ČÁST ČTVRTÁ
§ 17
(1) Orgány státní správy a orgány územní samosprávy jsou v rámci své působnosti povinny poskytovat ústřednímu orgánu součinnost související s navracením nezákonně vyvezeného kulturního statku.
(2) Právnické a fyzické osoby, včetně vlastníka nebo držitele, které mají listiny a jiné důkazní prostředky nebo informace potřebné pro přípravu a provádění řízení podle tohoto zákona, jsou povinny poskytovat ústřednímu orgánu součinnost tím, že
a) na základě rozhodnutí ústředního orgánu a ve lhůtě jím stanovené předloží ústřednímu orgánu požadované listiny a jiné důkazní prostředky, nebo
b) poskytnou ústřednímu orgánu jako svědci informace o skutečnostech týkajících se kulturního statku a jeho nezákonného vývozu.
Proti rozhodnutí podle písmena a) není přípustné odvolání.
(3) Poskytnutí součinnosti může být fyzickou osobou odepřeno, jestliže by této osobě nebo osobám jí blízkým hrozilo splněním této součinnosti nebezpečí trestního stíhání nebo by porušila povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem7) nebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, pokud jí nebyla zproštěna.
§ 18
(1) Právnická nebo fyzická osoba, včetně vlastníka nebo držitele, má v souvislosti s poskytnutím součinnosti podle § 17 odst. 2 nárok na náhradu nutných výdajů a náhradu ušlého zisku nebo náhradu ztráty na výdělku.
(2) Nárok podle odstavce 1 musí tyto osoby uplatnit u ústředního orgánu do 15 dnů ode dne poskytnutí součinnosti, jinak nárok zaniká.
§ 19
(1) Ústřední orgán může uložit právnické nebo fyzické osobě, včetně vlastníka nebo držitele, pokutu za porušení povinností stanovených v § 17 odst. 2 až do výše 500 000 Kč.
(2) Ústřední orgán může dále vlastníku nebo držiteli uložit pokutu
a) za porušení povinnosti stanovené v § 4 odst. 4 až do výše 3 000 000 Kč,
b) za nesplnění povinnosti uložené v rozhodnutí vydaném podle § 5 odst. 1, 2 a 3 až do výše 3 000 000 Kč.
(3) Za opakované porušení povinností podle odstavců 1 a 2 může ústřední orgán uložit pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice stanovených částek. Porušení povinnosti se považuje za opakované, pokud se jej právnická nebo fyzická osoba, vlastník nebo držitel dopustí opětovně v době do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona.
(4) Při stanovení výše pokuty ústřední orgán přihlíží k závažnosti, způsobu jednání, rozsahu a následkům protiprávního jednání.
(5) Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se ústřední orgán o porušení povinnosti dozvěděl, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá ústřední orgán; přitom postupuje podle zvláštního právního předpisu.8)
(7) Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.
§ 20
Správní řád se vztahuje
a) na rozhodování ústředního orgánu podle tohoto zákona,
b) na postup při vyžadování a poskytování součinnosti podle § 17 tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak.