Zákon o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám) - HLAVA IV - ROZSAH OCHRANNÝCH PRÁV

HLAVA IV

ROZSAH OCHRANNÝCH PRÁV

§ 19

(1) Držitel šlechtitelských práv má výlučné právo k využívání chráněné odrůdy na území České republiky, které spočívá v oprávnění nakládat s rozmnožovacím materiálem takové odrůdy těmito způsoby:

a) výroba nebo množení,

b) úprava pro účely množení,

c) nabízení k prodeji,

d) prodej nebo jiné uvádění do oběhu,⁹)

e) uvedení na trh do členských států a vývoz do třetích zemí,

f) uvedení na trh z členských států a dovoz ze třetích zemí,

g) skladování pro účely uvedené v písmenech a) až f).

(2) Držitel šlechtitelských práv může poskytnout souhlas s využíváním chráněné odrůdy (dále jen "licence") jiné osobě; licence se poskytuje písemnou smlouvou, která musí obsahovat ujednání o ceně licence.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují i na sklizený materiál chráněné odrůdy, včetně celých rostlin a částí rostlin, pokud byl získán z rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy bez licence držitele šlechtitelských práv, který nemohl uplatnit tato práva k uvedenému rozmnožovacímu materiálu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují rovněž na

a) odrůdy, které jsou v podstatě odvozené z chráněné odrůdy,

b) odrůdy, které nejsou odlišné od chráněné odrůdy,

c) odrůdy, jejichž výroba vyžaduje opakované používání chráněné odrůdy.

(5) Pokud je chráněná odrůda sama v podstatě odvozenou odrůdou, nevztahuje se výlučné právo držitele šlechtitelských práv k takové odrůdě na odrůdy z ní odvozené.

(6) Odrůdy se považují za v podstatě odvozené z jiné odrůdy (dále jen "původní odrůda"), jestliže

a) jsou převážně odvozeny z původní odrůdy nebo z odrůdy, která je sama v podstatě odvozena z původní odrůdy,

b) jsou odlišné od původní odrůdy, a

c) s výjimkou rozdílů, které vyplývají z odvození, se podstatně shodují s původní odrůdou v projevu znaků vyplývajících z genotypu nebo kombinace genotypů původní odrůdy.

(7) V podstatě odvozené odrůdy mohou být získány zejména výběrem přirozené nebo indukované mutace nebo somaklonální odchylky, výběrem odlišného jedince z rostlin původní odrůdy, zpětným křížením nebo transformací metodami genetického inženýrství.

(8) Pokud je v podstatě odvozená odrůda chráněnou odrůdou, je právo držitele šlechtitelských práv odrůdy původní vůči této v podstatě odvozené odrůdě omezeno pouze na právo poskytovat držiteli šlechtitelských práv této odrůdy licenci k jejímu využívání. Držitel šlechtitelských práv odrůdy v podstatě odvozené může s touto odrůdou nakládat pouze s licencí držitele šlechtitelských práv odrůdy původní.

(9) Porušováním ochranných práv (odstavec 1) není nakládání s rozmnožovacím materiálem prováděné

a) pro výzkum,

b) pro vytvoření dalších odrůd a rovněž na nakládání s těmito odrůdami s výjimkou odrůd podle odstavce 4,

c) pro vlastní potřebu fyzické osoby.

§ 19a

(1) Osoba podnikající v zemědělské výrobě¹⁰) (dále jen "pěstitel") je oprávněna u druhů rostlin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu využívat bez souhlasu držitele šlechtitelských práv k zemědělské výrobě ve vlastním podniku^10a) na orné půdě, kterou má ve vlastnictví, nájmu nebo podnájmu, materiál, který získala na této půdě pěstováním rozmnožovacího materiálu³) chráněné odrůdy, jestliže tento rozmnožovací materiál pochází z uznaného rozmnožovacího materiálu^10b), a to buď bezprostředně nebo z opakovaného rozmnožování, s výjimkou odrůdy hybridní nebo syntetické (dále jen "farmářské osivo, popřípadě sadba"). Farmářskou sadbou brambor se rozumí rozmnožovací materiál chráněné odrůdy, získaný bezprostředně z pěstování uznaného rozmnožovacího materiálu chráněné odrůdy.

(2) Při využívání farmářského osiva, popřípadě sadby podle odstavce 1 pěstitel

a) není množstevně omezen v rozsahu své pěstitelské činnosti na jím užívaných pozemcích pro potřeby jeho podniku,

b) může farmářské osivo, popřípadě sadbu upravit pro další výsev a výsadbu buď sám nebo prostřednictvím osoby, která provádí úpravu takového materiálu podnikatelsky¹⁰) (dále jen "zpracovatel"); zpracovatel musí úpravu provést tak, aby zajistil totožnost produktu daného k úpravě s produktem vzešlým z úpravy,

c) je povinen za využití farmářského osiva, popřípadě sadby výsevem nebo výsadbou zaplatit držiteli šlechtitelských práv přiměřenou úhradu^10c), která zpravidla činí 50 % z obvyklé ceny licence certifikovaného rozmnožovacího materiálu příslušné odrůdy; přiměřenou úhradu uhradí pěstitel nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku povinnosti. Povinnost zaplatit přiměřenou úhradu za užití farmářského osiva, popřípadě sadby, se nevztahuje na malého pěstitele.

(3) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn od pěstitele a zpracovatele požadovat potřebné informace, které se vztahují k jimi využívanému nebo upravovanému farmářskému osivu, popřípadě k sadbě odrůdy, k níž byla držiteli šlechtitelských práv udělena ochranná práva, a to písemně.

(4) Pěstitel i zpracovatel je povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost jméno, popřípadě jména, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), pokud bylo přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a právní formu, jde-li o právnickou osobu, a to písemně.

(5) Zpracovatel je dále povinen sdělit držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost množství farmářského osiva, popřípadě sadby, které mu bylo dodáno k úpravě, jakož i výsledné množství takto upraveného osiva, popřípadě sadby, a údaje o datu, místu úpravy a identifikační údaje o osobě, pro kterou byla úprava provedena, a to písemně.

(6) Pěstitel je povinen sdělit písemně držiteli šlechtitelských práv na jeho žádost

a) údaje o rozsahu použití farmářského osiva, popřípadě sadby, včetně údajů o rozsahu použití certifikovaného rozmnožovacího materiálu dotčené odrůdy,

b) údaje o zpracovateli, který pro něj provedl úpravu podle odstavce 2 písm. b) v případě, že neupravoval farmářské osivo, popřípadě sadbu sám.

(7) Držitel šlechtitelských práv je povinen poskytnout pěstiteli na jeho žádost písemnou informaci o výši

a) úhrady, kterou bude požadovat podle odstavce 2 písm. c),

b) obvyklé ceny licence v příslušném kalendářním roce u dané odrůdy.

(8) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn požadovat od Ústavu, Státní rostlinolékařské správy nebo Ministerstva zemědělství (dále jen "ministerstvo") informace, které se vztahují k výrobě, k úpravě nebo k využívání farmářského osiva, popřípadě sadby u odrůdy, u níž je držitelem šlechtitelských práv; poskytnutí informace může být odepřeno, pokud by

a) informaci nebylo možno získat v rámci běžné činnosti příslušného správního úřadu,

b) informaci bylo možno získat pouze s vynaložením dodatečných nákladů, nebo

c) jejím poskytnutím byl porušen zvláštní právní předpis^11a).

(9) Rozmnožovací materiál chráněné odrůdy nesmí být přemístěn od pěstitele za účelem jeho zpracování bez předchozího souhlasu držitele šlechtitelských práv; souhlasu není třeba, jedná-li se o přemístění rozmnožovacího materiálu za účelem úpravy farmářského osiva ke zpracovateli, který je zapsán podle § 19b odst. 2.

(10) Pěstitel i zpracovatel je povinen poskytnout držiteli šlechtitelských práv na jeho písemnou žádost doklad, kterým potvrzuje jím sdělenou informaci podle odstavců 4 až 6.

(11) Držitel šlechtitelských práv je oprávněn vyžadovat informace podle odstavců 3 až 6 a 8 a plnění povinnosti podle odstavce 10, v běžném kalendářním roce a za nejvýše 3 předcházející kalendářní roky.

(12) Držitel šlechtitelských práv, který obdrží informaci podle odstavců 3 až 6 a 8, není oprávněn bez předchozího souhlasu toho, kdo mu ji poskytnul, postoupit ji jiné osobě nebo ji využít k jinému účelu než k výkonu práva chráněného tímto zákonem.

§ 19b

Ohlašování

(1) Zpracovatel, který hodlá provádět úpravu rozmnožovacího materiálu chráněných odrůd podle § 19a odst. 2 písm. b), musí tuto činnost před jejím zahájením písemně ohlásit Ústavu.

(2) Ústav vede seznam zpracovatelů podle odstavce 1 na základě písemného ohlášení, které obsahuje

a) u fyzických osob jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, místo trvalého pobytu, popřípadě adresu bydliště v zahraničí a místo podnikání,

b) u právnických osob obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, a sídlo.

(3) Ústav každoročně zveřejňuje seznam zpracovatelů ve Věstníku.

§ 20

(1) Ochranná práva se nevztahují na nakládání s materiálem chráněné odrůdy nebo odrůdy podle § 19 odst. 4, který byl na území České republiky prodán nebo jinak uveden do oběhu držitelem šlechtitelských práv nebo s jeho licencí, ani na nakládání, které se týká každého z něj odvozeného materiálu, pokud se nejedná o

a) další množení uvedených odrůd, nebo

b) vývoz materiálu těchto odrůd, který umožňuje jejich další množení, do země, která nechrání odrůdy rostlinného rodu nebo druhu, k němuž odrůda náleží; to neplatí, jestliže je tento materiál určen ke konečné spotřebě.

(2) Materiálem odrůdy podle odstavce 1 se rozumí

a) jakýkoli rozmnožovací materiál chráněné odrůdy,

b) sklizený materiál chráněné odrůdy.

(3) Jestliže bylo k odrůdě chráněné podle tohoto zákona uděleno odrůdové právo Společenství, nemohou být po dobu trvání platného odrůdového práva Společenství uplatňována ochranná práva udělená podle tohoto zákona.

§ 21

Nucená licence

(1) Ministerstvo zemědělství může jedné nebo více osobám na jejich návrh udělit nucenou licenci k využívání chráněné odrůdy způsoby podle § 19 odst. 1, jestliže držitel šlechtitelských práv odmítne poskytnout k tomuto využívání licenci nebo licenci v potřebném rozsahu a je-li toto využívání ve veřejném zájmu. Udělení nucené licence ministerstvo oznamuje Ústavu.

(2) Při udělení nucené licence stanoví ministerstvo podmínky, dobu a rozsah výkonu využívání, včetně obvyklé ceny licence, která náleží držiteli šlechtitelských práv.

(3) Každý účastník řízení o udělení nucené licence může po uplynutí 1 roku od udělení nucené licence písemně požádat ministerstvo o zrušení nebo změnu rozhodnutí o udělení nucené licence. Důvodem této žádosti může být pouze změna okolností, na jejichž základě bylo rozhodnutí vydáno.

(4) Ministerstvo může udělit nucenou licenci k v podstatě odvozené odrůdě na návrh držitele šlechtitelských práv této odrůdy, jestliže držitel šlechtitelských práv původní odrůdy odmítne poskytnout licenci k využívání v podstatě odvozené odrůdy a je-li toto využívání ve veřejném zájmu.

(5) Nemůže-li vlastník patentu na biotechnologický vynález^11b) tento patent využívat, aniž by porušil dříve přiznané právo k chráněné odrůdě, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání této odrůdy. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže vlastník patentu neúspěšně žádal držitele šlechtitelských práv o souhlas k využívání chráněné odrůdy a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s chráněnou odrůdou. Důvody, proč daný vynález v porovnání s chráněnou odrůdou představuje významný technický pokrok značného ekonomického významu, mohou být zejména zlepšení kultivačních postupů, životního prostředí, postupů usnadňujících využití genetické rozmanitosti, zlepšení kvality, výnosu, rezistence, nebo zlepšení přizpůsobení se specifickým klimatickým podmínkám anebo podmínkám životního prostředí. Výši odpovídajícího licenčního poplatku určí ministerstvo. V tomto případě má držitel šlechtitelských práv právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu^11b).

(6) Byla-li držiteli šlechtitelských práv udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má vlastník patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání chráněné odrůdy.