207
ZÁKON
ze dne 21. června 2000
o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
§ 1
(1) Průmyslové vzory, které splňují podmínky podle tohoto zákona, zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen "Úřad") do rejstříku.
(2) Ustanoveními tohoto zákona není dotčena ochrana poskytovaná shodným předmětům podle práva autorského, občanského, práva k ochranným známkám, popřípadě jiným zvláštním právním předpisem.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) průmyslovým vzorem vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení,
b) výrobkem průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného výrobku, obal, úprava, grafický symbol a typografický znak, s výjimkou počítačových programů,
c) složeným výrobkem výrobek, který se skládá z několika součástek, které mohou být vyměněny a které umožňují rozebrání a nové sestavení výrobku,
d) původcem průmyslového vzoru ten, kdo průmyslový vzor vytvořil vlastní tvůrčí činností, spolupůvodcem průmyslového vzoru ten, kdo se podílel na tvůrčí činnosti, při níž byl průmyslový vzor vytvořen.
§ 3
(1) Průmyslový vzor je způsobilý ochrany, je-li nový a má-li individuální povahu.
(2) Průmyslový vzor aplikovaný na výrobku, který představuje součástku složeného výrobku, nebo průmyslový vzor v takovém výrobku ztělesněn se považuje za nový a mající individuální povahu jen tehdy,
a) jestliže součástka zůstává i po začlenění do složeného výrobku při běžném užívání výrobku viditelná, a
b) jestliže viditelné znaky součástky splňují samy o sobě požadavek novosti a individuální povahy.
(3) Běžným užíváním ve smyslu odstavce 2 písm. a) se rozumí užívání konečným uživatelem, s výjimkou údržbářských, servisních a opravárenských prací.
§ 4
Průmyslový vzor se považuje za nový, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se jejich znaky liší pouze nepodstatně.
§ 5
(1) Průmyslový vzor vykazuje individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u takového uživatele vyvolává průmyslový vzor, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.
(2) Při posuzování individuální povahy průmyslového vzoru se přihlíží k míře volnosti, kterou měl při vývoji průmyslového vzoru jeho původce.
§ 6
(1) Pro účely posuzování podle § 4 a 5 se má za to, že průmyslový vzor byl zpřístupněn veřejnosti, byl-li zveřejněn na základě zápisu do rejstříku nebo vystaven, užíván v obchodě nebo jinak zveřejněn. Průmyslový vzor však není považován za zpřístupněný veřejnosti tehdy, pokud s ním byla seznámena třetí osoba pod výslovnou či předpokládanou podmínkou důvěrnosti.
(2) Za zpřístupnění veřejnosti se pro účely posuzování § 4 a 5 nepovažuje případ, jestliže byl průmyslový vzor, pro který se požaduje ochrana, zpřístupněn veřejnosti původcem průmyslového vzoru, jeho právním nástupcem nebo třetí osobou jako důsledek poskytnuté informace nebo jednání uskutečněného původcem průmyslového vzoru nebo jeho právním nástupcem, a to během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí také tehdy, byl-li průmyslový vzor zpřístupněn veřejnosti v důsledku zneužití vztahu k původci průmyslového vzoru nebo jeho právnímu nástupci.
§ 7
(1) Při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoru k zápisu se nepřihlíží ke znakům, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoru.
(2) Při hodnocení způsobilosti průmyslového vzoru k zápisu se nepřihlíží ke znakům, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobek, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkem nebo umístěn do jiného výrobku, kolem něj tak, aby oba výrobky mohly plnit svou funkci.
(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, pokud účelem průmyslového vzoru, který jinak splňuje podmínky § 4 a 5, je umožnit mnohačetné sestavení nebo spojení vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci stavebnicového systému.
§ 8
Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, který je v rozporu se zásadami veřejného pořádku nebo s dobrými mravy.
§ 9
Úřad do rejstříku nezapíše průmyslový vzor, je-li již v České republice zapsán shodný průmyslový vzor s dřívějším právem přednosti.
§ 10
(1) Rozsah ochrany je dán vyobrazením průmyslového vzoru tak, jak je zapsán v rejstříku (§ 38) s výjimkou znaků, které jsou předurčeny technickou funkcí průmyslového vzoru, nebo znaků, které musí být nutně reprodukovány v přesném tvaru a rozměrech, aby mohl výrobek, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, být mechanicky spojen s jiným výrobkem nebo umístěn do jiného výrobku, kolem něj nebo proti němu tak, aby oba výrobky mohly plnit svou funkci. Do rozsahu ochrany vyplývající ze zápisu průmyslového vzoru spadá každý průmyslový vzor, který nevyvolává u informovaného uživatele odlišný celkový dojem.
(2) Při posuzování rozsahu ochrany musí být přihlédnuto k míře volnosti, kterou měl jeho původce při vývoji průmyslového vzoru.
§ 11
(1) Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let od data podání přihlášky.
(2) Vlastník zapsaného průmyslového vzoru může tuto dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let od data podání přihlášky průmyslového vzoru.
(3) Žádost o obnovu lze podat během posledního roku příslušného pětiletého období, nejpozději v den, který se číslem a pojmenováním shoduje se dnem podání přihlášky průmyslového vzoru. Se žádostí je vlastník průmyslového vzoru povinen zaplatit správní poplatek podle zvláštního právního předpisu.1) Není-li poplatek zaplacen, platí, že žádost nebyla podána.
(4) Nebude-li žádost podána podle odstavce 3, je vlastník oprávněn ji podat do 6 měsíců ode dne, kdy měla být nejpozději podána. V takovémto případě je povinen zaplatit příslušný poplatek za žádost ve dvojnásobné výši. Nebude-li žádost podána ani v této dodatečné lhůtě, popřípadě není-li správní poplatek zaplacen v požadované výši, ochrana průmyslového vzoru zaniká k datu, kdy podle odstavce 3 měla být žádost nejpozději podána.
(5) Práva třetích osob, které po marném uplynutí lhůty k podání žádosti o obnovu ochrany průmyslového vzoru podle odstavce 3 v dobré víře započaly s využíváním průmyslového vzoru nebo k takovému využívání provedly vážné a účinné přípravy, nejsou obnovou provedenou na základě dodatečného podání žádosti o obnovu dotčena.
HLAVA II
§ 12
(1) Právo k průmyslovému vzoru má původce nebo jeho právní nástupce. Spolupůvodce má právo na průmyslový vzor v rozsahu odpovídajícímu jeho podílu na vytvoření průmyslového vzoru.
(2) Přihlášku průmyslového vzoru je oprávněn podat ten, kdo má na něj právo, (dále jen "přihlašovatel").
Zaměstnanecký průmyslový vzor
§ 13
(1) Vytvořil-li původce průmyslový vzor ke splnění úkolu vyplývajícího z pracovního poměru, z členského nebo z jiného obdobného vztahu (dále jen "pracovní poměr"), přechází právo na průmyslový vzor na toho, kdo původci vytvoření průmyslového vzoru zadal, (dále jen "zadavatel"), není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.
(2) Původce, který vytvořil průmyslový vzor za podmínek podle odstavce 1, je povinen zadavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení průmyslového vzoru.
(3) Neuplatní-li zadavatel ve lhůtě 3 měsíců od vyrozumění o vytvoření průmyslového vzoru vůči původci právo na průmyslový vzor, přechází toto právo zpět na původce. Zadavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat o průmyslovém vzoru vůči třetím osobám mlčenlivost. Zadavatel je povinen zachovávat mlčenlivost o průmyslovém vzoru ještě po dobu 1 měsíce ode dne, kdy na původce přešlo právo na průmyslový vzor.
(4) Původce, který vytvořil průmyslový vzor v pracovním poměru, na nějž zadavatel uplatnil nárok, má vůči zadavateli právo na přiměřenou odměnu. Při stanovení výše odměny se vychází z přínosu dosaženého užíváním průmyslového vzoru nebo jeho jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zadavatele na vytvoření průmyslového vzoru a k rozsahu zadání původci. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším užíváním nebo jiným uplatněním průmyslového vzoru, má původce právo na dodatečné vypořádání.
§ 14
Práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 13 zůstávají po skončení pracovního poměru původce se zadavatelem nedotčena.
§ 15
(1) Spory o určení práva na průmyslový vzor rozhodují soudy.2)
(2) Žalobu na určení oprávněného přihlašovatele, popřípadě vlastníka zapsaného průmyslového vzoru lze podat do 2 let od zápisu průmyslového vzoru do rejstříku; to neplatí, jestliže přihlašovatel nejednal v dobré víře.
§ 16
(1) Úřad na návrh odejme vlastníku zapsaného průmyslového vzoru ochranu, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na průmyslový vzor ve smyslu § 12 nepříslušelo.
(2) Návrh na odnětí ochrany podle odstavce 1 je oprávněna podat pouze osoba, které podle rozhodnutí soudu přísluší právo na průmyslový vzor, nebo její právní nástupce.
(3) Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu průmyslového vzoru podle § 12, Úřad zapíše tuto osobu jako vlastníka průmyslového vzoru. Návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoru je nutno doložit rozhodnutím soudu.
(4) Nebude-li podán návrh na přepis vlastníka průmyslového vzoru podle odstavce 3, Úřad provede výmaz průmyslového vzoru z rejstříku z moci úřední.
§ 17
(1) Po zápisu oprávněné osoby do rejstříku podle § 16 odst. 3 licence a jiná práva poskytnutá původně zapsaným vlastníkem průmyslového vzoru zanikají.
(2) Jestliže původně zapsaný vlastník průmyslového vzoru nebo třetí osoba, která od něj nabyla licenci k užívání průmyslového vzoru, před podáním žaloby podle § 15 odst. 2 užívali nebo provedli vážné přípravy k užívání průmyslového vzoru, mohou v užívání průmyslového vzoru pokračovat, pokud požádají ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy je oprávněný vlastník průmyslového vzoru uvědomí o změně zápisu vlastníka průmyslového vzoru, o uzavření nevýlučné licence za obvyklých podmínek. To neplatí, jestliže původně zapsaný vlastník průmyslového vzoru, popřípadě třetí osoba, která od něj nabyla licenci k užívání, nejednali v dobré víře.
§ 18
Původce průmyslového vzoru má právo být uveden v přihlášce průmyslového vzoru a zapsán do rejstříku.
HLAVA III
§ 19
(1) Zápis průmyslového vzoru poskytuje jeho vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoru jiným osobám nebo na ně právo na průmyslový vzor převést. Užíváním průmyslového vzoru se rozumí zejména výroba, nabízení, uvedení na trh, dovoz, vývoz nebo užívání výrobku, ve kterém je tento průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, nebo skladování takového výrobku k uvedeným účelům.
(2) Práva ze zapsaného průmyslového vzoru platí ode dne podání přihlášky. Nebyl-li průmyslový vzor zveřejněn, jeho vlastník může uplatňovat práva ze zápisu vůči třetím osobám jen tehdy, není-li průmyslový vzor užíván v dobré víře.
§ 20
(1) V případě neoprávněného zásahu do práv ze zapsaného průmyslového vzoru se může jeho vlastník domáhat u soudu zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má vlastník průmyslového vzoru právo na její náhradu; pro náhradu škody se použije ustanovení občanského zákoníku. Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má vlastník průmyslového vzoru právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.
(2) Vlastník průmyslového vzoru může požadovat, aby soud rovněž nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničení materiálu a nástrojů určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení.
§ 21
Vlastník práva ze zapsaného průmyslového vzoru má vůči každému, kdo jeho práva ohrožuje nebo porušuje, právo na informaci o původu výrobku, ve kterém je zapsaný průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován, včetně informací týkajících se uvádění takových výrobků na trh; soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení.
§ 22
(1) Je-li ve věcech týkajících se porušení práv ze zapsaného průmyslového vzoru navrhováno vydání předběžného opatření, soud může nařídit navrhovateli složit jistotu, která by postačila k případnému odškodnění toho, proti němuž návrh směřuje, a zabránila by zneužití ochrany poskytované vlastníku průmyslového vzoru.
