Zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) - HLAVA VI - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA VI

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 23

Trvání ochranných práv

(1) Ochranná práva k chráněné odrůdě trvají do konce 25. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná práva pravomocně udělena; u chráněných odrůd dřevin, chmele, révy vinné a brambor ochranná práva trvají do konce 30. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná práva pravomocně udělena.

(1) Ochranná práva k chráněné odrůdě trvají do konce 25. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná práva pravomocně udělena; u chráněných odrůd dřevin, chmele, révy vinné, brambor, chřestu a květinových cibulí ochranná práva trvají do konce 30. roku následujícího po roce, ve kterém byla ochranná práva pravomocně udělena.

(2) Za období od podání žádosti do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě vzniká držiteli šlechtitelských práv právo na přiměřenou náhradu od každé osoby, která v tomto období s odrůdou nakládala způsoby, které po udělení ochranných práv vyžadují licenci držitele šlechtitelských práv.

Poplatky za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě

§ 23a

Za trvání ochranných práv k chráněné odrůdě je držitel šlechtitelských práv povinen platit po celou dobu trvání ochranných práv k chráněné odrůdě poplatky (dále jen "udržovací poplatky"), které vybírá Ústav.

§ 23b

Sazby

Sazby udržovacích poplatků jsou stanoveny v sazebníku udržovacích poplatků, který je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

§ 23c

Poplatník

Poplatníkem udržovacích poplatků je držitel šlechtitelských práv.

§ 23d

Osvobození od poplatků

Od placení udržovacích poplatků je osvobozena Česká republika.

§ 23e

Splatnost udržovacího poplatku

(1) Udržovací poplatky se platí za každý jednotlivý rok trvání ochranných práv k chráněné odrůdě, počínaje dnem udělení ochranných práv k chráněné odrůdě (§ 16).

(2) Udržovací poplatek se platí bez vyměření a je splatný každoročně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, který se svým názvem shoduje s názvem kalendářního měsíce, ve kterém byla ochranná práva k chráněné odrůdě udělena.

§ 23f

Placení udržovacího poplatku

(1) Poplatník je povinen u každé platby udržovacího poplatku uvést, které chráněné odrůdy se platba udržovacího poplatku týká. Nelze-li jednoznačně zjistit účel platby, Ústav poplatníka vyzve, aby ve stanovené lhůtě tento účel písemně sdělil. Nevyhoví-li poplatník této výzvě, platí, že k platbě nedošlo a Ústav platbu vrátí.

(2) Není-li splatný udržovací poplatek zaplacen ve stanovené výši, vyzve Ústav poplatníka k jeho doplacení; k tomu stanoví lhůtu 15 dnů ode dne doručení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty se má za to, že udržovací poplatek nebyl zaplacen. Ústav platbu, kterou neobdržel v plné výši, poplatníkovi vrátí do 30 dnů ode dne marného uplynutí stanovené lhůty. Ustanovení odstavce 4 tím není dotčeno.

(3) Udržovací poplatek lze řádně zaplatit nejdříve 1 rok přede dnem jeho splatnosti. Udržovací poplatek, který byl zaplacen předčasně, Ústav uzná za řádně zaplacený jen na základě písemné žádosti poplatníka, je-li zaplacen ve výši stanovené tímto zákonem.

(4) Nebyl-li udržovací poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě nebo platí-li, že nebyl zaplacen podle odstavce 2, může jej poplatník dodatečně uhradit ve lhůtě 6 měsíců ode dne jeho splatnosti. V tomto případě je poplatník povinen zaplatit udržovací poplatek ve výši dvojnásobku příslušné sazby.

§ 23g

(1) Ústav zaplacený udržovací poplatek vrátí, jestliže nevznikla povinnost jej platit; to neplatí, jestliže na základě žádosti poplatníka podle § 23f odst. 3 Ústav uznal udržovací poplatek, který dosud nebyl splatný, za řádně zaplacený.

(2) Ústav vrátí bez žádosti poplatníkovi částku, o kterou zaplatil za udržovací poplatek více, než byl povinen, převyšuje-li tato částka 50 Kč.

(3) Ústav zaplacený udržovací poplatek nevrátí, došlo-li po jeho zaplacení k zániku nebo zrušení ochranných práv, a to včetně udržovacího poplatku zaplaceného předčasně podle § 23f odst. 3.

§ 23h

Způsob placení udržovacího poplatku

(1) Udržovací poplatek se platí

a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva anebo držitele poštovní licence na příslušný účet Ústavu,

b) složením hotovosti v pokladně Ústavu; o přijetí platby Ústav vydá potvrzení.

(2) Ústav ve Věstníku zveřejní číslo příslušného účtu pro placení udržovacích poplatků.

§ 23i

Řízení

(1) U udržovacího poplatku nelze

a) prominout zmeškání lhůty k jeho zaplacení,

b) povolit posečkání s jeho zaplacením,

c) povolit jeho zaplacení ve splátkách.

(2) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, platí pro řízení ve věcech udržovacích poplatků ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správu daní a poplatků.¹³)

§ 23j

Rozpočtové určení udržovacích poplatků

Udržovací poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.

§ 24

Převod ochranných práv

(1) Držitel šlechtitelských práv může ochranná práva k chráněné odrůdě převést písemnou smlouvou na jinou osobu. V případě, že ochranná práva k téže chráněné odrůdě přísluší více osobám, lze podíl na těchto právech převést na kteréhokoli ze spoludržitelů šlechtitelských práv bez souhlasu ostatních; na třetí osobu může spoludržitel převést svůj podíl jen v případě, že žádný z ostatních spoludržitelů nepřijme jeho písemnou nabídku k převodu do 1 měsíce od jejího doručení.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro vztahy mezi spoludržiteli šlechtitelských práv občanský zákoník.

(3) Smlouva o převodu ochranných práv k chráněné odrůdě nebo smlouva o převodu podílu ochranných práv k chráněné odrůdě nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůd vedeného Ústavem, který provede zápis po úhradě správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.¹⁴)

§ 25

Zánik a zrušení ochranných práv

(1) Ochranná práva zanikají uplynutím doby stanovené tímto zákonem, nebo pokud držitel šlechtitelských práv neuhradí včas udržovací poplatek ani po výzvě Ústavu ve lhůtě jím stanovené nebo písemně Ústavu oznámí, že se udělených ochranných práv vzdává.

(2) Před uplynutím doby trvání ochranných práv Ústav tato práva zruší, pokud chráněná odrůda již nesplňuje podmínky uniformity a stálosti nebo nesplní-li držitel šlechtitelských práv povinnost podle § 18 odst. 1 nebo 3.

(3) Vyjde-li dodatečně najevo, že v době vydání šlechtitelského osvědčení, kterým byla pravomocně udělena ochranná práva, nebyly splněny podmínky pro jejich udělení, Ústav šlechtitelské osvědčení zruší; v takovém případě se na udělená ochranná práva hledí, jako by nebyla udělena.

§ 26

Vznik, zánik, zrušení ochranných práv, převod i jakýkoli přechod ochranných práv k chráněné odrůdě, nucená licence, změny jména, příjmení, obchodního jména, trvalého pobytu nebo sídla držitele šlechtitelských práv se zapisují do rejstříku chráněných odrůd, který vede Ústav; údaje o těchto skutečnostech uveřejňuje Ústav ve Věstníku.

§ 26a

(1) Vymáhat práva chráněná tímto zákonem je oprávněn

a) držitel šlechtitelských práv,

b) nabyvatel licence k chráněné odrůdě, nebo

c) profesní organizace oprávněná zastupovat držitele šlechtitelských práv.

Nabyvatel licence může vymáhat práva jen se souhlasem držitele šlechtitelských práv. Souhlas se nevyžaduje, jestliže držitel šlechtitelských práv sám nezahájil řízení ve věci porušení nebo ohrožení práva ve lhůtě 1 měsíce od doručení oznámení nabyvatele o porušení nebo ohrožení práva.

(2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až c) (dále jen "oprávněná osoba") může požadovat informace o původu a distribučních sítích rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy anebo služeb, kterými je porušováno právo vůči osobě, která porušila práva chráněná tímto zákonem nebo vůči osobě, která za účelem přímého či nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu

a) držela rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy porušující právo,

b) užívala služby porušující právo,

c) poskytovala služby používané při činnostech porušujících právo, nebo

d) byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako osoba účastnící se na výrobě, zpracování, skladování nebo distribuci rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy nebo poskytování služeb.

(3) Informace podle odstavce 2 obsahují

a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu^14a), místo trvalého pobytu^14b) nebo pobytu^14b) a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu^14b) nebo pobytu^14b), u právnické osoby obchodní firmu^14a) a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky výrobce, zpracovatele, skladovatele, distributora, dodavatele nebo jiného předchozího držitele rozmnožovacího materiálu nebo sklizeného materiálu odrůdy,

b) údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, skladovaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně obdržené za daný rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy nebo služby.

(4) Ustanoveními odstavců 2 a 3 zůstávají nedotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, upravujících zejména poskytování, užití a ochranu informací^11a).

§ 27

Rozhodování sporů

(1) Spory vzniklé z právních vztahů na základě tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy.

(2) V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem se může oprávněná osoba, jejíž právo bylo ohroženo nebo porušeno, domáhat proti rušiteli, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Při nemajetkové újmě má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.

(3) Na návrh oprávněné osoby může příslušný soud rozhodnout, aby rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál odrůdy, s nímž bylo nakládáno v rozporu s výlučným právem držitele šlechtitelských práv, byl stažen z trhu nebo zničen, ledaže by porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení. Jestliže budou opatření k nápravě směřovat k rozmnožovacímu materiálu nebo sklizenému materiálu odrůdy, který není ve vlastnictví osoby porušující výlučné právo držitele šlechtitelských práv, soud přihlédne k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.

(4) Oprávněná osoba se může u soudu domáhat nároků uvedených v odstavcích 2 a 3 rovněž vůči zprostředkovatelům, jejichž prostředky nebo služby jsou užívány třetími osobami k porušování práv.

(5) Soud může v rozsudku přiznat oprávněné osobě, jejímuž návrhu bylo vyhověno, právo uveřejnit rozsudek na náklady porušovatele, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění.

§ 28

V případě rozhodování o udělení ochranných práv Ústav vydá rozhodnutí nejpozději do 3 měsíců

a) po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí nebo po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a

b) po uplynutí lhůty pro podání námitek podle § 13 odst. 2 písm. b).

Přechodná ustanovení

§ 29

(1) Řízení ve věcech ochrany odrůd, která neskončila před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle tohoto zákona.

(2) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před nabytím jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(3) Nabytím účinnosti tohoto zákona vznikají majiteli šlechtitelského osvědčení, kterému bylo šlechtitelské osvědčení uděleno podle dosavadních právních předpisů, práva a povinnosti podle tohoto zákona; platnost doby takového šlechtitelského osvědčení se však počítá podle zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb. Na odrůdy, na které bylo uděleno šlechtitelské osvědčení podle dosavadních právních předpisů a které lze podle tohoto zákona považovat za odrůdy v podstatě odvozené, se nevztahuje výlučné právo držitele šlechtitelských práv odrůdy, která je podle tohoto zákona považována za odrůdu původní.

§ 30

Ochranná práva mohou být též udělena k odrůdám, jejichž rozmnožovací materiál nebo sklizený materiál nebyl šlechtitelem, popřípadě s jeho souhlasem prodán nebo jiným způsobem poskytnut k využití jiným osobám před více než 4 roky a v případě odrůd dřevin před více než 6 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona, a to jedná-li se o odrůdy rodů nebo druhů, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na které se nevztahovaly dosavadní předpisy. V takovémto případě žádost o udělení ochranných práv však musí být podána nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a odrůda musí být v době podání žádosti zapsána ve Státní odrůdové knize podle zvláštního právního předpisu⁶) nebo musí požívat ochrany práv v členu Unie. Doba trvání ochranných práv stanovená v § 23 odst. 1 se v takovém případě zkracuje o dobu počítanou ode dne zápisu odrůdy do Státní odrůdové knihy do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě nebo o dobu počítanou ode dne udělení ochranných práv k odrůdě v členu Unie do pravomocného udělení ochranných práv k odrůdě podle tohoto zákona.

§ 31

Pokud před nabytím účinnosti tohoto zákona došlo třetí osobou k využívání odrůdy rodů nebo druhů rostlin, případně hybridů těchto rodů nebo druhů, na kterou se nevztahovaly dosavadní předpisy o ochraně práv k odrůdám rostlin, je držitel šlechtitelských práv podle tohoto zákona povinen této třetí osobě umožnit bezplatně další využívání této odrůdy po dobu do konce roku a u odrůd dřevin do konce druhého roku následujícího po roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti; po uplynutí uvedené doby je držitel šlechtitelských práv povinen této třetí osobě umožnit další využívání odrůdy za obvyklou cenu licence.