452
ZÁKON
ze dne 29. listopadu 2001
o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
(1) Zákon upravuje podmínky, za nichž lze získat v České republice ochranu označení původu, popřípadě zeměpisného označení pro zboží, jakož i právní účinky této ochrany.
(2) Zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující ochranu zeměpisných označení a označení původu1)
a) pravomoci správních orgánů k činnostem, které podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vykonává členský stát,
b) vnitrostátní postup při podávání žádostí o zápis označení původu či zeměpisného označení pro zboží pocházející z České republiky, popřípadě i ze zeměpisné oblasti, která se zčásti nachází na území České republiky (dále jen „přeshraniční zeměpisná oblast“), v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie,
c) vnitrostátní postup při změnách specifikace v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie,
d) vnitrostátní postup při podávání žádostí o zrušení zápisu označení původu či zeměpisného označení v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí:
a) označením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení;
b) zeměpisným označením název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území;
c) zbožím jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli; za zboží podle tohoto zákona se považují i služby;
d) obecným názvem druhu zboží označení, které se stalo pro takovéto zboží běžným názvem, přestože se vztahuje k území, kde bylo toto zboží původně vyrobeno nebo uvedeno na trh.
§ 3
Označení původu a zeměpisné označení se s výjimkou označení původu a zeměpisného označení pro zboží, kterému je poskytována ochrana výlučně podle přímo použitelných předpisů Evropské unie1) (dále jen „výlučná unijní ochrana“), zapisuje do rejstříku označení původu a zeměpisných označení (dále jen "rejstřík"), který vede Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad").
§ 4
(1) Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsáno takové označení, jehož doslovné znění sice pravdivě označuje území, ze kterého zboží pochází, přesto je však způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že zboží pochází z jiného území.
(2) Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsán obecný název druhu zboží, a to bez ohledu na to, zda zboží pochází z takto vymezeného území.
(3) Jako označení původu či zeměpisné označení nemůže být pro shodné zboží zapsáno označení shodné s již chráněným označením původu, zeměpisným označením, všeobecně známou známkou či zapsanou ochrannou známkou nebo označení shodné s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, které by v důsledku této shody mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží.
HLAVA II
§ 5
(1) O zápis označení původu do rejstříku pro zboží vyrobené, zpracované nebo připravené na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a) může u Úřadu požádat právnická osoba sdružující výrobce nebo zpracovatele takového zboží nebo společník nebo společníci společnosti vzniklé sdružením výrobců nebo zpracovatelů takového zboží1b). O zápis označení původu může požádat i jednotlivá fyzická nebo právnická osoba, prokáže-li, že je jediným výrobcem nebo zpracovatelem zboží na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a), který chce žádost podat.
(2) Žadatel podle odstavce 1 v žádosti o zápis označení původu do rejstříku (dále jen "žádost") kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu uvede
a) znění označení původu;
b) zeměpisné vymezení území, na němž probíhá výroba, zpracování a příprava zboží;
c) označení provozovny, která zboží opatřované označením původu vyrábí, zpracovává a připravuje v místě, jehož zeměpisný název je částí označení původu;
d) výčet zboží, jehož se má označení původu týkat;
e) popis vlastností nebo kvalitativních znaků zboží, které jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím.
(3) K žádosti žadatel přiloží výpis z evidence vedené orgánem státní správy příslušným podle území, v němž probíhá výroba, zpracování a příprava zboží, pokud osvědčuje, že provozovna žadatele podle odstavce 2 písm. c) je umístěna v daném území nebo že žadatel zboží podle odstavce 2 písm. e) vyrábí nebo zpracovává. To neplatí, pokud je tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy.
(4) Žadatel o zápis označení původu do rejstříku, který nemá místo trvalého pobytu ani sídlo v České republice a má označení původu chráněno podle práva platného v zemi původu zboží, může nahradit doklad vyžadovaný podle odstavce 3 osvědčením o ochraně označení původu podle práva platného v tomto státě.
§ 7
(1) Úřad přezkoumá, zda označení původu uvedené v žádosti splňuje podmínky pro zápis do rejstříku a zda žádost má náležitosti podle § 5.
