Zákon o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů (úplné znění)

203

ZÁKON

ze dne 12. dubna 2006

o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

NĚKTERÉ DRUHY PODPORY KULTURY

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje některé druhy podpory poskytované státem, jehož jménem jedná Ministerstvo kultury (dále jen "ministerstvo"), v oblasti kultury, práva a povinnosti poskytovatelů a příjemců této podpory, jakož i některé další vztahy související s jejím poskytováním.

§ 2

Veřejné kulturní služby

Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.

Státní příspěvkové organizace v oblasti kultury

§ 3

(1) Ministerstvo může pro potřeby podpory kultury a k zajištění poskytování veřejných kulturních služeb zřídit státní příspěvkovou organizaci. Za obdobných podmínek může ministerstvo rozhodnout též o rozdělení, sloučení, případně splynutí dosavadních státních příspěvkových organizací, anebo o jejich zrušení. Ministerstvo rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině.

(2) Zřizovací listina musí obsahovat zejména

a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace,

b) název, sídlo a identifikační číslo státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací,

b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací,

c) den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace,

d) určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou,

e) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti,

f) vymezení majetku, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení,

g) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace,

h) datum vydání zřizovací listiny;

nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá ministerstvo dodatek ke zřizovací listině.

(3) Ke vzniku státní příspěvkové organizace, k jejímu rozdělení nebo ke splynutí či sloučení státních příspěvkových organizací dochází dnem stanoveným ve zřizovací listině nebo jejím dodatku.

(4) Jestliže byla zrušena státní příspěvková organizace, ministerstvo zruší i její zřizovací listinu. Státní příspěvková organizace zaniká dnem, kdy byla zrušena její zřizovací listina.

§ 4

(1) V případě rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace ministerstvo zároveň rozhodne, v jakém rozsahu a která jím zřízená nebo řízená státní příspěvková organizace převezme závazky zrušované nebo rozdělované či slučované státní příspěvkové organizace nebo státní příspěvkové organizace, která splývá s jinou, včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jejichž nositelem byla, popřípadě rozhodne, že uvedené závazky nebo práva a povinnosti převezme ministerstvo. Ministerstvo dále rozhodne, která jím zřízená nebo řízená státní příspěvková organizace bude příslušná hospodařit s majetkem, s nímž byla příslušná hospodařit rozdělovaná či slučovaná státní příspěvková organizace nebo státní příspěvková organizace, která splývá s jinou, nebo zrušovaná státní příspěvková organizace; popřípadě rozhodne, že příslušnost hospodaření s tímto majetkem přechází na ministerstvo.

(2) Vznik, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace oznamuje ministerstvo do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo, v Ústředním věstníku České republiky. Oznámení obsahuje označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo, identifikační číslo a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zániku.

Pojištění majetku vypůjčeného státní příspěvkovou organizací pro výstavní činnost

§ 5

(1) Státní příspěvková organizace, jejímž předmětem hlavní činnosti je výstavní činnost (dále jen "vypůjčitel"), může pojistit umělecká díla a další kulturní statky¹) (dále jen "vypůjčený předmět"), která nejsou ve vlastnictví České republiky nebo jsou ve vlastnictví České republiky, ale hospodaří s nimi jiná státní příspěvková organizace nebo organizační složka státu, pokud je to nezbytné pro realizaci stálé expozice nebo přechodné výstavy (dále jen "výstava") pořádané vypůjčitelem. V případě, kdy výstavu pořádá stát, jehož jménem jedná organizační složka státu, může pojistit vypůjčený předmět podle tohoto zákona jménem státu tato organizační složka státu.

(2) Vypůjčitel může pojistit vypůjčený předmět pouze po předchozí písemné dohodě s vlastníkem vypůjčeného předmětu (dále jen "půjčitel"), v níž je sjednána hodnota, na niž má být vypůjčený předmět pojištěn, doba od převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem do doby, kdy je vypůjčený předmět předán vypůjčitelem na místo dohodnuté s půjčitelem (dále jen "doba výstavy"), a bezpečnostní, dopravní a jiné podmínky ochrany vypůjčeného předmětu. Vypůjčitel nesmí pojistit vypůjčený předmět ve větším rozsahu, než vyplývá z uvedené dohody. Je-li půjčitelem územní samosprávný celek, považuje se za půjčitele příspěvková organizace, která vypůjčený předmět spravuje.

(3) Pokud je vypůjčený předmět pojištěn půjčitelem i po dobu výstavy, může se vypůjčitel s půjčitelem dohodnout, že mu nahradí část pojistného, která odpovídá době výstavy. V dohodě o náhradě části pojistného musí vypůjčitel a půjčitel dále dohodnout způsob a místo převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem, způsob a místo, na které má být vypůjčený předmět předán vypůjčitelem po skončení výstavy, jakož i bezpečnostní, dopravní a jiné podmínky ochrany vypůjčeného předmětu.

(4) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se způsob a podmínky pojištění zvláštním právním předpisem²).

Náhrada za vypůjčený předmět

§ 6

(1) Vypůjčitel se může s půjčitelem dohodnout, že namísto pojištění vypůjčeného předmětu mu nahradí škodu vzniklou v souvislosti s jím pořádanou výstavou na vypůjčeném předmětu v rozsahu a za podmínek stanovených podle tohoto zákona. Vypůjčitel je oprávněn takovou dohodu uzavřít pouze, má-li uzavřenu dohodu se státem, v níž se stát zaváže, že mu za podmínek stanovených v tomto zákoně poskytne částku odpovídající škodě, která na vypůjčeném předmětu vznikne po dobu výstavy jeho poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením, a to i v případech, kdy škoda vznikne v důsledku skutečností nastalých nezávisle na vůli vypůjčitele, včetně stávky, terorismu, vandalismu, živelní pohromy, nepředvídatelné ekologické události nebo průmyslové havárie (dále jen "náhrada za vypůjčený předmět"). Dohoda mezi státem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět vyžaduje schválení Ministerstvem financí. Je-li půjčitelem územní samosprávný celek, považuje se za půjčitele příspěvková organizace, která vypůjčený předmět spravuje.

(2) Dohoda mezi státem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět může být uzavřena jen pro vypůjčený předmět, který není ve vlastnictví České republiky, jehož hodnota dohodnutá mezi půjčitelem a vypůjčitelem přesahuje 100 000 Kč, a který není v rozsahu uvedeném v odstavci 1 pojištěn. Náhrada za vypůjčený předmět nesmí být poskytnuta v případech, kdy je škoda způsobena ozbrojeným konfliktem nebo vypůjčitelem, nebo kdy dojde ke změně vypůjčeného předmětu v důsledku jeho stárnutí.

§ 7

(1) Vypůjčitel předkládá ministerstvu žádost o uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět nejpozději 10 měsíců před zahájením výstavy, na níž má být vypůjčený předmět vystaven. Žádost předkládá vypůjčitel na tiskopisu, jehož vzor je uveden v příloze k tomuto zákonu. K žádosti vypůjčitel přiloží písemný souhlas půjčitele s náhradou škody vzniklé na vypůjčeném předmětu namísto pojištění a s nejvyšší možnou částkou, kterou bude půjčitel jako náhradu škody požadovat na vypůjčiteli.

(2) Pokud žádost neobsahuje veškeré požadované údaje nebo k ní není přiložena požadovaná příloha, vyzve ministerstvo vypůjčitele k odstranění nedostatků a stanoví mu pro to přiměřenou lhůtu.

(3) Ministerstvo posoudí žádost vypůjčitele a pokud jí hodlá vyhovět, předloží vypůjčiteli ve lhůtě 2 měsíců ode dne jejího doručení ministerstvu návrh dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět. Pokud ministerstvo nehodlá žádosti vyhovět, vyrozumí o tom vypůjčitele ve stejné lhůtě. Ministerstvo může dohodu o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět s vypůjčitelem uzavřít, pokud z žádosti předložené vypůjčitelem vyplývá, že vypůjčené předměty budou po dobu výstavy dostatečně chráněny před poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením.

§ 8

(1) Dohoda mezi ministerstvem a vypůjčitelem o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět může obsahovat ujednání týkající se více půjčitelů a více vypůjčených předmětů, musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména

a) název, sídlo a identifikační číslo ministerstva,

b) název, sídlo, identifikační číslo a bankovní spojení vypůjčitele,

c) označení zřizovatele vypůjčitele,

d) název výstavy,

e) místo a termín konání výstavy,

f) rozsah náhrady za vypůjčený předmět podle § 6 odst. 1 a dobu výstavy, na něž se dohoda vztahuje,

g) celkovou výši náhrady za vypůjčené předměty, na které se dohoda vztahuje, včetně uvedení počtu vypůjčených předmětů,

h) ujednání o povinnosti vypůjčitele informovat ministerstvo o uzavření jednotlivých dohod mezi ním a půjčitelem podle § 6 odst. 1.

(2) Nedílnou součástí dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět je seznam vypůjčených předmětů, v němž jsou uvedeny jejich identifikační údaje a částky, které půjčitelé požadují jako náhradu škody pro jednotlivé vypůjčené předměty, názvy nebo jména a příjmení jednotlivých půjčitelů a jejich sídla nebo místa trvalého pobytu či bydliště.

(3) Ke dni převzetí vypůjčeného předmětu vypůjčitelem jsou vypůjčitel a půjčitel povinni vyhotovit a podepsat protokol o jeho stavu. Ke dni předání vypůjčeného předmětu na místo dohodnuté s půjčitelem jsou povinni sepsat a podepsat záznam k protokolu o jeho stavu.

§ 9

(1) Půjčitel, který se dohodl s vypůjčitelem, že mu vypůjčitel namísto pojištění vypůjčeného předmětu nahradí škodu vzniklou na vypůjčeném předmětu (§ 6 odst. 1), musí oznámit vypůjčiteli vznik škody na vypůjčeném předmětu, na nějž se vztahuje dohoda o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět, písemně bez zbytečného odkladu poté, kdy se o vzniku škody dozvěděl, nejpozději však do 30 dnů ode dne uplynutí doby výstavy, jinak jeho právo na náhradu škody podle tohoto zákona zaniká. O oznámení vzniku škody vypůjčitel neprodleně informuje ministerstvo.

(2) Výše náhrady za vypůjčený předmět se určuje takto:

a) dojde-li ke ztrátě, odcizení nebo zničení vypůjčeného předmětu a tato skutečnost byla vypůjčitelem a ministerstvem uznána, odpovídá náhrada za vypůjčený předmět příslušné částce uvedené v dohodě o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět;

b) dojde-li k poškození vypůjčeného předmětu, odpovídá náhrada za vypůjčený předmět

1. výši ceny restaurování vypůjčeného předmětu, o jehož rozsahu a ceně se dohodnou vypůjčitel, půjčitel a ministerstvo, a

2. rozdílu mezi hodnotou vypůjčeného předmětu uvedenou v dohodě o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět a hodnotou, kterou vypůjčený předmět má v důsledku poškození a restaurování, pokud se vypůjčitel, půjčitel a ministerstvo dohodnou, že ke snížení hodnoty došlo.

(3) Ministerstvo má vůči tomu, kdo škodu na vypůjčeném předmětu způsobil jeho poškozením, zničením, ztrátou nebo odcizením, právo na náhradu částky odpovídající částce, kterou poskytlo jako náhradu za vypůjčený předmět; tím není dotčeno právo půjčitele jako poškozeného na náhradu škody v rozsahu převyšujícím částku, kterou mu na náhradu podle odstavce 2 zaplatil vypůjčitel.

Příspěvek na tvůrčí nebo studijní účely

§ 10

(1) Ministerstvo může poskytnout fyzické osobě, která není žákem střední školy nebo konzervatoře nebo studentem vyšší odborné nebo vysoké školy (dále jen "žadatel"), příspěvek ze státního rozpočtu³) na tvůrčí nebo studijní účely (dále jen "stipendium").

(2) Tvůrčí účely podle odstavce 1 zahrnují tvůrčí činnost nebo tvůrčí pobyt v délce od 6 měsíců do 2 let s možností prodloužení nejdéle o 1 rok, jejichž výsledkem je vytvoření uměleckého díla. Studijní účely podle odstavce 1 zahrnují studijní pobyt v délce nejméně 1 měsíce u významného uměleckého, vědeckého nebo jiného specializovaného pracoviště, jehož výsledkem je získání zkušeností a podkladů pro další uměleckou, vědeckou nebo jinou odbornou činnost, popřípadě nastudování nebo vytvoření díla.

(3) Stipendium lze stejnému žadateli poskytnout nejvýše dvakrát. Na poskytnutí stipendia není právní nárok.

(4) Stipendium na studijní účely lze poskytnout pouze žadateli, který v roce poskytnutí stipendia nepřesáhne věk 35 let.

§ 11

(1) Stipendia mohou být poskytována z prostředků státního rozpočtu pouze na základě programu prováděného podle zvláštního právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla⁴).

(2) Ministerstvo vyhlásí nejméně jedenkrát ročně pro následující rozpočtový rok prostřednictvím tisku a způsobem umožňujícím dálkový přístup výběrové řízení pro poskytnutí stipendií, včetně jeho pravidel a lhůty pro podání žádosti o stipendium a pro vyhlášení výsledků výběrového řízení.

§ 12

(1) Stipendium lze poskytnout na základě písemné žádosti podané ministerstvu, která obsahuje

a) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu či bydliště žadatele,

b) název projektu a jeho stručný obsah včetně odůvodnění a předpokládaného výsledku,

c) harmonogram a místo realizace projektu,

d) rozpočet projektu,

e) požadovanou výši stipendia.

(2) K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží

a) prohlášení žadatele, že nemá ke dni podání žádosti nedoplatky po lhůtě splatnosti ve vztahu ke státnímu rozpočtu, státnímu fondu, rozpočtu územního samosprávného celku nebo ke zdravotní pojišťovně,

b) prohlášení žadatele, že v případě poskytnutí stipendia jeho účasti na realizaci projektu nic nebrání,

c) přehled dosavadní umělecké nebo odborné činnosti,

d) v případě žádosti o poskytnutí stipendia na studijní účely nabídku a podmínky pracoviště, u něhož se má studijní pobyt uskutečnit.

(3) Jde-li o studijní pobyt vyhlašovaný ministerstvem, žádost neobsahuje náležitosti podle odstavce 1 písm. c) až e) a přílohu podle odstavce 2 písm. d).

(4) Pokud žádost neobsahuje některou z náležitostí podle odstavce 1 nebo některou z příloh podle odstavce 2, vyzve ministerstvo žadatele k odstranění nedostatků v přiměřené lhůtě.

(5) Neobsahuje-li žádost některou z náležitostí podle odstavce 1, některou z příloh podle odstavce 2 nebo neodstraní-li žadatel nedostatky ve lhůtě podle odstavce 4, ministerstvo ji odmítne a žadatele o tom vyrozumí.

(6) Po podání žádosti je žadatel povinen písemně informovat ministerstvo o případné změně údajů uvedených v žádosti, které mohou mít vliv na její posouzení, a to do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděl. Zjistí-li ministerstvo, že žadatel tuto povinnost porušil, vyzve jej k odstranění nedostatků v přiměřené lhůtě, a pokud v této lhůtě nedostatky neodstraní, ministerstvo žádost odmítne a žadatele o tom vyrozumí.

§ 13

(1) Podané žádosti o stipendium posuzuje poradní orgán jmenovaný ministerstvem, který vždy hodnotí kvalitu projektu a jeho společenskou potřebnost, přínos pro daný obor a dosavadní výsledky činnosti žadatele, popřípadě další kritéria stanovená ministerstvem při vyhlášení výběrového řízení podle § 11 odst. 2. Poradní orgán předkládá ministerstvu výsledný návrh pořadí žadatelů doporučených k poskytnutí stipendia.

(2) Složení poradních orgánů a způsob jejich činnosti upraví jednací řády vydané ministerstvem.

§ 14

(1) Stipendium se poskytuje na základě smlouvy o poskytnutí stipendia uzavřené mezi ministerstvem a žadatelem, která musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména

a) název, sídlo a identifikační číslo ministerstva,

b) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu či bydliště žadatele,

c) název a popis projektu,

d) účel, na který je stipendium poskytováno, včetně cíle projektu, předpokládaného výsledku a způsobu ověření jeho dosažení,

e) rozpočet celkových nákladů na realizaci projektu,

f) harmonogram a místo realizace projektu,

g) výši poskytnutých prostředků, dobu jejich splatnosti,

h) formu poskytnutí prostředků,

i) bankovní spojení žadatele,

j) závazek žadatele zpracovat a předložit ministerstvu zprávu o realizaci projektu a jeho výsledcích, včetně rozsahu a termínu předložení,

k) způsob vyúčtování stipendia,

l) způsob kontroly ze strany ministerstva, včetně kontroly využití poskytnutých prostředků,

m) způsob zveřejnění údajů o projektu a jeho výsledcích,

n) způsob řešení sporů,

o) sankce za porušení smlouvy,

p) datum nabytí a ukončení platnosti a účinnosti smlouvy,

q) podpisy smluvních stran.

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se smlouva o poskytnutí stipendia ustanoveními občanského zákoníku.

§ 15

Podmínky použití stipendia, jeho vyúčtování, kontrola a uplatňování sankcí se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu⁵).

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o daních z příjmů

§ 16

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb. a zákona č. 57/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 4 odst. 1 písm. f) větě první se slovo "a" nahrazuje čárkou a na konci textu věty se doplňují slova ", a ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů^12a)".

Poznámka pod čarou č. 12a zní:

"^12a) Například nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury, ve znění nařízení vlády č. 98/2006 Sb., zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.".

2. V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene zg) doplňují slova "a darů poskytnutých fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb,".

3. V § 19 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zp), které zní:

"zp) ocenění v oblasti kultury podle zvláštních právních předpisů^12a).".

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů

§ 17

V zákoně č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 483/2004 Sb., se § 15a zrušuje.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o státní památkové péči

§ 18

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 větě druhé se za slovo "zachování" vkládá slovo ", zpřístupňování".

2. V § 1 odst. 2 větě první se za slovo "ochranu" vkládá slovo ", zpřístupňování".

3. V § 26 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.

Dosavadní písmena g) až k) se označují jako písmena f) až j).

4. V § 26 odst. 2 písm. g) se slova "a pro ocenění jejich práce, jedná-li se o mimořádné pracovní výsledky, uděluje cenu za památkovou péči" zrušují.

ČÁST PÁTÁ

ÚČINNOST

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

Příloha k zákonu č. 203/2006 Sb.

Žádost o uzavření dohody o poskytnutí náhrady za vypůjčený předmět podle § 7 odst. 1 zákona č. 203/2006 Sb.

¹) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č. 180/2003 Sb., zákon č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropských společenství.

²) Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů.

³) § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

⁴) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb.

⁵) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.