Zákon o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků) (úplné znění)

102

ZÁKON

ze dne 22. února 2001

o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků)

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ BEZPEČNOST VÝROBKŮ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Účelem tohoto zákona je, v souladu s právem Evropských společenství,¹) zajistit, aby výrobky uváděné na trh²) a do oběhu³) byly bezpečné.

(2) Tímto zákonem zůstávají nedotčena ustanovení zvláštních právních předpisů,⁴) jestliže stanoví požadavky na bezpečnost výrobků nebo na omezení rizik, která jsou s výrobky při jejich užívání spojena.

§ 2

Výrobek

(1) Výrobkem pro účely tohoto zákona je jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli nebo lze očekávat, že bude užívána spotřebiteli, pokud tato věc je dodávána v rámci podnikatelské činnosti úplatně nebo bezúplatně, a to jako věc nová nebo použitá či upravená.

(2) Tento zákon se nevztahuje na použité výrobky prodávané jako starožitnosti nebo na výrobky, které musí být před použitím opraveny nebo upraveny, a prodávající to kupujícímu prokazatelně sdělil.

§ 3

Obecné požadavky na bezpečnost výrobku

(1) Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti žádné nebezpečí nebo jehož užití představuje vzhledem k bezpečnosti a zdraví osob pouze minimální nebezpečí při správném užívání výrobku, přičemž se sledují zejména:

a) vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, návod na jeho montáž a uvedení do provozu, pro způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, způsoby označení, návod na údržbu a likvidaci, další údaje a informace poskytnuté výrobcem; návod musí být uveden v českém jazyce,

b) vliv na další výrobky, jestliže lze důvodně předpokládat jeho užívání s dalším výrobkem,

c) způsoby předvádění výrobků,

d) kategorie uživatelů, kteří mohu být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

(2) Za bezpečný výrobek se považuje výrobek splňující požadavky zvláštního právního předpisu a mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv. Pokud pro výrobek takový předpis neexistuje, považuje se za bezpečný výrobek ten, který splňuje požadavky českých technických norem⁵) nebo odpovídá stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jeho uvedení na trh. Možnost dosažení vyšší úrovně bezpečnosti nebo dostupnosti jiných výrobků představujících nižší stupeň rizika není důvodem k tomu, aby nebyl výrobek považován za bezpečný.

(3) Nebezpečným výrobkem je každý výrobek, který nevyhovuje požadavkům na bezpečný výrobek podle odstavců 1 a 2.

§ 4

Průvodní dokumentace a označování výrobků

(1) Výrobek uváděný na trh musí být opatřen průvodní dokumentací a označen způsobem a v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy.

(2) Průvodní dokumentací výrobku jsou doklady, jež jsou podle zvláštních právních předpisů nutné k převzetí a k užívání zboží.

(3) Označování výrobku je opatření výrobku štítkem nebo jakýkoli jiný způsob označení, který stanoví zvláštní právní předpisy.

§ 5

Povinnosti osob při zajišťování bezpečnosti výrobku uváděného na trh a do oběhu

(1) Výrobcem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která vyrobila konečný výrobek, jakož i každá další osoba, která jako výrobce uvede na výrobku svou obchodní firmu, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak, nebo osoba, která výrobek upraví.

(2) Výrobce a dovozce⁶) jsou povinni uvádět na trh a do oběhu pouze výrobky, které jsou bezpečné.

(3) Distributor⁷) nesmí distribuovat ty výrobky uvedené na trh, o nichž na základě svých informací a odborných znalostí ví nebo může předpokládat, že požadavku na bezpečnost výrobků neodpovídají.

(4) Pokud výrobky svými vlastnostmi sice splňují požadavky bezpečnosti, ale určitý způsob užívání může bezpečnost spotřebitele ohrozit, jsou osoby uvádějící na trh a do oběhu takové výrobky povinny na toto nebezpečí upozornit v průvodní dokumentaci. Současně jsou tyto osoby povinny přesně označit části výrobků, které mohou vyvolat nebezpečí, a popsat způsob jejich užívání.

(5) Výrobce, dovozce a distributor jsou dále povinni stáhnout z trhu a z oběhu výrobek, jestliže zjistí, že není bezpečný. Pokud uvedené osoby tuto povinnost nesplní, je orgán dozoru oprávněn, je-li ohrožen život, zdraví nebo majetek, vedle uložení pokuty nařídit též zničení výrobku na náklad toho, kdo povinnost stažení výrobku z trhu nesplnil.