(2) Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, nesmí být lhůta pro odstranění nedostatků kratší než 2 měsíce.
(3) Je-li označení původu vyloučeno ze zápisu podle § 4 nebo nesplňuje-li označení původu podmínky zápisu stanovené tímto zákonem, Úřad žádost zamítne.
(4) Obsahuje-li žádost o zápis označení původu do rejstříku potřebné náležitosti a není-li žádost zamítnuta podle odstavce 3, Úřad označení původu zapíše do rejstříku a zápis oznámí ve Věstníku vydávaném Úřadem (dále jen "Věstník"). O zápisu vydá žadateli osvědčení.
HLAVA III
§ 8
(1) Ochrana označení původu vzniká dnem zápisu do rejstříku. Doba ochrany označení původu není časově omezena.
(2) Zapsané označení původu je oprávněn užívat, zejména umisťovat na zboží, jehož se označení původu týká, každý, kdo vyrábí, zpracovává a připravuje zboží s odpovídající kvalitou či vlastnostmi na vymezeném území.
(3) Na zapsané označení původu nelze poskytovat licenci.
(4) Zapsané označení původu nesmí být poskytnuto jako zástava.
§ 11
(1) Úřad zruší zápis označení původu, zjistí-li na základě návrhu dotčené osoby nebo z vlastního podnětu, že
a) označení původu bylo zapsáno, aniž vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem; v tomto případě se na označení původu hledí, jako by nebylo zapsáno;
b) podmínky stanovené pro zápis označení původu odpadly.
(2) V rozhodnutí z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) uvede Úřad den, k němuž se zrušuje zápis označení původu.
(3) Zrušení zápisu označení původu zapíše Úřad do rejstříku a oznámí ve Věstníku.
HLAVA IV
§ 12
Pro náležitosti žádosti o zápis zeměpisného označení do rejstříku, pro řízení o žádosti o zápis zeměpisného označení, pro zápis změn týkajících se zapsaného zeměpisného označení, pro účinky zápisu zeměpisného označení, změny zápisu zeměpisného označení a jeho zrušení se obdobně použijí ustanovení týkající se označení původu.
HLAVA V
§ 13
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení podle tohoto zákona správní řád s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,4) o možnosti volby několika společných zmocněnců,4a) o lhůtách pro vydání rozhodnutí9) a z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu.4b)
(2) Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu4c).
§ 14
(1) Osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo, musí být v řízení o žádosti o zápis označení původu, popřípadě zeměpisného označení zastoupeny advokátem nebo patentovým zástupcem podle zvláštních právních předpisů.5)
(2) Odstavec 1 se nevztahuje na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. Dále se nevztahuje na právnické osoby, které mají svou správu nebo sídlo na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a jsou usazeny na území České republiky nebo poskytují služby na území České republiky. V případě, že tyto osoby nemají na území České republiky sídlo nebo místo pobytu, musí pro řízení před Úřadem uvést adresu pro doručování v České republice.
§ 15
(1) Rejstřík je veřejný a každý má právo do něj nahlížet.
(2) Do rejstříku Úřad zapisuje tyto rozhodné údaje o označení původu a zeměpisném označení:
a) číslo zápisu označení původu, popřípadě zeměpisného označení a datum zápisu do rejstříku;
b) znění označení původu, popřípadě znění zeměpisného označení;
c) datum podání žádosti o zápis označení původu, popřípadě zeměpisného označení;
d) zeměpisné vymezení území, na němž probíhá výroba nebo zpracování anebo příprava zboží;
e) název, popřípadě obchodní firmu a sídlo nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě i jeho zástupce;
f) adresu provozovny, která zboží opatřované označením původu, popřípadě zeměpisným označením vyrábí nebo zpracovává anebo připravuje v místě, jehož zeměpisný název tvoří označení původu nebo zeměpisné označení;
g) zboží, jehož se označení původu, popřípadě zeměpisné označení týká, včetně vymezení kvality a znaků pro zboží charakteristických;
h) zrušení zápisu označení původu, popřípadě zeměpisného označení.
(3) Do rejstříku lze zapsat i jiné údaje důležité pro označení původu a pro zeměpisné označení.
(4) Ve Věstníku Úřad oznamuje zápis označení původu, popřípadě zeměpisného označení do rejstříku, jeho zrušení a jiné důležité skutečnosti, které se označení původu, popřípadě zeměpisného označení týkají.
(5) Na žádost po provedeném ověření předložených údajů se do rejstříku zapíšou změny, ke kterým došlo po zápisu označení původu, popřípadě zeměpisného označení.
(6) Na žádost vydá Úřad výpis z rejstříku každému, kdo o to požádá. Výpis z rejstříku obsahuje údaje platné ke dni vystavení výpisu z rejstříku.
HLAVA VI
§ 16
(1) Osoby, které mají místo pobytu nebo sídlo v České republice, mohou požádat prostřednictvím Úřadu o mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení podle mezinárodní smlouvy6).
(2) Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původu nebo zeměpisné označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad předá žádost k dalšímu postupu Evropské komisi (dále jen „Komise“).
(3) Je-li předmětem žádosti podle odstavce 1 označení původu nebo zeměpisné označení, kterému není poskytována výlučná unijní ochrana, Úřad požádá Komisi o stanovisko k podání žádosti o mezinárodní zápis podle mezinárodní smlouvy. Bude-li stanovisko Komise k podání žádosti nesouhlasné, Úřad řízení o takové žádosti zastaví. V případě, že stanovisko Komise bude souhlasné, Úřad podá žádost Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“).
(4) Žadatel o mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení je povinen za úkony zaplatit rovněž poplatky stanovené podle mezinárodní smlouvy; výši poplatků stanovených mezinárodní smlouvou oznámí Úřad ve Věstníku.
§ 17
(1) Mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení se žádostí o ochranu v České republice má tytéž účinky jako zápis označení původu nebo zeměpisného označení do rejstříku vedeného Úřadem.
(2) Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků mezinárodního zápisu označení původu nebo zeměpisného označení na území České republiky
a) na základě odůvodněné výhrady uplatněné ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění v rejstříku Mezinárodního úřadu podle Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, nebo
b) v případě, že toto označení nesplňuje podmínky stanovené pro zápis.
(3) Jestliže byla mezinárodně zapsanému označení původu nebo zeměpisnému označení odmítnuta ochrana pro území České republiky, hledí se na ně tak, jako by v České republice nebylo zapsáno.
(4) Úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu nemožnost poskytnutí ochrany na území České republiky, pokud se žádost týká označení původu nebo zeměpisného označení, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany.
HLAVA VII
§ 18
Orgány České republiky, které plní úkoly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, jsou Úřad a Ministerstvo zemědělství, s výjimkou činností, které provádějí kontrolní orgány stanovené v § 19 odst. 2.
Žádost o zápis označení původu a zeměpisného označení
§ 19
(1) Žádost o zápis označení původu či zeměpisného označení, kterému je poskytována výlučná unijní ochrana pro zboží pocházející z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti (dále jen „žádost o unijní zápis“), pokud označení původu či zeměpisného označení je v České republice užíváno v souvislosti s tímto zbožím, se podává u Úřadu.
(2) K žádosti o unijní zápis musí být přiloženy doklady vyžadované přímo použitelným předpisem Evropské unie a závazný podklad kontrolního orgánu oprávněného ke kontrole specifikace, kterým je v rozsahu své působnosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský3).
(3) Nejsou-li k žádosti o unijní zápis přiloženy doklady podle odstavce 2, vyzve Úřad žadatele, aby ve lhůtě 2 měsíců nedostatky odstranil.
(4) Úřad požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k žádosti o unijní zápis, zda označení původu či zeměpisné označení, jehož zápis je požadován, neobsahuje název, který zdruhověl, název odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, nebo název homonymní. K tomu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů. Pokud se Ministerstvo zemědělství ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že k podané žádosti nemá připomínky.
(5) Pokud se žádost o unijní zápis týká názvu označujícího zeměpisnou oblast, která zasahuje také území jiného členského státu Evropské unie, mají fyzické nebo právnické osoby usazené nebo fyzické osoby s bydlištěm na území tohoto státu v řízení před Úřadem stejná práva jako fyzické nebo právnické osoby usazené nebo fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky.
§ 20
Žádost o unijní zápis, která má náležitosti a jsou k ní přiloženy doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tohoto zákona a pokud označení původu či zeměpisné označení v ní uvedené není vyloučeno ze zápisu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, Úřad
a) zveřejní s uvedením základních údajů vyžadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie o podané žádosti ve Věstníku a s oznámením, že každá fyzická nebo právnická osoba usazená nebo fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky s oprávněným zájmem může vznést u Úřadu proti žádosti o unijní zápis námitky, a
b) vyloží po dobu 3 měsíců k veřejnému nahlížení.
Námitky
§ 21
(1) Námitky se podávají písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění žádosti o unijní zápis ve Věstníku podle § 20. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být označeny důkazy, že označení původu či zeměpisné označení, jehož zápis je požadován, nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí. Úřad informuje o podaných námitkách Ministerstvo zemědělství.
(2) Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne.
(3) Podané námitky, které jsou v souladu s odstavcem 1, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich doručení, popřípadě od právní moci rozhodnutí o jejich přípustnosti žadateli k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že námitka byla vzata zpět.
(4) Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 3 rozpor odstranit, Úřad v případě, že se námitky týkají skutečností uvedených v § 19 odst. 4, požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k důvodnosti námitek. K tomu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů. Úřad o námitkách rozhodne poté, co obdrží vyjádření Ministerstva zemědělství, nebo poté, co lhůta k vyjádření marně uplyne. Pokud se Ministerstvo zemědělství ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že k podané žádosti nemá připomínky.
(5) V případě, že se námitky týkají specifikace zboží, například souvislosti mezi zbožím a zeměpisným prostředím, odkud zboží pochází, požádá Úřad kontrolní orgán o vydání závazného podkladu pro účely postoupení žádosti o unijní zápis.
(6) Kontrolní orgán je povinen vydat závazný podklad podle odstavce 5 do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o unijní zápis.
(7) Jestliže námitky podané proti žádosti o unijní zápis jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie důvodné, Úřad žádost o unijní zápis zamítne a k dalšímu řízení Komisi ji nepostoupí.
§ 21a
Dojde-li v průběhu řízení k podstatným změnám ve specifikaci zboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, Úřad provede nové zveřejnění žádosti podle § 20 a umožní uplatnit námitky podle § 21.
§ 22
Rozhodnutí o postoupení žádosti o unijní zápis Úřad doručí veřejnou vyhláškou7).
§ 22a
(1) Žádost o změnu specifikace zboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, se podává Úřadu. K žádosti musí být přiloženy doklady podle § 19 odst. 2.
(2) Úřad změnu specifikace vyloží po dobu 3 měsíců k veřejnému nahlížení a žádost o změnu specifikace zveřejní ve Věstníku s oznámením, že námitky proti změně specifikace může namítající podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne tohoto zveřejnění. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být označeny důkazy, že změněná specifikace nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí. Pro nové zveřejnění se použije § 21a obdobně.
(3) Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne.
(4) Podané námitky, které jsou v souladu s odstavcem 2, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich doručení, popřípadě od právní moci rozhodnutí o přípustnosti námitek držiteli unijního označení původu či zeměpisného označení k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že námitka byla vzata zpět.
(5) Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 4 rozpor odstranit, Úřad o námitkách rozhodne na základě závazného podkladu kontrolního orgánu stanoveného v § 19 odst. 2 o splnění podmínek pro změnu specifikace stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, který jej vydá do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o změnu specifikace.
(6) Jestliže námitky podané proti žádosti o změnu specifikace jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie důvodné, Úřad žádost o změnu specifikace zamítne a k dalšímu řízení Komisi ji nepostoupí.
(7) Rozhodnutí o postoupení žádosti o změnu specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7).
§ 22b
(1) Žádost o zrušení zápisu označení zboží pocházejícího z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, se podává Úřadu.
(2) Úřad žádost podle odstavce 1 zveřejní ve Věstníku s oznámením, že námitky proti žádosti o zrušení unijního zápisu může vznést každý, kdo prokáže oprávněný zájem, ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění žádosti. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být doloženy důkazy, z nichž vyplývá, že zapsané označení splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí.
