k právním úkonům, nebo

g) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(8) Vzor žádosti o uznání průkazu způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48

Zdravotní způsobilost

(1) Člen posádky lodě musí prokázat, že je zdravotně způsobilý. Zdravotní způsobilost se prokazuje osvědčením¹⁶) o zdravotní způsobilosti a musí být ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem podle odstavce 6 pravidelně ověřována.

(2) Zdravotní způsobilost člena posádky lodě zjišťuje a osvědčení o zdravotní způsobilosti vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.⁷) Úřad zveřejní seznam pověřených lékařů ve Věstníku dopravy.

(3) Osvědčení o zdravotní způsobilosti nesmí být v době podání žádosti o vydání průkazu způsobilosti nebo o uznání průkazu způsobilosti vydaného úřadem členského státu Mezinárodní námořní organizace nebo o vydání potvrzení průkazu způsobilosti starší než tři měsíce.

(4) Zjistí-li posuzující lékař, že zdravotní stav člena posádky lodě neodpovídá zdravotním požadavkům pro výkon funkce, kterou zastává, vyznačí tuto skutečnost v osvědčení o zdravotní způsobilosti.

(5) Zjistí-li posuzující lékař u držitele osvědčení o zdravotní způsobilosti v době jeho platnosti takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu jeho zdravotní způsobilosti, je povinen vydat nové osvědčení o zdravotní způsobilosti a neprodleně je zaslat Úřadu.

(6) Uplyne-li doba platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti v průběhu plavby, zůstává toto osvědčení v platnosti po dobu plavby do nejbližšího přístavu, ve kterém lze vydat nové osvědčení o zdravotní způsobilosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců.

(7) Osvědčení o zdravotní způsobilosti musí být na lodi v českém a anglickém jazyce.

(8) Druhy preventivních prohlídek, jejich obsah, včetně odborných vyšetření, jejich lhůty, kritéria zdravotní způsobilosti, náležitosti osvědčení o zdravotní způsobilosti, dobu jeho platnosti a omezení doby platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti, okruh osob, které mohou dát podnět k provedení preventivní prohlídky, stanoví prováděcí předpis.

§ 49

Průkaz způsobilosti velitele námořní jachty

(1) Námořní jachtu smí vést při provozování námořní plavby pouze osoba, která je starší 18 let a je držitelem průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty.

(2) Úřad vydá průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty, prokáže-li žadatel zdravotní a odbornou způsobilost k vedení námořní jachty. Průkaz způsobilosti se vydává na dobu určitou.

(3) Odbornou způsobilost k vedení námořní jachty v oblasti povolené námořní plavby prokáže žadatel doložením předepsané praxe a složením zkoušky před komisí složenou ze zkušebních komisařů jmenovaných Úřadem.

(4) Zdravotní způsobilost velitele námořní jachty zjišťuje a osvědčení o zdravotní způsobilosti vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem podle § 48 odst. 2. Osvědčení o zdravotní způsobilosti nesmí být v době podání žádosti o vydání průkazu způsobilosti nebo v době před vyplutím námořní jachty na moře starší než tři měsíce.

(5) Podrobnosti o výcviku, způsobu prokazování praxe, zkušební komisi a provádění zkoušek, požadavky na znalosti žadatele, druhy, vzory, platnost, rozsah oprávnění průkazů způsobilosti a podmínky jejich vydávání, jakož i platnost dříve vydávaných průkazů způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

§ 50

Zadržení průkazu způsobilosti

(1) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti člena posádky námořního plavidla v případě, že člen posádky námořního plavidla při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, ohrozil bezpečnost námořní plavby nebo vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost námořní plavby nebo jeho zdraví.

(2) Podle výsledku ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti posouzením zdravotního stavu může Úřad činnost, k níž je člen posádky námořního plavidla oprávněn, omezit nebo zakázat.

(3) V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme nebo vydá rozhodnutí o zrušení uznání průkazu způsobilosti a odejme potvrzení průkazu způsobilosti.

(4) Podrobnosti o důvodech zadržení nebo odebrání průkazu způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

§ 50a

Vydávat listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti, je zakázáno.

§ 51

Kniha nalodění

(1) Každá osoba, která se účastní námořní plavby na lodi, musí být zapsána do knihy nalodění.

(2) Zápis členů posádky lodě do knihy nalodění osvědčuje nástup služby na lodi (dále jen "nalodění") a výpis členů posádky lodě z knihy nalodění osvědčuje skončení služby na lodi (dále jen "vylodění").

(3) Zápis cestujících do knihy nalodění osvědčuje začátek jejich pobytu na lodi a výpis cestujících z knihy nalodění osvědčuje ukončení jejich pobytu na lodi.

(4) Zápisy do knihy nalodění provede velitel lodě bezprostředně po nalodění. Při nalodění člena posádky lodě nebo při jeho vylodění učiní velitel lodě o těchto skutečnostech zápis do námořnické knížky člena posádky lodě.

§ 52

(1) Každá osoba, která se účastní námořní plavby na námořní jachtě, musí být zapsána do lodního deníku.

(2) Zápis osob do lodního deníku provede velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu. Velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu vyhotoví také seznam osob na námořní jachtě a seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.

§ 53

Člen posádky lodě je povinen prokázat se platnými průkazy způsobilosti před každým naloděním. Průkazy způsobilosti musí být platné po celou předpokládanou dobu trvání služby na lodi.

Námořnické knížky

§ 54

(1) Každý člen posádky lodě musí mít osobní doklad námořníka.¹⁷) Osobním dokladem námořníka se rozumí námořnická knížka. Bez námořnické knížky nemůže být námořník naloděn.

(2) Na žádost občana České republiky, který předloží doklad o tom, že se stane členem posádky lodě nebo že byl členem posádky lodě, Úřad rozhodne o vydání námořnické knížky. Na rozhodnutí, kterým se vydává námořnická knížka, se nevztahuje § 47 správního řádu,¹⁸) vyhoví-li se žádosti v plném rozsahu.

(3) Úřad může vydat námořnickou knížku občanovi České republiky nejdéle na dobu deseti let.

(4) Člen posádky lodě, který není občanem České republiky, musí mít námořnickou knížku jiného státu.

(5) Námořnická knížka, která je v držení člena posádky lodě, je dokladem o jeho totožnosti, kvalifikaci a délce jeho nalodění.

(6) Údaje zapisované do námořnické knížky a vzor námořnické knížky stanoví prováděcí předpis.

§ 55

(1) Úřad může na žádost fyzické osoby, která není občanem České republiky, rozhodnout o vydání námořnické knížky podle § 54 odst. 2 tohoto zákona, pokud žadatel předloží Úřadu povolení k trvalému pobytu v České republice,¹⁰) od jehož vydání uplynula doba delší než pět let, a pokud žadatel prokáže, že konal službu na lodi.

(2) Úřad může vydat námořnickou knížku fyzické osobě, která není občanem České republiky, po splnění podmínek podle odstavce 1 nejdéle na dobu pěti let.

Zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí

§ 55a

(1) Námořní nehodou se pro účely tohoto zákona rozumí událost, k níž došlo při námořní plavbě a jejímž následkem je

a) smrt, vážné zranění nebo nezvěstnost osoby související s provozem lodi,

b) ztráta nebo opuštění lodi,

c) poškození konstrukce lodi nebo jejího vybavení,

d) srážka lodi s jiným námořním plavidlem nebo jiným pevným předmětem,

e) znečištění mořského prostředí,

f) požár na lodi, nebo

g) najetí na mělčinu nebo břeh.

(2) Vážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehoda, jejímž následkem je

a) poškození konstrukce lodi nebo jejího vybavení, které má za následek technickou nezpůsobilost lodi k plavbě,

b) znečištění mořského prostředí, nebo

c) poškození lodi vyžadující pomoc pobřežní nebo námořní záchranné služby.

(3) Velmi vážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehoda, jejímž následkem je úplné zničení lodi, smrt osob nebo vážné znečištění mořského prostředí.

(4) Mimořádnou událostí se rozumí ohrožení lodi nebo osob v souvislosti s provozem lodi.

§ 55b

(1) Úřad provádí odborné zjišťování příčin námořních nehod nebo mimořádných událostí, které se týkají lodí plujících pod vlajkou České republiky nebo které mají za následek smrt nebo vážnou újmu na zdraví občanů České republiky.

(2) Úřad provede vždy zjištění příčin velmi vážné námořní nehody. V ostatních případech námořních nehod nebo mimořádných událostí provede Úřad zjištění jejich příčin pouze tehdy, dojde-li k závěru, že výsledky tohoto zjištění mohou být využity k jejich předcházení. V případě vážné námořní nehody Úřad provede pro tyto účely předběžné šetření.

(3) Úřad zahájí zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců poté, co k námořní nehodě nebo mimořádné události došlo.

(4) Zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí, jeho závěry a bezpečnostní doporučení se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.

(5) Úřad neprovede zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události, pokud jej v souladu s právem Evropské unie nebo v souladu s námořní úmluvou již provádí příslušný orgán jiného státu.

§ 55c

(1) Velitel a provozovatel lodi plující pod vlajkou České republiky je povinen

a) zajistit zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehodě či mimořádné události, a zajistit veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,

b) zabránit přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených pod písmenem a),

c) spolupracovat s Úřadem a příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehody nebo mimořádné události, zejména poskytnutím informací týkajících se nebezpečných věcí nebo znečišťujících látek.

(2) Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se vztahuje i na vlastníka nebezpečné věci nebo znečišťující látky, která je v době námořní nehody nebo mimořádné události na palubě lodi.

§ 55d

(1) Zaměstnanec Úřadu pověřený zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události je oprávněn

a) vstupovat na loď a přistupovat k jejímu vybavení, vraku nebo troskám,

b) provádět nebo si vyžádat analýzy nebo zkoumání jednotlivých důkazů,

c) využít informace získané z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení a veškeré další dostupné důkazy důležité pro zjištění příčin námořní nehody či mimořádné události,

d) využít údaje z výsledků ohledání těl obětí nebo zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětí,

e) využít údaje z výsledků vyšetření osob na lodi včetně výsledků zkoušek provedených na vzorcích těmto osobám odebraným,

f) využít záznamy výslechu svědků námořní nehody nebo mimořádné události,

g) požadovat podání vysvětlení od svědků námořní nehody nebo mimořádné události.

(2) Technické postupy při zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí stanoví Společná metodika vyšetřování námořních nehod přijatá podle přímo použitelného předpisu Evropské unie³⁷).

§ 55e

Informace získané v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události lze použít jen pro účely zpracování zpráv podle § 55g.

§ 55f

Úřad spolupracuje při odborném zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí s příslušnými orgány členských států Evropské unie a s příslušnými orgány jiných států podle mezinárodní smlouvy.

§ 55g

(1) Úřad vyhotoví a zveřejní zprávu o výsledcích zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události do 1 roku ode dne námořní nehody nebo mimořádné události. Zpráva obsahuje bezpečností doporučení, pokud lze výsledky zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události využít pro jejich předcházení.

(2) Nelze-li ve lhůtě stanovené v odstavci 1 vydat zprávu o zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události, vydá Úřad v této lhůtě prozatímní zprávu.

(3) Úřad zašle kopii zprávy nebo prozatímní zprávy o zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události Komisi.

(4) Zpráva a prozatímní zpráva obsahuje

a) údaje o lodi a plavbě,

b) údaje o skutkových okolnostech námořní nehody nebo mimořádné události,

c) údaje o přijatých opatřeních,

d) údaje o událostech souvisejících s námořní nehodou nebo mimořádnou událostí,

e) závěry a pořízené důkazy.

(5) Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55h

(1) Úřad oznámí Komisi údaje o námořních nehodách a mimořádných událostech, které mu byly oznámeny.

(2) Pokud Úřad neprovede zjištění příčin vážné námořní nehody, námořní nehody nebo mimořádné události, zdůvodní svůj postup v oznámení učiněném podle odstavce 1.

(3) Zjistí-li Úřad v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události, že je nutné v zájmu odvrácení nebezpečí dalších nehod učinit opatření na úrovni Evropské unie, bezodkladně o tom informuje Komisi.

(4) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) označení státu odpovědného za provedení vyšetřování, státu vedoucího zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události, dotčeného pobřežního státu a státu s významným zájmem,

b) údaje o oznámení námořní nehody nebo mimořádné události,

c) údaje o lodi a plavbě,

d) údaje o námořní nehodě nebo mimořádné události a jejich následcích,

e) popis důvodu pro neprovedení zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události.

(5) Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.

ČÁST PÁTÁ

SLUŽBA NA LODI A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY ČLENŮ LODNÍCH POSÁDEK

§ 59

Služba na lodi

(1) Službu na lodi koná člen posádky lodě nepřetržitě od okamžiku nalodění do okamžiku vylodění, není-li výkonu služby na lodi zproštěn.

(2) Délka nepřetržité služby na lodi nesmí přesáhnout dvanáct měsíců.

(3) Služba na lodi v době, kdy člen posádky lodě nevykonává práci, se s výjimkou vycházky na pevninu považuje pro účely náhrady škody za činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

(4) Vycházkou na pevninu se rozumí doba od okamžiku vstupu člena lodní posádky na pevnou zem do okamžiku opuštění pevné země. Za vycházku se nepovažuje opuštění lodě za účelem plnění služebních povinností nebo ošetření poskytovatelem zdravotních služeb.

§ 60

Strážní služba

Strážní služba je plnění povinností ve stanoveném čase, kterými vybraný člen posádky lodě zajišťuje bezpečný provoz lodě a ochranu mořského prostředí. Strážní služba se vykonává jako služba palubní a služba strojní. Palubní strážní služba se vykonává na můstku lodě, na hlavní palubě lodě a v radiostanici lodě. Strojní strážní služba se vykonává ve strojovně.

§ 61

Služební povinnosti člena posádky lodě

(1) Člen posádky lodě je po dobu služby na lodi povinen

a) plnit příkazy velitele lodě a služebně nadřízených členů posádky lodě a zachovávat vůči veliteli lodě a služebně nadřízeným členům posádky lodě úctu a zdvořilost,

b) ve vztahu k ostatním členům posádky lodě a přepravovaným osobám dodržovat pravidla slušnosti a občanského soužití,

c) zachovávat námořní zvyklosti a zásady dobré námořní praxe, dodržovat pravidla bezpečnosti a hygieny práce,

d) poskytnout pomoc při záchraně osob, lodě, nákladu nebo jiného majetku,

e) podrobit se vyšetření za účelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek, jestliže toto vyšetření nařídil velitel lodě, a to i v době, kdy člen lodní posádky nevykonává práci, pokud je to potřebné ke zjištění, zda nebude pod vlivem těchto látek při nástupu do práce nebo při strážní službě; obdobně je povinen podrobit se tomuto vyšetření, došlo-li na lodi k pracovnímu úrazu nebo je-li podezření, že člen posádky lodě vykonával práci pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek.

(2) Během služby na lodi nesmí člen posádky lodě přechovávat na lodi žádné omamné nebo psychotropní látky, střelné zbraně, střelivo nebo výbušniny a chráněná zvířata ani nesmí v takové činnosti pomáhat jinému. Přechovávání vlastních domácích zvířat členů posádky lodě na lodi schvaluje velitel lodě.

§ 62

Pracovní poměr členů lodní posádky

(1) Službu na lodi může člen posádky vykonávat pouze na základě pracovní smlouvy uzavřené s provozovatelem lodě. V pracovní smlouvě musí být dohodnut den, hodina a místo každého nalodění člena posádky lodě, druh vykonávané práce a údaje o lodi.

(2) Členem posádky lodě může být pouze osoba, která v den nalodění dosáhla nejméně věku 18 let.

(3) V pracovní smlouvě nelze sjednat zkušební dobu.

(4) Člen posádky lodě nemůže vykonávat vedlejší činnost.

(5) Člen posádky lodě může být převeden na jinou práci také v případě, rozhodl-li velitel lodě, že je ohrožena bezpečnost osob, lodě nebo nákladu.

§ 63

Pracovní doba a doba odpočinku členů posádky lodě

(1) Stanovenou pracovní dobou se rozumí 40 hodin týdně, pokud není vnitřním předpisem provozovatele lodě počet hodin pracovní doby zkrácen, a to při zachování výše mzdy vztahující se na rozsah 40 hodin týdně.

(2) Se členem posádky lodě nelze dohodnout pracovní dobu kratší, než je stanovená pracovní doba podle odstavce 1.

(3) Nedovoluje-li povaha práce nebo podmínky služby na lodi, aby byla pracovní doba rozvržena rovnoměrně na jednotlivé týdny, může velitel lodě rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně tak, aby průměrná týdenní pracovní doba v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním, nepřesahovala hranici stanovenou pro týdenní pracovní dobu.

(4) Nepřetržitá délka jedné směny nesmí přesáhnout, včetně práce přesčas, 12 hodin. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nesmí být kratší než 8 hodin. Toto ustanovení se nepoužije, rozhodl-li velitel lodě, že je ohrožena bezpečnost osob, lodě nebo nákladu. Celková doba odpočinku členů posádky lodě, kteří vykonávají strážní službu, nesmí být kratší než 10 hodin během každých 24 hodin a nesmí být dělena na více než dvě části, z nichž jedna je alespoň 6 hodin.

(5) Velitel lodě je oprávněn nařídit pracovní pohotovost v případě naléhavé provozní potřeby, nebo rozhodl-li, že je ohrožena bezpečnost osob, lodě nebo nákladu.

(6) Nebrání-li tomu vážné provozní důvody, velitel lodě poskytne členu posádky lodě přiměřeně delší odpočinek a na žádost člena posádky lodě mu poskytne náhradní volno za práci přesčas a ve svátek.

(7) Vzor formuláře evidence pracovní doby členů posádky námořního plavidla stanoví prováděcí právní předpis.

§ 63a

Dovolená za kalendářní rok

(1) Každý člen posádky má nárok na dovolenou za kalendářní rok ve výši nejméně 2,5 kalendářních dnů na měsíc zaměstnání a její poměrnou část za nedokončený měsíc.

(2) Za nevyčerpanou dovolenou v rozsahu podle odstavce 1 nelze vyplatit členu posádky náhradu mzdy; to neplatí v případě skončení pracovního poměru.

§ 64

Odstupné

Skončí-li pracovní poměr sjednaný na dobu určité plavby v souvislosti se ztroskotáním, ztrátou lodě nebo pro její nezpůsobilost k plavbě, náleží členům posádky lodě vedle odstupného podle zákoníku práce další odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

§ 65

Repatriace členů posádky lodě

(1) Člen posádky lodě má právo být po vylodění dopraven do místa sídla provozovatele nebo do místa, které bylo v pracovní smlouvě dohodnuto, (dále jen "repatriace") v těchto případech:

a) v souvislosti se zánikem práva lodě plout pod státní vlajkou České republiky,

b) v případě ztroskotání lodě,

c) po skončení pracovního poměru,

d) jestliže pro výkon práce na lodi pozbyl zdravotní způsobilost,

e) jestliže provozovatel lodě není schopen dostát svým finančním závazkům vůči členům posádky lodě.

(2) Velitel lodě může nařídit repatriaci člena posádky lodě v případě závažného porušení pracovní kázně nebo služebních povinností, nebo je-li člen posádky lodě podezřelý ze spáchání trestného činu.

(3) Náklady na repatriaci hradí provozovatel lodě s výjimkou repatriace podle odstavce 2, kdy hradí náklady na repatriaci člen posádky lodě, prokáže-li se odůvodněnost nařízení jeho repatriace.

(4) Člen posádky lodě se může dohodnout s provozovatelem lodě na prodloužení pracovního poměru.

(5) Pro účely poskytování cestovních náhrad a zdravotních služeb se za dobu repatriace považuje doba od vylodění do příjezdu do místa dohodnutého v pracovní smlouvě nebo jinak dohodnutého mimo doby, po kterou člen lodní posádky repatriaci bez vážného důvodu přerušil.

§ 66

Sociální podmínky a náhrady poskytované členům posádky lodě po dobu služby na lodi

(1) Provozovatel lodě je povinen poskytovat členům posádky lodě po dobu služby na lodi bezplatně ubytování, stravování, pitnou a užitkovou vodu, ochranné pracovní pomůcky, předměty základní osobní hygieny, úhradu neodkladné zdravotní péče, nemůže-li být poskytnuta lodním lékařem nebo zdravotníkem podle § 67, a další sociální zařízení v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.²⁰)

(2) Loď musí být vybavena vhodnými ubytovacími a stravovacími prostory, prostory a zařízením pro skladování a chlazení potravin a pro přípravu jídel a nápojů, prostory s vybavením pro odpočinek a volný čas, hygienickým a sanitárním zařízením, popřípadě zvláštními prostory pro nemocné. Tyto prostory musí být dostatečně větrány, vytápěny, osvětleny a musí v nich být udržována čistota. Sociální zařízení a poskytované služby na lodi musí být přístupné všem členům posádky lodě, mimo těch, které jsou určeny výhradně cestujícím.

(3) Loď musí být zásobena pitnou vodou a potravinami v množství odpovídajícím počtu členů posádky lodě, délce a povaze námořní plavby.

(4) Počet osob společně ubytovaných musí být přiměřený určení lodě a musí umožňovat dostatečný odpočinek.

(5) Velitel lodě nebo jím pověřený důstojník je povinen pravidelně vykonávat kontrolu čistoty prostor uvedených v předchozích ustanoveních. O průběhu a výsledku kontroly a o přijatých opatřeních musí být učiněn zápis.

(6) Provozovatel lodě a velitel lodě jsou povinni zabezpečit členům posádky lodě bezplatně běžné poštovní služby, umožnit jim a jejich rodinným příslušníkům za úhradu vzniklých nákladů v odůvodněných případech využívání komunikačních prostředků, a nebrání-li tomu vážné provozní důvody, umožnit členům posádky lodě setkání s jejich rodinnými příslušníky v přístavech, popřípadě návštěvu rodinných příslušníků na palubě lodě.

§ 67

Zdravotní služby poskytované členům posádky lodě

(1) Provozovatel lodě je povinen zajistit

a) aby loď odpovídala podmínkám poskytování zdravotních služeb a hygienickým požadavkům v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,²¹)

b) vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce, které stanoví prováděcí předpis, a jejich pravidelné doplňování,

c) členům posádky lodě návštěvu lékaře v přístavech, které loď najíždí, za účelem nutného ošetření.

(2) Není-li na lodi lékař, je provozovatel lodě dále povinen zajistit, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka k poskytování rozšířené první pomoci nad rámec obecné povinnosti občanů²²) (dále jen "průkaz způsobilosti zdravotníka") a tuto rozšířenou první pomoc na lodi po dobu plavby poskytoval. Pro účely poskytování nezbytné rozšířené první pomoci je provozovatel lodě povinen umožnit držiteli průkazu způsobilosti zdravotníka po dobu plavby porady s lékařem prostřednictvím rádia nebo družice v kteroukoliv hodinu. Držitel průkazu způsobilosti zdravotníka je oprávněn vydat léky a prostředky zdravotnické techniky z lodní lékárničky, které stanoví prováděcí předpis, pouze na základě rozhodnutí konzultujícího lékaře.

(3) Lodní lékař nebo držitel průkazu způsobilosti zdravotníka je povinen vést evidenci ošetřených osob po dobu plavby. Lékař sepisuje a vydává zdravotní zprávu o zdravotním stavu ošetřované osoby. Držitel průkazu způsobilosti zdravotníka vyhotovuje záznam o zdravotním stavu ošetřené osoby.

(4) Prováděcí předpis stanoví způsob udržování léků a prostředků zdravotnické techniky v lodní lékárničce, hospodaření s léky a prostředky zdravotnické techniky a systém jejich kontroly, obsah kurzu rozšířené první pomoci, obsah evidence ošetřených osob po dobu plavby.

§ 68

Použití zákoníku práce

Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se pracovněprávní vztahy členů posádek námořních lodí zákoníkem práce.

ČÁST ŠESTÁ

SPOLEČNÁ HAVÁRIE A ZÁCHRANA MAJETKU

§ 69

Společná havárie

(1) Jsou-li loď a náklad ve společném námořním nebezpečí, může velitel lodě při přednostním zajištění bezpečnosti přepravovaných osob rozhodnout o účelném a úmyslném způsobení škody menší, aby se zabránilo vzniku škody větší. Společnou havárií se rozumějí škody, které vzniknou úmyslným a účelným způsobením škody pro záchranu majetkových hodnot ze společného námořního nebezpečí.

(2) Společná havárie se rozvrhuje mezi loď, přepravné a náklad poměrně podle jejich hodnoty na vrub provozovatele lodě a vlastníka nákladu, kteří jsou povinni nést poměrnou část škody ze společné havárie.

(3) Pokud ustanovení tohoto zákona o společné havárii nestanoví jinak, vztahují se na společnou havárii podle povahy věci předpisy práva občanského nebo předpisy práva obchodního o náhradě škody. Nelze-li ji řešit ani podle těchto ustanovení, posoudí se podle obchodních zvyklostí.

(4) Všechny škody, které utrpí loď nebo náklad a které nejsou společnou havárií, jsou havárií zvláštní a vztahují se na ně podle povahy věci předpisy práva občanského nebo předpisy práva obchodního o náhradě škody.

§ 70

(1) K zajištění nároků ze společné havárie má provozovatel lodě zástavní právo k nákladu, který je lodí přepravován.

(2) Velitel lodě nesmí vydat náklad, na kterém vázne poměrná část škody ze společné havárie, dokud není poměrná část škody zaplacena nebo dokud není provozovateli poskytnuta odpovídající jistota složením přiměřené finanční částky, nedohodnou-li se strany jinak.

(3) Provozovatel lodě je povinen na žádost ostatních osob, na jejichž vrub se rozvrhuje společná havárie, poskytnout jistotu za poměrnou část škody ze společné havárie, která připadá na loď, a to před odplutím lodě z přístavu, v němž skončila plavba, při níž došlo ke společné havárii.

§ 71

Řízení o společné havárii

(1) Jedná-li se o společnou havárii, provozovatel lodě

a) vyhlásí společnou havárii a seznámí s ní vlastníka nákladu a další zúčastněné osoby,

b) učiní nutná opatření k vypracování rozvrhu společné havárie (dále jen "dispaš"),

c) pověří dispašéra vyhotovením dispaše.

(2) Stanovení náhrad a rozvrh poměrných částí škody ze společné havárie se provede v rejstříkovém přístavu lodě nebo v přístavu, v němž skončila plavba po společné havárii, pokud není účastníky dohodnuto jinak.

(3) Dispašér vyhotoví dispaš písemně, podepíše ji a opatří svým razítkem. Oznámení o provedeném vyhotovení dispaše uveřejní dispašér v Obchodním věstníku.²³)

(4) Nepodá-li žádný z účastníků společné havárie do tří měsíců ode dne uveřejnění oznámení žalobu na zrušení dispaše proti jinému účastníku společné havárie, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelná.

(5) Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš, při vyhotovení nové dispaše je dispašér vázán právním názorem soudu.