(6) Pokud i další osoby v dodavatelských vztazích při nakládání s výrobkem negativně ovlivní jeho bezpečnost tak, že výrobek neodpovídá požadavkům na jeho bezpečnost podle § 3 odst. 1 a 2, jsou povinny zabránit uvedení takového výrobku na trh a do oběhu.

§ 6

Opatření orgánů veřejné správy

Orgány státní správy a orgány územní samosprávy v přenesené působnosti jsou povinny činit v mezích své působnosti veškerá opatření, aby zamezily dovozu, vývozu a uvádění na trh výrobků, které nejsou bezpečné, nebo zamezily jejich dalšímu oběhu. O výrobcích na trhu, které nejsou bezpečné, jsou povinny všemi dostupnými prostředky, například prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, informovat spotřebitelskou veřejnost. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle zvláštních právních předpisů.⁸)

§ 7

Dozor

(1) Dozor nad tím, zda na trh jsou uváděny bezpečné výrobky (§ 3 odst. 1 a 2), provádějí podle působnosti, vyplývající z povahy konkrétního výrobku, orgány dozoru stanovené zvláštními právními předpisy; pokud nelze působnost orgánu dozoru takto stanovit, je k provádění dozoru příslušná Česká obchodní inspekce (dále jen "orgány dozoru").

(2) Orgány dozoru jsou povinny provádět kontroly vlastností výrobků z hlediska bezpečnosti. Za tím účelem jsou oprávněny a povinny

a) vyžadovat potřebné informace od kontrolovaných osob,

b) odebírat výrobek nebo vzorek ze série výrobku a podrobovat je kontrole bezpečnosti,

c) posuzovat, zda výrobek, jenž má být uveden na trh, obsahuje upozornění na rizika, která použití výrobku může vyvolat,

d) informovat včas a vhodným způsobem osoby, které mohou být vystaveny riziku vyvolanému výrobkem, o tomto riziku,

e) po dobu potřebnou k provedení kontroly zakázat uvádění na trh, nabízení nebo vystavování výrobku nebo série výrobku, pokud existují odůvodněné informace, že tento výrobek je nebezpečný,

f) zakázat uvedení na trh výrobku nebo sérii výrobku, o nichž bylo prokázáno, že jsou nebezpečné,

g) nařídit okamžité stažení výrobku nebo série výrobku, jež jsou nebezpečné a které již byly uvedeny na trh; pokud je to nutné, zajistit při splnění stanovených podmínek i jejich zničení.

(3) Postup uvedený v odstavci 2 lze podle povahy případu uplatnit proti výrobci, distributorovi, a pokud je to nezbytné, i proti všem dalším dotčeným osobám.

(4) Při postupu podle odstavce 2 písm. e), f) a g) nemají podané námitky nebo odvolání odkladný účinek.

§ 8

Pokuty

(1) Orgán dozoru uloží pokutu až do výše 20 000 000 Kč tomu, kdo

a) uvede na trh výrobek, který je nebezpečný, nebo

b) nesplní jinou povinnost uvedenou v § 4 odst. 1 a v § 5.

(2) Při ukládání pokuty se přihlíží k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty o porušení povinností dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokutu nelze uložit, uplynuly-li od porušení povinnosti 3 roky.

(4) Ukládání pokut, jejich splatnost, vybírání a vymáhání se řídí zvláštními právními předpisy.⁹)

(5) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

§ 9

Oznamovací povinnost

(1) Orgány dozoru jsou povinny oznámit výskyt výrobku, který není bezpečný (§ 3), Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo"). Ministerstvo je zároveň odpovědné za zajištění systému pro rychlou výměnu informací Evropských společenství (RAPEX) v situacích vážného a bezprostředního rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů.

(2) Pokud riziko plynoucí z nebezpečného výrobku může přesáhnout území České republiky, ministerstvo je povinno neprodleně informovat o výskytu takového výrobku Komisi Evropských společenství (dále jen "Komise").

(3) Pokud ministerstvo obdrží od Komise informace o výskytu nebezpečného výrobku mimo území České republiky, avšak v rámci Evropské unie, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu dozoru, který zakáže uvedení výrobku na trh nebo nařídí stažení takového výrobku z trhu.

(4) K zajištění fungování systému rychlé výměny informací podle odstavce 1 stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem náležitosti, obsah a formu informace o výskytu výrobků, které nejsou bezpečné.