(3) Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne.
(4) Žádost o zrušení unijního zápisu včetně podaných námitek, které jsou v souladu s odstavcem 2, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení námitek, popřípadě od právní moci rozhodnutí o přípustnosti námitek držiteli unijního označení původu či zeměpisného označení k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s žadatelem o zrušení unijního zápisu a s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem, tuzemským držitelem unijního označení původu či zeměpisného označení a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že žádost byla vzata zpět.
(5) Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 4 rozpor odstranit a důvod zrušení unijního zápisu spočívá ve specifikaci zboží, například souvislosti mezi zbožím a zeměpisným prostředím, odkud zboží pochází, požádá Úřad kontrolní orgán o vydání závazného podkladu o splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(6) Kontrolní orgán vydá závazný podklad podle odstavce 5 do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o zrušení unijního zápisu.
(7) Pokud označení původu či zeměpisné označení nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, Úřad postoupí žádost o zrušení unijního zápisu Komisi k dalšímu řízení. V opačném případě žádost zamítne.
(8) Rozhodnutí o postoupení žádosti o zrušení unijního zápisu Úřad doručí veřejnou vyhláškou7).
§ 22c
Mají-li být prostřednictvím Úřadu uplatněny v řízení před Komisí námitky proti žádosti o unijní zápis, proti žádosti o jeho zrušení nebo proti žádosti o změnu specifikace zboží pocházejícího z jiného státu, podávají se Úřadu nejpozději 1 měsíc před skončením lhůty stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie8).
§ 22d
(1) Pro řízení o změně specifikace se použije ustanovení § 22a odst. 1 až 6 obdobně.
(2) Rozhodnutí o změně specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7).
(3) Pravomocné rozhodnutí o změně specifikace Úřad oznámí Komisi. Pokud Komise rozhodnutí Úřadu o změně specifikace zruší, Úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí10).
§ 22e
(1) Pro řízení o dočasné změně specifikace se obdobně použije ustanovení § 22a odst. 1 až 6 s tím, že lhůta stanovená v § 22a odst. 2 pro vyložení změny specifikace a lhůty pro podání námitek činí 1 měsíc.
(2) Součástí žádosti musí být i doklady o důvodnosti změny podle hygienických a rostlinolékařských opatření nebo související s přírodními katastrofami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11).
(3) Rozhodnutí o dočasné změně specifikace musí obsahovat dobu, po kterou má dočasná změna účinky. Rozhodnutí o změně specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou7).
(4) Pravomocné rozhodnutí o dočasné změně specifikace Úřad oznámí Komisi.
HLAVA VIII
§ 23
(1) Zapsaná označení původu či zeměpisná označení jsou chráněna proti
a) jakémukoliv přímému či nepřímému obchodnímu užití zapsaného označení původu či zeměpisného označení na zboží, na něž se zápis nevztahuje, pokud je toto zboží srovnatelné se zbožím zapsaným pod tímto označením nebo pokud užívání tohoto označení těží z dobré pověsti chráněného označení původu či zeměpisného označení;
b) jakémukoliv zneužití, napodobení nebo připomínání, i když je skutečný původ zboží uveden nebo je chráněné označení původu či zeměpisné označení přeloženo nebo doprovázeno výrazy jako "druh", "typ", "metoda", "na způsob", "napodobeno" nebo podobným výrazem;
c) jakémukoliv jinému lživému nebo klamavému údaji o zeměpisném původu, povaze nebo základních vlastnostech zboží uvedených na vnitřním či vnějším obalu, reklamních materiálech nebo dokumentech týkajících se příslušného zboží, jakož i proti použití přepravních obalů způsobilých vyvolat nepravdivý dojem o jeho původu;
d) všemu ostatnímu jednání, které by mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží.
(2) Zapsané označení původu či zeměpisné označení se nemůže stát druhovým označením zboží; pokud vlastní zapsané označení původu či zeměpisné označení zahrnuje i název zboží, který je považován za druhový, není užití tohoto druhového názvu na odpovídajícím zboží porušením odstavce 1 písm. a) nebo b).
§ 24
Každý se může u příslušného soudu domáhat, aby bylo zakázáno užívat zapsané označení původu či zeměpisné označení pro srovnatelné zboží, které nesplňuje podmínky pro užívání označení původu či zeměpisného označení, a aby zboží označené způsobem, jímž došlo k ohrožení nebo porušení práv ze zapsaného označení původu, popřípadě zeměpisného označení, bylo staženo z trhu.
HLAVA IX
§ 25
(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nestanoví něco jiného.
(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce, nestanoví něco jiného.
(2) Výrobky, jimž byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přiznána ochrana označení původu podle dosavadních předpisů, požívají ochrany označení původu podle tohoto zákona.
(3) Řízení o přihláškách označení původu výrobků, která neskončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona s tím, že přihlašovatel je povinen na výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě uvést svou přihlášku do souladu s požadavky, které klade tento zákon na žádost o zápis označení původu do rejstříku.
(4) Vztahy z označení původu výrobků zapsaných do rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku.
§ 27
Zrušují se:
1. Zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků.
2. Vyhláška č. 160/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu výrobků.
ČÁST DRUHÁ
§ 28
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., se mění takto:
V § 2 odst. 1 písm. r) se na konci bodu 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 4, který včetně poznámky pod čarou č. 4f) zní:
"4. výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení.4f)
4f) Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele.".
ČÁST TŘETÍ
§ 29
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002, s výjimkou ustanovení § 18 až 22, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 215/2022 Sb. Čl. II
1. Požádá-li osoba, která má podle dosavadních právních předpisů zapsáno v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví (dále jen „rejstřík“) označení původu nebo zeměpisné označení pro zboží pocházející z České republiky, popřípadě z přeshraniční zeměpisné oblasti, jemuž je poskytována ochrana výlučně podle přímo použitelných předpisů Evropské unie (dále jen „výlučná unijní ochrana“), o unijní zápis do 14. září 2022, vstupuje výlučná unijní ochrana v účinnost jejím poskytnutím namísto ochrany poskytnuté v České republice podle dosavadních právních předpisů. Pro náležitosti žádosti se použije § 19 odst. 2 zákona č. 452/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, obdobně.
2. Není-li na žádost podle bodu 1 poskytnuta označení původu a zeměpisnému označení výlučná unijní ochrana, zápis do rejstříku zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu Evropské unie.
3. Zápis označení původu nebo zeměpisného označení v rejstříku pro zboží, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany, pro které nebyla podána žádost podle bodu 1, zaniká uplynutím dne 14. září 2022.
4. Zápis označení původu v rejstříku, kterému byla poskytnuta ochrana podle Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu pro zboží, které spadá do oblasti výlučné unijní ochrany, pro které nebyla podána žádost podle bodu 1, zaniká uplynutím dne 14. září 2022.
5. Žádost o mezinárodní zápis označení původu nebo zeměpisného označení podle Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, které je chráněno podle Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu a kterému byla poskytnuta výlučná unijní ochrana namísto ochrany poskytnuté v České republice podle dosavadních právních předpisů, lze podat do 14. září 2022.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů Unie pro chráněná označení původu, chráněná zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality a o některá pravidla pro původ, procesní pravidla a další přechodná pravidla.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1235 ze dne 12. května 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 o pravidla týkající se žádostí o zápis zeměpisných označení lihovin, změn specifikace produktu, zrušení zápisu a rejstříku.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1236 ze dne 12. května 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787, pokud jde o žádosti o zápis zeměpisných označení lihovin, námitkové řízení, změny specifikace výrobku, zrušení zápisu, používání symbolu a kontrolu.
1b) Například § 214 a násl. občanského zákoníku, § 2716 a násl. občanského zákoníku.
3) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.
4) § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.
4a) § 35 odst. 3 správního řádu.
4b) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu.
4c) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.
6) Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958 revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, vyhlášená pod č. 67/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 79/1985 Sb.
Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních.
7) § 25 správního řádu.
8) Čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012.
Čl. 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Čl. 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787.
9) § 71 odst. 3 správního řádu.
10) § 101 písm. e) správního řádu.
11) Čl. 6 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 664/2014.
Čl. 31 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787.
Čl. 53 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012.