(6) Zamítne-li soud žalobu na zrušení dispaše, stává se dispaš vykonatelná dnem, kdy rozsudek nabyl právní moci.

(7) Ustanovení o společné havárii s výjimkou řízení o společné havárii se nepoužijí, pokud se účastníci společné havárie dohodli o použití mezinárodních zvyklostí týkajících se společné havárie.

§ 72

(1) Dispašéra jmenuje a odvolává Hospodářská komora České republiky.²⁴) Podmínkou jmenování dispašéra je složení zkoušky ze znalostí právních předpisů týkajících se společné havárie a ze znalostí příslušných mezinárodních zvyklostí.

(2) Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení. Dispašér užívá razítka s nápisem "Dispašér Hospodářské komory České republiky".

§ 73

Záchrana majetku

(1) Podmínky provádění záchrany lodě a dalších hodnot na lodi a způsob vypořádání mezi zachráncem a zachraňovaným se řídí mezinárodními zvyklostmi.

(2) Za provedenou záchranu lodě a dalších hodnot na lodi se poskytuje zachránci odměna přiměřená stupni ohrožení zachraňovaných hodnot, ohrožení zachránce, jeho úsilí a úspěšnosti záchrany.

(3) Odměnu poskytuje provozovatel lodě, jíž byla poskytnuta pomoc. Provozovatel této lodě má nárok na poskytnutí podílu náhrady od vlastníků dalších hodnot na lodi, kteří měli užitek z úspěšné záchrany.

§ 74

Námořní zástavní právo

Na zajištění odměny za záchranu lodě a dalších hodnot na lodi a vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti se záchranou lodě a dalších hodnot na lodi nebo s poskytnutím pomoci lodi, letadlu nebo jinému majetku při námořní plavbě má ten, kdo zachránil loď a další hodnoty na lodi nebo poskytl pomoc lodi, letadlu nebo jinému majetku, zákonné námořní zástavní právo k lodi, letadlu nebo jinému majetku, který byl zachráněn nebo kterému byla pomoc poskytnuta. Toto zákonné námořní zástavní právo má přednost před jinými zástavními právy.

ČÁST SEDMÁ

STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ DOZOR V OBLASTI NÁMOŘNÍ PLAVBY

§ 75

Úřad je oprávněn vydávat příkazy provozovatelům námořních plavidel a ostatním osobám zúčastněným na námořní plavbě k zajištění bezpečnosti námořní plavby.

§ 76

Státní dozor

(1) Státní dozor v námořní plavbě vykonává v rozsahu své působnosti Úřad, který pověří k jeho výkonu své zaměstnance (dále jen "pověřená osoba"). Doklad o pověření obsahuje jméno a příjmení pověřené osoby, její datum narození a fotografii, věcný a územní rozsah oprávnění a dobu platnosti.

(1) Státní dozor v námořní plavbě vykonává Úřad. Pověření k výkonu státního dozoru v námořní plavbě ve formě průkazu vydává Ministerstvo dopravy. Náležitosti průkazu a jeho vzor stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Pověřená osoba dozírá, zda osoba, které ukládá tento zákon povinnosti, (dále jen "povinná osoba") tyto povinnosti řádně plní a zda dodržuje podmínky stanovené v rozhodnutích vydaných Úřadem. Povinná osoba musí pověřené osobě umožnit výkon jejího oprávnění. Povinná osoba poté, co se pověřená osoba Úřadu prokáže dokladem o pověření vydaným Úřadem, umožní přístup pověřené osobě do všech objektů a ke všem dokladům, dále jí v této souvislosti umožní bezplatný pobyt na námořním plavidle, včetně pobytu za plavby, použití telefonního a rádiového zařízení námořního plavidla a dalších potřebných věcí.

(2) Kontrolovaná osoba je povinna umožnit kontrolujícímu použití telefonního a rádiového zařízení námořního plavidla.

(3) Zjistí-li pověřená osoba při výkonu státního dozoru porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona, podle povahy zjištěných nedostatků stanoví způsob a lhůtu k odstranění nedostatků a jejich příčin. O výsledku provedeného šetření je pověřená osoba povinna neprodleně vyhotovit písemný záznam, jeho opis předat povinné osobě a Úřadu. Povinná osoba ve stanovené lhůtě zajistí odstranění nedostatků zjištěných při výkonu státního dozoru. Přijatá opatření k odstranění nedostatků sdělí povinná osoba Úřadu. Ostatní práva a povinnosti pověřených osob při výkonu státního dozoru jsou stanoveny zvláštním právním předpisem.²⁵)

(4) Je-li bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob na námořním plavidle, bezpečnost námořní plavby nebo bezpečná přeprava nákladu, je pověřená osoba oprávněna nařídit zastavení činnosti a zadržet doklady vztahující se k této činnosti. Neprodleně o tom vyrozumí Úřad. O podmínkách navrácení těchto dokladů rozhodne Úřad. Na vydávání tohoto opatření se nevztahují obecné právní předpisy o správním řízení. Úřad zahájí do deseti dnů od doručení vyrozumění správní řízení ve věci odejmutí příslušných dokladů nebo zákazu činnosti.

(3) Je-li bezprostředně ohrožen život nebo zdraví osob na námořním plavidle, bezpečnost námořní plavby nebo bezpečná přeprava nákladu, je pověřená osoba oprávněna nařídit zastavení činnosti a zadržet doklady vztahující se k této činnosti. Neprodleně o tom vyrozumí Úřad. O podmínkách navrácení těchto dokladů rozhodne Úřad. Na vydávání tohoto opatření se nevztahují obecné právní předpisy o správním řízení. Úřad zahájí do deseti dnů od doručení vyrozumění správní řízení ve věci odejmutí příslušných dokladů nebo zákazu činnosti.

§ 77

Zajištění bezpečnosti námořní plavby

Provozovatel námořního plavidla a ostatní fyzické a právnické osoby zúčastněné na provozování námořní plavby podle tohoto zákona jsou povinni dodržovat rozhodnutí Úřadu vydané k zajištění bezpečnosti námořní plavby a rezoluce a doporučení Mezinárodní námořní organizace o provozu lodí na moři, o vybavení a technické způsobilosti lodí a ochraně mořského prostředí, vydané podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,³) ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Úřadem. Rezoluce a doporučení jsou k dispozici na Úřadu a rezoluce a doporučení, které Česká republika přijala, jsou uváděny ve znění uveřejněném ve Věstníku dopravy.

ČÁST OSMÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 78

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 34 odst. 1 se na námořním plavidle neřídí příkazy velitele námořního plavidla,

b) v rozporu s § 49 odst. 1 vede námořní jachtu bez průkazu způsobilosti, nebo

c) v rozporu s § 50a vydává listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti.