(2) Soud, který je příslušný k nařízení předběžného opatření, buď
a) nařídí navrhovateli nejpozději do 7 dnů od podání návrhu složit jistotu podle odstavce 1 a o návrhu na předběžné opatření rozhodne nejpozději do 7 dnů poté, kdy se dozví, že navrhovatel jistotu složil, anebo
b) rozhodne o návrhu na předběžné opatření nejpozději do 7 dnů poté, co byl podán.
§ 23
(1) Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na
a) jednání třetích osob uskutečněná pro neobchodní účely,
b) jednání třetích osob uskutečněná pro experimentální účely,
c) jednání třetích osob spočívající v reprodukci pro účely citace nebo výuky, za předpokladu, že tato jednání jsou slučitelná s poctivou obchodní praxí a nejsou nepřiměřeně na úkor řádnému užívání průmyslového vzoru a že je uveden zdroj.
(2) Dále se práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru nevztahují na
a) zařízení lodí a letadel registrovaných v jiné zemi, dostanou-li se přechodně na území České republiky,
b) dovoz náhradních dílů a příslušenství do České republiky za účelem opravy takového dopravního prostředku,
c) uskutečnění oprav tohoto dopravního prostředku.
§ 24
(1) Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkem, ve kterém je průmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobek uveden na trh v České republice vlastníkem zapsaného průmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem.
(2) Práva vyplývající ze zapsaného průmyslového vzoru se nevztahují na nakládání s výrobkem, ve kterém je průmyslový vzor spadající do rozsahu ochrany ztělesněn nebo na němž je aplikován, pokud byl tento výrobek uveden na trh v Evropských společenstvích vlastníkem zapsaného průmyslového vzoru nebo s jeho souhlasem.
§ 25
(1) Práva ze zapsaného průmyslového vzoru nepůsobí vůči třetím osobám, které mohou prokázat, že před datem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti započaly na území České republiky s užíváním průmyslového vzoru spadajícího do rozsahu ochrany zapsaného průmyslového vzoru, jestliže užívaný průmyslový vzor byl vytvořen nezávisle na zapsaném průmyslovém vzoru, nebo za tímto účelem učinily vážné přípravy. Takovéto osoby jsou oprávněny užívat průmyslový vzor při své podnikatelské činnosti, při které předchozí užití bylo uskutečněno nebo připravováno.
(2) Právo předchozího uživatele nemůže být převedeno odděleně od podniku nebo jeho části, ke které se vztahuje.
HLAVA IV
§ 26
Právo ze zapsaného průmyslového vzoru zaniká, jestliže
a) uplyne doba ochrany,
b) vlastník průmyslového vzoru se ho vzdá; v tomto případě právo zanikne dnem, kdy tato skutečnost byla vyznačena v rejstříku. Váznou-li na průmyslovém vzoru práva třetích osob, Úřad zánik průmyslového vzoru vyznačí až poté, kdy obdrží od vlastníka průmyslového vzoru důkaz o tom, že tyto třetí osoby byly o tomto záměru vlastníka průmyslového vzoru informovány.
Výmaz průmyslového vzoru
§ 27
(1) Zapsaný průmyslový vzor Úřad vymaže z rejstříku,
a) jestliže průmyslový vzor neodpovídá pojmu průmyslového vzoru podle § 2,
b) pokud průmyslový vzor nesplňuje požadavky kladené na něj podle § 3 až 8 tohoto zákona,
c) pokud jeho vlastník nemá právo na průmyslový vzor podle § 12,
d) je-li průmyslový vzor již v České republice chráněn zapsaným průmyslovým vzorem s dřívějším právem přednosti,
e) je-li v průmyslovém vzoru použito rozlišovací označení, které před vznikem práva přednosti průmyslového vzoru poskytuje vlastníku označení právo takové užití zakázat,
f) představuje-li průmyslový vzor neoprávněné užití díla chráněného podle autorského práva,
g) představuje-li průmyslový vzor zneužití některého z prvků uvedených v článku 6 ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen "Pařížské úmluvy")3) nebo jiných symbolických znaků, vlajek, erbů, na které se nevztahuje článek 6 ter Pařížské úmluvy, které však představují v příslušném členském státě zvláštní veřejný zájem.
(2) Návrh na výmaz podle odstavce 1 písm. c) je oprávněna podat pouze osoba, která na základě rozhodnutí soudu má právo na podání přihlášky průmyslového vzoru podle § 12.
(3) Návrh na výmaz podle odstavce 1 písm. d) až f) může podat pouze osoba, jejíž práva jsou dotčena.
(4) Důvody uvedené v odstavci 1 písm. g) může uplatnit pouze fyzická nebo právnická osoba, která je užíváním dotčena.
(5) Má-li být zapsaný průmyslový vzor vymazán podle odstavce 1 písm. b) nebo písm. e) až g), může být vymazán i částečně.
(6) Prokáže-li navrhovatel právní zájem, výmaz průmyslového vzoru z rejstříku je možné provést i po jeho zániku.
§ 28
Výmaz zapsaného průmyslového vzoru z rejstříku má účinky, jako by průmyslový vzor nebyl do rejstříku zapsán.
§ 29
(1) Návrh na výmaz zapsaného průmyslového vzoru z rejstříku se podává u Úřadu písemně. Návrh na výmaz musí být věcně odůvodněn a současně musí být předloženy důkazní prostředky, o které se opírá. Důvody výmazu, včetně označení důkazů, kterých se návrh dovolává, nemohou být dodatečně měněny.
(2) Úřad vyzve vlastníka průmyslového vzoru, aby se k návrhu ve stanovené lhůtě vyjádřil.
(3) Nevyjádří-li se vlastník průmyslového vzoru k návrhu na výmaz, není to na překážku rozhodnutí o návrhu na výmaz.
HLAVA V
§ 30
(1) Práva k průmyslovému vzoru se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.
(2) Do doby, než převod bude v rejstříku vyznačen, se právní nástupce nemůže vůči třetím osobám dovolávat práv ze zapsaného průmyslového vzoru.
§ 31
(1) Zapsaný průmyslový vzor může být předmětem práva zástavního. Zástavní právo vzniká zápisem do rejstříku.
(2) Zapsaný průmyslový vzor může být předmětem výkonu rozhodnutí.
§ 32
(1) Souhlas (licence) k využívání zapsaného průmyslového vzoru se uděluje licenční smlouvou.
(2) Licence může být výlučná či nevýlučná.
(3) Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do rejstříku průmyslových vzorů.
(4) Na licenční smlouvy a vztahy z nich vzniklé se použije ustanovení obchodního zákoníku.
§ 33
(1) Přísluší-li práva ze zapsaného průmyslového vzoru několika osobám (dále jen "spoluvlastníci"), řídí se vztahy mezi nimi obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví.
(2) Pokud není spoluvlastníky dohodnuto jinak, má právo využívat průmyslový vzor každý z nich.
(3) K platnému uzavření licenční smlouvy je třeba, není-li dohodnuto jinak, souhlasu všech spoluvlastníků; každý ze spoluvlastníků je oprávněn uplatňovat nároky z porušení nebo ohrožení práv k průmyslovému vzoru samostatně.
(4) K převodu práv k zapsanému průmyslovému vzoru je zapotřebí souhlasu všech spoluvlastníků. Spoluvlastník je oprávněn bez souhlasu ostatních převést svůj podíl jen na některého ze spoluvlastníků; na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spoluvlastníků nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.
HLAVA VI
§ 34
Přihláška průmyslového vzoru se podává písemně u Úřadu.
§ 35
(1) Má-li přihláška průmyslového vzoru založit právo přednosti, musí obsahovat
a) žádost o zápis průmyslového vzoru do rejstříku,
b) jméno a příjmení nebo obchodní firmu přihlašovatele a adresu trvalého pobytu nebo místa podnikání, je-li přihlašovatelem osoba fyzická, a obchodní firmu nebo název a sídlo, je-li přihlašovatelem osoba právnická,
c) vyobrazení každého průmyslového vzoru, o jehož zápis je v přihlášce žádáno, z něhož lze jednoznačně poznat podstatu průmyslového vzoru a které lze reprodukovat.
(2) Přihláška dále musí obsahovat
a) název průmyslového vzoru,
b) určení výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, včetně jeho zatřídění podle příslušných tříd mezinárodního třídění průmyslových vzorů,4)
c) jméno a příjmení původce průmyslového vzoru, popřípadě prohlášení přihlašovatele, že původce se vzdává práva být uveden.
(3) Přihláška dále může obsahovat
a) popis, který vysvětluje vyobrazení,
b) žádost o odklad zveřejnění průmyslového vzoru podle § 38 odst. 4.
(4) Přihláška může obsahovat žádost o zápis jednoho průmyslového vzoru (jednoduchá přihláška průmyslového vzoru) nebo žádost o zápis více průmyslových vzorů (hromadná přihláška průmyslového vzoru). S výjimkou průmyslových vzorů spočívajících ve zdobení se hromadná přihláška průmyslového vzoru může týkat pouze průmyslových vzorů patřících do jedné třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorů.
(5) Hromadná přihláška průmyslového vzoru musí obsahovat seznam průmyslových vzorů, o jejichž zápis se žádá.
(6) Údaje obsažené v přihlášce průmyslového vzoru uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) a odstavci 3 písm. a) nemají vliv na rozsah ochrany vyplývající z průmyslového vzoru jako takového.
§ 36
(1) Dnem podání přihlášky průmyslového vzoru vzniká přihlašovateli právo přednosti za předpokladu, že přihláška obsahuje náležitosti uvedené v § 35 odst. 1.
(2) Právo přednosti, které vyplývá z Pařížské úmluvy,3) musí přihlašovatel uplatnit do jednoho měsíce od podání přihlášky a na výzvu Úřadu v jím stanovené lhůtě toto právo prokázat, jinak k němu Úřad nepřihlíží.
(3) Právo přednosti podle odstavce 2 lze uplatnit z přihlášky průmyslového vzoru, v níž je požadována ochrana v členském státě Pařížské úmluvy3) nebo ve státě, který je členem Světové obchodní organizace; jestliže stát, v němž je podána první přihláška průmyslového vzoru, není smluvní stranou Pařížské úmluvy3) ani členem Světové obchodní organizace, lze právo přednosti z tohoto podání přiznat jen za podmínky vzájemnosti.
§ 37
(1) Úřad podrobí přihlášku průzkumu.
(2) Neobsahuje-li přihláška náležitosti uvedené v § 35 odst. 1 a 2, vyzve Úřad přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil.
(3) Týkají-li se nedostatky náležitostí uvedených v § 35 odst. 1, které přihlašovatel ve stanovené lhůtě odstranil, považuje se za den podání den, kdy tuto opravu obdržel. Jinak se taková přihláška pokládá za nepodanou.
(4) Neodstraní-li přihlašovatel nedostatky uvedené v § 35 odst. 2 ve stanovené lhůtě, Úřad řízení o přihlášce průmyslového vzoru zastaví.
(5) Přihlašovatel je až do zápisu v rejstříku oprávněn rozdělit hromadnou přihlášku průmyslového vzoru. Právo přednosti z původní přihlášky bude zachováno i pro přihlášky rozdělené, jestliže obsahují jen průmyslové vzory uvedené v původní přihlášce.
(6) Není-li předmětem přihlášky průmyslový vzor podle § 2, popřípadě jestliže průmyslový vzor, který je předmětem přihlášky, nesplňuje požadavky podle § 3 až 5 a § 7 až 9, Úřad přihlášku zamítne. Před zamítnutím přihlášky musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k důvodům, pro které má být přihláška zamítnuta.
§ 38
(1) Úřad zapíše průmyslový vzor do rejstříku, jestliže tomu nebrání skutečnosti uvedené v § 3 až 5, § 7 až 9, a přihlašovateli vydá o zápisu osvědčení.
(2) Současně se zápisem průmyslového vzoru do rejstříku Úřad zveřejní zapsaný průmyslový vzor.
(3) Zápis průmyslového vzoru do rejstříku oznámí Úřad ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen "Věstník").
(4) V případě, že přihlašovatel v přihlášce požádal o odklad zveřejnění průmyslového vzoru nepřesahující 30 měsíců od data podání přihlášky nebo ode dne vzniku práva přednosti, Úřad průmyslový vzor zveřejní až po uplynutí požadované doby; spolu s oznámením zápisu podle odstavce 3 Úřad oznámí odložení zveřejnění průmyslového vzoru.
(5) Soudní řízení pro porušení práv ze zapsaného průmyslového vzoru, který dosud nebyl zveřejněn, lze zahájit jen za podmínky, že osobě, proti níž směřuje žaloba, byly sděleny informace obsažené v rejstříku a ve spisu týkajícím se přihlášky průmyslového vzoru.
§ 39
(1) Úřad vede rejstřík průmyslových vzorů, do něhož zaznamenává rozhodné údaje o zapsaných průmyslových vzorech.
(2) Do rejstříku se u každého průmyslového vzoru zapisuje zejména
a) číslo zápisu (osvědčení),
b) datum zápisu,
c) datum zveřejnění průmyslového vzoru,
d) název průmyslového vzoru a v případě hromadné přihlášky průmyslových vzorů jejich počet,
e) datum podání přihlášky a její spisová značka,
f) určení výrobku, v němž je průmyslový vzor ztělesněn nebo na němž je aplikován, včetně jeho zatřídění podle příslušných tříd mezinárodního třídění průmyslových vzorů,4) a u průmyslového vzoru zapsaného na základě hromadné přihlášky průmyslových vzorů jejich seznam,
g) přihlašovatel průmyslového vzoru (jméno a příjmení, obchodní firma nebo název), jeho bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce,
h) vlastník průmyslového vzoru (jméno a příjmení, obchodní firma nebo název), bydliště (sídlo), popřípadě jeho zástupce,
i) původce průmyslového vzoru,
j) převod průmyslového vzoru,
k) licence,
l) výmaz průmyslového vzoru z rejstříku,
m) odnětí ochrany, popřípadě její přepis,
n) vznik a zánik zástavního práva k průmyslovému vzoru,
o) obnova doby ochrany průmyslového vzoru,
p) zánik ochrany.
(3) Ve Věstníku zveřejňuje Úřad skutečnosti týkající se zapsaných průmyslových vzorů a další údaje týkající se ochrany průmyslových vzorů, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy.
HLAVA VII
§ 40
(1) Pro řízení před Úřadem platí správní řád s odchylkami uvedenými v tomto zákoně a s výjimkou ustanovení o přerušení řízení, o čestném prohlášení, o lhůtách pro rozhodnutí a o opatření proti nečinnosti.5) Řízení před Úřadem se vede v jazyce českém.
(2) Za úkony spojené s řízením podle tohoto zákona vybírá Úřad správní poplatky podle zvláštního právního předpisu.1)
(3) Při zahájení řízení podle ustanovení § 27 a 44 je navrhovatel povinen složit kauci na náklady řízení, která bude navrhovateli vrácena, jestliže se v průběhu řízení prokáže, že návrh na zahájení řízení byl oprávněný. Kauce činí 2 500 Kč.
§ 41
(1) Nevyhoví-li účastník řízení výzvě Úřadu ve stanovené lhůtě, může Úřad řízení zastavit; na tuto skutečnost musí být účastník řízení upozorněn.
(2) Úřad může řízení zastavit i na návrh účastníka; návrh na zastavení řízení nelze vzít zpět.
§ 42
(1) Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník do 2 měsíců ode dne, kdy pominula překážka zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon.
(2) Zmeškání lhůty nelze prominout po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn, při uplatnění práva přednosti, jakož i pro žádost o odklad zveřejnění [§ 35 odst. 3 písm. b)].
(3) Práva nabytá třetími osobami v době mezi zmeškáním lhůty a jejím prominutím zůstávají nedotčena.
§ 43
(1) Úřad povolí nahlédnutí do spisu třetím osobám, jen pokud prokáží právní zájem. Před zápisem průmyslového vzoru do rejstříku je však přípustné sdělit pouze údaj, kdo je původcem průmyslového vzoru, jeho přihlašovatelem, údaj o právu přednosti, název přihlášky průmyslového vzoru a její spisovou značku.
(2) Bylo-li zveřejnění průmyslového vzoru odloženo, Úřad po zápisu průmyslového vzoru a před jeho zveřejněním povolí nahlédnutí do spisu pouze osobě, kterou vlastník průmyslového vzoru označil jako porušovatele práv z průmyslového vzoru.
§ 44
(1) Proti rozhodnutí Úřadu, s výjimkou rozhodnutí o prominutí zmeškání lhůty podle ustanovení § 42, lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od doručení rozhodnutí rozklad.
(2) O rozkladu rozhoduje předseda Úřadu na návrh jím ustavené odborné komise.
§ 45
Osoby, které nemají na území České republiky bydliště nebo sídlo, musí být v řízení před Úřadem zastoupeny patentovým zástupcem nebo advokátem.6)
HLAVA VIII
§ 46
(1) Přihlášky průmyslových vzorů, o nichž nebylo před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodnuto, se projednají podle tohoto zákona. Splnění podmínek zápisu průmyslového vzoru do rejstříku se hodnotí podle zákona platného v době podání přihlášky.
(2) Vztahy z průmyslových vzorů zapsaných do rejstříku před nabytím účinnosti tohoto zákona se řídí ustanoveními tohoto zákona. Vznik těchto vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé se však posuzují podle předpisů platných v době jejich vzniku.
(3) Určovací řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.
(4) Nakládání s průmyslovými vzory, které byly podle dosavadních předpisů utajovány, se řídí dosavadními předpisy.
§ 47
(1) Ve věcech neupravených tímto zákonem se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku.
(2) Na licenční smlouvu se použijí ustanovení obchodního zákoníku.
ČÁST DRUHÁ
§ 48
Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. a zákona č. 116/2000 Sb., se mění takto:
1. V názvu zákona se slova ", průmyslových vzorech" zrušují.
2. V § 1 se slova "průmyslových vzorů" zrušují.
3. Část druhá se zrušuje.
4. V § 63 odst. 2 se číslovka "62" zrušuje.
5. § 66 včetně nadpisu zní:
"§ 66
Úřad může povolit nahlížení do spisu třetím osobám, jen pokud prokáží právní zájem. Před zveřejněním přihlášky vynálezu je však přípustné sdělit pouze údaj, kdo je původcem vynálezu, přihlašovatelem vynálezu, údaj o právu přednosti, název přihlášky vynálezu a její spisovou značku.".
6. V § 67 se slova "či zda vnější úprava výrobku v žádosti zobrazená nebo i popsaná spadá do rozsahu určitého průmyslového vzoru" zrušují.
7. V nadpisu § 69 se slova "rejstřík průmyslových vzorů" zrušují.
8. V § 69 odstavec 1 zní:
"(1) Úřad vede patentový rejstřík, do kterého zaznamenává rozhodné údaje o přihláškách vynálezů, řízení o nich a rozhodné údaje o udělených patentech.".
9. V § 69 odst. 3 se slova "a zapsaných průmyslových vzorů" a slova "a průmyslových vzorů" zrušují.
10. V § 72 odst. 2 se slova "nebo ze zapsaného průmyslového vzoru" zrušují.
11. V § 75 odst. 3 se slova "průmyslových vzorů" zrušují.
12. V § 75b odst. 1 se slova "či průmyslového vzoru" a slova "nebo majiteli průmyslového vzoru" zrušují.
ČÁST TŘETÍ
§ 49
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000 s výjimkou § 24 odst. 2, který nabývá účinnosti dnem, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
1) Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 9 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
3) Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná v Bruselu dne 14. prosince 1900, ve Washingtonu dne 2. června 1911, v Haagu dne 6. listopadu 1925, v Londýně dne 2. června 1934, v Lisabonu dne 31. října 1958 a ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 64/1975 Sb.
4) Locarnská dohoda o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů, podepsaná v Locarnu dne 8. října 1968, uveřejněná pod č. 28/1981 Sb., ve znění vyhlášky č. 85/1985 Sb.
5) § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu.
6) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona č. 14/1993 Sb.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.