Díl čtvrtý
§ 44
(1) Bezpečnostní spis k navrhované osobě obsahuje podkladové materiály, výsledky šetření Úřadu, zpravodajských služeb a Policie České republiky, údaje o bezpečnostním pohovoru, závěry celkového vyhodnocení bezpečnostní prověrky, případně další údaje vztahující se k podkladovým materiálům a provádění bezpečnostní prověrky.
(2) Bezpečnostní spis k navrhované osobě zakládá Úřad při zahájení bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. stupně. Úřad uvedený spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. U bezpečnostních spisů příslušníků zpravodajských služeb v případech podle § 9 odst. 1 písm. a) plní tyto povinnosti příslušná zpravodajská služba.
(3) Bezpečnostní spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním. Údaje uvedené v bezpečnostním spisu k navrhované osobě lze využívat pouze pro plnění úkolů podle tohoto zákona.
(4) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se předepsaným způsobem zničí v roce následujícím po uplynutí 80 let od jeho založení.
(5) Bezpečnostní spis k navrhované osobě se vede i po vydání osvědčení.
§ 45
(1) Do spisu k navrhované osobě se zakládají
a) podkladové materiály při určování pro stupeň utajení "Vyhrazené"; kopie podkladových materiálů, s výjimkou části doplňující bezpečnostního dotazníku, při určování pro ostatní stupně utajení,
b) žádost o vydání osvědčení,
c) osvědčení nebo jeho ověřená kopie,13)
d) záznam o určení,
e) záznam o zániku určení,
f) další skutečnosti oznámené na základě tohoto zákona.
(2) Spis k navrhované osobě zakládá statutární orgán při zahájení bezpečnostní prověrky. Statutární orgán tento spis rovněž vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje. Spis k navrhované osobě není součástí personálního spisu, do kterého se zakládá pouze kopie záznamu o určení osoby.
(3) Spis k navrhované osobě se nezakládá u osob určených podle § 43.
(4) Spis k navrhované osobě je nutno chránit před neoprávněným nakládáním.
(5) Při zániku určení podle § 39 odst. 1 písm. a) až d) je statutární orgán povinen osobě, ke které byl spis k navrhované osobě založen, vydat podkladové materiály.
(6) V případě, že k určení navrhované osoby po dobu platnosti osvědčení nedošlo, postupuje statutární orgán podle odstavce 5.
§ 46
(1) V řízení před orgánem státu může na jeho žádost osobu zprostit povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen "zproštění mlčenlivosti") ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží, pokud zákon nestanoví jinak.
(2) V případě, že ústřední úřad zanikl a nemá právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu.
(3) Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu České republiky, může zprostit mlčenlivosti Poslanecká sněmovna nebo Senát svým usnesením. V těchto případech je třeba požádat o vyjádření příslušného ministra nebo vedoucího ústředního úřadu.
(4) V případě zakázky, která obsahuje utajované skutečnosti, zprošťuje mlčenlivosti objednatel, nemůže-li tak učinit, ředitel Úřadu.
(5) Zproštění mlčenlivosti provádí
a) prezident republiky u předsedy vlády, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedy a místopředsedy Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu a vedoucího Kanceláře prezidenta republiky,
b) Poslanecká sněmovna u poslanců,
c) Senát u senátorů,
d) předseda Poslanecké sněmovny u vedoucího Kanceláře Poslanecké sněmovny,
e) předseda Senátu u vedoucího Kanceláře Senátu,
f) předseda vlády u ministrů a vedoucích ostatních ústředních úřadů,
g) předseda Ústavního soudu u soudců Ústavního soudu,
h) ministr spravedlnosti u soudců všech soudů, státních zástupců a přísedících.
(6) Před zproštěním mlčenlivosti podle odstavce 5 je třeba požádat o vyjádření ministra nebo vedoucího ústředního úřadu, do jehož působnosti utajovaná skutečnost náleží.
(7) Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky.
(8) Zproštění mlčenlivosti se vztahuje pouze na příslušnou utajovanou skutečnost, a to v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. O tomto zproštění se pořizuje písemný záznam. Zproštěním mlčenlivosti není dotčen stupeň utajení.
(9) Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případech, kdy by tím mohlo dojít k mimořádně vážné nebo vážné újmě zájmům České republiky. Ani v těchto případech však nesmí být v trestním řízení dotčeno právo osoby na obhajobu.
(10) Jedná-li se o utajovanou skutečnost cizí moci, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala, je třeba požádat o vyjádření k zproštění mlčenlivosti Úřad. Úřad je povinen vyžádat si závazné stanovisko cizí moci.