(2) Fyzická osoba se jako provozovatel námořního plavidla dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 18 odst. 2 neprodleně neodevzdá Úřadu rejstříkový list,

b) v rozporu s § 19 odst. 4 neprodleně nevrátí Úřadu rejstříkový list,

c) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) provozuje námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky bez zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku nebo bez rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,

d) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) nezajistí po celou dobu provozování námořního plavidla jeho technickou způsobilost k plavbě,

e) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. d) nejmenuje velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,

f) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí,

g) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. i) nenahlásí Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,

h) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. j) neoznámí Úřadu účast lodi na námořní nehodě nebo mimořádné události, nebo účast námořní jachty na námořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200000 Kč, nebo, nezajistí dokumentaci stavu v době námořní nehody,

i) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. k) neoznámí Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,

j) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. m) nezajistí, aby z provozovaného námořního plavidla nebyly vypouštěny znečišťující látky v množství, které překročí limit, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění,

k) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. n) nezabezpečí, aby při provozování námořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky,

l) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v odpovídajícím počtu a složení,

m) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. f) nevybaví loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, nebo o ni průběžně nepečuje,

n) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. g) nezajistí průběžné zásobování lodi vodou a potravinami, nebo

o) v rozporu s § 24 odst. 6 použije námořní plavidlo nebo umožní jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků.

(3) Fyzická osoba se jako provozovatel lodě dopustí přestupku tím, že

a) nemá po celou dobu provozování lodě sjednané pojištění odpovědnosti za škodu z provozu lodě nebo zaplacené pojistné podle § 24 odst. 1 písm. l), nebo toto pojištění nemá sjednáno ve výši podle § 24 odst. 2 a 3,

b) v rozporu s § 24 odst. 5 neoznámí v době válečného konfliktu údaje o zeměpisné poloze lodě,

c) v rozporu s § 25 odst. 1 nezabezpečí, aby při provozování námořní plavby na lodi byly povinné listinné doklady,

d) v rozporu s § 25 odst. 4 neuschová listinné doklady po dni posledního zápisu do nich na lodi,

e) v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie,

f) v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitel lodě měl znalosti českého jazyka doložené dokladem o dosaženém vzdělání v českém jazyce nebo složením zkoušky nebo jiným osvědčujícím dokladem,

g) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehodě či mimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,

h) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a),

i) nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehody nebo mimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c),

j) v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí, aby loď odpovídala podmínkám zdravotní péče a hygienickým požadavkům,

k) v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce a jejich doplňování, nebo

l) v rozporu s § 67 odst. 2 nezajistí, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka.

(4) Fyzická osoba se jako vlastník námořního plavidla dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 3 neuhradí poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky, nebo

b) v rozporu s § 17 odst. 1 neoznámí Úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku, nebo o nich nepředloží doklady.

(5) Fyzická osoba se jako vlastník lodě dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 16 odst. 4 nevrátí rejstříkový list, nebo

b) v rozporu s § 25 odst. 4 nezajistí předání listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.

(6) Fyzická osoba se jako vlastník námořní jachty dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí předání rejstříkového listu Úřadu, nebo

b) v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí úschovu lodního deníku.

(7) Velitel námořního plavidla se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. a) neřídí loď a nezajistí bezpečné nautické vedení lodě,

b) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. c) nezajištěním nácviku cvičných poplachů a praktického cvičení nouzových situací ohrozí bezpečnost přepravovaných osob a posádky,

c) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. d) nezajištěním řádné péče o svěřený náklad ohrozí bezpečnost cestujících nebo způsobí škodu na nákladu,

d) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby na lodi byly povinné listinné doklady, doklady členů posádky a doklady vztahující se k nákladu,

e) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. f) neprovede opatření nutná k odvrácení škody hrozící osobám, lodi a nákladu,

f) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. h) nezabrání znečištění mořského prostředí námořním plavidlem,

g) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby z námořního plavidla nebyly vypouštěny znečišťující látky v množství, které překročí limit, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění,

h) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. i) neposkytne pomoc osobě, lodi nebo letadlu v nouzi,

i) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. o) nezaznamená v lodním deníku čas a místo přechodu lodě na jiný druh paliva,

j) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. p) nezajistí, aby systém automatické identifikace lodi byl neustále v provozu,

k) v rozporu s § 33 odst. 1 písm. q) převezme na loď k přepravě nebezpečnou věc nebo znečišťující látku, ke které nebyly veliteli lodě předány příslušné údaje, nebo nemá tyto údaje na lodi po celou dobu přepravy takové věci nebo látky,

l) v rozporu s § 38 odst. 1 nezajistí, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti,

m) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní opatření k zabránění pokračování v trestné činnosti na námořním plavidle nebo vyhnutí se odpovědnosti, nebo nevyslechne osoby, neprovede další úkony nezbytné k zajištění důkazů, nebo o nich nesepíše protokol,

n) v rozporu s § 40 odst. 1 nesepíše zápis o narození nebo úmrtí na námořním plavidle, nebo neinformuje o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky,

o) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehodě či mimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,

p) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a), nebo

q) nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehody nebo mimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c).

(8) Člen posádky lodě se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 42 odst. 1 vykonává na lodi činnosti, k nimž není zdravotně nebo odborně způsobilý,

b) v rozporu s § 48 odst. 1 neprokáže svou zdravotní způsobilost,

c) v rozporu s § 53 se před naloděním neprokáže platnými průkazy způsobilosti,

d) v rozporu s § 61 odst. 1 se nepodrobí vyšetření za účelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných a psychotropních látek, nebo

e) v rozporu s § 61 odst. 2 přechovává na lodi omamné nebo psychotropní látky, střelné zbraně, střelivo nebo výbušniny nebo chráněná zvířata, nebo v takové činnosti pomáhá jinému.

(9) Za přestupek lze uložit pokutu

a) do 2000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. c), d) nebo o),

b) do 1000000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), h), i), j), k) nebo l), odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 7 písm. f), g), h), o), p) nebo q),

c) do 500000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) nebo m), odstavce 3 písm. d), odstavce 4 písm. b), odstavce 5 písm. a), odstavce 7 písm. a), b), d), e), j), k), l) nebo m) nebo odstavce 8 písm. d) nebo e),

d) do 200000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. a), b) nebo g), odstavce 3 písm. j), k) nebo l), odstavce 5 písm. b), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. i) nebo n) nebo odstavce 8 písm. a),

e) do 100000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. n), odstavce 6 písm. b), odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 8 písm. b) nebo c).

§ 79

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 50a vydává listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti, nebo

b) jako vlastník nebezpečné věci nebo znečišťující látky, která je v době námořní nehody nebo mimořádné události na palubě lodi, nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehody nebo mimořádné události podle § 55c odst. 2.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel námořního plavidla dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 18 odst. 2 neprodleně neodevzdá Úřadu rejstříkový list,

b) v rozporu s § 19 odst. 4 neprodleně nevrátí Úřadu rejstříkový list,

c) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) provozuje námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky bez zápisu námořního plavidla do námořního rejstříku nebo bez rozhodnutí o prozatímním povolení k plavbě,

d) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) nezajistí po celou dobu provozování námořního plavidla jeho technickou způsobilost k plavbě,

e) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. d) nejmenuje velitele lodě nebo velitele námořní jachty způsobilého ke kvalifikovanému vedení námořního plavidla,

f) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. h) nezajistí, aby veškerá zařízení na námořním plavidle byla schváleného typu, měla schválenou dokumentaci a jejich provoz vyhovoval požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví a mořského prostředí,

g) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. i) nenahlásí Úřadu případy narození, úmrtí, nezvěstnosti nebo pádu přes palubu a vážné újmy na zdraví, k nimž došlo na námořním plavidle,

h) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. j) neoznámí Úřadu účast lodi na námořní nehodě nebo mimořádné události, nebo účast námořní jachty na námořní nehodě, při níž došlo ke škodě převyšující 200000 Kč, nebo, nezajistí dokumentaci stavu v době námořní nehody,

i) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. k) neoznámí Úřadu událost ovlivňující technickou způsobilost námořního plavidla k plavbě nebo jinak ovlivňující technický stav námořního plavidla,

j) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. m) nezajistí, aby z provozovaného námořního plavidla nebyly vypouštěny znečišťující látky v množství, které překročí limit, nebo v rozporu s podmínkami pro jejich vypouštění,

k) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. n) nezabezpečí, aby při provozování námořní plavby byly na námořním plavidle průkazy způsobilosti velitele námořního plavidla a všech členů posádky,

l) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. e) nezajistí, aby loď byla obsazena kvalifikovanou posádkou v odpovídajícím počtu a složení,

m) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. f) nevybaví loď výstrojí schváleného typu včetně dokumentace a označení, nebo o ni průběžně nepečuje,

n) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. g) nezajistí průběžné zásobování lodi vodou a potravinami, nebo

o) v rozporu s § 24 odst. 6 použije námořní plavidlo nebo umožní jeho použití k neoprávněné přepravě drog, psychotropních látek, zbraní, výbušnin nebo otroků.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel lodě dopustí správního deliktu tím, že

a) nemá po celou dobu provozování lodě sjednané pojištění odpovědnosti za škodu z provozu lodě nebo zaplacené pojistné podle § 24 odst. 1 písm. l), nebo toto pojištění nemá sjednáno ve výši podle § 24 odst. 2 a 3,

b) v rozporu s § 24 odst. 5 neoznámí v době válečného konfliktu údaje o zeměpisné poloze lodě,

c) v rozporu s § 25 odst. 1 nezabezpečí, aby při provozování námořní plavby na lodi byly povinné listinné doklady,

d) v rozporu s § 25 odst. 4 neuschová listinné doklady po dni posledního zápisu do nich na lodi,

e) v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie,

f) v rozporu s § 28 odst. 4 nezajistí, aby velitel lodě měl znalosti českého jazyka doložené dokladem o dosaženém vzdělání v českém jazyce nebo složením zkoušky nebo jiným osvědčujícím dokladem,

g) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. a) nezajistí zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehodě či mimořádné události, nebo nezajistí veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,

h) v rozporu s § 55c odst. 1 písm. b) nezabrání přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených v § 55c odst. 1 písm. a),

i) nespolupracuje s Úřadem nebo příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehody nebo mimořádné události podle § 55c odst. 1 písm. c),

j) v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí, aby loď odpovídala podmínkám zdravotní péče a hygienickým požadavkům,

k) v rozporu s § 67 odst. 1 nezajistí vybavení lodě zdravotnickým materiálem, výstrojí, léky a prostředky zdravotnické techniky v lodní lékárničce a jejich doplňování, nebo

l) v rozporu s § 67 odst. 2 nezajistí, aby jeden člen posádky lodě byl držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník námořního plavidla dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 4 odst. 3 neuhradí poplatek za právo plout pod státní vlajkou České republiky, nebo

b) v rozporu s § 17 odst. 1 neoznámí Úřadu změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o zápis do námořního rejstříku, nebo o nich nepředloží doklady.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník lodě dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 16 odst. 4 nevrátí rejstříkový list, nebo

b) v rozporu s § 25 odst. 4 nezajistí předání listinných dokladů do úschovy archivu Úřadu.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník námořní jachty dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 26 odst. 2 nezajistí předání rejstříkového listu Úřadu, nebo

b) v rozporu s § 26 odst. 3 nezajistí úschovu lodního deníku.

(7) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 2000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. c), d) nebo o),

b) do 1000000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. e), h), i), j), k) nebo l), odstavce 3 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavce 4 písm. a),

c) do 500000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. f) nebo m), odstavce 3 písm. d), odstavce 4 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a),

d) do 200000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a), b) nebo g), odstavce 3 písm. j), k) nebo l), odstavce 5 písm. b) nebo odstavce 6 písm. a),

e) do 100000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. n) nebo odstavce 6 písm. b).

§ 79a

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm příslušný orgán nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) K projednávání správních deliktů v prvním stupni, výběru a vymáhání pokut podle tohoto zákona je příslušný Úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

ČÁST DEVÁTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 80

V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných právních předpisů o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 80a

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje Úřadu pro výkon působnosti podle tohoto zákona

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum narození,

e) státní občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) státní občanství,

d) adresa místa trvalého pobytu,

e) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

d) druh a adresa místa pobytu,

e) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 81

Pro plovoucí stroj nebo plovoucí zařízení určené pro průzkum a využívání přírodního bohatství v moři, na a pod mořským dnem platí přiměřeně ustanovení části druhé tohoto zákona.

§ 82

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo obecně uznávaná pravidla mezinárodního práva nestanoví jinak.

(2) Pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána,²⁷) nestanoví jinak, použije se ve věcech námořní přepravy ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku o přepravě.

§ 83

Přechodná ustanovení

(1) Pokud není uvedeno jinak, řídí se tímto zákonem i právní vztahy a práva vzniklá podle právních předpisů platných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Pokuty podle tohoto zákona lze uložit pouze za protiprávní jednání, k němuž došlo po účinnosti tohoto zákona.

(3) Vlastníci námořních plavidel, která plují pod státní vlajkou České republiky, jsou povinni do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona požádat Úřad o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku. Do doby rozhodnutí Úřadu se provozovatelé námořních plavidel plujících pod státní vlajkou České republiky považují za osoby oprávněné plout pod státní vlajkou České republiky.

§ 84

Podpora státu

(1) Ministerstvo dopravy může poskytnout na žádost vlastníku lodě státní podporu k provozování námořní plavby.

(2) Občanu České republiky, který studuje námořnické povolání v zahraničí v zařízení uznaném Ministerstvem dopravy, může Ministerstvo dopravy na jeho žádost poskytnout pro tento účel finanční příspěvek.

(3) Podmínky a výši poskytování státní podpory k provozování námořní plavby a podmínky poskytování finančního příspěvku ke studiu námořnického povolání v zahraničí stanoví prováděcí předpis.

