HLAVA PÁTÁ
§ 17
(1) S utajovanými skutečnostmi se může seznamovat pouze fyzická osoba, která je nezbytně nutně potřebuje k výkonu své činnosti, bylo jí vydáno osvědčení nebo bezpečnostní oprávnění, pokud tento zákon nestanoví jinak a je určenou osobou.
(2) Splnění podmínek uvedených v odstavci 1 je předpokladem pro výkon povolání, kde je nezbytné seznamovat se s utajovanými skutečnostmi.
Díl první
§ 18
Osvědčení lze vydat navrhované osobě, která
a) je způsobilá k právním úkonům,
b) dosáhla předepsaného věku,
c) je bezúhonná,
d) je zdravotně způsobilá,
e) je osobnostně způsobilá,
f) je bezpečnostně spolehlivá.
§ 19
(1) Dolní věková hranice navrhované osoby pro stupně utajení "Vyhrazené", "Důvěrné" nebo "Tajné" je 18 let.
(2) Dolní věková hranice navrhované osoby pro stupeň utajení "Přísně tajné" je 21 let.
(3) V odůvodněných případech může Úřad na žádost orgánu státu udělit výjimku z věkové hranice uvedené v odstavci 1, s výjimkou stupně utajení "Tajné".
§ 20
(1) Za bezúhonnou není považována navrhovaná osoba, která byla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně státního, hospodářského nebo služebního tajemství nebo utajovaných skutečností, spáchaného i z nedbalosti.
(2) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů,2) pokud zákon nestanoví, že postačí čestné prohlášení o bezúhonnosti.
§ 21
(1) Zdravotní způsobilost navrhované osoby zjišťuje a posudek o ní vydává posuzující lékař, jímž je registrující lékař podle zvláštního zákona.9) Posudek o zdravotní způsobilosti osob navrhovaných pro stupeň utajení "Přísně tajné" vydává posuzující lékař oprávněný k této činnosti na základě pověření Úřadu.
(2) Posudek o zdravotní způsobilosti se vydává na základě výsledku lékařského vyšetření, popřípadě dalších potřebných vyšetření.
(3) U určených osob se provádějí pravidelná vyšetření. V případě, že u těchto osob došlo ke změně zdravotního stavu, provádí posuzující lékař mimořádnou prohlídku.
(4) Zjistí-li posuzující lékař na základě vyšetření podle odstavce 3, že určená osoba pozbyla zdravotní způsobilost, oznámí to neprodleně jejímu statutárnímu orgánu.
(5) Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodě s Úřadem právním předpisem podrobnosti o způsobu zjišťování zdravotní způsobilosti včetně stanovení periodicity tohoto zjišťování, stanovení nemocí, vad nebo stavů, které vylučují schopnost utajovat skutečnosti, jakož i povinnosti dostavit se k periodickému vyšetření zdravotní způsobilosti nebo se podrobit mimořádné prohlídce podle odstavce 3 v důsledku změny zdravotní situace.
§ 22
(1) Za osobnostně způsobilou není považována navrhovaná osoba, u níž byly na základě psychologického vyšetření zjištěny takové osobnostní rysy, postoje či vztahy, které mohou vzbuzovat pochybnosti o tom, že je schopna utajovat skutečnosti.
(2) Posudek o osobnostní způsobilosti vydává Úřad, zpravodajské služby, Policie České republiky nebo odborné pracoviště oprávněné k této činnosti na základě pověření Úřadu.
(3) Požadavky na osobnostní způsobilost jsou odstupňovány v závislosti na stupni bezpečnostní prověrky.
(4) Úřad stanoví právním předpisem způsob zjišťování osobnostní způsobilosti, podmínky provádění vyšetření, jeho obsah, metody a techniky a podmínky metodického dohledu a akreditace pracovišť.
§ 23
(1) Za bezpečnostně spolehlivou není považována navrhovaná osoba, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko.
