Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele - znění od 25. 07. 2017 (úplné znění)

452

ZÁKON

ze dne 29. listopadu 2001

o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OCHRANA OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Zákon upravuje podmínky, za nichž lze získat v České republice ochranu označení původu, popřípadě zeměpisného označení pro zboží, jakož i právní účinky této ochrany.

(2) Zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie upravující ochranu zeměpisných označení a označení původu¹)

a) pravomoci správních orgánů k činnostem, které podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vykonává členský stát,

b) vnitrostátní postup při podávání žádostí o zápis označení původu či zeměpisného označení výrobků s původem v České republice, popřípadě i v zeměpisné oblasti, která se zčásti nachází na území České republiky (dále jen „přeshraniční zeměpisná oblast“), v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie,

c) vnitrostátní postup při změnách specifikace v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie,

d) vnitrostátní postup při změně zápisu označení původu vín na zeměpisné označení vín v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie,

e) vnitrostátní postup při podávání žádostí o zrušení zápisu označení původu či zeměpisného označení v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) označením původu název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle tohoto ustanovení;

b) zeměpisným označením název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území;

c) zbožím jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli; za zboží podle tohoto zákona se považují i služby;

d) obecným názvem druhu zboží označení, které se stalo pro takovéto zboží běžným názvem, přestože se vztahuje k území, kde bylo toto zboží původně vyrobeno nebo uvedeno na trh.

§ 3

Označení původu a zeměpisné označení se zapisuje do rejstříku označení původu a zeměpisných označení (dále jen "rejstřík"), který vede Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad").

§ 4

Výluky ze zápisu

(1) Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsáno takové označení, jehož doslovné znění sice pravdivě označuje území, ze kterého zboží pochází, přesto je však způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že zboží pochází z jiného území.

(2) Je-li žadatelem o zápis označení původu nebo zeměpisného označení do rejstříku pro víno zajištěn takový způsob užívání těchto označení, který není způsobilý vyvolat mylnou domněnku o skutečném původu zboží, mohou být při zachování zásady rovného postavení výrobců na trhu zapsána do rejstříku dvě nebo více označení původu nebo zeměpisných označení, která obsahují stejně psané nebo stejně znějící (homonymní) názvy míst.

(3) Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsán obecný název druhu zboží, a to bez ohledu na to, zda zboží pochází z takto vymezeného území.

(4) Jako označení původu či zeměpisné označení nemůže být pro shodné zboží s výjimkou stanovenou v odstavci 2 zapsáno označení shodné s již chráněným označením původu, zeměpisným označením, všeobecně známou známkou či zapsanou ochrannou známkou nebo označení shodné s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, které by v důsledku této shody mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží.

HLAVA II

OZNAČENÍ PŮVODU

§ 5

Žádost o zápis označení původu

(1) O zápis označení původu do rejstříku může požádat u Úřadu sdružení^1b) výrobců nebo zpracovatelů (dále jen "sdružení") pro zboží vyrobené nebo zpracované anebo připravené na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a). Jednotlivá fyzická nebo právnická osoba může o zápis označení původu do rejstříku požádat, jestliže v době podání žádosti jako jediná vyrábí, zpracovává a připravuje zboží na území a za podmínek vymezených v § 2 písm. a).

(2) Pokud žadatelem podle odstavce 1 je sdružení, které nemá právní subjektivitu, musí k řízení podle tohoto zákona zmocnit jednoho z účastníků sdružení.

(3) Žadatel podle odstavce 1 v žádosti o zápis označení původu do rejstříku (dále jen "žádost") uvede

a) znění označení původu;

b) název, popřípadě obchodní firmu a sídlo nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě i jeho zástupce;

c) zeměpisné vymezení území, na němž probíhá výroba, zpracování a příprava zboží;

d) označení provozovny, která zboží opatřované označením původu vyrábí, zpracovává a připravuje v místě, jehož zeměpisný název je částí označení původu;

e) výčet zboží, jehož se má označení původu týkat;

f) popis vlastností nebo kvalitativních znaků zboží, které jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím.