§ 85

(1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 3, § 11 odst. 5, § 13 odst. 3, § 13b odst. 6, § 20 odst. 7, § 21 odst. 2, § 23a odst. 7, § 24 odst. 1 písm. m), § 24 odst. 3 a 4, § 27 odst. 3, § 28 odst. 4, § 32 odst. 4, § 33 odst. 1 písm. c), h), m) a q), § 35 odst. 2, § 44 odst. 3, § 46 odst. 4, § 47 odst. 1, 2 a 8, § 48 odst. 8, § 49 odst. 5, § 50 odst. 4, § 54 odst. 6, § 55g odst. 5, § 55h odst. 5, § 67 odst. 1 písm. b), § 67 odst. 2 a 4 a § 84 odst. 3.

(1) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 8 odst. 3, § 11 odst. 5, § 13 odst. 3, § 13b odst. 6, § 20 odst. 7, § 21 odst. 2, § 23a odst. 7, § 24 odst. 1 písm. m), § 24 odst. 3 a 4, § 27 odst. 3, § 28 odst. 4, § 32 odst. 4, § 33 odst. 1 písm. c), h), m) a q), § 35 odst. 2, § 44 odst. 3, § 46 odst. 4, § 47 odst. 1, 2 a 8, § 48 odst. 8, § 49 odst. 5, § 50 odst. 4, § 54 odst. 6, § 55g odst. 5, § 55h odst. 5, § 67 odst. 1 písm. b), § 67 odst. 2 a 4, § 76 odst. 1 a § 84 odst. 3.

(2) Vláda vydá nařízení k provedení § 4 odst. 4 a § 63 odst. 7.

§ 86

Zrušují se

1. zákon č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 42/1980 Sb.,

2. nařízení ministra dopravy č. 75/1953 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o námořní plavbě,

3. nařízení ministra dopravy č. 39/1955 Sb., o omezení odpovědnosti provozovatele námořní lodě, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.,

4. vyhláška Ministerstva dopravy č. 86/1955 Ú. l., o společné havárii v námořní dopravě,

5. vyhláška Ministerstva dopravy č. 160/1956 Ú. l., o podmínkách přepravy nákladů po moři, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.,

6. vyhláška Ministerstva dopravy č. 65/1967 Sb., o plaveckých a námořnických knížkách,

7. vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 89/1985 Sb., o úpravě některých práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů posádek československých námořních lodí,

8. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 7210/75-25 o poplachové činnosti na československých námořních lodích, registrovaný v částce 11/1975 Sb.,

9. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 328/1990 Sb., o odborné způsobilosti a oprávnění k výkonu funkce členů lodních posádek československých námořních lodí, registrovaný v částce 52/1990 Sb.,

10. výnos Federálního ministerstva dopravy a spojů č. 19 404/1988-0320 o odměňování posádek československých námořních lodí, registrovaný v částce 14/1989 Sb.,

11. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 562/1990 Sb., kterým se mění výnos o odměňování posádek československých námořních lodí, registrovaný v částce 90/1990 Sb.,

12. výnos Federálního ministerstva dopravy č. 343/1990 Sb., o tonážní značce na československých námořních lodích, registrovaný v částce 54/1990 Sb.,

13. směrnice č. 49/1967 Věstníku MZ ČSR o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnice č. 17/1970 Věstníku MZ ČSR a vyhlášky č. 31/1993 Sb., v § 14 odst. 2 a příloze č. 3, týkající se členů posádek námořní lodě.

§ 87

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 261/2011 Sb. Čl. II

1. Námořní zařízení, které bylo na palubu námořního plavidla umístěno do 10. září 2009, nemusí být pro účely schvalování souladu s námořními úmluvami označeno značkou shody podle nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení.

2. Pověření klasifikačních společností, právnických a fyzických osob provedená podle zákona č. 61/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti.

3. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadní právní úpravy.

4. Rekreační jachty evidované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provozují podle dosavadních právních předpisů.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

¹) Směrnice Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/45/ES ze dne 7. září 2005 o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy a o změně směrnice 2001/25/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/25/ES ze dne 4. dubna 2001 o minimální úrovni výcviku námořníků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/103/ES ze dne 17. listopadu 2003, kterou se mění směrnice 2001/25/ES o minimální úrovni výcviku námořníků.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/33/ES ze dne 6. července 2005, kterou se mění směrnice 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech.
Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/17/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/20/ES ze dne 23. dubna 2009 o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky.

^1a) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.

²) Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, uveřejněná pod č. 240/1996 Sb.

³) Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb., Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.

^3a) § 69a a 70 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

⁴) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

^4a) § 46 odst. 1 písm. a) body 2 a 3 živnostenského zákona.

⁵) Úmluva o Mezinárodní námořní organizaci (IMO), 1948, oznámená pod č. 105/1996 Sb.
Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.

^5a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

⁶) Úmluva OSN o podmínkách registrace námořních lodí.

⁷) Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.

⁸) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), 1973, oznámený pod č. 71/1995 Sb.

¹⁰) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.

¹¹) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

¹²) Například Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.
Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti lidského života na moři, 1974, oznámený pod č. 52/1995 Sb.
Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.
Úmluva o mezinárodních Pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG), 1972, oznámená pod č. 263/1995 Sb.

¹³) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).

¹⁴) § 161 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵) Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví.

¹⁶) § 21 a 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁷) Úmluva o dokladech totožnosti námořníků, 1958, oznámená pod č. 232/1998 Sb.
Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků (STCW), 1978, oznámená pod č. 53/1995 Sb.

¹⁸) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.

²⁰) Úmluva o sociální péči o námořníky na moři a v přístavech, oznámená pod č. 432/1991 Sb.

²¹) Úmluva o ochraně zdraví a lékařské péči pro námořníky, oznámená pod č. 445/1991 Sb.

²²) § 9 odst. 4 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²³) Nařízení vlády č. 63/1992 Sb., o Obchodním věstníku.

²⁴) Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

²⁵) § 2 písm. d) a § 8 až 20 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

²⁶) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^26a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

^26b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

^26c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

²⁷) Například Úmluva Organizace spojených národů o námořní přepravě zboží, 1978, oznámená pod č. 193/1996 Sb.

²⁸) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí.

²⁹) § 16 odst. 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).
Vyhláška č. 155/2005 Sb., o způsobu tvorby volacích značek, identifikačních čísel a kódů, jejich používání a o druzích radiokomunikačních služeb, pro které jsou vyžadovány.

³⁰) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS), 1974, oznámená pod č. 52/1995 Sb.

³¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/17/ES.

³²) Nařízení vlády č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

³³) Protokol 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL), 1973, oznámený pod č. 71/1995 Sb.

³⁴) Mezinárodní úmluva o nákladové značce, 1966, oznámená pod č. 129/1969 Sb.

³⁵) Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

³⁶) Nařízení vlády č. 174/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části, na vodní skútry a pohonné motory rekreačních plavidel a vodních skútrů.

³⁷) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost.