Zákon o námořní plavbě - ČÁST TŘETÍ - POSÁDKA NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA

ČÁST TŘETÍ

POSÁDKA NÁMOŘNÍHO PLAVIDLA

Posádka lodě

§ 28

(1) Fyzické osoby, které jsou zapsány do knihy nalodění a vykonávají činnosti k zajištění bezpečného provozu lodě, jsou posádkou lodě. Posádku lodě tvoří velitel lodě (kapitán), důstojníci a lodní mužstvo. Lodní mužstvo tvoří členové strážní služby a pomocný personál.

(2) Důstojníci jsou ti členové posádky lodě, kteří byli naloděni do důstojnické funkce. Důstojnickými funkcemi jsou

a) první palubní důstojník,

b) palubní důstojník strážní služby,

c) první strojní důstojník,

d) druhý strojní důstojník,

e) strojní důstojník strážní služby,

f) radiodůstojník,

g) elektrodůstojník.

(3) Posádka lodě se pro účely zajištění strážní služby člení na tyto úrovně:

a) velitelskou úroveň, do níž patří velitel lodě, první palubní důstojník, první strojní důstojník a druhý strojní důstojník,

b) provozní úroveň, do níž patří palubní důstojník strážní služby, strojní důstojník strážní služby, radiodůstojník a elektrodůstojník,

c) pomocnou úroveň, do níž patří členové strážní služby.

(4) Provozovatel lodě je povinen zajistit, aby velitelem lodě byl občan České republiky nebo občan členského státu Evropské unie, který má znalosti českého jazyka dostatečné k výkonu jeho činností uvedených v § 34, 35, 39 a 40. Znalost českého jazyka se prokáže dokladem o ukončení základního, středního, vyššího nebo vysokoškolského vzdělání v českém jazyce, nebo složením zkoušky u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené, nebo jiným dokladem osvědčujícím dostatečnou znalost českého jazyka.

(5) Na žádost provozovatele lodě může Úřad v mimořádných situacích, které mají nebo mohou mít bezprostřední vliv na bezpečnost plavby lodě, povolit jinou státní příslušnost velitele lodě, nebo upustit od prokázání dostatečné znalosti českého jazyka.

(6) Důstojníci a ostatní členové posádky lodě jsou do jednotlivých funkcí naloďováni na základě pracovní smlouvy s provozovatelem lodě.

§ 29

(1) Posádka lodě musí z hlediska jejího počtu a složení zajišťovat bezpečnou námořní plavbu.

(2) Nejmenší počet členů posádky lodě a její složení stanoví pro každou loď Úřad s přihlédnutím k druhu, typu, vybavení a velikosti lodě a plavební oblasti při zápisu lodě do námořního rejstříku a v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.⁷) Úřad vydá osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou.

§ 30

Posádka námořní jachty a osoby na námořní jachtě

(1) Posádku námořní jachty tvoří velitel námořní jachty a členové mužstva námořní jachty. Nejmenší počet a složení členů mužstva námořní jachty z hlediska bezpečného provozování námořní jachty stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti, typu a strojního vybavení námořní jachty.

(2) Největší počet osob na námořní jachtě, které se mohou účastnit námořní plavby, stanoví Úřad při zápisu námořní jachty do námořního rejstříku podle velikosti a typu námořní jachty.

(3) Úřad zapíše bezpečné obsazení námořní jachty posádkou a největší počet osob, které se mohou na námořní jachtě účastnit námořní plavby do rejstříkového listu.

§ 31

Zaměstnávání cizinců a osob bez státní příslušnosti

K zaměstnávání cizinců nebo osob, které nejsou občany České republiky, jako členů posádky námořního plavidla se nevyžaduje povolení k pobytu na území České republiky¹⁰) a povolení k zaměstnání¹¹) podle zvláštních právních předpisů.

§ 32

Velitel lodě a velitel námořní jachty

(1) Velitel lodě a velitel námořní jachty (dále jen "velitel námořního plavidla") je oprávněn a povinen vykonávat velitelskou pravomoc na námořním plavidle. Velitele námořního plavidla do funkce jmenuje a z ní odvolává provozovatel námořního plavidla.

(2) Velitele lodě, který nemůže z jakýchkoliv důvodů vykonávat svoji funkci, zastupuje první palubní důstojník.

(3) Velitel lodě a první palubní důstojník jsou povinni složit před Úřadem kapitánský slib.

(4) Text kapitánského slibu stanoví prováděcí předpis.

§ 33

Základní povinnosti velitele námořního plavidla

(1) Velitel lodě je povinen

a) řídit loď a zajistit bezpečné nautické vedení lodě; k tomu je oprávněn použít všech opatření nutných k bezpečnému průběhu plavby, k udržení pořádku na lodi a k zajištění způsobilosti lodě k plavbě, včetně způsobilosti posádky, v souladu s právním řádem České republiky, ustanoveními mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,¹²) a předpisy pobřežního státu,

b) při vedení lodě dodržovat mezinárodní právo a zvyklosti všeobecně přijaté a uznávané v námořní plavbě,

c) zajistit bezpečnost přepravovaných osob a posádky včetně pravidelného organizování nácviku cvičných poplachů a praktického cvičení nouzových situací v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána;³) podrobnosti o poplachové činnosti na lodi stanoví prováděcí předpis,

d) zajistit řádnou péči o svěřený náklad,

e) zajistit, aby na lodi byly povinné listinné doklady stanovené tímto zákonem a námořními úmluvami doklady předepsané tímto zákonem pro členy posádky a příslušné doklady vztahující se k nákladu,

f) provést veškerá opatření nutná k odvrácení škody hrozící osobám, lodi a nákladu,

g) informovat vlastníka a provozovatele lodě o účasti lodě na námořní nehodě nebo mimořádné události,

h) zabránit znečištění mořského prostředí,

i) poskytnout pomoc osobě, lodi nebo letadlu v nouzi, může-li tak učinit bez vážného nebezpečí pro svou loď, její posádku a přepravované osoby,

j) při srážce lodí oznámit jméno a název rejstříkového přístavu jeho lodě a názvy míst, odkud a kam jeho loď pluje, veliteli lodě, s níž došlo ke srážce,

k) přijímat stížnosti členů posádky lodě a přepravovaných osob, sepsat o stížnosti zápis, zapsat o této skutečnosti stručnou informaci do lodního deníku a provést potřebná opatření,

l) zajistit, aby se nakládalo se zvířaty na lodi přepravovanými jako náklad v souladu se zvláštními právními předpisy,¹³)

m) vylodit člena posádky lodě, kterému skončila platnost dokladů o odborné nebo zdravotní způsobilosti nebo u kterého došlo ke ztrátě zdravotní způsobilosti, a

n) zaznamenat v lodním deníku čas a místo přechodu provozu lodě na jiný druh paliva,

o) zajistit, aby systém automatické identifikace lodí byl neustále v provozu,

p) nepřevzít na loď k přepravě nebezpečnou věc nebo znečišťující látku, ke které nebyly veliteli lodě předány údaje o této věci nebo látce a o kontaktní osobě stanovené v prováděcím právním předpise a mít tyto údaje na lodi po celou dobu přepravy,

q) informovat provozovatele lodi o opatřeních přijatých příslušnými orgány pobřežního členského státu Evropské unie v případě mimořádně špatného počasí,

r) informovat příslušný orgán pobřežního členského státu Evropské unie o svém rozhodnutí nerespektovat doporučení přijatá tímto orgánem v případě mimořádně špatného počasí.

(2) Velitel námořní jachty je povinen plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 přiměřeně k provozu námořní jachty.

§ 34

Oprávnění velitele námořního plavidla k osobám na námořním plavidle

(1) Všechny osoby na námořním plavidle jsou povinny řídit se příkazy velitele námořního plavidla vydanými v mezích jeho pravomoci.

(2) Velitel námořního plavidla použije nezbytná opatření proti osobě na námořním plavidle, která nesplnila jeho příkaz. Ohrožuje-li taková osoba bezpečnost námořního plavidla, osob nebo nákladu a nelze-li toto nebezpečí odvrátit jinak, je velitel námořního plavidla oprávněn umístit tuto osobu na nezbytně nutnou dobu ve zvláštním prostoru, nejdéle však po dobu plavby do nejbližšího přístavu.

(3) O tomto opatření je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis do lodního deníku a bezodkladně informovat zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého loď nebo námořní jachta připluje. Jde-li o cizího státního příslušníka, velitel námořního plavidla rovněž informuje nejbližší policejní úřad. Dále je velitel námořního plavidla povinen dohodnout se zastupitelským úřadem České republiky další postup podle povahy věci.

§ 35

Ověření podpisu nebo opisu listiny velitelem lodě

(1) Velitel lodě je oprávněn, vyžaduje-li to naléhavý zájem vlastníka lodě, provozovatele lodě, není-li vlastníkem lodě, člena posádky lodě nebo jiné osoby na lodi, provést úřední ověření pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou.

(2) Podmínky a způsob ověřování stanoví prováděcí předpis.

§ 36

Námořní protest

(1) Došlo-li nebo mohlo-li v souvislosti s provozem lodě dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, velitel lodě podává o této skutečnosti písemnou zprávu (dále jen "námořní protest").

(2) Námořní protest musí obsahovat úplné a přesné vylíčení všech závažných okolností, v souvislosti s nimiž došlo nebo mohlo dojít k poškození lodě, nákladu nebo zdraví osob na lodi, a opatření, jichž bylo použito k odvrácení nebo zmenšení škody. Přílohou námořního protestu je výpis z lodního deníku a výpis ze seznamu posádky.

(3) Velitel lodě podává námořní protest v nejbližším přístavu, do kterého loď připluje, zastupitelskému úřadu České republiky nebo notářství nebo námořnímu úřadu nebo soudu státu, do jehož přístavu loď připlula.

(4) Velitel lodě je povinen podat námořní protest do 24 hodin po připlutí lodě do přístavu.

(5) Došlo-li k události, o které se podává námořní protest, v přístavu, je velitel lodě povinen podat námořní protest do 24 hodin od této události.

§ 38

Opatření při neodvratné zkáze námořního plavidla

(1) Jestliže podle velitele námořního plavidla hrozí námořnímu plavidlu neodvratná zkáza, musí velitel námořního plavidla zajistit, aby byla učiněna všechna opatření k záchraně přepravovaných osob, posádky a k záchraně povinných listinných dokladů, cenností, map a pokladní hotovosti.

(2) Velitel námořního plavidla je povinen opustit námořní plavidlo poslední.

§ 39

Opatření při spáchání trestného činu na námořním plavidle

(1) Má-li velitel námořního plavidla důvodné podezření, že na námořním plavidle byl při námořní plavbě spáchán trestný čin, je povinen

a) učinit neprodleně taková opatření, jež by zabránila pokračovat v trestné činnosti nebo vyhnout se odpovědnosti,

b) vyslechnout osoby a provést další úkony, jichž je třeba k zajištění důkazů,

c) o každém výslechu a jiném provedeném úkonu sepsat protokol, který spolu s ním podepíše osoba, jíž se příslušný úkon týká.

(2) Protokoly uvedené v odstavci 1 písm. c) odevzdá velitel námořního plavidla spolu s předměty majícími vztah k trestnému činu zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje. Současně velitel námořního plavidla dohodne se zastupitelským úřadem České republiky způsob úředního předání pachatele.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje velitel námořního plavidla při provádění úkonů uvedených v odstavcích 1 a 2 a v dalším řízení podle trestního řádu.¹⁴)

§ 40

Opatření při narození a úmrtí na námořním plavidle, nezvěstnosti a pádu přes palubu

(1) O každém narození nebo úmrtí na námořním plavidle je velitel námořního plavidla povinen sepsat zápis za účasti dvou členů posádky lodě, jedná-li se o narození nebo úmrtí na lodi, nebo za účasti dvou osob přítomných na námořní jachtě a informovat o této skutečnosti zastupitelský úřad České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje, a provozovatele námořního plavidla. Při úmrtí na námořním plavidle se nepostupuje podle zvláštních právních předpisů.¹⁵)

(2) Došlo-li k úmrtí na námořním plavidle, provádí prohlídku mrtvého lékař, pokud je členem posádky lodě nebo členem posádky námořní jachty, nebo jiný lékař přítomný na námořním plavidle nebo lékař, který byl k tomuto účelu prostřednictvím rádia nebo družice na námořní plavidlo přivolán. Účelem prohlídky mrtvého je zjistit úmrtí a jeho příčiny.

(3) Velitel námořního plavidla na základě dohody s lékařem přítomným na námořním plavidle rozhodne o převozu mrtvého do nejbližšího přístavu; ve výjimečných případech, kdy hrozí nebezpečí infekce přepravovaných osob, rozhodne velitel námořního plavidla po dohodě s lékařem o pohřbení mrtvého do moře. Velitel námořního plavidla je vždy povinen zajistit převoz mrtvého do nejbližšího přístavu, není-li na námořním plavidle přítomen lékař.

(4) Velitel námořního plavidla provede soupis veškerého majetku, který měl zemřelý na námořním plavidle, a učiní opatření pro úschovu tohoto majetku až do splnění úředního rozhodnutí o jeho vydání určené osobě nebo určenému orgánu nebo do odevzdání podle odstavce 5. Do lodního deníku provede zápis o této události.

(5) Zápis o narození a zápis o úmrtí na námořním plavidle spolu s majetkem zemřelého a případnou závětí zemřelého odevzdá velitel námořního plavidla zastupitelskému úřadu České republiky, který je nejblíže přístavu, do kterého námořní plavidlo připluje.

(6) O každém případu nezvěstnosti nebo pádu přes palubu je velitel námořního plavidla povinen provést podrobný zápis do lodního deníku a podat zprávu provozovateli námořního plavidla.

§ 41

Použití lodivoda

(1) Velitel lodě je oprávněn najmout na loď lodivoda i pro ty oblasti, kde použití lodivoda není povinné, pokládá-li to za nutné pro bezpečnost plavby.

(2) Odpovědnost velitele lodě za řízení lodě v případě najmutí lodivoda zůstává nedotčena s výjimkou oblastí, v nichž podle místních předpisů lodivod přebírá odpovědnost za řízení lodě.

§ 42

Způsobilost členů posádky lodě

(1) Jako člena posádky lodě lze nalodit pouze toho, kdo je zdravotně způsobilý a je držitelem oprávnění pro výkon

a) zvláštní činnosti, jejíž výkon je nezbytný pro zajištění bezpečnosti a ochrany členů posádky lodě nebo námořní plavby na určitých typech lodí a pro zvládání mimořádných situací (dále jen „zvláštní činnost“), a

b) práce spojené s příslušnou funkcí člena posádky lodě, stanoví-li tak mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu.

(2) Pokud je loď vybavena družicovým spojovacím zařízením podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,⁷) musí mít její velitel lodě a nejméně dva palubní důstojníci osvědčení palubního operátora GMDSS vydané podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.⁷)

(3) Pokud není na lodi lodní lékař, musí mít nejméně jeden člen posádky lodě platný průkaz způsobilosti zdravotníka vydaný úřadem členského státu Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.⁷)

(4) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, lze jako člena posádky do funkce lodní kuchař nalodit toho, kdo

a) ukončil střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo výučním listem v oboru souvisejícím s gastronomií a hotelnictvím, a

b) absolvoval praxi v oblasti gastronomie a hotelnictví v trvání alespoň 24 měsíců.

(5) Člen posádky lodě nesmí vykonávat práci nebo činnosti, pro něž nemá oprávnění, k jejichž výkonu není zdravotně způsobilý nebo k jejichž výkonu nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 4.

