Zákon o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů - Díl první - Podmínky pro vydání osvědčení

Díl první

Podmínky pro vydání osvědčení

§ 18

Osvědčení lze vydat navrhované osobě, která

a) je způsobilá k právním úkonům,

b) dosáhla předepsaného věku,

c) je bezúhonná,

d) je zdravotně způsobilá,

e) je osobnostně způsobilá,

f) je bezpečnostně spolehlivá.

§ 19

Věk

(1) Dolní věková hranice navrhované osoby pro stupně utajení "Vyhrazené", "Důvěrné" nebo "Tajné" je 18 let.

(2) Dolní věková hranice navrhované osoby pro stupeň utajení "Přísně tajné" je 21 let.

(3) V odůvodněných případech může Úřad na žádost orgánu státu udělit výjimku z věkové hranice uvedené v odstavci 1, s výjimkou stupně utajení "Tajné".

§ 20

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonnou není považována navrhovaná osoba, která byla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně státního, hospodářského nebo služebního tajemství nebo utajovaných skutečností, spáchaného i z nedbalosti.

(2) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů,²) pokud zákon nestanoví, že postačí čestné prohlášení o bezúhonnosti.

§ 21

Zdravotní způsobilost

(1) Zdravotní způsobilost navrhované osoby zjišťuje a posudek o ní vydává posuzující lékař, jímž je registrující lékař podle zvláštního zákona.⁹) Posudek o zdravotní způsobilosti osob navrhovaných pro stupeň utajení "Přísně tajné" vydává posuzující lékař oprávněný k této činnosti na základě pověření Úřadu.

(2) Posudek o zdravotní způsobilosti se vydává na základě výsledku lékařského vyšetření, popřípadě dalších potřebných vyšetření.

(3) U určených osob se provádějí pravidelná vyšetření. V případě, že u těchto osob došlo ke změně zdravotního stavu, provádí posuzující lékař mimořádnou prohlídku.

(4) Zjistí-li posuzující lékař na základě vyšetření podle odstavce 3, že určená osoba pozbyla zdravotní způsobilost, oznámí to neprodleně jejímu statutárnímu orgánu.

(5) Ministerstvo zdravotnictví stanoví po dohodě s Úřadem právním předpisem podrobnosti o způsobu zjišťování zdravotní způsobilosti včetně stanovení periodicity tohoto zjišťování, stanovení nemocí, vad nebo stavů, které vylučují schopnost utajovat skutečnosti, jakož i povinnosti dostavit se k periodickému vyšetření zdravotní způsobilosti nebo se podrobit mimořádné prohlídce podle odstavce 3 v důsledku změny zdravotní situace.

§ 22

Osobnostní způsobilost

(1) Za osobnostně způsobilou není považována navrhovaná osoba, u níž byly na základě psychologického vyšetření zjištěny takové osobnostní rysy, postoje či vztahy, které mohou vzbuzovat pochybnosti o tom, že je schopna utajovat skutečnosti.

(2) Posudek o osobnostní způsobilosti vydává Úřad, zpravodajské služby, Policie České republiky nebo odborné pracoviště oprávněné k této činnosti na základě pověření Úřadu.

(3) Požadavky na osobnostní způsobilost jsou odstupňovány v závislosti na stupni bezpečnostní prověrky.

(4) Úřad stanoví právním předpisem způsob zjišťování osobnostní způsobilosti, podmínky provádění vyšetření, jeho obsah, metody a techniky a podmínky metodického dohledu a akreditace pracovišť.

§ 23

Bezpečnostní spolehlivost

(1) Za bezpečnostně spolehlivou není považována navrhovaná osoba, u které bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Za bezpečnostní riziko se považuje zejména

a) činnost proti zájmům České republiky a proti zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala,

b) činnost směřující k potlačování lidských práv nebo svobod, případně podpora takové činnosti,

c) styk s osobou, která po 1. lednu 1990 vyvíjela nebo vyvíjí činnost proti zájmům České republiky, případně se pohybuje v prostředí osob, které takovou činnost vyvíjejí,

d) chování a způsob života, který může mít vliv na ovlivnitelnost, důvěryhodnost nebo schopnost utajovat skutečnosti,

e) skutečnost, která může vést k vydíratelnosti,

f) pravomocné odsouzení neuvedené ve výpisu z evidence Rejstříku trestů,²)

g) probíhající trestní stíhání, nebo

h) užívání jiné identity.

(3) Za bezpečnostní riziko se nepovažuje činnost podle odstavce 2 písm. c) nebo užívání jiné identity podle odstavce 2 písm. h), pokud se tak děje při plnění služebního či pracovního úkolu nebo z jiného zákonného důvodu.