Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu - Úřad

Úřad

§ 29c

(1) Zřizuje se Úřad jako správní úřad se sídlem v Praze, který plní funkci finanční zpravodajské jednotky pro Českou republiku a je podřízen Ministerstvu financí.

(2) Úřad působí v oblastech činnosti upravených tímto zákonem a jinými právními předpisy, včetně oblastí činnosti spočívajících

a) v přijímání a shromažďování oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů,

b) ve vyhodnocování oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů,

c) v posuzování účelnosti zahájení šetření podezřelého obchodu,

d) v posuzování způsobu ukončení šetření podezřelého obchodu,

e) v rozhodování o získávání, zpracování a sdílení informací,

f) v provádění strategické finanční analýzy, která se zabývá trendy a způsoby legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a v tvorbě výstupů na základě této analýzy,

g) v provádění operativní finanční analýzy, spojené se šetřením oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů a s vyhodnocováním, získáváním, zpracováním a sdílením souvisejících informací,

h) v rozhodování o provádění kontrol a

i) ve spolupráci s orgány činnými v trestním řízení a zpravodajskými službami, včetně poskytování informací na jejich žádost.

(3) Úřad při své činnosti uplatňuje taková organizační, personální a jiná opatření, která zaručují, že s informacemi získanými při jeho činnosti podle tohoto zákona nepřijde do styku nepovolaná osoba.

(4) Činnost Úřadu materiálně, administrativně a finančně zajišťuje Ministerstvo financí. Úřad je účetní jednotkou; jeho příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí.

§ 29d

(1) Úřad řídí ředitel.

(2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.

§ 29e

Krycí prostředek

(1) Krycím prostředkem se rozumí věc, včetně krycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti Úřadu.

(2) Krycím dokladem se rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti fyzické osoby nebo k zabránění vyzrazení činnosti Úřadu.

(3) Zaměstnanec Úřadu je oprávněn používat krycí prostředky při výkonu působnosti Úřadu podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí, pokud by bez jeho použití došlo ke zmaření tohoto výkonu působnosti nebo k ohrožení života, zdraví nebo majetku zaměstnance Úřadu nebo jiné osoby anebo k vyzrazení činnosti Úřadu.

(4) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad osoby žijící nebo zemřelé.

(5) O vydání krycího dokladu rozhoduje ministr financí. Vydání krycího dokladu technicky zabezpečuje Ministerstvo vnitra.

(6) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Ministerstvo vnitra oprávněno při opatřování nebo vydávání krycího dokladu zajistit v nezbytné míře v informačních systémech veřejné správy vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, blokování nebo likvidaci údajů souvisejících s vydáním a užíváním krycího dokladu. Správce informačního systému je povinen poskytnout k provádění informační činnosti v uvedeném rozsahu a zajištění jejího účelu potřebnou součinnost a přitom postupovat tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Ministerstva vnitra nebo Úřadu.

§ 29f

Opatření k evidenční ochraně

V souvislosti s výkonem své působnosti podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí může Úřad požadovat po Ministerstvu vnitra opatření k evidenční ochraně osobních údajů zaměstnance Úřadu, jeho manžela, partnera, dítěte, rodiče a jejich soukromých vozidel, lze-li u nich důvodně předpokládat ohrožení jejich života nebo zdraví, jakož i opatření k evidenční ochraně krycích dokladů zaměstnanců Úřadu a vozidel užívaných Úřadem.

§ 30

Získávání informací

(1) Úřad může vyžadovat informace nezbytné pro plnění povinností podle tohoto zákona od Policie České republiky, zpravodajských služeb a orgánů veřejné moci.

(2) Při šetření podezřelého obchodu může Úřad v souladu se zákonem upravujícím správu daní vyžadovat od orgánů věcně příslušných podle jiných právních předpisů ke správě daní informace získané při správě daní; tyto orgány informují bezodkladně Úřad o podezření, že daňový subjekt zneužívá systém správy daní k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu.

(3) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací z evidence uvedené v odstavci 4. Zpracovatel nebo správce evidence poskytne informace bezplatně, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Zpracovatel nebo správce evidence jsou povinni žádosti bez zbytečného odkladu vyhovět.

(4) Úřad může v rozsahu potřebném pro šetření podezřelého obchodu a výkon správního dozoru žádat od zpracovatele nebo správce evidence poskytnutí informací způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup z informačního systému evidence občanských průkazů³²), informačního systému evidence cestovních dokladů³³), informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů³³), informačního systému cizinců, informačního systému evidence obyvatel³⁴), katastru nemovitostí³⁵), základního registru obyvatel³⁶), základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci³⁶), základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí³⁶), základního registru agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností³⁶), informačního systému územní identifikace³⁶), registru silničních vozidel³⁷), centrálního registru silničních vozidel³⁷), registru historických a sportovních vozidel³⁷), registru řidičů³⁸) a centrálního registru řidičů³⁸) a z informačního systému registru oznámení.

(5) Úřad žádá o poskytnutí informací podle odstavců 3 a 4 pouze způsobem, který mu umožní uchovávat identifikační údaje zaměstnance, který o poskytnutí informací žádal, a o účelu, k němuž bylo o poskytnutí informací žádáno, nejméně po dobu 5 let. O těchto skutečnostech jsou zpracovatel nebo správce evidence povinni zachovávat mlčenlivost.

(6) Na základě oznámení zpravodajské služby o zjištění skutečností nasvědčujících podezřelému obchodu zahájí Úřad šetření podezřelého obchodu; o výsledku tohoto šetření informuje zpravodajskou službu.

§ 30a

Hodnocení rizik na úrovni České republiky

(1) Úřad koordinuje proces posouzení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v České republice a na úrovni České republiky zpracovává národní hodnocení rizik; na zpracování národního hodnocení rizik se podílí a na žádost Úřadu poskytují informace pro účely zpracování národního hodnocení rizik

a) orgán veřejné moci,

b) povinná osoba,

c) podnikající fyzická osoba a právnická osoba, pokud mohou mít informace spojené s riziky legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(2) V rámci národního hodnocení rizik Úřad, povinné osoby a orgány veřejné moci identifikují a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat na území České republiky, a zohlední faktory možného zvýšeného rizika podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, nadnárodní hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky. Národní hodnocení rizik obsahuje popis institucionální struktury systému boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a přidělených lidských a peněžních zdrojů.

(3) Národní hodnocení rizik slouží zejména ke zdokonalení opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu na úrovni státní správy a u povinných osob.

(4) Při zpracování hodnocení rizik se Úřad a orgány veřejné moci řídí mezinárodně uznávanými standardy v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Na základě dílčích hodnocení rizik Úřad zpracuje a předloží vládě k projednání národní hodnocení rizik, a to nejpozději do 5 let od schválení předchozího hodnocení rizik vládou.

(5) Úřad poskytne výsledky národního hodnocení rizik příslušnému výboru Rady Evropy, Evropské komisi, evropskému orgánu dohledu a orgánům ostatních členských států Evropské unie za předpokladu, že mají srovnatelnou věcnou působnost a že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Úřad zajistí, aby shrnutí národního hodnocení rizik bylo veřejně přístupné.

(6) Úřad koordinuje provádění opatření ke zmírňování rizik identifikovaných v národním hodnocení rizik, k čemuž mu orgány veřejné moci poskytují součinnost včetně

a) předkládání přehledu o provedených opatřeních ke zmírnění rizik a souvisejících statistických údajů a

b) vedení statistik relevantních pro posouzení účinnosti systému opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(7) Úřad průběžně informuje povinné osoby o rizicích identifikovaných v národním hodnocení rizik a opatřeních prováděných k jejich zmírnění.

(8) Úřad průběžně aktualizuje národní hodnocení rizik, a to zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie. Ustanovení vztahující se k národnímu hodnocení rizik se použijí obdobně.

§ 31

Zpracování informací

(1) Úřad soustřeďuje a analyzuje údaje získané při své činnosti podle tohoto zákona. Je oprávněn vést údaje získané při plnění úkolů podle tohoto zákona v informačním systému. Při výkonu své působnosti je oprávněn sdružovat informace a informační systémy sloužící k rozdílným účelům.

(2) Úřad uchovává údaje a doklady o přijatých oznámeních a o vlastním šetření po dobu 10 let od konce roku, v němž bylo šetření ukončeno. Přijetím nového oznámení nebo obnovením šetření v téže věci nebo vůči stejnému subjektu se běh lhůty podle věty první přerušuje do ukončení nového šetření.

(3) Úřad vede a nejméně jednou ročně uveřejňuje na internetových stránkách statistické přehledy o účinnosti a výsledcích opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tyto údaje jednou ročně poskytuje Evropské komisi pro účely vypracování a zveřejnění její výroční zprávy o účinnosti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v Evropské unii. Orgány činné v trestním řízení poskytují Úřadu průběžně zobecněné informace o řízeních ve věcech souvisejících s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu.

(4) Úřad zašle Evropské komisi seznam tuzemských významných veřejných funkcí. Úřad tento seznam průběžně aktualizuje a může jej uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky poskytne na žádost Úřadu údaje o svých významných veřejných funkcích. Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky, která poskytla tyto údaje, má povinnost je aktualizovat.

§ 31a

Zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů

(1) Pověřence pro ochranu osobních údajů v Úřadu jmenuje ředitel.

(2) Úřad v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona zpracovává osobní údaje.

(3) Úřad nevyhoví žádosti o přístup k osobním údajům, popřípadě takové žádosti vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení

a) plnění úkolu za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu,

b) vytváření podmínek pro odhalování legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo

c) ochrany utajovaných informací.

(4) Pokud by vyhověním žádosti o přístup k osobním údajům nebo sdělením o nevyhovění této žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad informuje subjekt údajů stejně jako ty žadatele, jejichž osobní údaje nezpracovává.

(5) Úřad nevyhoví žádosti o opravu nebo výmaz osobních údajů nebo omezení jejich zpracování, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení podle odstavce 3. Pokud by sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad žadatele informuje tak, aby takovému ohrožení předcházel.

(6) Úřad neoznámí porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, popřípadě oznámí pouze v takovém rozsahu, aby sdělením nedošlo k ohrožení podle odstavce 3.

(7) Pokud Úřad zpracovává osobní údaj, který vypovídá o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo filosofickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci, tak zajistí, že k takovému osobnímu údaji má přístup pouze kvalifikovaná úřední osoba.

(8) Úřad zajistí proškolení kvalifikované úřední osoby v oblasti ochrany osobních údajů zpracovávaných podle odstavce 7 nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců.