Zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů - znění od 10. 05. 2013 (úplné znění)

326

ZÁKON

ze dne 30. listopadu 1999

o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

POBYT CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný právní předpis Evropských společenství¹) podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen "území") a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen "policie"), Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo") a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy.

(2) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky,^1a) včetně občana Evropské unie^1b).

(3) Úprava vstupu, pobytu a vycestování občana Evropské unie^1b) se vztahuje i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím^1c) a na občana státu, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru,^1d) pokud tato smlouva nestanoví jinak.

§ 2

Působnost zákona

Tento zákon se nevztahuje na cizince, který

a) je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, azylantem anebo osobou požívající doplňkové ochrany²) nebo podal proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany kasační stížnost, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak,

b) pobývá na území na základě zvláštního právního předpisu upravujícího přechodný pobyt cizích ozbrojených sil na území,³)

c) požádal Českou republiku o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území, a cizince, který pobývá na území na základě uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis^3a) nestanoví jinak.

HLAVA II

VSTUP NA ÚZEMÍ

§ 3

(1) Cizinec je oprávněn vstoupit na území přes hraniční přechod v místě a čase určeném k provádění hraniční kontroly.

(2) Hraničním přechodem se rozumí

a) místo vymezené mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika vázána, (dále jen "mezinárodní smlouva") určené pro překračování státních hranic České republiky za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou nebo tímto zákonem,

b) mezinárodní letiště, které je vnější hranicí podle zvláštního právního předpisu,^3a) pokud splňuje tyto podmínky:

1. bylo jako mezinárodní letiště určeno podle zvláštního právního předpisu⁴) a

2. provozovatel letiště splnil bezpečnostní podmínky stanovené ve zvláštním právním předpisu,^3a)

c) vnitřní hranice^3a) nebo

d) prostor mezistátního vlaku a paluba lodě mezistátní osobní nebo nákladní lodní přepravy v době, kdy je v tomto prostoru prováděna hraniční kontrola.

§ 4

(1) Cizinec je povinen podrobit se hraniční kontrole bez odkladu po překročení státních hranic, pokud je hraniční kontrola prováděna na území, nebo překročit státní hranice bez odkladu po ukončení hraniční kontroly, pokud je prováděna mimo území. Na vnitřní hranici se hraniční kontrola provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu.^3a)

(2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství¹) cizinci vstup na území vyznačením otisku vstupního razítka do jeho cestovního dokladu.

(3) Provádí-li policie hraniční kontrolu na základě mezinárodní smlouvy mimo území, má tato kontrola a na jejím základě provedené úkony stejné právní účinky jako hraniční kontrola provedená na území.

§ 5

(1) Podmínky vstupu na území a provádění hraniční kontroly stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství¹).

(2) Při vstupu na území je cizinec při hraniční kontrole povinen prokázat splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství¹) a dále je na požádání povinen

a) vyplnit a podepsat hraniční průvodku,

b) strpět ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji.

(3) Povinnost předložit cestovní doklad se nevztahuje na cizince, který je mladší 15 let a je zapsán do cestovního dokladu jiného cizince.

(4) Splnění podmínek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) se nevztahuje na cizince, který je

a) přebírán od orgánu cizího státu podle zvláštního zákona⁵),

b) přes území provážen (§ 152), nebo

c) na území předáván podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství.

(5) Občan Evropské unie a rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen při hraniční kontrole předložit policii cestovní doklad. Nemá-li občan Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, prokázal jiným dokladem. Nemá-li rodinný příslušník občana Evropské unie cestovní doklad nebo nemůže-li si jej obstarat, policie mu při hraniční kontrole umožní, aby svou totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, prokázal jiným dokladem.

(6) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je dále povinen při hraniční kontrole policii předložit vízum opravňující k pobytu na území, vztahuje-li se na něho vízová povinnost.

§ 9

Odepření vstupu na území

(1) Policie odepře cizinci vstup na území, jestliže

a) nemá platný cestovní doklad,

b) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, vízum nebo povolení k pobytu,

c) nepředloží vízum, podléhá-li cizinec vízové povinnosti nebo povolení k pobytu,

d) nepředloží doklady prokazující účel a zabezpečení podmínek pobytu na území,

e) nemá dostatečné množství prostředků k pobytu na území a k vycestování z území,

f) je nežádoucí osobou (§ 154),

g) je zařazen do informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích^5a) (dále jen "smluvní stát"), za účelem získání přehledu o cizincích, jimž nelze umožnit vstup na území smluvních států (dále jen "informační systém smluvních států"); to neplatí, je-li cizinci uděleno vízum opravňující pouze k pobytu na území,

h) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit mezinárodní vztahy České republiky,

i) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit mezinárodní vztahy smluvních států, nebo

j) je důvodné podezření, že cizinec trpí nemocí, která je uvedena v seznamu stanoveném vyhláškou Ministerstva zdravotnictví (§ 182a odst. 1) (dále jen "závažná nemoc").

(2) Cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, může policie odepřít vstup na území z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b), f) až j).

(3) Policie odepře vstup na území

a) občanu Evropské unie,

1. nemá-li platný cestovní doklad a nesplňuje-li podmínky podle § 5 odst. 5,

2. předloží-li padělaný nebo pozměněný cestovní doklad nebo povolení k pobytu,

3. je-li důvodné podezření, že trpí závažnou nemocí,

4. je-li důvodné nebezpečí, že by při svém pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

5. je-li zařazen do evidence nežádoucích osob a příslušný orgán, který uplatnil podnět na zařazení občana Evropské unie do této evidence (§ 154 odst. 2), poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

b) rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie,

1. z důvodů uvedených v písmenu a),

2. nepředloží-li vízum, podléhá-li vízové povinnosti, nebo povolení k pobytu,

3. je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost jiného smluvního státu nebo v něm závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

4. je-li zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.

(4) Policie vydá rozhodnutí o odepření vstupu, jestliže odepře vstup na území občanu Evropské unie^1b) z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. a). Obdobně policie postupuje i v případě rodinného příslušníka občana Evropské unie^1b), pokud rodinný příslušník tohoto občana Evropské unie doprovází nebo pokud rodinný příslušník prokáže, že tento občan Evropské unie pobývá na území. Rozhodnutí o odepření vstupu se nevydá, je-li důvodem odepření vstupu pravomocné rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území nebo pravomocné rozhodnutí o správním vyhoštění.

(5) Cizinec, kterému byl odepřen vstup na území, je povinen bez zbytečného odkladu vycestovat zpět do zahraničí, není-li dále stanoveno jinak.

§ 10

(1) Povinnost cizince, kterému byl odepřen vstup na území, vycestovat zpět do zahraničí, se nevztahuje na cizince, pokud

a) je bezprostředně ohrožen jeho život z důvodu úrazu nebo náhlého onemocnění,

b) by mu neposkytnutí neodkladné zdravotní péče způsobilo trvalé chorobné změny, nebo

c) je mu nezbytné poskytnout v souvislosti s porodem neodkladnou zdravotní péči.

(2) Vyžaduje-li zdravotní stav cizince, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, zajistí policie jeho dopravu k poskytovateli zdravotních služeb na území.

(3) Cizinec, na kterého se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost vycestovat, je oprávněn setrvat na území pouze po dobu nezbytně nutnou; setrvání na území se nepovažuje za pobyt podle tohoto zákona. Pro účely poskytnutí zdravotní péče a rozsahu oprávnění policie se na takového cizince hledí jako na cizince zajištěného podle hlavy XI. Je-li cizinec přijat k poskytnutí zdravotní péče podle odstavce 1 k poskytovateli zdravotních služeb poskytujícího ústavní péči, může policie upustit od střežení cizince po dobu jeho hospitalizace.

(4) Policie cizince dopraví na hraniční přechod za účelem jeho vycestování zpět do zahraničí, jakmile je s ohledem na svůj zdravotní stav schopen vycestovat.

§ 13

Prostředky k pobytu na území

(1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením

a) peněžních prostředků alespoň ve výši

1. 0,5násobku částky existenčního minima stanovené zvláštním právním předpisem⁶) (dále jen "částka existenčního minima") na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,

2. 15násobku částky existenčního minima, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky existenčního minima,

3. 50násobku částky existenčního minima, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo

b) dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.

(2) Zajištění prostředků k pobytu na území ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a), jde-li o pobyt na území delší než 3 měsíce, se prokazuje

a) výpisem z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu na území disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a),

b) jiným dokladem o finančním zajištění, ze kterého vyplývá, že cizinec může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo má zajištěnu úhradu nákladů spojených s jeho pobytem na území, nebo

c) platnou mezinárodně uznávanou platební kartou; na požádání je cizinec povinen současně předložit výpis z účtu vedeného v bance nebo jiné finanční instituci, ze kterého vyplývá, že může disponovat peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1 písm. a).

(3) Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky existenčního minima na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímací organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou existenčního minima a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky existenčního minima. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.

(4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.

§ 14

Hraniční průvodka

Hraniční průvodkou se rozumí evidenční doklad obsahující údaje o jménu a příjmení, dnu, měsíci a roku narození cizince a spolucestujících cizinců mladších 15 let, o sérii a číslu cestovního dokladu cizince, jeho státním občanství a pohlaví. Hraniční průvodka dále obsahuje číslo víza, tovární značku vozidla, s nímž vstupuje na území, mezinárodní poznávací značku a státní poznávací značku tohoto vozidla a jeho barvu, datum a místo vstupu na území a datum vycestování z území, účel a místo pobytu na území.

§ 15

Pozvání

(1) Rozsah údajů uvedených v pozvání k pobytu cizince na území, který nepřesáhne dobu 3 měsíců, stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství²⁷).

a) spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,

c) spojené s poskytnutím zdravotních služeb po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,

d) spojené s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území.

§ 15a

(1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie^1b) se pro účely tohoto zákona rozumí jeho

a) manžel,

b) rodič, jde-li o občana Evropské unie^1b) mladšího 21 let, kterého vyživuje a se kterým žije ve společné domácnosti,

c) dítě mladší 21 let nebo takové dítě manžela občana Evropské unie a

d) nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manžela občana Evropské unie.

(2) Za nezaopatřenou osobu podle odstavce 1 písm. d) se považuje občanem Evropské unie nebo jeho manželem vyživovaný cizinec, který

a) se nejdéle do 26 let věku soustavně připravuje na budoucí povolání,

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

(3) Ustanovení tohoto zákona, týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie, se obdobně použijí i na cizince, který hodnověrným způsobem doloží, že

a) je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud

1. ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen trvalý či dlouhodobý pobyt, žil s občanem Evropské unie ve společné domácnosti,

2. je občanem Evropské unie vyživovaný, nebo

3. se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, anebo

b) má s občanem Evropské unie trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti.

(4) Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky^1a).

HLAVA III

PŘECHODNÝ POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

Přechodný pobyt na území

§ 16

(1) Cizinec pobývá na území přechodně

a) po překročení státních hranic České republiky a po ukončení hraniční kontroly, nebyl-li mu v rámci hraniční kontroly policií odepřen vstup na území,

b) po překročení státních hranic, není-li hraniční kontrola prováděna, nebo

c) ode dne narození na území, za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 88).

(2) Přechodný pobyt podle odstavce 1 písm. a) počíná dnem a hodinou překročení státních hranic České republiky, je-li hraniční kontrola prováděna mimo území, nebo dnem a hodinou ukončení hraniční kontroly, je-li tato prováděna na státních hranicích České republiky nebo po překročení těchto hranic.

§ 17

Cizinec může pobývat na území přechodně

a) bez víza,

b) na základě krátkodobého víza uděleného podle přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství²⁷),

c) na základě dlouhodobého víza, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k přechodnému pobytu, nebo

d) na základě výjezdního příkazu.

§ 17b

Dlouhodobé vízum

Dlouhodobým vízem je vízum k pobytu nad 90 dnů.

Díl 2

Přechodný pobyt na území bez víza

§ 18

Cizinec může pobývat na území přechodně bez víza,

c) je-li občanem Evropské unie,^1b)

1. ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody; tento cizinec současně může po dobu tohoto výkonu pobývat na území i bez cestovního dokladu,

§ 19

Ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a zánik tohoto pobytu

(1) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, policie ukončí, jestliže cizinec

a) úmyslně závažným způsobem narušil veřejný pořádek,

b) poruší povinnost stanovenou tímto zákonem,

c) pobývá na území bez platného cestovního dokladu, pokud k tomu není oprávněn podle tohoto zákona nebo při pobytové kontrole policie zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. b), f), g), h), i) nebo j),

d) na žádost policie neprokáže zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo nepředloží ověřené pozvání (§ 15 a 180), nebo

e) na území pobývá na cestovní doklad, který byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený,

za podmínky, že důsledky budou přiměřené důvodu pro ukončení pobytu. Při posuzování přiměřenosti policie přihlíží zejména k dopadům ukončení pobytu do soukromého a rodinného života cizince.

(2) Pobyt cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, zaniká, jestliže cizinec na území pobývá v rozporu s mezinárodní smlouvou nebo nařízením vlády vydaným podle § 181.

(3) Policie ukončí pobyt podle odstavce 1 udělením výjezdního příkazu. Výjezdní příkaz policie udělí i v případě zániku pobytu podle odstavce 2. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona (dále jen "správní vyhoštění").

Díl 3

Přechodný pobyt na území na krátkodobá víza

§ 20

(1) Podmínky udělování krátkodobého víza, důvody jeho neudělení, podmínky prodloužení doby pobytu na krátkodobé vízum a důvody zrušení jeho platnosti stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství²⁷). O důvodech neudělení krátkodobého víza nebo zrušení jeho platnosti je cizinec informován na jednotném formuláři²⁷).

(2) Krátkodobé vízum na hraničním přechodu uděluje a do cestovního dokladu vyznačuje policie.

(3) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na krátkodobé vízum podává cizinec policii.

(4) Rodinný příslušník občana Evropské unie^1b), který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území pobývá, je oprávněn podat žádost o udělení krátkodobého víza také na hraničním přechodu.

(5) Rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie^1b), který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže

a) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad,

b) je důvodné podezření, že trpí závažnou nemocí,

c) je důvodné nebezpečí, že by při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

d) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

e) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství.

(6) Zastupitelský úřad písemně informuje rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území pobývá, o důvodech neudělení víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení oznámení o neudělení víza Ministerstvo zahraničních věcí o nové posouzení důvodů neudělení víza (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem. V případě neudělení víza na hraničním přechodu informace o oprávnění požádat o nové posouzení důvodů neudělení víza ministerstvo (§ 180e) a následné možnosti přezkoumání důvodů neudělení víza soudem sděluje policie.

Díl 4

Přechodný pobyt na území na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu

Oddíl 1

Vízum k pobytu nad 90 dnů

§ 30

(1) Vízum k pobytu nad 90 dnů uděluje ministerstvo na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce.

(2) Vízum k pobytu nad 90 dnů se dále uděluje cizinci za účelem převzetí povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3, § 42g anebo § 42i nebo za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 49).

(3) Vízum podle odstavců 1 a 2 se uděluje s dobou platnosti na 6 měsíců.

(4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3, § 42g anebo § 42i nebo povolení k trvalému pobytu opravňuje cizince k pobytu na území po dobu 60 dnů. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí opravňuje k pobytu po dobu 30 pracovních dnů. V případě, že převzetí povolení podle věty první nebo podání žádosti podle věty druhé brání důvody na vůli cizince nezávislé, považuje se doba pobytu po vstupu cizince na území za prodlouženou až do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen po zániku důvodů podle věty třetí tyto důvody neprodleně oznámit ministerstvu, jde-li o vízum udělené za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3, § 42g anebo § 42i nebo povolení k trvalému pobytu, nebo Ministerstvu zahraničních věcí, jde-li o vízum udělené za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem.

(5) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je na území oprávněn podat cizinec, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie²⁹), pokud plnění účelu tohoto pobytu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 3 měsíce.

§ 31

Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů

(1) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující účel pobytu na území,

c) prostředky k pobytu na území (§ 13),

d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území,

e) fotografie; to neplatí, pokud bude pořizován obrazový záznam cizince.

(2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), d) a e). Dále je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u které krajské pobočky Úřadu práce České republiky o takové povolení požádal. Povolení k zaměstnání nemusí cizinec předkládat a číslo jednací žádosti o jeho vydání uvádět, není-li povolení k zaměstnání podle zvláštního právního předpisu^8e) podmínkou výkonu zaměstnání.

(3) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem výzkumu je cizinec, který je držitelem povolení k pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie²⁹), povinen předložit

a) dohodu o hostování uzavřenou s výzkumnou organizací, která má sídlo na území tohoto členského státu,

b) náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a e),

c) písemné vyjádření výzkumné organizace (§ 42f odst. 1) o účelu jeho pobytu na území a

d) na požádání doklady uvedené v odstavci 5.

(4) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání je cizinec povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a), c) až e) a doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence³⁰).

(5) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec na požádání dále povinen předložit

a) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaného státem, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státy, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; doklad nelze vyžadovat od cizince mladšího 15 let,

b) lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

(6) Povinnost předložit k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů prostředky k pobytu na území podle odstavce 1 písm. c) se nevztahuje na manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu²), jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, na nezletilé dítě azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany nebo na nezletilé dítě manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany. Namísto cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. a) jsou cizinci uvedení ve větě první k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů oprávněni předložit i jiný doklad vydaný státem, jehož jsou občanem nebo v němž pobývají, z něhož lze zjistit údaje o jejich totožnosti a občanství.

(7) Dokladem o zajištění ubytování podle odstavce 1 písm. d) se rozumí doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu anebo domu nebo písemné potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, s jejím úředně ověřeným podpisem, kterým je cizinci udělen souhlas s ubytováním. Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu³¹) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci. Pokud je písemné potvrzení o souhlasu podle věty první podáváno elektronicky, musí být podepsáno zaručeným elektronickým podpisem, který je založen na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“); to neplatí, je-li potvrzení dodáno prostřednictvím datové schránky.

(8) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

§ 33

Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

(1) Ministerstvo udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci,

a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5,

b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná,

c) který v době platnosti oprávnění k pobytu, jehož platnost nelze prodloužit, požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu, pokud je k tomu podle § 69 oprávněn a o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo

d) který podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.

(2) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle odstavce 1 se podává na území ministerstvu.

(3) Ministerstvo dále udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území cizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a).

(4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyznačuje do cestovního dokladu ministerstvo.

(5) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území ministerstvo stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 6 měsíců.

(6) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle odstavce 1 písm. a), je povinen na požádání ministerstva prokázat, že překážka vycestování z území trvá; brání-li tomuto prokázání překážka na vůli cizince nezávislá, lze prokázání nahradit čestným prohlášením.

§ 34

Náležitosti žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu,

b) ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením,

c) fotografie,

d) doklad potvrzující existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. b),

e) doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. c); to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,

f) doklad o podání žaloby a návrhu na přiznání odkladného účinku této žaloby, jde-li o cizince podle § 33 odst. 1 písm. d).

§ 35

Prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů

(1) Dobu pobytu na území, která je kratší než doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel, pro který bylo vízum uděleno, nejdéle však do doby skončení platnosti tohoto víza.

(2) K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) až d) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 5 písm. b). K žádosti o prodloužení doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání, náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a d) a na požádání náležitost podle § 31 odst. 5 písm. b). Dále je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je na požádání povinen předložit doklad o zaplacení pojistného, uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Povinnost předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. Cizinec je dále povinen na žádost ministerstva předložit v případě změny podoby i fotografie.

(3) Dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 37).

§ 36

Prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

(1) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 34 písm. a), b), d) a e) a v případě změny podoby na žádost ministerstva i fotografie.

(2) Cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 3, je povinen k žádosti o prodloužení doby platnosti víza a doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území předložit náležitost podle § 34 písm. a), sdělit nebo doložit skutečnosti prokazující trvání důvodů znemožňujících vycestování a v případě změny podoby na žádost ministerstva předložit i fotografie.

(3) Dobu platnosti víza a dobu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza (§ 38).

§ 37

Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů

(1) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže cizinec

a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,

a) byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

b) neplní účel, pro který bylo vízum uděleno, nebo

c) o zrušení platnosti víza požádá.

(2) Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, jestliže

a) cizinec v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané anebo pozměněné doklady nebo doklady, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,

b) cizinec přestal splňovat některou z podmínek pro udělení víza,

c) policie při pobytové kontrole [§ 167 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a

1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo

2. ačkoli je důvod pro vydání cizineckého pasu nebo cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu nepožádá,

d) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředloží potvrzení podle písmene c) bodu 1 nebo z důvodu podle písmene c) bodu 2,

e) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 2,

f) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,

g) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180i nebo § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 38

Zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území

(1) Cizinec je povinen požádat o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) nejpozději do 3 dnů po zániku překážky vycestování a u víza uděleného podle § 33 odst. 3 nejpozději do 5 dnů po zániku důvodů znemožňujících vycestování.

(2) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce anebo bylo-li vízum uděleno podle § 33 odst. 1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek.

(3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

Oddíl 2

Přechodný pobyt na území na diplomatické vízum a zvláštní vízum

§ 40

(1) Diplomatickým vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako "Diplomatické vízum". Diplomatické vízum lze vyznačit do diplomatického pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.

(2) Zvláštním vízem se rozumí vízum k pobytu nad 90 dnů, udělené cizinci na základě oficiální žádosti a označené jako "Zvláštní vízum". Zvláštní vízum lze vyznačit do služebního pasu nebo jiného cestovního dokladu cizince, který požívá příslušných výsad a imunit.

(3) K žádosti o udělení diplomatického nebo zvláštního víza je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie. Před vyznačením víza je cizinec povinen na požádání předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j; na požádání je cizinec současně povinen předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. Věta druhá se nepoužije, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

(4) Diplomatické vízum a zvláštní vízum uděluje zastupitelský úřad.

§ 41

Prohlášení neplatnosti diplomatického víza a zvláštního víza

Diplomatické vízum nebo zvláštní vízum prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

Oddíl 3

Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu

§ 42

Povolení k dlouhodobému pobytu

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů, hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 6 měsíců a trvá-li stejný účel pobytu.

(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let.

(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat manžel, nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela nebo takové dítě cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo již za tímto účelem na území pobývá (dále jen "rodinný příslušník výzkumného pracovníka"). K žádosti je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), c) až e) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka; na požádání je dále povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 5. Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu je rodinný příslušník výzkumného pracovníka povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

(4) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je dále oprávněn podat cizinec, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jako jeho rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí.

(5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1, 2 nebo 4 se podává ministerstvu a žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 3 se podává na zastupitelském úřadu na úředním tiskopisu. Podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvu je dále oprávněn rodinný příslušník výzkumného pracovníka, který je držitelem víza k pobytu nad 90 dnů. V žádosti je cizinec povinen uvést údaje v rozsahu žádosti o povolení k trvalému pobytu.

(6) Cizinec je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v průkazu o povolení k pobytu, není-li dále stanoveno jinak.

§ 42a

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území^9c) (dále jen "společné soužití rodiny") je oprávněn podat cizinec, který je

a) manželem cizince s povoleným pobytem,

b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem,

c) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným pobytem,

d) nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území,

e) rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu²); nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého cizince,

f) osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území.

(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s cizincem, kterému bylo vydáno povolení k pobytu podle § 42g, je oprávněn podat cizinec uvedený v odstavci 1 písm. a) až d) nebo cizinec, který je zletilým nezaopatřeným dítětem, které se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže samo postarat.

(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec, který před vstupem na území pobýval na území jiného členského státu Evropské unie jako rodinný příslušník držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci³²) (dále jen „modrá karta“). Žádost je cizinec povinen podat ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území.

(4) Cizinec podle odstavce 1, kterému byl na území povolen pobyt nebo udělen azyl, se pro účely tohoto zákona považuje za nositele oprávnění ke sloučení rodiny.

(5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podává cizinec na zastupitelském úřadu.

(6) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může cizinec žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podat na území ministerstvu.

(7) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci udělí, jestliže

a) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let,

b) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, pobývá na území po dobu nejméně 6 měsíců a je držitelem povolení vydaného podle § 42g odst. 3 písm. a), nebo po dobu nejméně 1 roku a je držitelem povolení vydaného podle § 42g odst. 3 písm. b),

c) manželu, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu²), pokud manželství vzniklo před jeho vstupem na území,

d) nezletilému cizinci, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu²),

e) jde o cizince podle odstavce 1 písm. d) nebo f), nebo

f) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem modré karty.

(8) V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá.

§ 42b

Náležitosti k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny

(1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit

a) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),

b) doklad potvrzující příbuzenský vztah; jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu²), lze příbuzenský vztah prokázat i jiným věrohodným způsobem, není-li předložení dokladu možné,

c) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka s pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit nebo pokud již dítě pobývá na území,

d) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení nebude nižší než součet

1. částek životních minim^9d) členů rodiny a

2. nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení rodiny.

Za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije.

(2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec, který pobýval jako rodinný příslušník držitele modré karty v jiném členském státě Evropské unie³²), dále povinen předložit doklad o oprávnění k pobytu, který mu jako rodinnému příslušníkovi držitele modré karty vydal jiný členský stát Evropské unie.

(3) Byla-li žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu²), podána ve lhůtě do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu, je cizinec povinen k žádosti předložit pouze cestovní doklad a fotografie a prokázat příbuzenský vztah způsobem podle odstavce 1 písm. b).

(4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec na požádání dále povinen přiložit doklady uvedené v § 31 odst. 5.

(5) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

§ 42c

Povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu na území je oprávněn podat držitel povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie⁴⁷) (dále jen „rezident jiného členského státu Evropské unie“), pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce.

(2) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 podává rezident jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo na území ministerstvu. Na území je rezident jiného členského státu Evropské unie povinen žádost podat v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne vstupu na území.

(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je žadatel povinen předložit

a) doklad prokazující přiznání právního postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie,

b) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,

c) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim^9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije,

d) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1, s výjimkou náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. c), a

e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 5.

(4) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je žadatel povinen předložit povolení k zaměstnání nebo v žádosti uvést číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u které krajské pobočky Úřadu práce České republiky o takové povolení požádal, vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná, a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Na požádání je žadatel povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 5.

(5) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn podat i rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie, pokud má s ním povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny na území státu, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, nebo mu bylo na území tohoto státu právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie přiznáno.

(6) Rodinný příslušník rezidenta jiného členského státu Evropské unie je povinen prokázat splnění podmínky podle odstavce 5 a k žádosti předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 3 písm. b), doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem žadatele a společně s ním posuzovaných osob [odstavec 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim^9d) žadatele a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky, kterou žadatel věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; a dále náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e). Na požádání je rodinný příslušník povinen dále předložit náležitosti podle § 31 odst. 5.

§ 42d

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území^9f) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a jde-li o studium podle § 64, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu.

(2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavce 1 je cizinec povinen

a) předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e),

b) předložit souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý,

c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace,

d) na požádání předložit náležitosti podle § 31 odst. 5.

(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

§ 42e

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území

(1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území^9g) vydá ministerstvo na žádost cizinci, který je

a) pravděpodobnou obětí trestného činu obchodování s lidmi^9h), nebo

b) osobou, pro kterou bylo organizováno anebo umožněno nedovolené překročení státní hranice⁹ⁱ), nebo osobou, které bylo napomáháno k neoprávněnému pobytu na území⁹ⁱ), jejíž svědectví je významné pro odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se organizováním anebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice nebo napomáháním k neoprávněnému pobytu na území

za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení na trestním řízení vedeném o podezření ze spáchání tohoto trestného činu a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu. Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydá na žádost dále cizinci, jehož spolupráce s orgány činnými v trestním řízení je významná pro předejití, odhalení, prověřování anebo vyšetřování zločinu nebo jiného úmyslného trestného činu, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu.

(2) Cizinec podle odstavce 1 musí být neprodleně v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, poučen orgánem činným v trestním řízení nebo ministerstvem o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. Cizinci je ode dne, kdy byl poučen podle věty první, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení; platnost této lhůty může být ukončena, pokud cizinec přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 1, je-li to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu anebo cizinec o zrušení platnosti poskytnuté lhůty požádá. V průběhu poskytnuté lhůty nelze cizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt na území a lze s ním vést řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu²). Běh lhůty nemá vliv na řízení o správním vyhoštění cizince nebo na řízení o jeho předání podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu České republiky.

(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území opatřenou potvrzením orgánu činného v trestním řízení o splnění podmínek podle odstavce 1 podává cizinec ministerstvu. Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může podat i žadatel o udělení mezinárodní ochrany²).

(4) K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy uplynula-li doba jeho platnosti, doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území a fotografie.

(5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území může dále ministerstvo vydat na žádost cizinci, který je

a) manželem,

b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem, nebo

c) z důvodu nezpůsobilosti k právním úkonům rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do péče

cizince uvedeného v odstavci 1, pokud se v době podání žádosti tento cizinec zdržoval na území a důvodem pobytu je společné soužití rodiny. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je cizinec povinen prokázat skutečnosti uvedené v písmenu a), b) nebo c), předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy, uplynula-li doba jeho platnosti, a fotografie.

(6) Nemůže-li si cizinec, kterému byla podle odstavce 2 poskytnuta lhůta pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení, žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo cizinec, kterému bylo toto povolení vydáno, zajistit ubytování, zajistí mu ubytování ministerstvo nebo právnická osoba. Ministerstvo může zajistit ubytování i cizinci uvedenému v odstavci 5. Ministerstvo může na základě písemně uzavřené smlouvy přispět právnické osobě na úhradu nákladů spojených s ubytováním cizince.

§ 42f

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu²⁹) je oprávněn podat na zastupitelském úřadu cizinec, který uzavřel s výzkumnou organizací dohodu o hostování^9j) a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce (dále jen "výzkumný pracovník"). Výzkumnou organizací se pro účely tohoto zákona rozumí veřejná výzkumná instituce, vysoká škola^9k) nebo jiná výzkumná organizace zapsaná do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu^9j). Výzkumnou činností se rozumí též činnost akademického pracovníka nebo hostujícího profesora u veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle zvláštního právního předpisu^9j).

(2) V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem může výzkumný pracovník žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podat na území ministerstvu.

(3) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit

a) dohodu o hostování^9j),

b) náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) a e),

c) písemný závazek výzkumné organizace, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území, včetně nákladů spojených s jeho vycestováním z území, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování^9j) a byly hrazeny z veřejných prostředků, a

d) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 5.

(4) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu³³). Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

(5) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu se držitel tohoto povolení pro účely úhrady poskytování zdravotních služeb považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.

§ 42g

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech (dále jen „zelená karta“) je oprávněn podat cizinec uvedený v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e), je-li účelem jeho pobytu na území zaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty^9l), splňuje-li požadované vzdělání a popřípadě odbornou způsobilost k výkonu povolání.

(2) Žádost o vydání zelené karty se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání zelené karty podat ministerstvu cizinec, který pobývá na území

a) na zelenou kartu a podává žádost ve lhůtě podle § 46e odst. 3,

b) na zelenou kartu nejméně 1 rok, nebo

c) nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; do této doby se započítává doba pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu,

prokáže-li, že získal zaměstnání na pracovní pozici uvedenou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty.

(3) Zelená karta je vydávána

a) pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál^9l) - typ „A“,

b) pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s požadavkem vyučen - typ „B“,

c) pro ostatní pracovníky - typ „C“.

(4) Ministerstvo rozhodne o vydání zelené karty na pracovní pozici uvedenou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, splňuje-li cizinec požadované vzdělání a popřípadě mu je uznána odborná způsobilost k výkonu povolání, na základě stanoviska zastupitelského úřadu, zaměstnavatele, případně stanovisek dalších úřadů, zejména Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zdravotnictví.

(5) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o vydání zelené karty.

(6) Zastupitelský úřad své stanovisko a záznam z pohovoru, byl-li se žadatelem proveden, zasílá ministerstvu společně se žádostí cizince o vydání zelené karty; zaměstnavatel a ostatní úřady stanoviska zasílají neprodleně, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jsou o stanovisko požádány.

(7) Ministerstvo, nepřihlédne-li k nedoporučujícímu stanovisku zastupitelského úřadu nebo jiného úřadu k vydání zelené karty, tuto skutečnost ještě před rozhodnutím ve věci s příslušným úřadem projedná. Stanoviska zastupitelského úřadu a dalších úřadů se žadateli ani jeho právnímu zástupci nezpřístupňují.

(8) Ministerstvo v zelené kartě v rubrice typ povolení vyznačí záznam „ZELENÁ KARTA - A, B nebo C“.

(9) Zelená karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnání po dobu v ní uvedenou.

(10) Na vydání zelené karty není právní nárok. Ministerstvo zelenou kartu nevydá z důvodů uvedených v § 56 a dále, pokud cizinec není uveden v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e), nebo podal žádost o její vydání na pracovní pozici, která není uvedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, anebo je v této evidenci záznam, že zelená karta na danou pozici již byla vydána, nebo cizinec neprokázal splnění podmínky vzdělání a popřípadě odborné způsobilosti požadované pro konkrétní pracovní pozici, anebo zaměstnavatel vyjádřil nesouhlasné stanovisko se zaměstnáním cizince.

(11) Ministerstvo po posouzení žádosti o vydání zelené karty na pracovní pozici uvedenou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty písemně informuje zaměstnavatele o tom, že žádosti cizince bylo vyhověno; v informaci uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a státní příslušnost cizince, datum vyhovění žádosti a označí pracovní pozici, pro kterou bude zelená karta vydána. Ministerstvo dále písemně informuje zaměstnavatele o čísle zelené karty vydané cizinci a o datu jejího převzetí.

§ 42h

Náležitosti k žádosti o vydání zelené karty

(1)  K žádosti je cizinec povinen předložit

a)  náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a) a e),

b)  na požádání náležitosti podle § 31 odst. 5 písm. b),

c)  doklady k prokázání vzdělání a odborné kvalifikace pro pracovní pozici uvedenou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, na kterou cizinec žádá zařadit.

(2)  K žádosti nebo za pobytu na území nejdéle do 2 měsíců ode dne vstupu je cizinec dále na požádání povinen předložit náležitost podle § 31 odst. 5 písm. a).

(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zelené karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180i odst. 4.

§ 42i

Modrá karta

(1) Žádost o vydání modré karty³²) je oprávněn podat cizinec, pokud na území hodlá pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce a bude zaměstnán na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu^8e) může být obsazena cizincem, který není občanem Evropské unie, nejde-li o

a) žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu,

b) rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud občan Evropské unie pobývá na území,

c) rezidenta jiného členského státu Evropské unie, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42c za účelem zaměstnání nebo podnikání,

d) cizince, který na území pobývá v souladu s mezinárodní smlouvou usnadňující vstup a dočasný pobyt některých kategorií fyzických osob v souvislosti s obchodem a investicemi, kterou je Česká republika vázána,

e) cizince, který na území pobývá na základě oprávnění k pobytu za účelem sezónního zaměstnání, nebo

f) cizince, který je zaměstnancem zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území³⁴).

(2) Za vysokou kvalifikaci podle odstavce 1 se považuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky.

(3) Žádost o vydání modré karty podává cizinec na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání modré karty podat ministerstvu cizinec, který pobývá na území

a) na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, nebo

b) jako držitel modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie a žádost podá ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území.

(4) Modrá karta opravňuje cizince k pobytu na území a k výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci po dobu v ní uvedenou.

(5) Jde-li o výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a jedná se o regulované povolání, ministerstvo rozhodne o vydání modré karty po vyjádření příslušného uznávacího orgánu³⁵).

(6) Ministerstvo žádost o vydání modré karty zamítne, jestliže

a) cizinec předložil padělané anebo pozměněné náležitosti nebo v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, nebo

b) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h), i) nebo j),

c) se nejedná o zaměstnání na pracovní pozici vyžadující vysokou kvalifikaci, která podle zvláštního právního předpisu^8e) může být obsazena cizincem, který není občanem Evropské unie.

(7) Ministerstvo v modré kartě v rubrice druh povolení vyznačí záznam „MODRÁ KARTA EU“.

(8) Skončí-li držiteli modré karty pracovní poměr v době její platnosti, je povinen tuto skutečnost ve lhůtě do 3 pracovních dnů oznámit ministerstvu.

(9) Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele modré karty podléhá během prvních dvou let pobytu na území předchozímu souhlasu ministerstva. Ministerstvo souhlas s uvedenými změnami udělí na žádost držitele modré karty, pokud držitel této karty podmínky uvedené v odstavci 1 i nadále splňuje. Po uplynutí dvou let pobytu na území je držitel modré karty povinen tyto změny oznámit ministerstvu ve lhůtě do 3 pracovních dnů.

(10) Ministerstvo po posouzení žádosti o vydání modré karty písemně informuje zaměstnavatele o tom, že cizinec splnil podmínky pro vydání modré karty; v informaci uvede jméno, popřípadě jména, příjmení a státní občanství cizince, datum, od kdy splňuje podmínky pro vydání modré karty, označení pracovní pozice, pro kterou bude modrá karta vydána, číslo modré karty vydané cizinci a datum jejího převzetí.

§ 42j

Náležitosti k žádosti o vydání modré karty

(1) K žádosti o vydání modré karty je cizinec povinen předložit

a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),

b) pracovní smlouvu pro výkon zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci sjednanou na dobu nejméně jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu, která dále obsahuje výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí,

c) doklady potvrzující vysokou kvalifikaci,

d) jde-li o výkon regulovaného povolání, doklad o splnění podmínek pro výkon takového povolání,

e) na požádání náležitosti podle § 31 odst. 5.

(2) Cizinec, který před podáním žádosti o vydání modré karty na území pobýval jako držitel modré karty v jiném členském státě Evropské unie, je dále povinen předložit doklad prokazující úhrnný měsíční příjem rodiny podle § 42b odst. 1 písm. d).

(3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí modré karty je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu³²), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

§ 43

Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území

(1) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje ministerstvo na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33, pokud pobyt cizince na území bude delší než 6 měsíců a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno.

(2) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území se dále udělí na žádost cizince, kterému skončila platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu bylo toto povolení zrušeno z důvodu ukončení trestního řízení, a probíhá řízení proti zaměstnavateli o vyplacení dlužné mzdy a tato mzda nebyla cizinci vyplacena.

§ 44

(1) Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je povinen za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu se do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.

(2) Cizinci, který podal žádost o vydání zelené karty nebo modré karty, ministerstvo po pořízení biometrických údajů vydá potvrzení o splnění podmínek pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu.

(3) Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

(4) Povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo vydává s dobou platnosti

a) potřebnou k dosažení účelu, který vyžaduje pobyt na území, kratší než 1 rok,

b) 1 rok, jde-li o přechodný pobyt za účelem studia s předpokládanou dobou pobytu delší než 1 rok nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu,

c) odpovídající v případě společného soužití rodiny době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, nejméně však na 1 rok,

d) 2 roky v případě společného soužití rodiny, bylo-li nositeli oprávnění ke sloučení rodiny vydáno povolení k trvalému pobytu,

e) odpovídající době uvedené v povolení k zaměstnání,

f) odpovídající v případě rodinného příslušníka rezidenta jiného členského státu Evropské unie době platnosti průkazu o povolení k pobytu, který byl vydán tomuto rezidentovi,

g) odpovídající době stanovené ve smlouvě o dobrovolné službě mládeže v tuzemské hostitelské organizaci, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d,

h) odpovídající v případě rodinného příslušníka výzkumného pracovníka době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného výzkumnému pracovníkovi, nebo

i) 2 roky v ostatních případech.

(5) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území ministerstvo vydává s platností na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, nejméně však na dobu 6 měsíců.

(6) Zelená karta se vydává s platností na dobu výkonu zaměstnání, nejdéle však

a) na 3 roky, jde-li o typ „A“,

b) na 2 roky, jde-li o typ „B“,

c) na 2 roky, jde-li o typ „C“.

(7) Modrá karta se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je doba, na niž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky.

(8) Modrá karta podle § 42i se považuje za platnou

a) do doby nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení doby její platnosti, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v době platnosti modré karty,

b) do doby, než jiný členský stát Evropské unie rozhodne o žádosti o vydání modré karty, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v době platnosti modré karty podle § 42i,

c) do doby vycestování cizince z území, pokud mu jiný členský stát Evropské unie vydal modrou kartu,

d) po dobu 3 měsíců ode dne, kdy jiný členský stát Evropské unie nevyhověl žádosti cizince o vydání modré karty.

(9) Modrá karta vydaná jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platnou do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání modré karty podle § 42i, pokud v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie cizinec požádal o vydání modré karty podle § 42i a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie.

(10) Na platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele modré karty a na platnost takového oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavce 8 a 9 vztahují obdobně.

§ 44a

(1) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit, a to

a) na dobu stanovenou v § 44 odst. 5,

b) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 4 písm. a), b), e) až i),

c) na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, které bylo vydáno nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. c),

d) na dobu 5 let, jde-li o dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 písm. d),

e) na dobu výkonu zaměstnání, nejdéle však o 3 roky, jde-li o zelenou kartu podle § 44 odst. 6 písm. a) nebo b),

f) nejdéle na dobu stanovenou v § 44 odst. 7, jde-li o modrou kartu.

(2) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky, pokud bylo vydáno za účelem vzdělávání ve vyšší odborné škole nebo studia na vysoké škole. Pokud bylo toto povolení vydáno za účelem neplacené odborné praxe, lze jej prodloužit pouze jednou na dobu odpovídající době stanovené ve smlouvě o odborné praxi v tuzemské hostitelské organizaci. V ostatních případech se platnost tohoto povolení neprodlužuje.

(3) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu přijímá a rozhoduje o ní ministerstvo. Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36, § 46 odst. 3, 7 a 8 a § 47 vztahuje obdobně.

(4) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42b odst. 1 písm. a), c) a d) a dále doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Na požádání je současně povinen předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. Jestliže byl nositeli oprávnění ke sloučení rodiny udělen azyl, je cizinec povinen předložit pouze cestovní doklad. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny nelze prodloužit, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46a).

(5) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rezidentovi jiného členského státu Evropské unie je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42c odst. 3, s výjimkou dokladu obdobného výpisu z evidence Rejstříku trestů vydaného státem, jehož je občanem nebo v němž pobýval, a lékařské zprávy, že netrpí závažnou nemocí. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je dále povinen předložit náležitost podle § 46 odst. 7 nebo 8. K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen v případech, kdy se podle zvláštního právního předpisu nevyžaduje povolení k zaměstnání^9j), předložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e).

(6) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území vydaného podle § 42d je cizinec povinen

a) předložit náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), b), d) a e),

b) předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a současně na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,

c) prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom, že náklady na pobyt cizince přebírá tuzemská hostitelská organizace,

d) předložit souhlas rodiče, případně jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s jeho pobytem na území, je-li nezletilý.

(7) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42e odst. 4, s výjimkou fotografie. V případě změny podoby je cizinec povinen na požádání předložit i fotografie.

(8) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu je výzkumný pracovník povinen předložit cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 42f odst. 3 písm. a) a c) a na požádání lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto povolení (§ 46d). Rodinný příslušník výzkumného pracovníka je povinen k žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) a c) až e) a prokázat, že je rodinným příslušníkem výzkumného pracovníka.

(9) Žádost o prodloužení platnosti zelené karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit cestovní doklad, pracovní smlouvu na dobu, na kterou žádá o prodloužení platnosti zelené karty, a v případě změny podoby i fotografie. Na požádání je povinen předložit doklad o zajištění ubytování na území a lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.

(10) Platnost zelené karty typu „C“ se neprodlužuje.

(11) Žádost o prodloužení platnosti modré karty se podává ministerstvu. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti podle § 42j odst. 1 písm. a) až d), s výjimkou fotografie.

(12) Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.

(13) Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

§ 45

(1) Cizinec, který hodlá na území pobývat za jiným účelem, než který mu byl povolen, je povinen požádat ministerstvo o udělení nového povolení k dlouhodobému pobytu. Nové povolení k dlouhodobému pobytu nelze udělit v případech uvedených v § 33 odst. 1 nebo 3 s výjimkou případů uvedených v § 42 odst. 2. Cizinec, který hodlá na území pobývat za účelem podnikání, může o takovou změnu požádat, pokud je držitelem platného povolení k dlouhodobému pobytu a na území pobývá po dobu delší než 2 roky.

(2) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn po 3 letech pobytu na území nebo po dosažení věku 18 let požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.

(3) Cizinec, kterému byla vydána zelená karta, je oprávněn po 1 roce pobytu na území požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.

(4) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny, který je pozůstalou osobou po nositeli oprávnění ke sloučení rodiny, je oprávněn požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, jestliže

a) ke dni úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny pobýval na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka nepřetržitého pobytu neplatí, pokud cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky, nebo

b) k úmrtí nositele oprávnění ke sloučení rodiny došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

(5) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny je oprávněn požádat o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v případě rozvodu s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny, pobýval-li ke dni rozvodu na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let a manželství trvalo nejméně 5 let; podmínka nepřetržitého pobytu a doby trvání manželství neplatí, pokud tento cizinec v důsledku uzavření sňatku s nositelem oprávnění ke sloučení rodiny pozbyl státní občanství České republiky.

(6) K žádosti podle odstavce 4 nebo 5 je cizinec povinen předložit

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující splnění podmínky podle odstavce 4 nebo 5,

c) doklad o zajištění ubytování na území,

d) doklad podle § 42b odst. 1 písm. d) nebo povolení k zaměstnání,

e) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,

f) fotografie.

(7) Oprávnění podat žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu podle odstavce 4 nebo 5 zaniká uplynutím 1 roku ode dne, kdy tento důvod nastal.

(8) Cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území je oprávněn po splnění účelu pobytu nebo po 1 roce pobytu na území požádat ministerstvo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Ministerstvo dlouhodobý pobyt za jiným účelem nepovolí, jsou-li zjištěny důvody pro zrušení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle § 46c odst. 1 písm. a) až c).

§ 46

(1) Pro povolení k dlouhodobému pobytu platí obdobně § 31 odst. 1 a 4, § 33, 34, 37, 38, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 je cizinec dále povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

(2) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodu uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) platí obdobně § 56 vztahující se na vízum k pobytu nad 90 dnů. Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území podle § 43 odst. 2 platí obdobně § 31 odst. 1, § 37, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum. K žádosti je cizinec povinen dále předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

(3) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem vědeckého výzkumu platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) a h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1.

(4) Pro povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, který má na území tohoto státu povolen pobyt za účelem společného soužití rodiny s rezidentem, platí obdobně § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. c), e), g), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum.

(5) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) platí obdobně § 37, § 55 odst. 1, § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) a h), § 56 odst. 2 písm. a) a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum.

(6) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání je cizinec povinen předložit rozhodnutí o povolení k zaměstnání nebo rozhodnutí o prodloužení povolení k zaměstnání a náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e).

(7) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání je cizinec povinen předložit

a) náležitosti podle § 31 odst. 1 písm. a), d) a e),

b) doklad prokazující, že úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území nebude nižší než součet částek životních minim^9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob; společně posuzovanými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí osoby uvedené v § 4 odst. 1 zákona o životním a existenčním minimu za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 a 3 zákona o životním a existenčním minimu; za příjem se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije,

c) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence³⁰),

d) potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že nemá vymahatelné nedoplatky, a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti³⁶) včetně penále. Není-li cizinec daňovým subjektem nebo plátcem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, předloží doklad vydaný finančním úřadem nebo okresní správou sociálního zabezpečení potvrzující tuto skutečnost,

e) jde-li o cizince, který je statutárním orgánem obchodní společnosti anebo družstva nebo jeho členem, dále potvrzení příslušného finančního úřadu o tom, že tato obchodní společnost nebo družstvo nemá vymahatelné nedoplatky, a potvrzení okresní správy sociálního zabezpečení o tom, že tato obchodní společnost nebo družstvo nemá splatné nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále,

f) na požádání platební výměr daně z příjmu.

(8) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání, vydaného cizinci s povolením k zaměstnání podle zvláštního právního předpisu^8e), jehož pracovní poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, a cizinec ke dni skončení pracovního poměru na území pobýval za účelem zaměstnání

a) po dobu alespoň 1 roku, pokud tato doba bezprostředně předcházela skončení pracovního poměru, nebo

b) po dobu kratší než 1 rok, pokud ke dni skončení pracovního poměru na území pobýval nepřetržitě po dobu 3 let; do doby nepřetržitého pobytu se pro tyto případy započítává doba pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů a na povolení k dlouhodobému pobytu,

ministerstvo zruší, nebylo-li cizinci ve lhůtě 60 dnů ode dne následujícího po dni skončení pracovního poměru vydáno nové povolení k zaměstnání.

(9) Jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu cizinci, který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem^5a), který cizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizince do tohoto systému. Vydání povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.

§ 46a

Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny

(1) Na žádost cizince ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší.

(2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jestliže

a) cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,

c) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,

d) bylo zjištěno, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

e) cizinec přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42b odst. 1 písm. c) nebo d),

f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,

g) cizinec nemá na území zajištěno ubytování,

h) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizince na území,

i) cizinec neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,

j) zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat toto povolení, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,

k) požádal nositel oprávnění ke sloučení rodiny o zrušení povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu bylo toto povolení zrušeno,

l) držitel zelené karty požádal o zrušení její platnosti nebo mu byla platnost zelené karty zrušena, nebo

m) držiteli modré karty byla platnost modré karty zrušena anebo mu nebyla prodloužena nebo jiným členským státem Evropské unie nebylo vyhověno jeho žádosti o vydání modré karty a platnost modré karty vydané na území skončila,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(3) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 46b

Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie

(1) Na žádost rezidenta jiného členského státu Evropské unie^7c) ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší.

(2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, jestliže

a) byl držitel tohoto povolení pravomocně odsouzen za spáchání zvlášť závažného zločinu,

a) byl držitel tohoto povolení pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

b) je-li důvodné nebezpečí, že by držitel tohoto povolení mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost České republiky,

c) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění držitele tohoto povolení ze svého území^9a) z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,

d) držitel tohoto povolení neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno, s výjimkou případů uvedených v § 46 odst. 9,

e) držitel tohoto povolení při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,

f) držitel tohoto povolení nemá na území zajištěno ubytování,

g) úhrnný měsíční příjem držitele tohoto povolení a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)] nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob^9o), nebo

h) stát, který držiteli tohoto povolení přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie, rozhodl o zrušení tohoto právního postavení a současně o zrušení povolení k trvalému pobytu na svém území

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele tohoto povolení.

(3) Při zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie ministerstvo zruší i povolení k dlouhodobému pobytu na území vydaného jeho rodinnému příslušníkovi za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života. Ministerstvo postupuje vůči rodinnému příslušníkovi rezidenta jiného členského státu Evropské unie obdobně i v případě, že platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zanikla na základě rozhodnutí o vyhoštění.

(4) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a rezidentovi jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi udělí výjezdní příkaz; rezident jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 46c

Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území

a) cizinec přestal plnit podmínky pro vydání tohoto povolení podle § 42e odst. 1,

b) je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, nebo

c) cizinec o zrušení tohoto povolení požádá.

(2) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

(3) Postup podle odstavce 2 neplatí, byl-li z důvodu uděleného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území odložen výkon rozhodnutí o správním vyhoštění cizince nebo odloženo jeho předání podle mezinárodní smlouvy. V tomto případě policie dokončí správní vyhoštění cizince nebo jeho předání podle mezinárodní smlouvy.

(4) Orgán činný v trestním řízení je povinen neprodleně ministerstvo informovat o skutečnostech odůvodňujících zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.

(5) Vykonatelností rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 1 současně zaniká platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydaného cizinci podle § 42e odst. 5; o této skutečnosti ministerstvo cizince informuje.

(6) Ministerstvo udělí výjezdní příkaz cizinci, kterému zanikla platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle odstavce 5; cizinec je povinen ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem z území vycestovat.

§ 46d

Zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu

(1) Na žádost výzkumného pracovníka ministerstvo platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší.

(2) Ministerstvo dále zruší platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, jestliže

a) výzkumný pracovník byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění výzkumného pracovníka ze svého území^9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,

c) bylo zjištěno, že by výzkumný pracovník mohl při dalším pobytu na území ohrozit bezpečnost České republiky nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek anebo ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí,

d) výzkumná organizace, která s výzkumným pracovníkem uzavřela dohodu o hostování^9j), byla vyřazena ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu^9j); to neplatí, pokud výzkumný pracovník uzavřel dohodu o hostování^9j) s jinou výzkumnou organizací, která je v tomto seznamu zapsána,

e) výzkumný pracovník přestal splňovat podmínky prokazované podle § 42f odst. 3,

f) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, nebo

g) výzkumný pracovník neplní účel, pro který bylo toto povolení vydáno,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života výzkumného pracovníka.

(3) Ministerstvo v rozhodnutí stanoví lhůtu k vycestování z území a výzkumnému pracovníkovi udělí výjezdní příkaz; výzkumný pracovník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 46e

Zrušení a zánik platnosti zelené karty

(1) Ministerstvo zruší platnost zelené karty, jestliže

a) byl cizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu z nedbalosti a byl mu za to uložen nepodmíněný trest odnětí svobody na dobu delší 6 měsíců,

a) byl cizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

b) je to nezbytné k zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu,

c) cizinec neplní účel, pro který mu byla zelená karta vydána, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3,

d) cizinec v žádosti o vydání zelené karty uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti či na požádání předložil padělané anebo pozměněné doklady nebo doklady, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,

e) cizinec nesplnil povinnost stanovenou v § 93a odst. 1 nebo 2,

f) cizinec nepředložil v požadované lhůtě doklady vyžadované podle § 42h odst. 2,

g) cizinec by mohl při pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo před vstupem cizince na území,

h) policie při pobytové kontrole [§ 167 odst. 1 písm. d)] zjistí skutečnost podle § 9 odst. 1 písm. a) nebo b) a

1. cizinec ve lhůtě stanovené policií nepředloží potvrzení o tom, že požádal o vydání nového cestovního dokladu, nebo

2. ačkoliv je důvod pro vydání cestovního průkazu totožnosti, cizinec o vydání tohoto cestovního dokladu nepožádal,

i) cestovní doklad cizince byl orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený a cizinec nepředložil potvrzení podle písmene h) bodu 1 nebo 2,

j) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie anebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území, nebo

k) cizinec o zrušení platnosti zelené karty požádá.

(2) Ministerstvo dále zruší platnost zelené karty, jestliže

a) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3, nebo

b) cizinec při pobytové kontrole nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to ani ve lhůtě stanovené policií; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti zelené karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(3) Platnost zelené karty vydané cizinci, jehož pracovní poměr skončil výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, ministerstvo zruší, pokud cizinci nebyla ve lhůtě 60 dnů ode dne skončení pracovního poměru vydána nová zelená karta.

(4) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost zelené karty, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

(5) Platnost zelené karty zaniká vydáním nové zelené karty podle § 42g.

§ 46f

Zrušení platnosti modré karty

(1) Ministerstvo zruší platnost modré karty, jestliže

a) její držitel o zrušení platnosti modré karty požádá,

b) zjistí, že náležitosti předložené k žádosti o vydání modré karty nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,

c) její držitel přestal splňovat některou z podmínek pro vydání modré karty,

d) její držitel neplní účel, pro který byla modrá karta vydána,

e) její držitel neoznámil ministerstvu do 3 pracovních dnů skončení pracovního poměru nebo změnu pracovního zařazení; to neplatí, pokud splnění této povinnosti držiteli modré karty zabránily důvody na jeho vůli nezávislé,

f) doba trvání nezaměstnanosti držitele modré karty přesáhla 3 po sobě jdoucí měsíce,

g) k nezaměstnanosti držitele modré karty došlo opakovaně po dobu platnosti modré karty; to neplatí, pokud pracovní poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce,

h) její držitel nemá na území zajištěno ubytování, nebo

i) jejímu držiteli nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem³⁵).

(2) Ministerstvo dále zruší platnost modré karty, jestliže

a) její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání zvlášť závažného zločinu,

a) její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu,

b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého území z důvodu odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování,

c) je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu, nebo

d) její držitel podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc ze systému pomoci v hmotné nouzi,

za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti modré karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života držitele modré karty.

(3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost modré karty, stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

§ 47

(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je cizinec povinen podat nejdříve 90 a nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů. V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle předchozí věty zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; vízum se do doby zániku tohoto oprávnění považuje za platné.

(2) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů uplyne před rozhodnutím žádosti o povolení dlouhodobého pobytu, ačkoliv žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 1, považuje se vízum za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.

(3) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b) a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Na uvedené žádosti se obdobně vztahuje i ustanovení odstavce 2.

§ 48

Pro účely úhrady poskytování zdravotních služeb, nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem, se za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a) (dále jen "cizinec požívající dočasné ochrany"), považuje cizinec,

a) kterému bylo uděleno vízum podle § 33 odst. 1 písm. a) a b), § 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území (§ 43),

b) který je uveden v § 42e odst. 1 za podmínek a ve lhůtě podle § 42e odst. 2,

c) který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,

d) kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území vydáno,

e) který je uveden v § 42e odst. 5, a to ode dne podání žádosti, nebo

f) který je uveden v § 18 písm. d) bodě 4, a to ode dne nabytí právní moci předběžného opatření příslušného orgánu.

§ 48a

(1) Ministerstvo na žádost cizince podanou ve lhůtě podle § 42e odst. 2, cizince, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, a cizince, kterému bylo toto povolení vydáno, rozhodne o poskytnutí finančního příspěvku až do výše

a) 1,6násobku částky životního minima žadatele stanovené zvláštním právním předpisem^9d), je-li posuzován bez společně posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)],

b) 1,5násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 2 až 3 osoby,

c) 1,4násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, jsou-li společně posuzovány 4 osoby,

d) 1,3násobku částky životního minima žadatele a společně s ním posuzovaných osob, je-li společně posuzováno 5 a více osob.

(2) Výše finančního příspěvku se stanoví s ohledem na majetkové poměry cizince. Finanční příspěvek lze poskytnout ode dne, kdy byl cizinec poučen podle § 42e odst. 2. Finanční příspěvek se na žádost cizince poskytuje za dobu 1 měsíce. Finanční příspěvek lze přiznat a vyplatit nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o jeho poskytnutí. Finanční příspěvek lze přiznat i opakovaně.

(3) Žadatel o finanční příspěvek podle odstavce 1 je povinen uvést své finanční a majetkové poměry, popřípadě finanční a majetkové poměry své rodiny formou čestného prohlášení a doložit je všemi dostupnými doklady.

(4) Po dobu zajištění cizince v zařízení se finanční příspěvek neposkytuje. Finanční příspěvek nelze dále poskytnout, pokud

a) odpovědnost za úhradu pobytových nákladů nese právnická nebo fyzická osoba (§ 15 a 180),

b) žadatel o finanční příspěvek uvedl nepravdivé údaje o svých finančních nebo majetkových poměrech nebo o finančních nebo majetkových poměrech své rodiny, nebo

c) žadatel o finanční příspěvek neoznámil skutečnosti rozhodné pro poskytnutí finančního příspěvku nebo změnu těchto skutečností.

§ 48b

(1) Je-li cizinci, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení (§ 42e odst. 2), cizinci, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, nebo cizinci, kterému bylo toto povolení vydáno, poskytnuta právnickou osobou zabývající se poskytováním právní pomoci cizincům tato pomoc bezplatně, může ministerstvo právnické osobě přispět na úhradu nákladů spojených s poskytováním právní pomoci na základě písemně uzavřené smlouvy.

(2) Žadatel o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; to neplatí, pokud orgán činný v trestním řízení nepotvrdil, že žádost o vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 42e odst. 1.

(3) Po dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území se držitel tohoto povolení pro účely zaměstnání nebo studia považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.

Oddíl 4

§ 49

Přechodný pobyt na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí

(1) Ministerstvo zahraničních věcí vydává povolení k dlouhodobému pobytu členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinným příslušníkům registrovaným Ministerstvem zahraničních věcí. Toto povolení lze vydat nejdéle na dobu platnosti jejich registrace.

(2) O povolení k dlouhodobému pobytu je člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník registrovaný Ministerstvem zahraničních věcí, s výjimkou osob pobývajících na území podle § 18 písm. a) nebo b), povinen požádat během pobytu na území České republiky, ke kterému jej opravňuje vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice anebo jejich rodinný příslušník je oprávněn pobývat na území po dobu uvedenou v povolení k dlouhodobému pobytu.

(4) Dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu lze opakovaně prodloužit.

(5) Povolení k dlouhodobému pobytu prohlašuje za neplatné Ministerstvo zahraničních věcí.

Díl 5

Výjezdní příkaz a rozhodnutí o povinnosti opustit území

§ 50

Výjezdní příkaz

(1) Výjezdní příkaz je doklad, který z moci úřední uděluje

a) policie po zrušení nebo uplynutí platnosti krátkodobého víza, po ukončení přechodného pobytu na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, k němuž se vízum nevyžaduje, nebo při správním vyhoštění,

b) ministerstvo po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, po zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie^1b), po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo po ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu²)^{, 3a}).

(2) Výjezdní příkaz dále uděluje Ministerstvo zahraničních věcí po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti diplomatického nebo zvláštního víza (§ 41), po uplynutí doby platnosti nebo po prohlášení neplatnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného tímto ministerstvem (§ 49 odst. 5) anebo po ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje.

(3) Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území.

(4) Doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie, Ministerstvo zahraničních věcí nebo ministerstvo.

(5) Při ukončení pobytu občanu Evropské unie^1b) nebo jeho rodinnému příslušníkovi se stanoví doba pobytu na výjezdní příkaz minimálně na 1 měsíc. Podmínka stanovení minimální doby pobytu neplatí, pokud je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo je zjištěno, že trpí závažnou nemocí.

(6) Výjezdní příkaz obsahuje údaje o totožnosti cizince, číslo cestovního dokladu a dobu, ve které je cizinec povinen z území vycestovat; v zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být vycestování vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vycestování z území.

(7) Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie, ministerstvo nebo Ministerstvo zahraničních věcí vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad.

§ 50a

Rozhodnutí o povinnosti opustit území

(1) Pobývá-li cizinec, který je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie, na území neoprávněně, policie mu vydá rozhodnutí o povinnosti opustit území.

(2) Postup podle odstavce 1 se nepoužije, pokud by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.

(3) Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá dále

a) cizinci staršímu 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolné repatriace podle zvláštního právního předpisu²), za účelem opuštění území, jestliže

1. nepodal žádost o udělení mezinárodní ochrany, ačkoliv k tomu byl vyzván,

2. nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany z území ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem nebo ve lhůtě do 30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen, nebo

3. mu uplynula doba oprávnění k pobytu na území uděleného osobě požívající doplňkové ochrany (§ 124b), nebo

b) cizinci, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství³⁷) (§ 129).

(4) Policie v rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 stanoví dobu k opuštění území, a to v rozmezí 7 až 60 dní. Pokud by podle rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 měla doba k opuštění území začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k opuštění území je cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje.

Díl 6

Společná ustanovení k dlouhodobému vízu

§ 51

(1) Dlouhodobým vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Na udělení dlouhodobého víza není právní nárok.

(3) Dlouhodobé vízum je platné po dobu v něm vyznačenou.

(4) Dlouhodobé vízum nelze udělit občanu Evropské unie^1b).

(5) Dlouhodobé vízum se považuje za udělené jeho vyznačením.

§ 52

V zájmu ochrany bezpečnosti státu, udržení veřejného pořádku nebo ochrany veřejného zdraví anebo v zájmu plnění mezinárodní smlouvy může být

a) dlouhodobé vízum vázáno podmínkou spočívající v určení hraničního přechodu pro vstup nebo vycestování z území,

b) zkrácena doba platnosti dlouhodobého víza.

§ 53

(1) Žádost o udělení dlouhodobého víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost je cizinec oprávněn podat pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt; to neplatí, jde-li o cizince, který je uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. f).

(2) Žádost o udělení dlouhodobého víza se podává na úředním tiskopisu.

(3) Žádost o udělení dlouhodobého víza se považuje za nepřípustnou, jestliže

a) k ní nebyly předloženy náležitosti podle § 31,

b) cizinec odmítl pořízení otisků prstů nebo obrazového záznamu,

c) nebyla podána na úředním tiskopisu, nebo

d) nebyla podána na příslušném zastupitelském úřadu.

(4) Zastupitelský úřad cizinci, který podal nepřípustnou žádost o udělení dlouhodobého víza, vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené náležitosti a správní poplatek; současně cizince písemně informuje o důvodech nepřípustnosti žádosti.

(5) Zastupitelský úřad je oprávněn v souvislosti s podáním žádosti cizince o udělení dlouhodobého víza snímat otisky prstů a pořizovat obrazové záznamy.

§ 54

V žádosti o udělení dlouhodobého víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a telefonické spojení, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu včetně označení orgánu, který jej vydal, a jde-li o cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, včetně údaje o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu včetně telefonického spojení (u studentů název a adresu školy), cíl cesty, dobu pobytu, počet vstupů a účel pobytu na území, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, v případě průjezdu jeho trasu, a zda již obdržel příslušné povolení pro vstup na území cílového státu včetně jeho platnosti a označení orgánu, který povolení vydal, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem, adresu pobytu na území včetně telefonického či jiného spojení, údaje k případné zvoucí osobě, v rozsahu příjmení, jméno a adresa pobytu na území, nebo jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby, upřesňující informace k účelu pobytu na území, údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území smluvních států, údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména, den, měsíc, rok a místo narození.

§ 55

Náležitosti žádosti o udělení dlouhodobého víza

(1) Náležitosti k žádosti o udělení dlouhodobého víza nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričních dokladů a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.

(2) Předložení náležitostí k žádosti o udělení dlouhodobého víza se s výjimkou cestovního dokladu nevyžaduje, jde-li o udělení dlouhodobého víza v zájmu České republiky.

(3) Cizinec žádající o udělení dlouhodobého víza je povinen na požádání strpět sejmutí otisků prstů a pořízení obrazového záznamu.

§ 56

Důvody neudělení dlouhodobého víza

(1) Dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizinci neudělí, jestliže

a) se cizinec na požádání ministerstva nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o dlouhodobé vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit,

b) cizinec vyplní žádost o udělení dlouhodobého víza nepravdivě,

c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob,

d) má poznatky o tom, že by náklady spojené s pobytem cizince na území nesla Česká republika,

e) předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti,

f) cizinec v žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem zaměstnání uvede pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a u které krajské pobočky Úřadu práce České republiky o takové povolení požádal a Úřad práce České republiky toto povolení nevydá,

g) jsou zjištěny skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. a), b), g), h), i) nebo j),

h) jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že cizinec po skončení pobytu stanoveného dlouhodobým vízem neopustí území nebo že dlouhodobé vízum hodlá zneužít k jinému účelu, než je uveden v žádosti o udělení dlouhodobého víza,

i) před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, nejde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,

j) pobyt cizince na území není v zájmu České republiky nebo je zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území, nebo

k) cizinec neuhradil pokutu nebo náklady řízení vzniklé v souvislosti s řízením vedeným podle tohoto zákona.

(2) Dlouhodobé vízum, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu podle § 33 odst. 3, ministerstvo cizinci neudělí, jestliže

a) nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174), nebo

b) v uplynulých 5 letech porušil povinnost stanovenou tímto zákonem,

za podmínky, že důsledky neudělení dlouhodobého víza budou přiměřené důvodu pro neudělení dlouhodobého víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto neudělení do soukromého a rodinného života cizince.

(3) K důvodu podle odstavce 1 nebo 2 se nepřihlédne, jde-li o udělení dlouhodobého víza v zájmu České republiky nebo v zájmu plnění mezinárodního závazku.

(4) Ministerstvo písemně informuje cizince o důvodech neudělení dlouhodobého víza a o jeho oprávnění požádat ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení informace o neudělení dlouhodobého víza o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza (§ 180e).

(5) Jde-li o udělení dlouhodobého víza cizinci, který je zařazen do informačního systému smluvních států, ministerstvo projedná udělení víza se smluvním státem, který cizince do tohoto systému zařadil; v řízení přihlédne ke skutečnostem, které smluvní stát vedly k zařazení cizince do tohoto systému. Udělení víza ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.

§ 57

(1) Zastupitelský úřad je oprávněn před odesláním žádosti o udělení dlouhodobého víza ministerstvu k této žádosti uplatnit stanovisko. Ministerstvo k tomuto stanovisku při udělování dlouhodobého víza přihlédne. Pokud cizinec před vyznačením dlouhodobého víza nepředloží doklad o cestovním zdravotním pojištění nebo doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění, byl-li vyžádán, a dlouhodobé vízum mu z tohoto důvodu nebude uděleno, zastupitelský úřad tuto skutečnost oznámí ministerstvu; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.

(2) Zastupitelský úřad je oprávněn provést pohovor se žadatelem o dlouhodobé vízum; jde-li o žadatele o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, zastupitelský úřad provede pohovor vždy, a to zejména s cílem zjistit bližší skutečnosti týkající se uváděného účelu pobytu na území. O provedeném pohovoru zastupitelský úřad sepíše záznam, který obsahuje zejména údaje umožňující identifikaci žadatele, vylíčení průběhu pohovoru, datum, jméno a příjmení nebo služební číslo a podpis osoby provádějící pohovor a podpis žadatele.

(3) Stanovisko zastupitelského úřadu k žádosti o udělení dlouhodobého víza se žadateli o dlouhodobé vízum ani jeho zástupci nezpřístupňuje.

§ 58

Vyznačování dlouhodobého víza

(1) Dlouhodobé vízum do cestovního dokladu vyznačuje zastupitelský úřad, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) V odůvodněných případech může být dlouhodobé vízum vyznačeno mimo cestovní doklad.

(3) V dlouhodobém vízu lze vyznačit jeden nebo více účelů pobytu.

§ 60

(1) Žádost o prodloužení doby pobytu na území na dlouhodobé vízum nebo prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza podává cizinec ministerstvu.

(2) O prodloužení doby pobytu na území na dlouhodobé vízum nebo prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza je cizinec oprávněn požádat u dlouhodobých víz nejdříve 90 dnů a nejpozději 14 dnů a před uplynutím doby povoleného pobytu na území nebo doby platnosti dlouhodobého víza.

(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů; dlouhodobé vízum se do doby zániku oprávnění považuje za platné.

(4) Pokud doba platnosti dlouhodobého víza nebo doba pobytu na toto dlouhodobé vízum uplyne před rozhodnutím o jejím prodloužení, ačkoli žádost byla podána ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, považuje se dlouhodobé vízum za platné a doba pobytu na toto dlouhodobé vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(5) Dobu platnosti dlouhodobého víza nelze prodloužit, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(6) Důvody pro neprodloužení doby pobytu na území na dlouhodobé vízum nebo pro neprodloužení doby platnosti dlouhodobého víza jsou obdobné jako důvody pro neudělení dlouhodobého víza.

(7) Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. c) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti.

§ 62

Zánik platnosti dlouhodobého víza

(1) Platnost dlouhodobého víza zanikne, jakmile nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění¹⁰) nebo je vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění.

(2) Platnost dlouhodobého víza uděleného podle § 30 odst. 2 zaniká převzetím povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, za účelem studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 3 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu²).

(4) Po vycestování cizince z území zanikne platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území. Platnost ostatních dlouhodobých víz není vycestováním cizince z území dotčena.

§ 64

Studium

(1) Studiem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání ve střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení^10a), a studium v akreditovaných studijních programech na vysoké škole^9k),

b) účast na jazykové a odborné přípravě ke studiu akreditovaného studijního programu vysoké školy organizované veřejnou vysokou školou, nebo účast na jazykovém a odborném kurzu pořádaném v rámci programu Evropské unie nebo na základě mezinárodní smlouvy,

c) stipendijní pobyt realizovaný na základě platných mezinárodních smluv prováděných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, platného stipendijního programu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, stipendijního programu Evropské unie nebo na základě rozhodnutí vlády České republiky,

d) odborná praxe určená k získání praktických a odborných zkušeností cizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole anebo v době nejvýše 5 let po ukončení studia na vysoké škole, organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná tuzemskou vysokou školou, Akademií věd České republiky nebo k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,

e) odborná praxe a dobrovolná služba mládeže ve věku od 18 do 25 let, určená k získání praktických, odborných zkušeností cizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci jako součást projektu programu nebo iniciativ Evropské unie, popřípadě obdobného státního programu a organizačně zajišťovaná nebo koordinovaná k tomuto účelu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy akreditovanou právnickou osobou se sídlem na území nebo právnickou osobou se sídlem mimo území, která má na území organizační složku,

f) výměna zkušeností a studijní pobyty osob odpovědných za vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů, pokud tyto činnosti jsou vykonávány v rámci programů nebo iniciativ Evropské unie nebo v rámci mezinárodních smluv.

(2) Pro účely vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území (§ 42d) se vzděláváním ve střední škole nebo v konzervatoři rozumí pouze vzdělávání v rámci výměnného programu uskutečňovaného v tuzemské hostitelské organizaci a odbornou praxí pouze odborná praxe bezplatná.

HLAVA IV

TRVALÝ POBYT NA ÚZEMÍ

Díl 1

§ 65

(1) Cizinec je oprávněn pobývat na území v rámci trvalého pobytu na základě

a) povolení k trvalému pobytu, nebo

b) rozhodnutí příslušného orgánu o svěření tohoto cizince do náhradní výchovy^10c), je-li splněna podmínka podle § 87 odst. 1.

(2) Ustanovení této hlavy se nevztahuje na občana Evropské unie^1b) a s výjimkou § 83 až 85 na jeho rodinného příslušníka.

Povolení k trvalému pobytu

§ 66

(1) Povolení k trvalému pobytu se bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území vydá cizinci

a) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů, zejména

1. je-li manželem azylanta a manželství vzniklo před vstupem azylanta na území,

2. je-li nezletilým dítětem azylanta nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o udělení azylu, nebo

3. byl-li v minulosti státním občanem České republiky,

b) který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele,

c) na jeho žádost, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo

d) který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.

(2) Povolení k trvalému pobytu se dále na žádost vydá cizinci, kterému předchozí povolení k trvalému pobytu na území bylo zrušeno z důvodu podle § 77 odst. 1 písm. c) nebo d), pokud od nabytí právní moci rozhodnutí neuplynula doba 3 let.

§ 67

(1) Povolení k trvalému pobytu se po 4 letech nepřetržitého pobytu na území vydá na žádost cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany za podmínky, že nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti, pokud tato stížnost byla podána v zákonné lhůtě. Do doby pobytu podle věty první se započítává doba pobytu na území na dlouhodobé vízum, na povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu a doba pobytu po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti. Nepřetržitost pobytu na území je zachována, pokud cizinec podal žádost o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 7 dnů po skončení přechodného pobytu na dlouhodobé vízum nebo na povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu; to neplatí, pokud platnost těchto pobytových oprávnění byla zrušena.

(2) Povolení k trvalému pobytu se vydá, je-li žadatelem cizinec, který

a) je mladší 18 let,

b) se není schopen o sebe sám postarat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nebo

c) je osamělý a starší 65 let.

(3) Povolení k trvalému pobytu se může při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 dále vydat, je-li žadatelem cizinec,

a) který je rodičem cizince uvedeného v odstavci 2 písm. a) nebo b),

b) kterému byl rozhodnutím příslušného orgánu cizinec uvedený v odstavci 2 písm. a) nebo b) svěřen do péče, nebo

c) který je jiným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii cizince uvedeného v odstavci 2, na jehož osobní péči je cizinec uvedený v odstavci 2 závislý.

(4) Žádost je při splnění podmínek v odstavci 1 oprávněn podat i cizinec, který o vydání tohoto povolení žádá z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.

(5) Žádost lze podat ministerstvu nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany.

(6) Povolení k trvalému pobytu může být vydáno cizinci uvedenému v odstavci 3 pouze bylo-li toto povolení vydáno cizinci uvedenému v odstavci 2.

(7) Splnění podmínky nepřetržitého pobytu na území a podmínky, že nejméně poslední dva roky probíhalo poslední řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti, lze prominout z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména je-li oprávněným cizincem osoba mladší 15 let nebo nepříznivý zdravotní stav žadatele nastal za pobytu na území.

(8) Splnění podmínky podat žádost nejpozději do 2 měsíců po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany lze prominout cizinci uvedenému v odstavci 3, pokud řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany skončilo dříve než řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany cizince uvedeného v odstavci 2.

§ 68

(1) Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci po 5 letech nepřetržitého pobytu na území.

(2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítává doba pobytu na území na dlouhodobé vízum, na povolení k dlouhodobému pobytu a doba pobytu v postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu²). Doba pobytu na území za účelem studia se započítává jednou polovinou. Jednou polovinou se dále započítává doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které vedlo k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně doby řízení o žalobě nebo o kasační stížnosti; bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba v celém rozsahu. Do doby pobytu podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou byl cizinec vyslán zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou, a dále doba, po kterou cizinec na území pobýval za účelem zaměstnání závislého na střídání ročního období nebo vypomáhal s domácími pracemi za stravu, ubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair).

(3) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají i období nepřítomnosti cizince na území v průběhu této doby pobytu, pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 10 měsíců, a dále období nepřítomnosti cizince na území, které nepřesáhlo 12 po sobě jdoucích měsíců, pokud byl cizinec pracovně vyslán do zahraničí. Nepřetržitost pobytu je dále zachována, pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění anebo studium nebo odborné školení, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává.

(4) Povolení k trvalému pobytu se na žádost dále vydá cizinci, který splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty, pokud jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území po dobu nejméně 2 let; do doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států se nezapočítává doba pobytu na území jiného členského státu Evropské unie, pokud na jeho území držitel modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie pobýval po dobu kratší než 18 měsíců. Do požadované doby nepřetržitého pobytu se započítávají i období nepřítomnosti držitele modré karty na území členských států Evropské unie, pokud jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 12 po sobě jdoucích měsíců a pokud v souhrnu nepřesáhla 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.

(5) Žádost o povolení k trvalému pobytu je oprávněn podat i cizinec, který v době splnění podmínek podle předchozích odstavců pobývá mimo území. Jestliže platnost povolení k dlouhodobému pobytu na území skončí cizinci v době jeho nepřítomnosti na území, musí být žádost podána nejpozději do 6 měsíců od skončení platnosti tohoto povolení.

§ 69

(1) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 se podává na zastupitelském úřadu, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno,

a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise¹¹),

b) pobývá na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nebo

c) pobývá na území na základě vydaného povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k prokázání trestného činu obchodování s lidmi nebo prokázání organizování nebo umožnění nedovoleného překročení státní hranice.

(3) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. c) podává cizinec ministerstvu, pokud pobývá na území v rámci přechodného pobytu; ministerstvu podává žádost rovněž cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 67.

(4) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) lze podat též ministerstvu, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu.

(5) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává cizinec ministerstvu, pokud na území pobývá na dlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému pobytu nebo na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu²), ^3a); žádost podle § 68 odst. 5 je oprávněn podat též na zastupitelském úřadu.

§ 70

(1) Žádost o povolení k trvalému pobytu se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést

a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu,

b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžele nebo manželky,

c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů,

d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí, a

e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.

(2) Cizinec je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit

a) fotografie,

b) cestovní doklad,

c) doklad potvrzující účel pobytu na území, například rodný list, oddací list nebo jinou listinu dokládající příbuzenský vztah, doklad o tom, že cizinec byl v minulosti státním občanem České republiky¹); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68,

d) doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území (§ 71 odst. 1); to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67 nebo jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodu podle § 66 odst. 1 písm. a),

e) doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů jako podklad k posouzení trestní zachovalosti (§ 174) vydaný státem, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, jakož i státy, v nichž cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává; tato povinnost se nevztahuje na cizince mladšího 15 let a na cizince staršího 15 let, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území, jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu²), nebo který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 67; cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1, nebo, jde-li o cizince podle § 87, který žádá o povolení k trvalému pobytu po dosažení věku 18 let z důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), je povinen předložit doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, je-li o to požádán,

f) doklad o zajištění ubytování na území (§ 71 odst. 2),

g) souhlas rodiče, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo poručníka, s trvalým pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že tento doklad nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit nebo pokud již dítě pobývá na území,

h) doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný školou, která je uvedena v seznamu škol oprávněných provádět zkoušky znalosti českého jazyka stanoveném vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (§ 182a odst. 2), není-li dále stanoveno jinak.

(3) Cizinec, který je manželem nebo nezletilým dítětem azylanta²) nebo dítětem, které je závislé na péči azylanta, anebo cizinec, který žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. a) nebo b) a pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, je povinen k žádosti o povolení k trvalému pobytu předložit náležitosti podle odstavce 2 písm. a) až c) a f).

(4) Cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 je povinen na požádání zastupitelského úřadu nebo ministerstva předložit lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí. O předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že cizinec závažnou nemocí trpí.

(5) Doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka podle odstavce 2 písm. h) se nevyžaduje od cizince, který

a) nedosáhl věku 15 let,

b) prokáže, že v průběhu 20 let předcházejících podání žádosti o povolení trvalého pobytu byl nejméně 1 školní rok nepřetržitě žákem základní anebo střední školy nebo nejméně 1 akademický rok studoval vysokou školu s českým vyučovacím jazykem anebo studijní program zaměřený na český jazyk na vysoké škole,

c) prokáže, že absolvoval jinou obecně uznávanou zkoušku z českého jazyka, která svou náročností dosahuje minimálně úrovně stanovené vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [§ 182a odst. 2 písm. a)], pokud je tato skutečnost Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy potvrzena,

d) žádá o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo 67 nebo po zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 odst. 7 písm. a) bodu 4,

e) prokáže, že má tělesné nebo mentální postižení, mající vliv na jeho schopnost komunikovat, nebo

f) dosáhl věku 60 let.

(6) Ministerstvo je v případě důvodné pochybnosti, že cizinec má požadovanou znalost českého jazyka v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy [§ 182a odst. 2 písm. a)], oprávněno doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka neuznat a požadovat vykonání zkoušky před komisí stanovenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; vykonání zkoušky cizinec nehradí. Nový doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka v tomto případě cizinci vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

§ 71

(1) Za doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území se považuje doklad prokazující, že příjem cizince je pravidelný a úhrnný měsíční příjem cizince a společně s ním posuzovaných osob pobývajících na území [§ 42c odst. 3 písm. c)] nebude nižší než součet částek životních minim^9d) cizince a s ním společně posuzovaných osob a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem^9e) nebo částky, kterou cizinec věrohodně prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení své a společně posuzovaných osob. Jde-li o cizince podle § 66 může být tento doklad nahrazen dokladem o příslibu poskytnutí prostředků k zajištění trvalého pobytu na území z prostředků veřejných rozpočtů. Za příjem podle věty první se považuje příjem započitatelný podle zákona o životním a existenčním minimu, s výjimkou jednorázového příjmu, přídavku na dítě, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a dávek v systému pomoci v hmotné nouzi; pro účely výpočtu příjmu se § 8 odst. 2 až 4 zákona o životním a existenčním minimu nepoužije. Příjem cizince lze prokázat zejména potvrzením zaměstnavatele o výši průměrného čistého měsíčního výdělku, jde-li o příjmy ze závislé činnosti, nebo daňovým přiznáním z příjmů fyzických osob, jde-li o příjmy z podnikání. Pokud nelze prokázat příjem jiným věrohodným způsobem, lze jako doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu předložit výpisy z účtu vedeného v bance za posledních 6 měsíců, ze kterých vyplývá, že cizinec takovými příjmy disponuje, nebo platební výměr daně z příjmu.

§ 72

Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného listu, oddacího listu, dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.

§ 73

Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění¹²) den, kdy rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení nabylo právní moci.

§ 74

(1) Cizinec je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů od vstupu na území osobně dostavit k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu.

(2) Cizinec je povinen po převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

Důvody pro nevydání, zánik platnosti a zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu

§ 75

(1) Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže

a) cizinec k žádosti předloží padělané anebo pozměněné náležitosti nebo náležitosti, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,

b) v případě polygamního manželství nositel oprávnění ke sloučení rodiny již na území s jinou manželkou pobývá,

c) je cizinec evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154),

d) se cizinec bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 2), odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti,

e) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 1 písm. a) nebo e), nebo

f) v řízení nejsou potvrzeny důvody uvedené v žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo nejsou splněny podmínky podle § 67 nebo § 68.

(2) Ministerstvo žádost o vydání povolení k trvalému pobytu dále zamítne, jestliže

a) cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států,

b) cizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území,

c) cizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174),

d) cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 trpí závažnou nemocí,

e) v řízení jsou zjištěny skutečnosti podle § 77 odst. 2 písm. g),

f) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

g) cizinec závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost jiného členského státu Evropské unie,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) K důvodům podle odstavce 1 nebo 2 ministerstvo nemusí přihlédnout, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku.

(4) K důvodu podle odstavce 2 písm. a) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu z humanitárních nebo jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.

(5) Jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 3 nebo 4, ministerstvo projedná vydání tohoto povolení se smluvním státem, který cizince zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který cizince do informačního systému smluvních států zařadil.

§ 76

Platnost povolení k trvalému pobytu zaniká

a) nabytím státního občanství České republiky,

b) nabytím právní moci rozsudku ukládajícího cizinci trest vyhoštění¹⁰) nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění,

c) jestliže jiný členský stát Evropské unie cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie^7c), nebo

d) úmrtím cizince nebo právní mocí rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého.

§ 77

(1) Ministerstvo zruší platnost povolení k trvalému pobytu, jestliže

a) zjistí, že se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,

b) cizinci byl trvalý pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti,

c) cizinec pobýval mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí,

d) cizinec pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let,

e) je to odůvodněno plněním závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy,

f) o to cizinec požádá, nebo

g) cizinec, bývalý držitel modré karty, nebo jeho rodinný příslušník, pobýval mimo území členských států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 24 měsíců.

(2) Ministerstvo platnost povolení k trvalému pobytu dále zruší, jestliže

a) cizinec opakovaně závažným způsobem naruší veřejný pořádek nebo práva a svobody druhých anebo je důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu,

b) zanikne do 5 let po vydání povolení k trvalému pobytu důvod, pro který bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 66 odst. 1 písm. b) povolení k trvalému pobytu vydáno,

c) byla zrušena platnost povolení k trvalému pobytu uděleného tomu, kdo o cizince, držitele tohoto povolení, pečoval,

d) cizinec nesplnil povinnost podle § 88 odst. 3,

e) cizinec je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který cizince do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

f) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky, nebo

f) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo

g) jiný členský stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území^9a) z důvodu odsouzení cizince k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, a dále z důvodů porušení právních předpisů upravujících vstup a pobyt cizinců na jejich území,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavců 1 a 2 stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

Díl 2

Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území

§ 83

(1) Ministerstvo v rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu přizná cizinci právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území^7c) (dále jen "rezident na území"), jestliže cizinec

a) splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území (§ 68),

b) nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie a

c) prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71.

(2) Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizinci s povolením k trvalému pobytu na území, kterému toto právní postavení nebylo přiznáno současně s vydáním povolení k trvalému pobytu, pokud o to cizinec písemně požádá a splňuje podmínky podle odstavce 1.

(3) Ministerstvo právní postavení rezidenta na území dále přizná cizinci, který je držitelem modré karty, jestliže splnil podmínku 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie jako držitel modré karty a po dobu dvou let jako držitel modré karty nepřetržitě pobývá na území. Do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu na území členských států Evropské unie se nezapočítává doba pobytu na území jiného členského státu Evropské unie, pokud na jeho území držitel modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie pobýval po dobu kratší než 18 měsíců. Toto ustanovení se obdobně použije i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo umožněno společné soužití rodiny na území členských států Evropské unie.

(4) Cizinec, kterému právní postavení rezidenta na území bylo zrušeno (§ 85 odst. 1), je oprávněn požádat o opětovné přiznání tohoto právního postavení, pokud ode dne pravomocného rozhodnutí o zrušení právního postavení rezidenta na území uplynulo alespoň 5 let a prokáže zajištění prostředků k trvalému pobytu na území podle § 71. Ministerstvo právní postavení rezidenta na území cizinci přizná, pokud na území pobývá po uvedenou dobu nepřetržitě (§ 68), pominuly důvody zrušení tohoto právního postavení a není-li důvodné nebezpečí, že by mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu nebo jiného členského státu Evropské unie.

§ 84

(1) Ministerstvo uvede rezidentu na území do průkazu o povolení k pobytu záznam "povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES"^7c).

(2) Ministerstvo do průkazu o povolení k pobytu dále uvede záznam „Mezinárodní ochrana udělena [název členského státu] dne [datum]“, jde-li o cizince, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu. Záznam se uvede, pouze pokud je rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany nadále platné.

§ 85

(1) Ministerstvo rozhodnutím zruší platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, nejsou-li důvody pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, jestliže

a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu, nebo

b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.

(2) Ministerstvo po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 v průkazu o povolení k pobytu zneplatní záznam "povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - ES"^7c).

(3) Platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území zaniká zrušením platnosti povolení k trvalému pobytu.

Díl 4

Pobyt cizince svěřeného do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu

§ 87

(1) Cizinec mladší 18 let svěřený do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu^10c) je oprávněn trvale pobývat na území, je-li alespoň jedna fyzická osoba, jíž je cizinec svěřen, přihlášena k trvalému pobytu na území nebo se na území nachází ústav, ve kterém je cizinec umístěn.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy; ministerstvo po předložení tohoto rozhodnutí cizinci vydá potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území.

(3) Cizinec podle odstavce 1 je oprávněn do dosažení věku 15 let pobývat na území bez cestovního dokladu.

(4) Ministerstvo na požádání vydá cizinci podle odstavce 1 průkaz o povolení k pobytu. K žádosti je cizinec povinen předložit cestovní doklad a fotografie.

(5) Cizinec podle odstavce 1 je povinen požádat o vydání průkazu o povolení k pobytu nejpozději do 30 dnů po dosažení věku 15 let.

(6) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let zaniká, jestliže

a) osoba, jíž byl cizinec svěřen do náhradní výchovy, písemně oznámí ministerstvu, že se cizinec tohoto oprávnění vzdává; oznámení musí být opatřeno jejím ověřeným podpisem,

b) cizinec nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu^1a),

c) skončí náhradní výchova podle odstavce 1, nebo

d) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.

(7) Oprávnění k trvalému pobytu cizince svěřeného do náhradní výchovy po dosažení věku 15 let zaniká, jestliže

a) cizinec

1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky,

1. je pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,

2. oznámí ministerstvu, že se tohoto oprávnění vzdává; k oznámení připojí souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem,

3. nabude státního občanství České republiky podle zvláštního právního předpisu^1a), nebo

4. dosáhne věku 18 let; to neplatí, je-li cizinec zbaven rozhodnutím soudu způsobilosti k právním úkonům, nebo do rozhodnutí o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. a), podá-li ji cizinec do 60 dnů po dosažení věku 18 let,

b) skončí náhradní výchova podle odstavce 1 před dosažením věku 18 let cizince, nebo

c) fyzická osoba podle odstavce 1 se odhlásí z trvalého pobytu na území.

(8) Dnem, kdy oprávnění k trvalému pobytu zaniklo podle odstavce 6 nebo 7, současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k pobytu, pokud byl cizinci vydán.

(9) Ustanovení § 117d a 117e se vztahují na cizince s oprávněním k trvalému pobytu obdobně.

(10) Byl-li cizinec svěřen do náhradní výchovy před dosažením věku 15 let, považuje se jeho pobyt na území po dosažení věku 15 let za pobyt podle § 65 odst. 1 písm. a).

HLAVA IVa

POBYT OBČANA EVROPSKÉ UNIE A JEHO RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ NA ÚZEMÍ

Díl 1

Přechodný pobyt

§ 87a

(1) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost potvrzení o přechodném pobytu na území, pokud občan Evropské unie

a) hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce¹³) a

b) neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek.

(2) K žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území občan Evropské unie předloží

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující účel pobytu, jde-li o zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost^13a) anebo studium,

c) fotografie,

d) doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost^13a), a

e) doklad o zajištění ubytování na území.

(3) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám je občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce¹³) společně s občanem Evropské unie, je povinen k žádosti předložit náležitosti podle odstavce 2, s výjimkou náležitosti podle odstavce 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou.

§ 87b

(1) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce¹³) společně s občanem Evropské unie, je povinen požádat ministerstvo o povolení k přechodnému pobytu. Žádost je povinen podat ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území.

(2) K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný příslušník povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2, s výjimkou náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. b), doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou.

(3) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie.

§ 87c

(1) Občanu Evropské unie^1b), který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, a jeho rodinnému příslušníku registrovanému Ministerstvem zahraničních věcí, který sám je občanem Evropské unie, vydá na požádání potvrzení o přechodném pobytu na území Ministerstvo zahraničních věcí.

(2) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který na území pobývá jako člen personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jenž sám není občanem Evropské unie a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí, je povinen požádat o povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. Rodinnému příslušníku podle věty první vydá Ministerstvo zahraničních věcí povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie.

(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 občan Evropské unie^1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží cestovní doklad a fotografie. Rodinný příslušník občana Evropské unie předloží také doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie.

§ 87d

Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území a zánik jeho platnosti a důvody pro zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie

(1) Ministerstvo žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území zamítne, jestliže

a) žadatel se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^13b),

b) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

(2) Ministerstvo rozhodnutím zruší přechodný pobyt na území občanu Evropské unie^1b), jestliže

a) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky (§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^13b),

b) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění, nebo

c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,

za podmínky, že rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života občana Evropské unie.

(3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu občana Evropské unie^1b) na území stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí občanu Evropské unie výjezdní příkaz; občan Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

(4) Na zánik platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.

§ 87e

Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu

(1) Na zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu se důvody podle § 87d odst. 1 vztahují obdobně. Ministerstvo žádost dále zamítne, jestliže žadatel

a) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,

b) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,

d) se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 2), odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti.

(2) K důvodu podle odstavce 1 písm. a) se přihlédne pouze za podmínky, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života žadatele.

(3) K důvodu podle odstavce 1 písm. b) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k přechodnému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k přechodnému pobytu se smluvním státem, který žadatele zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k přechodnému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který žadatele do informačního systému smluvních států zařadil.

§ 87f

Důvody ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie

(1) Ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie^1b), který sám není občanem Evropské unie, přechodný pobyt na území pokud o to požádá nebo z důvodů uvedených v § 87e.

(2) Ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území, pokud

a) občanu Evropské unie byl zrušen přechodný pobyt na území; to neplatí, pokud rodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje o dítě, a to po dobu vzdělávání dítěte občana Evropské unie v základní, střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři anebo studia tohoto dítěte na vysoké škole,

b) občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel; to neplatí, zdržoval-li se rodinný příslušník občana Evropské unie na území po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie, nebo

c) manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za neplatné; to neplatí jestliže

1. rodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu^10c) nebo dohodou manželů svěřeno do výchovy dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, nebo

2. před zahájením řízení o rozvodu nebo řízení o prohlášení manželství za neplatné toto manželství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt nejméně 1 rok,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka.

(3) Ministerstvo v rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí rodinnému příslušníkovi výjezdní příkaz; rodinný příslušník je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

(4) Na zánik platnosti povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.

Díl 2

Povolení k trvalému pobytu

§ 87g

(1) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu¹³)

a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,

b) jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti^13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod^13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku^13d) a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let,

c) jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost^13a) z důvodu vzniku invalidity třetího stupně a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání^13e),

d) jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let, nebo

e) jde-li o občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu.

(2) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu¹³), jestliže občan Evropské unie o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele.

(3) Ministerstvo vydá občanu Evropské unie^1b) na jeho žádost povolení k trvalému pobytu, pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky.

(4) Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm. b) nebo c) se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti^13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vracel na území.

(5) Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti^13a) stanovená v odstavci 1 písm. b) nebo c) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je manželem státního občana České republiky^1a) nebo jehož manžel pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím jeho státního občanství.

(6) Doba, po kterou je občan Evropské unie^1b) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce České republiky - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, se započítává do požadované doby zaměstnání podle odstavce 1 písm. b) nebo d), za podmínky, že byl občanu Evropské unie^1b) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli nezávislých.

(7) Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud nepřítomnost občana Evropské unie^1b) na území nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu

a) z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo

b) pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.

(8) Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se ustanovení § 87 použije obdobně.

§ 87h

(1) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu¹³)

a) po 5 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území,

b) po 2 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, pokud je nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana České republiky^1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie^1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území,

c) jestliže je pozůstalou osobou po státním občanu České republiky^1a), který byl na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo

d) jestliže je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu Evropské unie^1b), který na území pobýval za účelem výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a

1. ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu Evropské unie na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,

2. k úmrtí občana jiného členského státu Evropské unie došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo

3. pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s tímto občanem jiného členského státu Evropské unie nebo nabytím jeho státního občanství.

(2) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie na jeho žádost povolení k trvalému pobytu

a) pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo

b) z humanitárních důvodů, zejména

1. z důvodu péče o občana Evropské unie^1b), který se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám o sebe postarat, nebo

2. žádá-li o vydání tohoto povolení jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě státního občana České republiky^1a), který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě občana jiného členského státu Evropské unie^1b), kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, je-li důvodem žádosti jejich společné soužití.

(3) Na nepřetržitost přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie na území se § 87g odst. 7 vztahuje obdobně. Do doby nepřetržitého pobytu podle odstavce 1 písm. a) se započítává i doba pobytu na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu ²),^3a), pokud se na rodinného příslušníka občana Evropské unie tento zvláštní právní předpis již nevztahuje.

§ 87i

(1) K žádosti o povolení k trvalému pobytu občan Evropské unie^1b) nebo jeho rodinný příslušník předloží

a) cestovní doklad,

b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1, jde-li o občana Evropské unie, nebo doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87h odst. 1, jde-li o jeho rodinného příslušníka,

c) fotografie a

d) doklad o zajištění ubytování.

§ 87j

(1) Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se vydá občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi, který je občanem Evropské unie, pouze průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie (§ 87r), a jeho rodinnému příslušníkovi, který není občanem Evropské unie, pouze průkaz o povolení k trvalému pobytu (§ 87t)^12a). Spolu s průkazem podle věty první se občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi vydá i potvrzení o povoleném pobytu na území.

(2) Ministerstvo bez zbytečného odkladu sdělí Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky k zařazení do registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění¹²) den, kdy nabylo rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu nebo jeho zrušení právní moci.

§ 87k

Důvody pro zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu

(1) Ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže

a) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

e) žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud o povolení k trvalému pobytu žádá bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území a k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.

f) se žadatel bez vážného důvodu nedostaví k výslechu (§ 169 odst. 2), odmítne vypovídat nebo ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti, nebo

g) v řízení nejsou potvrzeny důvody podle § 87g nebo 87h.

(2) K důvodu podle odstavce 1 písm. d) se nepřihlédne, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu v zájmu České republiky, z humanitárních anebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo z důvodu plnění mezinárodního závazku. Ministerstvo projedná vydání povolení k trvalému pobytu se smluvním státem, který rodinného příslušníka občana Evropské unie zařadil do informačního systému smluvních států, a v řízení přihlédne ke skutečnostem, které vedly k tomuto zařazení. Vydání povolení k trvalému pobytu ministerstvo oznámí smluvnímu státu, který rodinného příslušníka občana Evropské unie do informačního systému smluvních států zařadil.

§ 87l

Důvody pro zrušení a zánik platnosti povolení k trvalému pobytu

(1) Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže držitel tohoto povolení

a) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění,

b) je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie^1b), a je zařazen do informačního systému smluvních států, a příslušný orgán, který držitele povolení k trvalému pobytu do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, nebo

d) nepobývá na území po dobu delší než 2 po sobě jdoucí roky,

za podmínky, že rozhodnutí bude přiměřené z hlediska zásahu do jeho soukromého nebo rodinného života.

(2) Ministerstvo rozhodnutím dále zruší povolení k trvalému pobytu, jestliže o to držitel tohoto povolení požádá.

§ 87m

Na zánik povolení k trvalému pobytu se § 76 písm. a), b) nebo d) vztahuje obdobně.

Díl 3

Potvrzení a průkazy

§ 87n

Potvrzení o přechodném pobytu na území

(1) Potvrzení o přechodném pobytu na území je veřejnou listinou.

(2) Potvrzením o přechodném pobytu na území jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.

§ 87o

Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie

(1) Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

(2) Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se přechodného pobytu na území.

(3) Pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie se vydává na dobu shodnou s předpokládanou dobou pobytu občana Evropské unie, nejvýše však na 5 let. Platnost pobytové karty lze o stejnou dobu prodloužit, a to i opakovaně. O prodloužení platnosti pobytové karty je rodinný příslušník občana Evropské unie povinen požádat před skončením platnosti této karty.

§ 87p

Prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie

(1) K žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie je žadatel povinen předložit náležitosti podle § 87a odst. 2 písm. a), d), e) a doklad potvrzující, že pobývá na území společně s občanem Evropské unie; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.

(2) Ministerstvo dobu platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana, Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro ukončení přechodného pobytu na území podle § 87f.

§ 87r

Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie

(1) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

(2) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se pobytu na území.

(3) Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie se vydává s dobou platnosti 10 let. Platnost průkazu lze prodloužit o 10 let, a to i opakovaně.

§ 87s

Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie

(1) Občan Evropské unie je povinen požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nejpozději ve lhůtě do 15 dnů po skončení platnosti průkazu.

(2) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 1 zabrání důvody na vůli žadatele nezávislé, je žadatel povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

(3) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie je žadatel povinen předložit cestovní doklad; pokud došlo ke změně podoby žadatele, je dále povinen předložit fotografie odpovídající jeho skutečné podobě.

(4) Ministerstvo dobu platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu (§ 87l).

§ 87t

Průkaz o povolení k trvalému pobytu

(1) Průkaz o povolení k trvalému pobytu je veřejnou listinou; vyhotovuje se v jazyce českém a zpravidla ve dvou cizích jazycích podle mezinárodních zvyklostí.

(2) Průkaz o povolení k trvalému pobytu se vydává jako samostatný doklad, kterým jeho držitel prokazuje své jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresu místa hlášeného pobytu na území, rodné číslo a další skutečnosti týkající se pobytu na území.

(3) Na průkaz o povolení k trvalému pobytu se § 87r odst. 3 a § 87s vztahují obdobně.

Díl 5

Společná ustanovení

§ 87u

(1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se v potvrzení o přechodném pobytu na území, v pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo v průkazu o povolení k trvalému pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník v úředním styku užívají jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v těchto dokladech.

(2) Po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, vyznačí tuto skutečnost ministerstvo do potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu.

§ 87v

(1) Občan Evropské unie, který žádá o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území náhradou za potvrzení ztracené, zničené, odcizené nebo poškozené, je povinen předložit cestovní doklad a poškozené potvrzení.

(2) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o vydání pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a poškozený průkaz; obdobně se postupuje i v případě, že žádá o vydání průkazu po skončení jeho platnosti podle § 87z odst. 2. Žádá-li občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník o vydání průkazu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 87z odst. 1 písm. g), je povinen předložit fotografie, cestovní doklad a doklad o zajištění ubytování.

(3) Občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník, který žádá o provedení změny v pobytové kartě rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz, ve kterém má být změna provedena, a doklad prokazující požadovanou změnu. Nelze-li požadovanou změnu do průkazu již vyznačit, vydá se jeho držiteli nový průkaz; v takovém případě je jeho držitel povinen předložit fotografie. V potvrzení o přechodném pobytu na území se změna neprovádí; ministerstvo vydá jeho držiteli nové potvrzení o přechodném pobytu na území.

§ 87w

Náležitosti žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného nebo oddacího listu a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele.

§ 87x

(1) Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů je žadatel oprávněn podat ministerstvu.

(2) Žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti průkazů se podává na úředním tiskopisu. Žadatel je povinen v žádosti uvést

a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství, rodinný stav, povolání, zaměstnání před příchodem na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území (pracovní zařazení, název a adresa zaměstnavatele), poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce (důvod a místo pobytu), den vstupu na území, číslo a platnost cestovního dokladu,

b) jméno, příjmení a ostatní jména, dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození a bydliště manžele nebo manželky a

c) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství a bydliště rodičů a dětí.

Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území považuje za pobyt přechodný. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, o ukončení přechodného pobytu nebo o zrušení trvalého pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, nebo se jedná o opakovaně podanou žádost, v níž nejsou uvedeny nové skutečnosti, které rodinný příslušník občana Evropské unie nemohl uplatnit v řízení o předchozí žádosti.

§ 87z

Skončení platnosti průkazů

(1) Platnost pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu skončí

a) uplynutím doby v něm uvedené,

b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,

c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti držitele průkazu k právním úkonům,

d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu držitele průkazu,

e) nabytím státního občanství České republiky,

f) úmrtím držitele průkazu nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele průkazu za mrtvého, nebo

g) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území; to neplatí, pokud z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie držitel průkazu zruší ubytování na území.

(2) Ministerstvo zruší platnost pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, jestliže

a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo

c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.

(3) Je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.

§ 87aa

Skončení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území

(1) Platnost potvrzení o přechodném pobytu na území skončí

a) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,

b) nabytím státního občanství České republiky,

c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti držitele potvrzení k právním úkonům,

d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území občanu Evropské unie, nebo dnem, ve kterém občan Evropské unie o zrušení platnosti potvrzení požádal,

e) úmrtím držitele potvrzení nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele potvrzení za mrtvého,

f) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie na území, nebo

g) ohlášením držitele potvrzení o ukončení pobytu na území.

(2) Ministerstvo rozhodne o zrušení platnosti potvrzení o přechodném pobytu na území, jestliže potvrzení

a) je poškozeno tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost, nebo

b) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

(3) Je-li držitel potvrzení o přechodném pobytu na území přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti potvrzení, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele potvrzení, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.

HLAVA V

POBYT CIZINCE NAROZENÉHO NA ÚZEMÍ

§ 88

(1) Narodí-li se cizinec na území, považuje se jeho pobyt na tomto území po dobu pobytu jeho zákonného zástupce, nejdéle však po dobu 60 dnů ode dne narození, za přechodný, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na vízum, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o udělení stejného druhu víza, a to policii v místě, kde je hlášen k pobytu na území, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum. Tato povinnost neplatí, pokud narozený cizinec v době podle odstavce 1 vycestuje z území.

(3) Pobývá-li zákonný zástupce narozeného cizince na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, je povinen v době podle odstavce 1 podat za narozeného cizince žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, nebo o udělení povolení k trvalému pobytu. V případě podání žádosti o povolení trvalého pobytu se pobyt narozeného cizince od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o této žádosti považuje za pobyt trvalý.

(4) Doba podle odstavce 1 se považuje za prodlouženou, pokud podání žádosti v této době zabránily důvody na vůli cizince nezávislé, do doby, než tyto důvody pominou. Cizinec je povinen důvody podle věty první neprodleně oznámit policii, pobývá-li na území na krátkodobé vízum, nebo ministerstvu, pobývá-li na území na dlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.

§ 89

(1) K žádosti podle § 88 odst. 2 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit

a) cestovní doklad dítěte; v případě zákonného zástupce, který je cizincem, lze předložení cestovního dokladu nahradit předložením vlastního cestovního dokladu, ve kterém je dítě zapsáno,

b) rodný list dítěte,

c) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území nebo čestné prohlášení, že uhradí náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb dítěti.

(2) K žádosti podle § 88 odst. 3 je zákonný zástupce narozeného cizince povinen předložit náležitosti podle odstavce 1 písm. a) a b).

HLAVA VI

VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ

§ 90

(1) Postup policie při hraniční kontrole a při vycestování cizince z území stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství¹).

(2) Policie potvrdí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství¹) cizinci vycestování z území vyznačením otisku výstupního razítka do jeho cestovního dokladu.

Policie občanu Evropské unie a jeho rodinnému příslušníku, který cestuje do jiného členského státu Evropské unie, umožní vycestování z území i bez cestovního dokladu, pokud

a) občan Evropské unie předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je občanem členského státu Evropské unie, nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie,

b) rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, předloží jiný doklad prokazující jeho totožnost a skutečnost, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, nebo pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie anebo průkaz o povolení k trvalému pobytu.

§ 92

Odepření vycestování z území

Cizinci, který na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, policie rozhodnutím, které vydá na místě³⁸), odepře vycestování z území, pokud při hraniční kontrole nepředloží

a) potvrzení ověřené policií, že cizinec mladší 15 let pobývá na území s cestovním dokladem a má uděleno vízum, je-li podmínkou pobytu na území, a že fyzická osoba starší 18 let nebo právnická osoba se zavázaly, že uhradí náklady spojené s obživou cizince, s jeho ubytováním a léčením po dobu pobytu na území až do vycestování z území a náklady vzniklé policii v souvislosti s případným rozhodnutím o správním vyhoštění, nebo

b) potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, že cizinec mladší 15 let je hospitalizován; policie povolí vycestování z území i při nepředložení potvrzení poskytovatele zdravotních služeb, pokud zákonný zástupce podepíše čestné prohlášení, že jeho vycestování není v rozporu se zájmy cizince, kterého ponechává na území.

HLAVA VII

HLÁŠENÍ MÍSTA POBYTU NA ÚZEMÍ

§ 93

(1) Cizinec je povinen do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území ohlásit na policii místo pobytu na území (§ 97); to neplatí, pokud jde o cizince mladšího 15 let, člena personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice, jeho rodinného příslušníka registrovaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo cizince, kterému ministerstvo zajišťuje ubytování. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se dále nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

(2) Občan Evropské unie^1b) je povinen ohlásit na policii místo pobytu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne vstupu na území, pokud jeho předpokládaný pobyt bude delší než 30 dnů; tato povinnost se rovněž vztahuje na rodinného příslušníka občana Evropské unie, pokud tento občan pobývá na území. Povinnost ohlásit místo pobytu na policii se nevztahuje na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele [§ 103 písm. b)].

(3) Z ohlášení místa pobytu cizince na území nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti, v níž je cizinec přihlášen k pobytu.

§ 93a

Hlášení k pobytu držitele zelené karty

(1) Cizinec, kterému byla vydána zelená karta, je povinen splnit povinnost stanovenou v § 93 odst. 1 osobně.

(2) Při ohlášení místa pobytu po vstupu na území je cizinec povinen předložit doklad o zajištěném ubytování (§ 71 odst. 2); nepředložil-li jej, je tak povinen učinit nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne vstupu na území.

(3) Policie pořídí kopii dokladu o zajištěném ubytování, ověří její shodu s originálem a odešle ji neprodleně ministerstvu. Nesplní-li cizinec povinnost podle odstavce 1 nebo 2, policie o tom neprodleně vyrozumí ministerstvo.

§ 95

Povinnost hlásit pobyt na území se nevztahuje na cizince, který je ve výkonu zabezpečovací detence, vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo který je umístěn v policejní cele⁷) nebo v zařízení (§ 130).

§ 96

(1) Fyzická osoba, které byl cizinec svěřen do náhradní výchovy,¹³) nebo právnická osoba, která zajišťuje cizinci ústavní péči, je povinna přihlásit cizince mladšího 15 let nebo cizince, který není způsobilý podle tohoto zákona k takovému úkonu, k trvalému pobytu na území do 3 pracovních dnů ode dne vzniku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87).

(2) Osoba uvedená v předchozím odstavci předloží policii rozhodnutí soudu nebo rozhodnutí orgánu sociálně právní ochrany dítěte a v případě fyzické osoby i doklad prokazující, že je přihlášena k trvalému pobytu na území.

§ 97

Cizinec nebo osoba uvedená v § 96 odst. 1 jsou povinni při hlášení pobytu na území sdělit policii vyplněním přihlašovacího tiskopisu jméno, příjmení přihlašovaného cizince, den, měsíc, rok a místo jeho narození, jeho státní občanství, trvalé bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu a víza, je-li v cestovním dokladu vyznačeno, počátek a místo pobytu, předpokládanou dobu a účel pobytu na území a státní poznávací značku motorového vozidla, se kterým na území přicestoval.

§ 98

Hlášení změn

(1) Cizinec, kterému byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie a občan Evropské unie, který splnil ohlašovací povinnost podle § 93 odst. 2 nebo kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu na území, anebo kterému byl na území povolen trvalý pobyt, je povinen hlásit změnu pobytu na území do 30 pracovních dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 180 dnů. Ministerstvo o změně pobytu neprodleně informuje policii.

(2) Za cizince podle § 87, který není podle tohoto zákona způsobilý k takovému úkonu, hlásí změnu osoba uvedená v § 96 odst. 1.

(3) Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny ministerstvu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 30 dnů.

(4) Cizinec, který je oprávněn k přechodnému pobytu na území bez víza, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 30 dnů ode dne změny policii příslušné podle nového místa pobytu, pokud je mu známo, že změna místa pobytu bude delší než 90 dnů.

(5) Změny podle předchozích odstavců hlásí cizinec nebo osoba podle § 96 odst. 1 vyplněním přihlašovacího tiskopisu; na požádání je ten, kdo hlásí změnu, povinen předložit doklady prokazující pravdivost údajů uvedených v tiskopisu.

§ 98a

Zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území

(1) Ministerstvo zruší údaj o místu hlášeného pobytu na území uvedeného v dokladu cizince, kterému byl povolen trvalý pobyt na území, nebo v dokladu vydaném podle tohoto zákona občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi k přechodnému pobytu na území,

a) byl-li zápis tohoto údaje proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,

b) byl-li objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, odstraněn nebo zanikl,

c) pokud ubytování nesplňuje podmínky uvedené v § 100 písm. d), nebo

d) zaniklo-li právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, a neužívá-li tento objekt nebo jeho vymezenou část.

(2) Ministerstvo zruší údaj o místě hlášeného pobytu podle odstavce 1 písm. d) na návrh vlastníka nebo osoby oprávněné k užívání objektu nebo jeho vymezené části; existenci uvedeného důvodu je navrhovatel povinen prokázat.

(3) Místem pobytu cizince po zrušení údaje o místu hlášeného pobytu na území je sídlo správního orgánu, který tento údaj úředně zrušil.

Ubytovatel a jeho povinnosti

§ 99

(1) Ubytovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více než 5 cizinců, s výjimkou případu, kdy lze ubytované cizince a ubytovatele považovat za osoby blízké.

(2) Ubytováním se pro účely tohoto zákona rozumí vztah založený smlouvou o ubytování, nájemní smlouvou, podnájemní smlouvou nebo smlouvou s obdobným obsahem.

§ 100

Ubytovatel je povinen

a) neprodleně policii oznámit úmrtí ubytovaného cizince,

b) umožnit policii vstup do míst, kde se může cizinec zdržovat, jde-li o místo užívané pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud tímto vstupem nebude porušeno právo cizince na soukromí nebo rodinný život,

c) oznámit policii ubytování cizince (§ 102),

d) zajistit cizinci ubytování, které není zjevně nepřiměřené úrovni ubytování poskytovaného ostatními ubytovateli v objektech obdobného určení v obci, popřípadě okresu nebo kraji. Srovnání úrovně ubytování se provádí zejména posouzením přiměřenosti počtu ubytovaných osob s přihlédnutím k zajištěným hygienickým podmínkám a k podlahové ploše místnosti pro ubytování, která musí činit nejméně

1. 8 m², je-li ubytována jedna osoba,

2. 12,6 m², jsou-li ubytovány dvě osoby; na každou další ubytovanou osobu se k podlahové ploše připočítává 5 m²,

e) cizinci na požádání vydat potvrzení o ubytování s uvedením jména, příjmení, ulice, místa a doby ubytování,

f) vést domovní knihu a na požádání policie ji předložit ke kontrole; při zahájení kontroly je povinen předložit domovní knihu obsahující údaje k cizincům ubytovaným v té době.

§ 101

Domovní kniha

(1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje jméno a příjmení ubytovaného cizince, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo cestovního dokladu, počátek a konec ubytování.

(2) Domovní knihu pro účely kontroly podle § 100 písm. f) vede ubytovatel v písemné podobě; digitalizovaná podoba je pro účely kontroly vyloučena.

(3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového.

(4) Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu.

(5) S osobními údaji vedenými v domovní knize lze nakládat jen způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.¹⁵)

§ 102

Oznámení ubytování

(1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování.

(2) Oznámení podle odstavce 1 učiní útvaru policie.

(3) Povinnost oznámit ubytování lze splnit

a) předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu, nebo

b) prostřednictvím technických nosičů dat a jejich telekomunikačním přenosem v rozsahu údajů vedených v domovní knize, je-li takový přenos možný.

(4) Oznamuje-li ubytovatel ubytování cizince způsobem stanoveným v odstavci 3 písm. b), přihlašovací tiskopis uschová po dobu 6 let od ubytování cizince.

HLAVA VIII

POVINNOSTI

§ 103

Povinnosti cizince

Cizinec je mimo povinností stanovených v jiných ustanoveních tohoto zákona dále povinen

a) dostavit se první pracovní den následující po dni propuštění ze zabezpečovací detence, z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody na policii, pokud není držitelem platného cestovního dokladu a víza, je-li podmínkou jeho pobytu na území,

b) předložit ubytovateli cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k trvalému pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a osobně vyplnit a podepsat přihlašovací tiskopis (§ 97); povinnost osobního vyplnění a podepsání přihlašovacího tiskopisu se nevztahuje na cizince mladší 15 let věku,

c) uvádět v řízení podle tohoto zákona pravdivě a úplně všechny požadované údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem,

d) na požádání policie prokázat totožnost předložením cestovního dokladu, průkazu o povolení k pobytu nebo identifikačního průkazu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodního práva, popřípadě způsobem stanoveným v § 177 odst. 3, a ve lhůtě stanovené policií doložit, že splňuje podmínky pobytu na území; občan Evropské unie je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo jiného dokladu prokazujícího totožnost, včetně občanství některého z jiných členských států Evropské unie, anebo předložením průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie; rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je povinen prokázat totožnost předložením cestovního dokladu nebo pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie anebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, nemá-li tento doklad nebo průkaz, může totožnost prokázat jiným dokladem, současně však musí prokázat, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie,

e) hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle tohoto zákona; změnu je cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů,

f) chránit doklady vydané podle tohoto zákona před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím a dbát, aby obsahovaly pravdivé údaje,

g) při změně podoby bez zbytečného odkladu požádat o vydání nového dokladu obsahujícího fotografii,

h) odevzdat bez zbytečného odkladu doklad vydaný podle tohoto zákona, který je neplatný nebo zaplněný úředními záznamy, a to i po zániku oprávnění k trvalému pobytu nebo zániku platnosti povolení k trvalému pobytu; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,

i) odevzdat nejpozději 3 dny před ukončením pobytu na území doklad vydaný podle tohoto zákona, s výjimkou víza a cestovního průkazu totožnosti, byl-li vydán za účelem vycestování z území; doklad je cizinec povinen odevzdat orgánu, který mu tento doklad vydal,

j) ohlásit ztrátu, zničení, poškození nebo odcizení dokladu vydaného podle tohoto zákona do 3 pracovních dnů ode dne, kdy tato událost nastala; nastala-li tato událost na území, ohlásí ji cizinec orgánu, který mu tento doklad vydal, nastala-li tato událost v zahraničí, ohlásí ji cizinec zastupitelskému úřadu; obdobně je cizinec povinen ohlásit nález nebo získání dokladu, jehož ztrátu nebo odcizení dříve ohlásil,

k) strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů prováděné podle tohoto zákona v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o povinnosti opustit území, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství a na požádání strpět snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů při podání žádosti o udělení víza a při ověřování totožnosti držitele víza,

l) podrobit se v případech, kdy to odůvodňuje jeho zdravotní stav, lékařskému vyšetření a dalším opatřením k omezení vzniku a šíření přenosných onemocnění,

m) neprodleně ohlásit policii ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h),

n) pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a vízem, pokud tento zákon nestanoví jinak,

o) na požádání policie prokázat zajištění prostředků k pobytu; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie^1b), jeho rodinného příslušníka nebo o cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany,

p) v případě, že na území ponechá cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, požádat příslušný orgán policie nebo poskytovatele zdravotních služeb o vydání potvrzení podle § 92, a toto potvrzení předložit při vycestování z území při hraniční kontrole,

r) předložit při pobytové kontrole doklad o cestovním zdravotním pojištění podle § 180i nebo § 180j; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4,

s) na požádání policie nebo ministerstva, je-li držitelem oprávnění k pobytu vydaného za účelem podnikání, prokázat provozování živnosti nebo výkon jiné podnikatelské činnosti podle zvláštního právního předpisu,

t) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověření totožnosti.

§ 104

Povinnost dopravce

(1) Letecký dopravce nesmí na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné nebo je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území.

(2) Provozovatel vodní dopravy a provozovatel na pravidelných autobusových linkách nesmí na území dopravit cizince, který nemá cestovní doklad nebo vízum, je-li vzhledem k účelu a cíli cesty potřebné.

(3) Dopravce^15a) je povinen na základě pokynu policie zajistit v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^15b) dopravu cizince do zahraničí, pokud byl cizinci odepřen vstup na území. Povinnost dopravit cizince do zahraničí se dále vztahuje na leteckého dopravce, který cizince

a) dopravil na území, jestliže cizinec nepředloží cestovní doklad nebo letištní průjezdní vízum, je-li podmínkou pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území,

b) dopravil na území a tento nebo jiný dopravce ho odmítl dopravit do cílového státu, nebo

c) přepravoval přes území, pokud byl cizinci odepřen vstup na území jiného státu.

Dopravu do zahraničí je dopravce povinen zajistit nejpozději ve lhůtě do 48 hodin od obdržení pokynu policie, jde-li o provozovatele vodní nebo pozemní dopravy, anebo ve lhůtě do 7 dnů, jde-li o leteckého dopravce; běh lhůty se staví po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu²) nebo po dobu pobytu cizince u poskytovatele zdravotních služeb podle § 10.

(4) Letecký dopravce, který cizince na území dopravil, je dále povinen na základě pokynu policie zajistit dopravu cizince do zahraničí,

a) byla-li cizinci zrušena platnost letištního průjezdního víza a cizinec odmítá pokračovat v cestě do jiného státu, nebo

b) jde-li o cizince pobývajícího v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, který odmítá pokračovat v cestě do jiného státu a jsou zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).

(5) Dopravce je povinen nést náklady^15c) spojené s pobytem cizince na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území do doby, než bude v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^15b) dopraven do zahraničí.

§ 105

Povinnost soudu, ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice a věznice

(1) Soud, který pravomocně rozhodl

a) o odsouzení cizince,

b) o zbavení nebo omezení způsobilosti cizince k právním úkonům,

c) o prohlášení cizince za mrtvého,

d) o rozvodu, zrušení registrovaného partnerství (dále jen „partnerství“) nebo neplatnosti či neexistenci manželství nebo partnerství v případech, kdy účastníkem řízení je cizinec,

e) o ustanovení poručníka nezletilému cizinci, kdy poručníkem nebo manželem poručníka je cizinec, nebo

f) o svěření nezletilého cizince do náhradní rodinné péče cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu,

informuje o této skutečnosti útvar policie příslušný podle místa hlášeného pobytu cizince; v případě pochybností při určení příslušného útvaru policie informuje soud útvar policie příslušný podle sídla soudu.

(2) Ústav pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice informuje neprodleně útvar policie místně příslušný podle sídla ústavu pro výkon zabezpečovací detence, vazební věznice nebo věznice o rozhodnutí o propuštění cizince ze zabezpečovací detence, z vazby nebo o ukončení výkonu trestu odnětí svobody cizince.

(3) Policie informace obdržené podle odstavce 1 nebo 2 neprodleně postoupí ministerstvu, týkají-li se cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo byl povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt, nebo občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.

§ 106

Povinnosti orgánů státní správy

(1) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu

a) zaměstnání cizince bez povolení k pobytu, bez povolení k zaměstnání, je-li podle zvláštního právního předpisu^8e) vyžadováno, nebo v rozporu se zelenou kartou nebo modrou kartou,

b) nenastoupení cizince na pracovní místo uvedené v povolení k zaměstnání nebo na pracovní místo obsaditelné držitelem zelené karty anebo určené pro držitele modré karty,

c) ukončení zaměstnání cizince před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta; v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, i důvod ukončení zaměstnání,

(2) Živnostenský úřad neprodleně písemně oznámí ministerstvu přerušení, pozastavení, zánik anebo zrušení živnostenského oprávnění cizince, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu.

(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že se občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné nouzi nebo že držitel modré karty podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu jsou povinny neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že se občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením.

(4) Orgán pomoci v hmotné nouzi^9o) je povinen neprodleně písemně oznámit ministerstvu, že úhrnný měsíční příjem rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, a společně s ním posuzovaných osob [§ 42c odst. 3 písm. c)], nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob.

(5) Je-li cizinci vydána zelená karta, jsou Úřad práce České republiky - generální ředitelství, Ministerstvo průmyslu a obchodu, případně další úřady, povinny neprodleně hlásit ministerstvu skutečnosti, které jsou jim známy a mohou být důvodem pro zrušení platnosti zelené karty.

(6) Příslušný uznávací orgán podle zvláštního právního předpisu³⁵) informuje ministerstvo o rozhodnutí vydaném v řízení o uznání odborné kvalifikace týkající se držitele modré karty.

(7) Soud, který je určený k vedení obchodního rejstříku, nebo správní orgán, který je příslušný k vedení rejstříku, seznamu nebo evidence podnikajících fyzických osob podle zvláštního právního předpisu³⁰), neprodleně písemně oznámí ministerstvu změnu nebo výmaz zápisu cizince v tomto rejstříku, seznamu nebo evidenci; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.

(8) Okresní správa sociálního zabezpečení neprodleně písemně oznámí ministerstvu, že cizinec ohlásil přerušení nebo ukončení výkonu samostatné výdělečné činnosti; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie.

§ 107

Povinnosti jiných osob

(1) Kdo nalezne či jinak získá cestovní doklad uvedený v § 108 odst. 1, průkaz o povolení k pobytu, potvrzení o přechodném pobytu na území, průkaz o povolení k trvalému pobytu, pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, je povinen je neprodleně odevzdat policii.

(2) Kdo zajišťuje ubytování cizince, je povinen na jeho žádost vydat doklad o zajištění ubytování s uvedením doby, po kterou je ubytování zajištěno.

(3) Zvoucí osoba je povinna uhradit majetkovou i nemajetkovou újmu, která vznikne státu nedodržením závazků uvedených v pozvání ověřeném policií.

(4) Ten, kdo se zavázal podle § 15, je povinen neprodleně oznámit odstoupení od svého závazku policii. Od závazku podle § 15 nelze odstoupit v průběhu pobytu pozvaného cizince na území.

(5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola je povinna neprodleně písemně oznámit ministerstvu nezahájení, přerušení nebo ukončení studia držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia.

(6) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování^9j), neprodleně písemně oznámí ministerstvu ukončení platnosti této dohody nebo sdělí skutečnosti, které brání dalšímu pokračování dohody o hostování.

(7) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neprodleně písemně oznámí ministerstvu vyřazení výzkumné organizace ze seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí vedeného podle zvláštního právního předpisu^9j).

(8) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala cizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta a z tohoto důvodu mu byla nebo má být zrušena platnost oprávnění k pobytu vydaného za účelem zaměstnání, je povinna uhradit náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb cizinci v období od skončení pracovního poměru do vycestování cizince z území, nejdéle však po dobu, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta; to neplatí, pokud úhrada těchto nákladů je zajištěna jiným způsobem.

(9) Fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnala držitele modré karty, je povinna ministerstvu neprodleně písemně oznámit předpokládanou změnu pracovního zařazení držitele modré karty.

(10) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen nejméně 24 hodin předem informovat policii o ukončení pobytu cizince ve zdravotnickém zařízení podle § 10 a 126b.

HLAVA IX

CESTOVNÍ DOKLAD

§ 108

(1) Za cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje

a) veřejná listina, která je jako cestovní doklad uznaná Českou republikou,

b) veřejná listina, která splňuje podmínky podle odstavce 2,

c) průkaz totožnosti občana Evropské unie,^1b)

d) cizinecký pas s územní platností do všech států světa,

e) cestovní průkaz totožnosti, nebo

f) cestovní doklad vydaný Českou republikou na základě mezinárodní smlouvy,

g) náhradní cestovní doklad Evropské unie,^15e)

h) seznam žáků cestujících na školní výlet v rámci Evropské unie,^7b) obsahuje-li

1. fotografie žáků, kteří nejsou schopni se prokázat průkazem totožnosti obsahujícím fotografii,

2. potvrzení členského státu Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, že žák je oprávněn se do tohoto státu vrátit, a za předpokladu, že členský stát Evropské unie, ve kterém má žák místo bydliště, oznámil České republice, že má seznam žáků uznávat jako cestovní doklad.

(2) Za cestovní doklad podle odstavce 1 písm. b) lze pro účely tohoto zákona uznat veřejnou listinu vydanou cizím státem za účelem cestování do zahraničí, pokud z hlediska jejího provedení a jazyka, v němž jsou uvedeny údaje, odpovídá mezinárodním zvyklostem, její územní platnost zahrnuje území a lze z ní zjistit

a) údaje o státním občanství cizince,

b) údaje o jeho totožnosti,

c) fotografii držitele,

d) údaj o době platnosti.

(3) Cestovní doklad podle odstavce 1 písm. a) a b) pro účely udělení dlouhodobého víza nesmí být starší 10 let, musí obsahovat nejméně 2 volné stránky a doba jeho platnosti musí být delší nejméně o 3 měsíce, než je doba platnosti dlouhodobého víza; to neplatí, jde-li o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území.

§ 109

(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti a cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se vydává na žádost cizince, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Cizinci, který pozbude v zahraničí některý z dokladů uvedených v odstavci 1, vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlas orgánu, který doklad vydal.

(3) Cestovní doklady uvedené v odstavci 1 jsou veřejné listiny.

§ 111

(1) V žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) cizinec uvede své příjmení, jméno, ostatní jména, pohlaví, rodné číslo, bylo-li cizinci přiděleno, den, měsíc, rok narození, místo a stát narození, státní občanství a místo, kde je hlášen k pobytu na území. K žádosti o vydání cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), který neobsahuje nosič dat s biometrickými údaji, dále připojí fotografie.

(2) K žádosti o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 3 je cizinec povinen připojit fotografii.

(3) V cizineckém pasu, cestovním průkazu totožnosti nebo v cestovním dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) lze uvést všechny údaje uvedené v odstavci 1 a opatřit jej fotografií cizince žádajícího o vydání tohoto dokladu. Cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 1 a 2 bude dále opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů.

§ 112

Při provádění změn v cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. d), e) a f), které neobsahují nosič dat s biometrickými údaji, se postupuje obdobně jako při jejich vydání; fotografie se nevyžadují.

§ 113

(1) Cizinecký pas, který je opatřen nosičem dat s biometrickými údaji, se vydává s dobou platnosti na 10 let; cizincům mladším 15 let s dobou platnosti na 5 let, cizincům požívajícím doplňkové ochrany s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu o povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu²) a cizincům požívajícím dočasné ochrany s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu^3a). Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. Cizinci, jemuž je vydáván cizinecký pas s nosičem dat s biometrickými údaji, se na jeho žádost ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném cizineckém pasu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pasu, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu.

(2) Cizinci mladšímu 12 let, pokud přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^15f) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizinci, u něhož není možné z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, pořídit otisky prstů rukou, se vydá cizinecký pas s nosičem dat, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince. Cizinecký pas se vydá ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti a platí pro něj doba platnosti uvedená v odstavci 1.

(3) Cizinci, který žádá o vydání cizineckého pasu ve lhůtě kratší než 30 dnů, se vydá cizinecký pas bez nosiče dat s biometrickými údaji a bez strojově čitelných údajů, který neobsahuje digitální zpracování fotografie ani podpisu cizince, ve lhůtě do 15 dnů ode dne podání žádosti; tento doklad se vydává s dobou platnosti 6 měsíců, nebo s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu cizince požívajícího dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu^3a), anebo s dobou platnosti odpovídající platnosti průkazu o povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu²), je-li kratší než 6 měsíců. Cizinecký pas bez nosiče dat s biometrickými údaji a bez strojově čitelných údajů, který neobsahuje digitální zpracování fotografie ani podpisu cizince, se dále vydá cizinci uvedenému v odstavci 7 písm. a), pokud překážka na vůli cizince nezávislá, pro niž si nemůže opatřit cestovní doklad, je pouze dočasné povahy.

(4) Cizinecký pas vydávaný podle odstavce 1 nebo 2 obsahuje strojově čitelnou zónu. Do strojově čitelné zóny se údaje zapisují v tomto pořadí: typ dokladu, kód vydávajícího státu, příjmení, jméno, popřípadě jména cizince, číslo cizineckého pasu, státní občanství, datum narození, pohlaví, doba platnosti cizineckého pasu, rodné číslo a kontrolní číslice, které jsou číselným vyjádřením vybraných údajů ve strojově čitelné zóně.

(5) Platnost cizineckého pasu nelze prodloužit. Cizinecký pas ztrácí platnost dnem právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo dnem zániku oprávnění k trvalému pobytu podle § 87 anebo odejmutím nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a).

(6) Údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji (odstavec 1) nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon.

(7) Cizinecký pas vydá ministerstvo

a) na žádost cizince, který pobývá na území na základě povolení k trvalému pobytu, nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže nezávisle na své vůli opatřit,

b) na žádost cizince, který je oprávněn k trvalému pobytu podle § 87, pokud nemá platný cestovní doklad,

c) cizinci požívajícímu dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu^3a), který není držitelem cestovního dokladu,

d) na žádost cizince, jemuž byla udělena doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu²), který nemá platný cestovní doklad a doloží, že si jej nemůže z důvodů nezávislých na své vůli opatřit.

(8) Držitel cizineckého pasu, který obsahuje nosič dat s biometrickými údaji, je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto pasu nebo u zastupitelského úřadu požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cizineckém pase, má cizinec právo na vydání nového cizineckého pasu; vydání nového cizineckého pasu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.

(9) Biometrické údaje lze použít výlučně pro ověřování pravosti cizineckého pasu a ověření totožnosti cizince pomocí osobních údajů zapsaných v cizineckém pasu, popřípadě porovnání biometrických údajů (odstavec 1) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cizineckého pasu.

§ 114

Cestovní průkaz totožnosti

(1) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie na žádost cizince

a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem, nebo

b) mladšímu 15 let, který je hospitalizován a jehož zákonný zástupce vycestoval z území a podepsal čestné prohlášení podle § 92 písm. b).

(2) Cizinci podle odstavce 1 vydá policie cestovní průkaz totožnosti s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa.

(3) Policie vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po prohlášení krátkodobého víza za neplatné.

(4) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá policie rovněž cizinci, o jehož vyhoštění bylo pravomocně rozhodnuto a který nemá jiný cestovní doklad.

(5) Cestovní průkaz totožnosti k vycestování vydá ministerstvo na žádost cizince,

a) který nemá platný cestovní doklad a nemůže si z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem, byl-li mu na území povolen dlouhodobý pobyt,

b) kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle zvláštního právního předpisu²), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu, nebo

c) kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud pobývá na území bez platného cestovního dokladu.

Cizinci podle písmene a) se cestovní průkaz totožnosti vydá s dobou platnosti nejdéle na 180 dnů a s územní platností do všech států světa; cizinci podle písmene b) a c) s dobou platnosti nejdéle na 365 dnů a s územní platností do všech států světa.

(6) Ministerstvo vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po

a) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů,

b) udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti uděleného víza,

c) nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu,

d) ukončení poskytování ochrany na území podle zvláštního právního předpisu ²),^3a),

e) zániku oprávnění k trvalému pobytu (§ 87),

f) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území z důvodů podle § 33 odst. 3; doba platnosti tohoto průkazu se stanoví podle doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nebo

g) vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, pokud si nemůže z důvodů nezávislých na jeho vůli opatřit cestovní doklad jiným způsobem; cestovní průkaz totožnosti se vydá s územní platností do všech států světa a dobou platnosti shodnou s dobou platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.

(7) Zastupitelský úřad na pokyn ministerstva vydá cestovní průkaz totožnosti cizinci, kterému bylo uděleno dlouhodobé vízum a je

a) manželem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, jehož manželství s azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany vzniklo před vstupem na území, nebo

b) nezletilým dítětem azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany anebo nezletilým dítětem manžela azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany,

pokud tento cizinec nemá platný cestovní doklad a nemůže si ho z důvodů na jeho vůli nezávislých opatřit nebo mu hrozí důvodné nebezpečí vážné újmy³⁹) při použití cestovního dokladu, jehož je držitelem.

§ 115

Důvody pro odnětí a pro nevydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f)

(1) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se cizinci nevydá nebo vydaný doklad odejme, jestliže pominuly důvody pro jeho vydání.

(2) Cizinecký pas, cestovní průkaz totožnosti nebo cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. f) se nevydá nebo vydaný doklad odejme, pokud jde o cizince, proti kterému

a) je nařízen výkon rozhodnutí pro neplnění vyživovací povinnosti nebo peněžitých závazků, nebo

b) je vedeno trestní stíhání nebo který nevykonal trest odnětí svobody uložený soudem, jestliže mu trest nebyl prominut nebo výkon trestu nebyl promlčen,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) Cizinecký pas se nevydá z důvodu podle § 113 odst. 7 písm. d), je-li

a) důvodné nebezpečí, že by tím mohla být ohrožena bezpečnost České republiky anebo závažným způsobem narušen veřejný pořádek, nebo

b) cizinec zařazen do informačního systému smluvních států.

§ 115a

Náhradní cestovní doklad Evropské unie

(1) Náhradní cestovní doklad Evropské unie^15e) vydá zastupitelský úřad na žádost občana Evropské unie,^1b) jehož cestovní doklad byl ztracen, odcizen, zničen, popřípadě není dočasně k dispozici, jestliže stát, jehož je žadatel občanem, nemá na území státu, kde se občan nachází, stálé diplomatické nebo konzulární zastoupení, není v něm zastoupen jinak, anebo jeho zastoupení není dosažitelné. Podmínkou pro vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie je, aby stát, jehož je žadatel občanem, s tím vyslovil souhlas.

(2) Náhradní cestovní doklad Evropské unie lze vydat pro jedinou cestu do členského státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem nebo ve kterém má trvalé bydliště, anebo ve výjimečném případě do jiného státu.

(3) V žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie uvede žadatel své jméno, popřípadě jména, příjmení, pohlaví, tělesnou výšku, datum, místo a stát narození, státní občanství, adresu místa trvalého bydliště, kontaktní adresu a odůvodnění žádosti. K žádosti dále předloží jemu dostupné dokumenty, prokazující totožnost a státní občanství, uvede stát, do něhož hodlá cestovat, a připojí fotografie.

(4) Náhradní cestovní doklad Evropské unie vydá zastupitelský úřad s dobou platnosti přiměřenou době nezbytně nutné k uskutečnění cesty, pro niž se náhradní cestovní doklad Evropské unie vydává.

(5) Kopii vydaného náhradního cestovního dokladu Evropské unie zašle zastupitelský úřad příslušnému orgánu státu Evropské unie, jehož je žadatel občanem.

§ 116

Neplatnost cestovního dokladu

Cestovní doklad se pro účely tohoto zákona považuje za neplatný, jestliže

a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,

b) byl poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné,

c) je porušena jeho celistvost,

d) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

e) fotografie v dokladu neodpovídá skutečné podobě držitele, nebo

f) držitel tohoto dokladu zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého.

§ 117

Zadržení cestovního dokladu

(1) Policie zadrží při hraniční kontrole nebo pobytové kontrole

a) cestovní doklad, pokud nebyl vydán na jméno kontrolovaného cizince a

1. cizinec se tímto dokladem prokazuje jako vlastním, nebo

2. cizinec hodnověrně nezdůvodní, proč má takový cestovní doklad v držení,

b) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f), pokud jej lze považovat za neplatný podle tohoto zákona,

c) cestovní doklad podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), pokud je orgánem státu, který jej vydal, prohlášen za neplatný nebo odcizený.

(2) Bylo-li rozhodnuto nebo lze-li důvodně očekávat, že bude rozhodnuto o odnětí cestovního dokladu, může tento cestovní doklad zadržet orgán činný v trestním řízení.

(3) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o jeho zadržení a zadržený doklad bezodkladně předá útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území, a jde-li o cestovní průkaz totožnosti vydaný podle § 114 odst. 5 a 6 nebo o cizinecký pas vydaný podle § 113 odst. 7, ministerstvu, s uvedením důvodů jeho zadržení; útvar policie nebo ministerstvo podle předchozí věty rozhodne o odnětí zadrženého dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů poté, co obdržel oznámení. V případě zadržení podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.

(4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o jeho zadržení a tento doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení.

HLAVA IXa

PRŮKAZ O POVOLENÍ K POBYTU

§ 117a

Průkaz o povolení k pobytu

(1) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou, vydávanou cizincům s povoleným dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území.

(2) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Cizinci mladšímu 6 let, pokud přímo použitelný právní předpis Evropských společenství⁴⁰) nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizinci, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, se vydá průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince.

(3) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství⁴⁰) a dále

a) v případě povolení k dlouhodobému pobytu

1. druh a účel pobytu,

2. rodné číslo,

3. místo hlášeného pobytu na území,

4. záznam o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

5. záznam podle § 42g odst. 8,

6. záznam podle § 42i odst. 7,

7. digitální zpracování podpisu cizince,

b) v případě povolení k trvalému pobytu

1. druh pobytu,

2. rodné číslo,

3. místo hlášeného pobytu na území,

4. záznam o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

5. záznam podle § 84,

6. záznam podle § 117b odst. 2,

7. digitální zpracování podpisu cizince.

(4) Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizince a jeho podpis, určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o cizinci vedené v informačním systému cizinců, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu.

(5) Ministerstvo před předáním průkazu o povolení k pobytu prověří jedinečnost vazby mezi cizincem a vydaným průkazem, a to s využitím biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu.

(6) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizince prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu.

(7) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji se cizinci vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.

(8) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti cizince, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačním systému cizinců nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji cizince, pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení. Pokud cizinec nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti cizince pořízením otisků prstů cizince a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačním systému cizinců.

§ 117b

Zapisování údajů do průkazu o povolení k pobytu

(1) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince se uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Cizinec v úředním styku užívá jméno, popřípadě jména, a příjmení uvedená v průkazu o povolení k pobytu.

(2) V průkazu o povolení k pobytu ministerstvo vyznačí záznam „BÝVALÝ DRŽITEL MODRÉ KARTY EU“, pokud žadatel o povolení trvalého pobytu byl držitelem modré karty, který pro vydání tohoto povolení splňuje podmínky podle § 68 a 83.

(3) Údaj o omezení způsobilosti cizince k právním úkonům nebo o zbavení cizince této způsobilosti se vyznačí do průkazu o povolení k pobytu po nabytí právní moci rozhodnutí soudu.

§ 117c

Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu

(1) Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným dlouhodobým pobytem se vydává na dobu platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44 odst. 4 až 7 nebo § 44a odst. 1 a 2.

(2) Průkaz o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem se vydává s dobou platnosti 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, s dobou platnosti 5 let.

§ 117d

Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem

(1) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu cizince s povoleným trvalým pobytem lze prodloužit, a to i opakovaně, o 10 let, a jde-li o cizince mladšího 15 let, o 5 let.

(2) Cizinec je povinen požádat ministerstvo o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu ve lhůtě 90 dnů před uplynutím této doby.

(3) V případě, že podání žádosti ve lhůtě podle odstavce 2 zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů.

(4) K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec povinen předložit cestovní doklad.

(5) Dobu platnosti průkazu o povolení k pobytu ministerstvo neprodlouží, shledá-li důvod pro zrušení povolení k trvalému pobytu podle § 77.

(6) Splňuje-li cizinec podmínky pro prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

§ 117e

(1) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad a poškozený průkaz nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji. Obdobně se postupuje i v případě, že cizinec žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení nebo zrušení jeho platnosti podle § 117f.

(2) Cizinec, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu.

(3) Cizinec, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu po skončení jeho platnosti z důvodu podle § 117f odst. 1 písm. g), je povinen předložit cestovní doklad, průkaz, jehož platnost skončila, a doklad o zajištění ubytování (§ 71 odst. 2).

(4) Cizinec uvedený v odstavcích 1 až 3 je povinen se pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec je povinen ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit se na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

§ 117f

Skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu

(1) Platnost průkazu o povolení k pobytu skončí

a) uplynutím doby v něm uvedené,

b) ohlášením jeho ztráty, odcizení nebo zničení,

c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti cizince k právním úkonům,

d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,

e) nabytím státního občanství České republiky,

f) úmrtím cizince nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého,

g) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území (§ 83), který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území, nebo

h) dnem vydání nového průkazu o povolení k pobytu na základě žádosti cizince o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu v případě, že doba platnosti dosavadního průkazu k tomuto dni neuplynula.

(2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže

a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny,

c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele, nebo

d) průkaz obsahuje nefunkční nosič s biometrickými údaji.

(3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.

§ 117g

Vydávání průkazů o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji

(1) Ministerstvo může vydávat průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, které neobsahují digitální zpracování podpisu cizince, jestliže

a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu cizince určeného k dalšímu digitálnímu zpracování, nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo

b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji.

(2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců, a to ve formě štítku, který se vyznačuje do cestovního dokladu cizince.

(3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizince a jeho podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v provozním informačním systému podle § 158a odst. 4 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu.

(4) Pokud byl cizinci vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo cizinci doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1.

(5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je cizinci vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku.

(6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizince ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji.

HLAVA X

SPRÁVNÍ VYHOŠTĚNÍ

§ 118

(1) Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie. Dobu, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie, stanoví policie v rozhodnutí o správním vyhoštění cizince. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit hraniční přechod pro vycestování z území.

(2) Správním vyhoštěním občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka se rozumí ukončení pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka na území, které je spojeno se stanovením doby k vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území.

(3) Doba k vycestování z území se stanoví v rozmezí 7 až 60 dnů. Je-li rozhodnutí o správním vyhoštění vydáno podle § 119 odst. 1 písm. a), je policie oprávněna stanovit dobu k vycestování z území kratší než 7 dní. Pokud by podle rozhodnutí o správním vyhoštění měla doba k vycestování z území začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud v průběhu doby k vycestování z území je cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje.

(4) Do doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území členských států Evropské unie nebo občanovi Evropské unie anebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se nezapočítává doba, po kterou není rozhodnutí o správním vyhoštění vykonatelné.

(5) Pro účely správního vyhoštění se za přechodný pobyt na území považuje i neoprávněné zdržování se cizince na území nebo zdržování se cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště anebo pobyt na vízum udělené podle zvláštního zákona2) nebo pobyt do právní moci rozhodnutí ministerstva o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území^3a) nebo soudu o žalobě ve věci dočasné ochrany. Nebude-li v takovém případě rozhodnuto o správním vyhoštění, protože důsledkem tohoto rozhodnutí by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince, policie cizinci udělí výjezdní příkaz. Cizinec je povinen vycestovat z území v době stanovené výjezdním příkazem.

(6) Hromadné správní vyhoštění cizinců na základě jednoho rozhodnutí se zakazuje.

§ 119

Správní vyhoštění z přechodného pobytu na území

(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států,

a) až na 10 let,

1. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem, nebo

2. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

b) až na 5 let,

1. prokáže-li se cizinec při hraniční nebo pobytové kontrole dokladem, který je padělán, anebo dokladem jiné osoby jako dokladem vlastním,

2. prokáže-li se cizinec při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování z území cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodů uvedených v § 116 písm. a), b), c) nebo d),

3. je-li cizinec na území zaměstnán bez oprávnění k pobytu anebo povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu¹⁶) anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,

4. jestliže cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala anebo která takové zaměstnání zprostředkovala,

5. nepodrobí-li se cizinec na výzvu policie hraniční kontrole,

6. překročí-li cizinec státní hranice v úkrytu nebo se o takové jednání pokusí,

7. překročí-li cizinec státní hranice mimo hraniční přechod,

8. neprokáže-li cizinec věrohodným způsobem, že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum, nebo

9. porušuje-li cizinec opakovaně právní předpis, je-li vydání rozhodnutí o správním vyhoštění přiměřené porušení tímto předpisem stanovené povinnosti, nebo maří-li výkon soudních nebo správních rozhodnutí,

c) až na 3 roky,

1. pobývá-li cizinec na území bez cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,

2. pobývá-li cizinec na území bez víza, ač k tomu není oprávněn, nebo bez platného oprávnění k pobytu,

3. uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu, nebo

4. je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí.

(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1b) nebo jeho rodinného příslušníka, který na území pobývá přechodně, lze vydat pouze v případě, že občan Evropské unie^1b) nebo jeho rodinný příslušník

a) ohrožuje bezpečnost státu,

b) závažným způsobem narušuje veřejný pořádek; to neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 10 let, nebo

c) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území.

(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. a) anebo b), nebo až na 3 roky, jde-li o správní vyhoštění z důvodu uvedeného v odstavci 2 písm. c).

(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu na území, lze vydat pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek anebo ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí závažnou nemocí, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení. Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince podle věty první z důvodu ochrany veřejného zdraví však nelze vydat, došlo-li k onemocnění cizince až po převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny nebo za účelem studia na území.

(5) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, lze vydat pouze v případě, že tento cizinec ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje zrušení platnosti tohoto povolení; souhlasí-li s takovým postupem příslušný orgán členského státu Evropské unie, který rezidentovi jiného členského státu Evropské unie toto právní postavení přiznal, policie cizince vyhostí mimo území států Evropské unie, které jsou vázány zvláštním právním předpisem Evropských společenství^7c).

(6) Rozhoduje-li policie o správním vyhoštění cizince, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, kterému jiný členský stát Evropské unie udělil mezinárodní ochranu, prověří u příslušného orgánu tohoto členského státu, zda je rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné. Je-li rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nadále platné, rozhodne policie o správním vyhoštění cizince z území. Mimo území členských států Evropské unie lze takového cizince vyhostit pouze v případě, že ohrožuje bezpečnost České republiky nebo byl pravomocně odsouzen za zvlášť závažný zločin a příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie s takovým postupem souhlasí.

(7) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu, je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se

a) mezinárodní ochrana neuděluje,

b) žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná,

c) řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavuje, nebo

d) azyl nebo doplňková ochrana odnímá,

jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo jestliže podle zvláštního právního předpisu²) podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o správním vyhoštění není vykonatelné, přizná-li soud na žádost cizince jeho žalobě odkladný účinek.

(8) Rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který požádal o oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území podle zvláštního právního předpisu^3a), je vykonatelné po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo soud nevyhověl jeho žádosti o přiznání odkladného účinku žaloby ve věci dočasné ochrany anebo soud přiznání odkladného účinku zrušil.

(9) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c), ustanoví mu neprodleně policie pro řízení o správním vyhoštění opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.

§ 119a

(1) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodů 6 a 7 se nevydá, jestliže cizinec žádající o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu²) na území přichází přímo ze státu, kde mu hrozí pronásledování nebo vážná újma^16a), a na území vstoupí nebo pobývá bez povolení a sám se bez prodlení přihlásí policii nebo ministerstvu a prokáže závažný důvod pro svůj neoprávněný vstup nebo pobyt.

(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

(3) Rozhodnutí o správním vyhoštění nezletilého občana Evropské unie podle § 119 lze vydat pouze z důvodu ohrožení bezpečnosti státu, nebo je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte.

(4) Rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 nelze vykonat, jde-li o cizince, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo mu takové povolení bylo vydáno; řízení o správním vyhoštění, které nebylo ukončeno před vydáním povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, policie zastaví.

(5) Policie cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119, pokud jeho spolupráce s orgánem činným v trestním řízení přispěla k odhalení nebo odsouzení pachatele trestné činnosti anebo s ohledem na poskytnutou spolupráci by mohl být po vycestování z území ohrožen jeho život nebo zdraví. Policie dále zruší rozhodnutí o správním vyhoštění jeho rodinnému příslušníkovi, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území.

(6) Policie občanu Evropské unie, který požádal o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo o povolení trvalého pobytu, zruší rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud netrvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu.

(7) Rozhodnutí o správním vyhoštění se nevydává, jde-li o předání cizince podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009.

§ 120

Správní vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu

(1) Policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince s povolením k trvalému pobytu s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území, až na

a) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu užitím síly při prosazování politických cílů, prováděním činnosti ohrožující základy demokratického státu nebo směřující k narušení celistvosti území anebo jiným obdobným způsobem,

b) 10 let, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo

c) 3 roky, nesplní-li cizinec povinnost podle § 77 odst. 3.

(2) Rozhodnutí o správním vyhoštění občana Evropské unie^1b) nebo jeho rodinného příslušníka, kterému bylo uděleno povolení k trvalému pobytu, lze vydat pouze v případě, že závažným způsobem ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek a s ohledem na závažnost jeho jednání nepostačuje odnětí oprávnění k pobytu. Rozhodnutí o správním vyhoštění nelze vydat, jde-li o

a) nezletilého občana Evropské unie, ledaže by správní vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu, nebo

b) občana Evropské unie, který na území pobývá po dobu delší než 10 let, ledaže ohrožuje bezpečnost státu zvlášť závažným způsobem.

(3) Doba, po kterou nelze občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi umožnit vstup na území, se stanoví až na 10 let.

(4) Rozhodnutí o vyhoštění nelze vydat, jestliže jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

§ 120a

(1) Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179); to neplatí, rozhoduje-li policie o správním vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu a cizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné.

(2) Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizince po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu^5d) po vyžádání závazného stanoviska ministerstva podle odstavce 1.

(3) Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně.

(4) Není-li vycestování cizince podle odstavce 1 nebo 2 možné, policie tuto skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštění a cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst. 3).

(5) Pominou-li důvody znemožňující cizinci vycestování, policie vydá nové rozhodnutí ve věci podle zvláštního právního předpisu^5d). Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného podle § 33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; policie cizinci udělí výjezdní příkaz a stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území.

(6) Cizinec, jehož vycestování podle odstavce 1 nebo 2 není možné, je oprávněn neprodleně po vydání rozhodnutí o správním vyhoštění požádat ministerstvo o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu²). Nepožádá-li cizinec podle věty první nejpozději do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění, oprávnění požádat o mezinárodní ochranu zaniká. Oprávnění požádat nezaniká, pokud podání žádosti zabránily důvody na vůli cizince nezávislé a cizinec žádost podá do 3 dnů po pominutí takových důvodů.

(7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, byl-li cizinci udělen azyl. Jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. a), platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl, platné po dobu rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území.

(8) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým byla udělena doplňková ochrana nebo byl povolen dlouhodobý pobyt za účelem strpění pobytu na území, platné po dobu

a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a) nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b),

b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c).

(9) Doba stanovená v odstavci 7 a 8 počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu anebo doplňkové ochrany nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území.

(10) Policie informuje cizince, který se na území zdržuje neoprávněně a se kterým bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z důvodu podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3, o právu požadovat po zaměstnavateli nevyplacenou mzdu nebo plat, a to včetně případných nákladů na zaslání mzdy nebo platu do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Dále cizinci sdělí, že má právo informovat příslušný orgán inspekce práce⁴¹) o porušení právní povinnosti zaměstnavatelem.

§ 121

Vysloví-li jiný stát souhlas s přijetím osoby bez státního občanství, může být vyhoštěna na základě správního vyhoštění do tohoto státu.

§ 122

Podmínky k odstranění tvrdosti správního vyhoštění

(1) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policie cizinci udělí vízum nebo povolí vstup na území, jestliže důsledkem neudělení víza nebo nepovolení vstupu by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince.

(2) V době, po kterou nelze podle rozhodnutí o správním vyhoštění cizinci umožnit vstup na území, policie udělí vízum nebo povolí vstup na území, pokud účelem pobytu na území je předvolání státního orgánu České republiky a nelze-li věc vyřídit z ciziny.

(3) Dobu pobytu podle odstavců 1 a 2 lze stanovit nejdéle na 30 dnů.

(4) Po neudělení víza nebo nepovolení vstupu na území policie neprodleně sepíše záznam obsahující zdůvodnění tohoto rozhodnutí.

(5) Policie může na žádost cizince vydat nové rozhodnutí^5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže

a) pominuly důvody jeho vydání a uplynula polovina doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území,

b) jde o cizince, který prokáže, že dobrovolně vycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění, a zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění bude přiměřené vzhledem k důvodům, pro které bylo vydáno, nebo

c) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.

(6) Policie může na žádost občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka vydat nové rozhodnutí^5d), kterým zruší platnost rozhodnutí o správním vyhoštění, jestliže

a) došlo k podstatné změně okolností, které byly důvodem vydání rozhodnutí o správním vyhoštění, nebo

b) se jedná o cizince svěřeného do náhradní výchovy (§ 87), který dosáhl věku 18 let a podle vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí tento cizinec projevuje snahu o integraci na území.

(7) Policie vydá na žádost cizince, který se po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění stal občanem jiného členského státu Evropské unie, nové rozhodnutí^5d), kterým zruší rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud nehrozí nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit veřejné zdraví. Obdobně policie postupuje v případě cizince, který se po pravomocném rozhodnutí o správním vyhoštění stal rodinným příslušníkem občana Evropské unie.

§ 123

Úhrada nákladů spojených se správním vyhoštěním

(1) Náklady spojené se správním vyhoštěním zahrnují náklady na ubytování a stravování, přepravní náklady a ostatní nutné peněžní náklady. Do nákladů spojených se správním vyhoštěním se dále zahrnují náklady podle věty první za cizince ubytovaného v zařízení společně s cizincem zajištěným za účelem správního vyhoštění.

(2) Jde-li o správní vyhoštění cizince, který byl na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, je-li podle zvláštního právního předpisu^8e) vyžadováno, nebo platného oprávnění k pobytu, je povinen náklady spojené se správním vyhoštěním podle odstavce 1 uhradit ten, kdo cizince zaměstnal. Nelze-li náklady spojené se správním vyhoštěním takto uhradit, je povinen tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit ten, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu, v rámci jejíhož plnění zaměstnavatel cizince zaměstnával, nebo každý, kdo na základě svých existujících obchodních smluvních vztahů věděl nebo vědět měl a mohl o zaměstnávání cizinců bez povolení k zaměstnání nebo platného oprávnění k pobytu u zaměstnavatele. Věta první a druhá se nepoužijí v případě

a) zaměstnavatele, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizinců a nevěděl, že povolení k pobytu předložené cizincem je padělkem,

b) toho, kdo uzavřel se zaměstnavatelem jako subdodavatelem dohodu podle věty druhé, který prokáže, že splnil povinnosti stanovené právními předpisy upravujícími zaměstnávání a pobyt cizinců a nevěděl, že povolení k pobytu předložené cizincem je padělkem.

(3) Nehradí-li náklady spojené se správním vyhoštěním osoba uvedená v odstavci 2 a pokud tyto náklady nebyly uhrazeny z finanční záruky složené cizincem nebo složitelem podle § 123c, je povinen tyto náklady uhradit cizinec, který má být vyhoštěn na základě rozhodnutí o správním vyhoštění.

(4) Neuhradí-li cizinec ve stanovené lhůtě náklady spojené se správním vyhoštěním a nebyly-li náklady uhrazeny z finanční záruky, jsou povinni tyto náklady nebo jejich zbývající část uhradit postupně v pořadí

a) osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií, nebo jde-li o výzkumného pracovníka, výzkumná organizace, která se k tomu písemně zavázala; výzkumná organizace uhradí náklady spojené se správním vyhoštěním vzniklé do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování^9j),

b) ten, kdo cizinci zprostředkoval zaměstnání bez povolení k zaměstnání,

c) ten, kdo zaměstnal cizince a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta, pokud tento cizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání z území nevycestoval; to neplatí, pokud cizinec z území nevycestoval a ten, kdo cizince zaměstnal, věrohodně prokáže, že cizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt,

d) ten, kdo cizinci zprostředkoval zaměstnání a pracovní poměr byl skončen z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů nebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce před uplynutím doby, na kterou bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání, zelená karta nebo modrá karta, pokud tento cizinec po zrušení platnosti oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání z území nevycestoval; to neplatí, pokud věrohodně prokáže, že cizinci zajistil úhradu nákladů spojených s vycestováním do státu, jehož je občanem, nebo do státu, ve kterém má povolen pobyt,

e) dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104.

(5) Policie nebo ministerstvo rozhodnutím stanoví, v jaké lhůtě a výši je osoba podle odstavců 2 až 4 povinna náklady spojené se správním vyhoštěním nebo jejich zbývající část uhradit. Odvolání není proti tomuto rozhodnutí přípustné.

(6) Nebyly-li náklady spojené se správním vyhoštěním uhrazeny podle odstavců 2 až 4, nese tyto náklady do doby jejich úhrady

a) policie, jde-li o cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu⁴²), nebo

b) ministerstvo v ostatních případech.

§ 123a

Dobrovolný návrat

(1) Ministerstvo může nést, je-li to ve veřejném zájmu, náklady spojené s dobrovolným návratem cizince,

a) který je zajištěn za účelem správního vyhoštění,

b) kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění stanovena lhůta k vycestování z území, nebo

c) který na území pobývá bez platného oprávnění k pobytu, pokud se osobně dostavil na policii, hodlá dobrovolně opustit území a bylo mu následně vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění,

do země, jejímž je občanem, nebo do jiného státu, který cizinci umožní vstup na své území.

(2) Cizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady v poloviční výši; do doby uhrazení bude cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob [§ 154 odst. 4 písm. b)].

(3) Žádost o dobrovolný návrat je cizinec oprávněn podat policii nebo ministerstvu

a) v době svého zajištění v zařízení, nebo

b) po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění za podmínky, že dosud neuplynula lhůta stanovená k vycestování.

(4) O žádosti cizince o dobrovolný návrat ministerstvo rozhodne bez zbytečného odkladu.

HLAVA XI

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ ZA ÚČELEM VYCESTOVÁNÍ CIZINCE Z ÚZEMÍ A ZAJIŠTĚNÍ CIZINCE

§ 123b

Zvláštní opatření za účelem vycestování cizince z území

(1) Zvláštním opatřením za účelem vycestování cizince z území (dále jen „zvláštní opatření za účelem vycestování“) je

a) povinnost cizince oznámit policii adresu místa pobytu, zdržovat se tam, každou jeho změnu oznámit následující pracovní den policii a pravidelně se osobně hlásit policii ve lhůtě stanovené policií, nebo

b) složení peněžních prostředků ve volně směnitelné měně ve výši předpokládaných nákladů spojených se správním vyhoštěním (dále jen „finanční záruka“) cizincem, kterému je zvláštní opatření za účelem vycestování uloženo; peněžní prostředky za cizince může složit státní občan České republiky nebo cizinec s povoleným dlouhodobým anebo trvalým pobytem na území (dále jen „složitel“).

(2) Zvláštní opatření za účelem vycestování lze uložit, je-li důvodné nebezpečí, že cizinec v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění k vycestování z území nevycestuje.

(3) O druhu a způsobu výkonu zvláštního opatření za účelem vycestování rozhoduje policie. Při rozhodování o uložení zvláštního opatření policie zkoumá, zda jeho uložením neohrozí výkon správního vyhoštění, a přihlíží k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(4) Policie zvláštní opatření za účelem vycestování neuloží, jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu.

(5) Výrok o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování je zpravidla součástí rozhodnutí o správním vyhoštění. Odvolání proti výroku o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nemá odkladný účinek.

(6) Cizinec je povinen splnit povinnost uloženou mu v rozhodnutí o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování a vycestovat z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění.

(7) V případě, že cizinec závažným způsobem poruší povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování nebo v době k vycestování stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění nevycestuje, policie takového cizince zajistí. V případě, že splnění povinnosti zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen povinnost splnit neprodleně po zániku těchto důvodů.

§ 123c

Finanční záruka

(1) Finanční záruka se skládá na účet policie a je vratná po vycestování cizince z území nebo poté, co mu byl povolen dlouhodobý anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu²), uděleno dlouhodobé vízum nebo vydáno povolení k přechodnému pobytu. Policie se s cizincem nebo složitelem dohodne na způsobu vrácení finanční záruky. Náklady na vrácení finanční záruky nese složitel nebo cizinec.

(2) Cizinec nebo složitel je po splnění podmínek stanovených v odstavci 1 oprávněn do 5 let ode dne složení finanční záruky policii požádat o vrácení finanční záruky.

(3) V případě, že cizinec z území vycestoval, je povinen žádost podat osobně prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je občanem, ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo ve státě, který není členským státem Evropské unie nebo smluvním státem^5a). Složil-li finanční záruku složitel, je cizinec, za kterého byla finanční záruka složena, povinen se bez zbytečného odkladu po vycestování z území osobně ohlásit na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt; zastupitelský úřad policii potvrdí ohlášení se cizince na zastupitelském úřadě.

(4) Policie zamítne žádost o vrácení finanční záruky, jestliže

a) cizinec z území nevycestoval a nebyl mu povolen dlouhodobý anebo trvalý pobyt nebo pobyt podle zvláštního právního předpisu²)^{, 3a}),

b) cizinec žádost nepodal osobně,

c) cizinec žádost nepodal prostřednictvím zastupitelského úřadu ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt, nebo

d) cizinec se osobně neohlásil na zastupitelském úřadě ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém má povolen pobyt, žádá-li o vrácení finanční záruky složitel.

(5) Policie je oprávněna finanční záruku použít na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním cizince z území, jestliže cizinec nevycestuje ve stanovené době a pobývá na území neoprávněně.

(6) Finanční záruka připadne státu, jestliže cizinec nebo složitel ve lhůtě do 5 let ode dne složení finanční záruky nepožádal o její vrácení nebo nebyly v této době splněny podmínky pro její vrácení.

(7) O důvodech, pro které finanční záruka může být použita na úhradu nákladů spojených se správním vyhoštěním nebo připadnout státu, musí být cizinec nebo složitel poučen před jejím složením.

§ 124

Zajištění cizince za účelem správního vyhoštění

(1) Policie je oprávněna zajistit cizince staršího 15 let, jemuž bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o správním vyhoštění anebo o jehož správním vyhoštění již bylo pravomocně rozhodnuto nebo mu byl uložen jiným členským státem Evropské unie zákaz vstupu platný pro území členských států Evropské unie a nepostačuje uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, pokud

a) je nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

b) je nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správním vyhoštění,

c) cizinec nevycestoval z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění,

d) cizinec závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu rozhodnutím o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování, nebo

e) je cizinec evidován v informačním systému smluvních států.

(2) V řízení o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.

(3) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy výkonu správního vyhoštění. Při stanovení doby trvání zajištění je policie povinna zohlednit případy nezletilých cizinců bez doprovodu a rodin či jiných osob s dětmi. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy výkonu správního vyhoštění, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za účelem správního vyhoštění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.

(4) Je-li rozhodováno o zajištění nezletilého cizince bez doprovodu (§ 180c), ustanoví mu policie neprodleně opatrovníka. Policie o ustanovení opatrovníka nezletilého cizince bez doprovodu vyrozumí a poučí jej o úkolech opatrovníka.

(5) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodu, pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek. V případě důvodné pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez doprovodu, je policie oprávněna cizince zajistit z důvodů uvedených v odstavci 1 do doby, než je zjištěn jeho skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku nezletilého cizince bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění.

(6) Policie zajištěného cizince poučí o oprávnění obrátit se na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění¹⁷), a dále o oprávnění podat ve správním soudnictví žalobu proti rozhodnutí o zajištění nebo prodloužení doby trvání zajištění. Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu, poučí policie o těchto oprávněních opatrovníka.

§ 124a

Policie je oprávněna za účelem správního vyhoštění zajistit cizince, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo podal žádost o mezinárodní ochranu, jestliže již bylo o jeho vyhoštění pravomocně rozhodnuto nebo je řízení o správním vyhoštění zahájeno z důvodů podle § 119 odst. 1 písm. a), anebo § 119 odst. 1 písm. b) bodu 6 nebo 7.

§ 124b

Zajištění cizince za účelem vycestování

(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince staršího 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolné repatriace podle zvláštního právního předpisu²), za účelem jeho vycestování z území, jestliže

a) nepodal žádost o mezinárodní ochranu, ačkoliv k tomu byl vyzván,

b) nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany z území ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem nebo ve lhůtě do 30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen,

c) mu uplynula doba oprávnění k pobytu na území uděleného osobě požívající doplňkové ochrany.

(2) O zajištění cizince za účelem vycestování policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, času a místu zajištění.

(3) Nelze-li vycestování cizince z území uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, policie v řízení o zajištění cizince za účelem vycestování vydá rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.

(4) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy vycestování cizince. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy vycestování cizince z území, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za účelem vycestování je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.

(5) Na zajištění za účelem vycestování se ustanovení § 123, 123a a hlavy XII použijí obdobně.

(6) Odstavec 1 se nepoužije,

a) je-li důvod zajištění podle odstavce 1 písm. b) nebo c) zjištěn na hraničním přechodu při vycestování cizince z území, nebo

b) má-li cizinec přepravní doklad pro vycestování z území (letenku, jízdenku), ale nemohl vycestovat ve lhůtě podle odstavce 1 písm. b) z důvodů na jeho vůli nezávislých.

§ 125

(1) Doba zajištění nesmí překročit 180 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. V případě cizince mladšího 18 let nebo rodiny s nezletilými dětmi nesmí doba zajištění překročit 90 dnů.

(2) Policie je oprávněna prodlužovat dobu trvání zajištění podle § 124 i nad dobu stanovenou v odstavci 1 větě první za podmínky, že vyhoštění cizince je uskutečnitelné v době trvání zajištění, pokud cizinec

a) v průběhu zajištění zmařil výkon správního vyhoštění, nebo

b) uvádí nepravdivé údaje, které jsou nezbytné pro zajištění náhradního cestovního dokladu.

(3) Doba trvání zajištění nesmí překročit v souhrnu 545 dnů a počítá se od okamžiku omezení osobní svobody. O prodloužení doby trvání zajištění vydá policie rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.

(4) O zajištění cizince za účelem správního vyhoštění policie neprodleně vyrozumí jeho příbuzného s povoleným pobytem na území; je-li zajištěným nezletilý cizinec bez doprovodu, vyrozumí policie orgán sociálně-právní ochrany dítěte. Policie vyrozumí o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění též příslušnou diplomatickou misi nebo konzulární úřad cizího státu, pokud má sídlo na území a pokud o to cizinec nebo opatrovník jménem zajištěného nezletilého cizince bez doprovodu požádá, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva; to neplatí, jde-li o zajištění cizince, který požádal Českou republiku o mezinárodní ochranu podle zvláštního právního předpisu²).

§ 126

Policie je povinna

a) po celou dobu zajištění cizince zkoumat, zda důvody zajištění trvají,

b) neprodleně po zajištění poučit zajištěného cizince v jazyce, ve kterém je cizinec schopen se dorozumět, o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění. Nelze-li tento jazyk zjistit a nelze-li toto seznámení provést ani jiným způsobem, policie cizince poučí předáním písemně vyhotoveného poučení v jazycích českém, anglickém, francouzském, německém, čínském, ruském, arabském, hindském a španělském o možnosti soudního přezkumu zákonnosti zajištění a rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění. O předání písemně vyhotoveného poučení policie sepíše záznam.

§ 126a

(1) Policie na pokyn ministerstva bezodkladně přeruší zajištění, je-li důvodné nebezpečí, že

a) cizinec, kterému byla poskytnuta lhůta na rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení, (§ 42e odst. 2), nebo

b) cizinec, který podal žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území,

by mohl být při dalším pobytu v zařízení ohrožen na životě nebo zdraví v souvislosti se spoluprací s orgánem činným v trestním řízení.

(2) Po dobu přerušení zajištění se staví běh lhůty podle § 125 odst. 1.

(3) Je-li důvodné nebezpečí, že cizinec uprchne, nebo zneužívá-li přerušení zajištění, policie na pokyn ministerstva přerušení zajištění podle odstavce 1 bezodkladně zruší.

(4) Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 3 odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.

§ 126b

(1) Je-li zajištěný cizinec přijat do zdravotnického zařízení lůžkové péče podle § 176 mimo zařízení, může policie upustit od střežení cizince po dobu umístění cizince do tohoto zdravotnického zařízení.

(2) Jde-li podle vyjádření ošetřujícího lékaře o poškození zdraví zajištěného cizince trvalého charakteru nebo z charakteru onemocnění cizince lze předpokládat, že jeho pobyt ve zdravotnickém zařízení podle odstavce 1 za účelem poskytnutí zdravotních služeb bude delší než doba scházející do uplynutí 180 dnů ode dne zajištění, policie zajištění ukončí. Při ukončení zajištění policie cizinci udělí vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území z důvodu překážky na jeho vůli nezávislé, která brání jeho vycestování; platnost víza stanoví na dobu potřebnou k vycestování cizince z území, nejdéle na dobu 1 roku.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí, pokud k poškození zdraví došlo vlastním úmyslným jednáním cizince.

§ 127

(1) Zajištění musí být bez zbytečného odkladu ukončeno

a) po zániku důvodu pro zajištění,

b) rozhodne-li soud ve správním soudnictví o zrušení rozhodnutí o zajištění cizince nebo o zrušení rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění a policie nevydá nové rozhodnutí do 3 dnů od právní moci rozsudku,

c) nařídil-li soud v řízení podle zvláštního právního předpisu propuštění cizince¹⁷),

d) je-li cizinci udělen azyl nebo doplňková ochrana,²)

e) je-li cizinci povolen dlouhodobý pobyt za účelem ochrany na území, nebo

f) rozhodlo-li ministerstvo o povinnosti cizince setrvat v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců až do vycestování podle zvláštního právního předpisu⁴⁸).

(2) Prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu v průběhu zajištění není důvodem pro ukončení zajištění.

§ 128

(1) Zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod zajištěného cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění a cizince, který byl zajištěn za účelem vycestování podle § 124b.

(2) Policie je oprávněna ponechat cizince podle odstavce 1 v zařízení po dobu nezbytně nutnou, než zajistí podmínky pro vycestování cizince z území.

(3) Jde-li o nezletilého cizince bez doprovodu, policie provede úkony podle odstavců 1 a 2 teprve poté, co stát, kam bude nezletilý cizinec bez doprovodu vyhoštěn, sdělil, že nezletilému cizinci bez doprovodu bude zajištěno přijetí odpovídající jeho věku.

§ 129

Zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu

(1) Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou cizince, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území, za účelem jeho předání podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství³⁷); policie na dobu nezbytně nutnou zajistí i prováženého cizince v případě, že jeho průvoz nelze z objektivních důvodů dokončit bez nutné přestávky.

(2) O zajištění policie neprodleně sepíše záznam obsahující údaje o totožnosti zajištěného cizince, datu, čase a místu zajištění a důvod předání nebo průvozu.

(3) Nelze-li předání cizince nebo dokončení jeho průvozu uskutečnit ve lhůtě do 48 hodin, a jde-li o průvoz leteckou cestou podle § 152 ve lhůtě do 72 hodin, policie v řízení o zajištění cizince za účelem jeho předání nebo průvozu vydá rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.

(4) Policie je oprávněna zajistit nezletilého cizince bez doprovodu, pouze je-li důvodné nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu či závažným způsobem narušit veřejný pořádek. Policie je oprávněna v případě důvodné pochybnosti, že jde o nezletilého cizince bez doprovodu, takového cizince zajistit do doby, než je zjištěn jeho skutečný věk. Policie zahájí úkony ke zjištění věku nezletilého cizince bez doprovodu bezodkladně po jeho zajištění.

(5) Policie v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění s přihlédnutím k předpokládané složitosti přípravy předání nebo průvozu cizince. Je-li to nezbytné k pokračování přípravy předání nebo průvozu, je policie oprávněna dobu trvání zajištění prodloužit, a to i opakovaně. V řízení o prodloužení doby trvání zajištění cizince za účelem předání nebo průvozu je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.

(6) Policie je povinna jednat tak, aby byl cizinec předán nebo byl průvoz cizince územím dokončen v nejbližším možném termínu ode dne zajištění.

HLAVA XII

ZAŘÍZENÍ

§ 130

(1) Rozhodnutí o zajištění cizince se zpravidla vykonává v zařízení.

(2) Zařízení provozuje ministerstvo prostřednictvím jím zřízené organizační složky státu (dále jen "provozovatel").

(3) Zařízení se dělí na část s mírným režimem zajištění (dále jen "část s mírným režimem") a část s přísným režimem zajištění (dále jen "část s přísným režimem"). Část s mírným režimem může být dále rozdělena na další části, do kterých je bez souhlasu provozovatele a bez doprovodu provozovatele nebo policie vstup cizincům zakázán.

(4) Policie neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o zajištění dopraví zajištěného cizince do zařízení určeného provozovatelem.

§ 131

Provozovatel seznámí zajištěného cizince při jeho umístění do zařízení, nebo neprodleně po něm, s právy a povinnostmi, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, a s vnitřním řádem zařízení. Seznámení se provede v mateřském jazyce cizince nebo v jazyce, kterým je cizinec schopen se dorozumět. Seznámení se dále provede v případě změn práv a povinností, které se vztahují k pobytu cizince v zařízení, nebo vnitřního řádu zařízení. Informace o právech a povinnostech zajištěného cizince a vnitřní řád zařízení jsou umístěny tak, aby byly přístupny všem zajištěným cizincům.

§ 132

(1) Část s mírným režimem tvoří ubytovací místnost, společné sociální a kulturní zařízení a další prostor, v němž se mohou zajištění cizinci volně pohybovat, stanovený vnitřním řádem zařízení.

(2) Část s přísným režimem je oddělena od části s mírným režimem a tvoří ji ubytovací místnost a prostor určený pro vycházky.

§ 132a

Provozovatel je oprávněn v souladu s účelem zařízení a v zájmu zajištění bezpečnosti zajištěných cizinců a ostatních osob ubytovaných v zařízení instalovat prostředky audiovizuální techniky v prostorách tohoto zařízení, s výjimkou ubytovacích místností, sociálních zařízení a prostor, v nichž probíhají osobní prohlídky cizinců.

§ 133

(1) Ubytovací místnost v části s mírným režimem je vybavena lůžky, skříňkami na uložení osobních věcí, stolkem a židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců.

(2) Ubytovací místnost v části s přísným režimem je vybavena lůžky, stolkem, židlemi v počtu odpovídajícímu počtu ubytovaných cizinců, sanitárním zařízením odděleným od zbývajícího prostoru neprůhlednou zástěnou a signalizačním (přivolávacím) zařízením. Tato místnost je uzamykatelná pouze z vnější strany.

§ 134

(1) Provozovatel zajištěnému cizinci za podmínek stanovených tímto zákonem

a) poskytne lůžko, židli, skříňku na uložení osobních věcí, stravu a základní hygienické prostředky,

b) umožní přijímat a odesílat písemná sdělení bez omezení,

c) umožní přijímat návštěvy,

d) podle možností zajistí knihy, denní tisk a časopisy včetně zahraničních, pokud jsou distribuovány v České republice,

e) umožní podat žádost nebo jiný podnět státním orgánům České republiky nebo mezinárodním organizacím za účelem uplatnění jeho práv a tyto neprodleně odešle,

f) na jeho žádost zajistí bez zbytečného odkladu rozmluvu s vedoucím zařízení nebo jeho zástupcem nebo s policií v zařízení,

g) umožní nepřetržitý osmihodinový spánek v době nočního klidu,

h) umožní volný pohyb v rámci části s mírným režimem a styk s ostatními cizinci umístěnými v této části.

(2) Provozovatel zajistí lékařskou prohlídku zajištěného cizince, další nezbytná diagnostická a laboratorní vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovená orgánem ochrany veřejného zdraví.

(3) Provozovatel zajištěnému cizinci umístěnému v části s přísným režimem umožní v rámci určeného prostoru vycházku v trvání nejméně 1 hodiny denně, ke které ho doprovodí policie. Policie může vycházku ze závažného důvodu omezit nebo zrušit. O omezení nebo zrušení vycházky sepíše bez zbytečného odkladu záznam.

(4) Provozovatel může zajištěnému cizinci zajistit psychologické a sociální služby a další služby a věci nezbytné pro zajištění pobytu cizince v zařízení.

§ 135

(1) Policie umístí zajištěného cizince na návrh provozovatele nebo na základě vlastních poznatků do části s přísným režimem, pokud

a) je agresivní nebo vyžaduje zvýšený dohled z jiného závažného důvodu,

b) opakovaně závažným způsobem poruší vnitřní řád zařízení, nebo

c) opakovaně závažným způsobem poruší povinnost nebo zákaz podle tohoto zákona.

(2) Zajištěného cizince mladšího 18 let lze do části s přísným režimem umístit pouze z důvodu podle odstavce 1 písm. a) nebo c).

(3) Policie sepíše o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem neprodleně záznam a v něm uvede podrobnosti o důvodech tohoto umístění a poučení o možnosti proti umístění do části s přísným režimem podat stížnost ministerstvu (§ 148 odst. 2). Policie zajištěného cizince se záznamem seznámí. Záznam podepsaný zajištěným cizincem, policistou a tlumočníkem, byl-li ustanoven, policie uloží do spisu zajištěného cizince. Odmítne-li cizinec záznam podepsat, policie to do záznamu poznamená.

(4) Je-li zajištěný cizinec umístěn v části s přísným režimem po dobu delší než 48 hodin, policie o tomto umístění vydá rozhodnutí. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.

(5) Do části s přísným režimem lze cizince umístit na dobu nezbytnou, nejdéle však na 30 dnů. Policie v průběhu umístění zajištěného cizince v části s přísným režimem zkoumá trvání důvodu pro toto umístění. Dopustil-li se cizinec v době podle věty první jednání podle odstavce 1 nebo trvá-li důvod pro zvýšený dohled, policie dobu umístění v části s přísným režimem rozhodnutím prodlouží o 30 dnů, jinak cizince neprodleně umístí do části s mírným režimem. Odvolání, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné.

§ 136

(1) Zajištěný cizinec je povinen

a) dodržovat vnitřní řád zařízení,

b) šetřit majetek zařízení,

c) řídit se pokynem policie nebo provozovatele vydaným při plnění úkolů v souvislosti se zajištěním,

d) vyvarovat se jednání, které by mařilo účel zajištění,

e) strpět omezení svých práv, zejména práva na soukromí a svobodu pohybu a pobytu, v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu zajištění nebo pro ochranu veřejného zdraví,

f) dodržovat noční klid.

(2) Zajištěný cizinec je dále povinen strpět preventivní vstupní, periodickou a výstupní, a je-li to nezbytné, i mimořádnou lékařskou prohlídku v rozsahu určeném lékařem včetně nezbytných diagnostických a laboratorních vyšetření a očkování a preventivní opatření stanovené orgánem ochrany veřejného zdraví. Lékařská prohlídka zajištěného cizince je prováděna bez přítomnosti policie nebo provozovatele, nerozhodne-li lékař jinak. Nelze-li úkon pro odpor zajištěného cizince provést, je policie oprávněna tento odpor překonat. Přitom nesmí bránícímu se zajištěnému cizinci způsobit újmu zjevně nepřiměřenou závažnosti protiprávního jednání.

(3) Zajištěný cizinec po dobu umístění do zařízení nesmí

a) vnášet, vyrábět, přechovávat nebo konzumovat alkohol a jiné návykové látky,

b) vnášet, vyrábět nebo přechovávat věci způsobilé vážně ohrozit zdraví nebo život člověka nebo poškodit majetek,

c) vnášet nebo přechovávat věci, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušit pořádek nebo škodit zdraví, nebo elektronické komunikační zařízení,

d) opustit zařízení bez souhlasu policie.

§ 137

(1) Policie je oprávněna při umístění zajištěného cizince do zařízení provést jeho osobní prohlídku a prohlídku jeho věcí za účelem zjištění, zda u sebe nemá cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.

(2) Policie je oprávněna provést osobní prohlídku a prohlídku věcí zajištěného cizince také na žádost provozovatele nebo v případě důvodného podezření, že tento cizinec může mít u sebe cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství nebo věc, jejíž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno.

(3) Osobní prohlídku provádí osoba stejného pohlaví. O provedení prohlídky policie sepíše záznam.

(4) Policie cestovní doklad, doklad totožnosti, písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, peněžní prostředky a věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno, nalezené při osobní prohlídce, prohlídce věcí nebo jiným způsobem, zadrží.

(5) Policie zadržené věci předá, s výjimkou cestovního dokladu, dokladu totožnosti, písemnosti potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství, zbraní podle zvláštního právního předpisu¹⁸) a věcí¹⁹), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu se seznamem těchto věcí k úschově provozovateli.

§ 138

(1) Provozovatel vydá vnitřní řád zařízení, ve kterém stanoví

a) pravidla poskytovaných zdravotních služeb a poskytované psychologické a sociální péče,

b) časový rozvrh poskytování stravy,

c) pravidla a nabídku kulturního a sportovního vyžití,

d) pravidla výdeje základních hygienických potřeb, obuvi, oděvů a prádla,

e) režim návštěv,

f) prostor vymezený pro vycházky a časový rozvrh vycházek pro přísný režim zajištění,

g) prostory, kam je vstup cizincům bez doprovodu policie nebo pracovníka zařízení zakázán,

h) způsob realizace povinné školní docházky,

i) dobu, kdy je v části s mírným režimem zajištění přístupný prostor vymezený pro vycházky,

j) místa vyhrazená pro kouření,

k) časový rozvrh pro zajištění nákupů věcí denní potřeby, knih, novin a časopisů,

l) další nezbytné organizačně technické podrobnosti.

(2) Ve vnitřním řádu zařízení, v němž pobývají rodiče s dětmi a nezletilí cizinci bez doprovodu, provozovatel stanoví také nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie.

(3) Vnitřní řád zařízení je vydán v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, ruském, španělském, čínském, arabském, vietnamském, hindském, popřípadě v dalším jazyce, je-li to pro informování zajištěných cizinců nezbytné.

§ 139

Rozdělení rodiny v rámci zařízení je možné v případě umístění některého člena rodiny v části s přísným režimem.

§ 140

(1) Provozovatel je oprávněn ubytovat v části s mírným režimem cizince, vůči kterému má zajištěný cizinec vyživovací povinnost nebo jej má v péči, nelze-li zajistit péči o něj jiným způsobem (dále jen "ubytovaný cizinec"). Ubytovanému cizinci poskytne stravu a další služby jako zajištěnému cizinci. Je-li ubytovaný cizinec schopen uvědomit si omezení spojená s pobytem v zařízení, přihlíží se k projevu jeho vůle.

(2) Ubytovaný cizinec může zařízení opustit, má-li zajištěnu péči jiným způsobem. Jde-li o nezletilého nebo osobu zbavenou způsobilosti k právním úkonům, může opustit zařízení jen po písemném souhlasu zákonného zástupce.

(3) Na ubytovaného cizince se § 131, § 134 odst. 1, 2 a 4, § 136 odst. 1 písm. a) až c) a f), § 136 odst. 2, § 136 odst. 3 písm. a) až c), § 143, § 144 odst. 1 až 3 a § 145 vztahují obdobně.

§ 141

(1) Při určení ubytovacích prostor provozovatel podle možností zařízení přihlíží k náboženským, etnickým či národnostním zvláštnostem, příbuzenským a rodinným vztahům, věku nebo zdravotnímu stavu.

(2) Odděleně se umisťují

a) nezletilí cizinci bez doprovodu od cizinců zletilých,

b) muži od žen; výjimku lze učinit v případě osob blízkých¹⁴).

(3) Cizinec mladší 18 let nebo cizinec zbavený způsobilosti k právním úkonům je umístěn spolu s osobou blízkou nebo s osobou, které byl svěřen do péče.

§ 142

(1) Provozovatel je cizinci umístěnému v zařízení, který podléhá povinné školní docházce podle zvláštního zákona^19a), povinen umožnit plnění této povinnosti.

(2) Cizinec může opustit zařízení za účelem plnění povinné školní docházky, není-li zajištěna v zařízení, a za účelem dalších činností podporujících rozvoj jeho osobnosti. V odůvodněných případech dopravu zajišťuje provozovatel zařízení.

(3) Provozovatel hradí cizinci umístěnému v zařízení, který plní povinnou školní docházku, učebnice a školní potřeby, pokud nejsou hrazeny státem a není schopen si tyto uhradit jinak.

§ 143

(1) Zajištěnému cizinci se poskytuje strava odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu cizince třikrát denně, v případě dětí do 18 let pětkrát denně.

(2) Při výběru stravy se podle možností přihlíží k požadavkům kulturních a náboženských tradic zajištěného cizince.

§ 144

(1) Zajištěný cizinec má právo na přijetí návštěvy dvakrát týdně v trvání jedné hodiny a počtu nejvýše 4 osob současně přítomných. V odůvodněných případech může vedoucí zařízení nebo jeho zástupce, po dohodě s policií, povolit častější přijetí návštěvy nebo delší dobu jejího trvání; dovolují-li to kapacitní možnosti místností určených k přijímání návštěv, může být zvýšen i počet osob.

(2) Návštěvy probíhají v místnostech k tomu určených. Provozovatel je oprávněn návštěvu přerušit nebo ukončit, pokud zajištěný cizinec nebo návštěvník závažným způsobem naruší klid nebo pořádek v zařízení nebo pokud ohrozí život nebo zdraví osob v zařízení.

(3) Zajištěný cizinec má právo přijímat v zařízení návštěvy advokáta nebo zástupce právnické osoby, který prokáže, že předmětem její činnosti je oprávnění poskytovat právní pomoc cizincům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.

(4) Návštěva zajištěného cizince umístěného v přísném režimu probíhá za přítomnosti policie.

§ 145

(1) Zajištěný cizinec může jednou za týden přijmout balíček s potravinami, knihami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Omezení se nevztahuje na balíčky s oblečením zasílaným za účelem jeho výměny. Balíčky určené zajištěnému cizinci přebírá provozovatel.

(2) Policie balíčky na žádost provozovatele zkontroluje. Policie vyjme a zadrží věci, jejichž vnášení do zařízení, vyrábění nebo přechovávání v zařízení je zakázáno. Zadržené věci, s výjimkou věcí¹⁹), jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, spolu s jejich soupisem předá neprodleně provozovateli, který je odešle zpět odesílateli na jeho náklady, pokud vedoucí zařízení nerozhodne o jejich úschově a vydání zajištěnému cizinci při propuštění ze zařízení.

(3) Zajištěný cizinec může přijímat bez omezení peníze, které mu byly do zařízení poslány nebo předány jiným způsobem; peněžní prostředky je povinen uložit do úschovy provozovateli. Nepředá-li cizinec peněžní prostředky do úschovy provozovateli, policie tyto peníze cizinci zadrží a předá je do úschovy provozovateli s jejich soupisem. Provozovatel na žádost cizince může přijmout do úschovy další věci, zejména cennosti a dokumenty. Provozovatel pořídí soupis peněžních prostředků a věcí a zajistí jejich bezpečné uložení.

(4) Cizinec, který má u provozovatele uschované peněžní prostředky, je může čerpat na nákup věcí denní potřeby, knih, novin nebo časopisů, a to jedenkrát týdně částku do 300 Kč. Nákup zajistí provozovatel na základě písemné objednávky cizince v intervalech stanovených vnitřním řádem zařízení. Převzetí věcí a jejich vyúčtování cizinec potvrdí svým podpisem; provozovatel vynaloženou částku zaznamená v soupisu uschovaných peněžních prostředků.

§ 146

(1) Provozovatel je oprávněn použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho správním vyhoštěním. Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje provozovatel tak, aby cizinci při jeho propuštění ze zařízení bylo z jeho uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400,- Kč, má-li cizinec uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná částka; to neplatí, je-li cizinec bezprostředně po propuštění ze zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na hraniční přechod za účelem vycestování z území.

(2) Provozovatel vydá zajištěnému cizinci doklad o peněžních prostředcích použitých podle odstavce 1.

§ 147

(1) Provozovatel při propuštění ze zařízení vydá zajištěnému cizinci peníze a jiné věci, které byly zadrženy nebo převzaty do úschovy, s výjimkou věcí, jejichž držení je v rozporu s právním řádem České republiky, a peněz, které byly v průběhu pobytu v zařízení cizinci vyplaceny v hotovosti nebo byly použity podle § 146. Finanční prostředky v jiné než volně směnitelné měně zajištěnému cizinci vydá v plné výši.

(2) Policie při propuštění ze zařízení vydá cizinci zadržený cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství; je-li cizinec po propuštění ze zařízení eskortován na hraniční přechod z důvodu správního vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, vydá mu policie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství až na hraničním přechodu. Je-li nebezpečí, že by cizinec cestovní doklad, doklad totožnosti nebo písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství zničil nebo se ho zbavil, aby tím znemožnil správní vyhoštění nebo předání podle mezinárodní smlouvy, předá policie cestovní doklad, doklad totožnosti a písemnost potvrzující jeho totožnost nebo státní občanství dopravci nebo orgánu státu, na jehož území cizince podle mezinárodní smlouvy vrací či předává.

§ 148

(1) Dozor nad dodržováním ustanovení této hlavy ve vztahu k cizincům zajištěným v zařízení provádí ministerstvo. Dozorová pravomoc podle zvláštních právních předpisů není dotčena.

(2) Stížnost pro porušení ustanovení této hlavy podává cizinec ministerstvu. Ministerstvo stížnost vyřídí do 30 dnů ode dne jejího doručení. O způsobu vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. Proti způsobu vyřízení stížnosti lze podat ministru vnitra návrh na jeho přezkoumání.

§ 149

O kontrole výkonu zajištění prováděné jiným orgánem než ministerstvem je třeba vyrozumět provozovatele a policii v zařízení.

§ 150

(1) Provozovatel pro zajištění vnitřního provozu zařízení, vedení soustavy jeho účetních záznamů a zajištění práv a právem chráněných zájmů cizinců umístěných v zařízení a cizinců v tomto zařízení ubytovaných vede provozní informační systém⁴³), jehož je správcem. V provozním informačním systému jsou vedeny osobní údaje identifikující cizince, včetně údajů citlivých, pokud je jejich zpracování nezbytné pro plnění povinností provozovatele k ochraně zdraví cizince a jeho základních práv, a dále údaje, jejichž zpracování je nezbytné pro plnění úkolů provozovatele souvisejících s plněním povinností a oprávnění, které má vůči cizinci podle tohoto zákona, a se zajištěním vnitřního provozu zařízení, jeho organizací a financováním. Provozní informační systém nevyužívá vazeb na informační systémy veřejné správy ani na informační systém cizinců.

(2) Údaje evidované podle odstavce 1 se zlikvidují neprodleně po ukončení zajištění nebo ubytování cizince v zařízení, s výjimkou údajů, které jsou účetními záznamy podle zákona o účetnictví, údajů o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození cizince nezbytných pro identifikaci účetních záznamů, údajů o zahájení a ukončení doby pobytu cizince v zařízení, údajů o finančních prostředcích složených cizincem do úschovy v zařízení a účelu a rozsahu jejich užívání. Údaje, které se nezlikvidují neprodleně po ukončení pobytu cizince v zařízení, se uchovávají po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají, popřípadě plynoucích od data ukončení zajištění nebo ubytování cizince v zařízení; po uplynutí této doby se zlikvidují.

HLAVA XIII

PRŮVOZ CIZINCE A NEŽÁDOUCÍ OSOBA

Průvoz cizince

§ 152

(1) Průvozem cizince přes území se pro účely tohoto zákona rozumí vstup a pobyt na území a vycestování cizince z území prováděné policií nezávisle na vůli cizince; jde-li o průvoz uskutečňovaný leteckou cestou s mezipřistáním na území²⁰) (dále jen "průvoz leteckou cestou"), rozumí se takovým průvozem vstup a pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území a vycestování cizince z tranzitního prostoru mezinárodního letiště prováděné policií nezávisle na vůli cizince.

(2) Policie provádí průvoz cizince přes území na základě mezinárodní smlouvy nebo na základě vyžádání příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup²⁰), jde-li o průvoz leteckou cestou.

(3) Policie může provedení průvozu odepřít, je-li dán důvod podle mezinárodní smlouvy, nebo jde-li o průvoz leteckou cestou, jestliže

a) je cizinec na území obviněn z trestného činu nebo je hledán z důvodu výkonu trestu,

b) průvoz jinými státy nebo přijetí zemí určení nejsou proveditelné,

c) průvoz cizince do země určení vyžaduje změnu letiště na území,

d) požadovaná pomoc není v určitém okamžiku z praktických důvodů možná, nebo

e) by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(4) Policie je oprávněna požádat o zajištění průvozu územím jiného státu na základě mezinárodní smlouvy. Vyžaduje-li předání cizince leteckou cestou do země určení mezipřistání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup²⁰), jde-li o průvoz leteckou cestou, je policie oprávněna požádat jeho příslušný orgán o zajištění průvozu při mezipřistání na území tohoto státu.

§ 153

(1) Policie prováženému cizinci po celou dobu průvozu omezí osobní svobodu a svobodu pohybu. Jde-li o průvoz leteckou cestou, policie zajistí dohled nad cizincem po dobu mezipřistání a v případě potřeby provádí eskortní činnost v souvislosti se vstupem prováženého cizince do tranzitního prostoru mezinárodního letiště a omezí osobní svobodu a svobodu pohybu cizinci až do okamžiku jeho nástupu do letadla při odletu. V případě průvozu leteckou cestou nesmí provážený cizinec opustit tranzitní prostor mezinárodního letiště; to neplatí, je-li to nezbytné z důvodů uvedených v odstavci 5 nebo § 129 odst. 3.

(2) Policie po převzetí prováženého cizince převezme do úschovy jeho cestovní doklad.

(3) Cizinec je povinen strpět osobní prohlídku provedenou policií, jejímž cílem je zjistit, zda u sebe nemá zbraň nebo jinou věc, která je způsobilá ohrozit život nebo zdraví cizince nebo jiných osob; osobní prohlídku cizince provádí osoba stejného pohlaví.

(4) Prováženému cizinci poskytuje policie stravu zpravidla každých 6 hodin od omezení jeho svobody.

(5) Jestliže provážený cizinec onemocní, ublíží si na zdraví nebo se pokusí o sebevraždu, policie učiní potřebná opatření směřující k ochraně jeho života a zdraví, zejména poskytne první pomoc, zajistí poskytnutí zdravotních služeb včetně vyjádření lékaře, zda zdravotní stav cizince umožňuje dokončení průvozu prováženého cizince.

(6) Úhradu zdravotních služeb poskytnutých prováženému cizinci zajišťuje ministerstvo.

Nežádoucí osoba

§ 154

(1) Nežádoucí osobou se rozumí cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek, ohrozit veřejné zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(2) Policie rozhodne o označení cizince za nežádoucí osobu na základě vlastních poznatků, požadavku ústředního správního úřadu České republiky, požadavku zpravodajské služby České republiky anebo závazku vyplývajícího z mezinárodní smlouvy.

(3) Policie označí cizince za nežádoucí osobu na základě

a) pravomocného rozhodnutí soudu o trestu vyhoštění z území,¹⁰) nebo

b) pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění.

(4) Policie dále označí za nežádoucí osobu cizince, v jehož případě

a) náklady spojené se správním vyhoštěním nese policie nebo ministerstvo (§ 123 odst. 6),

b) náklady spojené s dobrovolným návratem nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady v poloviční výši (§ 123a odst. 2), nebo

c) náklady spojené s vycestováním do zahraničí nese ministerstvo a cizinec neuhradil přepravní náklady (§ 124b).

(5) Ten, kdo žádá o zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle odstavce 1, musí dbát na zachování přiměřenosti mezi důvodem pro toto zařazení a důsledky tohoto zařazení. Policie je oprávněna požadovat po tom, kdo uplatňuje požadavek podle odstavce 1, prokázání přiměřenosti podle předchozí věty, pokud tato přiměřenost není prokázána v požadavku. Při prokazování přiměřenosti je třeba zejména posuzovat dopady tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.

(7) Policie cizinci jeho zařazení do evidence nežádoucích osob nesděluje.

§ 155

(1) Policie přezkoumá důvody, které vedly k zařazení cizince do evidence nežádoucích osob podle § 154 odst. 2, jedenkrát ročně nebo vždy, má-li poznatky tyto důvody zpochybňující, a na základě tohoto přezkumu cizince v evidenci ponechá nebo jej z této evidence neprodleně vyřadí. Nemůže-li sama tyto důvody objektivně přezkoumat, požádá o jejich přezkum toho, kdo uplatnil požadavek na označení cizince za nežádoucí osobu.

(2) Policie cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí, jestliže bylo pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního orgánu (§ 154 odst. 3) vykonáno, po prominutí trestu vyhoštění nebo jeho amnestování prezidentem republiky nebo po zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění soudem nebo správním orgánem. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. a) policie z evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním policii nebo ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od ukončení zajištění nebo uplynutí doby stanovené k vycestování. Cizince zařazeného do evidence nežádoucích osob z důvodu uvedeného v § 154 odst. 4 písm. b) nebo c) policie z evidence nežádoucích osob vyřadí po dodatečné úhradě přepravních nákladů ministerstvu, nejpozději však po 6 letech od jeho zařazení do evidence nežádoucích osob.

(3) Při vyřazení cizince z evidence nežádoucích osob vyřadí policie z informačního systému smluvních států údaje, které tam byly vloženy podle § 154 odst. 6.

HLAVA XIV

SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 156

Přestupky

(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že

a) vstoupí na území v rozporu s § 3 odst. 1,

b) v rozporu s § 4 odst. 1 se vyhne hraniční kontrole prováděné na území nebo bez odkladu nepřekročí státní hranici po ukončení hraniční kontroly prováděné mimo území,

c) v rozporu s § 9 odst. 5 nebo § 180h odst. 2 nevycestuje zpět do zahraničí,

d) nesplní povinnost podle § 117d odst. 2,

e) jako rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, nesplní povinnost podle § 87b odst. 1,

f) nesplní povinnost podle § 93 odst. 1 nebo 2,

g) jako zákonný zástupce cizince narozeného na území nesplní povinnost podle § 88 odst. 2 nebo 3,

h) nesplní povinnost podle § 103 písm. h), j), m) nebo n),

i) nesplní povinnost podle § 103 písm. b), d), e), r) nebo v rozporu s § 103 písm. c) uvede v řízení podle tohoto zákona nepravdivé nebo neúplné údaje,

j) při pobytové nebo hraniční kontrole při vycestování se prokáže cestovním dokladem, jenž je neplatný z důvodu podle § 116 písm. a), b), c) nebo d),

k) v rozporu s § 136 odst. 3 písm. d) opustí bez souhlasu policie zařízení nebo zdravotnické zařízení lůžkové péče, do kterého byl ze zdravotních důvodů umístěn v průběhu zajištění,

l) úmyslně zničí nebo poškodí doklad vydaný podle tohoto zákona,

m) při hraniční nebo pobytové kontrole se prokáže předmětem listinné povahy jako cestovním dokladem, ač se o takový doklad nejedná,

n) provede nebo si nechá provést neoprávněně změny v dokladech opravňujících ke vstupu na území nebo v dokladech vydaných podle tohoto zákona,

o) předloží cestovní doklad vydaný jinému cizinci nebo cestovní doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu²¹) jako doklad vlastní,

p) předloží pozměněné doklady nebo doklady vystavené jiné osobě požadované podle tohoto zákona, nebo

r) nesplní povinnost podle § 74 odst. 2 nebo § 117d odst. 6.

(2) Fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 100,

b) vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo

c) nesplní povinnost podle § 102 odst. 4.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní povinnost podle § 107 odst. 1,

b) jako osoba, která zajišťuje ubytování cizince, nesplní povinnost podle § 107 odst. 2, nebo

c) jako osoba, která se zavázala podle § 15, nesplní povinnost podle § 107 odst. 4.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 50000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,

b) 10000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), k), n), o) nebo r),

c) 5000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), j), l), anebo p) nebo podle odstavce 3,

d) 3000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až g), i) nebo m).

(5) V blokovém řízení lze uložit pokutu do 3000 Kč.

§ 157

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Letecký dopravce se dopustí správního deliktu tím, že

a) poruší zákaz dopravy cizince na území podle § 104 odst. 1, nebo

b) nedopraví cizince do zahraničí v případě uvedeném v § 104 odst. 4.

(2) Provozovatel vodní dopravy nebo provozovatel na pravidelných autobusových linkách se dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz dopravy cizince na území podle § 104 odst. 2.

(3) Dopravce uvedený v přímo použitelném právním předpisu Evropských společenství^15a), jímž se stanoví pravidla, kterými se řídí opatření na ochranu hranic ve vztahu k osobám překračujícím hranice členských států Evropské unie, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 104 odst. 3 nezajistí dopravu do zahraničí cizince, kterému mu byl odepřen vstup na území.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako ubytovatel dopustí správního deliktu tím, že

a) nesplní některou z povinností podle § 100,

b) vede nebo uchovává domovní knihu v rozporu s § 101, nebo

c) nesplní povinnost podle § 102 odst. 4.

(5) Vysoká škola nebo vyšší odborná škola se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 107 odst. 5.

(6) Výzkumná organizace, která s cizincem uzavřela dohodu o hostování, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 107 odst. 6.

(7) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 100000 Kč za každého cizince, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 a cizinec byl dopraven z území smluvního státu,

b) od 100000 Kč do 500000 Kč za každého cizince, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 a cizinec byl dopraven z území státu, který není smluvním státem, anebo jde-li o správní delikt podle odstavce 3,

c) do 50000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4, 5 nebo 6.

(8) Správní delikt podle odstavce 4 lze projednat v blokovém řízení uložením pokuty do 5000 Kč.

(9) Na blokové řízení se použijí obdobně ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího blokové řízení za přestupek.

§ 157a

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Je-li v rozporu s § 104 odst. 1 nebo 2 dopravcem přepraven cizinec z území smluvního státu bez víza za účelem bezprostředního vycestování mimo území smluvních států, řízení o správním deliktu se nezahájí.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^21a) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni řízení projednávají orgány policie uvedené v § 161 odst. 1 nebo ministerstvo. Je-li správní delikt spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru policie, projedná jej orgán policie, je-li správní delikt spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru ministerstva, projedná jej ministerstvo. Je-li k projednání správního deliktu příslušných více správních orgánů, projedná jej ten z nich, který nejdříve zahájí správní řízení nebo zjistí porušení povinnosti.

HLAVA XV

INFORMAČNÍ SYSTÉMY

§ 158

(1) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém cizinců, jehož je správcem a který obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně dřívějších jmen a příjmení, den, měsíc a rok narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, jeho rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, obrazový záznam, například fotografii, cizince a jeho daktyloskopické otisky. Dále se v informačním systému cizinců o cizinci vedou

a) údaje v rozsahu

1. žádosti o udělení víza (§ 54), povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5), povolení k trvalému pobytu (§ 70 odst. 1),

2. žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu (§ 87x),

3. žádosti o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti a cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) (§ 111 odst. 1),

4. výjezdního příkazu (§ 50 odst. 6), hraniční průvodky (§ 14), tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2) a přihlašovacího tiskopisu (§ 97),

b) údaje o

1. dni, měsíci a roku vydání víza nebo dokladu podle tohoto zákona, jeho číslu, druhu a době platnosti,

2. dni, měsíci a roku ověření pozvání nebo jeho odepření,

3. dni, měsíci a roku, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání dokladu podle tohoto zákona a o důvodu zamítnutí,

4. dni, měsíci a roku vydání výjezdního příkazu, jeho číslu a o době jeho platnosti,

5. zrušení, zániku nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, včetně uvedení jeho druhu a čísla, a důvodu zrušení, zániku nebo skončení platnosti,

6. hodině, dni, měsíci, roku a místu překročení státních hranic a o odepření vstupu nebo odepření vycestování,

7. důvodu zařazení do evidence nežádoucích osob s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území,

8. důvodu povolení vstupu na území podle § 122 odst. 1 nebo 2,

9. zařazení do informačního systému smluvních států jiným smluvním státem s uvedením doby platnosti omezení vstupu na území smluvních států a o orgánu jiného státu, který cizince do systému zařadil,

10. dni, měsíci a roku, kdy bylo vydáno rozhodnutí o správním nebo soudním vyhoštění, a kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci, a o důvodu pro jeho vydání,

11. dni, měsíci a roku překročení státních hranic při průvozu přes území a o orgánu, který o průvoz požádal, a orgánu, který provedení průvozu umožnil,

12. dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu podle tohoto zákona, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení, skutkových okolnostech případu podle výroku rozhodnutí, způsobu vyřízení a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,

13. druhu, číslu a době platnosti ztraceného nebo odcizeného dokladu a o datu ohlášení ztráty nebo odcizení dokladu,

c) údaje

1. umožňující určit orgán, který rozhodoval ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b),

2. umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b),

3. vztahující se k průběhu řízení ve věci, o které se vedou údaje podle písmene b), a výkonu rozhodnutí podle tohoto zákona,

d) údaje o

1. zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

2. rodinném stavu, datu a místu uzavření manželství, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datu zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a dni, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

3. datu a místu vzniku partnerství, datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datu zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a dni, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datu nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,

4. datu, místu a okrese úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, o státu, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datu úmrtí,

5. dni, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,

jde-li o cizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu²),

e) údaje o

1. stupni osvojení,

2. původním a novém jménu, popřípadě jménech, a příjmení dítěte,

3. původním a novém rodném čísle dítěte,

4. datu a místu narození,

5. rodných číslech osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,

6. rodných číslech otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem na území, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,

7. datu nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

jde-li o cizince s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občana Evropské unie, který na území hodlá přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu²),

f) údaje o jménu, popřípadě jménech, a příjmení

1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince,

2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec,

3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území,

4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,

5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu²), a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

g) údaj o tom, že cizinec je zapsán do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcí, nebo údaj o tom, že cizinec je zapsán do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu,

h) biometrické údaje zpracované v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu,

i) záznam o poskytnutí údajů.

(2) Informační systém cizinců podle odstavce 1 obsahuje rovněž údaje o cizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu²), a to v rozsahu údajů uvedených v odstavci 9; tyto údaje poskytuje do informačního systému cizinců ministerstvo.

(3) Na žádost cizince lze v informačním systému cizinců podle odstavce 1 vést údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu. Adresu podle věty první, její změnu, nebo zrušení, může cizinec ohlásit policii nebo ministerstvu.

(4) Policie při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systémy obsahující údaje o

a) dni, měsíci a roku nabytí právní moci rozhodnutí o správním deliktu podle tohoto zákona, jehož pachatelem je právnická nebo podnikající fyzická osoba, označení správního deliktu podle zákonného ustanovení, skutkových okolnostech případu uvedených ve výroku rozhodnutí a údaje vztahující se k vybírání a vymáhání uložené pokuty,

b) zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání (§ 180 odst. 2), jménu, příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti zvaného cizince, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu, který ve věci jednal,

c) číslu a druhu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti.

(5) Policie je oprávněna provozovat další informační systém, pokud je jeho provozování nezbytnou podmínkou plnění úkolu podle tohoto zákona. V tomto informačním systému mohou být obsaženy toliko údaje získané při plnění tohoto úkolu.

(6) Údaje vedené v informačních systémech podle odstavců 4 a 5 mohou být obsaženy i v informačním systému cizinců podle odstavce 1, pokud mají vztah k cizinci, který je v tomto informačním systému evidován.

(7) Údaj z informačního systému vedeného podle tohoto zákona lze sdružovat s údajem obsaženým v jiném informačním systému vedeném podle zvláštního právního předpisu, pokud je to nezbytné pro plnění úkolu uloženého tímto zákonem.

(8) Ministerstvo je oprávněno v rámci své působnosti stanovené tímto zákonem vkládat do informačního systému cizinců podle odstavce 1 a odstavce 4 písm. c) údaje získané v rámci plnění úkolů ministerstva a údaje z informačních systémů podle odstavců 1, 4 a 5 využívat pro svou činnost.

(9) Z informačního systému cizinců podle odstavce 1 se poskytují tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území, místo a okres narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,

g) druh a adresa místa pobytu na území, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území,

j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není cizinci umožněn vstup na území,

l) zařazení do státního integračního programu, jde-li o cizince s udělenou mezinárodní ochranou,

m) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

n) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,

o) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

p) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

q) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě státní příslušnost otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

r) o osvojeném dítěti, pokud je cizincem:

1. stupeň osvojení,

2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,

3. původní a nové rodné číslo dítěte,

4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě státní příslušnost,

5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,

6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se nevedou, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem na území, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,

7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

s) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

t) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil,

u) jméno, popřípadě jména, příjmení

1. zletilého cizince, který je nezaopatřeným dítětem cizince,

2. nezletilého cizince, který byl cizinci s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s oprávněním k pobytu na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec,

3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s oprávněním k pobytu na území,

4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie,

5. rodiče nezletilého cizince, kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu²), a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kterému nebylo přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

w) zákaz pobytu⁴⁶), místo zákazu pobytu a doba jeho trvání,

pokud jsou tyto údaje vedeny o cizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu²), a to v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Za podmínek stanovených tímto zákonem se poskytuje rovněž záznam o poskytnutí údajů.

(10) V informačním systému cizinců se o údajích uvedených v odstavci 9 zpracovávají a vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsou-li policii známa.

(11) O poskytnutí údajů z informačního systému cizinců se provede záznam o datu a hodině výdeje údajů a jejich poskytnutém rozsahu s uvedením označení orgánu veřejné moci, kterému byly poskytnuty.

(12) Z informačního systému cizinců se zahraničním třetím osobám ani orgánům cizích států neposkytují podle odstavce 9 údaje o cizincích s udělenou mezinárodní ochranou.

(13) V případech, kdy byly podle odstavce 9 na základě zvláštního právního předpisu poskytnuty údaje za účelem zajišťování

a) bezpečnosti státu,

b) obrany,

c) veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti,

d) předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů,

e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo

f) ochrany subjektu údajů

a subjekt, kterému byly tyto údaje poskytnuty, písemně prohlásí, že záznam o poskytnutí údajů nelze po dobu trvání skutečností podle písmen a) až f) zpřístupnit, lze tak učinit výlučně pro plnění úkolů orgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin související s účelem poskytnutí údajů, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů podle jiného právního předpisu. Policie má k tomuto záznamu o poskytnutí údaje přístup pouze v rozsahu nezbytně nutném pro účely výkonu činnosti správce podle zvláštního právního předpisu.

(14) Subjekt, kterému mají být poskytnuty údaje podle odstavce 13, je povinen policii oznámit údaje umožňující identifikaci subjektu a identifikaci fyzické osoby požadující poskytnutí údajů jeho jménem a dále oznámit, kdy byla ukončena doba trvání zajištění účelu uvedeného v odstavci 13, pro který by mu byly údaje poskytnuty. Prohlášení podle odstavce 13 a oznámení podle věty první mohou být zaslána i elektronickými prostředky.

(15) Subjekty, kterým jsou podle zvláštního právního předpisu poskytovány osobní údaje podle odstavce 9,

a) nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání mimo působnost stanovenou zvláštním právním předpisem a

b) jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným přístupem nebo zpracováváním.

(16) Policie využívá údaje vedené v jiných informačních systémech veřejné správy pro účely zjištění správnosti údajů vedených v informačním systému cizinců.

(17) Policie poskytuje z informačního systému cizinců podle odstavce 1 ministerstvu za účelem správy informačního systému datových schránek údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) místo a stát, na jehož území se narodil,

d) rodné číslo, bylo-li přiděleno, a jeho změny,

e) státní občanství,

f) adresa místa pobytu na území,

g) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,

h) datum úmrtí,

i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den úmrtí.

§ 158a

(1) Ministerstvo zahraničních věcí při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém, který obsahuje údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení, všech dřívějších jménech a příjmeních, dnu, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti, obrazový záznam, například fotografii, cizince, jeho otisky prstů, rodné číslo, nebo jiný identifikační údaj sdělený tímto cizincem, a další údaje

a) v rozsahu žádosti o udělení víza (§ 54), o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5), o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie (§ 87x), o vydání cestovního průkazu totožnosti (§ 111 odst. 1), žádosti o vydání náhradního cestovního dokladu Evropské unie (§ 115a),

b) o způsobu vyřízení žádosti podané podle tohoto zákona, a to číslo, druh, datum vydání, doba platnosti víza nebo dokladu a označení orgánu, který vízum nebo doklad vydal; v případě zamítnutí žádosti datum, důvod a označení příslušného orgánu, který ve věci rozhodl,

c) o udělení výjezdního příkazu, a to číslo cestovního dokladu, číslo výjezdního příkazu, datum vydání, doba platnosti a označení orgánu, který výjezdní příkaz udělil,

d) o zrušení nebo skončení platnosti víza nebo dokladu vydaného podle tohoto zákona, a to druh, číslo víza nebo dokladu, důvod a označení orgánu, který ve věci rozhodl,

e) umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až d) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až d).

(2) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona provozuje informační systém o cizincích žádajících o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území. Tento informační systém obsahuje

a) údaje v rozsahu žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu (§ 42 odst. 5),

b) důvod uvedený v potvrzení vydaném orgánem činným v trestním řízení, včetně údajů o tomto orgánu,

c) rodné číslo nebo jiný identifikační údaj sdělený cizincem,

d) údaj o způsobu vyřízení žádosti, číslu a druhu dokladu, dni, měsíci a roku vydání a době platnosti dokladu,

e) den, měsíc a rok nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti a důvod tohoto zamítnutí,

f) den, měsíc a rok vydání výjezdního příkazu, jeho číslo, dobu platnosti a údaje o orgánu, který výjezdní příkaz vydal,

g) údaje umožňující určit spis vedený k cizinci a založený ve věci podle písmen a) až f) a další údaje vztahující se k průběhu řízení podle písmen a) až f).

(3) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále provozuje informační systém o cizincích žádajících o vydání cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2. Tento informační systém obsahuje údaje v rozsahu žádosti o vydání cizineckého pasu, včetně biometrických údajů.

(4) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 117a odst. 4 vede provozní informační systém o cizincích žádajících o vydání povolení k dlouhodobému anebo trvalému pobytu, prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného cizinci s povoleným trvalým pobytem, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu cizincem podané žádosti. Správcem provozního informačního systému podle věty první je ministerstvo. V provozním informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu cizince.

(5) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 4 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu cizincem zlikvidují, s výjimkou biometrických údajů, které jsou ministerstvem předány do informačního systému cizinců.

(6) Pokud si cizinec nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto cizinci v provozním informačním systému podle odstavce 4, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu.

(7) Ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo jsou oprávněna v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené podle odstavce 1.

(8) Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje ministerstvu a Ministerstvu zahraničních věcí pro účely plnění jejich úkolů souvisejících s vydáváním, rušením a zánikem modré karty údaje z centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu

a) identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož je evidováno volné pracovní místo obsaditelné držiteli modré karty; poskytovanými identifikačními údaji jsou u

1. fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště osoby,

2. právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo osoby,

3. fyzické osoby, která je podnikatelem, obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

4. zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění organizační složky v České republice,

b) druh práce a místo výkonu práce,

c) předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa,

d) informace o pracovních a mzdových podmínkách,

e) informace o tom, zda volné pracovní místo obsaditelné držiteli modré karty je vyhrazené nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením,

f) informace o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou a jeho předpokládaná délka.

(9) Z údajů poskytovaných podle odstavce 8 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu ministerstvem nebo Ministerstvem zahraničních věcí.

§ 158b

(1) Matriční úřad oznamuje policii za účelem provozování informačního systému cizinců údaje o matričních událostech a matričních skutečnostech cizinců, které zapisuje do matričních knih.

(2) Matriční úřad poskytuje podle odstavce 1 o cizincích údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres, popřípadě stát narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) rodinný stav, datum a místo uzavření manželství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

h) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,

i) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství manžela nebo partnera a jeho rodné číslo; je-li manžel nebo partner cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství dítěte, pokud je cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že dítěti nebylo rodné číslo přiděleno, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

k) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, popřípadě více státních občanství otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

l) o osvojeném dítěti, pokud je cizincem

1. stupeň osvojení,

2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,

3. původní a nové rodné číslo dítěte,

4. datum a místo narození, státní občanství, popřípadě více státních občanství,

5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,

6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, údaje o jejich jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození; tyto údaje se neoznamují, pokud se jedná o dítě narozené ženě s trvalým pobytem na území, která porodila dítě a písemně požádala o utajení své osoby v souvislosti s porodem,

7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

m) datum, místo a okres úmrtí, den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.

§ 158c

Obecní úřad oznamuje policii údaj o zápisu cizince do dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcí, údaj o vyškrtnutí cizince z dodatku stálého seznamu voličů pro volby do zastupitelstev obcí, údaj o zápisu cizince do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu a údaj o vyškrtnutí cizince ze seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu.

§ 159

(1) Žadateli lze, pokud není dále stanoveno jinak, z informačního systému poskytnout pouze údaje, které potřebuje k plnění úkolů stanovených zákonem v rozsahu příjmení, jméno, rodné příjmení, datum a místo narození, státní občanství, rodné číslo, místo a druh pobytu na území. Tento rozsah lze rozšířit, pokud je to podmínkou splnění úkolů podle zákona a požadované údaje nelze získat jiným způsobem. Takto získané údaje neopravňují k jejich shromažďování, předávání a využívání nad rámec stanovených oprávnění ve smyslu zvláštních právních předpisů.

(2) Cizinci lze na žádost podle zvláštního právního předpisu²³) sdělit údaje v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

(3) Údaje z informačních systémů vedených podle § 158 a § 158a odst. 1 se poskytují státním orgánům, pokud je potřebují k plnění svých úkolů, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zpravodajské služby a Generální inspekce bezpečnostních sborů mohou při plnění úkolů podle zvláštních právních předpisů⁴⁶) využívat údaje vedené v informačních systémech podle věty první, včetně údajů osobních, a to způsobem umožňujícím nepřetržitý a dálkový přístup.

(4) Policie předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána. Policie dále předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158 zastupitelskému úřadu státu, jehož je cizinec občanem, a to v rozsahu nezbytném pro vydání náhradního cestovního dokladu.

(5) Ministerstvo zahraničních věcí předá údaje z informačních systémů vedených podle § 158a odst. 1 v rozsahu stanoveném smlouvou sjednanou Evropskými společenstvími příslušným orgánům státu, který není členským státem Evropské unie, pokud je touto smlouvou Česká republika vázána.

(6) Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, příslušnému orgánu státu Evropské unie, který cizinci přiznal právní postavení rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo mu povolil pobyt za účelem společného soužití rodiny; ministerstvo informuje tento orgán o zrušení platnosti tohoto povolení k pobytu na území nebo o vyhoštění rezidenta jiného členského státu Evropské unie, včetně údaje o jeho vycestování z území.

(7) Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému bylo přiznáno právní postavení rezidenta na území^7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který dříve tomuto cizinci přiznal právní postavení rezidenta na území jiného členského státu.

(8) Ministerstvo předá údaje o cizinci, kterému byla podle § 85 odst. 1 písm. b) zrušena platnost rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území^7c), příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, který rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na území na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku.

(9) Ministerstvo neprodleně předá policii údaje o jménu a příjmení, dni, měsíci a roku narození a státní příslušnosti cizince, kterému byla zamítnuta žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území nebo byla zrušena platnost tohoto povolení, a dále údaje o dni, měsíci a roku, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a době platnosti výjezdního příkazu. Ministerstvo policii předá rovněž údaje potřebné podle § 182b.

(10) Policie nebo ministerstvo na žádost sdělí vlastníkovi nebo osobě oprávněné k užívání objektu nebo vymezené části objektu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní občanství cizince, k němuž vede údaj o místě hlášeného pobytu odpovídající adrese jím vlastněného nebo oprávněně užívaného objektu nebo jeho vymezené části.

(11) Ministerstvo předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o držiteli modré karty vydané tímto členským státem Evropské unie, který na území požádal o vydání modré karty. Příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie ministerstvo dále předá údaje o vydání modré karty nebo o zamítnutí takové žádosti.

§ 160

(1) Údaje v informačních systémech podle § 158 a 158a mohou být uchovávány v písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě i přenášeny, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě. Údaje vedené v informačním systému cizinců podle § 158 odst. 1 vedené o cizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana podle zvláštního právního předpisu²), v rozsahu stanoveném v § 158 odst. 9 se uchovávají na technických nosičích dat.

(2) Údaje evidované technickými nosiči dat se uchovávají po dobu

a) 20 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b) 15 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2, s výjimkou daktyloskopických otisků a dalších údajů vedených ministerstvem o cizincích žádajících o vydání tohoto pasu, které se uchovávají po dobu 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cizineckého pasu ministerstvu,

c) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

d) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jedná-li se o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,

e) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu podle § 113 odst. 3, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo

f) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

(3) Údaje evidované v písemné formě se uchovávají po dobu

a) 10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky,

b) 5 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

c) 5 let od uplynutí doby platnosti cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), nebo

d) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

(4) Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 7, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.

(5) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 4 a 5 nesmí přesáhnout dobu 30 let.

(6) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2, 3, 4 nebo 5, se údaj zlikviduje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.²⁴)

(7) Biometrické údaje vedené v informačním systému cizinců, které byly pořízeny v souvislosti s vydáním průkazu o povolení k pobytu, se zlikvidují 60 dnů po skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, v souvislosti s jehož vydáním byly tyto údaje pořízeny.

§ 160a

Přístup k informačnímu systému smluvních států

V souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^20a) a mezinárodní smlouvou o odstraňování kontrol na společných hranicích^5a) mají přístup k údajům vedeným v informačním systému smluvních států

a) ministerstvo,

b) ředitelství služby cizinecké policie a jeho detašovaná pracoviště,

c) odbor cizinecké policie krajského ředitelství policie (dále jen „odbor cizinecké policie“),

d) Ministerstvo zahraničních věcí,

e) zastupitelský úřad.

HLAVA XVI

PŮSOBNOST POLICIE A MINISTERSTVA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OPRÁVNĚNÍ POLICIE

§ 161

Státní správa vykonávaná policií a místní příslušnost

(1) Působnost správních orgánů podle tohoto zákona vykonávají v rámci policie

a) ředitelství služby cizinecké policie a jeho detašovaná pracoviště,

b) odbory cizinecké policie.

(2) Místní příslušnost správního orgánu podle odstavce 1 se stanoví podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, podle místa, kde se převážně zdržuje.

§ 161a

Policie neprodleně postoupí ministerstvu informace získané při plnění úkolů podle tohoto zákona, týkají-li se cizince, kterému oprávnění k pobytu na území vydalo ministerstvo, a mohou být důvodem pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto oprávnění.

§ 163

Ředitelství služby cizinecké policie

(1) Ředitelství služby cizinecké policie

a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b) rozhoduje o zařazení cizince do informačního systému smluvních států a o jeho vyřazení z tohoto systému,

c) provozuje informační systémy podle § 158 v rozsahu své působnosti,

d) metodicky řídí a kontroluje činnost odborů cizinecké policie,

e) rozhoduje o označení osoby za nežádoucí, jejím zařazení do evidence nežádoucích osob a vyřazení z této evidence,

f) ve správním řízení

1. vykonává působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k odborům cizinecké policie (§ 164),

2. rozhoduje o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění nebo o zrušení platnosti takového rozhodnutí podle § 119a odst. 5 a 6,

3. vyžaduje závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné,

g) podává žádost o povolení průvozu leteckou cestou u příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který uplatňuje společný postup²⁰), jde-li o průvoz leteckou cestou, vyřizuje žádosti o povolení průvozu leteckou cestou,

h) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou,

i) zabezpečuje cestovní a přepravní doklady (letenky, jízdenky apod.) a uděluje výjezdní příkaz pro cizince vyhošťovaného z území nebo zajištěného podle § 124b,

j) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

k) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

l) provádí hraniční kontrolu,

m) rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu,

n) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území a o zrušení platnosti víza,

o) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizinci na území provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec bez zbytečného odkladu vycestoval zpět do zahraničí,

p) rozhoduje o odepření vycestování z území,

q) provádí pobytovou kontrolu,

r) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1 nebo dokladu, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa,

s) rozhoduje o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,

t) rozhoduje o udělení víza nebo povolení vstupu na území podle § 122,

u) provádí v souladu se závazky České republiky vzniklými na základě mezinárodních smluv o odstraňování kontrol na společných hranicích konzultace při udělování víz,

v) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2,

w) prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu,

x) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců, o povinnosti opustit území (§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§ 123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c),

y) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,

z) vydává pokyn dopravci zajistit dopravu cizince do zahraničí podle § 104 odst. 3 a 4; pokud dopravce tuto povinnost ve stanovené lhůtě nesplní, zajistí dopravu cizince cestou jiného dopravce a uhradí náklady s tím spojené.

(2) Ředitelství služby cizinecké policie dále

a) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b) rozhoduje o umístění cizince do zařízení,

c) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním zajištěného cizince, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu⁴²), a vymáhá jejich úhradu,

d) zajišťuje dopravu a střežení cizince, kterému byl odepřen vstup na území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod,

e) v zařízení zabezpečuje vnější ostrahu části s mírným režimem; v části s přísným režimem zabezpečuje vnější a vnitřní ostrahu,

f) provádí eskortu cizinců mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje přepravu a střežení cizinců zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět.

(3) Inspektorát cizinecké policie na mezinárodním letišti je příslušný k plnění úkolů podle odstavce 1 písm. a), c), f) bodu 3, h), k) až s), u), v), x) až z) a podle odstavce 2 písm. a) a b). Dále rozhoduje o udělení výjezdního příkazu, o prodloužení platnosti letištního průjezdního víza, o vydání cestovního průkazu totožnosti, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a o ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.

§ 164

Odbor cizinecké policie

(1) Odbor cizinecké policie

a) zabezpečuje plnění úkolů vyplývajících z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství nebo závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

b) provozuje informační systémy podle § 158 odst. 1 v rozsahu své působnosti,

c) provádí pobytovou kontrolu,

d) vyžaduje výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,

e) rozhoduje v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnosti,

f) rozhoduje o prodloužení platnosti a doby pobytu na krátkodobé vízum, o ukončení přechodného pobytu na území, k němuž se vízum nevyžaduje, a uděluje výjezdní příkaz,

g) rozhoduje o zrušení platnosti krátkodobého víza,

h) rozhoduje v rozsahu své působnosti o přestupcích a správních deliktech podle tohoto zákona,

i) rozhoduje o správním vyhoštění cizinců, o uložení povinnosti opustit území (§ 50a), o uložení zvláštního opatření za účelem vycestování (§ 123b) a o vrácení finanční záruky nebo jejím propadnutí státu (§ 123c),

j) rozhoduje o dodatečném potvrzení údaje o datu a místu vstupu cizince na území (§ 180d),

k) rozhoduje o hrazení nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území, je-li cizinec zajištěn podle zvláštního právního předpisu⁴²), a vymáhá jejich úhradu,

l) provádí zadržení cestovního dokladu podle § 117 odst. 1,

m) ověřuje pozvání,

n) plní funkci ohlašovacího orgánu v rozsahu vymezeném tímto zákonem,

o) provádí eskortní činnost v souvislosti s vyhošťováním cizinců nebo v souvislosti s policejním průvozem cizinců přes území anebo průvozem leteckou cestou,

p) pořizuje obrazové záznamy a snímá daktyloskopické otisky při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění, zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany,

q) vyžaduje závazné stanovisko^9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné,

r) vydává potvrzení o zadržení cestovního dokladu podle § 117,

s) ověřuje potvrzení podle § 92 písm. a),

t) prověřuje, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu,

u) zajišťuje dopravu a střežení cizince, kterému byl odepřen vstup na území, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje bezodkladný převoz k poskytovateli zdravotních služeb, a od něj zpět na hraniční přechod,

v) rozhoduje o zajištění cizince za účelem správního vyhoštění, zajištění podle § 124b nebo za účelem plnění závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy,

w) rozhoduje o umístění cizince do zařízení,

x) provádí eskortu cizinců mezi jednotlivými zařízeními; zabezpečuje přepravu a střežení cizinců zajištěných v zařízení k lékařskému ošetření k poskytovateli zdravotních služeb, k uskutečnění konzulární návštěvy, k provedení úkonů v trestním řízení, k provedení dalších úkonů souvisejících s účelem zajištění, anebo k soudu a zpět,

y) posuzuje, zda veřejná listina podle § 108 odst. 1 písm. b) splňuje podmínky podle § 108 odst. 2.

(2) Odbor cizinecké policie, v době platnosti rozhodnutí o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu^3b), dále

a) provádí hraniční kontrolu,

b) rozhoduje o udělení krátkodobého víza na hraničním přechodu,

c) rozhoduje o odepření vstupu cizince na území nebo o zrušení platnosti víza,

d) v souvislosti s rozhodnutím o odepření vstupu cizinci na území provádí nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec bez zbytečného odkladu vycestoval zpět do zahraničí,

e) rozhoduje o odepření vycestování z území.

§ 165

Působnost ministerstva

Ministerstvo v rámci působnosti ve věcech vstupu a pobytu cizinců na území a jejich vycestování z tohoto území

a) vykonává dozor nad policií při výkonu státní správy,

b) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vůči ředitelství služby cizinecké policie,

c) rozhoduje o udělení dlouhodobého víza, o prodloužení doby pobytu a platnosti dlouhodobého víza,

d) zřizuje a provozuje zařízení,

e) rozhoduje o úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním zajištěného cizince a vymáhá jejich úhradu, pokud o jejich úhradě nerozhoduje policie [§ 123 odst. 6 písm. a)],

f) rozhoduje o prodloužení doby platnosti průkazu cizinci, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu,

g) pořizuje biometrické údaje v souvislosti s vydáním cizineckého pasu podle § 113 odst. 1 a 2 nebo průkazu o povolení k pobytu podle § 117a,

h) rozhoduje o vydání a odnětí cizineckého pasu a v rozsahu své působnosti o vydání a odnětí cestovního průkazu totožnosti,

i) vydává potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území,

j) rozhoduje o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu, o prodloužení platnosti těchto oprávnění k pobytu a o povolení k trvalému pobytu,

k) rozhoduje o přiznání a o zrušení postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území,

l) rozhoduje o přestupcích nebo správních deliktech podle tohoto zákona v rozsahu své působnosti,

m) požaduje od policie prověření informací a dokladů předkládaných či sdělovaných cizinci, které jsou podkladem pro řízení či rozhodování podle písmen c), e), h), j), k) a l),

n) rozhoduje o vydání zelené karty a modré karty, o prodloužení nebo zrušení její platnosti,

o) je oprávněno do informačního systému podle § 158 odst. 1 vkládat údaje a v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů podle tohoto zákona využívat údaje vedené v informačních systémech podle § 158,

p) je oprávněno v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty doplňovat údaje o vyřízení žádosti o vydání zelené karty,

r) plní další úkoly podle tohoto zákona.

§ 165a

Oprávnění ministerstva

(1) Ministerstvo je oprávněno

a) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství^5a) v souvislosti s vydáním cizineckého pasu,

b) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,

c) vyžadovat od policie prověření informací a dokladů předkládaných cizinci nebo získaných v rámci vlastní činnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona,

d) požadovat po cizinci prokázání totožnosti v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona,

e) účastnit se pobytových kontrol prováděných policií,

f) vydávat pokyny policii nebo zastupitelským úřadům k udělení víza.

(2) Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona požadovat vydání výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů^24a). V řízení o vydání povolení k dlouhodobému pobytu a v řízení o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu si vždy vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů a v řízení o vydání povolení k trvalému pobytu si vždy vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů.

(3) Žádost o výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a) a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá referenční údaje ze základního registru obyvatel^24b), kterými jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(5) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z agendového informačního systému evidence obyvatel tyto údaje o státních občanech České republiky:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, pokud se narodil v cizině, místo a stát narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům a jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem orgán místní správy, název a adresa sídla,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,

k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území, místo a stát; datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

l) datum a místo vzniku partnerství, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci registrovaného partnerství, datum zániku registrovaného partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení registrovaného partnerství,

m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,

n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,

o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu

1. stupeň osvojení,

2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,

3. původní a nové rodné číslo dítěte,

4. datum, místo a okres narození,

5. rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,

6. rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z evidence občanských průkazů tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) rodné číslo,

c) číslo, popřípadě série občanského průkazu,

g) čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu a pro každé potvrzení dobu jeho platnosti.

(7) Ministerstvo při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z evidence cestovních dokladů tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) rodné číslo,

c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,

d) doba platnosti cestovního dokladu,

e) digitální zpracování fotografie a podpisu držitele,

f) o ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladech: číslo a druh cestovního dokladu,

g) číslo a druh cestovního dokladu, který byl jeho držitelem vydán nebo který mu byl odejmut v souvislosti se zákazem vycestování do zahraničí.

§ 166

Působnost Ministerstva zahraničních věcí

(1) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech povolování pobytu cizinců na území požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva.

(2) Ministerstvo zahraničních věcí vykonává státní správu ve věcech udělování víz v rozsahu stanoveném tímto zákonem prostřednictvím zastupitelského úřadu.

§ 167

Oprávnění policie

(1) Policie je oprávněna

a) vyžadovat výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů^24a); žádost a výpis nebo opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup,

b) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy při podání žádosti o udělení víza, při ověřování totožnosti držitele víza, v souvislosti s prohlášením víza za neplatné, řízením o správním vyhoštění, správním vyhoštěním, zajištěním za účelem správního vyhoštění, se zjišťováním totožnosti, plněním závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy nebo z přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství,

c) při plnění úkolů podle tohoto zákona požadovat vysvětlení související s plněním úkolů,

d) provádět pobytovou kontrolu

1. cizince za účelem zjištění, zda se na území zdržuje oprávněně a zda splňuje podmínky pobytu na území podle tohoto zákona,

2. cizince nebo jiných osob za účelem zjištění, zda dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,

e) v souvislosti s hraniční nebo pobytovou kontrolou požadovat po cizinci prokázání totožnosti,

f) vstupovat do ubytovacích zařízení za podmínek stanovených tímto zákonem a kontrolovat domovní knihy,

g) provádět osobní prohlídku a prohlídku věcí, pokud tak stanoví tento zákon,

h) zapsat do cestovního dokladu, že cizinci bylo uloženo rozhodnutí o správním vyhoštění,

i) zadržet peněžní prostředky cizince zajištěného podle zvláštního právního předpisu^16b),

j) použít peněžní prostředky cizince zadržené podle písmene i) k úhradě, byť i částečné, nákladů spojených s pobytem zajištěného cizince na území a jeho vycestováním z území,

k) při plnění úkolů podle tohoto zákona prověřovat, zda se cizinec nedopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu,

l) snímat daktyloskopické otisky a pořizovat obrazové záznamy na základě přímo použitelného právního předpisu Evropských společenství^5a) v souvislosti s vydáním cestovního dokladu podle zvláštního právního předpisu²),

m) zadržet doklad, jehož platnost skončila podle § 86, 87z nebo 87aa; o zadržení dokladu vydá cizinci potvrzení,

n) v souvislosti s odepřením vstupu cizince na území vyzvat cizince k vycestování bez zbytečného odkladu zpět do zahraničí a provést nezbytné úkony s cílem zajistit, aby cizinec zpět do zahraničí bez zbytečného odkladu vycestoval.

(2) Policie je oprávněna při pobytové kontrole, prováděné podle odstavce 1 písm. d), vstupovat do objektů a na pracoviště zaměstnavatele v případě důvodného podezření, že se v nich zdržují cizinci. Toto oprávnění má policie i po skončení pracovní, prodejní nebo provozní doby.

(5) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá referenční údaje ze základního registru obyvatel, kterými jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(6) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje o státních občanech České republiky v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví,

d) místo a okres narození, pokud se narodil v cizině, místo a stát narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území,

i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům a jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem orgán místní správy, název a adresa sídla,

j) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla,

k) rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství, došlo-li k uzavření manželství mimo území, místo a stát; datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení manželství za neplatné, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neexistenci manželství, datum zániku manželství smrtí jednoho z manželů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z manželů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který manžel prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství,

l) datum, místo a okres vzniku partnerství, došlo-li ke vzniku partnerství mimo území, místo a stát, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o neplatnosti nebo o neexistenci partnerství, datum zániku partnerství smrtí jednoho z registrovaných partnerů, nebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení jednoho z registrovaných partnerů za mrtvého a den, který byl v pravomocném rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který registrovaný partner prohlášený za mrtvého nepřežil, anebo datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení partnerství,

m) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo manžela nebo registrovaného partnera; je-li manželem nebo registrovaným partnerem fyzická osoba, která nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela nebo registrovaného partnera a datum jeho narození,

n) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo dítěte; je-li dítě cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte a datum jeho narození,

o) o osvojeném dítěti údaje v rozsahu

1. stupeň osvojení,

2. původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte,

3. původní a nové rodné číslo dítěte,

4. datum, místo a okres narození, u dítěte, které se narodilo v cizině, místo a stát narození,

5. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla osvojitelů; v případě, že osvojiteli nebylo přiděleno rodné číslo, údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a datu narození osvojitele,

6. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodná čísla otce a matky; pokud jim nebylo přiděleno, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození,

7. datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte,

p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.

Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(7) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z agendového informačního systému evidence občanských průkazů údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) rodné číslo,

c) číslo, popřípadě série občanského průkazu,

d) datum skončení platnosti občanského průkazu,

e) digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu,

f) čísla, popřípadě série ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů,

g) čísla vydaných potvrzení o občanském průkazu a pro každé potvrzení dobu jeho platnosti.

(8) Policie při výkonu státní správy podle tohoto zákona využívá z agendového informačního systému evidence cestovních dokladů údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) rodné číslo,

c) číslo a druh vydaného cestovního dokladu,

d) datum skončení platnosti cestovního dokladu,

e) digitální zpracování fotografie a podpisu držitele,

f) číslo a druh ztracených, odcizených nebo neplatných cestovních dokladů,

g) číslo a druh cestovního dokladu, který byl jeho držitelem vydán nebo který mu byl odejmut v souvislosti se zákazem vycestování do zahraničí.

HLAVA XVII

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A SOUDNÍ PŘEZKUM

Správní řízení

§ 168

Ustanovení části druhé a třetí správního řádu se nevztahují na řízení podle § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 10, § 19 odst. 1, § 20, 30, 33, 36, § 38 odst. 1, § 40, 41, 42g, 49, 50, 52, § 53 odst. 3, § 122 odst. 1 a 2, § 123a, § 135 odst. 3, § 148, § 154 odst. 2, § 155 odst. 1, § 180, 180b, 180d, 180e a 180h.

§ 169

Odchylky od správního řádu

(1) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí se vydá:

a) ve lhůtě 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka,

b) ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu,

c) ve lhůtě 270 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území,

d) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, vědeckého výzkumu nebo vydání povolení k dlouhodobému pobytu rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka podle § 42 odst. 3,

e) ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podaná na území, povolení k přechodnému pobytu a povolení k trvalému pobytu podle § 87g a 87h,

f) ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání modré karty,

g) ve lhůtě 180 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty na území.

(2) Správní orgán je oprávněn vyslechnout účastníka řízení, je-li to nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci, zejména pro posouzení, zda se nejedná o obcházení tohoto zákona cizincem s cílem získat oprávnění k pobytu na území, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství. Účastník řízení je povinen vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Správní orgán účastníka řízení před výslechem poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a nepravdivé nebo neúplné výpovědi.

(3) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území, proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), proti rozhodnutí podle odstavce 10 anebo proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu a průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nemá odkladný účinek.

(4) O správním vyhoštění rozhodne policie do 7 dnů od zahájení řízení; nemůže-li policie v této lhůtě rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit.

(5) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí. Odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění má vždy odkladný účinek.

(6) Proti rozhodnutí o povinnosti opustit území lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí; jde-li o rozhodnutí o povinnosti opustit území cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

(7) Proti rozhodnutí o propadnutí finanční záruky podle § 123c odst. 3 lze podat odvolání do 5 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

(8) Usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec

a) ve lhůtě podle § 44 odst. 3 nebo § 44a odst. 13 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, pokud v této lhůtě nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

b) který podal žádost na území, nepřevezme povolení k trvalému pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne vyrozumění, pokud v této lhůtě nesdělí, že převzetí brání důvody nezávislé na jeho vůli,

c) podal na území žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ač k podání žádosti na území není oprávněn,

d) podal žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn,

e) podal opakovaně žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, aniž uvedl nové skutečnosti, které nebyly předmětem řízení o jím dříve podané žádosti,

f) podal žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu²), nebo

g) podal žádost o vydání modré karty, ač k tomu není oprávněn podle § 42i odst. 1.

(9) Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza ministerstvo vyřídí ve lhůtě do 14 dnů.

(10) Vyjdou-li po vydání rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu najevo nové skutečnosti, jež by jinak byly důvodem zamítnutí této žádosti, toto rozhodnutí, je-li nepravomocné, se zruší.

(11) Řízení o žádosti podané podle § 42e, která není opatřena potvrzením orgánu činného v trestním řízení, není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu.

(12) Zastupitelský úřad je oprávněn provést kontrolu žádosti a náležitostí předložených k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu; nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže zastupitelský úřad cizinci nedostatky odstranit na místě nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Do doby odstranění nedostatků žádosti nebo uplynutí lhůty podle věty první neběží lhůta pro vyřízení žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. Zastupitelský úřad je dále oprávněn vyslechnout žadatele o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, je-li to za podmínek uvedených v odstavci 2 nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci.

(13) Cizinec, který není uveden v právním předpise vydaném podle § 182 odst. 1 písm. f), je povinen požádat o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je cizinec státním příslušníkem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Nesplní-li cizinec tuto povinnost, řízení o žádosti není zahájeno a zastupitelský úřad věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu.

(14) Žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu je cizinec povinen podat osobně. Zastupitelský úřad může v odůvodněných případech od povinnosti podle věty první upustit.

§ 170

(1) Žádost o udělení dlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, a žádost o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území je cizinec povinen podat osobně. Zastupitelský úřad nebo ministerstvo může v odůvodněných případech od povinnosti podle předchozí věty upustit.

(2) Zastupitelský úřad může stanovit povinnost předem si sjednat termín podání žádosti. Zastupitelský úřad umožní cizinci podání žádosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy cizinec o stanovení termínu podání žádosti požádal.

(3) Žádost o udělení krátkodobého víza rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie^1b), který sám není občanem Evropské unie, vyřídí zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti.

(4) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 vyřídí ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti.

(5) Žádost o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí (§ 30 odst. 2) vyřídí Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad do 60 dnů ode dne podání žádosti.

(6) Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů ministerstvo vyřídí ve lhůtě do 90 dnů, ve zvlášť složitých případech do 120 dnů ode dne podání žádosti. Žádost o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia nebo za účelem pedagogické činnosti nebo za účelem výzkumu vyřídí ministerstvo ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti.

(7) Žádost o vydání zelené karty ministerstvo vyřídí ve lhůtě do 30 dnů ode dne

a) doručení žádosti, je-li podána na zastupitelském úřadu, nebo

b) podání žádosti, je-li žádost podána na území.

(8) Žádost o prodloužení pobytu na území na vízum k pobytu do 90 dnů policie vyřídí ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti; žádost o prodloužení platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území vyřídí ministerstvo do 30 dnů.

(9) Po ukončení řízení se vízum vyznačí do cestovního dokladu nebo do jiného dokladu za podmínek stanovených tímto zákonem nebo se žadateli při podání žádosti na území sdělí, že se jeho žádosti nevyhovuje, anebo při podání žádosti v zahraničí mu zastupitelský úřad vrátí cestovní doklad.

§ 170a

(1) Zřizuje se Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „komise“). Komise je organizační součástí ministerstva, které zajišťuje její činnost. Komise je nadřízeným správním orgánem ministerstva ve věcech, v nichž ministerstvo rozhoduje v prvním stupni a v dalších případech stanovených zákonem.

(2) Nadřízeným správním orgánem komise je ministr vnitra.

(3) Předsedu a ostatní členy komise jmenuje a odvolává ministr vnitra. Členem komise může být ustanoven státní občan České republiky, který je bezúhonný a spolehlivý. Předpokladem pro ustanovení členem komise je dále vysokoškolské vzdělání právnického směru získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu.

(4) Podmínku bezúhonnosti nesplňuje ten,

a) kdo byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo byl v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,

b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno, a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise,

c) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby nebo lhůty, v níž může být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynulo ještě 5 let, nebo bylo v trestním řízení, které bylo proti němu vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynulo 5 let, jestliže by jednání, kterým spáchal trestný čin, mohlo ohrozit důvěru v rozhodování komise, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(5) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministr vnitra je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Podmínku spolehlivosti nesplňuje ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z přestupku

a) na úseku státní správy spáchaného tím, že úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil, ač měl povinnost takový údaj uvést, úmyslně uvedl nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatajil za účelem získání neoprávněné výhody, úmyslně podal nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení, úmyslně uvedl nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu nebo úmyslně neoprávněně vystupoval jako úřední osoba,

b) proti veřejnému pořádku,

c) proti občanskému soužití,

d) proti majetku,

e) podle zákona upravujícího zabezpečování státní politiky zaměstnanosti⁴⁴) spáchaného tím, že zprostředkoval zaměstnání bez povolení nebo umožnil výkon nelegální práce, nebo

f) podle tohoto zákona.

(7) Spolehlivost se prokazuje čestným prohlášením.

(8) Předseda rozhoduje o rozdělení věcí mezi senáty komise, zařazuje členy komise do senátů a jmenuje předsedy senátů.

(9) Komise schvaluje svůj jednací řád. Členové komise jsou ve svém rozhodování na ministerstvu nezávislí.

§ 170b

(1) Proti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi.

(2) Komise jedná a rozhoduje v tříčlenných senátech; většina členů senátu musí být odborníci, kteří nejsou zařazeni v ministerstvu.

(3) Jednotlivými úkony v řízení, s výjimkou vydání rozhodnutí, mohou být pověřeny úřední osoby zaměstnané v ministerstvu, které nejsou členy komise.

(4) Rozhodnutí podepisuje předseda senátu.

Soudní přezkum

§ 171

Z přezkoumání soudem jsou vyloučena

a) rozhodnutí o neudělení víza; to neplatí, jde-li o neudělení víza rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie,

b) rozhodnutí o odepření vstupu; to neplatí, jde-li o odepření vstupu občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi,

d) rozhodnutí o ukončení pobytu, pokud se cizinec před zahájením řízení o ukončení pobytu zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně,

e) rozhodnutí o nevydání zelené karty.

§ 172

Žaloba

(1) Žaloba proti správnímu rozhodnutí²⁶) musí být podána do 30 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni nebo ode dne sdělení jiného rozhodnutí správního orgánu, pokud není dále stanoveno jinak. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(2) Žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění musí být podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout.

(3) Žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince má odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí; to neplatí, pokud byl cizinec vyhoštěn z důvodu ohrožení bezpečnosti státu.

(4) Žaloba proti rozhodnutí o zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince se podává prostřednictvím policie nebo u příslušného soudu. V případě, že je žaloba podána prostřednictvím policie, policie předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby. V případě, že je žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Policie předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů. Zároveň policie své vyjádření k žalobě doručí cizinci.

(5) O žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince a o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince soud rozhodne do 7 pracovních dní ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné. O tom musí být cizinec v rozhodnutí policie poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, doručí rozsudek účastníkům řízení bezprostředně po vyhlášení rozsudku při jednání, nebo, bylo-li rozhodováno bez nařízení jednání, doručí soud rozsudek účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání.

(6) K řízení o žalobě proti správnímu rozhodnutí je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je cizinec v den podání žaloby hlášen k pobytu; jde-li o cizince, který nemusí hlásit pobyt, krajský soud, v jehož obvodu se převážně zdržuje, a v ostatních případech krajský soud, v jehož obvodu byl zjištěn pobyt cizince na území. Pobývá-li cizinec v zahraničí, je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. To neplatí, jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o umístění cizince do části s přísným režimem zajištění a rozhodnutí o správním deliktu.

(7) O žalobě proti rozhodnutí o správním vyhoštění soud rozhodne do 60 dnů.

HLAVA XVIII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 173

Cizinec, jemuž byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu, je oprávněn vstupovat na území, pobývat na něm a vycestovat z území bez víza.

§ 174

Trestní zachovalost

(1) Za trestně zachovalého se pro účely tohoto zákona považuje cizinec, který nemá

a) ve výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl pravomocně odsouzen za spáchání trestného činu,

b) v dokladu cizího státu obdobném výpisu z evidence Rejstříku trestů záznam, že byl odsouzen za jednání, které naplňuje znaky trestného činu.

(2) Za účelem doložení trestní zachovalosti si příslušný orgán vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů^24a). Žádost a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Trestní zachovalost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší 6 měsíců, nebo obdobnými doklady vydanými státem, jehož je cizinec občanem, jakož i státy, v nichž se cizinec zdržoval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců; v případě, že stát takový doklad nevydává, lze jej nahradit čestným prohlášením.

§ 174a

Přiměřenost

Při posuzování přiměřenosti dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán zohlední zejména závažnost nebo druh protiprávního jednání cizince, délku pobytu cizince na území, jeho věk, zdravotní stav, povahu a pevnost rodinných vztahů, ekonomické poměry, společenské a kulturní vazby navázané na území a intenzitu vazeb ke státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ke státu jeho posledního trvalého bydliště.

§ 175

Česká republika převezme na území cizince, kterému vydala modrou kartu, pokud jeho žádost o vydání modré karty k pobytu na území jiného členského státu Evropské unie byla zamítnuta, a to i přes skutečnost, že platnost modré karty vydané k pobytu na území skončila nebo byla zrušena. Obdobná povinnost se vztahuje i na rodinné příslušníky držitele modré karty, kterým bylo vydáno povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny na území.

§ 176

Zdravotní služby po dobu zajištění cizince

(1) Cizinci se po dobu zajištění na území poskytnou zdravotní služby

a) neodkladná péče při stavech, které

1. bezprostředně ohrožují život,

2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,

3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny,

4. působí náhlé utrpení a bolest,

5. způsobují změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo

6. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince,

b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(2) Náklady na zdravotní služby poskytnuté podle odstavce 1 nebo podle § 134 odst. 2 hradí stát, a to i tehdy, pokud bylo zajištění přerušeno.

(3) Nelze-li zdravotní služby poskytnout v zařízení, zajistí ministerstvo poskytnutí těchto služeb u poskytovatele zdravotních služeb mimo zařízení.

(4) Způsobil-li si cizinec v době zajištění újmu na zdraví svévolně, má povinnost uhradit náklady léčení, včetně skutečně vynaložených nákladů na ostrahu a dopravu k poskytovateli zdravotních služeb a zpět.

a) ministerstvo za cizince zajištěného v zařízení,

b) policie v ostatních případech.

(6) Zdravotní služby se cizinci ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody poskytují v rozsahu uvedeném v odstavci 1 a v § 134 odst. 2. Náklady za poskytnuté zdravotní služby podle věty první, které nejsou hrazeny podle zvláštního právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, hradí stát. Zdravotní služby poskytnuté cizinci na jeho žádost nad rámec vymezený ve větě první hradí cizinec z vlastních prostředků.

§ 176a

Zdravotní služby ve zvláštních případech

(1) Cizinci se v průběhu doby k vycestování z území stanovené podle § 50a nebo § 118 odst. 3 na území poskytnou zdravotní služby

a) neodkladná a základní související léčba při stavech, které

1. bezprostředně ohrožují život,

2. mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlému úmrtí,

3. způsobí bez rychlého poskytnutí zdravotních služeb trvalé chorobné změny,

4. ohrožují jeho samého nebo jeho okolí, nebo

5. se týkají těhotenství a porodu, s výjimkou umělého přerušení těhotenství na žádost cizince,

b) v souvislosti s nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(2) Náklady na zdravotní služby hradí stát, pokud potřeba zdravotních služeb vznikla po stanovení doby k vycestování z území podle § 50a nebo § 118 odst. 3.

(3) V případě, kdy náklady za poskytnuté zdravotní služby hradí stát a nejedná se o cizince, který učinil prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu nebo je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, zajišťuje úhradu nákladů ministerstvo.

§ 176b

Úhrada pobytu cizince v přijímacím středisku na mezinárodním letišti po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany

(1) Cizinec, který je v době nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu²) umístěn v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, si hradí náklady spojené s pobytem v tomto středisku až do vycestování mimo území z vlastních prostředků.

(2) Cizinci uvedenému v odstavci 1 se poskytnou zdravotní služby v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním, nařízenou karanténou nebo jiným opatřením v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb si hradí cizinec z vlastních prostředků.

(3) Nemůže-li cizinec náklady podle odstavců 1 a 2 hradit, byť i částečně, z vlastních prostředků a není-li jejich úhrada zajištěna jinak, nese tyto náklady stát. Úhradu nákladů zajišťuje ministerstvo.

§ 176c

Úhrada nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu

(1) Při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo zajištěním cizince za účelem průvozu leteckou cestou (§ 152 a 153) se postupuje obdobně jako při úhradě nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem správního vyhoštění.

(2) Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého smluvního státu.

(3) Náklady spojené se zajištěním průvozu cizince na základě mezinárodní smlouvy nebo průvozu leteckou cestou podle § 152 a 153 se hradí pouze tehdy, jde-li o cizince, který na území pobývá a jehož návrat na území státu jeho občanství nebo na území jiného státu, který cizince převezme, vyžaduje zajištění jeho průvozu přes území jiného státu za asistence příslušných orgánů tohoto státu. V takovém případě se do nákladů zahrnou i náklady spojené s průvozem provedeným příslušnými orgány státu, jehož územím byl cizinec na žádost provážen.

§ 177

Totožnost

(1) Totožností se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, příjmení, dne, měsíce a roku narození a státního občanství nebo posledního trvalého bydliště mimo území.

(2) Pro účely vyhoštění lze prokázání totožnosti nahradit daktyloskopickými otisky, obrazovým záznamem cizince a údaji, které policie k cizinci zjistila.

§ 178

Způsobilost k právním úkonům

Za způsobilého k právním úkonům podle tohoto zákona se považuje cizinec starší 15 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.

§ 178a

(1) Osamělým cizincem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec svobodný, ovdovělý nebo rozvedený.

(2) Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Pro účely tohoto zákona se nezaopatřeným dítětem rozumí rovněž cizinec nejdéle do 26 let věku, který nepřetržitě studuje na střední nebo vysoké škole v cizině a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nevydalo rozhodnutí o tom, že toto studium je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

§ 178b

(1) Zaměstnáním se pro účely tohoto zákona rozumí výkon činnosti, ke které cizinec potřebuje povolení k zaměstnání^8e), zelenou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnání se rovněž považuje plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo.

(2) Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která cizince zaměstnala, a cizinec pro výkon takové činnosti potřebuje povolení k zaměstnání^8e), zelenou kartu nebo modrou kartu. Za zaměstnavatele se rovněž považuje právnická osoba, pro kterou cizinec v postavení společníka, statutárního orgánu anebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti nebo v postavení člena družstva nebo člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu družstva plní úkoly vyplývající z předmětu činnosti této právnické osoby, pokud se k takovému plnění úkolů vyžaduje podle zvláštního právního předpisu^8e) povolení k zaměstnání.

(3) Povinnosti stanovené tímto zákonem podnikateli se na statutární orgán nebo člena statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva vztahují obdobně.

§ 178c

Právní mocí rozhodnutí o povolení k trvalému pobytu zaniká platnost dříve vydaného pobytového oprávnění. Udělením pobytového oprávnění podle zvláštního právního předpisu²)^{, 3a}) zaniká platnost oprávnění k pobytu vydaného podle tohoto zákona.

§ 178d

(1) Policie informuje Veřejného ochránce práv s přiměřeným předstihem o každém výkonu správního vyhoštění, předání nebo průvozu cizince a poskytuje pověřenému zaměstnanci Kanceláře Veřejného ochránce práv nezbytnou součinnost.

(2) Policie předává Veřejnému ochránci práv kopie rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, rozhodnutí o přerušení zajištění, rozhodnutí o umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem a rozhodnutí o prodloužení umístění zajištěného cizince do části s přísným režimem a informuje jej o rozhodnutích soudu o žalobách podaných proti těmto rozhodnutím a o rozhodnutích soudu v řízeních o propuštění cizince ze zajištění podle zvláštního právního předpisu¹⁷).

§ 179

Důvody znemožňující vycestování

(1) Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje

a) uložení nebo vykonání trestu smrti,

b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání,

c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo

d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

(3) Ustanovení odstavce 1 neplatí, je-li důvodné podezření, že cizinec

a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech,

b) spáchal zvlášť závažný zločin,

c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo

d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.

(4) Ustanovení odstavce 1 dále neplatí, pokud cizinec

a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo

b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestnímu stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.

(5) V případě podle odstavce 3 nebo 4 se umožní cizinci vyhledat si nejdéle do 60 dnů přijetí v jiném státě. Pokud cizinec doloží, že přijetí v jiném státě nezískal, umožní mu policie podat žádost o udělení víza [§ 33 odst. 1 písm. a)].

§ 180

Ověření pozvání a odepření tohoto ověření

(1) Pozvání ověřuje policie na žádost fyzické nebo právnické osoby.

(2) Pozvání se podává na úředním tiskopise. Zvoucí fyzická osoba v pozvání uvede své jméno, příjmení, rodné číslo, den, měsíc a rok narození a místo pobytu na území. Zvoucí právnická osoba v pozvání dále uvede svůj název, sídlo a identifikační číslo osoby a pozvání opatří svým razítkem a jménem, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Zvoucí osoba v pozvání dále uvede údaje o zvaném cizinci v rozsahu jméno, příjmení a ostatní jména, den, měsíc a rok narození, státní příslušnost, bydliště v zahraničí, číslo cestovního dokladu, účel cesty a dobu, na kterou cizince zve na území.

(3) Policie pozvání ověří do 7 pracovních dnů ode dne podání žádosti o ověření pozvání.

(4) Zvoucí fyzická osoba je povinna dostavit se na policii sedmý pracovní den ode dne podání žádosti o ověření pozvání, po dohodě s policií i dříve, k vyzvednutí ověřeného pozvání. Obdobná povinnost platí i pro zástupce zvoucí právnické osoby.

(5) Policie odepře ověření pozvání

a) jestliže zvaný cizinec je evidován v evidenci nežádoucích osob,

b) jestliže zvoucí osoba na požádání policie neprokáže schopnost splnit závazek podle § 15,

c) jestliže zvoucí osoba porušila závazek podle § 15 nebo povinnost podle § 100,

d) při zjištění důvodu podle § 9 odst. 1 písm. h) nebo i),

e) jestliže zvoucí osoba úřední tiskopis vyplnila nečitelně, neúplně nebo nepravdivě, nebo

f) jestliže zvoucí osoba neuzavřela cestovní zdravotní pojištění ačkoliv čestně prohlásila, že tak učiní.

(6) Na požádání policie je zvoucí osoba povinna schopnost splnění závazku obsaženého v pozvání prokázat tím, že:

a) disponuje prostředky k pobytu zvaného cizince v rozsahu stanoveném v § 13,

b) disponuje prostředky ve výši 0,25 násobku částky existenčního minima⁶) za každý den pobytu na území, pokud cizinec nebude ubytován u zvoucí osoby,

c) předloží doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění ve prospěch zvaného cizince nebo čestně prohlásí, že takové pojištění uzavře před vstupem cizince na území, anebo pro případnou úhradu nákladů v rozsahu stanoveném v nebo § 180j disponuje částkou nejméně 60 000 EUR,

d) disponuje prostředky pro úhradu nákladů spojených s vycestováním zvaného cizince z území ve výši odpovídající ceně letenky do státu, jehož cestovní doklad vlastní, nebo do státu jeho trvalého pobytu.

Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a) až d) nezbavuje zvoucí osobu povinnosti uhradit případné náklady v rozsahu závazku přijatého v pozvání v jejich skutečné výši.

(7) Policie v případě odepření ověření pozvání tuto skutečnost zvoucí osobě sdělí při jejím dostavení se na policii. Na žádost zvoucí osoby tuto skutečnost bez uvedení důvodu pro odepření písemně potvrdí.

(8) Ověření policie vyznačí na pozvání.

§ 180a

Zastupitelský úřad ověřuje, zda osoba, která vydala doklad o cestovním zdravotním pojištění, je oprávněna takový doklad vydávat.

§ 180b

Identifikační průkaz vydávaný Ministerstvem zahraničních věcí

(1) Identifikační průkaz je veřejná listina platná pouze na území České republiky, kterou členům personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice nebo jejich rodinným příslušníkům vydává Ministerstvo zahraničních věcí.

(2) Identifikační průkaz je dokladem totožnosti, průkaz obsahuje rovněž údaje o rozsahu výsad a imunit, kterých jeho držitel požívá na území České republiky po dobu registrace Ministerstvem zahraničních věcí.

(3) Identifikační průkaz prohlašuje za neplatný Ministerstvo zahraničních věcí.

§ 180c

Nezletilý cizinec bez doprovodu

Pro účely tohoto zákona se rozumí nezletilým cizincem bez doprovodu cizinec ve věku 15 až 18 let, který přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby odpovídající za něj podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství cizinec mladší 18 let má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, na území státu jeho posledního bydliště, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilým cizincem bez doprovodu se rozumí i cizinec mladší 18 let, který byl ponechán bez doprovodu poté, co přicestoval na území^9c).

§ 180d

Dodatečné potvrzení údaje o vstupu do cestovního dokladu cizince

Policie cizinci, který v cestovním dokladu nemá vyznačeno datum a místo vstupu na území, na požádání a za podmínek stanovených přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství¹) tyto údaje dodatečně potvrdí.

§ 180e

Nové posouzení důvodů neudělení víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti a nové posouzení důvodů odepření vstupu cizince na území

(1) Cizinec je oprávněn požádat o nové posouzení důvodů

a) neudělení krátkodobého víza,

b) neudělení dlouhodobého víza,

c) odepření vstupu na území podle § 9 odst. 1 nebo 2, nebo

d) prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti.

(2) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 podává cizinec u správního orgánu, který rozhodnutí vydal, písemně ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení sdělení o neudělení víza, zrušení platnosti krátkodobého víza nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo ode dne, kdy mu byl odepřen vstup na území; podání žádosti nemá odkladný účinek. Pokud sdělení nebylo možné cizinci doručit, počíná lhůta pro podání žádosti běžet dnem, který následuje po uplynutí 180 dní ode dne podání žádosti o vízum.

(3) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 musí obsahovat údaje o tom, kdo ji podává, a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Důvodem žádosti nemohou být skutečnosti, které cizinec nedoložil nebo neuvedl v žádosti o udělení víza nebo v souvislosti s odepřením vstupu na území.

(4) Správní orgán, u kterého se žádost podává, ji postoupí ve lhůtě 5 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu posouzení, neshledá-li důvod pro udělení krátkodobého víza nebo dlouhodobého víza, povolení vstupu nebo zachování platnosti krátkodobého víza. Správní orgán, u kterého se žádost podává, může dotčené rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví žádosti o nové posouzení důvodů podle odstavce 1.

(5) Žádost o nové posouzení důvodů podle odstavce 1 posuzuje v rozsahu své působnosti Ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo a Ředitelství služby cizinecké policie.

(6) Ministerstvo zahraničních věcí posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza, zrušení platnosti krátkodobého víza uděleného cizinci, který na území požívá příslušných výsad a imunit, nebo prohlášení krátkodobého víza za neplatné s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství²⁷), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5. V rámci nového posuzování souladu důvodů neudělení krátkodobého víza je Ministerstvo zahraničních věcí povinno vyžádat si závazné stanovisko policie v případech, kdy důvodem jeho nevydání bylo nesouhlasné stanovisko policie; policie vydá stanovisko bezodkladně.

(7) Ministerstvo posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2 s výjimkou případů, kdy takové posouzení přísluší Ředitelství služby cizinecké policie. Komise zřízená podle § 170a posuzuje soulad důvodů neudělení dlouhodobého víza s důvody uvedenými v § 56.

(8) Ředitelství služby cizinecké policie posuzuje soulad důvodů zrušení platnosti krátkodobého víza, není-li stanovena působnost Ministerstva zahraničních věcí, s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství²⁷) a v době platnosti rozhodnutí o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu^3b), rovněž posuzuje soulad důvodů neudělení krátkodobého víza na hraničním přechodu s důvody stanovenými přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^6a), a jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, s důvody uvedenými v § 20 odst. 5, soulad důvodů odepření vstupu na území s důvody stanovenými v § 9 odst. 1 nebo 2.

(9) Příslušný orgán písemně informuje cizince o výsledku nového posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné anebo zrušení jeho platnosti nebo důvodů odepření vstupu na území ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení žádosti a o výsledku nového posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení žádosti.

§ 180f

Partnerství

(1) Pokud je v tomto zákoně uveden pojem "manžel", "manželství" nebo "dítě manžela", rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera.

(2) Za partnera se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví.

(3) Partnerstvím se pro účely tohoto zákona rozumí úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví podle odstavce 2.

§ 180g

Úhrada nákladů spojených s výukou českého jazyka a zkouškou znalostí českého jazyka

Cizinec je povinen hradit náklady spojené s výukou českého jazyka a zkouškou znalostí českého jazyka v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem^10a).

§ 180h

Ukončení pobytu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště

(1) Pobyt cizince v tranzitním prostoru mezinárodního letiště policie ukončí, jsou-li zjištěny důvody uvedené v § 9 odst. 1 písm. f), g), h) nebo i).

(2) Cizinec je povinen vycestovat zpět do zahraničí ve lhůtě stanovené výjezdním příkazem, není-li zahájeno řízení o vyhoštění cizince z území podle tohoto zákona.

§ 180i

Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu do 90 dnů

(1) Požadavky na cestovní zdravotní pojištění stanoví přímo použitelný právní předpis Evropských společenství²⁷).

(2) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizince nevyžaduje, pokud je zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu³³), pokud jsou náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv a nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, nebo na základě písemného závazku státního orgánu. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se nevyžaduje od cizince, který si nemohl z důvodů na jeho vůli nezávislých zajistit takové pojištění na území státu svého pobytu nebo od cizince uvedeného v § 42b odst. 3; v takovém případě je cizinec povinen pojištění sjednat bez zbytečného odkladu za pobytu na území, nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území. Předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění se dále nevyžaduje, pokud zastupitelský úřad od jeho vyžádání při udělení diplomatického nebo zvláštního víza upustil, pobývá-li cizinec na území v zájmu České republiky nebo jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka.

§ 180j

Doklad o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů

(1) Dokladem o cestovním zdravotním pojištění při pobytu nad 90 dnů se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizinec prokazuje pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo, v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků, do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost činí nejméně 60000 EUR, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech.

(2) Cestovní zdravotní pojištění podle odstavce 1 může být sjednáno:

a) u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území⁴⁵),

b) u pojišťovny, která je oprávněna takové pojištění provozovat v ostatních členských státech Evropské unie anebo ve státě, který je vázán Smlouvou o Evropském hospodářském prostoru^1d), nebo ve státě, jehož cestovní doklad cizinec vlastní, popřípadě v jiném státě, ve kterém má cizinec povolen pobyt.

(3) V případě pojištění uzavřeného v zahraničí cizinec současně s dokladem o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 předloží:

a) úředně ověřené překlady pojistné smlouvy a všeobecných pojistných podmínek do českého jazyka, prokazující uzavření cestovního zdravotního pojištění, především pak rozsahu pojištění, limitu pojistného plnění 60000 EUR a skutečnosti, že pojištění je uzavřeno bez spoluúčasti pojištěného,

b) na požádání doklad o úhradě pojistného za pojištění na celou dobu požadovaného pobytu na území.

(4) Doklad o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1 se od cizince nevyžaduje, je-li zdravotně pojištěn podle zvláštního právního předpisu³³), jsou-li náklady spojené s poskytnutím zdravotních služeb hrazeny na základě mezinárodní smlouvy nebo pokud cizinec prokáže, že jsou tyto služby hrazeny jiným způsobem, a to na základě písemného závazku právnické osoby, je-li pobyt cizince na území přínosný pro rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv anebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu, na základě písemného závazku státního orgánu nebo na základě závazku obsaženého v policií ověřeném pozvání podle § 15.

(5) Cestovní zdravotní pojištění v případě žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj žádáno na území, nebo o prodloužení doby pobytu na území, může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území⁴⁵) a musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče ve smyslu odstavce 7.

(6) Pojistná smlouva týkající se pojištění podle odstavce 1 nesmí vylučovat poskytnutí pojistného plnění v případě úrazu, ke kterému došlo z důvodu úmyslného jednání, zavinění nebo spoluzavinění pojištěného ani v důsledku požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek pojištěným.

(7) Komplexní zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytnutá pojištěnému smluvními poskytovateli zdravotních služeb pojistitele bez přímé úhrady nákladů na léčení pojištěným s cílem zachovat jeho zdravotní stav z doby před uzavřením pojistné smlouvy. Z tohoto pojištění nesmí být vyloučena preventivní ani dispenzární zdravotní péče ani zdravotní péče související s těhotenstvím pojištěné matky a porodem jejího dítěte.

(8) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou, doklady kterých pojišťoven z třetích zemí nelze uznávat jako doklady o cestovním zdravotním pojištění podle odstavce 1.

§ 180k

Působnost stanovená podle tohoto zákona obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a pověřenému obecnímu úřadu je přenesenou působností.

HLAVA XIX

ZMOCŇOVACÍ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Zmocňovací ustanovení

§ 181

Vláda České republiky může v rozsahu stanoveném přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství^6a) nařízením stanovit, že

a) na cizince se zrušení vízové povinnosti nevztahuje; v nařízení stanoví okruh osob, jejichž pobyt na území je podmíněn udělením víza,

b) cizinec může na území pobývat bez víza po dobu uvedenou v tomto nařízení; v nařízení vymezí okruh osob, jejichž pobyt na území není podmíněn udělením víza.

§ 182

(1) Ministerstvo právním předpisem stanoví

a) náležitosti fotografie a počet fotografií vyžadovaných od cizince podle tohoto zákona,

b) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí v návaznosti na přímo použitelný právní předpis Evropských společenství²⁷), kteří cizinci mohou pobývat v tranzitním prostoru mezinárodního letiště na území pouze na základě uděleného letištního průjezdního víza,

c) výši nákladů na ubytování, stravování a přepravu po území cizince zajištěného za účelem správního vyhoštění,

d) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí technické podmínky a postup při pořizování a dalším zpracovávání biometrických údajů, včetně postupu při pořizování biometrických údajů u cizinců s neobvyklými anatomickými nebo fyziologickými předpoklady pro zobrazení obličeje nebo pořízení otisků prstů na pravé a levé ruce,

e) seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o vydání zelené karty,

f) po projednání s Ministerstvem zahraničních věcí seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na jiném zastupitelském úřadu než ve státě, jehož je cizinec státním příslušníkem, popřípadě jenž vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt,

g) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu,

h) vzor tiskopisu protokolu podle § 117a odst. 4 a podmínky jeho zpracování.

(2) Ministerstvo vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.

§ 182a

(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek.

(2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem stanoví pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území podle hlavy IV vyhláškou

a) rozsah požadované znalosti českého jazyka,

b) seznam škol oprávněných provádět pro tyto účely výuku českého jazyka a zkoušky znalosti českého jazyka,

c) vzor dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka.

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů průměrnou hrubou roční mzdu v České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu 12 kalendářních měsíců.

§ 182b

Policie je oprávněna pro informaci veřejnosti zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup čísla ztracených, odcizených nebo neplatných cizineckých pasů, cestovních průkazů totožnosti, průkazů o povolení k pobytu, průkazů o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazů o povolení k trvalému pobytu a průkazů o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a datum ohlášení ztráty nebo odcizení těchto dokladů. Obdobně policie postupuje v případě zveřejnění jednacího čísla ztracených, odcizených nebo neplatných potvrzení o přechodném pobytu na území vydaných občanům Evropské unie.

Přechodná ustanovení

§ 183

(1) Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.

(2) Víza udělená a rozhodnutí učiněná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za víza a rozhodnutí podle tohoto zákona, pokud není dále stanoveno jinak.

(3) Trvalý pobyt povolený podle dosavadního právního předpisu se považuje za povolení k pobytu.

(4) Kde jiné předpisy hovoří o povolení k pobytu krátkodobému nebo dlouhodobému, rozumí se jím přechodný pobyt na území podle tohoto zákona.

(5) Cestovní průkaz totožnosti a průkaz o povolení k pobytu cizince vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za vydané podle tohoto zákona po dobu platnosti v něm vyznačenou.

(6) Uchovávací doba písemných informací evidovaných před účinností tohoto zákona se řídí předpisy platnými v době jejich zaevidování, pokud nepřesahuje dobu podle § 160 odst. 5. Přesahuje-li vyznačená uchovávací lhůta lhůtu podle § 160 odst. 5 nebo není-li u jednotlivých evidovaných spisů uchovávací lhůta vyznačena, provozovatel tyto evidenční materiály posoudí z hlediska jejich dalšího uchovávání podle zvláštního právního předpisu²⁴) a materiály nemající archivní hodnotu zničí.

(7) Vytřídění současných evidenčních fondů provede jejich provozovatel ve lhůtě do 30 let ode dne účinnosti tohoto zákona.

(8) Platnost rozhodnutí o zákazu pobytů uložených podle dosavadních předpisů není dotčena. Tato rozhodnutí se považují za rozhodnutí o správním vyhoštění.

(9) Dosavadní rozhodnutí vlády o zrušení vízové povinnosti zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 184a

Česká republika na základě závazků, které převzala ratifikací Úmluvy o právech dítěte,²⁷) jakožto mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy České republiky, a s odkazem zejména na ustanovení čl. 23 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 1 a 2 Úmluvy se zavazuje uhradit zdravotní péči poskytnutou novorozenci narozenému v období od 1. ledna 2000 do dne účinnosti tohoto zákona cizincům, kteří mají právo trvalého pobytu na území na základě povolení k pobytu za podmínky, že novorozenec v tomto období nebyl zdravotně pojištěn. Úhrada péče se provede ze zvláštního účtu, který za tímto účelem z prostředků státního rozpočtu zřídí Ministerstvo zdravotnictví.

ČÁST TŘETÍ

Novela zákona o správních poplatcích

§ 186

Správní poplatky

Příloha k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb. a zákona č. 223/1999 Sb., se mění takto:

1. V položce 99 písm. a) se zrušují slova "nebo cestovního průkazu totožnosti".

2. V položce 99 osvobození zní:

"Osvobození:

Od poplatku je osvobozeno vydání cestovní přílohy dětem do 15 let.".

3. V položce 99 se doplňuje poznámka, která včetně nadpisu zní:

"Poznámka:

Správní orgán nevybere poplatek za vydání cestovního dokladu z moci úřední.".

4. Položka 100, včetně poznámky zní:

"Položka 100

a) Povolení k pobytu cizinci Kč 1 000,-

b) Povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let Kč 500,-

c) Prodloužení platnosti průkazu povolení k pobytu pro cizince Kč 1 000,-

d) Provedení změny v průkazu povolení k pobytu pro cizince (za každou změnu) Kč 300,-

e) Vydání průkazu povolení k pobytu pro cizince náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený Kč 1 000,-

Poznámka:

Správní orgán nevybere poplatek za vydání průkazu povolení k pobytu náhradou za rozhodnutí o povolení k pobytu a za vydání tohoto průkazu náhradou za potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu.".

5. Položka 101, včetně osvobození, zmocnění a poznámky zní:

"Položka 101

a) Udělení českého víza k pobytu na území České republiky na hraničním přechodu České republiky Kč 1 500,-

b) Udělení víza k pobytu nad 90 dnů na území České republiky Kč 1 000,-

c) Udělení průjezdního víza jednosměrného, výjezdního víza, víza za účelem strpění pobytu na území České republiky Kč 200,-

d) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu do 90 dnů uděleného na hraničním přechodu České republiky nebo českým zastupitelským úřadem Kč 200,-

e) Prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů, včetně prodloužení jeho platnosti Kč 1 000,-

f) Prodloužení platnosti víza za účelem strpění pobytu Kč 200,-

g) Ověření pozvání cizince do České republiky Kč 200,-

Osvobození:

Od poplatků podle této položky je osvobozeno:

a) Udělení, prodloužení platnosti nebo doby pobytu na české vízum z důvodů zdravotnické pomoci.

b) Udělení nebo prodloužení platnosti českého víza cizinci mladšímu 15 let. Za udělení českého víza se považuje i zapsání dítěte mladšího 15 let narozeného na území České republiky do víza zákonného zástupce. Od poplatku podle této položky je osvobozeno i prodloužení doby pobytu na české vízum pro cizince mladšího 15 let.

c) Udělení českého víza na hraničním přechodu České republiky cizinci, který požádal o dočasnou ochranu, a udělení českého víza opravňujícího cizince k pobytu za účelem dočasné ochrany, o které požádal na území České republiky, včetně prodloužení jeho platnosti.

Zmocnění:

1. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit nebo poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost.

2. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o udělení českého víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem anebo je-li cizinec vrácen zpět na území České republiky orgány cizího státu.

Poznámka:

Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky i v případě, je-li prodlužována pouze doba pobytu.

Správní orgán nevybere poplatek, pokud provádí zpoplatňovaný úkon podle této položky z moci úřední.".

6. Položka 132 bod 1 zní:

"1. Udělení

a) Víza k pobytu do 90 dnů jednorázového, průjezdního víza jednosměrného, letištního víza jednosměrného Kč 800,-

b) Víza k pobytu do 90 dnů vícenásobného Kč 3000,-

c) Víza k pobytu nad 90 dnů Kč 1500,-

d) Průjezdního víza obousměrného, letištního víza obousměrného Kč 1200,-

e) Průjezdního víza bez omezení počtu cest Kč 3000,-".

7. V položce 132 osvobození zní:

"Osvobození:

Od poplatků podle této položky je osvobozeno

- udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza, je-li zachována vzájemnost,

- udělení českého víza významným osobám, osobám mladším 15 let nebo z důvodů zdravotnické a humanitární pomoci,

- udělení víza za účelem převzetí povolení k pobytu,

- udělení víza za účelem studia, je-li zachována vzájemnost.".

8. Položka 153 písmeno a) zní:

"a) o vydání Povolení k pobytu Kč 200,-".

ČÁST ČTVRTÁ

Novela zákona o cestovních dokladech

§ 187

Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se mění takto:

Ustanovení § 5 odst. 3, § 11 a 26 se zrušují.

ČÁST PÁTÁ

Novela občanského soudního řádu

§ 188

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb., se mění takto:

1. V § 120 odst. 2 se za slova "znovuobnovení jejich činnosti" doplňuje čárka a vkládají se slova "v řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění".

2. Za § 200n se vkládají nové § 200o až 200u, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34e) zní:

"Řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění

§ 200o

(1) Jestliže orgán Policie České republiky (dále jen "policie") pravomocně rozhodl podle zvláštního právního předpisu^34e) o zajištění cizince, může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby přezkoumal zákonnost pravomocného rozhodnutí o zajištění a nařídil propuštění. Podání návrhu nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí.

(2) Jestliže nebylo ukončeno zajištění cizince podle zvláštního právního předpisu,^34e) může se cizinec obrátit na soud s návrhem, aby nařídil jeho propuštění na svobodu z důvodu, že nejsou splněny podmínky pro trvání jeho zajištění stanovené zvláštním právním předpisem.

(3) Návrh podle odstavce 1 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení účastníků řízení, označení rozhodnutí, které napadá, uvedení důvodů, v čem navrhovatel spatřuje nezákonnost rozhodnutí, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

(4) Návrh podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1) obsahovat označení rozhodnutí, jímž bylo pravomocně rozhodnuto o zajištění navrhovatele, musí být uvedeno, v jakých skutečnostech navrhovatel spatřuje nezákonnost trvání zajištění, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.

(5) Navrhovatel je povinen k návrhu připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, pokud nejde o listinné důkazy, které jsou obsaženy ve spisech odpůrce, které se vydaného rozhodnutí týkají.

§ 200p

(1) K řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je zařízení pro zajištění cizinců (dále jen "zařízení"), v němž je navrhovatel povinen se zdržovat; pokud navrhovatel v době podání návrhu není do zařízení umístěn, je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo orgánu policie, který rozhodl o zajištění navrhovatele.

(2) Účastníky řízení jsou navrhovatel a příslušný orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.

§ 200q

(1) Návrh se podává u příslušného soudu nebo prostřednictvím orgánu policie, který vydal rozhodnutí o zajištění.

(2) Soud si vyžádá spisy, které se zajištění navrhovatele týkají. Orgán policie je povinen je neprodleně soudu předložit. Je-li návrh podán prostřednictvím orgánu policie, je tento orgán povinen k návrhu připojit spisy, které se navrhovatele týkají, a doručit je spolu s návrhem do 24 hodin příslušnému soudu.

§ 200r

(1) Příslušný orgán policie, který vydal napadené rozhodnutí, je povinen umožnit navrhovateli účast při jednání.

(2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže z obsahu spisu je nepochybné, že rozhodnutí o zajištění je nezákonné nebo že nejsou splněny zákonné podmínky pro trvání zajištění.

§ 200s

(1) Je-li podán návrh podle § 200o odst. 1, soud provede důkazy potřebné pro posouzení správnosti napadeného rozhodnutí a pro posouzení, zda důvody zajištění trvají; důvod zajištění nemůže být měněn. Důkazy provedené v řízení, jež předcházelo napadenému rozhodnutí, může soud vzít za svá skutková zjištění, pokud je navrhovatel ve svém návrhu nezpochybnil.

(2) Pro přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí. K vadám řízení před orgánem policie soud přihlédne, jen jestliže vzniklé vady mohly mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

(3) Dojde-li soud k závěru, že napadené rozhodnutí je zákonné, rozhodne, že se návrh zamítá; jinak napadené rozhodnutí zruší a nařídí propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, avšak důvody, pro než bylo napadené rozhodnutí vydáno, již pominuly, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu.

§ 200t

Dojde-li soud po projednání návrhu podle § 200o odst. 2 k závěru, že nejsou splněny podmínky pro trvání zajištění stanovené zvláštním právním předpisem, rozhodne o propuštění navrhovatele na svobodu. Byl-li návrh zamítnut, přísluší navrhovateli právo domáhat se ze stejných důvodů dalšího přezkoumání zákonnosti trvání zajištění nejdříve po uplynutí 3 týdnů od právní moci rozhodnutí.

§ 200u

(1) Soud je povinen návrh projednat přednostně a s největším urychlením.

(2) Soud rozhoduje usnesením.

(3) Proti usnesení soudu nejsou opravné prostředky přípustné.

(4) Doručením navrhovateli je usnesení vykonatelné.

(5) Nařídil-li soud usnesením propuštění navrhovatele na svobodu při jednání, doručí toto usnesení účastníkům řízení bezprostředně po jeho vyhlášení. Bylo-li rozhodováno bez jednání, doručí soud usnesení účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání. Orgán policie, který vydal rozhodnutí o zajištění, je v obou případech po doručení usnesení povinen neprodleně učinit opatření, aby orgán policie, který provozuje zařízení, v němž je navrhovatel zajištěn, navrhovatele bez průtahů propustil.

^34e) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.".

ČÁST ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 189

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

2. Zákon č. 190/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

3. Článek I zákona č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 190

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 140/2001 Sb. Čl. II

Ustanovení § 175 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění čl. I bodu 125 tohoto zákona platí i pro jinou mezinárodní smlouvu, která upravuje podmínky pro vstup cizince na území, jeho pobyt na něm a vycestování cizince z území, pokud vstoupila v platnost před dnem 1. července 2001.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ zavedena zákonem č. 222/2003 Sb. Čl. II

1. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení.

2. Žádost o prodloužení doby platnosti víza za účelem strpění pobytu na území podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za žádost o udělení povolení k dlouhodobého pobytu za účelem strpění pobytu na území, jsou-li splněny podmínky podle § 43; policie vydá cizinci průkaz o povolení k pobytu.

3. Kde se v jiných právních předpisech hovoří o pobytu cizince na dlouhodobé vízum, rozumí se tím pobyt na vízum k pobytu nad 90 dnů a pobyt na povolení k dlouhodobému pobytu.

4. Kde se v jiných právních předpisech hovoří o vízu za účelem strpění pobytu, rozumí se tím vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území a povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území.

5. Do doby nabytí účinnosti bodu 39 uvedeného v čl. I se cizinec, kterému bylo uděleno vízum podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění tohoto zákona, pro účely úhrady poskytování zdravotní péče považuje za cizince, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,^3a) nelze-li úhradu zajistit jiným způsobem.

6. Dočasná ochrana poskytnutá podle dosavadní právní úpravy se považuje za dočasnou ochranu podle zákona o dočasné ochraně cizinců ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Tiskopisy žádostí o udělení víza podle dosavadní právní úpravy lze používat i nadále, nejdéle však ke dni vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 428/2005 Sb. Čl. II

1. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za účelem společného soužití rodiny se považuje za žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny.

2. Řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem společného soužití rodiny se považuje za žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny.

4. Žádost o prodloužení platnosti průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu podaná přede dnem nabytí účinnosti zákona se vyřídí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Držitel víza k pobytu nad 90 dnů, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo uděleno za účelem společného soužití rodiny v rozsahu stanoveném v § 42a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ve lhůtě do 31. prosince 2005 dostavit se na policii k výměně tohoto víza za průkaz o povolení k pobytu.

6. Vyznačení víza se provede po předložení dokladu o cestovním zdravotním pojištění.

7. Změny režimu zajištění budou prováděny v jednotlivých zařízeních postupně ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2005; do doby změny tohoto režimu policie plní úkoly podle dosavadní právní úpravy.

8. Pravomoci ke zřizování a provozování zařízení podle hlavy XII zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přecházejí na ministerstvo dnem 1. ledna 2006.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 161/2006 Sb. Čl. II

1. Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem studia podaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou-li splněny podmínky podle § 42d zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou-li splněny podmínky podle § 42d zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Řízení o žádosti o vydání povolení k pobytu podané podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Žádost o prodloužení doby pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem studia podaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou-li splněny podmínky podle § 42d zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Policie žádost cizince o přiznání právního postavení rezidenta na území podle § 83 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podanou do 1 roku po nabytí účinnosti tohoto zákona vyřídí ve lhůtě do 180 dnů ode dne podání žádosti.

6. Oprávnění k trvalému pobytu, které vzniklo cizinci svěřenému do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu^10a) do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za pobyt podle § 65 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud ke dni účinnosti tohoto zákona od dosažení jeho zletilosti neuplynulo více než 30 dnů.

7. Řízení o žádosti o vydání povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu podané občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Občan Evropské unie, který je držitelem průkazu o povolení k pobytu pro státního příslušníka Evropských společenství vydaného za účelem přechodného pobytu na území podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn v době platnosti průkazu požádat policii o jeho výměnu za potvrzení o přechodném pobytu na území podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, je oprávněn v době platnosti průkazu o povolení k pobytu vydaného za účelem přechodného pobytu na území podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, požádat o jeho výměnu za průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a byl-li průkaz vydán za účelem trvalého pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn požádat o jeho výměnu za průkaz o povolení k trvalému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Povolení k pobytu vydaná podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení k trvalému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Průkaz o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a lze jej vydávat do 31. prosince 2007.

12. Řízení o správním vyhoštění zahájená podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Žádost o vrácení jistoty, která nebyla použita k úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním cizince z území, je cizinec oprávněn podat podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy mu skončila platnost víza. Zastupitelský úřad je povinen jistotu, která nebyla použita k úhradě nákladů podle věty první, cizinci vrátit.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 136/2006 Sb. Čl. VII

1. Řízení zahájené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Cestovní doklady s nosičem dat obsahujícím biometrické údaje o otiscích prstů se vydávají ode dne 1. dubna 2009.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 112/2006 Sb. Čl. XXIV

Řízení o žádostech o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

Přechodné ustanovení zavedeno zákonem č. 379/2007 Sb. Čl. II

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 427/2010 Sb. Čl. II

1. Řízení podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Průkazy o povolení k pobytu vydané podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za průkazy o povolení k pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Průkaz o povolení k pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a lze jej vydávat nejdéle do 31. prosince 2012.

4. Řízení o udělení, prodloužení platnosti a doby pobytu na dlouhodobé vízum, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu, prodloužení doby platnosti těchto oprávnění a řízení o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k přechodnému pobytu zahájená do 31. prosince 2010 dokončí ministerstvo podle dosavadní právní úpravy.

5. Podmínky trvání zajištění cizince, o kterém bylo rozhodnuto podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Špidla v. r.

¹) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex).

^1a) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

^1b) Smlouva o založení Evropského společenství.

^1c) Například Smlouva Evropských společenství a členských států na straně jedné a Švýcarskou konfederací.

^1d) Přílohy V a VIII Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru.

²) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu).

³) Zákon č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.

^3a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.

^3a) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

⁴) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 189/1999 Sb.

^4a) Nařízení Rady ES č. 2133/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se příslušným orgánům členských států ukládá povinnost systematicky opatřovat otiskem razítka cestovní doklady státním příslušníkům třetích zemí při překročení vnějších hranic členských států a kterým se k tomuto účelu mění prováděcí úmluva k Schengenské dohodě a Společná příručka.

^5a) Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu v Lucemburském velkovévodství dne 14. června 1985.
Úmluva podepsaná dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.

^5b) Hlava dvacátá pátá trestního řádu.

^5c) Rozhodnutí Rady 2004/574/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění část II Společné příručky.

^5d) § 101 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

⁶) § 5 odst. 1 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.

^6a) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění.

⁷) § 26 až 32 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 163/1993 Sb.

^7a) § 18 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.

^8b) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^8c) Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.

^8d) Úmluva k provedení Schengenské dohody podepsané dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích.
Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.
Rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza.

^8e) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

^8f) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^8g) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

⁹) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

^9a) Směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí.

^9b) § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

^9f) Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.

^9g) Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány.

^9h) § 232a trestního zákona.

⁹ⁱ) § 171a a 171d trestního zákona.

^9l) § 37a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 382/2008 Sb.

^9m) § 98 písm. m) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 161/2006 Sb.

^9j) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 379/2007 Sb.

^9k) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

^9o) § 24 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

¹⁰) § 57 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

^10a) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^10b) Například § 114 zákona č. 561/2004 Sb.

^10c) Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹) § 12 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 2/2002 Sb. a zákona č. 165/2006 Sb.

^11a) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech a přečíslování budov a o postupu a oznamování čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.

^11b) § 17a zákona č. 94/1963 Sb.

^11c) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

¹²) § 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 176/2002 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb.

^12a) § 151 zákona č. 500/2004 Sb.

¹³) Směrnice Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států.

^13a) Například obchodní zákoník, živnostenský zákon, zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

^13b) Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství.

^13c) § 32 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

^13d) § 30 a 31 zákona č. 155/1995 Sb.

^13e) § 25 a § 38 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.

^13f) Například Směrnice Rady 68/360/EHS, o odstranění omezení pohybu a pobytu pracovníků členských států a jejich rodinných příslušníků uvnitř Společenství.

¹⁴) § 116 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

^15a) Článek 2 bod 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.

^15b) Příloha V, část A odstavec 3 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006.

^15c) Článek 3 Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985.

^15d) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

^15e) Rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 25. června 1996 o zavedení náhradního cestovního dokladu (96/409/SZBP).

^15f) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnost a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy, v platném znění.

¹⁶) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

^16a) § 2 odst. 7 a § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb.

^16b) § 15 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1999 Sb.

¹⁷) § 200o a násl. občanského soudního řádu.

^17a) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.

¹⁸) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

¹⁹) § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

^19a) § 36 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

²⁰) Směrnice Rady 2003/110/ES ze dne 25. listopadu 2003 o pomoci při tranzitu za účelem vyhoštění leteckou cestou.

^20a) Nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení některých nových funkcí v Schengenském informačním systému, včetně boje proti terorismu.

²¹) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.

^21a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

^21b) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

²²) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

²³) § 17 písm. l) zákona č. 256/1992 Sb.

²⁴) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

^24a) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

^24b) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

^24c) Část druhá a třetí správního řádu.

²⁵) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

²⁶) § 244 až 250k zákona č. 99/1963 Sb.

^26b) Rozhodnutí výkonného výboru SCH/Com (99)13 ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce.

²⁹) Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.

³⁰) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.

³¹) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.

³²) Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.

³³) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

³⁴) § 319 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.

³⁵) Například zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.

³⁶) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

³⁷) Nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.

³⁸) § 143 správního řádu.

³⁹) § 14a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb.

⁴⁰) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, ve znění nařízení Rady (ES) č. 380/2008.

⁴¹) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

⁴²) § 27 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

⁴³) § 2 písm. u) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.

⁴⁴) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

⁴⁵) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví.

⁴⁷) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.

⁴⁸) § 46a zákona č. 325/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 103/2013 Sb.