Ochrana trhu před nebezpečnými nebo nedostatečně označenými výrobky dováženými ze zemí, které nejsou členy Evropských společenství

§ 10

Zvláštní požadavky na bezpečnost dovážených výrobků

Dovážené výrobky, zejména hračky,¹⁰) léčiva¹¹) a potraviny,¹²) musí být při celní kontrole doprovázeny dokladem vztahujícím se k výrobku a označením, které jsou stanoveny v právních předpisech, jež jsou ve shodě s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

§ 11

(1) Celní orgány kontrolují u výrobků navržených k propuštění do režimu volného oběhu,¹³)

a) zda výrobek nebo série výrobku vykazují určité znaky, které vyvolávají podezření na existenci vážného a bezprostředního ohrožení zdraví a bezpečnosti při použití tohoto výrobku za běžných a předvídatelných podmínek, nebo

b) zda výrobek je doprovázen dokumentací a je označen v souladu s právními předpisy, jež jsou ve shodě s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

(2) Při zjištění, že výrobek nebo série výrobku vykazuje nedostatky podle odstavce 1 písm. a) nebo b), celní orgán přeruší řízení o propuštění zboží do volného oběhu a požádá příslušný orgán dozoru o závazné stanovisko, zda výrobek nebo série výrobku odpovídá požadavkům podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a je označen ve smyslu § 4. Proti rozhodnutí o přerušení řízení nejsou připuštěny opravné prostředky.

(3) V případě, že orgán dozoru zjistí, že výrobek odpovídá bezpečnostním požadavkům podle tohoto zákona, vydá o tom pro celní orgán závazné stanovisko. Jestliže celní orgán nebyl do 3 pracovních dnů po přerušení řízení o uvolnění výrobku vyrozuměn o žádném opatření, včetně preventivního, učiněném orgánem dozoru, má se za to, že výrobek je bezpečný.

(4) Jestliže orgán dozoru zjistí, že výrobek je nebezpečný, vydá o tom pro celní orgán závazné stanovisko. Celní orgán rozhodne o nepropuštění zboží do volného oběhu a připojí na průvodní dokumentaci k tomuto výrobku doložku s následujícím textem: "Nebezpečný výrobek - uvolnění k volnému oběhu není povoleno - Nařízení (EHS) č. 339/93".

(5) Pokud orgán dozoru zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 1 písm. b), vydá o tom pro celní orgán závazné stanovisko. Celní orgán připojí na průvodní dokumentaci k tomuto výrobku doložku s textem: "Výrobek není ve shodě - uvolnění k volnému oběhu není povoleno - Nařízení (EHS) č. 339/93".

(6) Jestliže se jedná o výrobek podléhající zkáze, jsou dozorové a celní orgány povinny zajistit, aby podmínky pro jeho skladování odpovídaly povaze výrobku a minimalizovaly případné škody.

§ 12

Informační povinnost

(1) Ministerstvo informuje Komisi o tom, které orgány jsou stanoveny jako odpovědné za provádění dozoru nad trhem.

(2) Ministerstvo financí jako ústřední orgán státní správy pro poplatky a clo¹⁴) informuje Komisi o

a) podrobnostech označování a o průvodní dokumentaci výrobků, které budou podléhat kontrole, a

b) určení specializovaných míst celního odbavení pro kontroly určitého zboží, pokud bude rozhodnuto o nezbytnosti takového postupu.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o technických požadavcích na výrobky

§ 13

V zákoně č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., se § 8 včetně nadpisu zrušuje.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o ochraně spotřebitele

§ 14

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 písmeno i) se zrušuje.

2. § 7 včetně nadpisu se zrušuje.

3. V nadpisu § 21 se zrušují slova "nebezpečnými výrobky a"; v § 21 větě první se za slovem "uvádění" zrušují slova "nebezpečných výrobků a"; ve větě druhé se za předložkou "O" zrušují slova "nebezpečných výrobcích a".

4. V § 23a odst. 4 se za slovem "stáhnout" zrušují slova "nebezpečný výrobek nebo".

5. V § 23a odst. 5 větě první se za slovem "vrácení" zrušují slova "nebezpečného výrobku nebo"; ve větě druhé se za slovem "vrácení" zrušují slova "nebezpečného výrobku nebo" a ve větě třetí se za slovem "převzetí" zrušují slova "nebezpečného výrobku nebo".

6. V § 24 odst. 1 se zrušuje číslice "7".

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o České obchodní inspekci

§ 15

Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 1d) zní:

"g) zda výrobky uváděné na trh jsou bezpečné.^1d)

^1d) Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků).".

2. V § 13 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují tato slova: "za účelem zvyšování ochrany a bezpečnosti spotřebitele, zlepšování informovanosti a překonání nežádoucího chování spotřebitelů a podnikatelských subjektů, působících na vnitřním trhu a vytváření příznivého prostředí pro prodej výrobků, zboží a poskytování služeb".

3. V § 13 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

"(5) Obdrží-li Česká obchodní inspekce sdělení celních orgánů o přerušení řízení o propuštění zboží do volného oběhu z důvodu podezření, že výrobek není bezpečný nebo není označen v souladu s právními předpisy nebo s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, vydá ve lhůtě tří pracovních dnů pro tento orgán závazné stanovisko, zda přerušení řízení považuje za důvodné a jaká byla v konkrétním případě přijata opatření, nebo že výrobek lze uvolnit do oběhu.".

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o České zemědělské a potravinářské inspekci

§ 16

Zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb. a zákona č. 145/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 2c) zní:

"f) zda výrobky a potraviny uváděné na trh jsou bezpečné.^2c)

2. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slovo "potravin" vkládají slova "k posouzení bezpečnosti a".

3. V poznámce pod čarou č. 2) se na konci zrušuje tečka a doplňuje se text: "a zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků).".

4. V § 12 se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

"c) obdrží-li sdělení celních orgánů o přerušení řízení o propuštění zboží do volného oběhu z důvodu podezření, že výrobek není bezpečný nebo není označen v souladu s právními předpisy nebo s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, vydá ve lhůtě tří pracovních dnů pro tento orgán závazné stanovisko, zda přerušení řízení považuje za důvodné a jaká byla v konkrétním případě přijata opatření, nebo že výrobek lze uvolnit do oběhu.".

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o léčivech

§ 17

Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 9 odst. 1 písm. e) bodě 1 se za slovo "bezpečnost" doplňuje poznámka pod čarou č. 8), která zní:

2. V § 9 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

"h) v případě, že obdrží sdělení celních orgánů o přerušení řízení o propuštění zboží do volného oběhu z důvodu podezření, že výrobek není bezpečný nebo není označen v souladu s právními předpisy nebo mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, vydá ve lhůtě tří pracovních dnů pro tento orgán závazné stanovisko, zda přerušení řízení považuje za důvodné a jaká byla v konkrétním případě přijata opatření, nebo že výrobek lze uvolnit do oběhu.".

3. V § 12 odst. 1 písm. e) bodě 1 se za slovo "bezpečnost" doplňuje odkaz na poznámku pod čarou č. 8).

4. V § 12 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

"h) v případě, že obdrží sdělení celních orgánů o přerušení řízení o propuštění zboží do volného oběhu z důvodu, že výrobek není bezpečný nebo není označen v souladu s právními předpisy nebo mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, vydá ve lhůtě tří pracovních dnů pro tento orgán závazné stanovisko, zda přerušení řízení považuje za důvodné a jaká byla v konkrétním případě přijata opatření, nebo že výrobek lze uvolnit do oběhu.".

ČÁST SEDMÁ

Změna veterinárního zákona

§ 18

Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 154/2000 Sb., se mění takto:

1. V § 10 odst. 1 písm. a) se na konci textu doplňují tato slova: "a spongiformní encefalopatie skotu (BSE)".

2. V § 10 odst. 1 písm. b) se slova "spongiformní encefalopatie skotu (BSE)" zrušují.

3. V § 67 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.

4. V § 68 odst. 1 a 2 se slova "50 %" zrušují.

5. V § 68 odstavec 3 zní:

"(3) Odškodnění se snižuje o 20 % ceny zvířete, bylo-li zvíře nutně poraženo, utraceno nebo uhynulo-li v důsledku nebezpečné nákazy, pro kterou se doporučuje ochranné očkování a chovatel nevyužil této možnosti.".

ČÁST OSMÁ

ÚČINNOST

§ 19

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2001, s výjimkou § 9 až 12, které nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

¹) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES o všeobecné bezpečnosti výrobků a nařízení Rady č. 339/93/EHS o kontrolách shody s pravidly bezpečnosti výrobků v případě výrobků dovážených ze třetích zemí.

²) § 2 písm. b) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

³) § 2 písm. o) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů.

⁴) § 52 odst. 3 občanského zákoníku.

⁵) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky, nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky, nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb., nařízení vlády č. 191/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 337/2001 Sb., nařízení vlády č. 286/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro, zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, vyhláška č. 26/2001 Sb., o kosmetických prostředcích, ve znění vyhlášky č. 268/2001 Sb., zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných podpůrných látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1999 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší).

⁶) Čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES.

⁷) § 4a odst. 4 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁸) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

⁹) Například § 9 a 12 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, § 10 zákona č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění zákona č. 71/2000 Sb.Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., ve znění nařízení vlády č. 292/2000 Sb.

¹¹) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹²) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹³) § 128 až 132 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů.