Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu - ČÁST ŠESTÁ - PŘESTUPKY

ČÁST ŠESTÁ

PŘESTUPKY

§ 43

Porušení povinnosti mlčenlivosti

(1) Povinná osoba, zaměstnanec povinné osoby, zaměstnanec Úřadu, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem anebo fyzická osoba, která je pro povinnou osobu, Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 1 nebo 2.

(2) Fyzická osoba neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 3.

(3) Zaměstnanec Úřadu, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem anebo fyzická osoba, která je pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 40b.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 až 3 lze uložit pokutu do 200000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 3 lze uložit pokutu do 1000000 Kč, jestliže tímto jednáním bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.

§ 44

Nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost identifikace klienta,

b) nesplní povinnost kontroly klienta,

c) poruší zákaz uskutečnit obchod nebo navázat obchodní vztah podle § 15, nebo

d) nesplní povinnost uchovávat údaje.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 44a

Nesplnění povinnosti ve vztahu k nesrovnalostem v evidenci skutečných majitelů

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost

a) upozornit klienta podle § 15a odst. 1 na nesrovnalost,

b) oznámit nesrovnalost soudu podle § 15a odst. 2, nebo

c) postupovat v souladu s pokynem Úřadu podle § 15a odst. 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do

a) 200000 Kč, nebo

b) 1000000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.

§ 45

Nesplnění informační povinnosti

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 1, nebo

b) nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 3.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 46

Nesplnění oznamovací povinnosti

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí Úřadu podezřelý obchod podle § 18 odst. 1.

(2) Povinná osoba, které je v § 22 odst. 1 uložena povinnost informovat Úřad o určení kontaktní osoby, se dopustí přestupku tím, že neinformuje o určení kontaktní osoby, nebo o následných změnách ve stanovené lhůtě.

(3) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 47

Nesplnění povinnosti odložit příkaz klienta

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost odložit splnění příkazu klienta podle § 20 odst. 1.

(2) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost odložit splnění příkazu klienta nebo zajistit majetek na základě rozhodnutí vydaného Úřadem podle § 20 odst. 3.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 48

Nesplnění povinností k prevenci

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 nebo 6 nezavede, nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.

(2) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně systém vnitřních zásad a nevztahuje se na ni výjimka podle § 21 odst. 3 nebo 4, se dopustí přestupku tím, že systém vnitřních zásad nevypracuje v rozsahu podle § 21 odst. 5 nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou.

(3) Povinná osoba, které je v § 21 odst. 8 uložena povinnost doručit Úřadu nebo České národní bance systém vnitřních zásad a oznámení o jeho změnách, se dopustí přestupku tím, že systém vnitřních zásad nebo oznámení o jeho změnách nedoručí podle § 21 odst. 8, neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky nebo nepodá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků podle § 21 odst. 10.

(4) Povinná osoba, které je v § 21a odst. 2 uložena povinnost vypracovat písemně hodnocení rizik, se dopustí přestupku tím, že

a) nevypracuje hodnocení rizik ve stanoveném rozsahu nebo ve stanovené lhůtě, nebo

b) hodnocení rizik pravidelně neaktualizuje.

(5) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neurčí člena svého statutárního orgánu pověřeného zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona podle § 22a.

(6) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23.

(7) Za přestupek podle odstavců 2 až 5 lze uložit pokutu do 1000000 Kč.

(8) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 6 lze uložit pokutu do 5000000 Kč.

(9) Za přestupek podle odstavce 5 nebo 6, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 48a

Neplnění povinností skupiny

(1) Povinná osoba, která je součástí skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 7

a) neuplatňuje skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik, nebo

b) nezajistí uplatňování skupinových strategií a postupů vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik ve svých dceřiných obchodních korporacích ve třetích zemích.

(2) Povinná osoba, která má pobočku, provozovnu nebo dceřinou obchodní korporaci ve třetí zemi, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 24a odst. 1 neuplatňuje v dané pobočce, provozovně nebo dceřiné obchodní korporaci opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie,

b) v rozporu s § 24a odst. 1 nepředá relevantní informaci své pobočce, provozovně nebo obchodní korporaci,

c) v rozporu s § 24a odst. 2 nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití, nebo

d) v rozporu s § 24a odst. 2 neinformuje Úřad o tom, že právo třetího státu nedovoluje uplatňování opatření alespoň rovnocenných požadavkům práva Evropské unie.

(3) Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu ve státě, který je členským státem Evropské unie nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24a odst. 3 nezajistí dodržování předpisů tohoto jiného státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v dané pobočce nebo provozovně.

(4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

(5) Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), c) a d) a odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 49

Porušení povinností úvěrovými a finančními institucemi

(1) Povinná osoba jako poskytovatel platebních služeb nebo jako zprostředkující poskytovatel platebních služeb se při převodu peněžních prostředků dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím informace doprovázející bezhotovostní převody peněžních prostředků²⁰),

a) nezajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely informace o plátci a příjemci,

b) nemá zavedeny efektivní postupy pro identifikaci chybějících nebo neúplných informací o plátci a příjemci,

c) nepřijme odpovídající opatření vůči poskytovateli platebních služeb plátce, který při převodu peněžních prostředků nezajistí, aby platba byla doprovázena informací o plátci a příjemci, nebo

d) nezpřístupní na vyžádání poskytovateli platebních služeb příjemce úplné informace o plátci a příjemci v případech, kdy převod není doprovázen úplnou informací o plátci a příjemci.

(2) Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených pro korespondenční vztah podle § 25 odst. 1 až 4.

(3) Zahraniční poskytovatel platebních služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 25a

a) neurčí ústřední kontaktní místo, nebo

b) nevykonává činnost ústředního kontaktního místa ve vymezeném rozsahu.

(4) Osoba podle § 29 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29.

(5) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 5000000 Kč.

(6) Za přestupek podle odstavce 1 až 3 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

(7) Za přestupek podle odstavce 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit

a) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,

b) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130000000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,

c) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,

d) pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130000000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,

e) zákaz činnosti, nebo

f) zveřejnění rozhodnutí o přestupku.

§ 50

Neplnění oznamovací povinnosti při přeshraničních převozech

(1) Fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost při vstupu do České republiky z oblasti mimo území Evropské unie nebo při výstupu z České republiky do takové oblasti podle § 41 odst. 1 nebo 4, nebo

b) nesplní oznamovací povinnost při odeslání poštovní nebo jiné zásilky z České republiky mimo území Evropské unie nebo přijetí takové zásilky z oblasti mimo území Evropské unie podle § 41 odst. 3 nebo 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10000000 Kč.

§ 50a

(1) Přestupku se dopustí fyzická osoba podle § 20 odst. 1 a 2 nebo § 22 odst. 2 a 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která způsobí, že se povinná osoba dopustí přestupku podle § 21 nebo 23 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit

a) pokutu do výše 100000 Kč nebo

b) zákaz činnosti.

(3) Podle odstavce 2 písm. b) lze fyzické osobě uložit zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli povinné osoby a výkonu závislé práce vedoucího zaměstnance jakékoli povinné osoby.

§ 50b

(1) Přestupku podle § 20 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a který způsobí, že daňový poradce, který je právnickou osobou, poruší povinnosti, jejichž porušení by bylo přestupkem podle § 44 až 48, pokud by toto porušení nezpůsobil daňový poradce, který je touto fyzickou osobou.

(2) Daňový poradce, který je právnickou osobou, neodpovídá za přestupek podle § 44 až 48, pokud porušení povinností, které by bylo tímto přestupkem, způsobil daňový poradce, který je fyzickou osobou podle odstavce 1.

Společná ustanovení k přestupkům

§ 51

Opakovaným spácháním přestupku se rozumí spáchání přestupku pachatelem během 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným.

§ 52

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Přestupky podle tohoto zákona projednává také

a) Česká národní banka u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled,

b) orgán Celní správy České republiky vykonávající dozor nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. c),

c) Česká obchodní inspekce u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. i) a j),

d) příslušná profesní komora u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. e) a g).

(2) Přestupky zaměstnanců povinné osoby a fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává Úřad nebo jiný dozorčí úřad, který je příslušný k projednání přestupku dané povinné osoby.

(3) Přestupky zaměstnanců Úřadu, jiných dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzických osob, které jsou pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává ten orgán, jehož je daná fyzická osoba zaměstnancem nebo pro nějž je činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.

(4) Zjistí-li Úřad skutečnosti vedoucí k zahájení řízení o přestupku, k jehož projednání je příslušná příslušná profesní komora, předá tato zjištění k projednání této příslušné profesní komoře, pokud se nejedná o zjištění skutečností v rámci kontroly zahájené Úřadem podle § 37 odst. 2; i takové zjištění však může Úřad příslušné profesní komoře předat k projednání. Nezahájí-li příslušná profesní komora do 60 dnů ode dne, kdy jí bylo zjištění předáno, kontrolu nebo řízení o přestupku, může řízení o přestupku zahájit Úřad. O zahájení řízení o přestupku Úřad příslušnou profesní komoru vyrozumí.

(5) Přestupky podle § 50 projednává celní úřad.

(6) Není-li pokuta uložená za přestupek podle § 50 ve lhůtě splatnosti zaplacena, celní úřad může na její úhradu použít zajištěné věci podle § 41 odst. 1, 3 a 4.

§ 52a

(1) Úřad vede evidenci zahájených a ukončených řízení o přestupcích podle § 43 až 49 a 50a (dále jen „evidence“).

(2) Příslušný orgán, který zahájil řízení o přestupku podle § 43 až 49 nebo 50a, sdělí Úřadu za účelem zápisu do evidence následující údaje:

a) datum zahájení řízení o přestupku,

b) identifikační údaje podezřelého z přestupku,

c) zákonné označení přestupku,

d) popis skutku, v němž je přestupek spatřován, a

e) označení orgánu, který vede řízení o přestupku.

(3) Po pravomocném ukončení řízení o přestupku podle § 43 až 49 nebo 50a sdělí orgán, který řízení vedl, Úřadu za účelem zápisu do evidence údaj o způsobu ukončení řízení a zároveň mu zašle stejnopis pravomocného rozhodnutí o přestupku.

(4) Evidence je vedena elektronicky. Údaje z evidence poskytne Úřad dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem pro plnění úkolů vyplývajících z předmětu jejich činnosti na vyžádání nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) Úřad průběžně sleduje jednotlivě vedená řízení o přestupcích podle § 43 až 49 a 50a a na vyžádání dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem je informuje o předchozích řízeních vedených s týmž subjektem a řízeních s podobným předmětem.

§ 53

(1) Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 43 až 48a, § 49 odst. 2 až 4 nebo § 50a, uveřejní jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu poté, co se stane pravomocným, a to po dobu 5 let od okamžiku, kdy se stalo rozhodnutí pravomocným.

(2) V případě, že by postup podle odstavce 1 v konkrétním případě vedl k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob, orgán, který rozhodnutí vydal,

a) odloží zveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,

b) uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, nebo

c) výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný.

(3) Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno.

(4) V případě, že rozhodnutí o přestupku auditora vydala Komora auditorů České republiky, uveřejní výrokovou část pravomocného rozhodnutí o přestupku podle odstavce 1 nebo 2 nebo výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo pravomocné rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zrušeno nebo změněno, v rejstříku auditorů.