(2) Za bezpečnostní riziko se považuje zejména
a) činnost proti zájmům České republiky a proti zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala,
b) činnost směřující k potlačování lidských práv nebo svobod, případně podpora takové činnosti,
c) styk s osobou, která po 1. lednu 1990 vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky, případně se pohybuje v prostředí osob, které takovou činnost vyvíjejí,
d) chování a způsob života, který může mít vliv na ovlivnitelnost, důvěryhodnost nebo schopnost utajovat skutečnosti,
e) skutečnost, která může vést k vydíratelnosti,
f) pravomocné odsouzení neuvedené ve výpisu z evidence Rejstříku trestů,2)
g) probíhající trestní stíhání, nebo
h) užívání jiné identity.
(3) Za bezpečnostní riziko se nepovažuje činnost podle odstavce 2 písm. c) nebo užívání jiné identity podle odstavce 2 písm. h), pokud se tak děje při plnění služebního či pracovního úkolu nebo z jiného zákonného důvodu.
Díl druhý
§ 24
(1) Bezpečnostní prověrkou se ověřuje, zda navrhovaná osoba splňuje podmínky pro vydání osvědčení.
(2) Bezpečnostní prověrka se provádí před započetím výkonu povolání, jmenováním do funkce nebo zařazením na místo, kde je nezbytné se seznamovat s utajovanými skutečnostmi, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3) Bezpečnostní prověrku lze provést pouze s předchozím písemným souhlasem navrhované osoby.
(4) Písemný souhlas s provedením bezpečnostní prověrky lze kdykoli v jejím průběhu odvolat, pokud zákon nestanoví jinak. V takovém případě se bezpečnostní prověrka ihned zastaví a podkladové materiály se vydají navrhované osobě. Údaje získané v rámci této bezpečnostní prověrky je orgán státu, který je získal, povinen neprodleně zničit.
(5) Bude-li se navrhovaná osoba po svém určení seznamovat s utajovanými skutečnostmi daného stupně utajení ve značném rozsahu, může statutární orgán s jejím písemným souhlasem navrhnout Úřadu provedení bezpečnostní prověrky nejbližšího vyššího stupně.
(6) Pokud se během bezpečnostní prověrky I., II. nebo III. stupně vyskytnou skutečnosti, které nelze ověřit opatřeními stanovenými pro daný stupeň bezpečnostní prověrky, lze provést potřebná opatření stanovená pro nejbližší vyšší stupeň bezpečnostní prověrky. Tato opatření lze provést pouze s písemným souhlasem navrhované osoby.
(7) Při provádění bezpečnostní prověrky musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech dotčených osob.
§ 25
V závislosti na stupni utajení, pro který má být navrhované osobě vydáno osvědčení, se provádí
a) bezpečnostní prověrka I. stupně pro stupeň utajení "Vyhrazené",
b) bezpečnostní prověrka II. stupně pro stupeň utajení "Důvěrné",
c) bezpečnostní prověrka III. stupně pro stupeň utajení "Tajné",
d) bezpečnostní prověrka IV. stupně pro stupeň utajení "Přísně tajné".
§ 26
Bezpečnostní prověrku I. stupně tvoří vyhodnocení podkladových materiálů statutárním orgánem.
§ 27
Bezpečnostní prověrku II. stupně tvoří opatření uvedená v § 26 a dále
a) posouzení opisu z evidence Rejstříku trestů6) navrhované osoby Úřadem,
b) šetření Úřadu podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) k navrhované osobě,
c) šetření zpravodajských služeb podle § 9 odst. 2 písm. b) a Policie České republiky podle § 10 odst. 4 písm. a) k navrhované osobě, provedená na základě žádosti Úřadu.
§ 28
Bezpečnostní prověrku III. stupně tvoří opatření uvedená v § 27 a dále
a) ověření identity navrhované osoby provedené zpravodajskými službami na základě žádosti Úřadu,
b) šetření zpravodajských služeb podle § 9 odst. 2 písm. b) a f) a Policie České republiky podle § 10 odst. 4 písm. a) a c) ke členům domácnosti navrhované osoby starších 18 let, provedená na základě žádosti Úřadu,
c) šetření Policie České republiky a zpravodajských služeb provedená u osob z prostředí, ve kterém se navrhovaná osoba pohybuje, ke zjištění, zda se u navrhované osoby nevyskytují bezpečnostní rizika. Šetření se provádí na základě žádosti Úřadu.
§ 29
Bezpečnostní prověrku IV. stupně tvoří opatření uvedená v § 28 a dále šetření zpravodajských služeb ke zjištění výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, ve kterém se navrhovaná osoba pohybuje. Šetření se provádí na základě žádosti Úřadu.
§ 30
(1) Jsou-li při provádění bezpečnostní prověrky zjištěny skutečnosti, které mohou být na překážku vydání osvědčení, provádí se bezpečnostní pohovor. V bezpečnostním pohovoru má navrhovaná osoba možnost vyjádřit se ke zjištěným skutečnostem.
(2) Bezpečnostní pohovor provádí statutární orgán nebo Úřad. Pokud jsou skutečnosti podle odstavce 1 zjištěny zpravodajskými službami, provádí bezpečnostní pohovor příslušná zpravodajská služba.
(3) Bezpečnostní pohovor musí být po jeho provedení vyhodnocen.
(4) Ve výjimečných a odůvodněných případech lze bezpečnostní pohovor nahradit písemným vyjádřením navrhované osoby ke skutečnostem, které by jinak byly předmětem bezpečnostního pohovoru.
(5) Předmětem bezpečnostního pohovoru nesmějí být skutečnosti, které mohou ohrozit obranu nebo bezpečnost státu.
(6) Bezpečnostním pohovorem nesmějí být dotčena práva třetích osob a ohrožen zdroj informací.
§ 31
(1) O výsledku svých šetření podle § 27 až 29 informuje Policie České republiky a zpravodajské služby Úřad.
(2) Na závěr bezpečnostní prověrky Úřad posoudí, zda navrhovaná osoba splňuje podmínku osobnostní způsobilosti, a provede celkové vyhodnocení získaných materiálů. V případě potřeby může Úřad požádat Policii České republiky nebo zpravodajské služby o doplnění šetření.
Díl třetí
§ 32
(1) Výběr navrhované osoby provede statutární orgán.
(2) Statutární orgán je povinen navrhovanou osobu předem seznámit s podmínkami a způsobem provedení bezpečnostní prověrky, informovat ji o zásadách ochrany utajovaných skutečností, jejích právech, povinnostech a následcích porušení ochrany utajovaných skutečností a vyžádat si její písemný souhlas s provedením bezpečnostní prověrky.
(3) V případě souhlasu navrhované osoby s provedením bezpečnostní prověrky si statutární orgán od této osoby vyžádá předložení podkladových materiálů, ne starších čtyř měsíců.
(4) Navrhovaná osoba je povinna v podkladových materiálech uvádět úplné a pravdivé údaje.
(5) Pro potřeby provedení bezpečnostní prověrky I. stupně tvoří součást podkladových materiálů čestné prohlášení o bezúhonnosti a pro potřeby bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně výpis z evidence Rejstříku trestů.2)
§ 33
(1) Bezpečnostní dotazník se dělí na část základní a část doplňující.
(2) Část základní vyplní každá navrhovaná osoba a předá ji statutárnímu orgánu.
(3) Část doplňující vyplní navrhovaná osoba pouze pro účely bezpečnostní prověrky II. až IV. stupně a předá ji statutárnímu orgánu v podobě vylučující možnost, aby se statutární orgán seznámil s jejím obsahem.
(4) V části základní navrhovaná osoba uvádí
a) jméno a příjmení, titul, vědeckou hodnost,
b) datum a místo narození, rodné číslo,
c) adresu trvalého a přechodného pobytu,
d) rodinný stav,
e) jméno, příjmení, rodné číslo, místo narození manžela, manželky, druha, družky,
f) státní občanství včetně změn,
g) číslo občanského průkazu, cestovního pasu, řidičského průkazu, místo jejich vydání,
h) současného zaměstnavatele a jeho sídlo,
i) přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání v posledních pěti letech,
j) přehled navštěvovaných škol,
k) je-li voják nebo nevoják, u vojáka číslo vojenské knížky, evidenční místo a dosaženou vojenskou hodnost,
l) je-li policista, číslo služebního průkazu a dosaženou hodnost policisty,
m) název zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěncem,
n) je-li cizinec, pobyty na území České republiky delší než 30 dnů v posledních sedmi letech,
o) zda je nebo byla závislá na požívání alkoholických nápojů,
p) zda užívá nebo užívala omamné nebo psychotropní látky,
q) všechna vznesená a sdělená obvinění z trestných činů vůči své osobě,
r) životopis psaný vlastní rukou.
(5) V části doplňující navrhovaná osoba uvádí
a) jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození
1. bývalého manžela nebo manželky,
2. dětí a sourozenců, i nevlastních,
3. rodičů nebo pěstounů, i manžela, manželky,
4. dalších osob starších 18 let, pokud žijí s navrhovanou osobou v domácnosti,
b) přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání,
c) členství v orgánech organizací,
d) vykonávání podnikatelské činnosti,
e) pobyty v zahraničí delší než 30 dnů po dosažení věku 18 let,
f) majetkové poměry,
g) exekuce a výkony rozhodnutí nařízené proti ní v posledních sedmi letech,
h) příslušnost a vztahy k občanským sdružením, spolkům, politickým stranám, církvím nebo náboženským společenstvím,
i) kontakty a vazby na bývalé i současné zpravodajské a výzvědné služby cizí moci nebo na zpravodajské služby bývalé Československé socialistické republiky,
j) postih za přestupky, jiné správní delikty a kárná opatření v posledních třech letech,
k) přehled předchozích bezpečnostních prověrek provedených podle tohoto zákona,
l) jména a adresy tří osob, které nejsou uvedeny v bezpečnostním dotazníku z jiného důvodu, a mohou se vyjádřit k údajům v něm uvedeným,
m) souhlas k ověření stavu bankovního účtu a souhlas k ověření daňového přiznání,10)
n) dodatek životopisu vztahující se ke skutečnostem uvedeným v této části dotazníku.
(6) Součástí bezpečnostního dotazníku je
a) fotografie odpovídající současné podobě navrhované osoby,
b) čestné prohlášení o pravdivosti uvedených údajů,
c) souhlas s provedením bezpečnostní prověrky,
d) souhlas se shromažďováním a vedením údajů v souladu se zvláštním předpisem.11)
(7) Vyplněný bezpečnostní dotazník slouží pouze pro potřeby provedení bezpečnostní prověrky. Údaje v něm uvedené musí být chráněny před neoprávněným nakládáním.
(8) Úřad stanoví právním předpisem způsob vyplňování a vzor bezpečnostního dotazníku.
§ 34
(1) Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou provede statutární orgán bezpečnostní prověrku I. stupně. V odůvodněných případech může statutární orgán požádat Úřad o ověření údajů uvedených v podkladových materiálech.
(2) V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18, může provést její určení podle § 38.
(3) V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba některou z podmínek uvedených v § 18 nesplňuje, oznámí jí písemně tuto skutečnost.
§ 35
(1) Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou a po provedení jejich vyhodnocení statutárním orgánem požádá statutární orgán Úřad o vydání osvědčení. V žádosti uvede stupeň utajení, pro který má být osvědčení vydáno. Spolu se žádostí zašle statutární orgán podkladové materiály.
(2) Statutární orgán není oprávněn seznámit se při vyhodnocování podkladových materiálů s doplňující části bezpečnostního dotazníku.
(3) Statutární orgán je oprávněn žádat o vydání osvědčení pouze pro potřeby toho orgánu státu nebo organizace, za kterou je oprávněn jednat, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Na základě žádosti statutárního orgánu Úřad zajistí provedení bezpečnostní prověrky příslušného stupně.
(5) O skončení bezpečnostní prověrky informuje Úřad statutární orgán.
§ 36
(1) V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18, může vydat osvědčení, které této osobě doručí. Po předložení platného osvědčení může statutární orgán provést určení navrhované osoby podle § 38.
(2) U stupně utajení "Vyhrazené" se osvědčením uvedeným v odstavci 1 rozumí písemný záznam podle § 38.
(3) V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 18, osvědčení nevydá a tento výsledek navrhované osobě oznámí. Důvody nevydání osvědčení Úřad v oznámení neuvádí.
(4) Zjistí-li se v průběhu bezpečnostní prověrky, že navrhovaná osoba prokazatelně nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 18 písm. a) až d), bezpečnostní prověrka se ukončí. O ukončení bezpečnostní prověrky Úřad písemně informuje statutární orgán a navrhovanou osobu.
(5) Vyskytnou-li se po vydání osvědčení skutečnosti nasvědčující tomu, že osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18, je Úřad oprávněn zajistit a provést opatření potřebná k ověření těchto skutečností.
(6) Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno osvědčení, některou z podmínek uvedených v § 18 přestala splňovat, Úřad oznámí tuto skutečnost této osobě a statutárnímu orgánu, který osobu určil. Statutární orgán neprodleně zruší určení osoby.
§ 37
(1) Doba platnosti osvědčení je
a) pro stupeň utajení "Vyhrazené" nejdéle šest let,
b) pro stupeň utajení "Důvěrné" pět let,
c) pro stupeň utajení "Tajné" pět let,
d) pro stupeň utajení "Přísně tajné" pět let.
(2) Platnost osvědčení zaniká
a) uplynutím doby platnosti podle odstavce 1, nebo
b) oznámením podle § 36 odst. 6, že osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18.
(3) Zanikla-li platnost osvědčení podle odstavce 2 písm. b), je osoba, které bylo osvědčení vydáno Úřadem, povinna jej odevzdat do pěti pracovních dnů ode dne oznámení o tomto zániku Úřadu.
Určení
§ 38
(1) Určení navrhované osoby provádí statutární orgán. O určení provede statutární orgán písemný záznam (dále jen "záznam o určení"), který podepíše statutární orgán a určená osoba.
(2) Součástí záznamu o určení je písemné prohlášení určené osoby, že byla poučena o právech a povinnostech vyplývajících z určení, seznámena s předpisy vztahujícími se k ochraně utajovaných skutečností a s následky jejich porušení (dále jen "poučení"). Poučení provede nebo provedení zajistí statutární orgán.
(3) Určení statutárního orgánu organizace, které mají být poskytnuty utajované skutečnosti, provede statutární orgán, který utajované skutečnosti bude poskytovat. Jde-li o utajované skutečnosti poskytované cizí mocí, provede určení statutárního orgánu Úřad.
(4) Určení statutárního orgánu organizace, ve které utajované skutečnosti vznikají, provede ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajované skutečnosti náleží; není-li jej, Úřad.
(5) Nové určení se provede při změně zaměstnavatele nebo změně oblasti vymezené činnosti, přičemž bezpečnostní prověrka se neprovádí, trvá-li platnost osvědčení.
(6) Určení navrhované osoby statutární orgán písemně oznámí Úřadu do 30 dnů ode dne určení.
§ 39
(1) Určení zaniká
a) zánikem platnosti osvědčení,
b) skončením výkonu povolání nebo funkce,
c) jeho ukončením provedeným statutárním orgánem,
d) pominutím důvodu určení, nebo
e) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(2) Statutární orgán provede o zániku určení písemný záznam a učiní taková opatření, aby se osoba, u které určení zaniklo podle odstavce 1 písm. a) až d), již nemohla dále seznamovat s utajovanými skutečnostmi.
(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po zániku určení, nejdéle však do doby, do kdy je skutečnost, na kterou se mlčenlivost váže, utajovanou skutečností.
(4) Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne zániku určení o této skutečnosti písemně vyrozumět Úřad.
Zvláštní způsoby určování a osoby určené ke styku s utajovanými skutečnostmi ze zákona
§ 40
(1) Ve výjimečných případech, na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dva měsíce, může statutární orgán provést určení pro stupně utajení "Důvěrné", "Tajné" nebo "Přísně tajné" bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky. Podmínkou je souhlas navrhované osoby s tímto způsobem určení a s následným provedením bezpečnostní prověrky.
(2) Před určením podle odstavce 1 je statutární orgán povinen předložit Úřadu podkladové materiály k navrhované osobě a požádat o souhlas s takovým způsobem určení.
(3) Úřad provede k navrhované osobě šetření v evidencích Ministerstva vnitra, zajistí provedení šetření v evidencích Policie České republiky a zpravodajských služeb a bez zbytečného odkladu vyhodnotí získané předložené materiály.
(4) Na základě souhlasu Úřadu může statutární orgán navrhovanou osobu určit pro požadovaný stupeň utajení a vymezenou oblast činnosti. Při určení a poučení osoby se postupuje podle § 38 odst. 1 a 2.
(5) Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu o určení písemně informovat Úřad, který zajistí dodatečné provedení příslušné bezpečnostní prověrky. Po ukončení této prověrky lze osobě uvedené v odstavci 1 vydat osvědčení.
(6) Souhlas s provedením bezpečnostní prověrky podle odstavce 1 nelze odvolat.
§ 41
(1) Statutární orgán je oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu. V případě, že statutární orgán je kolektivní, může požádat o vydání osvědčení pro kteréhokoli svého člena.
(2) Každý, u kterého nelze požádat o vydání osvědčení prostřednictvím statutárního orgánu a u něhož je předpoklad, že se bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, je v odůvodněných případech oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu.
(3) O vydání osvědčení mohou požádat i osoby uvedené v § 42 odst. 1 a § 43 odst. 1. Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 odst. 2 nejsou nevydáním osvědčení dotčena.
(4) V případě žádosti podle odstavců 1 a 2 plní úkoly statutárního orgánu Úřad, s výjimkou poučení a určení.
(5) Poučení a určení osob uvedených v odstavcích1 a 2 provede ten, kdo takovou osobu s utajovanou skutečností seznámí, přičemž kopii záznamu o určení zašle Úřadu.
§ 42
(1) U poslanců a senátorů s výjimkou členů kontrolních orgánů podle zvláštních zákonů12) a u obhájců se bezpečnostní prověrka neprovádí.
(2) Pokud se některá z osob uvedených v odstavci 1 bude při výkonu své funkce seznamovat s utajovanou skutečností, je ten, kdo bude tuto osobu s utajovanou skutečností seznamovat, povinen předem provést její poučení a pořídit o tom písemný záznam. Podpisem záznamu se taková osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanou skutečností podle předchozí věty.
(3) Pro jednání Poslanecké sněmovny, Senátu nebo jejich orgánů, jehož předmětem jsou utajované skutečnosti, je povinen ten, kdo bude poslance nebo senátory s utajovanými skutečnostmi seznamovat, předem provést jejich poučení. Za písemný záznam o tomto poučení se považuje zápis o schůzi příslušné komory nebo jejího orgánu.
(4) Ten, kdo osobu uvedenou v odstavci 1 s utajovanou skutečností seznámí, je povinen písemně vyrozumět Úřad do 30 dnů o poučení podle odstavce 2.
§ 43
(1) Určenými osobami ze zákona jsou
a) prezident republiky,
b) předseda Poslanecké sněmovny,
c) předseda Senátu,
d) členové vlády,
e) prezident Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) soudci.
(2) Osoby podle odstavce 1 se stávají osobami určenými pro všechny stupně utajení dnem zvolení nebo jmenováním do funkce. Určenými osobami podle předchozí věty jsou pouze po dobu výkonu funkce a pro účely jejího výkonu.
Díl čtvrtý
§ 44
(1) Bezpečnostní spis k navrhované osobě obsahuje podkladové materiály, výsledky šetření Úřadu, zpravodajských služeb a Policie České republiky, údaje o bezpečnostním pohovoru, závěry celkového vyhodnocení bezpečnostní prověrky, případně další údaje vztahující se k podkladovým materiálům a provádění bezpečnostní prověrky.
(2) Bezpečnostní spis k navrhované osobě zakládá Úřad při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně. Úřad uvedený spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. U bezpečnostních spisů příslušníků zpravodajských služeb v případech podle § 9 odst. 1 písm. a) plní tyto povinnosti příslušná zpravodajská služba.
(3) Bezpečnostní spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v bezpečnostním spisu k navrhované osobě lze využívat pouze pro plnění úkolů podle tohoto zákona.
(4) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se předepsaným způsobem zničí v roce následujícím po uplynutí 80 let od jeho založení.
(5) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se vede i po vydání osvědčení.
§ 45
(1) Do spisu k navrhované osobě se zakládají
a) podkladové materiály při určování pro stupeň utajení "Vyhrazené"; kopie podkladových materiálů, s výjimkou části doplňující bezpečnostního dotazníku, při určování pro ostatní stupně utajení,
b) žádost o vydání osvědčení,
c) osvědčení nebo jeho ověřená kopie,13)
d) záznam o určení,
e) záznam o zániku určení,
f) další skutečnosti oznámené na základě tohoto zákona.
(2) Spis k navrhované osobě zakládá statutární orgán při zahájení bezpečnostní prověrky. Statutární orgán tento spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. Spis k navrhované osobě není součástí personálního spisu, do kterého se zakládá pouze kopie záznamu o určení osoby.
(3) Spis k navrhované osobě se nezakládá u osob určených podle § 43.
(4) Spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.
(5) Při zániku určení podle § 39 odst. 1 písm. a) až d) je statutární orgán povinen osobě, ke které byl spis k navrhované osobě založen, vydat podkladové materiály.
(6) V případě, že k určení navrhované osoby po dobu platnosti osvědčení nedošlo, postupuje statutární orgán podle odstavce 5.
§ 46
(1) V řízení před orgánem státu může na jeho žádost osobu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen "zproštění mlčenlivosti") ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) V případě, že ústřední úřad zanikl a nemá právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu.
(3) Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu České republiky, může zprostit mlčenlivosti Poslanecká sněmovna nebo Senát svým usnesením. V těchto případech je třeba požádat o vyjádření příslušného ministra nebo vedoucího ústředního úřadu.
(4) V případě zakázky, která obsahuje utajované skutečnosti, zprošťuje mlčenlivosti objednatel, nemůže-li tak učinit, ředitel Úřadu.
(5) Zproštění mlčenlivosti provádí
a) prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu a vedoucího Kanceláře prezidenta republiky,
b) Poslanecká sněmovna u poslanců,
c) Senát u senátorů,
d) předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny,
e) předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu,
f) předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních úřadů,
g) předseda Ústavního soudu u soudců Ústavního soudu,
h) ministr spravedlnosti u soudců všech soudů, státních zástupců a přísedících.
(6) Před zproštěním mlčenlivosti podle odstavce 5 je třeba požádat o vyjádření ministra nebo vedoucího ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.
(7) Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky.
(8) Zproštění mlčenlivosti se vztahuje pouze na příslušnou utajovanou skutečnost, a to v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. O tomto zproštění se pořizuje písemný záznam. Zproštěním mlčenlivosti není dotčen stupeň utajení.
(9) Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případech, kdy by tím mohlo dojít k mimořádně vážné nebo vážné újmě zájmům České republiky. Ani v těchto případech však nesmí být v trestním řízení dotčeno právo osoby na obhajobu.
(10) Jedná-li se o utajovanou skutečnost cizí moci, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala, je třeba požádat o vyjádření k zproštění mlčenlivosti Úřad. Úřad je povinen vyžádat si závazné stanovisko cizí moci.