(6) Výčet a charakteristiku zvláštních činností stanoví prováděcí právní předpis.

§ 43

Oprávnění pro výkon funkce člena posádky lodě

(1) Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti udělí na žádost Úřad, pokud žadatel

a) je držitelem osvědčení o zdravotní způsobilosti a

b) splňuje požadavky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, na

1. minimální věk a

2. odbornou způsobilost, která zahrnuje praxi člena posádky lodě, absolvování výuky a výcviku a prokázání odborných znalostí a dovedností.

(2) Oprávnění pro výkon práce spojené s příslušnou funkcí člena posádky lodě udělí na žádost Úřad, pokud žadatel

a) je držitelem oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a

b) splňuje požadavky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, na

1. minimální věk a

2. odbornou způsobilost, která zahrnuje praxi člena posádky lodě, absolvování výuky a výcviku a prokázání odborných znalostí a dovedností.

(3) Oprávnění pro výkon zvláštní činnosti a oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na velitelské a provozní úrovni se uděluje na dobu 5 let. Oprávnění pro výkon práce spojené s funkcí člena posádky lodě na pomocné úrovni se uděluje na dobu neurčitou.

(4) Vyhoví-li Úřad žádosti o udělení oprávnění, vydá místo písemného vyhotovení rozhodnutí průkaz způsobilosti. Pro každou funkci člena posádky lodě a pro každou zvláštní činnost vydá Úřad samostatný průkaz způsobilosti, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Průkaz způsobilosti je veřejnou listinou.

(5) Požádá-li držitel průkazu způsobilosti nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby platnosti průkazu způsobilosti o její prodloužení, Úřad prodlouží dobu jeho platnosti na dalších 5 let,

a) jsou-li splněny podmínky mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu,

b) je-li žadatel držitelem osvědčení o zdravotní způsobilosti.

(6) Dozví-li se Úřad o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o odborné způsobilosti držitele průkazu způsobilosti, nařídí mu podrobit se přezkoumání odborných znalostí a dovedností ve stanoveném termínu. Je-li ohrožena bezpečnost námořní plavby, pozastaví Úřad platnost uděleného oprávnění do doby provedení přezkoumání. Rozhodnutí o pozastavení platnosti oprávnění je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(7) Úřad udělené oprávnění odejme, pokud

a) jeho držitel porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, a toto porušení mělo nebo mohlo mít za následek závažné dopady na život a zdraví lidí, životní prostředí nebo bezpečnost plavby,

b) jeho držitel přestal splňovat podmínku odborné způsobilosti,

c) nepodrobil-li se držitel průkazu způsobilosti přezkoumání odborných znalostí a dovedností podle odstavce 6 ve stanoveném termínu, nebo

d) osvědčení o zdravotní způsobilosti pozbylo platnosti.

(8) Průkaz způsobilosti pozbývá platnosti

a) uplynutím doby, na kterou bylo oprávnění uděleno, nebo

b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění.

(9) Držitel průkazu způsobilosti je povinen odevzdat průkaz způsobilosti Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci.

(10) Vzory průkazů způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 44

Prokázání odborných znalostí a dovedností

(1) Odborné znalosti a dovednosti, jejichž oblasti stanoví mezinárodní smlouva upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, a znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby se prokazují složením zkoušky před Úřadem. O výsledku zkoušky vydá Úřad osvědčení.

(2) Zkouška je neveřejná a skládá se v českém nebo anglickém jazyce. Písemná část zkoušky se provádí k ověření znalosti anglického jazyka požadované pro výkon funkcí provozní a velitelské úrovně. Praktická část zkoušky se provádí k ověření odborných znalostí a dovedností požadovaných pro výkon funkcí v pomocné úrovni. Ověření ostatních znalostí se provádí ústně. Na průběh zkoušky dohlíží a její výsledek vyhodnocuje nejméně tříčlenná zkušební komise jmenovaná Úřadem, který určí rovněž jejího předsedu.

(3) O průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví předseda zkušební komise do 7 dnů ode dne konání zkoušky protokol. Předseda zkušební komise neprodleně po vyhotovení protokolu o průběhu a výsledku zkoušky písemně sdělí zkoušenému výsledek zkoušky. Neuspěl-li zkoušený u zkoušky, může ji opakovat po uplynutí 2 měsíců od jejího neúspěšného vykonání. Neuspěl-li zkoušený u zkoušky

a) pouze z jediné oblasti znalostí a dovedností, může ji nejpozději do 18 měsíců od jejího neúspěšného vykonání opakovat pouze z tohoto předmětu,

b) z více oblastí znalostí a dovedností, musí ji opakovat v plném rozsahu.

(4) Postup při skládání zkoušky, způsob jejího hodnocení a obsah protokolu o průběhu a výsledku zkoušky stanoví prováděcí právní předpis.

§ 45

Poskytování výuky a výcviku

(1) Výuku a výcvik potřebné pro udělení oprávnění podle § 43 může poskytovat

a) právnická osoba, které Úřad udělil akreditaci k provozování této činnosti, nebo

b) právnická osoba, které udělil akreditaci nebo obdobné povolení k poskytování výuky a výcviku příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie.

(2) Úřad udělí na žádost akreditaci, pokud žadatel doloží, že

a) má vytvořen plán pro zajištění výuky a výcviku, ve kterém vymezí organizaci, rozsah a způsob provádění výuky a výcviku, způsob hodnocení a evidence výuky a výcviku,

b) výuku a výcvik budou provádět osoby odborně způsobilé podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu,

c) má k dispozici prostory a vybavení potřebné k provádění výuky a výcviku podle mezinárodní smlouvy o výcviku, kvalifikaci a strážní službě námořníků, která je součástí právního řádu, a

d) má zaveden vnitřní systém řízení kvality pro výuku a výcvik, jímž zajistí řádné poskytování výuky a výcviku včetně včasného zjištění nedostatků a jejich nápravy; tento požadavek se považuje za splněný, pokud systém řízení kvality splňuje požadavky harmonizované české technické normy upravující řízení kvality³⁸).

(3) V žádosti o udělení akreditace žadatel uvede druh výuky a výcviku, který hodlá poskytovat. Přílohou žádosti je

a) plán pro zajištění výuky a výcviku,

b) seznam osob, které budou provádět výuku a výcvik, obsahující jejich jméno, případně jména, a příjmení, datum narození a adresu trvalého nebo obdobného pobytu a

c) doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 2 písm. b) až d).

(4) V rozhodnutí o udělení akreditace Úřad uvede druh výuky a výcviku, pro které akreditaci udělil. Akreditace se uděluje na dobu 5 let.

(5) Držitel akreditace je povinen

a) poskytovat výuku a výcvik v souladu s udělenou akreditací a vytvořeným plánem výuky a výcviku,

b) oznámit veškeré změny plánu výuky a výcviku a seznamu osob provádějících výuku a výcvik Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala.

(6) Úřad udělenou akreditaci odejme, pokud její držitel

a) přestal splňovat podmínky pro udělení akreditace,

b) opakovaně nebo závažným způsobem porušil povinnost stanovenou tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu, nebo

c) o odnětí akreditace požádal.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti plánu výuky a výcviku a náležitosti osvědčení o absolvování výuky a výcviku.

§ 46

Uznání rovnocennosti vzdělání

(1) Fyzická osoba, která žádá o udělení oprávnění podle § 43, může Úřad požádat o uznání rovnocennosti absolvovaného vzdělání s výukou a výcvikem, pokud se jedná o

a) bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program v oblasti technických věd a technologií, nebo

b) vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v technických oborech.

(2) Úřad rovnocennost uzná, pokud absolvované vzdělání odpovídá požadavkům na výuku a výcvik podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu.

§ 47

Uznání průkazu způsobilosti

(1) Na žádost držitele platného průkazu způsobilosti, vydaného jiným členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, uzná Úřad tento průkaz. Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, a znalosti anglického jazyka, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby a znalost anglického jazyka, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby nebo anglického jazyka stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Platný průkaz způsobilosti, vydaný členským státem Mezinárodní námořní organizace (IMO) podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky, nejedná-li se o stát uvedený v odstavci 1, uzná Úřad na žádost jeho držitele. Jedná-li se o držitele platného průkazu způsobilosti, opravňujícího k výkonu funkce na velitelské úrovni, uzná Úřad tento průkaz, prokáže-li žadatel, že má znalosti právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby, včetně souvisejících ustanovení trestního, občanského a obchodního práva, a znalosti anglického jazyka, osvědčené dokladem osvědčujícím znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby a znalost anglického jazyka, nebo zkouškou vykonanou u Úřadu nebo u osoby Úřadem pověřené. Obsah zkoušky a jiné doklady osvědčující znalost právních předpisů České republiky v oblasti námořní plavby nebo anglického jazyka stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Platný průkaz způsobilosti, vydaný státem uvedeným v odstavci 2, jehož držitel je oprávněn k výkonu funkce na velitelské nebo provozní úrovni nebo funkce radisty, uzná Úřad pouze v případě, že tento stát byl uznán Komisí. Podmínky uvedené v odstavci 2 tím nejsou dotčeny.

(4) V případě uznání průkazu způsobilosti vydá Úřad potvrzení o uznání průkazu způsobilosti. Doba platnosti potvrzení o uznání průkazu způsobilosti se shoduje s dobou platnosti tohoto průkazu, činí však nejdéle 5 let.

(5) Do doby vydání potvrzení o uznání průkazu způsobilosti vydá Úřad žadateli o uznání průkazu způsobilosti podle odstavce 1 nebo 2 na jeho žádost prozatímní doklad o uznání způsobilosti, pokud

a) žadatel doloží písemný souhlas provozovatele lodi, jejíž posádky je žadatel členem, s vydáním prozatímního dokladu,

b) s ohledem na obsah žádosti o uznání průkazu způsobilosti a její přílohy lze důvodně předpokládat, že průkaz způsobilosti bude uznán.

Úřad vydá prozatímní doklad o uznání způsobilosti do 10 dnů od podání žádosti o vydání prozatímního dokladu o uznání způsobilosti.

(6) Prozatímní doklad o uznání způsobilosti pozbývá platnosti dnem vydání potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, nejpozději však uplynutím 3 měsíců od jeho vydání.

(7) Úřad odejme potvrzení o uznání průkazu způsobilosti, jestliže jeho držitel

a) při výkonu funkce ohrozil zdraví nebo život člena posádky lodě nebo přepravovaných osob,

b) při výkonu funkce ohrozil bezpečnost námořní plavby,

c) při výkonu funkce opakovaně nebo hrubým způsobem porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, přímo použitelnými předpisy Evropských společenství nebo mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána,

d) neprokáže na výzvu Úřadu, že jeho odborná způsobilost k výkonu funkce na lodi trvá,

e) pozbyl zdravotní způsobilost,

f) byl omezen ve svéprávnosti, nebo

g) byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(8) Vzor žádosti o uznání průkazu způsobilosti a vzor potvrzení o uznání průkazu způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 48

Zdravotní způsobilost

(1) Zdravotní způsobilost osvědčuje na žádost Úřad na základě lékařského posudku, který ke dni podání žádosti není starší než 3 měsíce. Osvědčení o zdravotní způsobilosti se vydává na dobu 2 let.

(2) Zdravotní způsobilost zjišťuje a lékařský posudek vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle mezinárodní smlouvy upravující výcvik, kvalifikaci a strážní službu námořníků, která je součástí právního řádu. Úřad zveřejní seznam pověřených lékařů ve Věstníku dopravy.

(3) Zjistí-li posuzující lékař u držitele osvědčení o zdravotní způsobilosti v době jeho platnosti takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek změnu jeho zdravotní způsobilosti, je povinen vydat nový lékařský posudek a neprodleně jej zaslat Úřadu.

(4) Nesouhlasí-li posuzovaná osoba se závěrem lékařského posudku, může do 10 pracovních dnů od jeho prokazatelného předání podat návrh na jeho přezkoumání Úřadu. Úřad určí do 10 pracovních dnů od doručení návrhu na přezkoumání komisi složenou nejméně ze tří lékařů pověřených podle odstavce 2, která nově posoudí zdravotní způsobilost posuzované osoby. Nastanou-li právní účinky nového lékařského posudku, pozbývá platnost předchozí lékařský posudek. Proti posudku vydanému touto komisí nelze podat návrh na jeho přezkoumání. Při osvědčování zdravotní způsobilosti Úřad vychází z tohoto nového lékařského posudku.

(5) Uplyne-li doba platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti v průběhu plavby, zůstává toto osvědčení v platnosti do doby vylodění jeho držitele v místě, kde je možné provést posouzení zdravotní způsobilosti, nejdéle však po dobu 3 měsíců.

(6) Pokud se Úřad dozví o skutečnostech vzbuzujících důvodné pochybnosti o zdravotní způsobilosti, nařídí držiteli osvědčení o zdravotní způsobilosti podrobit se novému posouzení zdravotní způsobilosti ve stanoveném termínu, a je-li ohrožena bezpečnost námořní plavby, pozastaví platnost osvědčení do doby provedení nového posouzení zdravotní způsobilosti. Rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení o zdravotní způsobilosti je prvním úkonem v řízení a odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(7) Osvědčení o zdravotní způsobilosti pozbývá platnosti, pokud

a) uplyne doba, na kterou bylo osvědčení vydáno,

b) marně uplyne lhůta stanovená pro podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku obsahujícího závěr, že držitel osvědčení není zdravotně způsobilý,

c) nastanou právní účinky nového lékařského posudku vydaného komisí podle odstavce 4 obsahujícího závěr, že držitel osvědčení není zdravotně způsobilý, nebo

d) se držitel osvědčení nepodrobil novému posouzení zdravotní způsobilosti podle odstavce 6 ve stanoveném termínu.

(8) Držitel osvědčení o zdravotní způsobilosti je povinen osvědčení odevzdat Úřadu do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí jeho platnosti nebo ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení jeho platnosti nabylo právní moci.

(9) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky zdravotní způsobilosti, rozsah, obsah a způsob provedení lékařské prohlídky, nemoci, vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost, způsob hodnocení zdravotní způsobilosti, náležitosti lékařského posudku a vzor osvědčení o zdravotní způsobilosti.

§ 49

Průkaz způsobilosti velitele námořní jachty

(1) Námořní jachtu smí vést při provozování námořní plavby pouze osoba, která je starší 18 let a je držitelem průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty.

(2) Úřad vydá průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty, prokáže-li žadatel zdravotní a odbornou způsobilost k vedení námořní jachty. Průkaz způsobilosti se vydává na dobu určitou.

(3) Odbornou způsobilost k vedení námořní jachty v oblasti povolené námořní plavby prokáže žadatel doložením předepsané praxe a složením zkoušky před komisí složenou ze zkušebních komisařů jmenovaných Úřadem.

(4) Zdravotní způsobilost velitele námořní jachty zjišťuje a osvědčení o zdravotní způsobilosti vydává na základě výsledku lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření posuzované osoby posuzující lékař pověřený Úřadem podle § 48 odst. 2. Osvědčení o zdravotní způsobilosti nesmí být v době podání žádosti o vydání průkazu způsobilosti nebo v době před vyplutím námořní jachty na moře starší než tři měsíce.

(5) Podrobnosti o výcviku, způsobu prokazování praxe, zkušební komisi a provádění zkoušek, požadavky na znalosti žadatele, druhy, vzory, platnost, rozsah oprávnění průkazů způsobilosti a podmínky jejich vydávání, jakož i platnost dříve vydávaných průkazů způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

§ 50

Zadržení průkazu způsobilosti

(1) Úřad zadrží průkaz způsobilosti a nařídí ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti velitele námořní jachty v případě, že velitel při výkonu činnosti, k níž ho opravňuje průkaz způsobilosti, ohrozil bezpečnost námořní plavby nebo vykazuje nedostatky, které mohou ohrozit bezpečnost námořní plavby nebo jeho zdraví.

(2) Podle výsledku ověření odborné způsobilosti nebo přezkoumání zdravotní způsobilosti posouzením zdravotního stavu může Úřad činnost, k níž je velitel námořní jachty oprávněn, omezit nebo zakázat.

(3) V případě zákazu činnosti Úřad průkaz způsobilosti odejme.

(4) Podrobnosti o důvodech zadržení nebo odnětí průkazu způsobilosti stanoví prováděcí předpis.

§ 50a

Vydávat listiny, které mohou být s ohledem na jejich vzhled a obsah zaměněny s průkazem způsobilosti, je zakázáno.

§ 51

Kniha nalodění

(1) Každá osoba, která se účastní námořní plavby na lodi, musí být zapsána do knihy nalodění.

(2) Zápis členů posádky lodě do knihy nalodění osvědčuje nástup služby na lodi (dále jen "nalodění") a výpis členů posádky lodě z knihy nalodění osvědčuje skončení služby na lodi (dále jen "vylodění").

(3) Zápis cestujících do knihy nalodění osvědčuje začátek jejich pobytu na lodi a výpis cestujících z knihy nalodění osvědčuje ukončení jejich pobytu na lodi.

(4) Zápisy do knihy nalodění provede velitel lodě bezprostředně po nalodění. Při nalodění člena posádky lodě nebo při jeho vylodění učiní velitel lodě o těchto skutečnostech zápis do námořnické knížky člena posádky lodě.

§ 52

(1) Každá osoba, která se účastní námořní plavby na námořní jachtě, musí být zapsána do lodního deníku.

(2) Zápis osob do lodního deníku provede velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu. Velitel námořní jachty před vyplutím námořní jachty z přístavu vyhotoví také seznam osob na námořní jachtě a seznam cestujících, pokud námořní jachta přepravuje cestující.

§ 53

Člen posádky lodě je povinen prokázat se platnými průkazy způsobilosti a osvědčením o zdravotní způsobilosti před každým naloděním. Průkazy způsobilosti a osvědčení o zdravotní způsobilosti musí být platné po celou předpokládanou dobu trvání služby na lodi.

Námořnické knížky

§ 54

(1) Každý člen posádky lodě musí mít osobní doklad námořníka.¹⁷) Osobním dokladem námořníka se rozumí námořnická knížka. Bez námořnické knížky nemůže být námořník naloděn.

(2) Na žádost občana České republiky, který předloží doklad o tom, že se stane členem posádky lodě nebo že byl členem posádky lodě, Úřad rozhodne o vydání námořnické knížky. Na rozhodnutí, kterým se vydává námořnická knížka, se nevztahuje § 47 správního řádu,¹⁸) vyhoví-li se žádosti v plném rozsahu.

(3) Úřad může vydat námořnickou knížku občanovi České republiky nejdéle na dobu deseti let.

(4) Člen posádky lodě, který není občanem České republiky, musí mít námořnickou knížku jiného státu.

(5) Námořnická knížka, která je v držení člena posádky lodě, je dokladem o jeho totožnosti, kvalifikaci a délce jeho nalodění.

(6) Údaje zapisované do námořnické knížky a vzor námořnické knížky stanoví prováděcí předpis.

§ 55

(1) Úřad může na žádost fyzické osoby, která není občanem České republiky, rozhodnout o vydání námořnické knížky podle § 54 odst. 2 tohoto zákona, pokud žadatel předloží Úřadu povolení k trvalému pobytu v České republice,¹⁰) od jehož vydání uplynula doba delší než pět let, a pokud žadatel prokáže, že konal službu na lodi.

(2) Úřad může vydat námořnickou knížku fyzické osobě, která není občanem České republiky, po splnění podmínek podle odstavce 1 nejdéle na dobu pěti let.

Zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí

§ 55a

(1) Námořní nehodou se pro účely tohoto zákona rozumí událost, k níž došlo při námořní plavbě a jejímž následkem je

a) smrt, vážné zranění nebo nezvěstnost osoby související s provozem lodi,

b) ztráta nebo opuštění lodi,

c) poškození konstrukce lodi nebo jejího vybavení,

d) srážka lodi s jiným námořním plavidlem nebo jiným pevným předmětem,

e) znečištění mořského prostředí,

f) požár na lodi, nebo

g) najetí na mělčinu nebo břeh.

(2) Vážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehoda, jejímž následkem je

a) poškození konstrukce lodi nebo jejího vybavení, které má za následek technickou nezpůsobilost lodi k plavbě,

b) znečištění mořského prostředí, nebo

c) poškození lodi vyžadující pomoc pobřežní nebo námořní záchranné služby.

(3) Velmi vážnou námořní nehodou se rozumí námořní nehoda, jejímž následkem je úplné zničení lodi, smrt osob nebo vážné znečištění mořského prostředí.

(4) Mimořádnou událostí se rozumí ohrožení lodi nebo osob v souvislosti s provozem lodi.

§ 55b

(1) Úřad provádí odborné zjišťování příčin námořních nehod nebo mimořádných událostí, které se týkají lodí plujících pod vlajkou České republiky nebo které mají za následek smrt nebo vážnou újmu na zdraví občanů České republiky.

(2) Úřad provede vždy zjištění příčin velmi vážné námořní nehody. V ostatních případech námořních nehod nebo mimořádných událostí provede Úřad zjištění jejich příčin pouze tehdy, dojde-li k závěru, že výsledky tohoto zjištění mohou být využity k jejich předcházení. V případě vážné námořní nehody Úřad provede pro tyto účely předběžné šetření.

(3) Úřad zahájí zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 měsíců poté, co k námořní nehodě nebo mimořádné události došlo.

(4) Zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí, jeho závěry a bezpečnostní doporučení se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti.

(5) Úřad neprovede zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události, pokud jej v souladu s právem Evropské unie nebo v souladu s námořní úmluvou již provádí příslušný orgán jiného státu.

§ 55c

(1) Velitel a provozovatel lodi plující pod vlajkou České republiky je povinen

a) zajistit zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před, během i po námořní nehodě či mimořádné události, a zajistit veškeré jiné důkazy a informace důležité pro zjištění jejích příčin,

b) zabránit přepisu či jinému zásahu do záznamů uvedených pod písmenem a),

c) spolupracovat s Úřadem a příslušnými orgány pobřežního státu s cílem zmírnit následky námořní nehody nebo mimořádné události, zejména poskytnutím informací týkajících se nebezpečných věcí nebo znečišťujících látek.

(2) Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se vztahuje i na vlastníka nebezpečné věci nebo znečišťující látky, která je v době námořní nehody nebo mimořádné události na palubě lodi.

§ 55d

(1) Zaměstnanec Úřadu pověřený zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události je oprávněn

a) vstupovat na loď a přistupovat k jejímu vybavení, vraku nebo troskám,

b) provádět nebo si vyžádat analýzy nebo zkoumání jednotlivých důkazů,

c) využít informace získané z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací ze záznamníků cestovních údajů a dalších elektronických zařízení a veškeré další dostupné důkazy důležité pro zjištění příčin námořní nehody či mimořádné události,

d) využít údaje z výsledků ohledání těl obětí nebo zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětí,

e) využít údaje z výsledků vyšetření osob na lodi včetně výsledků zkoušek provedených na vzorcích těmto osobám odebraným,

f) využít záznamy výslechu svědků námořní nehody nebo mimořádné události,

g) požadovat podání vysvětlení od svědků námořní nehody nebo mimořádné události.

(2) Technické postupy při zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí stanoví Společná metodika vyšetřování námořních nehod přijatá podle přímo použitelného předpisu Evropské unie³⁷).

§ 55e

Informace získané v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události lze použít jen pro účely zpracování zpráv podle § 55g.

§ 55f

Úřad spolupracuje při odborném zjišťování příčin námořních nehod a mimořádných událostí s příslušnými orgány členských států Evropské unie a s příslušnými orgány jiných států podle mezinárodní smlouvy.

§ 55g

(1) Úřad vyhotoví a zveřejní zprávu o výsledcích zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události do 1 roku ode dne námořní nehody nebo mimořádné události. Zpráva obsahuje bezpečností doporučení, pokud lze výsledky zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události využít pro jejich předcházení.

(2) Nelze-li ve lhůtě stanovené v odstavci 1 vydat zprávu o zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události, vydá Úřad v této lhůtě prozatímní zprávu.

(3) Úřad zašle kopii zprávy nebo prozatímní zprávy o zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události Komisi.

(4) Zpráva a prozatímní zpráva obsahuje

a) údaje o lodi a plavbě,

b) údaje o skutkových okolnostech námořní nehody nebo mimořádné události,

c) údaje o přijatých opatřeních,

d) údaje o událostech souvisejících s námořní nehodou nebo mimořádnou událostí,

e) závěry a pořízené důkazy.

(5) Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.

§ 55h

(1) Úřad oznámí Komisi údaje o námořních nehodách a mimořádných událostech, které mu byly oznámeny.

(2) Pokud Úřad neprovede zjištění příčin vážné námořní nehody, námořní nehody nebo mimořádné události, zdůvodní svůj postup v oznámení učiněném podle odstavce 1.

(3) Zjistí-li Úřad v souvislosti se zjišťováním příčin námořní nehody nebo mimořádné události, že je nutné v zájmu odvrácení nebezpečí dalších nehod učinit opatření na úrovni Evropské unie, bezodkladně o tom informuje Komisi.

(4) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) označení státu odpovědného za provedení vyšetřování, státu vedoucího zjištění příčin námořní nehody nebo mimořádné události, dotčeného pobřežního státu a státu s významným zájmem,

b) údaje o oznámení námořní nehody nebo mimořádné události,

c) údaje o lodi a plavbě,

d) údaje o námořní nehodě nebo mimořádné události a jejich následcích,

e) popis důvodu pro neprovedení zjišťování příčin námořní nehody nebo mimořádné události.

(5) Rozsah údajů uvedených v odstavci 4 stanoví prováděcí právní předpis.