(4) K žádosti žadatel přiloží výpis z evidence vedené orgánem státní správy²) příslušným podle území, v němž probíhá výroba, zpracování a příprava zboží, pokud osvědčuje, že provozovna žadatele podle odstavce 3 písm. d) je umístěna v daném území nebo že žadatel zboží podle odstavce 3 písm. f) vyrábí nebo zpracovává.

(5) Má-li být označení původu zapsáno pro zemědělské výrobky nebo potraviny, které jsou určené pro lidskou výživu, a zemědělské výrobky neurčené pro lidskou výživu, jejichž seznamy stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou, (dále jen "zemědělské výrobky a potraviny"), musí být žádost doložena specifikací podle § 6, která stanoví jeho charakteristické vlastnosti a vymezí zvláštnosti zeměpisného prostředí.

(6) Splňuje-li další výrobce, popřípadě zpracovatel podmínky stanovené zákonem pro zápis označení původu do rejstříku a podmínky členství ve sdružení, které nesmějí být diskriminační ani nesmějí být v rozporu s právně závaznými pravidly hospodářské soutěže, má právo na přijetí za člena sdružení. Sdružení je povinno vydat na žádost členům osvědčení o členství.

(7) Žadatel o zápis označení původu do rejstříku, který nemá místo trvalého pobytu ani sídlo v České republice a má označení původu chráněno podle práva platného v zemi původu zboží, může nahradit doklad vyžadovaný podle odstavce 4 osvědčením o ochraně označení původu podle práva platného v tomto státě.

§ 6

Specifikace

Specifikace musí obsahovat

a) název zemědělského výrobku nebo potraviny, včetně znění označení původu;

b) popis zemědělského výrobku nebo potraviny, včetně případné suroviny, a popis základních fyzikálních, chemických, mikrobiologických anebo organoleptických vlastností zemědělského výrobku nebo potraviny;

c) zeměpisné vymezení území, popřípadě údaje, které svědčí o splnění požadavku podle § 2 písm. a) věty za středníkem;

d) údaje prokazující že zemědělský výrobek nebo potravina pochází z vymezeného území;

e) popis způsobu získání zemědělského výrobku nebo potraviny, popřípadě popis hodnověrných a neměnných místních způsobů jejich získávání;

f) údaje potvrzující souvislost mezi kvalitou, vlastnostmi nebo znaky zemědělského výrobku nebo potraviny a zeměpisným původem ve smyslu § 2 písm. a).

§ 7

Řízení o žádosti

(1) Úřad přezkoumá, zda označení původu uvedené v žádosti splňuje podmínky pro zápis do rejstříku a zda žádost má náležitosti podle § 5.

(2) Nemá-li žádost některou z náležitostí podle § 5, vyzve Úřad žadatele, aby žádost doplnil, stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce, a upozorní jej, že jinak řízení zastaví.

(3) Je-li označení původu vyloučeno ze zápisu podle § 4 nebo nesplňuje-li označení původu podmínky zápisu stanovené tímto zákonem, Úřad žádost zamítne.

(4) Obsahuje-li žádost o zápis označení původu do rejstříku potřebné náležitosti a není-li žádost zamítnuta podle odstavce 3, Úřad označení původu zapíše do rejstříku a zápis oznámí ve Věstníku vydávaném Úřadem (dále jen "Věstník"). O zápisu vydá žadateli osvědčení.

(5) Má-li být označení původu zapsáno do rejstříku pro zemědělský výrobek či potravinu, může Úřad v odůvodněných případech žadatele vyzvat, aby nálezem kontrolního orgánu doložil, že zemědělský výrobek či potravina splňuje náležitosti specifikace stanovené podle § 6. K předložení nálezu kontrolního orgánu stanoví Úřad žadateli přiměřenou lhůtu a upozorní jej, že nebude-li nález kontrolního orgánu v této lhůtě Úřadu předložen, bude řízení zastaveno.

HLAVA III

ZÁPIS OZNAČENÍ PŮVODU

§ 8

Účinky zápisu označení původu do rejstříku

(1) Ochrana označení původu vzniká dnem zápisu do rejstříku. Doba ochrany označení původu není časově omezena.

(2) Zapsané označení původu je oprávněn užívat, zejména umisťovat na zboží, jehož se označení původu týká, každý, kdo vyrábí, zpracovává a připravuje zboží s odpovídající kvalitou či vlastnostmi na vymezeném území; v případě zemědělských výrobků či potravin uvedených ve vyhlášce podle § 26 je podmínkou užití označení původu na tomto zboží, které pochází z vymezeného území, rovněž dodržení specifikace stanovené podle § 6.

(3) Na zapsané označení původu nelze poskytovat licenci.

(4) Zapsané označení původu nesmí být poskytnuto jako zástava.

§ 9

Zápis změn specifikace

Žadatel o zápis označení původu může u Úřadu požádat o změnu specifikace, zejména se zřetelem k vývoji v oblasti vědeckých a technických znalostí nebo z důvodu nového vymezení území.

§ 10

Kontrola specifikace

(1) Orgánem, kterému přísluší kontrola specifikace podle tohoto zákona, je v rozsahu své působnosti Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský³).

(2) Kontrolní orgán podle odstavce 1 vydává závazné nálezy nebo posudky anebo osvědčení důležité pro zápis označení původu do rejstříku. K žádosti o změnu specifikace zemědělského výrobku nebo potraviny, k návrhu na zrušení zápisu označení původu zemědělského výrobku nebo potraviny (§ 11), popřípadě k žádosti o zápis označení původu zemědělského výrobku nebo potraviny do rejstříku je žadatel, popřípadě navrhovatel povinen předložit nález kontrolního orgánu.

(3) Každý může žádat kontrolní orgán podle odstavce 1 o vydání závazného nálezu nebo posudku anebo osvědčení důležitých pro uplatnění či obranu jeho práva. Kontrolní orgán je povinen požadovaný nález nebo posudek anebo osvědčení vydat bez zbytečného odkladu.

(4) Zjistí-li kontrolní orgán při provádění kontrolní činnosti nedostatky, je oprávněn vyžadovat jejich odstranění a uložit, popřípadě navrhnout opatření k jejich odstranění, včetně kontroly plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

(5) Výsledky kontroly, kterou provedl zahraniční kontrolní orgán, budou v řízení před Úřadem brány v úvahu na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vzájemnosti. Předseda Úřadu může v jednotlivém případě rozhodnout, že nález zahraničního kontrolního orgánu bude brán v úvahu i při nesplnění podmínek podle věty první.

§ 11

Zrušení zápisu označení původu

(1) Úřad zruší zápis označení původu, zjistí-li na základě návrhu dotčené osoby nebo příslušného kontrolního orgánu anebo z vlastního podnětu, že

a) označení původu bylo zapsáno, aniž vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem; v tomto případě se na označení původu hledí, jako by nebylo zapsáno;

b) podmínky stanovené pro zápis označení původu odpadly;

c) výrobek, pro nějž je označení původu zapsáno, podle nálezu příslušného kontrolního orgánu nesplňuje požadavky stanovené specifikací na zemědělský výrobek nebo potravinu a tyto požadavky nebyly splněny ani dodatečně ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.

(2) Zápis označení původu v případě podle odstavce 1 písm. c) nelze zrušit, jestliže se na trhu vyskytuje zboží, které splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

(3) V rozhodnutí z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. b) nebo c) uvede Úřad den, k němuž se zrušuje zápis označení původu.

(4) Zrušení zápisu označení původu zapíše Úřad do rejstříku a oznámí ve Věstníku.

HLAVA IV

ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

§ 12

Zeměpisné označení

Pro náležitosti žádosti o zápis zeměpisného označení do rejstříku, pro řízení o žádosti o zápis zeměpisného označení, pro zápis změn týkajících se zapsaného zeměpisného označení, pro obsah a kontrolu specifikace zemědělského výrobku nebo potraviny, pro účinky zápisu zeměpisného označení, změny zápisu zeměpisného označení a jeho zrušení se obdobně použijí ustanovení týkající se označení původu.

HLAVA V

USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ

§ 13

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro řízení podle tohoto zákona správní řád s výjimkou ustanovení o ověřování plných mocí pro neurčitý počet řízení,⁴) o možnosti volby několika společných zmocněnců,^4a) a z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení o složení rozkladové komise a o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu.^4b)

(2) Proti pravomocnému rozhodnutí Úřadu je přípustná žaloba proti rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu^4c).

§ 13a

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

(1) Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

c) datum narození,

d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

g) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

c) datum narození,

d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 14

Osoby, které nemají na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo, musí být v řízení o žádosti o zápis označení původu, popřípadě zeměpisného označení zastoupeny advokátem nebo patentovým zástupcem podle zvláštních právních předpisů.⁵)

§ 15

Rejstřík a Věstník

(1) Rejstřík je veřejný a každý má právo do něj nahlížet.

(2) Do rejstříku Úřad zapisuje tyto rozhodné údaje o označení původu a zeměpisném označení:

a) číslo zápisu označení původu, popřípadě zeměpisného označení a datum zápisu do rejstříku;

b) znění označení původu, popřípadě znění zeměpisného označení;

c) datum podání žádosti o zápis označení původu, popřípadě zeměpisného označení;

d) zeměpisné vymezení území, na němž probíhá výroba nebo zpracování anebo příprava zboží;

e) název, popřípadě obchodní firmu a sídlo nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě i jeho zástupce;

f) adresu provozovny, která zboží opatřované označením původu, popřípadě zeměpisným označením vyrábí nebo zpracovává anebo připravuje v místě, jehož zeměpisný název tvoří označení původu nebo zeměpisné označení;

g) zboží, jehož se označení původu, popřípadě zeměpisné označení týká, včetně vymezení kvality a znaků pro zboží charakteristických, a je-li zbožím zemědělský výrobek nebo potravina uvedená ve vyhlášce podle § 26, její specifikace, včetně jejích případných změn;

h) zrušení zápisu označení původu, popřípadě zeměpisného označení.

(3) Do rejstříku lze zapsat i jiné údaje důležité pro označení původu a pro zeměpisné označení.

(4) Ve Věstníku Úřad oznamuje zápis označení původu, popřípadě zeměpisného označení do rejstříku, jeho zrušení a jiné důležité skutečnosti, které se označení původu, popřípadě zeměpisného označení týkají.

(5) Na žádost po provedeném ověření předložených údajů se do rejstříku zapíšou změny, ke kterým došlo po zápisu označení původu, popřípadě zeměpisného označení.

(6) Na žádost vydá Úřad výpis z rejstříku každému, kdo o to požádá. Výpis z rejstříku obsahuje údaje platné ke dni vystavení výpisu z rejstříku.

HLAVA VI

VZTAHY K ZAHRANIČÍ

§ 16

(1) Osoby, které mají trvalý pobyt nebo sídlo v České republice, mohou požádat o mezinárodní zápis označení původu podle mezinárodní smlouvy⁶) prostřednictvím Úřadu.

(2) Žadatel o mezinárodní zápis označení původu je povinen za úkony podle odstavce 1 zaplatit rovněž poplatky stanovené podle mezinárodní smlouvy; výši poplatků stanovených mezinárodní smlouvou oznámí Úřad ve Věstníku.

§ 17

(1) Mezinárodní zápis označení původu se žádostí o ochranu v České republice má tytéž účinky jako zápis označení původu do rejstříku vedeného Úřadem.

(2) Jestliže byla mezinárodně zapsanému označení původu odmítnuta ochrana pro území České republiky, hledí se na ně tak, jako by v České republice nebylo zapsáno.

HLAVA VII

PROJEDNÁNÍ A POSTOUPENÍ ŽÁDOSTÍ O ZÁPIS OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ PODLE PŘÍMO POUŽITELNÉHO PŘEDPISU EVROPSKÉ UNIE

§ 18

Orgány České republiky, které plní úkoly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, jsou Úřad a Ministerstvo zemědělství, s výjimkou činností, které provádějí kontrolní orgány stanovené v § 10 odst. 1.

Žádost o zápis označení původu a zeměpisného označení

§ 19

(1) Žádost o zápis označení původu či zeměpisného označení (dále jen „označení“) podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „žádost o komunitární zápis“) týkajícího se výrobku s původem v České republice, popřípadě v přeshraniční zeměpisné oblasti, a toto označení je v České republice užíváno v souvislosti s tímto výrobkem, se podává Úřadu.

(2) K žádosti o komunitární zápis musí být přiloženy doklady vyžadované přímo použitelným předpisem Evropské unie a závazný nález kontrolního orgánu.

(3) Nejsou-li k žádosti o komunitární zápis přiloženy doklady podle odstavce 2, vyzve Úřad žadatele, aby ve lhůtě 2 měsíců nedostatky odstranil.

(4) Úřad požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k žádosti o komunitární zápis, zda označení, jehož zápis je požadován, neobsahuje název, který zdruhověl, název odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, nebo název homonymní. K tomu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů. Pokud se Ministerstvo zemědělství ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že k podané žádosti nemá připomínky.

(5) Pokud se žádost o komunitární zápis týká názvu označujícího zeměpisnou oblast, která zasahuje také území jiného členského státu Evropské unie, mají fyzické nebo právnické osoby usazené nebo fyzické osoby s bydlištěm na území tohoto státu v řízení před Úřadem stejná práva jako fyzické nebo právnické osoby usazené nebo fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky.

§ 20

Žádost o komunitární zápis, která má náležitosti a jsou k ní přiloženy doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a tohoto zákona a pokud označení v ní uvedené není vyloučeno ze zápisu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, Úřad

a) zveřejní s uvedením základních údajů vyžadovaných přímo použitelným předpisem Evropské unie o podané žádosti ve Věstníku a s oznámením, že každá fyzická nebo právnická osoba usazená nebo fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky s oprávněným zájmem může vznést u Úřadu proti žádosti o komunitární zápis námitky, a

b) vyloží po dobu 3 měsíců k veřejnému nahlížení.

Námitky

§ 21

(1) Námitky se podávají písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění žádosti o komunitární zápis ve Věstníku podle § 20. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být označeny důkazy, že označení, jehož zápis je požadován, nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Evropskou komisí (dále jen „Komise“). Úřad informuje o podaných námitkách Ministerstvo zemědělství.

(2) Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne.

(3) Podané námitky, které jsou v souladu s odstavcem 1, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich doručení, popřípadě od právní moci rozhodnutí o jejich přípustnosti žadateli k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že námitka byla vzata zpět.

(4) Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 3 rozpor odstranit, Úřad v případě, že se námitky týkají skutečností uvedených v § 19 odst. 4, požádá Ministerstvo zemědělství o vyjádření k důvodnosti námitek. K tomu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů. Úřad o námitkách rozhodne poté, co obdrží vyjádření Ministerstva zemědělství, nebo poté, co lhůta k vyjádření marně uplyne. Pokud se Ministerstvo zemědělství ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že k podané žádosti nemá připomínky.

(5) V případě, že se námitky týkají specifikace výrobku, například souvislosti mezi výrobkem a zeměpisným prostředím, v němž má výrobek původ, požádá Úřad kontrolní orgán o vydání závazného nálezu pro účely postoupení žádosti o komunitární zápis.

(6) Kontrolní orgán je povinen podat závazný nález podle odstavce 5 do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o komunitární zápis.

(7) Jestliže námitky podané proti žádosti o komunitární zápis jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie důvodné, Úřad žádost o komunitární zápis zamítne a k dalšímu řízení Komisi ji nepostoupí.

§ 22

Rozhodnutí o postoupení žádosti o komunitární zápis Úřad doručí veřejnou vyhláškou⁷). Dnem po vyvěšení na úřední desce Úřadu se rozhodnutí považuje za doručené. Proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad.

§ 22a

Změna specifikace

(1) Žádost o změnu specifikace výrobku s původem v České republice, popřípadě v přeshraniční zeměpisné oblasti, se podává Úřadu.

(2) Úřad změnu specifikace vyloží po dobu 3 měsíců k veřejnému nahlížení a žádost o změnu specifikace zveřejní ve Věstníku s oznámením, že námitky proti změně specifikace může namítající podat ve lhůtě 3 měsíců ode dne tohoto zveřejnění. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být označeny důkazy, že změněná specifikace nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí.

(3) Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne.

(4) Podané námitky, které jsou v souladu s odstavcem 2, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne jejich doručení, popřípadě od právní moci rozhodnutí o přípustnosti námitek držiteli komunitárního označení k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že námitka byla vzata zpět.

(5) Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 4 rozpor odstranit, Úřad o námitkách rozhodne na základě závazného nálezu kontrolního orgánu o splnění podmínek pro změnu specifikace stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, který jej vydá do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o změnu specifikace.

(6) Jestliže námitky podané proti žádosti o změnu specifikace jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie důvodné, Úřad žádost o změnu specifikace zamítne a k dalšímu řízení Komisi ji nepostoupí.

(7) Rozhodnutí o postoupení žádosti o změnu specifikace Úřad doručí veřejnou vyhláškou⁷). Dnem po vyvěšení na úřední desce Úřadu se rozhodnutí považuje za doručené. Proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad. Lhůta pro podání rozkladu počíná dnem uveřejnění rozhodnutí.

§ 22b

Žádost o zrušení zápisu označení

(1) Žádost o zrušení zápisu označení výrobku s původem v České republice, popřípadě v přeshraniční zeměpisné oblasti, se podává Úřadu.

(2) Úřad žádost podle odstavce 1 zveřejní ve Věstníku s oznámením, že námitky proti žádosti o zrušení komunitárního zápisu může vznést každý, kdo prokáže oprávněný zájem, ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění žádosti. Námitky musí obsahovat důvody a musí v nich být doloženy důkazy, z nichž vyplývá, že zapsané označení splňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie pro zápis do rejstříku vedeného Komisí.

(3) Pokud namítající neprokáže, že je osobou, která má oprávněný zájem, Úřad námitky rozhodnutím zamítne.

(4) Žádost o zrušení komunitárního zápisu včetně podaných námitek, které jsou v souladu s odstavcem 2, předloží Úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení námitek, popřípadě od právní moci rozhodnutí o přípustnosti námitek držiteli komunitárního označení k vyjádření a současně jej vyzve, aby smírným jednáním s žadatelem o zrušení komunitárního zápisu a s namítajícím rozpor odstranili. K tomu Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. V případě, že mezi žadatelem, tuzemským držitelem komunitárního označení a tím, kdo uplatnil námitku, byl rozpor odstraněn, má se za to, že žádost byla vzata zpět.

(5) Nepodaří-li se jednáním podle odstavce 4 rozpor odstranit a důvod zrušení komunitárního zápisu spočívá ve specifikaci výrobku, například souvislosti mezi výrobkem a zeměpisným prostředím, v němž má výrobek původ, požádá Úřad kontrolní orgán o vydání závazného nálezu o splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

(6) Kontrolní orgán vydá závazný nález podle odstavce 5 do 2 měsíců ode dne, kdy mu Úřad předloží úplný spis žádosti o zrušení komunitárního zápisu.

(7) Pokud označení nesplňuje podmínky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, Úřad postoupí žádost o zrušení komunitárního zápisu Komisi k dalšímu řízení. V opačném případě žádost zamítne.

(8) Rozhodnutí o postoupení žádosti o zrušení komunitárního zápisu Úřad doručí veřejnou vyhláškou⁷). Dnem po vyvěšení na úřední desce Úřadu se rozhodnutí považuje za doručené. Proti tomuto rozhodnutí lze podat rozklad.

§ 22c

Námitky proti žádosti o komunitární zápis, jeho zrušení nebo změnu specifikace označení pocházejícího z jiného státu

Pokud námitky proti žádosti o komunitární zápis, proti žádosti o jeho zrušení nebo proti žádosti o změnu specifikace označení pocházejí z jiného státu a mají být uplatněny v řízení před Komisí prostřednictvím Úřadu, podávají se Úřadu nejpozději 1 měsíc před skončením lhůty⁸) stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie.

HLAVA VIII

PRÁVA ZE ZÁPISU OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ

§ 23

(1) Zapsaná označení jsou chráněna proti

a) jakémukoliv přímému či nepřímému obchodnímu užití zapsaného označení na zboží, na něž se zápis nevztahuje, pokud je toto zboží srovnatelné se zbožím zapsaným pod tímto označením nebo pokud užívání tohoto označení těží z dobré pověsti chráněného označení;

b) jakémukoliv zneužití, napodobení nebo připomínání, i když je skutečný původ zboží uveden nebo je chráněné označení přeloženo nebo doprovázeno výrazy jako "druh", "typ", "metoda", "na způsob", "napodobeno" nebo podobným výrazem;

c) jakémukoliv jinému lživému nebo klamavému údaji o zeměpisném původu, povaze nebo základních vlastnostech zboží uvedených na vnitřním či vnějším obalu, reklamních materiálech nebo dokumentech týkajících se příslušného zboží, jakož i proti použití přepravních obalů způsobilých vyvolat nepravdivý dojem o jeho původu;

d) všemu ostatnímu jednání, které by mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží.

(2) Zapsané označení se nemůže stát druhovým označením zboží; pokud vlastní zapsané označení zahrnuje i název zboží, který je považován za druhový, není užití tohoto druhového názvu na odpovídajícím zboží porušením odstavce 1 písm. a) nebo b).

§ 24

Ohrožení nebo porušení práva

Každý se může u příslušného soudu domáhat, aby bylo zakázáno užívat zapsané označení pro srovnatelné zboží, které nesplňuje podmínky pro užívání označení původu či zeměpisného označení, a aby zboží označené způsobem, jímž došlo k ohrožení nebo porušení práv ze zapsaného označení původu, popřípadě zeměpisného označení, bylo staženo z trhu.

HLAVA IX

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZMOCŇOVACÍ A ZRUŠOVACÍ

§ 25

Přechodná ustanovení

(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nestanoví něco jiného.

(2) Výrobky, jimž byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přiznána ochrana označení původu podle dosavadních předpisů, požívají ochrany označení původu podle tohoto zákona.

(3) Řízení o přihláškách označení původu výrobků, která neskončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona s tím, že přihlašovatel je povinen na výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě uvést svou přihlášku do souladu s požadavky, které klade tento zákon na žádost o zápis označení původu do rejstříku.

(4) Vztahy z označení původu výrobků zapsaných do rejstříku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku.

§ 26

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou seznamy zemědělských výrobků a potravin, u nichž žádost o zápis označení původu do rejstříku musí být doložená specifikací.

§ 27

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků.

2. Vyhláška č. 160/1973 Sb., o řízení ve věcech označení původu výrobků.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o ochraně spotřebitele

§ 28

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., se mění takto:

V § 2 odst. 1 písm. r) se na konci bodu 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 4, který včetně poznámky pod čarou č. 4f) zní:

"4. výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení.^4f)

^4f) Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele.".

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST

§ 29

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002, s výjimkou ustanovení § 18 až 22, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

¹) Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.
Nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“).
Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů.

^1b) Například § 69 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, § 20f a následující a § 829 a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

²) Například § 60 zákona č. 455/1991 Sb., § 12c zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

³) Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.

⁴) § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.

^4a) § 35 odst. 3 správního řádu.

^4b) § 152 odst. 3 a 5 správního řádu.

^4c) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

⁵) Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů.

⁶) Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 67/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 79/1985 Sb.

⁷) § 25 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

⁸) Čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.
Čl. 118h nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“).
Čl. 17 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89.