Díl 2
§ 7
Trestnost činu, na který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, spáchaného mladistvým zaniká, jestliže mladistvý po spáchání činu
a) dobrovolně odstranil nebo napravil způsobený následek, anebo se o to pokusil, zejména nahradil způsobenou škodu, učinil opatření potřebná k její náhradě nebo se jinak pokusil odčinit způsobené následky,
b) svým chováním projevil účinnou snahu po nápravě a
c) čin neměl trvale nepříznivých následků pro poškozeného nebo pro společnost.
§ 8
(1) Trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby, jež činí
a) deset let, jde-li o provinění, na které trestní zákoník stanoví výjimečný trest,
b) pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,
c) tři léta u ostatních provinění.
(2) Ohledně počátku, stavení a přerušení promlčecí doby platí obdobně ustanovení trestního zákoníku.4)
(3) Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestnost provinění, stanoví-li tak ohledně promlčení trestných činů trestní zákoník.5)